zpět na Louč - komentuje svět žurnalistiky a médií    © Milan Šmíd

20.1.2001 RUBRIKA: Informace, glosy, polemiky/TV NOVA

Medvědí služba Klausova poradce
Ke komentáři: Dnes Železný, zítra ty

Policejní nakládání s televizním ředitelem se stalo předmětem diskusí v médiích. Přiznám se, že jsem Vladimíra Železného poněkud litoval. Asi není nic příjemného spadnout do soukolí paragrafů a vyšetřovacích procedur. Zkrátka, nechtěl bych být na jeho místě. Ovšem já nic nikomu nedlužím, zatímco Železný ano. Z pozice občana, který má přirozený a instinktivní strach před policií a státní mocí, je soucit s televizním ředitelem v cele pochopitelný a já ho také sdílím. Kdyby však tentýž občan přišel o své peníze a musel přihlížet, jak se mu jeho zloděj vysmívá, asi by naopak policii ještě povzbuzoval a volal: jen houšť a větší kapky, zavřete ho, až zčerná.

Ze všech mediálních ozvěn, které se objevily, mne zaujala ta od Klausova poradce Ladislava Jakla. Zvláště poté, když Železného v pondělí 19.11. přijal Jaklův šéf, předseda ODS a Poslanecké sněmovny Václav Klaus. Neboť co zde jmenovaný Jakl říká? Nejdříve prohlásí: "Neumím se vyjadřovat k meritu Železného kauzy.", aby dále tvrdil, že Železný prý nikomu nic nedluží a věřitele nepoškozuje. Doslova:

"Trochu se podivuji nad jednotnou interpretací v našem tisku, že Železný je prý popotahován, neboť se chtěl vyhnout placení dluhu vůči CME, k jehož úhradě ho údajně odsoudila arbitráž. Pokud vím, tak žádný takový výrok arbitráže neexistuje. Arbitráž pouze zrušila jeden obchod mezi Železným a CME, při kterém jedním směrem putovaly peníze a druhým akcie. Věc vůbec nesouvisí s přerušením spolupráce CET 21 s ČNTS, ostatně naše soudy už opakovaně rozhodly, že toto přerušení bylo oprávněné a že smlouva o spolupráci těchto subjektů nebyla exkluzivní. Podle dotyčné arbitráže má Železný vrátit jistou částku a dostat zpátky akcie v původní hodnotě. O tom se nyní vede spor a nejde tedy o vztah dlužníka a věřitele, který by mohl být poškozen (což je podstata obvinění.) "

Já si myslím, že tímto článkem dělá Jakl svému šéfovi Klausovi medvědí službu, neboť tím jenom posiluje obecné povědomí, že Klaus drží ochranou ruku nad tuneláři a podvodníky, což podle mého názoru je vůči předsedovi ODS osobně nespravedlivé (co se týče politické odpovědnosti, to by byla jiná diskuse).

Ten případ má přece poněkud jinou historii a faktografii, než jak ji uvádí Jakl:

  • 1. Vladimír Železný porušil smlouvu, kterou uzavřel se svými obchodními partnery.
  • 2. Obchodní partner si stěžoval u mezinárodní arbitráže a žádal, aby mu byla nahrazena škoda.
  • 3. Mezinárodní arbitráž seznala, že žalující má sice pravdu - smlouva byla porušena - ale zřejmě vzhledem k nestandardním okolnostem případu, na němž se podílely obě strany, náhradu škody odmítla.
  • 4. Arbitráž tedy rozhodla: protože obchodní smlouva byla porušena, vstupuje v platnost jiný článek smlouvy, podle které Železný musí vrátit peníze i s úroky a dostane zpět své akcie (pozor: nikoli v původní hodnotě!!!, to si vymyslel Železný a ochotně papouškuje Jakl).
  • 5. Výkon tohoto rozhodnutí přísluší českým soudům, Železný však odmítá arbitrážní výrok splnit a akcie odkoupit.
  • 6. Namísto, aby poslechl rozhodnutí arbitráže, Železný předkládá soudu směnku, která mu má posloužit k tvrzení, že ne on, ale Lauderova CME mu dluží peníze.
  • 7. Věřitel podává žalobu u českých úřadů podle českého trestního řádu, v němž je také paragraf poškozování věřitele.
  • 8. Orgán činný v trestním řízení se případu ujímá a začíná případ šetřit, protože některé okolnosti vystavení směnky na 28 miliónů US dolarů jsou vysoce podivné.

    To je vše, nic víc, nic míň v tom není. Kdyby Železný své akcie odkoupil za částku, ke které se ve smlouvě, kterou vlastnoručně podepsal, zavázal tak jak mu to arbitráž přikazuje, nemusel být vyšetřován, nemusel trávit dvě noci v cele. Jenomže Železný to neudělal.

    Souhlasím s ladislavem Jaklem v tom, když píše: "Nemohu vědět, a neví to ani mnozí tak přesvědčivě píšící žurnalisté, jestli se jakousi právní kličkou nechtěl Železný jistit, že za případně vrácené akcie nebude moci zaplatit, a jestli přitom neporušil naše zákony."

    O tom, zda Železný svým postupem poškodil nebo nepoškodil věřitele, rozhodne soud. Aby to mohl posoudit, musí to také někdo vyšetřit. To je alfa a omega současného případu, v němž vedle řady nejasností a nejistot existuje jedna jistota: Vladimír Železný porušil smlouvu a neplní smluvní závazky.

    Pokud chceme budovat Českou republiku jako právní stát, neměli bychom obhajovat ty, kteří smlouvy porušují. To by snad mohli pochopit i zastánci co nejsvobodnějšího tržního liberalismu. Protože bez důvěry, bez možnosti spolehnout se na dané slovo a na podepsané smlouvy, v žádné zemi byznys příliš nekvete.

    | nahoru |

    CHRONOLOGICKÝ ARCHIV 2000-2001 | TEMATICKÝ ARCHIV: INFORMACE/GLOSY | ČESKÁ TELEVIZE | TV NOVA | TV PRIMA | TV3 | ZÁKONY/LEGISLATIVA | POLITIKA | TISK | AUDIOVIZE | KABELOVÁ TV | TELEKOMUNIKACE | HISTORIE MÉDIÍ | NA OKRAJ DNŮ | ŘEKLI O... | PŘEDNÁŠKY/REFERÁTY
    Copyright © Milan Šmíd