Aktuality Louče
411
zpět na Louč - komentuje svět žurnalistiky a médií          © Milan Šmíd
Louč v mezích časových kapacit a finančních možností sleduje
ceskenoviny.cz, denikn.cz, irozhlas.cz, www.idnes.cz, www.lidovky.cz, www.ihned.cz, www.denik.cz, novinky.cz, www.e15.cz, respekt.cz, Echo24.cz, info.cz, voxpot.cz a další zdroje...
O médiích a internetu se nechává informovat z webů
www.mediar.cz, www.mediaguru.cz, www.lupa.cz, www.digizone.cz, www.radiotv.cz, www.mam.cz, www.mediahub.cz, www.parabola.cz, https://www.televizniweb.cz, satcentrum.com, www.medialne.sk, www.strategie.sk, www.mediainfo.cz (Newton), včetně odkazů z www.fekar.cz/media.

| starší aktuality | novější aktuality |

NA OKRAJ DNÍ 1.-30. 4. 2026... ARCHIV     TÉMATA
27. 4. 2026
Minulou středu 22. dubna v 11:55, symbolicky "za pět minut dvanáct", vyhlásily odborové organizace České televize a Českého rozhlasu spolu s občanskou iniciativou Veřejnoprávně stávkovou pohotovost jako výraz protestu proti návrhu zákona, který týden před tím poslal do vlády ministr kultury Oto Klempíř.

Ve stejný den vyšli do ulic studenti středních škol a vysokých škol po výzvě iniciativy Média nedáme, která vznikla na FFUK. Začátek demonstrace byl stanoven "za minutu dvanáct."

Při sledování ne příliš masové demonstrace studentů s hesly o podpoře médií veřejné služby a obraně jejich nezávislosti mne napadlo - kolik z těch protestujících ví alespoň něco o známé televizní krizi zimy 2000-2001, když naprostá většina z nich ještě nebyla na světě.
A pokud něco znají, v jaké interpretaci se jim informace dostala? Byla to tehdy obrana svobody médií před útoky politiků? Nebo nelegální vzpoura zaměstnanců proti zákonně zvolenému vedení České televize?

Podle mne tam bylo od každého trochu, ale také hlavně hodně živelnosti, když krizovou situaci v České televizi způsobila především neprofesionalita těch, kteří rozhodovali. Teprve následně se do toho zamíchala politika. V tom se dnešní situace tehdejší televizní krizi trochu podobá. Detaily o TV krizi 2000-2001 zde a tady.

x x x
Ve středu 22. dubna se také premiér Andrej Babiš setkal se s ředitelem České televize Hynkem Chudárkem. Rozešli se v dobrém, když Chudárek po jednání oznámil, že se o návrhu změn - především krácení příjmů, které by vyvolal nový zákon jakož i populistický návrh Patrika Nachera - bude ještě jednat. Andrej Babiš pak prohlásil, že vše bude řešit odborná komise a že StarDance do České televize patří, čímž dal najevo, co si myslí o nápadech svého ministra Klempíře.
x x x
Dva dny před uvedenými protesty, 20. dubna, Česká televize a Český rozhlas zveřejnily "Společné vyjádření ČT a Českého rozhlasu k vládnímu návrhu zákona o médiích veřejné služby", v němž se v deseti bodech pojmenovávají nějvětší nedostatky zákona. Pokusil jsem se o něco podobného v textu Údajně "dobrý zákon" Oty Klempíře.
| nahoru |

20. 4. 2026
Od úterka 14.dubna, kdy ministr kultury Oto Klempíř vystoupil s návrhem nového zákona o médiích veřejné služby, se novináři - ale i politici - neustále točí kolem zrušení poplatku a jeho vlivu na nezávislost médií.
Při tom neméně důležitý je fakt, že Klempířův návrh není žádnou novelou (jak jsem zaslechl v některých komentářích), ale že je to komplexní zákon, který ruší fungující zákony o České televizi a Českém rozhlase a snaží se vytvořit jakýsi nový právní rámec pro jejich činnost.

Na tuto nebezpečnou situaci jsem reagoval dvěma texty: Když se Okamurův PAT spojí s Klempířovým MATem a Psala Klempířův zákon umělá inteligence?.

Ačkoli většinou stojím na jiném názorovém břehu než Štěpán Kotrba, tentokrát zcela souhlasím s jeho analýzou, která v MF Dnes rozcupovala Klempířův návrh zákona jako Ministerský mediální paskvil, MF Dnes 20.4.2026Ministerský mediální paskvil.

x x x
V současné debatě o médiích veřejné služby se často šermuje příklady z Maďarska a Polska, aniž ti, co je používají, si uvědomují, že mediální krajinu v Polsku a Maďarsku nelze srovnávat s tou českou, včetně různých způsobů, jakými se zdejší média dostala do područí vlády. Čestnou výjimkou je Filip Harzer, který na základě aktuálních událostí kvalifikovaně popisuje situaci nejen v Maďarsku, ale i v Polsku.

