Co mne napadá u obrazovky
3x o kometce a hvězdičkách

Když poslanci Evropského parlamentu společně s Evropskou komisí v letech 1996-97 předělávali Evropskou direktivu 89/552/CEE známou jako "Televize bez hranic", zpřísnili a rozvinuli její článek 22 o ochraně dětí a mladistvých. Svoji roli sehrála Zelená kniha o ochraně nezletilých a lidské důstojnosti v audiovizuálních a informačních službách (COM (96)483), která reagovala na tendenci zkomercializovaných médií televize a internetu nedbat na dřívější psané i nepsané zábrany týkající se sexu a násilí.

A tak se do přepracovaného článku 22 Směrnice EU (97/36/EC) dostal odstavec, který praví: "jsou-li takové pořady vysílány v nezakódované formě, členské státy zajistí, že jim bude předcházet akustické varování nebo budou identifikovány zařazení vizuálního symbolu po celou dobu trvání."

Jak známo Evropská direktiva byla vodítkem pro naše zákonodárce, který v paragrafu 32, odst.1 h) žádá vysílatele, aby zajistil "slovní upozornění na nevhodnost pořadu" a jde-li vysílání v době o 22.00 do 6.00, tak vyžaduje, aby daný pořad "byl označen v případě televizního vysílání obrazovým symbolem upozorňujícím na jeho nevhodnost pro děti a mladistvé po celou dobu vysílání."

Všimněte si, že na rozdíl od Evropské směrnice zde chybí slůvko NEBO. Náš vysílatel nemá volbu, ty kometky a hvězdičky tam musí viset celou dobu, nestačí, že se na nevhodnost upozornilo v ohlášení.

Zkrátka jeden z dalších příkladů, jak se převáděly zásady Směrnice EU "Televize bez hranic" do našeho zákona - necitlivě, bez pochopení pro potřeby praxe. Právníci, které Železný vyslal do Podvýboru pro mediální legislativu, kde se zákon za zavřenými dveřmi "pekl", se evidentně starali více o obchodní zájmy svého šéfa (prodloužení licence), a na poslanecké kutilství už nedohlédli.

xxx

Nový vysílací zákon vymezuje dobu, kdy se nemají vysílat pořady, "které by mohly ohrozit fyzický, psychický nebo mravní vývoj dětí a mladistvých", od 22.00 hodin večer do 6.00 hodin ráno. Tento limit samozřejmě nezabrání tomu, aby děti podobné pořady sledovaly, ale je to vstřícná ruka podaná rodičům, o kterých se předpokládá, že přes den nemají čas, aby své děti uhlídali, proto se ty pořady vysílají až v noci, kdy se předpokládá, že rodiče mají děti pod kontrolou.

Časovou hranici, od kdy se mohou vysílat v televizi "hanbaté" filmy, návrh zákona v roce 1991 podle německého vzoru původně stanovil na přísnější 23.hodinu. Jaké bylo moje překvapení, když jsem viděl, že ten, kdo v parlamentu tuto hranici posunul na 22.hodinu, byl křesťanský poslanec, pozdější senátor, Václav Benda. Já jsem si totiž myslel, že katolíci a vůbec religiózně smýšlející lidé, budou mít snahu děti a mladistvé od hanbatých filmů spíše vzdálit než přiblížit.

Ovšem zas tak velké překvapení to pro mne nebylo, protože jsem byl svědkem toho, jak se návrh vysílacího zákona projednával v ústavně právním výboru Federálního shromáždění (řídil ho tehdy ambiciózní místopředseda ODS Jiří Kovář, kde je mu asi dnes konec?). Když projednávání začalo, první se o slovo přihlásil Václav Benda a navrhoval věc odložit, protože text návrhu zákona dostal pouhých 24 hodin před zasedáním a věci si prý nemohl dobře prostudovat. Protože zákon spěchal a tlaky zájemců o soukromé vysílání narůstaly, ústavně právní výbor Bendu přehlasoval a dal se do práce.

Ale pak nebylo snad jediného paragrafu, ke kterému by se poslanec Benda nehlásil o slovo. Přestože sám prohlásil, že vidí návrh zákona poprvé, najednou všemu rozuměl a ke všemu měl připomínky. Asi bylo v povaze Václava Bendy neustále se hlásit o slovo a mít výhrady a připomínky. Navíc nebyl v tom sám, protože u nás přece fotbalu a televizi rozumí každý.

Nicméně hranice 22.hodiny pro hanbaté filmy v našem zákonu už zůstala. A pro úplnost dodejme, že v Německu se mezitím ty časové hranice diferencovaly. Do 23 hodin se nesmí vysílat jen erotika (nepřístupné od 18 let), ostatní mládeži nepřístupné se posunuly rovněž na 22.hodinu.

xxx

Právě při psaní o hvězdičkách a kometkách jsem si znovu uvědomil, jak pozitivní roli v naší žurnalistice sehrává Internet. Tu story nejdříve vymyslel Svět namodro, aby teprve následně se objevila v denním tisku, dokonce jako trojsloupek. Není to poprvé, kdy žurnalisté v tradičních médiích sbírají nápady na Internetu, od svých on-line kolegů, ať už ze Světa namodro, z Britských listů nebo z Novinek.

Tímto způsobem Internet oslabuje a likviduje nadvládu četky v oblasti, které se říká "určování agendy" (agenda- setting). Bývaly doby, kdy věc se nestala, dokud o ni neinformovala agentura ČTK. Ty doby jsou naštěstí už pryč. Já tvrdím, že pokud má četka pořád ještě velký vliv v nastolování agendy, pak už to není dáno tolik výsadním postavením této informační agentury, jako pohodlností novinářů v médiích.