zpět na Louč - komentuje svět žurnalistiky a médií © Milan Šmíd
Koho to dnes ještě zajímá... příležitostná příloha Louče

[29.12.2019]    40 - Jak to bylo před třiceti lety...

Dnes večer se na ČT24 bude vysílat pořad Volba prezidenta 29. 12. 1989. Možná bych měl vyčkat, až ho zhlédnu. Rád bych však v předstihu upozornil na jeden detail této historické události, který mne zaujal, a na který se dnes už málem zapomíná. Mám na mysli významnou, ne-li klíčovou úlohu, kterou ve Federálním shromáždění sehrála skupina lidovců vedená tehdejším poslancem a předsedou Sněmovny lidu JUDr. Josef Bartončíkem při organizování volby prezidenta Václava Havla v parlamentu.

Situaci kolem 10. prosince 1989, kdy jeden den abdikoval z funkce prezidenta Gustáv Husák a Občanské fórum spolu s VPN současně oznámilo, že jejím kandidátem na uprázdněné místo prezidenta bude Václav Havel, popsal Josef Suk v knize Labyrintem revoluce takto:
„Možnosti Občanského fóra ovlivnit dění v parlamentu, v němž nemělo žádné poslance, byly malé. Jeho vůli nepřímo tlumočili pouze poslanci z nepočetného klubu Československé strany lidové. Jedinou pádnou politickou zbraní demokratického hnutí zůstávala mobilizace veřejnosti.“
(Suk, Jiří: Labyrintem revoluce. Prostor, Praha 2003, str. 216)

Ovšem i tato malá skupina lidovců se pak ukázala být užitečná při předkládání ústavních zákonů, bez nichž by se Havlova volba dostala do kolize s tehdejší Ústavou. Již 12. prosince se Bartončík ve FS jasně postavil proti návrhu komunistů volit prezidenta přímou volbou a přednesl návrh na rekonstrukci FS. Marián Čalfa, když viděl, jak „Občanské fórum nevědělo, jak udělat z Havla prezidenta“ (autentický výrok MČ dle Josefa Suka - Labyrint revoluce), vyvolal 15. prosince známou tajnou schůzku, na níž se s Václavem Havlem dohodli o dalším postupu.

Aby vše ve FS proběhlo bez problémů, o to se pak postaral Josef Bartončík s lidovci. Nejprve bylo třeba změnit ústavní zákon o československé federaci č. 143/1968 Sb., který v článku 62 (3) požadoval: „Uvolní-li se úřad presidenta před skončením volebního období, koná se volba nejpozději do 14 dnů.“

Změnu se podařilo prosadit 19. prosince na konci schůze FS, jehož hlavním bodem bylo vládní prohlášení nové vlády, v němž Marian Čalfa oznámil:
„Podľa názoru vlády Československej socialistickej republiky v súčasnej dobe nie je na dosiahnutie deklarovaných cieľov iná alternatíva voľby prezidenta Československej socialistickej republiky než voľba Václava Havla.“.

Ústavní zákon 161/1989 Sb., lhůtu prodloužil na 40 dnů se zdůvodněním: „dosavadní lhůta (…) se jeví jako příliš krátká pro uskutečnění potřebných konzultací politických sil v současné složité vnitrostátní situaci“. Tentýž zákon změnil hlasování tajné na veřejné a poslanec Bartončík již v předcházející rozpravě k vládnímu prohlášení tlumočil plénu návrh lidoveckého klubu stanovit termín prezidentské volby na 28. nebo 29. prosince.

Byl tu však ještě jeden problém: text prezidentské přísahy. Václav Havel totiž nebyl ochoten přísahat na věrnost „věci socialismu“ podle znění tehdejší Ústavy:
„Slibuji na svou čest a svědomí, že budu věren Československé socialistické republice a věci socialismu. Budu dbát vůle a zájmů lidu, řídit se ústavou a ostatními zákony a pracovat k tomu, aby byly uváděny v život.“

Komentátor serveru info.cz Jan Januš dnes ocitoval Pavla Rychetského, který se k autorství pozměněné prezidentské přísahy přihlásil:
„V průběhu jeho projednávání, když jsem seděl v již novém sídle Občanského fóra ve Špalíčku na Václavském náměstí, mi z Federálního shromáždění telefonoval jeden z jeho místopředsedů s tím, že se obává, zda pan Václav Havel bude ochoten složit následující den ústavní slib v dosavadním znění. Inu, z prstu jsem si vycucal a do telefonu nadiktoval nový text ústavního článku o slibu prezidenta republiky, z něhož jsem vypustil slova o věrnosti socialismu. Federální shromáždění jej během necelé hodiny po onom telefonátu v tomto znění odhlasovalo, a tak vznikl ústavní zákon číslo 182/1989 Sbírky,“ vzpomněl pak Pavel Rychetský.

Nový text prezidentské přísahy zněl pak takto: „Slibuji na svou čest a svědomí věrnost Československé socialistické republice. Budu dbát blaha národů a národností v ní žijících, své povinnosti budu konat podle vůle lidu a v zájmu lidu a zachovávat ústavu a ostatní zákony.“

„Věc socialismu“ zmizela, a „zájem lidu“ byl doplněn „blahem národů a národností.“ V rozpravě proti novému znění přísahy protestoval pouze poslanec Ján Riško, při hlasování bylo nakonec 7 hlasů proti, zdrželo se 12 poslanců.

Asi nebude daleko od pravdy, že tím „jedním z místopředsedů FS“ byl Josef Bartončík. Byl to také on, který 28. prosince, den před volbou nového prezidenta, přednesl návrhy na další ústavní zákony, z nichž ten jeden se týkal právě změny textu prezidentské přísahy.

Jenomže jméno Josefa Bartončíka začalo od jisté doby pamětníkům vadit. Proč? Viz jeden můj starší text psaný před deseti lety.

29.12.2019 (zpět Louč) archiv

| nahoru |

CHRONOLOGICKÝ ARCHIV | TEMATICKÝ ARCHIV (do roku 2004): INFORMACE/GLOSY | ČESKÁ TELEVIZE | TV NOVA | TV PRIMA | TV3 | ZÁKONY/LEGISLATIVA | POLITIKA | TISK | AUDIOVIZE | KABELOVÁ TV | TELEKOMUNIKACE | HISTORIE MÉDIÍ | NA OKRAJ DNŮ | ŘEKLI O... | PŘEDNÁŠKY/REFERÁTY
Copyright © Milan Šmíd