zpět na Louč - komentuje svět žurnalistiky a médií © Milan Šmíd
Koho to dnes ještě zajímá... příležitostná příloha Louče

[13.1.2022]    46 - O "komunistické" Pyšné princezně

Vážení pánové, dovolte mi komentář k Vašemu podcastu Ty naše pohádky české v rámci Vašeho cyklu Přepište dějiny.

Vím, že historik a pamětník se občas neshodnou. Nicméně historik, který vykládá historická fakta a vytváří tím dějiny, by podle mého názoru měl být opatrnější při interpretaci událostí, které nezažil, nebo je nemá dostatečně prostudované, neboť jeho výklad nemusí být vždy ve shodě s tím, jak se věci skutečně udály.

Pracoval jsem v televizi v letech 1978-1990 v Hlavní redakci pořadů ze zahraničí HRPZ, která dabovala zahraniční filmy. Jedním ze spolupracovníků HRPZ, který občas zavítal do redakce, byl Oldřich Kautský, který si tady k penzi přivydělával jak překladatel a úpravce dialogů. Přes vyprávění svých kolegů, kteří se s ním stýkali, jsem několikrát vyslechl historku, jak pohádka Pyšná princezna vznikala.

Zcela určitě nikoli tak, jak to vykládáte vy, tj. že si ji režim objednal, aby se stala ideologickým nástrojem a ovlivňovala masy.

Jak uvádí jeho životopis, Oldřich Kautský v letech 1950-1956 pracoval jako scénárista filmového studia Barrandov. Podle něj vedení studia rozhodlo, že by v rámci běžné produkce studia měla vzniknout také nějaká pohádka. Nejlepší metodou, jak v té době nenarazit, bylo sáhnout do české klasiky. Bohužel jsem se nedozvěděl, proč si z Boženy Němcové Kautský vybral právě pohádku Potrestaná pýcha. Možná, že ji nevybral sám, možná mu ji někdo doporučil. To už se dneska nikdo nedozví.

Jedno z Kauckého vyprávění - často citované mými kolegy - si však pamatuji poměrně přesně. Parafrázuji: "A tak jsme na to s Henrykem Blochem sedli a sepsali scénář, za měsíc jsme měli hotovo. Scénář pak ještě upravoval a dodělával Bořivoj Zeman, který film režíroval. Byl to denní chleba. Vůbec jsme netušili, že tvoříme něco mimořádného, na co budou lidé koukat ještě po dvaceti letech."

Někdy bych rád věděl, kdo byl Henryk Bloch, jehož jméno jako spisovatele nebo scénáristy se pod žádným jiným dílem v databázích neobjevuje. Zemřel poměrně mladý, v roce 1965. Jméno Henryk Bloch dnes na internetu figuruje jen v souvislosti s člověkem, ročník 1954, který je aktivní v turistickém byznysu. Tomáš Baldýnský ve svém Reflektoru (Reflex 22. prosince 2005) popisuje, jak "mluvil se všemi pražskými Blochy, kteří brali telefon, nikdo příbuzný nebyl." Není vyloučeno, že Kautský, který kvůli svému ne zcela stoprocentně arijskému původu měl za okupace problémy, nabídl kamarádovi přivýdělek v době, kdy se řada lidí kvůli židovskému původu dostala do problémů.

Na Vašem výkladu dějin mi trochu vadí, že předpokládáte, že některé věci se dějí záměrně, s nějakým předem určeným cílem, nejlépe tak, že na objednávku mocných tohoto světa, kteří ovlivňují naše životy a společenské děje do posledních detailů. A pak udiveně kroutíte hlavou nad tím, že tito mocní neuhlídali náboženské motivy v pohádce Hrátky s čertem (proč také? vždyť tu úsměvnou moralitu napsal poslanec Národního shromáždění Jan Drda; nevím, jak jste došli k tomu, že zdejší Belzezub je ztělesněním Háchy, podle mne je ztělesněním obecného zla, včetně toho rudého). Vůbec neberete v úvahu, že věci vznikají často náhodně a samovolně, jaksi mimochodem, jako souběh běžných dějů, které však probíhají v nějakém dobovém kontextu, jenž na průběh věcí následně působí, a vtiskuje jim pečeť doby. A právě ten kontext - nikoli scénáristé - se nakonec podepsal na výsledné podobě Pyšné princezny, kterou vydáváte za komunistické dílo. Nehledě na známou skutečnost, že o vyznění díla může rozhodovat nejen původní záměr tvůrců, ale také jeho příjemci, kteří mu přisoudí vlastní význam.

