Míč na hřišti ČT a ČRo
aneb Až se zvýší R a TV poplatek

Tento komentář je možná předčasný. Možná by bylo lepší vyčkat, až novela poplatkového zákona zvyšující rozhlasový a televizní poplatek na 45 a 100 Kč projde Senátem a podepíše ho prezident, protože do té doby není nic jisté. Kromě toho bych se rád seznámil s názory kvalifikovaných právníků na kvalitu této právní normy.

Z novin jsem se dozvěděl: „Za televizi zaplatí i ten, kdo ji nemá“. Pohroužil jsem se do schváleného textu, abych velice pracně zjišťoval, že uvedená povinnost vzniká složitou kombinací tří paragrafů, z nichž jeden praví, že „předmětem rozhlasového a televizního poplatku podle § 2 odst. 2 je veřejná služba poskytovaná Českým rozhlasem a Českou televizí“, § 2 odst. 2 pak říká „Poplatníkem je fyzická osoba starší 18 let.“ a další paragraf dodává: „Poplatník, který je fyzickou osobou, platí jeden rozhlasový poplatek a jeden televizní poplatek.“

To všechno jsem pochopil až po několikerém přečtení, neboť kromě větičky o veřejné službě na konci prvního paragrafu se předmět poplatku i nadále vztahuje k vlastnictví „zařízení technicky způsobilého k individuálně volitelné reprodukci rozhlasového (televizního) vysílání bez ohledu na způsob příjmu“. To však platí jen pro právnické osoby a živnostníky. Z textu zákona tudíž vyplývá, že k jedné konstrukci předmětu poplatku - vlastnictví přijímače – přibyla konstrukce druhá, aniž tu první vyrušila. Jsem zvědav, co na to řekne Senát.

Ale zpátky k poplatku. Fakt, že jeho navýšení prošlo poměrně hladce, aniž se opozice pokusila tuto normu torpédovat (například odmítnutím párování), si vykládám jako naplnění své spekulace, vyslovené před týdnem při komentování překvapivé Dostálovy vstřícnosti k opozičním návrhům u novely vysílacího zákona: “Že by se zrodil kompromis ve stylu: Když vy nám podržíte komerční média, tak my vám pomůžeme u médií veřejnoprávních?“

Pokud zvýšený poplatek propluje peřejemi dalšího projednávání až do Sbírky zákonů, pak bude míč ležet na hřišti Českého rozhlasu a České televize a bude záležet jen na nich, co s ním učiní. Novela poplatkového zákona jim dává šanci a prostor pro reformy, které by se nemusely projevovat pouhým škrtáním výdajů, zběsilým hledáním dodatečných zdrojů, ber kde ber, aniž by se na systému jejich práce cokoli změnilo.

Začít by se mohlo třeba u výběru poplatků. Nevím, proč by se nemohl konečně dát Český rozhlas s Českou televizí dohromady, a vybírat poplatky vlastními silami. Nevím, proč musím platit poplatek SIPO 8 Kč každý měsíc, když bych byl ochoten platit čtvrtletně či pololetně. Novela to sice umožňuje, v praxi však u pošty zcela určitě narazím.

Již delší dobu čekám rozhodné slovo od ředitele ČT Jiřího Janečka o tom, jakou má programovou vizi do budoucnosti, a především: jak si poradí s fixními náklady a nevýhodnými smlouvami, které z hospodaření ČT neproduktivně odčerpávají prostředky možná mnohem více, než nějaká individuální korupce a zpronevěra (viz Brno) nebo neefektivní dramaturgie či špatná honorářová politika.

Včera jsem se alespoň částečně dočkal, když jsem v Událostech a komentářích z úst ředitele Janečka vyslechl: „... vypověděli jsme smlouvu, respektive vyhlásíme nové výběrové řízení na stravování, upravujeme dlouhodobé smlouvy na přenosy signálu, autorské poplatky. Všechny tyto smlouvy upravujeme tak, aby byly pro Českou televizi výhodné.“

Přesto však ve mně zůstávají jisté pochybnosti. Bude ředitel Janeček schopen rozeznat, bez čeho se provoz velkých Kavek obejde a co je nezbytné zachovat? Jak odolá našeptávačům zdůvodňujícím činnosti a smlouvy, na nichž jsou tito lidé existenčně závislí? Bude konsensuální člověk Janeček schopen zmobilizovat to lepší, co v ČT existuje, pro plnění programových vizí veřejné služby, i za cenu, že tím někomu šlápne na nohu? Pochopí, že komerční televize nejsou jeho „konkurencí“, tj. že by se činnost ČT neměla profilovat ve vztahu k TV Nova, ale ve vztahu k tomu, co od ní veřejnost očekává – tj. alternativu, pestrost, rozmanitost, kvalitu. Nebo, že několik málo desítek milionů korun nestojí za to, aby se vysílání ČT, které má být přístavem vysokého standardu, zaplevelilo levným a otravným teleshoppingem?

Nechám se překvapit.