<HTML> <HEAD> <META HTTP-EQUIV="Content-Type" CONTENT="text/html; charset=windows-1250"> <META NAME="resource-type" CONTENT="document"> <META NAME="description" CONTENT="informace o eskch mdich, ~urnalistice a politice"> <META NAME="keywords" CONTENT="media, journalism, Czech, press, radio, television, internet, DVB"> <TITLE>Jak dl s Nmeckem a EU (zvr serilu Nmecko a my)</TITLE> </HEAD> <BODY BGCOLOR="#FFFFFF" TEXT="#000000" LINK="#FF0000" ALINK="#800080" VLINK="#000080"> <FONT FACE="Arial, Verdana, Helvetica, Sans-serif"> <A NAME="zpet"></A> <!--zhlav--> <TABLE CELLSPACING=0 BORDER=0 CELLPADDING=3 WIDTH="100%"> <TR> <TD ALIGN="LEFT" BORDERCOLOR=0 BGCOLOR="#EDEDFF"></FONT><FONT FACE="Verdana, Arial, Helvetica, Sans-serif" SIZE="1" COLOR="#000000">zpt na <A HREF="http://www.louc.cz"></FONT><FONT FACE="Verdana, Arial, Helvetica, Sans-serif" SIZE="5" COLOR="#ff0000"><B>Lou </B> </A></FONT><FONT FACE="Helvetica CE, Verdana, Arial, Sans-serif" SIZE="4">- <B>komentuje svt ~urnalistiky a mdi</B></TD> <TD ALIGN="RIGHT" BORDERCOLOR=0 BGCOLOR="#EDEDFF"></FONT><FONT FACE="Verdana, Arial, Helvetica, Sans-serif" SIZE="2" COLOR="#ff0000">&nbsp;&nbsp; &copy </FONT><FONT COLOR="#ffff00"><A HREF="mailto:smid@mbox.fsv.cuni.cz"><B>Milan `md</A></B></TD> </TR> </TABLE> <!--konec zhlav--> <HR SIZE="2" WIDTH="100%" COLOR="#537AAB"> <TABLE CELLSPACING=0 BORDER=0 CELLPADDING=0 WIDTH="100%"> <TR> <TD ALIGN="LEFT" VALIGN="TOP" BGCOLOR="#EFEFDF"></FONT><FONT FACE="Verdana, Arial, Helvetica, Sans-serif" SIZE="4" COLOR="#ff0000">30.7.2018</TD> <TD ALIGN="RIGHT" VALIGN="TOP" BGCOLOR="#EFEFDF"></FONT><FONT FACE="Verdana, Arial, Helvetica, Sans-serif" SIZE="4" COLOR="#ff0000"> RUBRIKA: Informace, glosy, polemiky</TD> </TR> </TABLE> <!--konec zhlav--> </FONT><FONT FACE="Arial, Verdana, Helvetica, Sans-serif" SIZE="5", COLOR="#000000"><P><B>Jak dl s Nmeckem a EU (zvr serilu Nmecko a my)</B><BR></FONT><FONT FACE="Arial, Verdana, Helvetica, Sans-serif" SIZE="3"><P>Jestli~e nkdo nhodou zabloudil na tuto strnku, ml by si pYe st <A HREF="http://blog.aktualne.cz/blogy/milan-smid.php?itemid=31807">vod</A> k serilu, kter nyn uzavrm. V vodu toti~ vysvtluji, co m vedlo k sepisovn texto o Nmecku a naaich vzjemnch vztazch (viz seznam pod arou). Hlavnm elem bylo pYipomenout nkter fakta tm, kteY jako jeden z argumento proti naaemu lenstv v Evropsk unii vytahuj nmeckho straaka. Podle nich sou asn Nmecko vyu~v EU jako nstroj k ovldnut Evropy, a nevhaj srovnvat sou asn Nmecko s Nmeckem nacistickm, kdy~ vytvYej paralely sou asnho stavu s nmeckou expanz v druh svtov vlce. <P>Bohu~el tak in nejen politik, kter lov v kalnch vodch davu slyacho na dern jednoduch a nepYtelsky zamYen slogany, politik, kter nem pru o tom, jak EU vlastn funguje, kdy~ si plete Soudn dvor EU s Evropskm soudem pro lidsk prva, a kter v zjmu svho politickho podnikatelskho projektu slibuje lidem vzduan zmky (konec  dikttu Bruselu a odchod z EU pYi zachovn vaech vhod volnho pobytu zbo~, slu~eb, osob a kapitlu). Bohu~el s kritikou Bruselu spojenou s obrazem nmeck hrozby i nmeckho nepYtele pYichzej nkdy i tzv. serizn politici, kdy~ se chtj pochlubit svm vlastenectvm a hjenm eskch nrodnch zjmo. <P>Otzka vaak zn: jak je a jak bude zjem eskho nroda a sttu v dob kriz, zmn a nejistot? Jak jsou perspektivy naa existence v Evrop? <P>Moje teze zn: v zjmu eskho nroda a sttu je naae lenstv v Evropsk unii, a to nejen kvoli obchodu a materilnm vhodm, kter nm to v sou asn dob pYina, ale tak a pYedevam