Milan Šmíd:
Protože razím zásadu, že slyšena má být i druhá strana, táži se Vás, zda mohu Váš dopis převést do pdf a odkázat na něj v závěru svého článku na Louči?
S pozdravem
Milan Šmíd

David Budai 24. srpna:
Pokud jde o přiložení mé reakce k Vašemu komentáři, jak navrhujete, nejsem proti.
Zdraví,
David Budai

14. srpna 2016

Vážený pane Šmíde,

rád bych touto cestou reagoval na Váš komentář, který jste 10. srpna publikoval na blogu Aktuálně.cz. Předně bych chtěl říct, že si Vás po odborné i autorské stránce velmi vážím a vždy jsem rád četl Vaše texty. Ovšem tím, co jste psal ve zmíněném příspěvku, jste mě velmi zklamal. Mám proto potřebu se proti některým tvrzením ohradit.

Předně bych chtěl zmínit, že tématu se nevěnoval jen Blesk, ale další mainstreamová media, předně pak TV Nova nebo TV Prima, která dokonce jeden z příspěvků zařadila na úvod své zpravodajské relace. Musím říct, že vyznění těchto zpravodajských příspěvků bylo ještě negativnější, včetně naprostého „vrcholu“ jedné z reportáží Primy, kde bylo řečeno, že britské veverky na rozdíl od těch ve zbytku Evropy přežijí, protože Británie z EU odchází.

Zároveň bych rád zdůraznil, že ze všech novinářů jsem byl první, kdo oslovil jak české ministerstvo životního prostředí (MZP), tak přímo Evropskou komisi (EK), která vydala diskutovaný seznam invazních druhů. Přímo z EK jsem také získal „backgroundové“ informace, že dlouhodobým cílem tohoto nařízení je úplná likvidace druhů nacházejících se na seznamu. Pochopitelně to může být v horizontu desítek let, ale na skutečnosti to nic nemění. Zamezení dovozu, zákaz obchodování a šíření je pouze první fází celého snažení.

Druhá klíčová věc se týká zoologických zahrad a případných výjimek. Skutečnost, že jsem informoval o riziku, že tato zvířata ze zoo zmizí, má jednoduché vysvětlení. Evropská unie (EU) i česká diplomacie dlouhodobě čelí kritice veřejnosti, že dostatečně neinformuje o svých krocích a jednáních. Často se pak stává, že jsou Češi naprosto šokovaní tím, že začíná platit nějaké nařízení staré několik let, aniž by o tom do té doby někdo věděl. Typickým příkladem je zákaz žárovek, který všechny šokoval, přestože příslušná směrnice o ekodesignu byla schvalována už v roce 2009, navíc tuším za českého předsednictví. Jenže o tom nikdo nemluvil.

Nyní jsem z Vaší strany kritizován na to, že dopředu upozorňuji na možné riziko, že pokud nebudou vyjednávání o výjimkách úspěšná, hrozí, že některá zvířata zmizí ze zoo. Tuto hrozbu mi potvrdilo i MZP a v článku jsem to korektně uvedl. Myslím, že je správné, pokud novinář pozvedne zájem o určité téma tak, aby veřejné mínění dokázalo přimět české úředníky a diplomaty k tomu, aby pro Česko v rámci jakéhokoliv nařízení EU vyjednalo co nejlepší podmínky a výjimky. Pokud by se o tom nemluvilo, hrozilo by, že česká strana bude ve vyjednávání s EK pasivní a nic nevyjedná.

Sám ostatně ve svém textu přiznáváte, že Češi mohou původní legislativu EU v rámci implementace do českých zákonů značně deformovat. Proč tedy nehlídat už od začátku, jak tato implementace bude vypadat? Jsem přesvědčen o tom, že díky tomu, jaký mé a další články způsobily povyk, bude přípravě novelizace české legislativy ze strany MZP věnována velká pozornost. Jinak se mohlo stát, že toto téma úplně zanikne. A všichni by byli opět šokovaní z toho, že nikdo nevyjednal výjimky pro zoo…

Naprosto tedy odmítám Vaši tezi: „Takže tvrzení Blesku o tom, že "dny více než dvacítky zvířecích druhů na území EU jsou sečteny", že "nepřežijí ani v zoo", a že se nařízení "dotkne i zoologických zahrad, kde se u vybraných zvířat musí zajistit, aby se dále nerozmnožovala" se v budoucnu nemusí prokázat jako pravdivá.“ Ano, nemusí se to prokázat, a budu za to rád. Jenže jsem toho názoru, že je správné o věci informovat co nejdříve, podobně jako se v Česku informuje o nových legislativních záměrech, které teprve schválí vláda. Podoba výsledného zákonu po cestě Parlamentem se totiž může výrazně proměnit. Z dlouhodobého hlediska si také stojím za tvrzením, že dny více než dvacítky zvířecích druhů na území EU jsou sečteny. Vymřou totiž kvůli tomu, že jim nebude povoleno se dále rozmnožovat.

