zpět na Louč - komentuje svět žurnalistiky a médií    © Milan Šmíd

10.7.2011 RUBRIKA: Informace, glosy, polemiky

Víkendové ohlédnutí za prvním týdnem prázdnin

Za sobotní vítězství (2.7.) v dámské dvouhře tenisového Wimbledonu se Petře Kvitové gratulovalo v nedělních Otázkách Václava Moravce (Vondra, Zaorálek), ve čtvrtek na Hradě a na karlovarském festivalu. Tentýž den ještě v Hyde Parku ČT24, o den později ve Fulneku. Zkrátka všude tam, kde se chtěli přiživit na popularitě wimbledonské vítězky (což inspirovalo některé internetové vtipálky k hradní fotomontáži).

x x x

Blížící se třetí čtení novely zákona o ČT na mimořádné schůzi Sněmovny příští týden a probíhající Mezinárodní filmový festival v Karlových Varech přinesly do médií témata ponechání reklamy v ČT a podpory státu kinematografické produkci. Domnívám se, že důležitější než to, co se prezentovalo na obrazovce speciálního vydání OVM 3.7. ze střechy Thermalu, bude to, co se odehraje v zákulisí, a co ovlivní nejen konečnou podobu novely zákona ČT, ale hlavně konečné znění připravovaného zákona o kinematografii.

Podle mého názoru není třeba se obávat výhrůžek generálního ředitele Novy Jana Andruška o nějakých arbitrážích kvůli zachování reklamy v ČT. Ten, kdo má máslo na hlavě při bojkotování závazných předpisů - mám na mysli původní návrhy TPP (Technický plán přechodu na zemské digitální vysílání) - je spíše Nova, než stát reprezentovaný ČTÚ. Nevěřím, že jakýkoli mezinárodní rozhodčí soud by upřel státu právo rozhodovat o využití kmitočtového spektra a právo formulovat mediální politiku, zvláště když ji schválí zákonodárná moc.

Při tom já osobně patřím – ve shodě s Janem Andruškem - k zastáncům toho, aby reklama a teleshopping z ČT zmizely, důvody jsem popsal zde a tady. Jak jsem napsal už před půlrokem: „Reklamní agentury by se asi měly smířit s tím, že za masový zásah spotřebitelů, který jsou schopny zajistit jen silné komerční televize, se v době fragmentace publika bude platit více peněz. Ale možná právě to by se mohlo stát podnětem k tomu, aby rozpočty kampaní směřovaly také k menším a nikovým televizním programům, které sice nedodají masový zásah, ale nabídnou přesně definovanou cílovou skupinu.

Čeho se obávám více, jsou právnické kličky a finty propašované do připravovaných právních norem, s jejichž pomocí by se mohly komerční televize vyhýbat plánovanému poskytování podpory kulturním fondům, případně své odvody minimalizovat. I když se do pozměňovacích návrhů novely nedostaly všechny nápady, se kterými přicházeli do Sněmovny právníci a ředitelé komerčních televizí, velice bude záležet na výkladu zákona a také na tom, co přinese nový zákon o kinematografii, který by měl ministr kultury předložit vládě do konce září.

Tam se asi odehraje ta rozhodující bitva o naplnění pravidla – jestliže někdo na tradicích české kinematografie vydělává, měl by také přispívat na jejich rozvíjení a pokračování.

x x x

Začátkem týdne zesílily spekulace o tom, že by s výměnou ředitele ČT mohl skončit diskusní pořad Otázky Václava Moravce, podpořené Moravcovým prohlášením v deníku MF Dnes, že "čelí vůbec největšímu politickému tlaku, který dosud v ČT zažil,".

Na idnes.cz se poté objevila série blogů, které se tohoto tématu více či méně dotýkaly, jako například Od Absurdistánku k Obludáriu, - Politická hysterie aneb Nakopat jim šosy, - Jde jenom o diskusní pořad v ČTV?, - Václav Moravec se bojí, - Moravec se bojí zrušení OVM. A kdopak se bojí Moravce?, - Moravec se obává zrušení Otázek. Ani se mu nedivím.

Karel Hvížďala se nechal slyšet o Nebezpečných hrátkách kolem ČT, o zobecňující úvahu se pokusili také jiní blogeři, například Jaroslav Cempírek s titulkem Fenomén Václava Moravce je problémem celé české žurnalistiky. Ten titulek je podle mého názoru poněkud nepovedený pokus o bonmot. Jestli tu existuje nějaký problém české žurnalistiky, pak je to nedostatek etiky a profesionality. K pořadu OVM lze mít řadu výhrad, ovšem profesionalita se Moravcovi upřít nedá.

P.S. Ohlašuji zde konflikt zájmů, Václav Moravec je můj kolega na fakultě.

x x x

Rupert Murdoch se dostal do potíží s bulvárním nedělníkem News of the World. Jak napsal dnes Daily Mail, nějaké nezákonné odposlouchávání či skandály s odhalováním tajemství prominentů v Británii by normálně byly pro Murdocha něčím, z čeho by se rychle otřepal (In normal circumstances, this would be water off a duck’s back). Jenomže tentokrát je v sázce Murdochův nákup podílů v satelitní televizi BSkyB, o kterém se jedná už od loňského roku (viz například Louč zde), a který by skandál mohl ohrozit.

Murdoch chce totiž získat kompletní kontrolu nad BSkyB, což mu britská vláda prozatímně schválila za předpokladu, že zaručí redakční nezávislost zpravodajského kanálu Sky News. Po odhalení nezákonných metod používaných Murdochovými novináři v News of the World se důvěra vytrácí. Není prý vyloučeno, že komunikační regulátor Ofcom by mohl do transakce ještě zasáhnout, a ohrozit tak desetimiliardový obchod, na kterém Murdochově News Corp. velice záleží.

A tak následoval poměrně nákladný gambit. Murdoch rozhodl vydávání News of the World zastavit, dnes vyšlo poslední číslo periodika, které si do záhlaví dalo nápis: The world’s greatest newspaper 1843-2011.

| nahoru |

CHRONOLOGICKÝ ARCHIV | TEMATICKÝ ARCHIV (do roku 2004): INFORMACE/GLOSY | ČESKÁ TELEVIZE | TV NOVA | TV PRIMA | TV3 | ZÁKONY/LEGISLATIVA | POLITIKA | TISK | AUDIOVIZE | KABELOVÁ TV | TELEKOMUNIKACE | HISTORIE MÉDIÍ | NA OKRAJ DNŮ | ŘEKLI O... | PŘEDNÁŠKY/REFERÁTY
Copyright © Milan Šmíd