z dovodo geopolitickch. lenstv v EU je, mo~e bt a vYm, ~e i nadle bude, zrukou naa bezpe nosti a prosperity v prudce mncm se okolnm svt. Naivn pYedstavy o odchodu z EU, o nezvisl existenci typu Norska nebo `vcarska, neberou v vahu naai polohu a rozlo~en sil v Evrop a specifick postaven obou zem. Nehled na to, ~e ve dvoustrannch smlouvch se ob zmnn zem podYizuj nkterm pravidlom EU, ani~ maj aanci o nich spolurozhodovat, co~ nyn v Britnii nkdeja zastnci brexitu dodate n zjiaeuj. Krom toho jednm z dovodo, pro  bychom mli v EU bt a aktivn participovat na celoevropsk spoluprci, je existence naaeho silnho souseda Nmecka. Pro ? Pokusm se to vysvtlit. <P>x x x <P>Zvr minulho stolet a tiscilet zamchal evropskmi kartami; politicky i geopoliticky. Politicky tm, ~e nkdeja blok zem stYedn a vchodn Evropy se zbavil jha sovtsk nadvldy a nesvobodnch politickch re~imo jedn strany. Geopoliticky tm, ~e se pYekreslila mapa Evropy. Nmecko se spojilo, eskoslovensko se rozdlilo, Jugoslvie se v krvav lzni rozdrobila na etnick stty, Sovtsk svaz zanikl, zbylo Rusko tesknc po nkdeja velmocensk slv. <P>Statistick data mluv jasnou Ye . DYvja pomr patnct miliono obyvatel SSR versus aedest tYi miliono obyvatel NSR se po roce 1993 zmnil na deset miliono obyvatel R versus osmdest dva miliono obyvatel SRN. Nkdeja tvrtina se zmnila na osminu. Nmecko poslilo, esko oslabilo. Nerovnost mezi dvma sousedy Nmeckem a eskem se zvtaila a bude tomu tak i kdykoli v budoucnu. Z toho je tYeba vychzet. <P>Maj tedy pravdu ti, kteY ns straa Nmeckem, je~ svoji slu dYve i pozdji pou~ije proti svm slabam sousedom? Jak je to s dajn expanzivnmi plny Nmecka na ovldnut Evropy prostYednictvm Evropsk unie a s jinmi podobnmi nesmysly? Ne nhodou podobnm katastrofickm vizm vY vtainou lid, kteY nevythnou nos za humna esk kotliny a pokud se vydaj do ciziny, tak bez znalosti cizch jazyko a v re~ii cestovnch kancelY. Zahrani n politika k nim dolh jen z titulko esky psanch mdi, vtainou tch internetovch, jako jsou Parlamentn listy. Vtainou netua, ~e jejich pYedstava o Nmecku, v nm~ dajn stle vtainov dYme duch revanae za prohranou vlku, co~ je pYedstava po desetilet ~iven propagandou bvalho re~imu, je beznadjn zastaral a nefunk n. <P>Povle n Nmecko se stalo demokratickm sttem, ktermu zpadn vtzn mocnosti daly do vnku stavu a politick systm, jen~ byl konstruovn tak, aby se nemohla opakovat situace z minulosti, pYi n~ obyvatel rozmanitho Nmecka byli s pomoc centrlnho Yzen sttu seYazeni do jednoho aiku a ovldni z jednoho silnho mocenskho centra. Do stavy byl vlo~en federalistick princip organizovn sttu. V duchu historickch tradic z 19. stolet spolkovou republiku vytvoYilo jedenct, po sjednocen aestnct spolkovch zem, z nich~ tYi (Severn Porn-Vestflsko, Bavorsko, Bdensko-Wrttembersko) maj vce obyvatel ne~ cel esk republika. <P>Podle nmeckho zkladnho zkona maj spolkov zem Yadu pravomoc, zvlat co se t e vnitYn sprvy (policie, soudy, mstn hospodYstv, kultura, <A HREF="https://www.kmk.org/aktuelles/70-jahre-kultusministerkonferenz.html">akolstv</A> apod.). Federalistick princip, kter je uplatHovn vaude, kde zkladn zkon vslovn nevyhrazuje kompetence pro spolkovou vldu, nut politiky k vyjednvn, ke kompromisom, k uzavrn konsensulnch sttnch smluv mezi spolkovmi zemmi, co~ je svm zposobem akola demokracie. Rovn~ volebn systm, kter kombinuje prvky pomrnho a vtainovho systmu, a pYi nm~ voli  odevzdv dva hlasy, prvn jmenovitmu kandidtovi a druh politick stran, posiluje vztah ob ana k