PŘÍLOHA Louče

Deset pravidel pro chování novinářů na sociálních médiích

Citace z příručky Amerického novinářského sdružení ASNE (American Society of News Editors)
Doplněné o další citace z domácích i zahraničních kodexů

1. Také na síti a v online komunikaci platí tradiční novinářská etika

Téměř všechny kodexy zdůrazňují, že při komunikaci na sociálních médiích by se novinář měl řídit zásadami a etickými normami profesionální žurnalistiky, a to i v případě soukromé konverzace. Explicitně to například vyjadřuje kodex deníku Washington Post:
„Při využívání sociálních sítí cokoli zde činíme, nic nesmí zpochybňovat nestrannost našeho novinářského úsudku. Nikdy neopouštějme pravidla, která řídí oddělování zpráv od názorů, určují důležitost faktů a objektivity, diktují vhodné využívání jazyka a tónu sdělení, jakož i další znaky naší novinářské profese. Novinář Washington Post se musí zdržet psaní, tweetování a přeposílání čehokoli - včetně fotografií a videa - co by mohlo být vnímáno jako výraz politických, rasistických, sexistických, náboženských nebo jiných předsudků a předpojatostí, které by mohly poškodit naši novinářskou důvěryhodnost.“

2. Je třeba předpokládat, že vše, co napíšete online, bude veřejné

Novináři by se měli poučit od politiků, kteří už vědí, že mikrofony v jejich blízkosti mohou být vždy zapnuté. Je sice příjemné na síti neformálně komunikovat se svými spolužáky nebo blízkými přáteli, ale vše, co novinář na síti napíše, bude vždy nahlíženo ve světle jeho vztahu k profesi. Neboť vždy bude reprezentovat celou novinářskou obec a médium, v němž pracuje.

3. Používejte sociální média k angažování svých čtenářů, ale dělejte to profesionálně

Je velkou výhodou sociálních sítí, že jejich prostřednictvím se může navázat vztah mezi novináři a konzumenty jejich textů. Čtenáři poskytují novináři na síti zpětnou vazbu. V případě přírodních katastrof a mimořádných událostí, se mohou dokonce stát cenným zdrojem informací. Na rozumné diskusní příspěvky by měli novináři reagovat. Tento morální závazek má však své limity. Novináři by se neměli nechat zatáhnout do zbytečných sporů a válek s trolly. Britský deník The Guardian pro takové případy vypracoval speciální pravidla (viz dále).

4. Aktuální mimořádné zprávy patří na vaši webovou stránku, ne na Twitter

V současné zpravodajské praxi, při níž se hodnotí hlavně rychlost a pohotovost, existuje u některých redaktorů pokušení upozornit na získané informace na Facebooku či Twitteru ještě dříve, než projdou redakční kontrolou, a než se příslušný článek zveřejní. Některé kodexy přikazují novinářům, že informace z jejich reportérských výstupů mohou zveřejnit teprve poté, co jsou oficiálně publikovány. Svoji roli zde sehrávají i obavy, že sólokapra zveřejněného na sociálních sítích se může zmocnit pohotovější konkurence. Pravidlo má samozřejmě výjimky, například při zveřejňování aktuálních postřehů z mimořádných událostí, tiskových konferencí, sportovních utkáních.
Kodex redakce časopisu Politico však výslovně uvádí: „Pamatuj, že tvojí hlavní prioritou je psát reportáže pro Politico, a ne zvyšovat si návštěvnost na Twitteru. Nezveřejňuj na Twitteru žádný hlavní příběh, dokud o něm nemůžeš přidat odkaz na článek či reportáž v Politico. Exkluzivita by měla zůstat redakci.“

5. Berte v úvahu vnímání vaší komunikace

Je nezbytné dávat pozor, aby žádná z akcí novináře na síti nebyla špatně pochopena a dezinterpretována. Aby při sdílení a odkazech předešel spekulacím, že se s odkazovaným obsahem ztotožňuje, měl by novinář každý odkaz či sdílení okomentovat svým postojem. Na Twitteru by měl již ve svém profilu upozornit na to, že RT, neboli retweet, neznamená souhlas.
Problémem mohou být i přátelé na Facebooku. Pojem "přítel" na Facebooku už ztratil část svého původního významu. Často nejde o osobní přátelství, ale sociální kontakt, na kterém mají obě strany zájem. Také proto se už dnes nebere jako prohřešek proti etice, když se novinář "přátelí" s osobou či politikem, o němž píše. Nicméně doporučuje se seznamy facebookových přátel před veřejností chránit a vyhradit je jen pro přátele.
Podezření ze zaujatosti či ztráty nestrannosti může vzniknout i při vyhodnocení, co který novinář na sítích "lajkuje". Také zde je na místě opatrnost, podobně jako při rozhodování o tom, k jaké facebookové skupině se novinář přidá. Někdy je z hlediska získávání zdrojů připojení k některé skupině nevyhnutelné.
Kodex Los Angeles Times k tomu říká: „Dejte pozor na to, jak jste vnímáni. (…) čtenáři mohou vnímat vaši účast v nějaké skupině jako souhlas s jejími názory; dejte jasně najevo, že zde hledáte náměty nebo ti prostě jen shromažďujete informace. Zvažte, zda můžete být pozorovatelem nějakého obsahu na síti, aniž byste se museli zúčastnit.“

