Fenomén zvaný Facebook
Letos už po sedmé vyhlásil deník The Guardian Top100 nejdůležitějších osob mediální branže. Hodnotil se jejich kulturní, ekonomický a politický vliv na společenský život ve Velké Británii. Tentokrát se do čela dostalo jméno z globálního internetu: Eric Schmidt, výkonný ředitel společnosti Google.
Anketa odborníků přinesla ještě jednu internetovou zajímavost. Jestliže před čtyřmi lety se mezi mediálními celebritami objevil neznámý bloger, letos se do žebříčku dostala jiná internetová novinka – Facebook, který patří do rodiny tzv. komunitních serverů vytvářejících sociální sítě.
Dosavadní jedničkou v této oblasti je MySpace, který začínal v roce 2003 jako služba pro prezentaci a výměnu vlastní tvorby, hlavně hudebních nahrávek, a který má dnes sto milionů uživatelů.
Facebook, jenž vznikl v roce 2004 jako místo setkávání harvardských studentů, se rychle rozšířil do všech amerických univerzit a také do zahraničí. Zatím má něco kolem třiceti milionů uživatelů, ale dynamika jeho růstu je taková, že do roka by prý mohl na stovku milionů dosáhnout.
Facebook, určený původně pro akademickou obec, se od loňského roku otevřel pro všechny. Jeho uživatelé si mohou vytvořit na webu vlastní profil, publikovat své názory na všem přístupné „zdi“, zapojit se do některé z existujících komunit a sami si vytvářet síť přátel, se kterými jsou pak v průběžném kontaktu.
Facebook soustřeďuje všechny typy internetových služeb a umožňuje nejrůznější typy komunikování ve zvolené síti: jeden k jednomu, jeden ke všem, všichni ke všem. Sdílení těchto komunikací si určí uživatel, kterému Facebook může sloužit jako soukromá elektronická pošta, jako prostor pro veřejnou diskusi, nebo jako nástroj organizování společných akcí. Nemluvě o možnosti umisťování fotografií, hudby, inzerátů a vlastních či převzatých aplikací.
Kvůli studentským začátkům se Facebook přirovnává k českému serveru spoluzaci.cz. Facebook je však mnohem dál. Nabízí se jako univerzální nástroj pro práci na síti, a je možné, že se stane internetovým fenoménem jako je dnes Google nebo YouTube.
Jak se krotí média?
Nejlépe tím, že dostanou to, co žádají. Téměř na jedničku zvládl minulý týden Úřad vlády situaci při narození premiérova syna Nicolase Topolánka, jehož matkou je místopředsedkyně Sněmovny Lucie Talmanová. Úřad nabídl médiím fotografie z porodnice pořízené Herbertem Slavíkem a zorganizoval brífing, na němž se premiér podělil o zážitky novopečeného otce. Vstřícnost se vyplatila, o narození premiérova syna média informovala s velkorysou tolerancí, když některá z nich (ČT, LN, Právo, Šíp, Aha!) ve znění svých zpráv taktně vynechala fakt, že Nicolas se narodil z nemanželského svazku.
Sever digitálně
Od 23. července, kdy v sousedním Sasku začala vysílat digitální televize, se změnila příjmová situace televizních diváků na severu Čech. Signál německých vysílačů začal rušit některé analogové převaděče a vykrývače v českém pohraničí. Na druhé straně zdejší majitelé set-top-boxů mohou dnes naladit nejen český digitální multiplex, vysílající od 1. července programy ČT z vysílače Buková Hora (Ekonom 4.7. – Ústí digitálně), ale také dvanáct dalších digitálních programů německých veřejnoprávních televizí.
Vlastník Primy bilancoval
Podle výsledků hospodaření padesátiprocentního vlastníka Prima TV, společnosti Modern Times Group (MTG), byly čisté tržby Prima Holdingu za prvních šest měsíců roku 2007 o 9 procent nižší ve srovnání s loňským pololetím (406 milionů SEK – 1237 milionů CZK). MTG to vysvětluje mimořádně úspěšným loňským rokem a letošní zostřenou konkurencí na českém televizním trhu. Na příjmech MTG z televizního byznysu se Prima podílí necelými deseti procenty. Konkurenční TV Nova se podílí na čistých výnosech svého vlastníka CME přibližně třetinou objemu. Výsledky pololetí zveřejní CME tento týden.
Sat1 pod palbou kritiky
Když německé veřejnoprávní televize ARD a ZDF odmítly kvůli dopingovým aférám vysílat přenosy z Tour de France, druhý den na jejich místo nastoupila soukromá televize Sat1. Krok, který měl být podle šéfa ProSieben-Sat1 Guillaume de Posche marketingovou trefou, se ukázal být marketingovou katastrofou. Od prvního přenosu sledovanost postupně klesala a Tour de France nakonec sledovalo na Sat1 méně diváků, než kolik jich měl specializovaný Eurosport, údajně s lepšími komentátory. De Posch si vysloužil také kritiku za to, že Sat1 hodlá v rámci úsporných opatření zrušit dvě zpravodajské relace a propustit 180 zaměstnanců. Tyto kroky jsou výsledkem úsporné strategie nových majitelů ProSieben-Sat1 (viz Televize jako obchod, Ekonom 1/2007), která fúzovala s SBS Broadcasting.