Rád bych také poukázal na skutečnost, že jsem hned v prvním svém textu uvedl, že za diskutovaným nařízením nestojí jen „zlá EU“, ale také členské státy, které o něm (a za Česko bez větších výhrad) hlasovaly a schválily ho. Stejně jako o věci hlasovali čeští europoslanci. Skutečně nejsem ten, kdo by bezdůvodně útočil na EU. Naopak, snažím se informovat tak, aby lidé měli k dispozici co nejvíce informací. Využívám k tomu i své zkušenosti, které jsem získal při své práci v Evropském parlamentu (EP).

V současné době navíc v rámci Blesk.cz připravuji rozsáhlý seriál o EU. (http://www.blesk.cz/tag/EU%20100x%20jinak/1) Jeho cílem je, aby se lidé nenáročnou formou dozvěděli informace o EU. Na toto snažení mám mimochodem pozitivní odezvu přímo z EK a seriál chválila také eurokomisařka Věra Jourová. Myslím, že široké informování o EU, včetně případných negativních věci, je mnohem lepší, než pouhé adorování a zdůrazňování bezchybnosti evropských institucí. Díky tomu, že jsem mohl nahlédnout do vnitřního fungování, vím, že jsou tam opravdu velké limity. EU je v některých ohledech velmi neefektivní, byrokratická a nehospodárná. Proto je potřeba o EU hodně psát, pozitivně i negativně, aby se probudil zájem veřejnosti o tuto problematiku a nestalo se, že při případném referendu o vystoupení Česka z EU nebudou lidé (podobně jako řada Britů) vědět, o čem vůbec hlasují a jaké bude mít jejich rozhodnutí následky.

Mrzí mě také, že jste ve svém komentáři nijak nezmínil, že mé texty zahrnovaly vyjádření všech stran, včetně odborníků, kteří opatření proti invazním druhům podporují. Kdybyste pozorně četl můj text „Likvidace mývalů a želv začala. „Seznam smrti“ chce Česko ještě rozšířit“, který jste tolik kritizoval, možná byste uznal, že předkládá argumenty přesně opačné, než tvrdíte. MZP i expert v něm vysvětlují, proč je toto nařízení potřebné. To, že titulek může působit lehce manipulativně, nic nevypovídá o samotném článku. Jeho cílem je nalákat ke čtení. Skutečnost, že si lidé nepřečtou celý článek (a dle všeho jste tak neučinil ani vy), je věc druhá. Jako mediální odborník navíc moc dobře víte, že řadový redaktor obvykle nemá příliš možnost do finálních titulků zasahovat, editoři je mění podle potřeby. Za textem článku si nicméně zcela stojím a jsem přesvědčen, že je vyvážený. Nerozumám tomu, proč kritizujete Blesk ohledně práce s titulky, když to dělají i servery jako iDNES.cz nebo Lidovky.cz a velmi často také třeba Echo24.cz nebo Novinky.cz.

K mému třetímu textu na toto téma: „EU překrucuje legislativu,“ zuří kvůli mývalům Poc a brání svůj hyacint“, který vyšel 7.8., bych rád řekl, že tento text (snad jako jediný ze všech v českých médiích) poukazuje na direktivní chování EK a Rady EU. Je nutné rozlišovat mezi původním nařízením z roku 2014, které prošlo standardním legislativním procesem, jak ostatně popisuje ve svém komentáři, a prováděcím předpisem EK, jehož součástí je také inkriminovaný seznam druhů. Tento předpis není schvalován standardně, ale pouze v rámci tzv. komitologie, tedy zcela bez vlivu EP. V archivu usnesení lze dohledat, že EP proti podobě tohoto prováděcího předpisu hlasitě protestoval, nicméně EK a členské státy v Radě EU toto volání ignorovaly. Navíc EK ignorovala také původní závazek, že seznam se připraví na základě řádných vědeckých postupů, které měly být stanoveny dodatečně, po přijetí kompromisního návrhu nařízení o invazních druzích z roku 2014. To se nestalo a seznam (bohužel) vychází ze starších a méně relevantních vědeckých poznatků, tudíž obsahuje i druhy zcela nevhodné, což ostatně experti otevřeně potvrzují. Jsem přesvědčen, že tento můj text je relevantním příspěvkem do diskuse a ukazuje na to, že boj o vliv je v institucích EU naprosto běžný a členské státy se často snaží EP obcházet. Vůbec nechápu, proč ho kritizujete. K titulku opět dodávám – to, že zcela nekoresponduje s textem, je běžný nešvar všech médií v Česku.