reprezentativn demokracii. <P>Nen pochyb o tom, ~e v probhu nkolika generac principy a hodnoty politick demokracie pronikly pod ko~i nmeckho obyvatelstva, zvlat v t zpadn sti, a staly se sou st zdeja politick kultury. (Jednou z prvnch zkouaek mlad demokracie, v n~ nmeck spole nost obstla, byla <A HREF=http://www.louc.cz/14/2631231.html>afra Spiegel</A> v roce 1962). Odsouzen nacistick minulosti a vyrovnn se s n bylo dokladn. Nikdo si v povle nch generacch netroufl zlo Hitlerovy tYet Yae relativizovat, popra om holocaustu dodnes hroz tresty. Naopak, v 60. letech generace syno se spontnn opYela do generace otco za to, ~e se nechali Hitlerem zmanipulovat, ~e o nkterch vcech ml eli, i za to, ~e nkter exponenty nacistickho re~imu po vlce ponechali ve sttn sprv. Jeat v roce 2011 musela vlda odpovdat poslancom strany Die Linke na otzky, jakm zposobem byla provedena denacifikace v Nmecku. Rozshl zprva o tomto historickm procesu v etn uveden lenstv v NSDAP u vaech ministro od roku 1949 je k dispozici jako snmovn tisk <A HREF="http://dipbt.bundestag.de/doc/btd/17/081/1708134.pdf">17/8134</A>. <P>Nyn se vaak do aktivnho politickho ~ivota zapojuje generace vnuko, kteY se ct bt pYedevam ob any nmeckho sttu se sedmdestiletou demokratickou tradic. Jejich pohled je obrcen spae na Zpad, do anglosaskho svta, odkud pYiala demokracie a prosperita, ne~ na Vchod s touhou po ztracen domovin i ztracench zemch. <P>Pokud se zbavme zkho zamYen na nzory minoritn skupiny obyvatel, kteY si pstuj identitu nrodnostn skupiny Volksgruppe zvan sudetat Nmci, pak zjistme, ~e njak esk republika naprostou vtainu Nmco nezajm. Nemo~e bt lepa pYklad tohoto nezjmu, ne~ vybudovn rychlostn ~eleznice Norimberk  Erfurt  Berln, kter od letoanho podzimu propoj VdeH a Berln v ase necelch osm hodin, zatmco Vindobonou pYes Prahu to trvalo hodin jedenct. Oni eskou republiku a jej zem nepotYebuj. Stejn jako nme t vydavatel eskch mdi (Rheinisch-Bergische Verlagsgesellschaft, Axel Springer, Neue Passauer Presse), kteY se sthli z eska a pYenechali vtainu eskch denko eskm oligarchom, kdy~ zjistili, ~e se tady v dohledn dob vybudovn vaeobecn dostupnho a levnho vysokorychlostnho internetu, kter je tak nezbytn pro prosperitu digitlnch mdi, nedo kaj. <P>Nedlejme si ve sv sebestYednosti iluze, ~e promrn Nmec vstvaje lehaje, mysl na njak esko, kter chce ovldnout. Promrn Nmec m dnes dost jinch zjmo a dost svch vlastnch nezvidnhodnch starost, se ktermi se mus potkat, migranti a padek tradi nch stran na pYednm mst. Nmeck domc politika prochz krizovm vvojem, pYi nm~ musme doufat, ~e demokratick mechanismy naoktrojovan Nmecku po roce 1945 budou fungovat. Zatm funguj. Mm na mysli, jakm zposobem politick scna reaguje na rost protievropskch nacionalistickch nlad v Nmecku, je~ stoj za spchem nov pravicov populistick strany Alternativa pro Nmecko AfD. Hesla AfD:  naae Nmecko, naae vlast, naae budoucnost , pYipomnaj nejen Trumpovo heslo  America First , ale tak vzbuzuj nepYjemn asociace s heslem  Deutschland ber alles , kter se naatst natolik zdiskreditovalo, ~e je nepou~iteln. <P>PYi poslednch spolkovch volbch se AfD na zem bval NDR stala druhou nejsilnja stranou (21,9%), hned po CDU. Ve starch spolkovch zemch vaak zskala  jen 10,7 procent, tak~e celosttn sla tto strany kols mezi 13-15 procenty. PYchod AfD a jej ohlas ve veYejnosti by ml bt pro ns signlem, ~e atmosfra a nlada v Nmecku se mn. <P>Pro sou asnou generaci vnuko je vlka vzdlenou minulost a nelze se j divit, ~e u~ ji unavuje