Aktuality Louče
 288 		zpět na Louč - komentuje svět žurnalistiky a médií          © Milan Šmíd
Louč sbírá informace z webů www.mediar.cz, www.mediaguru.cz, www.digizone.cz, www.lupa.cz, duspiva.blogspot.com, www.mediainfo.cz (Newton), www.radiotv.cz, www.mam.cz, www.istrategie.cz, marketingsales.cz, www.parabola.cz, www.medialne.sk, www.strategie.sk, včetně odkazů z www.fekar.cz/media.
Britská média sleduje přes www.guardian.co.uk/media, německá média přes www.jonet.org, data o francouzských médiích čerpá z www.strategies.fr, informace o evropské žurnalistice získává z www.ejc.nl, nebo z EJO - European Journalism Observatory, etické kodexy hledá přes ethicnet.uta.fi a nejrůznější audiovizuální statistiky na European Audiovisual Observatory
NA OKRAJ DNÍ 1.-31. 1. 2016... ARCHIV     TÉMATA
31. 1. 2016
Čím žila česká média v druhé polovině ledna, kterou jsem trávil na dovolené? Vyzbrojen iPadem a hotelovým wifi jsem daleko v cizině učinil pár poznámek pro osvěžení paměti, které - byť na web umístěny v únoru – antedatuji k poslednímu lednovému datu:
x x x
Režisér Filip Renč představil 20. ledna svůj nový film o Lídě Baarové za přítomnosti prezidenta a jeho suity. Film vyvolal kontroverzní reakce publicistů, ale také překvapivý zájem diváků a také jednu docela povedenou parodii. Asi dám přednost dokumentu Heleny Třeštíkové na stejné téma Zkáza krásou.
x x x
Tentýž den Rada Českého rozhlasu zvolila generálním ředitelem ČRo René Zavorala. Myslím, že je to dobrá volba, protože tyhle velké instituce potřebují více manažery než intelektuály.
x x x
Den před tím, v úterý 19. ledna, si postěžoval ministr vnitra Chovanec na dezinterpretaci svých slov o kontrole internetu na stránkách MF Dnes („Chovanec: Na web jen s povolením“). Tento úlet editora dostal okamžitě politický spin („cílená diskreditaci reprezentantů politických konkurentů majitele vydavatelství“), nevyhnutelný u média, které vlastní konkurenční politik.
x x x
O víkendu 23.-24. ledna Strana Zelených na svém sjezdu zvolila nového předsedu – Matěje Stropnického.
x x x
Když FITES uděloval své výroční ceny v Berouně, zcela zvláštní cenu poroty Zlatý citron udělil senátoru Janu Velebovi, jehož „legislativní návrhy a veřejná vystoupení dokazují principiální nepochopení smyslu existence médií veřejné služby.“ Senátor Veleba reagoval 20. ledna textem, v němž potvrdil absenci kvalifikovaného vhledu do komentované problematiky opakováním nesmyslů o ČT – televizní krizí počínaje a popisem vnitřních poměrů a absence kontroly konče - jakož i generalizující kritikou (údajná klesající sledovanost, absence vzdělávání a osvěty, chybějící diskuse, málo regionů) postrádající jakoukoli podloženost reálnými fakty.
x x x
Senátní Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice uspořádal 26. ledna seminář na téma: Televize veřejné služby – situace, perspektivy, evropské trendy za přítomnosti občanských aktivistů (Ne základnám, NWOO) v plénu. Internetový přenos jsem sledoval v daleké cizině. Přestože tu padla řada zajímavých názorů, do velkých médií se dostala jen poznámka ředitele ČT Petra Dvořáka o problémech s novou povinností zveřejňovat smlouvy.
x x x
Zemřel europoslanec Miloslav Ransdorf (22. ledna, 63 let), což vedoucí kulturní (!) rubriky Respektu Jan H. Vitvar komentoval na twitteru slovy „Mrtvý komunista, dobrý komunista…“ Svůj tweet sice brzy smazal, ale i ve své omluvě prokázal, že zjednodušené ideologické vidění světa, tak typické pro historicky nevzdělanou mladou generaci, mu není cizí („Ke komunistům mám stejný postoj jako k nacistům…“)
Vdova po zemřelém využila pohřeb k trpké stížnosti na osud svého muže a na jeho spolustraníky. Pohřební řeč vdovy i její dcery zveřejnily Parlamentní listy.
x x x
Skupina firem Synot senátora Ivo Valenty odstoupila od sponzorování fotbalové ligy a dalších sportů jako protest proti přijetí zákona, který omezuje hazard. Poté, co se Valenta zakoupil do společnosti OurMedia, server parlamentnilisty.cz se stal hlásnou troubou jeho názorů i prostorem pro jeho polemiky s ministrem financí Babišem.
x x x
Všechna uvedená mediální témata však přebila intenzitou prezidentská návštěva Jihomoravského kraje, speciálně setkání Miloše Zemana s občany v Tišnově v pondělí 25. ledna, kde na dotaz z pléna, jak se zbavit premiéra Sobotky, který „nestojí za českým národem, ale proti němu“ odpověděl: “ "Chcete-li se zbavit jakéhokoli politika, prezidenta nevyjímaje, je k tomu jediná demokratická cesta - a to jsou svobodné volby, které v daném případě budou za rok. Vypadáte mladě, takže roku 2017 se zcela určitě dožijete. A pak existuje nedemokratická cesta - a ta se jmenuje kalašnikov."
O tomto obecném bonmotu, který nebyl výslovně směrován proti premiérovi Sobotkovi, redaktor Práva informoval ještě v pondělí večer větou: „Další z účastníků diskuse se prezidenta zeptal, jaké jsou možnosti zbavit se současného premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD). Zeman reagoval: „Demokratická možnost je jen jedna, tou jsou svobodné volby. Nedemokratickou možností je kalašnikov“.
Kalašnikov byl na světě, přiživen v úterý ráno původním zpravodajstvím serveru parlamentnilisty.cz s dryáčnickým titulkem Samopalem na Sobotku. Miloš Zeman to rozjel mezi Moraváky. Aféra se mohla rozvinout, téměř celé úterý žila média sloganem: "Zeman vyzval ke střelbě na premiéra." Odpoledne zprávu vyslala do světa agentura Reuters.
Až v dalších dnech komentátoři a reagující politici začali vnímat kontext i přesné znění citátu a pojali ho tak, jak byl vysloven: nikoli jako výzva, ale jako hloupý nepovedený vtip. Povrchní média (nepřesná citace, zavádějící titulek) opět zas jednou přilila olej do ohně veřejné debaty.
| nahoru |

