Hikelová, ČRo a BBC - kdo vlastně získal privilegium?

Nedávné odvolání Hany Hikelové z funkce ředitelky zpravodajských stanic Českého rozhlasu vyvolalo několik komentářů a vytáhlo znovu na světlo téma vysílání rozhlasu BBC v České republice. Důvod odvolání byl asi mnohovrstevnatý. To, že vítěz výběrového řízení na ředitele Českého rozhlasu Peter Duhan si do vrcholového týmu vzal Hanu Hikelovou, bylo od samého počátku nahlíženo jako úlitba silám, které pomohly Duhana do křesla ředitele dostat. (Podobně jako Petr Dvořák, který si v ČT přizval do týmu své konkurenty v soutěži o místo ředitele Jana Svobodu a Janu Kasalovou.) Nepochybuji o tom, že Duhan se snažil s Hikelovou vycházet, už jenom proto, aby neztratil podporu těch, kteří za Hikelovou stáli. Pokud spolupráce skončila krachem, důvody asi musely být vážné.

Některé titulky mají zato, že tím hlavním důvodem byly spory kolem Radiožurnálu. Tento názor sdílí i Jan Potůček, který ve svém blogu Tady je Duhanovo tvrdí, že prosincový seminář o hudbě, ve kterém se Radiožurnál kriticky propíral, byl pro Hanu Hikelovou "veřejnou popravou."

Nepochybuji o tom, že v pozadí sporů mohla být různost názorů na budoucnost zpravodajství v ČRo a na profilaci jeho stanic, mezim něž patří Radio Česko. Některé zdroje však tvrdí, že tou poslední kapkou bylo selhání Hikelové při jednání s BBC, jejíž filiálka BBC Radiocom provozuje v ČR dvanáct FM vysílačů s anglicky mluvícím programem, do kterého vstupuje s českým vysíláním Radio Česko. Jak bude další spolupráce ČRo s BBC bude vypadat, je zatím ve hvězdách, protože prý Hikelová nic nevyjednala.

V této souvislosti však nerozumím dnešnímu komentáři Juraje Koiše na radiotv.cz, podle jehož slov "je potřeba si připomenout, že vysílání tohoto média na frekvencích soukromé společnosti patřící do portfolia britské BBC World Service není žádným právem ale spíš privilegiem, které se BBC rozhodla Českému rozhlasu udělit. Juraj Koiš podle mého názoru zapomíná na to, že ČRo nedostala v roce 2006 žádné privilegium, naopak poskytla BBC cennou službu.

Připomeňme si sled událostí. V roce 2005 se v Londýně rozhoduje o zrušení řady zahraničních vysílání, mezi nimi české redakce. BBC i nadále projevila zájem retranslovat své zahraniční vysílání v angličtině do ČR prostřednictvím licence udělené BBC Radiocom s.r.o. Co se však nestalo, náhle se objevily protesty a námitky, že to není možné. Začaly se používat argumenty o kmitočtovém spektru jako národním bohatství, které by mělo sloužit českým občanům. Licenční podmínky vyžadující část vysílání v češtině se ukázaly být nepřekonatelnou překážkou. Za touto zpolitizovanou kampaní, které Rada pro R a TV vysílání podlehla, stály podle mého názoru zájmy soukromých rádií, pro něž perspektiva, že by jim spadlo do klína dvanáct kvalitních frekvencí, byla tehdy velice lákavá.

Ještě do konce února 2006 vysílala BBC kromě angličtiny alespoň krátké české zpravodajské bulletiny, což však skončilo rozpuštěním české redakce v Praze k prvnímu březnu, pak už se zde ozývala jen angličtina. Hrozbu odnětí licence pro porušení licenčních podmínek (jak se lze dočíst v zápisech, RRTV správní řízení skutečně zahájila) BBC nakonec odvrátila dohodou s Českým rozhlasem, který projevil ochotu a zájem do vysílání BBC přispívat šesti hodinami svého nového digitálního programu Radio Česko. Tedy žádné privilegium pro ČRo, ale záchrana pro BBC, které tehdy hrozilo odnětí licence.

Pokud je mi známo, licenční podmínka českého jazyka na stanicích BBC stále trvá. Jsem sám zvědav, jak se situace dál vyvine. Zda bude pokračovat spolupráce BBC s ČRo, nebo zda BBC nepožádá o změnu licenčních podmínek a bude svým posluchačům dodávat program BBC v angličtině celý den. Jako posluchač bych osobně uvítal tu druhou variantu. Podle mého názoru v době internetu hodnota rozhlasových frekvencí klesá a kromě toho situace na trhu rádií se změnila. Kdo ví, zda oligopol zřetězených a zesíťovaných českých soukromých rádií dnes vlastně není rád, že tu BBC zůstává, a že se tedy na její místo a na jejích dvanáct vysílačů nemůže dostat nějaká nebezpečná konkurence.