bt stle obt~ena pocitem viny za zlo iny svch ddo, neustle se nkomu omlouvat, pokorn snaet protinmeck stereotypy se svastikami, a pYi vdom minulch hYcho bt pYipravena pomhat kdykoli a komukoli. Zatmco dYv politick korektnost zabraHovala zdorazHovat utrpen nmeckch civilnch obyvatel na konci vlky, ani~ by doty n nebyl nahl~en jako nkdo, kdo odmt nst vinu a spravedliv trest, dnes u~ to nen problm, co~ se promt tYeba do novho vzpomnn na bombardovn Dr~an nebo do vzpomnek na tk a odsun nmeckho obyvatelstva z Vchodu. <P>Nmeck vlda na tyto nlady nemo~e nereagovat. Vsledkem je snaha svst nkter radikln nlady a pokusy vyvolvat emoce do nekonfliktnch a pYijatelnch hranic. PYkladem mo~e bt pYpad pYedsedkyn Svazu vyhnanco Eriky Steinbachov a jejho projektu Centra proti vyhnn, kter se podaYilo vld v roce 2008 svst do pYijatelnho Ye iat ve form nadace  tk, vyhnn, smYen a do zvlatnho pracoviat v rmci Nmeckho historickho muzea. Nebo kdy~ nkter spolkov zem za aly vyhlaaovat pamtn dny obt vyhnn a chtli se vracet k Chart vyhnanco z roku 1950, vlda se <A HREF="http://www.louc.cz/18/3170621.html">rozhodla vyhlsit</A> celosttn Pamtn den obt tko a vyhnn na 20. erven a spojit ho s oficilnm Svtovm dnem uprchlko OSN. <P>Kdy~ se v roce 2015 tento nov pamtn den slavil poprv, promluvil zde Joachim Gauck, mj. prvn nmeck prezident, kter navatvil Lidice, a svoj projev nechal pYelo~it do polatiny a do <A HREF="http://www.bundespraesident.de/SharedDocs/Downloads/DE/Reden/2015/06/150620-Gedenktag-Flucht-Vertreibung-Tschechisch.pdf?__blob=publicationFile"> eatiny</A>. Po dvou dalach letech, pYi nich~ se oslavy Pamtnho dne obt tko a vyhnn musely spokojit s ast ministra vnitra, letos zde <A HREF="http://www.louc.cz/18/3170621.html">vystoupila</A> kanclYka Angela Merkelov, kter po konstatovn, ~e <I> Vyhnn a tk Nmco byly pYmm dosledkem druh svtov vlky, zahjen Nmeckem, dosledkem nevslovnch zlo ino, k nim~ doalo bhem nacistick diktatury </I> pYiala s tez, pro ns obt~n stravitelnou, ~e pro povle n vyhnn Nmco <I> neexistovalo ani morln, ani politick ospravedlnn. </I> <P>O tom, ~e uplatnn kolektivn viny nelze ni m ospravedlnit, a z hlediska morlky je tYeba se od nj distancovat, nen ~dnch pochyb. Ovaem ospravedlnn politickch rozhodnut je tYeba hledat v kontextu doby a ve zcela konkrtn historick situaci, nikoli <I>sub specie aeternitatis</I> nebo z pohledu doby zcela odlian. Proto mm problmy se s tm druhm adjektivem ztoto~nit. <P>Angela Merkelov zde vaak neYekla nic novho, ne~ co obsahovalo vldn prohlaen k vyhnancom, kter 1. ervna 1995 v souvislosti s padestiletm vro m konce vlky pYedlo~ila spolkovmu snmu Kohlova vlda, a kter kanclY Helmut Kohl doprovodil emotivnm <A HREF="http://dipbt.bundestag.de/doc/btp/13/13041.pdf">projevem</A>, v nm~ nkolikrt opakovan slovo  bezprv mlo prominentn msto. Budi~ tyto projevy ilustrac promn Nmecka a jeho postojo, ke kterm doalo a dochz po sjednocen. <P>x x x <P>Tm se vracm ke sv vodn tezi, podle n~ hlavnm dovodem, pro  zostvat v Evropsk unii a aktivn spolupracovat na jejch reformch, kter by z n udlaly mn byrokratickou a efektivnja instituci, je prv na soused Nmecko. PYipomeHme si, ~e jednm z argumento, kterm Helmut Kohl v roce 1990 pYesvd il velmoci, aby nebrnily sjednocen Nmecka, byl jeho projekt evropsk integrace a spoluprce, pYi n~ Nmecko bude hrt vznamnou, nikoli vaak rozhodujc roli. Nmecko se zavzalo, ~e upYednostn zjmy integrujc se mrov Evropy pYed zjmy Nmecka, a jako dokaz, ~e to mysl v~n, se kvoli politickmu