6. Ověřujte z nezávislých zdrojů vše, co najdete na sociálních sítích

Informace na sociálních sítích mají nestejnou hodnotu, může jít o ověřený fakt, ale také jen o nějaký osobní názor, falešnou zprávu a záměrný hoax. Tím, že na internetu a na sociálních sítích dnes může rozšiřovat zprávy kdokoli, stoupá význam a důležitost novinářů v roli "gatekeepera", strážce brány, kterou by měly projít jenom pravdivé a ověřené zprávy. Také na síti je třeba používat staré dobré známé pravidlo, že každá informace by měla být ověřena z dvou nezávislých zdrojů. Agentura Bloomberg doporučuje svým zaměstnancům použít také pravidlo dvou párů očí, tedy zapojit do ověřování editora.
Zvláštní kapitolou je přebírání informací ze soukromých profilů či účtů, které podávají svědectví o nějaké místní události či katastrofě. Zde se doporučuje, aby přes časový tlak, který v takovém případě nevyhnutelně existuje, novinář nepodlehl nutkání zveřejnit informaci, aniž by si zpětně prověřil zdroj. Často se stává, že lidé chtějí být zajímaví a vymýšlejí si a lžou. Uvést v omyl mohou také satirické weby a falešné účty známých osobností, tvářící se jako autentický zdroj.
Los Angeles Times: „Prokazování pravosti informací je podstatné a nezbytné. Je třeba ověřovat zdroje informací získaných on-line. Při předávání informací on-line – stejně jako při retweetech materiálů z jiných zdrojů – je třeba aplikovat stejné standardy a být stejně opatrný, jako při oficiálním publikování.“

7. Vždy se identifikujte jako žurnalista

Protože transparentnost posiluje důvěru čtenáře, naprostá většina kodexů doporučuje, aby se novinář na sociálních sítích představil ve své profesi, a aby výslovně uvedl i médium, pro které pracuje. Agentura Reuters vyžaduje, aby její zaměstnanec v případě účasti na provozu sociálních sítí měl dva profily, jeden služební a jeden soukromý. Podobně The Wall Street Journal od svých zaměstnanců žádá, aby na sítích „nesměšovali byznys se zábavou“. Používání falešných identit se neomlouvá ani v případě, že se využívají se záměrem získat informaci, kterou by zdroj novináři neposkytl.

8. Sociální sítě jsou nástrojem, nikoli hračkou

Toto upozornění víceméně navazuje na předchozí pravidla. Nedoporučují se ani aprílové žerty.

9. Buďte transparentní a přiznejte, když jste on-line chybovali

Také v tomto případě by praxe na síti měla být stejná jako v redakci. Jestliže se novinář ve svém sdělení zmýlil, měl by facebookový status nebo tweet co nejrychleji smazat a následně vydat další zprávu, v níž svůj omyl přiznává a opravuje.

10. Zachovejte vnitřní komunikaci důvěrnou

Agentura Bloomberg to ve svém kodexu uvádí stručně a jasně: „Pokud není stanoveno jinak, veškeré interní diskuse a schůze v agentuře Bloomberg jsou pokládány za "off-the-record“, tedy nikoli ke zveřejnění.“
Kodex listu The Washington Post pravidlo detailně rozvádí: „Osobní stránky on-line nejsou místem pro diskusi o interních redakčních problémech jako je získávání zdrojů, psaní reportáží, rozhodování, co bude a co nebude publikováno, personální záležitosti a neobvyklé osobní a profesní příhody týkající se našich kolegů. (…) Tyto stránky by neměly být využívány ke kritizování konkurentů nebo těch, kteří se zabývají naší žurnalistikou nebo našimi novináři.“

x x x

Pravidla The Guardian pro blogující novináře a pro odpovědi na komentáře

  • 1. Zúčastněte se konverzace o obsahu našeho listu a převezměte odpovědnost za konverzaci, kterou jste zahájili.
  • 2. Zaměřte se na konstruktivní diskuse tím, že rozeznáte a pochválíte inteligentní příspěvky.
  • 3. Neodměňujte rušivé chování svoji pozorností, ale když ho zjistíte, oznamte ho.
  • 4. Uvádějte odkazy ke zdrojům faktů nebo k výrokům, které zmiňujete, a povzbuzujte ostatní, aby to dělali také.
  • 5. Tam, kde je to případné, deklarujte svůj osobní zájem. Buďte transparentní ohledně vašich zapojení, záměrů nebo předchozího reportování o konkrétních tématech nebo osobách.
  • 6. Dejte pozor, abyste nesměšovali fakta a názory a pečlivě zvažujte, jak by mohla být vaše slova interpretována nebo vykládána.
  • 7. Povzbuzujte čtenáře, aby přispívali svým pohledem na věci, dodatečnými poznatky a odbornými znalostmi. Oceňte takové doplňující informace.
  • 8. Buďte příkladem našich profesionálních standardů jak ve vašich publikovaných statutech, tak v debatách pod čarou.