Doubice, pohádkový rozcestník.jpg Když si přečteme pohádku Potrestaná pýcha z pera Boženy Němcové v původní verzi, zjišťujeme, že s výjimkou několika motivů (hrdá a povýšená princezna, kterou princ převychová, seznamování se prostřednictvím obrazů, převlek za zahradníka, hudba a píseň jako prostředek zblížení) jsou osoby a děj ve filmu Pyšná princezna dosti odlišné, jsou autorským dílem scénáristů. Ta pohádka je totiž ve své původní verzi nudným mravoučným vyprávěním, kterému chybí dramatičtější děj. Každé drama potřebuje konflikt, nejlépe dobra se zlem. Proto scénáristé, aniž by tím sledovali nějakou ideologii, přidali vedle jediného zla, kterým je u Němcové pýcha princezny, také zla další, tj. zlí rádcové a dvořané, výběrčí daní a také zákaz zpěvu v Půlnočním království. Právě tím zákazem zpěvu se vydávali scénáristé na tenký led analogií a paralel s prožívanou dobou, takže vkládat scénáristům do pera ideologické záměry ve prospěch komunistického režimu, je podle mého ahistorický výklad dnešní doby.

Samozřejmě, že scénář, jehož první verze nese datum 14. září 1950, musel projít schvalovacím procesem, který máte zřejmě prostudovaný přes dokumenty Filmové rady, a který podle vyprávění pamětníků podrobně popsal filmový historik Pavel Taussig v Týdeníku Televize 1. července 2002. Od té doby jeho svědectví papouškují všichni novináři.

Jestliže do scénáře a filmu byly imputovány některé ideologicky zabarvené elementy (zákaz zpěvu platil jen v Půlnoční říši - viz Západ, zdůraznění ideje rozděleného světa na příkladu dvou království, kladný vztah mladého krále k manuální práci apod.), pak to podle mého názoru způsobil schvalovací proces Filmové rady, v jehož průběhu tvůrcům šlo především o to natočit film, nikoli prvoplánově stvořit propagandistické komunistické dílo, za něž pohádku Pyšná princezna vydáváte.

Naopak, švec, který si odskakuje do Miroslavovy země, aby si mohl svobodně zazpívat, musel dělat vrásky cenzorům a hlídačům ideologické čistoty kulturních produktů té doby.

S pozdravem a úctou k Vašemu konání

Milan Šmíd

P.S. Nedá mi, abych nepřidal ještě jednu pamětnickou vzpomínku, která se váže k filmu Temno (1950), natočeného podle Jiráskova románu v rámci jiráskovské akce, tj. využití stého výročí narození Aloise Jiráska a jeho díla k propagaci režimu. Přes národovecké propagandistické zaměření měl film Temno překvapivě velkou návštěvnost. Oficiálně se to vykládá velkým počtem povinných školních představení. Jiný výklad však uvádí, že lidé na film chodili a nalézali v něm paralelu k tehdejší době začínajících politických procesů - zvláště ve scénách pronásledování, ničení knih a mučení. Proto prý byl poměrně záhy stažen z kin a v dalších letech se v kinech neobjevoval. Vzhledem k tomu, že je to informace z druhé ruky, není spolehlivá, a byl bych rád, kdyby ji někdo buď potvrdil nebo vyvrátil.


13.1.2022 (zpět Louč) archiv

| nahoru |

CHRONOLOGICKÝ ARCHIV | TEMATICKÝ ARCHIV (do roku 2004): INFORMACE/GLOSY | ČESKÁ TELEVIZE | TV NOVA | TV PRIMA | TV3 | ZÁKONY/LEGISLATIVA | POLITIKA | TISK | AUDIOVIZE | KABELOVÁ TV | TELEKOMUNIKACE | HISTORIE MÉDIÍ | NA OKRAJ DNŮ | ŘEKLI O... | PŘEDNÁŠKY/REFERÁTY
Copyright © Milan Šmíd