zpět na Louč - komentuje svět žurnalistiky a médií    © Milan Šmíd

26.10.2006 RUBRIKA: Informace, glosy, polemiky

Zabrzdí Pohanka předčasné volby?

Dezerce sociálnědemokratického poslance Michala Pohanky vnesla nový prvek do povolební patové situace, i když sama o sobě nijak zvlášť nepřekvapuje. O tom, že naši zastupitelé jen zřídkakdy vstupují do politiky s odhodláním hájit zájmy veřejné, a o tom, že jejich chápání politické kariéry jako prostředku vydělávání peněz je činí zranitelným vůči zájmovým skupinám, které pak řídí jejich kroky podle svých vlastních představ, jsem napsal už před rokem, když jsem v Louči definoval dvě konstanty českého politického života.

Z článku Louče “Poučení z krizového vývoje české politiky“ cituji:

  • a) Politika se pro velkou část poslanců stala soukromým byznysem, nikoli prosazováním politických programů, obhajobou veřejného zájmu či zájmu voličů.
  • b) O osudu české vlády dnes více než politické strany rozhodují obchodní zájmy kapitálově silných skupin.

    Jak mě poučily skandály uplynulého roku, b) by možná vyžadovalo jisté upřesnění: ty skupiny nemusí být kapitálově silné a mohou stát nebezpečně blízko ke korupčním aliancím a organizovanému zločinu.

    Cílem každé vlivové agentury je nalézt slabé místo, které lze ovlivnit – přesvědčováním, nátlakem. Poslanec Pohanka tím slabým místem zřejmě je. Alespoň tak to vyplývá z jeho CV, otištěného v dnešním denním tisku, viz např.článek LN Náměstek s podivnými sklony nebo MF Dnes „Gynekologova závratná kariéra“.

    Otevřenou otázkou však je, jak se Pohankova dezerce promítne do budoucího běhu událostí. Uplynulé roky 2002-2006 ukázaly, že s křehkou stojedničkou se lze udržet u vlády dostatečně dlouho, někdy dokonce celé volební období, zvláště když jednotlivé výpadky se mohou operativně vyplňovat pohotovou náhradou (např. poslanci Kott, Kořistka apod.).

    Proti této perspektivě však stojí prohlášení prezidenta Václava Klause v rozhovoru s Martinem Veselovským před týdnem: „Mně nejde o číslo sto jedna nebo sto dva nebo sto tři nebo já nevím, kolik. Řekl jsem, že mi jde o dohodu politických stran a nikoliv o přeběhlictví, kdo ví, jak motivované, z jedné strany do druhé, nebo-li přímo a přesně řečeno, o kupování politických hlasů. Tomu musíme za každou cenu zabránit.“.

    Proti stojedničce vypovídá i prohlášení předsedy ODS Mirka Topolánka, v němž trvá na předčasných volbách, a také stanovisko ODS zveřejněné v médiích, podle něhož „Vláda založená na "přeběhlíkovi" nemá cenu“. (Je zajímavé, že tento názor zveřejněný ČTK však na webové stránce ODS chybí.)

    Zda a kdy k těmto předčasným volbám dojde, je však otázkou. Pohanka prý sice prohlásil, že by mohl předčasné volby podpořit, ale já tomu příliš nevěřím. Navíc stále není jasné, jak chce Topolánek k předčasným volbám dospět. On sám je dosti realistický, což potvrdil v rozhovoru pro LN: „Nejsem naivní. Čím déle bude od voleb, čím víc leasingů a hypoték poslanci podepíšou, tím hůř se jim bude hlasovat pro předčasné volby.“

    Také proto si stále myslím, že moje věta: „je jen otázkou času, kdy a jaká menšinová vláda vedená ODS získá podporu ve Sněmovně tak, aby se přinejmenším do podzimu příštího roku nemuselo znovu volit,“ se stále může dočkat naplnění. Zda k tomu dojde, bude rozhodovat i Pohanka.

    P.S. O tématu přeběhlíků jsem kdysi napsal historickou vzpomínku Když poslanci mění dresy.

    | nahoru |

    CHRONOLOGICKÝ ARCHIV 2000-2001 | TEMATICKÝ ARCHIV: INFORMACE/GLOSY | ČESKÁ TELEVIZE | TV NOVA | TV PRIMA | TV3 | ZÁKONY/LEGISLATIVA | POLITIKA | TISK | AUDIOVIZE | KABELOVÁ TV | TELEKOMUNIKACE | HISTORIE MÉDIÍ | NA OKRAJ DNŮ | ŘEKLI O... | PŘEDNÁŠKY/REFERÁTY
    Copyright © Milan Šmíd