projektu jednotn mny eura vzdalo sv siln nmeck marky. Na jedn stran se Nmecku vy t, ~e je a~ pYlia siln, a ~e v tandemu s Franci EU ovld. Na stran druh je kritizovno za to, ~e vzhledem ke sv sle nen dostate nm vodcem pYi hjen evropskch zjmo. Nme t politici to v EU tedy nemaj lehk. V~dy budou na rn, ae udlaj cokoli. <P>Zatm se v Nmecku nevyskytla ~dn vlda, kter by nedeklarovala sv proevropsk zamYen. Ovaem svt se mn. Rost politickho populismu jako reakce na krizov jevy sou asnho svta, kter v Britnii vystil v brexit, a v USA pYivedl do prezidentskho Yadu Donalda Trumpa, nevylu uje, ~e by tak v Nmecku mohly postupn po americkm vzoru pYev~it nlady  Germany First. <P>V pYpad Nmecka jsem sice optimista, proto~e si myslm, ~e zdeja mechanismy politick demokracie budou schopny zvldnout problmy, do kterch se Nmecko dostalo. Sta  sledovat postupn zmny postojo k migraci u vldnoucch politickch stran, kter se nsledn promtaj do legislativnch zmn, jimi~ vlda se sna~ brt vtr z plachet AfD. <P>Nikdy vaak neYkej nikdy. Nikdy se ned vylou it situace, pYi n~ njak zva~n domc krize i dramatick udlost na svtov scn (pYklady z minulosti: teroristick tok 11. zY, islamistick popravovn rukojm na internetu, Yeck krize, brexit, zvolen Trumpa) nezaposob natolik, ~e postupn zmn nlady nmeckch ob ano, posl u naaeho souseda izolacionismus a probud v myslch sti jeho obyvatel ji~ zapomenut velkonmeck nacionalismus. <P>Pak jedinou naa obranou proti silnmu Nmecku, kter by chtlo zapomenout na sv zvazky vo i Evrop, mo~e a mus bt lenstv v kolektivu stto, kter tvoY zbytek Evropy, a jeho~ pravidla ukldaj tm velkm, aby se k tm malm chovali sluan. Nedok~u si pYedstavit, ~e by esko existovalo bez spojeneckho zakotven do EU, neboe geopolitika je neprosn a bez EU by se esk stt ocitl stejn jako vcekrt v minulosti bezbrann v mlnici mocenskch zjmo. <P>x x x <P> asto se cituje Bismarckov vrok o tom, ~e ten, kdo ovld echy, je pnem Evropy. Problm je v tom, ~e Bismarck nikdy nic podobnho nevyslovil, lpe Ye eno, takov citt se u nj nepodaYilo dohledat. T. G. Masaryk ho vaak nkolikrt pou~il, napYklad v knihch Nov Evropa a Svtov revoluce. Zvlat v textu knihy Nov Evropa, zapo at v roce 1917 a vydan v angli tin na podzim 1918, se nelze ubrnit pocitu, ~e alo o citaci elovou, zdorazHujc vznam budoucho eskoslovenskho sttu pro Evropu. Doslova: <I> echy se Slovenskem pYek~ej plnu Berln-Bagdad: nejkrata cesta z Berlna do CaYihradu, do Solun a do Terstu jde pYes Prahu anebo pYes Bohumn (z Vratislav); tak do Vdn a Budapeati z Berlna je nejkrata spojen pYes Prahu nebo Bohumn  echy a Slovensko pYek~ej Prusku v pYmm, nejkratam spojen s Rakouskem a Maary.</I> <small>(MASARYK, Toma Garrigue. Nov Evropa [online]. V MKP 1. vyd. Praha: Mstsk knihovna v Praze, 2014. Str. 95. Dostupn z <A HREF="http://web2.mlp.cz/koweb/00/03/99/99/13/nova_evropa.pdf">http://web2.mlp.cz/koweb/00/03/99/99/13/nova_evropa.pdf</A></small> <P>Letm pohled na heslo Bismarck v Ottov slovnku nau nm nm vaak sdl cosi jinho. Podle zdeja rozshl stat o ~eleznm kanclYi jeho politika nesmYovala k ovldnut eska jako sou sti rakousko-uhersk monarchie. Uvdj se zde slova, kter o echch Bismarck krtce po uzavYen rakousko-nmeck smlouvy roku 1879 sdlil francouzskmu vyslanci Chaurdordymu: <I> Tuto vyso inu, z kter pramen vaechny Yeky zavla~ujc severn Nmecko, tento rozshl opevnn tbor, jej~ sm Boh zbudoval uprostYed evropsk matky zem: echy abychom nechali Rusku? Toe by znamenalo v n poroben Nmecka. A my Nmci abychom si je vzali? Toe by znamenalo pro ns Nmce nemilosrdnou, nesmiYitelnou vlku s Ruskem."