Kdyby měl někdo zájem o historické přehledy, nabízím své starší články: Maďarsko: Život bez televizního ředitele (5.3.2003), Smutná historie maďarské televize MTV (7.12.2003), Jak si FIDESZ osedlal veřejnoprávní média (3.8.2010), Jak se rodily maďarské mediální zákony, které kritizuje celá Evropa" (11.1.2011).

A také Polské mediální zemětřesení (10.1.2006), Polská média veřejné služby na cestě k „vládní vlnce“ (31.12.2015), Vádemékum polských médií veřejné služby (31.12.2015).

Dramatické změny ve státní TVP, které Tuskova vláda udělala po svém vítězství v roce 2023, jsem komentoval na síti X: "Nad způsobem výměny vedení TVP, PR a PAP nijak nejásám.(...) Vypínání kanálů a večerních zpráv, policie v budovách médií, lidé na ulicích. Že to prestiži médiím veřejné služby mezi lidmi nepřidá, je nabíledni."

x x x
Marně se snažila "milá paní Terezie" (tak ji oslovoval Miloš Zeman ve včerejší Partii na CNN Prima News) Miloš Zeman v Partii na Primě 19.4.2026korigovat bývalého prezidenta, který u příležitosti nadcházejícího setkání sudetoněmeckého krajanského sdružení v rámci festivalu Meeting Brno vykopával z hrobu staré, dávno mrtvé strašáky: "vlny majetkových nároků, restitučních nároků, případně dokonce i vlny návratu a toho se obávám, a to je, myslím, reálná hrozba."

Pak se nelze divit, že na zasedání brněnského magistrátu to vypadalo tak, jak to popsal brněnský zpravodaj Tomáš Kremr v pořadu Vinohradská 12: "Já jsem tam nikdy nezažil nic tak hrozného, tak strašnou atmosféru. Já jsem čekal, že se tam někdo začne bít, že tam dojde k nějakému napadání (...) oni na sebe křičeli vulgárně, oni skákali do řeči (...) Bylo to velice agresivní a extrémně nepříjemné (...) To nebyla diskuse, to byl prostě naštvaný dav."

Že větší nebezpečí, než od sudetských krajanů v Brně, hrozí Česku od vzestupu nacionalistické AfD, se kterou se SPD - v minulosti též Václav Klaus - kamarádí, jsem před časem upozornil v textu Německá přemítání.

| nahoru |

13. 4. 2026
Velikost prohry strany FIDESZ a Viktora Orbána ve včerejších parlamentních volbách překvapila. Předběžné výsledky ukazují (čeká se ještě na hlasy ze zahraničí), že by Péter Magyar se stranou TISZA mohl získat ústavní většinu.

Viktor Orbán už v půl desáté večer - sčítání hlasů začalo po sedmé - pogratuloval vítězi a vyklidil pole. To vše v přímém přenosu ve "speciálech" českých televizních sítí (ČT24, CNN Prima News TN Live).

Škoda, že program TN Live není archivován. Archiv jeho nedělního vysílání, které citovalo názory Václava Klause a Miloše Zemana, by mohl být názorným příkladem, jak moudra těchto politických dinosaurů se pohybují mimo současný čas i prostor.

Pokušení pozvat Miloše Zemana do studia neodolala ani Prima v přímém vysílání (17. minuta záznamu); Zeman zde téměř přes kopírák zopakoval své obvyklé bonmoty (It's the economy, stupid!, Churchill a volby 1945), které o pár dní před tím prezentoval na Nově.

Myslím, že ani pozvání expremiéra Petra Fialy do maďarského speciálu nebylo od Primy šťastnou volbou. Takže vítězně ze soutěže speciálů vyšla zas jednou Česká televize.
P.S. Petr Fiala se na síti X snížil na úroveň svých politických soupeřů dalším trapným videem bezprostředně po Orbánově prohře.

x x x
Íránsko-americké jednání v pákistánském Islámábádu skončilo - jak se dalo očekávat - bez výsledku. Jednalo se prý 21 hodin "face to face" nikoli přes prostředníky.
Americkou delegaci vedl viceprezident J.D.Vance spolu se Steve Witkoffem a Jaredem Kushnerem, v čele íránského vyjednávacího týmu byl předseda íránského parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf s ministrem zahraničí Abbásem Aráqčím.

Hlavními spornými body měly být jaderný program Íránu a kontrola Hormuzského průlivu. Vyhlášeně příměří by snad mohlo ještě týden vydržet.

Po návratu americké delegace prezident Donald Trump na síti Truth Social oznámil vojenskou blokádu Hormuzského průlivu, která by měla zabránit Íránu, aby rozhodoval o jeho propustnosti a vybíral od tankerů a dalších lodí peníze.

x x x
Čtyřčlenná posádka mise Artemis II, která obletěla Měsíc, se úspěšně vrátila na Zemi - v přímém přenosu zpravodajských televizí na celém světě. Pětiminutový záznam posledních okamžiků let je možné zhlédnutou zde.
x x x
Ministr kultury Oto Klempíř se minulý týden sešel s ředitelem České televize Hynkem Chudárkem a ředitelem Českého rozhlasu René Zavoralem.

