Ukrajinská přemítání č.2 – Škola č. 134

Ode dne, kdy jsem zhlédl reportáž Darji Stomatové na CNN Prima News z Charkova, uplynul více než měsíc.

Od třetí minuty záznamu se reportérka blíží k troskám vyhořelé školy s číslem 134. Z televize jsem se dozvěděl, že tu probíhal boj, že ten boj byl krutý, a že škola vyhořela. Protože jsem člověk zvědavý, chtěl jsem vědět víc. A tak jsem se dal do pátrání. Kde je ta škola? Jak se do ní dostali Rusové? Co se zde odehrálo?

Je neuvěřitelné, že uprostřed lítých bojů a záměrného ničení ukrajinské infrastruktury ruskými jednotkami stále fungoval a funguje internet. Kdo zadá do Googlu slova: „школа 134 харьков“, najde tady celou řadu odkazů, jak na webovou stránku školy, tak na popis události neděle 27. února v Charkově, tři dny po ruském útoku na Ukrajinu.

Z kanálu sítě Telegram kharkivlife jsem se pokusil rekonstruovat situaci ve městě. Už v předchozích dnech, také v sobotu 26. února a v noci na neděli 27. února se v blízkosti města bojovalo. V neděli se začala na Telegramu objevovat videa zaznamenávající ruskou vojenskou techniku v ulicích města a také její ničení, například tady na ulici Ludvíka Svobody.

Překvapilo mne, jak blízko centra se ruské jednotky pohybovaly, což ukazuje mapa (kliknutím lze zvětšit) vyznačující Ševčenkovu ulici se školou č. 134 a náměstí Svobody, na které o den později dopadla řízená střela s plochou dráhou letu. Řádově čtyři kilometry vzdušnou čarou. Zda se ruští vojáci ve škole regulérně ubytovali, nebo se do školy ukryli poté, když jejich vozidla zničila domobrana, nevíme. Víme však, že je tady v neděli 27. února domobrana objevila, a zaútočila na ně.

První fotografie ukazuje, že požár vznikl jednak v přízemí, jednak na střeše školy. Vypálená jsou také okna v druhém patře vpravo. Lze se domnívat, že právě odtud asi ruští vojáci stříleli a domobrana se je snažila zlikvidovat nějakými ručními granátomety. Webová stránka vgorode.ua pak popisuje, jak se hasiči k hašení požáru vůbec nedostali, protože se zde neustále střílelo. Proto celá škola do rána lehla popelem.

O požáru informoval také televizní kanál 24tv.ua, který cituje svědectví Sergeje Žadana z jeho facebookového profilu, podle něhož útočila domobrana. Při boji – nebo při požáru – zahynulo patnáct ruských vojáků, čtyři byli zajati. Jednoho zajatce zaznamenává závěr tohoto videa.

Situaci druhý den ráno – včetně mrtvol ruských vojáků (které Darja Stomatová odpoledne už nezastihla) – popisuje jiné video ke zhlédnutí přes Telegram. Z printscreenů tohoto videa vyplývá, že se tady bojovalo s Javeliny. Jeden leží na zemi, obaly dalších v pozadí.

Vzniká tedy otázka: zasáhla střechu školy ruská raketa? Nebo to byly Javeliny, které měly vykouřit střelce na střeše a založily požár? Ve městě, které bylo již několik dnů ostřelováno, převážila verze první, převzala ji většina médií. Mně se však nezdá.

Při pátrání po historii zkázy jedné školy v Charkově člověka napadají nejrůznější otázky a myšlenky. Především: jak si ruské velení představovalo operaci v Charkově? Jako nějakou rychlou akci podobnou té pražské v srpnu 1968, když jednotka ruských výsadkářů projela z letiště bez problémů městem k budově ÚV KSČ, kde zajala vedoucí představitele této země? Za přispění místních kolaborantů?

Jak ukazují videa na Telegramu, asi nebyl problém dostat se s vojáky a s technikou v sobotu a v neděli 26. a 27. února do ulic Charkova. Jenomže pak asi nastal zmatek. Kolaboranti nikde, naopak domobrana vyzbrojená Javeliny v pohotovosti.

Trosky školy číslo 134 jsou pro mne důkazem urputnosti ukrajinské obrany, při níž je důležité zničit nepřítele, ať to stojí, co to stojí. Mosty vyhozené do povětří ukrajinskými obránci budiž toho důkazem. (BTW Nedivím se, že v Rusku bádají nad tím, kde mají v armádě krtka, který západní služby informoval o chystané invazi tak, že se Ukrajina na ni mohla připravit.)

Návštěva webových stránek školy číslo 134, výběrové ukrajinské školy, na níž se učily také cizí jazyky, budiž mementem a připomínkou, jak se během jednoho týdne může svět kolem nás změnit.

Poslední příspěvek fotogalerie školy (kliknutím lze zvětšit) nese datum 20. února, tedy čtyři dny před čtvrtkem 24. února, kdy na Ukrajinu začaly padat ruské rakety a bomby. Po týdnu se z učeben, židlí, stolků, tabulí a nástěnek staly trosky.

Malé holčičky se zde 20. února zúčastnily vzpomínkové akce věnované Dnu hrdinů Nebeské setniny. Co je Nebeská setnina? Viz Wikipedie: „Nebeská setnina čili nebeská sotňa (z ukrajinského originálu небесна сотня) je označení pro demonstranty, kteří zemřeli při demonstracích za prozápadní směřování Ukrajiny během protestů Euromajdan v roce 2014.“

Ano, byla to škola ukrajinská, elitní, vychovávající děti v duchu národovecké ideologie, ostře se vymezující vůči ruskému vlivu. Chápu, že některým Rusům se tento vzestup ukrajinského sebevědomí (které může být doprovázeno občas i netolerancí) nelíbí. Ale nazývat ukrajinský nacionalismus nacismem a rozpoutat kvůli tomu válku přinášející utrpení oběma stranám je zločin. Tím spíše, že - jak se nyní ukázalo - i velká část ruskojazyčného obyvatelstva dnes dává přednost Ukrajině, státu, jenž se pokouší budovat demokratickou společnost, před Ruskem a režimem, který demokracii dusí.

DODATEK 7.6.2022: Deset absolventů (maturantů?) školy č.134 dne 5. června u trosek své školy tančilo valčík (maturitní ples?).
https://suspilne.media/246960-vals-na-ruinah-u-znisenij-134-j-skoli-harkova-vidznacili-vipusknij/

Webové stránky školy fungují, studenti posledního ročníku byli úředně osvobozeni od státní závěrečné certifikace (maturita?).