Mini nebo supermini?
Minulý týden pokračovalo hledání východiska ze slepé uličky, ve které se ocitla digitalizace televizního vysílání. Problémem se zabývala jak sněmovní Stálá komise pro sdělovací prostředky, tak ministerská Národní koordinační skupina pro digitální vysílání. Z obou grémií vyšel stejný závěr: patovou situaci musí odblokovat změna legislativy.
Současný stav je takový, že ze tří multiplexů s telekomunikační licencemi lze naladit pouze jeden na více místech republiky. Kromě Prahy také v Brně a Ostravě vysílají Radiokomunikace multiplex „A“ s programy ČT a TV Nova. Multiplex „B“ provozovaný Czech Digital Group pokračuje v pražském vysílání jen díky dalšímu prodloužení experimentální programové licence s Primou a náhradními programy. Telefónica O2 s licencí pro multiplex „C“ nevysílá vůbec.
Důvod je jednoduchý – není co vysílat. Šest programových licencí udělených před rokem zmrazily žaloby neúspěšných žadatelů. Ani Prima ani Nova se příliš neženou do využití přidělené bonusové licence, kterou navíc Nova odmítla přijmout jako výraz nesouhlasu s Technickým plánem přechodu (viz TPP + prilohy + diskuse).
Právě TPP je nejvíce diskutovaným dokumentem, protože definuje nejen územní rozsah nově stanovených čtyř multiplexů (dosavadní tři sítě rozšířené o veřejnoprávní multiplex), ale také určuje komu, kde a kdy se bude vypínat analogové vysílání. Každý z hráčů na televizní scéně chce v tomto procesu zaujmout co nejvýhodnější postavení.
Dnes už je téměř jisté, že komerční televize Nova a Prima odblokují cestu k digitalizaci jedině tehdy, když dostanou v multiplexech prostor pro dva, možná i pro tři programy navíc. Aby to bylo možné, je třeba připravit mininovelu vysílacího zákona, kterou by v zájmu zrychlení legislativního procesu měli navrhnout poslanci, nikoli vláda.
Ale protože jsou obavy, že i přijetí této mininovely se protáhne, a nově postavené sítě podle TPP nebudou mít co vysílat, regulátor RRTV žádá od parlamentu přijetí jednoduché supermininovely. Ta by měla umožnit dočasný vstup do digitálních multiplexů těm, kteří již dnes vysílají v kabelech či na satelitu.
Lambert v nové funkci
Od 26. února dochází k organizačním změnám ve vedení České televize. Ruší se funkce vrchního ředitele, která zastřešovala program, finance i techniku, a vykonával ji František Lambert. Program je nyní v přímé podřízenosti generálního ředitele Jiřího Janečka a zbylé útvary se rozdělily mezi ředitele techniky Rudolfa Popa a nově vytvořenou funkci finančního ředitele. Finančním ředitelem se stal František Lambert, jehož někdejší členství v Lidových milicích bylo podle lustračního zákona překážkou výkonu funkce vrchního ředitele (Viz Ekonom 22.2.2007). Jiří Janeček tyto organizační změny zdůvodnil snahou o stabilitu ČT v situaci, kdy legislativní situace s novým zákoníkem práce je nepřehledná, a ČT by hrozily soudní spory.
Posila Ringieru
Libuše Šmuclerová, bývalá programová ředitelka Novy, se od 1. března stane ředitelkou české pobočky vydavatelství Ringier. Kromě bulvárního deníku Blesk, společenského týdeníku Reflex a časopisu pro mládež ABC vydává Ringier tři televizní týdeníky – TV Plus, TV Revue a Týdeník televize. Deník Blesk čelí tvrdí konkurenci dvou nových bulvárů Aha! a Šíp. Jeho prodej vloni klesl téměř o 50 tisíc výtisků. Televizním týdeníkům Ringieru zase konkurují podobné tituly vydavatelství Astrosat a Sanoma, konkurenci brzy posílí i nový televizní časopis, vydávaný Českou televizí.
BBC chce reklamu
BBC Trust, sbor dvanácti moudrých, který od ledna nahradil Radu guvernérů (Viz Ekonom 11 – Nová charta BBC), zatím nerozhodl, zda povolí BBC umisťovat na internetovém serveru reklamu. Trust uznává, že BBC v digitálním věku „musí zůstat globální zpravodajskou organizací“ využívající všechny platformy, včetně internetu. Na straně druhé však zvažuje, zda reklama na webových stránkách BBC nebude v rozporu se zásadami, které vláda pro komerční aktivity BBC stanovila. Obchodní činnost BBC musí odpovídat účelu existence BBC, měla by být efektivní, nesmí poškozovat dobré jméno BBC a především: nesmí narušovat pravidla poctivého obchodu a deformovat trh. V rozhlase a televizi BBC reklamy nevysílá.
Tisk nezanikne
„Opravdu nevím, zda budeme Timesy za pět let ještě tisknout, a víte co? Je mi to jedno.“ Tento výrok vydavatele New York Times Arthura Sulzbergera na ekonomickém fóru v Davosu, který zveřejnil izraelský deník Haaretz, obletěl svět. Internetoví nadšenci jej využili jako další důkaz brzkého zániku novin. Většinou nezaznamenali pozdější Sulzbergovo dementi, kterým svůj výrok upřesňoval. Je přesvědčen o tom, že tištěné noviny tady s námi budou mnohem delší dobu. Pětiletý výhled se týkal možnosti, že digitální operace se stanou do té doby ziskovými. Zatím však větší část obratu a zisk generují tištěná vydání Timesů.