</I> <P>Nejsem historik, a proto pYenechvm vklad a zasazen Bismarckovch slov do kontextu tehdeja velmocensk politiky a nmeckch a rakouskch vztaho odbornkom. PYi jejich ten mne vaak napadla otzka: Jak je dnes, v dob modernch komunikac, v dob dopravnch prostYedko a zbran snadno pYekra ujcch hranice, v dob, kdy hrani n hory ji~ nejsou zrukou ochrany  Bohem zbudovanho  opevnnho tbora esk kotliny, jak je jej geopolitick vznam v Evrop? Zmenail se? pln zmizel? Stala se z eska nezajmav evropsk provincie? Komu mo~e zle~et na tom, aby ji ovldl, pYpadn aby tady zskal politick vliv? A tak: Kdo by nejvce vydlal na vystoupen esk republiky z EU, pYpadn na oslaben naaich vztaho k unii? Ae po tm, jak po tm, tak se mi na prvnm mst neustle objevuje Rusko. <P>Nen pochyb o tom, ~e Evropsk unie by na odchod v pohod pYe~ila, ekonomicky i politicky by ji to pYlia neoslabilo. Tot~ plat pro Nmecko, kter by zYejm i nadle vyu~valo vhodu geografick blzkosti pro rozvoj vzjemnch vztaho. Ty by vaak mly ponkud jin charakter, postaven na dvoustrannch dohodch silnjaho se slabam, bez zruk a pravidel stanovench unijnmi pYedpisy. <P>V pYpad, ~e bychom opustili Evropskou unii, bylo by to Rusko, kter by z naa slabosti mohlo nejvce vyt~it, zvlat kdyby se mu u ns pYi vyu~it slavjanofilskch nlad podaYilo vytvoYit mocensk pYedpol, ae u~ z vlastnch lid nebo z naaich spoluob ano zklamanch kapitalismem a svobodou, jej~ thu a odpovdnost nebyli schopni unst. <P>PYi odpovdi na otzku, zda takov Yeaen je v zjmu eskho sttu a nroda, by vaichni, kteY broj proti Evropsk unii jako takov, ae u~ tak in z neznalosti a neinformovanosti (ob an krmen bchorkami o zakYivench bannech a balench koblihch), nebo z politick vypo tavosti (Okamura) i akademick jeaitnosti (Klaus), by mli tuto variantu vzt v vahu. <P>x x x <P>Moj genera n sou asnk, spisovatel Jaroslav ejka, kter ml tu smolu, ~e se nechal v bYeznu 1989 pYemluvit k perestrojkov anga~ovanosti v apartu KS , u~ v roce 1991 v knize  Apart  soumrak poloboho popsal, jak jeho nadYzen tajemnk V KS  Jan Fojtk po nvratu z porady v Berln konan v zY 1989 mu vyprvl, co Yekl mezi tyYma o ima tajemnkovi V KSSS Vadimu Medveddovi: <P><I> Co po ns vlastn chcete? Chcete ns hodit pYes palubu? Jestli je to tak, tak nm to Yeknte rovnou. My jsme byli v~dycky na nkom zvisl, naae suverenita je relativn pojem. TYi sta let jsme patYili pod Habsburky, dvacet let jsme byli zvisl na Anglii a Francii, a kdy~ ns naai slavn zpadn spojenci nechali ve atychu, zabrali ns Nmci. te jsme byli tyYicet let zvisl na vs, a ale jestli se ns chcete zbavit, sta  Yct. Ale vemte na vdom, ~e pak vezmeme svatovclavskou korunu a pojdeme s n za zpadnmi Nmci&  </I> <small>( ejka, Jaroslav:  Apart  soumrak poloboho . Praha 1991, str. 140. Tuto scnu ejka pYevyprvl i ve svm autobiografickm romnu  Most pYes Yeku zapomnn 2015)</small>. <P>Dok~u si pYedstavit, jak po pYe ten pYedchozho odstavce Yada tenYo za ne souhlasn pokyvovat hlavami. Jenom~e d se naae prozpadn orientace, pro kterou jsme se po listopadu 1989 rozhodli, redukovat na esko-nmeck vztahy, navc l en v pokYivenm zrcadle nrodoveck protinmeck propagandy, pramenc z obav a umle vyvolvanho strachu? Tenhle zjednoduaen pohled, jeho~ koYeny sahaj do hloubi 19. stolet, jenom zastr realitu sou asnho globalizovanho svta 21. stolet, v nm~ esk republika zaujm postaven stYedn velk, dnes kvoli naa politick reprezentaci svm vznamem spae mal evropsk