Oba ředitelé se vyjádřili ve prospěch zachování R a TV poplatku, jenomže Oto Klempíř je asi moc malý pán, než aby mohl vzdorovat koaličním partnerům a měnit vládní prohlášení.
Jistou nadějí je náznak ochoty ministerstva přizvat k jednání pracovní skupiny, která má změnu připravit, odborníky a zástupce obou médií.

| nahoru |

7. 4. 2026
Po padesáti letech opět odstartovala raketa se čtyřčlennou posádkou k Měsíci. Mise Artemis II plní podobné úkoly, jako mise Apollo 8 v prosinci 1968 - obletět Měsíc a vyzkoušet start, let a návrat nové kosmické lodě.

Zpravodajství o letu Apolla 8 jsem jako elév externista mohl sledovat přímo v Československé televizi. Před léty jsem na něj vzpomínal. Zatímco tenkrát se diváci dočkali jen obrazů z řídícího střediska v Houstonu a na fotky Země a Měsíce si museli počkat, dnes může svět vesmírné putování sledovat ve zvuku i obraze a v reálném čase na webu NASA.

x x x
"Toto je nejtemnější hodina Ameriky" říká nositel Nobelovy ceny za ekonomii Paul Krugman ve svém dnešním podcastu. Reaguje tak na chování a vystupování Donalda Trumpa, který vyhrožuje Íránu zničením jeho civilizace, aniž by byl ochoten či schopen nějakým způsobem ukončit válečný konflikt v Perském zálivu.

V jiném podcastu Paul Krugman označil Donalda Trumpa za prezidenta, který "prohrává a prohrává bohužel způsobem, který může ze světa velmi rychle udělat mnohem horší místo k životu".

DODATEK 8.4.: Írán a USA se dohodly na dvoutýdenním příměří. Titulek CNN: Írán tvrdí, že zvítězil (US, Israel agree to 2-week Iran ceasefire; Iran claims victory) vyvolal popuzenou reakci Donalda Trumpa na síti Truth Social, který CNN obvinil z podvodu.
Sky News zprávu uvedly: "Trump oznámil kompletní vitězství" (Trump claims 'complete victory' in Sky News call after US and Tehran agree ceasefire).
O pár hodin později CNN přišla s titulkem: "USA i Írán tvrdí, že zvítězily poté, co bylo dosaženo dvoutýdenní příměří" (Both US and Iran claim victory after two-week ceasefire deal reached).
Jako obvykle: na titulcích dost záleží.

x x x
Raketový růst cen benzínu (přes 40 Kč/litr) a nafty (až 50 Kč/litr) by mělo zastavit vládní rozhodnutí, kterým se zastropovaly jejich ceny. Tento strop se bude měnit podle situace na burze v Rotterdamu a cen velkoobchodních dodavatelů.
x x x
politici o Velikonocích na sociálních sítích Letošní Velikonoce se opět neobešly bez žánrových obrázků a blahopřání, kterými nás oblažovali politici na sociálních sítích.
Jakoby nás chtěli přesvědčit, podobně jako to dělal Miloš Zeman na člunu, o své "lidovosti". Andrej Babiš nás pozdravil z výletu u moře, Alena Schillerová pak od jeptišek z pražské nemocnice Milosrdných sester. Dosti trapně se zapojil i bývalý premiér Petr Fiala.
x x x
ČT a TV Nova vynechaly o Velikonocích nedělní politické debaty. Ne tak televize Prima, která pozvala do studia politiky na odpočinku Miroslava Kalouska a Vladimíra Špidlu. Ti pánové se v mnohém neshodli, ale předvedli, jak může vypadat politická diskuse bez přetlačování a překřikování.

Polední debata na ČT sice chyběla, ne tak Události komentáře týdne vysílané ve svátečním pondělí. Stále nechápu smysl této debaty, v níž jsou známé i méně známé osobnosti z nejrůznějších profesních skupin nuceny vyjadřovat se jako experti k otázkám domácí i světové politiky, aniž by se divák dobral nějakého konce. Přiznám se, že názory hereček, influencerů a youtuberů mě příliš nezajímají.

x x x
Výběr kandidátů na členství v Radě České televize ve sněmovním Výboru pro mediální záležitosti (zprávu Filipa Rožánka jsem zařadil do Řetězáku Louče) se stal klasickým příkladem poslaneckého čachrování ve stylu "když my vám, tak vy nám."
Kandidáti vládnoucí koalice se mohli spolehnout na devět hlasů ze šestnáctičlenného výboru, v němž opozice má sedm hlasů.

Jak se ukázalo, exposlanec Berkovec nasbíral hlasů třináct, dokonce i problematickému Pavlu Matochovi kdosi z opozice jeden hlas přihodil. Výsledkem obchodu bylo patnáct hlasů pro exministra Daniela Hermana a sem tam nějaký hlas pro opoziční kandidáty (pro postup do vybrané osmnáctky bylo třeba získat osm hlasů).
Protože hlasování bylo tajné, kdo z opozičních poslanců podpořil vládní kandidáty, není známo. Přestože nejméně čtyři opoziční poslanci dali hlasy Stanislavu Berkovcovi, nikdo se k nim nehlásí.

| nahoru |