16. 1. 2016
Nedávno jsem v hospodě vyslechl hlas obecného lidu: Brusel a Němci buzerují Poláky kvůli médiím a sami Němci svoje média cenzurují, jak se ukázalo po Silvestru v Kolíně. Což v závěru vyznělo, že vlastně Poláci mají recht, a naše média jim ubližují. Problém takových silných názorů je v tom, že - byť nepostrádají logiku - ztrácejí se v nich detaily, které jsou někdy podstatné.
O tom, že německá média pochybila, o tom není sporu (popsal jsem posledně). Jenom si nemyslím, že to všechno bylo tak úplně záměrné, že tu šlo o zásadní a trvalou systémovou chybu. V několikadenním zpoždění, které se německým médiím vyčítá, sehrál roli také novoroční prodloužený víkend, kdy je v redakcích málo lidí. Další příčinu vidím ve způsobu současné žurnalistiky, která probíhá více od stolu s mobilem v ruce, než v terénu, což začasté vede k tomu, že se přebírají oficiální zdroje (viz první policejní zpráva), když spoléhání na facebookové informace bez ověření zdrojů skrývá jisté riziko. Toto pochybení však bylo veřejně přiznáno a tón německých médií se od té doby změnil a nepříjemným zprávám o migrantech se už nevyhýbá.
Závažnost situace v Polsku naproti tomu chápu společně s již citovaným Timothy Gartonem Ashem. Demokracie se zde umenšuje tím, že nová vláda likviduje nezávislost institucí, které mohou sloužit jako korigující prvek diktatury parlamentní většiny. Na tom nic nemění fakt, že předchozí vláda se ve vztahu k těmto institucím (ústavnímu soudu, TVP) rovněž nechovala vždycky férově, jak předáci PiS při obhajobě svých kroků stále zdůrazňují.
x x x
Otázkou však je, zda situace týkající se polského právního řádu (rule of law) je natoli závažná, aby se kvůli ní musela spustit poprvé v historii EU procedura přijatá vloni v březnu, která je nasměrovaná proti členským státům, jež "závažně a trvale" porušují základní hodnoty Evropské unie: právní stát, demokracii, lidská práva.
Kdyby se to týkalo jen nedávného převzetí kontroly nad veřejnoprávním médii, tak uvedená procedura podle mého názoru neobstojí. Ve věci reorganizace ústavního soudu si už tak nejsem jist, ale přesto si myslím, že tenhle postup EU udělá více škody než užitku. Za prvé, zcela určitě vyšumí do ztracena stejně jako kritika Orbánových reforem médií v Maďarsku. A navíc poskytuje munici názoru, kterým jsem tuto glosu uvedl.
x x x
Chápu však, že situace v Polsku není černobílá, jak by se mohlo zdát z mechanicky přebíraných agenturních zpráv v českých médiích. O tom, že věci jsou někdy složitější a Poláci si mohou někdy na naše postoje oprávněně stěžovat, se naštěstí dozvídám ze zpravodajství Martina Ehla v HN. Škoda, že podobné články Daniela Kaisera na Echo24.cz nejsou na internetu volně.
x x x
Nedávno mne zaujal článek blogu Radima Honzáka "Je na čase omluvit se McCarthymu?" jako pokus o identifikaci nebezpečí demokracie od lidí rozehrávajících "struny strachu." Při jeho čtení ale hlavně při sledování doprovodné diskuse jsem si znovu uvědomil, kolik lidí se vyjadřuje k dějinám na základě ideologických nálepek ještě z předlistopadové doby, aniž by znali historická fakta. Také proto jsem vytáhl ze svého archivu článek, který jsem před 17 lety napsal do magazínu HN "Ohlédnutí za McCarthym." Kupodivu nezastaral.
| nahoru |

