Problémy s objektivitou
Není snad jediného zasedání, na kterém by Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) neprojednávala porušení odstavce 2 paragrafu 31 vysílacího zákona 231/2001 o povinnosti „poskytovat objektivní a vyvážené informace pro svobodné vytváření názorů.“ Před odchodem na srpnovou dovolenou Rada rozhodla, že bude analyzovat hned jedenáct vysílaných pořadů, z velké části kvůli stížnostem odkazujícím na paragraf o objektivitě a vyváženosti.
S požadavkem objektivity, který v roce 1991 vložili poslanci do zákona přes námitky právníků, byly vždy problémy. Nicméně prvních deset let Rada objektivitu a vyváženost projednávala spíše v obecné poloze. Když v roce 1998 Česká televize vysílala sérii kontroverzních reportáží cyklu Nadoraz, například o bamberské aféře, Janu Kavanovi, soudkyni Píchové (o té poslední nedávno rozhodoval Ústavní soud), RRTV se do věcí nemíchala a celou věc přenechala k vyřízení Radě České televize. Stížnosti na nevyvážené komentování pořadu Novy Volejte řediteli ve stejné době ztroskotalo na disputaci, zda paragraf o vyváženosti platí v rámci celého vysílání, nebo jednoho jediného pořadu.
Jestliže se nyní na české televize valí ze strany RRTV proud správních řízení, která mohou skončit mastnou pokutou – naposledy 1 250 000 Kč za novácké Občanské judo „Právníkova stvrzenka“ -, znamená to, že jsou dnes české televize méně objektivní a vyvážené? Pravděpodobně nikoli.
Může za to vysílací zákon 231/2001, který deklarativní formulace předešlého zákona ještě rozvinul a navázal je na sankce. Druhou příčinou je důslednost, s jakou současná Rada zákon uplatňuje, když reaguje i na podněty, které by jinde skončily ve stížnostních komisích příslušných médií.
Otázkou je, zda aplikování naivní představy zákonodárců o možnosti dosažení absolutní objektivity, doplněné přísnými tresty, je tou pravou cestou k nápravě českých médií. Zda by nebylo lepší vycházet z jednoduššího požadavku věcné správnosti a nestrannosti, a konečné trestání přenechat soudům. Udělené pokuty nakonec stejně u soudů končí a radost z nich mohou mít jen advokáti.
Další „digi“ zdržení?
Mimořádná schůze Sněmovny odmítla projednat „diginovelu“ vysílacího zákona ve zkráceném řízení, a poslala ji do výborů. Koalice i opozice sice v rozpravě slíbily, že práci výborů urychlí tak, aby druhé čtení proběhlo již koncem září, a nový zákon mohl platit od ledna příštího roku. Ve hře je však příliš mnoho zájmů (viz Ekonom 16.8. - Další „telenovela“), a poslanci si zřejmě nenechají ujít příležitost rozehrát je ve svůj prospěch. Nevyslyšena tak zůstala výzva šéfů Rady pro R a TV vysílání Václava Žáka a Rady ČTÚ Pavla Dvořáka, kteří žádali, aby zkrácené řízení omezilo „na minimum vliv lobbistických skupin, jež by mohly vládní návrh změnit k nepoznání.“
Audiovizuální sedmiletka
Celkem 755 milionů euro vyhradila Evropská komise na podporu evropské audiovizuální tvorby. Z částky, kterou program Media 2007 bude rozdělovat v příštích sedmi letech, největší část – 55 % – připadne na podporu distribuce evropských děl. Jsou do ní zahrnuty náklady na pořízení cizojazyčných verzí, na digitalizaci filmových kopií a také příspěvky klubovým kinům uvádějícím evropské filmy. Projekt Media 2007 je čtvrtým v pořadí, v 90. letech mu předcházely Media I a Media II. Následoval program Media Plus/Media Training (2001-2006), jehož se mohla účastnit i Česká republika.
Konec BBC v Rusku
BBC World Service ztratil v Rusku svoji poslední partnerskou VKV stanici. Finanční skupina Finam provozující moskevské Bolšoje radio zastavila minulý pátek retranslaci vysílání BBC, přestože původní projekt, který v únoru 2006 dostal licenci, vysílání dvou tříhodinových bloků BBC v ruštině denně předpokládal. Majitel stanice vyhověl výhradám vládního orgánu „Federální služba pro dohled v oblasti masových komunikací, telekomunikací a ochrany kulturního dědictví (www.rsoc.ru).“ V loňském roce zastavily vysílání programů BBC na pokyn místních regulátorů moskevské Radio Arsenal a petrohradské Radio Leningrad (viz MediaGuardian).
Méně call-tv-show
V Německu chtějí omezit televizní pořady, které vydělávají placenými telefony. Připravovaná novela vysílacího zákona by měla pořady typu call-tv-show pokládat nikoli za vysílání, ale za teleshopping, který v běžném programu nesmí přesáhnout tři hodiny denně. Proti tomu protestuje nejen ProSiebenSat1, jejíž program Neun Live se skládá převážně z call-tv-show, ale i RTL Group, která využívá telefonických soutěží na programu SuperRTL. U nás pořady typu call-tv-show vysílají v nočních hodinách televize Nova (Snadná výhra) a Prima (Nekonečná šance). Podle německé poradenské firmy Goldmedia mají nadstavbové telefonické služby spojené s vysíláním v Německu roční obrat 350 milionů euro.
Milan Šmíd