zem, ~ijc ve spole enstv dalach evropskch stto, kter se po ni ivch vle nch konfliktech minulho stolet rozhodly spolupracovat a pYes sedmdest let ~ij v mru. <P>Svatovclavskou korunu nm nikdo nebere. Odeali jsme nikoli za zpadnmi Nmci, ale do Evropy. Omezen suverenity, kter jsme dobrovoln pYijali pYi vstupu do EU, plat jak pro mal, tak pro velk zem, tedy i pro Nmecko. Nkdo mo~e namtnout, ~e ve spole enstv EU jsou si vaechny lensk stty rovn, ale nkter jsou rovnja. PYipouatm, ~e Unie v minulch letech za~ila i takov situace, kdy se velkm promjelo to, za co byli mal trestni, mm na mysli napYklad do asn poruaen Paktu stability ze strany Francie a Nmecka. Tlak tch malch vaak zaposobil natolik, ~e se Pakt zpYsnil a hYanci byli donuceni k nprav. <P>Je jasn, ~e sla velkho se nemo~e rovnat sle malho. Na vztah k Nmecku je a bude v~dy poznamenn nerovnost. Naatst tento vztah je dnes podmno~inou vznamnjaho a dole~itjaho vztahu esk republiky k Evropsk unii. Prv zde se pYi hjen vlastnch zjmo daj uzavrat aliance, kterm se v pYpad kvalifikovan vtainy mus podYdit i ti velc, v etn Nmecka. <P>Kdy~ jsem provdl reaerae pro tento cyklus, narazil jsem na komentY ZdeHka MlynYe (kdyby mlada generace nevdla, o koho jde, pYidvm <A HREF="https://cs.wikipedia.org/wiki/Zden%C4%9Bk_Mlyn%C3%A1%C5%99">odkaz</A> na Wikipedii), napsan v zY 1995, tedy po norovm <A HREF="http://old.hrad.cz/president/Havel/speeches/1995/1702.html">projevu</A> prezidenta Vclava Havla k esko-nmeckm vztahom v Karolinu a v dob intenzivn vmny nzoro k pYprav esko-nmeck deklarace. <P>MlynY v nm kritizuje eskou zahrani n politiku ve vztahu k Nmecku, o n~ napsal: <I> V pYedstav vlastn slabosti a nmeck sly v EU i NATO m naae vldn politika sklon spae k hysterii ne~ k historii. </I> Zaujalo mne, jak jeat pYed tm, ne~ se esk republika dostala do NATO a stala se lenskm sttem Evropsk unie, MlynY definoval naai situaci ve vztahu ke sjednocenmu Nmecku, v etn navr~ench vchodisek: <P><I> Bylo by ale lepa podvat se bez paniky a hysterie, zda je prv z hlediska integrace a bezpe nosti cel Evropy esk pozice opravdu tak beznadjn a nmeck tak vaemohouc. V evropsk integraci nejde toti~ jenom o to, zda Nmecko usoud, ~e R u~ m pYedpoklady vstupu do Evropsk unie. Jde tak o to, zda cel Evropa bude souhlasit, aby v n Nmecko hrlo vedouc roli bez ohledu na jeho politick chovn. <P>V evropskch souvislostech nen tedy esk pozice vo i Nmecku tak beznadjn, jak si to naai dnean vldci mysl. <B>Mo~eme vaak mt spojence, jen kdy~ se budeme chovat jako aktivn spolutvorci jednotn Evropy, a ne jako izolovan trhovci, usilujc o "malou domo" bez ohledu na ostatn.</B> Mo~n spojence mme na zpad i vchod, na severu i jihu Evropy. <B>Ale dokud je pYehl~me a po nkterch ob as i plivneme, zostaneme v tradi n nerovnch nmecko- eskch vztazch izolovni se vaemi dosledky. </B></I> <P>Cittem, jeho~ obsah je i dnes po tYiadvaceti letech aktuln, kon m seril texto, v nich~ jsem se pokusil o shrnut nkterch historickch fakto o Nmecku a o vvoji esko-nmeckch vztaho. Nedlm si iluze, ~e moje pYedlouh texty se stanou masovou etbou. Jsem si vdom, ~e se k tmatu vyjadYuji z pozice publicisty novinYe i blogera, tedy jako amatr a pou en laik, a ~e moje texty mohou bt zcela prvem podrobeny kritice z pera historiko i politologo i jinch profesionlo. Krom toho posledn dl serilu je spae shrnutm subjektivnch nzoro a dojmo ne~ popisem a politologickou analzou sou asnch turbulentnch proceso v EU a v samotnm Nmecku. <P>Ale jak jsem napsal v vodu, alo mi