11. 1. 2016
Zahraniční i domácí média se shodují v tom, že po silvestrovské noci v Kolíně nad Rýnem Německo už nebude jako dřív.. Základní fakta: došlo zde k davovým výtržnostem ne nepodobným násilí fotbalových rowdies, toto násilí se později zvrhlo v kriminální okrádání kolemjdoucích (běžné i v Evropě) a v následné popůlnoční sexuální obtěžováním žen (import ze zahraničí). Pachateli násilí byli imigranti a média hlavního proudu tuto skutečnost zamlčela, což v době internetu je pošetilý čin.
První informace o události se objevily na facebookové skupině Nett-Werk Köln na Nový rok (pátek) a okamžitě se rozšířily po internetu. Některá média (například Express) přišla s informací o víkendu, většina médií však zareagovala až po pondělní (4. ledna) policejní tiskové konferenci. Televizní stanice ZDF dokonce informaci pozdržela až do úterka, za což se později omluvila.
Shrnující článek Spiegelu (v angličtině zde, v němčině tady) končí slovy:
"Angela Merkelová žádá o strpení a trpělivost, která mnohým politikům a německým občanům začíná docházet. "Ti, kteří se už dříve báli, vidí Kolín jako potvrzení svých obav," říká člověk blízký kancléřce. "A ti, kteří byli v zásadě vůči uprchlíkům vstřícní, teď říkají: "Takhle už to dál nejde."
Co by se teď mělo dělat? Dobrým startem by mohl být pokus o naprostou upřímnost a pravdomluvnost. Němci nejsou žádné malé děti, které je třeba chránit před pravdou kvůli nějakým dobře míněným důvodům. A částí této pravdy je skutečnost, že politici rádi mluví o integraci, ale zatím ještě nijak nedali najevo, že chápou rozsah této výzvy, která před nimi stojí. Další část této pravdy je také to, že německá společnost se stává stále více rozdělenou."
x x x
Zaujal mne komentář Timothy Gartona Ashe k situaci v Polsku, v němž reaguje na tvrzení politiků PiS, že oni pouze uplatňují svoji parlamentní většinu podobným způsobem jako v Británii, kde premiér a parlamentní většina mají velké pravomoci. Garton Ash na to říká: "Ačkoli Británie nemá psanou ústavu jako v USA v Německu, má však mocné nástroje kontroly a omezení některých pravomocí: dokonale nestrannou hlavu státu, nelítostně nezávislé soudy, které neváhají zasáhnout proti vládním ministrům, vysílání veřejné služby BBC, profesionální státní správu, tajné služby které (pokud je mi známo doteď) neposlouchají pokyny jednoho politika proti jiným politikům, robustní kulturu občanské politické debaty... Mám pokračovat?"
x x x
Za přečtení rovněž stojí rozhovor s bývalým velvyslancem Petrem Kolářem "Mojí noční můrou je, že Německo migrační krizi nezvládne a začnou bujet nahnědlá hnutí..."
x x x
Neonacistická webová stránka zveřejnila další várku hacknutých mailů premiéra Sobotky. Podle Daniela Dočekala některé maily vypadají jako podvrh. IMHO: Stylistika výhrůžky ve "Vzkazu zrádcům národa" u této třetí várky mailů naznačuje, že tu možná nejde o žádné politické spiknutí, ale o pár holohlavců, kterým média vyrábějí nezaslouženou popularitu.
| nahoru |