Rozumím tomu, že můžete mít k Blesku výhrady, nicméně by Vám to zároveň nemělo překrývat nekritické hodnocení jiných zdrojů. Vámi vyzdvihovaný text ČTK „Chovatelů nutrií se redukce chovů nemá týkat“, který dle Vás konečně vnesl do celé diskuse jasné a nezkreslené stanovisko, je ve skutečnosti mnohem více nepřesný, než všechny texty, které jsem napsal. Vychází totiž pouze z vyjádření ministerstva zemědělství (MZ), které je však zcela v rozporu s tím, co říká nařízení o invazivních druzích. Ve skutečnosti právě komerční chovy jsou ty, proti kterým nařízení cílí a právě u těchto nutrií hrozí, že budou do 2 let bez milosti zlikvidovány. Jestli jste celé nařízení z roku 2014 skutečně četl, věděl byste, že tento článek ČTK je mnohem více manipulativní, než se na první pohled zdá. Citaci MZ „V případě nutrií, které jsou na seznamu uvedeny, jde o nutrii jakožto volně žijícího živočicha, kterou je nově zakázáno dovážet do EU, a tím i do ČR. Nově zaváděné opatření se netýká nutrií jakožto hospodářských zvířat, které se chovají u chovatelů v ČR za účelem získávání kožešin a nově také masa.“ považuji za neověřenou dojmologii, u níž se velice snadno může stát, že bude nepravdivá. MZE mluví o nějaké údajné výjimce, která ještě neexistuje a není vyjednaná.

V neposlední řadě nechápu, proč mě výhradně spojujete s článkem „Syřany přijmeme, cizí zvířata zabijeme? Ředitelé zoo komentují nařízení z EU“, na kterém pracoval kolega. Za všechno opravdu nemůže Budai, jak tvrdíte. Blesk.cz o tomto tématu publikoval řadu materiálů, na kterých jsem se nepodílel, stejně tak činily největší české televize, ve kterých nepracuji. Sto rukou opravdu nemám. Současně však dodávám, že za tím, co publikoval Blesk.cz, si stojím, a jako celek jsme odvedli velmi dobrou práci.

Mou poslední výtkou je Vaše poukazování na dle Vašeho názoru nedostatečné zkušenosti mé i kritizovaných kolegů Rokyty a Benešové. Jako určující parametr schopnosti „být novinářem“ přitom zmiňujete studium žurnalistiky. Jak jistě sám víte, české studium žurnalistiky či mediálních studií, na rozdíl od podobného studia třeba v USA, člověka na práci novináře příliš nepřipraví. Alespoň na olomoucké univerzitě, kde jsem žurnalistiku vystudoval já, byla drtivá většina studia teoretická a zaměřovala se spíše na problematiku sociologie a dějin žurnalistiky, než na reálnou práci v médiích. Aby mohl být člověk dobrým novinářem, musí většinu svých zkušeností získat přímo v redakcích, ideálně při studiu. Souzení pouze na základě toho, jestli někdo vystudoval (či nevystudoval), je dle mého názoru velmi povrchní a nic nevypovídá o novinářských schopnostech. Velmi mě proto překvapuje, že z Vaší „důkladné“ rešerše jste dokázal zjistit pouze to, že jsem před lety přispíval do počítačového magazínu, ale o mých ostatních pracovních zkušenostech jste se ani slovem nezmínil.

Znovu bych rád řekl, že si Vaší práce i odborné činnosti velmi vážím. Nicméně jsem považoval za vhodné upozornit Vás na některé nesrovnalosti či nesprávné dojmy, které jste v posledních dnech získal. Snad přístě budete v hodnocení více kritický i k vlastním zjištěním.

S úctou,

David Budai

zpět na Louč >