    x x x

    Etický kodex Aktuálně.cz

    11. CHOVÁNÍ NA SOCIÁLNÍCH SÍTÍCH

  • - Společnost Economia samozřejmě respektuje právo každého redaktora na jeho soukromý život. Redaktoři však musí mít vždy na paměti, že jejich postoje a názory mohou být vnímané jako postoje titulů, pro která píší. Pro publikování na sociálních sítích (blogy, Facebook, Twitter, Google+ a další) proto musí redaktoři dodržovat stejná pravidla, která platí pro jejich práci obecně.
  • - Při publikování na sociálních sítích musí dodržovat standardy, které platí pro publikování v titulech, ve kterých působí.
  • - Na všech sociálních sítích, diskusích či jiných zpravodajských webech by měli redaktoři vystupovat pod vlastním jménem či přezdívkou, která je jednoznačně identifikuje. V žádném případě nesmí vystupovat pod cizí/falešnou identitou. Tu nesmí používat ani k získávání informací pro svoji práci.
  • - Redaktoři smí volně vyjadřovat své politické názory či sdílet odkazy na konkurenční média (týká se především případů, kdy se vlastní redakce danými tématy nezaobírá), pokud však přitom nezveřejní důležité interní redakční informace. Naopak kritizovat na sociálních sítích práci kolegů, byť z jiné redakce, je nevhodné, stejně jako šíření informací o zákaznících, obchodních partnerech či dodavatelích.
  • - Redaktoři publikují přednostně v médiu, pro které pracují, ne na sociálních sítích. Výjimkou jsou situace, kdy je informace prvně zveřejněna na sociálních sítích s výzvou, aby ji čtenáři doplnili. Ideálním způsobem publikace je vložení odkazu na článek, video či fotogalerii, která již byla publikována v jednom z médií společnosti Economia.
  • - Redaktor se může domnívat, že veřejné osoby (politici či celebrity) vystupují na sociálních sítích stejně, jako by se chovaly ve veřejných fórech. I přesto se ale redaktor snaží informace ověřit i jinak. Pokud to není možné, lze je publikovat, avšak je nutné uvést, že jde o informace získané ze sociálních sítí, nejlépe přímo z profilu či stránky citovaného. Redaktor samozřejmě musí ověřit pravost identity zmiňované osoby. O lidech, kteří nejsou veřejně činní, redaktor nepíše, pokud to není ve veřejném zájmu.
  • - Zaměstnanci i další spolupracovníci mediálního domu Economia nesmí vkládat na sociální sítě příspěvky, které souvisí s obchodní politikou firmy, a to ani v případě, že by chtěli zveřejnit svůj vlastní názor na situaci.

    x x x

    Redakční etický kodex společnosti Seznam.cz

    IV. Chování na sociálních sítích

  • Redaktor si uvědomuje, že jeho vyjádření či názor publikovaný na osobním profilu na sociálních sítích mohou být vnímané jako postoje redakce Seznam.cz. Pro publikování na sociálních sítích proto musí dodržovat stejná pravidla, která platí pro jejich práci obecně. Prostřednictvím osobních profilů nekritizujeme práci redakčních kolegů z konkurenčních médií.
  • Redaktoři nesmí na sociálních sítích či internetových diskusích vystupovat pod cizí identitou, s výjimkou situací, kdy je skrytá identita prostředkem pro získávání či ověřování jinak nedostupných informací. Takovou aktivitu dopředu schvaluje šéfredaktor nebo jím pověřený zástupce.
  • Chce-li redaktor využít v práci informace zveřejněné na sociálních sítích, snaží se je ověřit i z jiného zdroje. Pokud to nejde, lze je publikovat s uvedením, že jde o informace z konkrétní sociální sítě.
  • V obecných zásadách práce se sociálními sítěmi a využívání komentářů z nich dodržují redaktoři všeobecná pravidla, nastavená pro práci se sítěmi ve společnosti Seznam.cz.

    x x x

    Etický kodex novinářů mediální skupiny MAFRA

  • 6) Redaktoři a ostatní pracovníci jsou reprezentanty MAFRA, a.s. Jejich vystupování nesmí žádným způsobem poškozovat dobrou pověst médií a vydavatelství. Platí to i při publikování a působení na sociálních sítích jako jsou blog, Facebook, Twitter atd., kde musejí mít na paměti, že budou stále spojováni se značkami, pro něž pracují.
  • 19) Zaměstnanci i externí spolupracovníci redakcí zachovávají loajalitu svému titulu a vydavatelství, zejména neposkytují dalším subjektům žádné informace o plánované i vykonávané práci redakčního týmu či jednotlivých kolegů, a to ani na sociálních sítích jako jsou blogy, Facebook, Twitter atd.

    x x x

    Dodatek 9.11.2020

    Směrnice BBC pro osobní užívání sociálních sítí
    zveřejněno na webu BBC 29.října 2020

    zpět na Louč

    NAVRCHOLU.cz