7. 1. 2016
Oslavy Nového roku proběhly tradičně, bez nějakých větších konfliktů poté, co televiznímu publiku byly předloženy reprízy snad všech televizních Silvestrů minulosti.
x x x
Prezident Miloš Zeman byl 4. ledna v pořadu Interview Plus na stanici ČRo Plus zpovídán Michaelem Rozsypalem na aktuální témata, k nimž na závěr Rozsypal přidal jedno téma - podle mého názoru - neaktuální a zbytečné: Hitler je gentleman. Snaha přimět prezidenta k přiznání omylu vyšla opět naprázdno. Veřejnosti tak prezident předložil další teorii: Peroutka to možná napsal, ale prvorepubliková cenzura mu to zkonfiskovala. Prý ho cenzurovali, protože byl prý příliš proněmecký (sic!).
Jinak zde prezident - neobtěžován otázkami bulvárních novinářů Blesku a Presklubu F1 - hovořil rozvážně, státnicky a znovu demonstroval své umění složité věci zjednodušit natolik (muslimské bratrstvo, cíleně organizovaný exodus do Evropy), aby občan našel na své otázky jednoduchou odpověď, o níž už není třeba dále přemýšlet.
x x x
Hlavním mediálním tématem prvního lednového týdne jsou však úniky z emailové korespondence premiéra Sobotky a jeho poradců, zveřejněné na extremistickém neonacistickém webu www.white-media.info. Okamžitě vznikla debata, zda a jak by média hlavního proudu o věci měla informovat. Skutečnost, že premiérova pošta se dostala do rukou hackerů, nelze zamlčet a veřejnost by o ní měla vědět. Otázkou však je, zda a v jakém rozsahu ukradené dokumenty publikovat.
Podle mého názoru by tady měla - podobně jako u událostí spojených s terorismem - nastoupit zdrženlivost, tj. informovat o události v nezbytně nutné míře tak, aby se nepodpořil původní cíl teroristů/hackerů. O tom, jaký dopad bude mít tato aféra na českou politiku, rozhodnou sami politici. Pokud se opozice bude chovat stejně jako alternativní a antisystémové weby, například Hájkův Protiproud, nebo proruský aeronet.cz, pak si neonacisté z Bílých médií mohou mnout ruce.
x x x
Na serveru parlamentnilisty.cz jsem v této souvislosti narazil na pozoruhodnou novinářskou praxi při tvorbě titulků. Sáhodlouhý materiál Lukáše Petříka o tom, co říkají politici na hacknutí Sobotkových mailů, je uveden podobně sáhodlouhým titulkem: "Neskutečná prasečina. Příprava vlastizrady ve věci uprchlické vlny. Sobotka je rizikem pro bezpečnost státu. Ptali jsme se politiků na únik premiérových e-mailů a toto jsme se dozvěděli." Marně jsem v textu uvedeného článku hledal výroky se slovy "prasečina" nebo "vlastizrada."
x x x
Pro mediar.cz jsem sepsal obsáhlý materiál o polské mediální legislativě s názvem "Polská média veřejné služby na cestě k „vládní vlnce“". Před pěti lety jsem podobně na Médiáři komentoval maďarskou mediální legislativu.
x x x
Audiovizuální mediální služba na vyžádání Netflix je od ledna dostupná i v České republice. Předplatné 7,99 eur (216 Kč), tedy ekvivalent předplatného v USA 8-10 dolarů. Bližší informace zde. Proslavený politický thriller z dílny Netflixu "Dům z karet" však nyní dostanou čeští diváci zadarmo na programu ČT2. Pravda, čtyři roky po premiéře.
| nahoru |

| starší aktuality | novější aktuality |

CHRONOLOGICKÝ ARCHIV | TEMATICKÝ ARCHIV (do roku 2004)

Copyright © Milan Šmíd

NAVRCHOLU.cz