zpět na Louč - komentuje svět žurnalistiky a médií    © Milan Šmíd

19.12.2014 RUBRIKA: Informace, glosy, polemiky

Havlismus a havloidi v českých médiích - díl 2

Letos v březnu na Aktuálně.cz diskutér s nikem „ld“ pod jedním blogem napsal: “Zemanoidní...:-) vida, jak se nám to rozrůstá. Když jsem obohatil češtinu o slovo havloid, netušil jsem, že bude nějak klonováno...:-)“ Bylo by zajímavé zjistit, kdo se skrývá pod značkou „ld,“ a zda to byl skutečně on, který výrazem „havloid“ češtinu obohatil.

Já o jeho tvrzení pochybuji, pro mne jsou důležitá zaznamenaná data. Zcela první výskyt slova havloid, i když jen v adjektivním tvaru, jsem našel v databázi Newtonu 2. prosince 2007, a to v komentáři Jany Dědečkové věnující se prezidentskému kandidátovi Janu Švejnarovi. Jana Dědečková si zde nenechala ujít své oblíbené téma České televize, když kromě jiného napsala:

“ Po zvýšení koncesionářských poplatků, ponechání reklamy a při současném rabování archivů, by televizi do černých (překlep JD, mělo být „červených“) čísel dokázal dovést snad už jenom Ivo Mathé, a to ještě v případě, že by byl ředitelem a chystal se mesiášsky zachraňovat společnost před mafiemi, a to podporou vzniku nějaké té havloidní straničky, typu US.“

Není vyloučeno a je to velice pravděpodobné, že výraz havloid koloval na internetu a v politických kruzích blízkých ODS už dávno před tímto výskytem. Byla to však Jana Dědečková, která ho do monitorovaných médií dostala . Například 4. února 2008 v souvislosti s prezidentskou volbou: „Stokrát může Jan Švejnar hovořit o své nadstranickosti. On prostě patří do strany, kterou „havloidi“ nikdy nezaložili, ale kterou vždy tvořili až za tím kterým účelem. Stranické pravidla, mantinely, ideová ukotvenost, jsou pro ně na obtíž."

Pojmy havloid a havloizace se na konci roku 2008 často vyskytovaly ve vnitrostranických diskusích ODS při komentování volebního neúspěchu této strany v krajských volbách. Někteří neúspěch přisuzovalihavloizaci ODS“: “Topolánek zakormidloval ODS do stojatých vod amorfního středu a vesele asistoval u havloizace své strany. To je důvod úbytku voličů ODS.“ (Petr Havlík).

Pro Janu Dědečkovou a pro řadu dalších jejích spolustraníků „havloid“ byl a je termínem, který pojmenovává lidi blízké „havlismu“, vlastně „pravdoláskaře,“ tedy je to pro ně jakýsi politický terminus technicus. Viz například obhajoba Mirka Topolánka: „Mirek Topolánek, který moc dobře věděl, že bez aktivního zapojení pravdoláskovníků, nemá ODS šanci navýšit svůj voličský potenciál. Proto do ODS přizval některé tzv. havloidy, nikoli z lásky, jak mu bylo často podsouváno„ Budiž.

Ovšem pro lid obecný, vybíjející si své frustrace a nesplněná očekávání v nenávistných polemikách na webu – ať už ve svých blozích, či v diskusích pod články nebo na sociálních sítích – se výraz havloid stal brzy vítanou nálepkou s hanlivým významem. Míra pejorativnosti výrazů havloid a havloismus je mnohem větší než u havlismu. Proč? Vykládám si to onomatopoickou vlastností slova havloid, které svou koncovkou vyvolává asociace člověku cizí až nepřátelské, podobně jako humanoid, android, nebo personoid. Například slovo android jako populární operační systém mobilní komunikace sice nemá žádné negativní konotace, ale původně to bylo označení robota, umělého výtvoru připomínajícího a napodobujícího člověka, označení něčeho, co je vykonstruované, neživotné, cizí.

Ať chceme či nechceme, havloid se stal nadávkou. Také proto databáze Newton jeho výskyt registruje téměř výhradně v internetové publicistice a jen zřídka – něco přes stovku výskytů za posledních pět let. Jen výjimečně se slovo havloid vyskytne v tradičních médiích, většinou pak v rozhovorech, komentářích či reakcích na již napsané polemické výpady. Viz například Petr Pithart: „Na Václava Havla bylo lze mít jistě mnoho názorů, i velmi kritických. (…) Ale když se začíná používat odporné slovo "havlisté", "havloidi", "havlismus", tak to pro mnoho lidí, například pro mne, diskuze končí, ještě než začala.“.

Zatímco havlismus jako „specifická ideologie“ se dočkal definice z hlav pomazaných, definice výrazu havloid je nejasná. Na jedné straně se může vykládat jako synonymum jiné nálepky tzv. pravdoláskaře. Na straně druhé si havloida přisvojili netolerantní zastánci radikálních až extrémních názorů, pro něž „havloid je duševním mrzákem, vesměs živen z veřejných peněz a s odporem k demokratickým a svobodným principům uspořádání společnosti (…) havloid je velmi nebezpečným tvorem. Působení havloidů ve společnosti lze přirovnat k morové ráně.“

Nedávno mě pod mým blogem na Aktuálně.cz kdosi nazval „havloidním žurnalistou“ (Jak jsem dodatečně zjistil, Libor Stejskal bohužel tu repliku jako hanlivou odstranil). Tak nevím, jak si to mám vykládat. Za duševního mrzáka se nepovažuji, svobodné principy uspořádání společnosti vítám, jenom si myslím, že diskutovat by se mělo na základě věcných argumentů a faktů ad rem a nikoli ad hominem, tedy bez emocionálně zabarvených nálepek.

P.S. Na dotazované slovo havloid trendy Googlu odpovídají: Not enough search volume to show graphs. Rovněž Český národní korpus tento výraz zatím nezpracoval.

| nahoru |

CHRONOLOGICKÝ ARCHIV | TEMATICKÝ ARCHIV (do roku 2004): INFORMACE/GLOSY | ČESKÁ TELEVIZE | TV NOVA | TV PRIMA | TV3 | ZÁKONY/LEGISLATIVA | POLITIKA | TISK | AUDIOVIZE | KABELOVÁ TV | TELEKOMUNIKACE | HISTORIE MÉDIÍ | NA OKRAJ DNŮ | ŘEKLI O... | PŘEDNÁŠKY/REFERÁTY
Copyright © Milan Šmíd