o to "vyplnit informa n proluky v pohledu na naaeho nejvtaho a nejbli~aho souseda Nmecko" zvlat u tch pYsluanko mlada generace, kteY se zapojuj do veYejnho ~ivota, a na nich~ bude zle~et, jak se postav k sou asnm zmnm v Evrop i u naaeho souseda. Zda se to alespoH ste n podaYilo, ponechvm pln na sudku tenYe, kter - jestli~e doael a~ k tomuto zvru - zskv moj obdiv za vdr~ a svatou trplivost. <HR> <B>seril Nmecko a my:</B> Odkazy na <A HREF="http://blog.aktualne.cz/blogy/milan-smid.php">blog.aktualne.cz</A> <BR><A HREF="http://blog.aktualne.cz/blogy/milan-smid.php?itemid=31807">vod</A> <BR>1. <A HREF="http://blog.aktualne.cz/blogy/milan-smid.php?itemid=31808">Kdy byla uzavYena mrov smlouva s Nmeckem?</A> <BR>2. <A HREF="http://blog.aktualne.cz/blogy/milan-smid.php?itemid=31822">Jak se Nmecko rozdlilo?</A> <BR>3. <A HREF="http://blog.aktualne.cz/blogy/milan-smid.php?itemid=31823">Jak se Nmecko spojilo?</A> <BR>4. <A HREF="http://blog.aktualne.cz/blogy/milan-smid.php?itemid=31844">Jak se SRN stala propagandistickou zbran studen vlky?</A> <BR>5. <A HREF="http://blog.aktualne.cz/blogy/milan-smid.php?itemid=31868">Jak to bylo s vchodn politikou zpadnho Nmecka a s tzv. vchodnmi smlouvami?</A> <BR>6. <A HREF="http://blog.aktualne.cz/blogy/milan-smid.php?itemid=31882">Jak to bylo s tzv. pra~skou smlouvou z roku 1973?</A> <BR>7. <A HREF="http://blog.aktualne.cz/blogy/milan-smid.php?itemid=31916">Jak se vyvjely esko-nmeck vztahy po roce 1989?</A> <BR>8. <A HREF="http://blog.aktualne.cz/blogy/milan-smid.php?itemid=31938">Co obsahuje esko-nmeck deklarace?</A> <BR>9. <A HREF="http://blog.aktualne.cz/blogy/milan-smid.php?itemid=31955">Jak se vyvjel na vztah k sudetskm Nmcom?</A> <BR>10. <A HREF="http://blog.aktualne.cz/blogy/milan-smid.php?itemid=32122">Jak dl s Nmeckem a EU?</A> <!--konec textu--> <DIV ALIGN="center"><FONT SIZE="1">| <a href="#zpet">nahoru</a> |</DIV></FONT> <HR SIZE="2" WIDTH="100%" COLOR="#537AAB"> <DIV ALIGN="CENTER"> </FONT><FONT FACE="Verdana, Arial, Helvetica" SIZE="1" COLOR="#0000FF"><A href="http://www.louc.cz/archivr.html">CHRONOLOGICK ARCHIV</A> | TEMATICK ARCHIV (do roku 2004): <A href="http://www.louc.cz/temata.html#info">INFORMACE/GLOSY</A> | <A href="http://www.louc.cz/temata.html#CT"> ESK TELEVIZE</A> | <A href="http://www.louc.cz/temata.html#nova">TV NOVA</A> | <A href="http://www.louc.cz/temata.html#prima">TV PRIMA</A> | <A href="http://www.louc.cz/temata.html#tv3">TV3</A> | <A href="http://www.louc.cz/temata.html#zako">ZKONY/LEGISLATIVA</A> | <A href="http://www.louc.cz/temata.html#poli">POLITIKA</A> | <A href="http://www.louc.cz/temata.html#tisk">TISK</A> | <A href="http://www.louc.cz/temata.html#avize">AUDIOVIZE</A> | <A href="http://www.louc.cz/temata.html#kabel">KABELOV TV</A> | <A href="http://www.louc.cz/temata.html#telek">TELEKOMUNIKACE</A> | <A href="http://www.louc.cz/temata.html#hist">HISTORIE MDI</A> | <A href="http://www.louc.cz/temata.html#tyde">NA OKRAJ DNn</A> | <A href="http://www.louc.cz/temata.html#rekli">XEKLI O...</A> | <A href="http://www.louc.cz/temata.html#refer">PXEDN`KY/REFERTY</A></SMALL><BR> Copyright &copy; Milan `md</FONT></DIV> <DIV ALIGN="CENTER"> <script src="http://c1.navrcholu.cz/code?site=25423;t=lb14" type="text/javascript"></script><noscript><div><a href="http://navrcholu.cz/"><img src="http://c1.navrcholu.cz/hit?site=25423;t=lb14;ref=;jss=0" width="14" height="14" alt="NAVRCHOLU.cz" style="border:none" /></a></div></noscript> </DIV> </BODY> </HTML>