Nad digitalizací v ČR stále zamlženo
článek v týdeníku Ekonom 21.4.2005

Mediální konference, kterou každoročně v Českém Krumlově organizuje majitel internetového deníku Česká média (www.ceska-media.cz), se minulý víkend již podruhé zabývala tématem digitálního vysílání. Zatímco vloni na podzim se v Krumlově diskutovalo o přechodu na digitální vysílání, nyní se probíralo jeho financování. Organizátoři pozvali do Krumlova odborníky i politiky, kteří mají k tématu blízko, včetně odcházejícího ministra Vladimíra Mlynáře.

Průběh letošní konference ovlivnilo nedávné přijetí zákona o elektronických komunikacích (ZEK), z něhož poslanci sice vyřadili paragrafy novelizující vysílací zákon, které měly tvořit právní rámec digitalizace, ale zároveň sem včlenili veřejnoprávní multiplex, tj. zákonnou povinnost přidělit České televizi prostor pro čtyři digitální TV programy včetně dodatečných služeb.

Místo úvah nad tím, z jakých zdrojů bude možné digitální vysílání financovat, se více diskutovalo o neutěšeném stavu české legislativy, který má dopady na přípravu nových projektů a průběh licenčního řízení na digitální terestrické TV programy. Jak vyplynulo z diskuse, není jisté, zda se v radě najde devět hlasů potřebných k udělení licence v době, kdy novela vysílacího zákona, vyřazená ze ZEK k samostatnému projednání, stále ještě leží v Parlamentu. Podle názoru Vladimíra Mlynáře je reálným termínem přijetí "digitální novely" letošní podzim. Pravidelné vysílání na zkoordinovaných vysílacích sítích by mohlo začít v létě 2006.

Na otázku, jaké televizní programy budou mít šanci na ekonomické přežití, se názory různily. Bývalá ředitelka TV Prima Kateřina Fričová, která nyní spolupracuje na dvou digitálních projektech, věří spíše tematicky zaměřeným programům, jejichž náklady by bylo možné stlačit na hranici 300 milionů Kč ročně.

Nelze totiž počítat s tím, že reklamní příjmy vzrostou natolik, aby umožnily velkorysé projekty typu Novy či Primy. Marketingoví odborníci se vyjadřovali skepticky k možnostem získat finance formou placených programů. Rovněž interaktivní aplikace v prvních letech nebudou výdělečné. A tak se digitální programy budou muset - alespoň zpočátku - spolehnout na tradiční příjmy z koncesionářských TV poplatků a z prodeje reklam.