zpět na Louč - komentuje svět žurnalistiky a médií    © Milan Šmíd

13.1.2003 RUBRIKA: Informace, glosy, polemiky

Proč je televizní zábava taková, jaká je?
(ptá se nespokojená scénáristka a baviči z Novy odpovídají)

Dnes jsem dostal elektronickou poštou upozornění na webovou stránku www.scenare.cz, na které se diskutuje o televizní zábavě.

Diskusi vyprovokovala Markéta Dočekalová, která na svůj příspěvek upozorňuje notickou “každý by uměl dělat televizní zábavu lépe, než ti, kteří jsou za to placení! Kde je vlastně zakopaný pes?“

Autorka uvádí, že jako scénáristka pracuje aktivně od roku 1996 a "zrealizovala dohromady na všech třech našich televizích již téměř tisícovku scénářů". Podle ní nemají pravdu kritici, kteří tvrdí, že je nedostatek dobrých nápadů. Těch prý je dost, ale chybějí prostředky na jejich realizaci, protože „Nedostatek financí je v posledních letech alfou a omegou celé televizní zábavy a situace se spíše zhoršuje, než lepší.“

Trochu mě udivuje, že teprve nyní autorka objevuje fakt, že „Nastala nám tak situace, kdy koupě tuctového seriálu ze zahraniční produkce vyjde pro televize levněji, než vlastní, původní tvorba.“ To je přece stará vesta, že díl seriálu za 1500-3000 US dolarů udělá stejnou službu jako obdobný domácí pořad, který by stál v přepočtu nejméně 30 000 US dolarů. Při vědomí tohoto faktu jsou konstatování a otázky typu „Autoři, režiséři a dramaturgové se stále častěji smiřují s faktem, že práce pro ně je stále méně a méně. Jak je to možné? Jak je možné, že se televizím spíše vyplatí koupit tuctový seriál ze zahraničí než natočit kvalitní český seriál?“ zcela nadbytečné.

Kromě nedostatku financí je podle Markéty Dočekalové další úzkoprofilovou komoditou odvaha a proto svoji úvahu končí slovy: “Takže až budete v rámci silvestrovské zábavy sledovat jednu reprízu za druhou a jeden „střihák“ za druhým, potom to milí kritici a milí diváci není proto, že bychom my, profese tvůrčí, nevěděli jak pro vás televizní zábavu připravit, ale je tomu tak zejména proto, že na dobrou televizní zábavu naše televize momentálně nemají peníze a ani odvahu.

Krátce na to odpověděl Markétě Dočekalové režisér Jiří Adamec, který uvedl, že „pravdu máte jen částečnou. Problém tvorby televizní zábavy je moc vážný. Jen v penězích problém zábavy v TV zdaleka není. (..) Jde také o talent, o znalosti souvislostí, o respektování pravidel hry, o schopnost pohybovat se po hřišti v prostoru vyznačeném pravidly, o schopnost respektovat je, o pokoru, a to ne jen ve vztahu k divákovi. Jde také o důslednou znalost diváka a jeho potřeb, o respektování řemesla a jeho zákonitostí, o úctu k elementární profesionalitě... Je toho ještě víc a není to zdaleka tak jednoduché, jak to na první pohled vypadá.“

Podle Adamce je problém v dobré dramaturgii (“Skutečný dramaturg, to je poklad. To je pro producenta nejcennější zboží. Ale kolik jich je?“) a také v absenci dobré kritiky, protože kritici jsou „většinou zamindrákovaní jedinci, dštící zlobu a závist, zejména tam, kde ze země vyrazil úspěch.“

Přihlásil se i šéf novácké zábavy Ivan Rössler, který prohlásil: „Jestli je opravdu něčeho málo, milá Markéto, pak to nejsou peníze. Ty bychom ještě nějaké vyštrachali, ale museli bychom za ně dostat skutečně zajímavý, originální program.“

Pod pojmem „zajímavý, originální program“ si ovšem Ivan Rössler představuje pořad, který musí oslovit nejméně 3 milióny diváků a proto autorům radí: „Milí autoři, chcete-li skutečně dobrý pořad pro prime time, máte dvě cesty: najít hvězdu - osobnost, která ještě nemá svůj pořad a té to napsat, pokud ona hvězda není sama autorsky potentní anebo vymyslet nosný formát, který je natolik skvělý, že se na něm může udělat i neznámý člověk.

V Rösslerově příspěvku mě zaujala nadějně znějící věta: Nebojíme se ani velkých projektů, teď zrovna připravujeme jeden, jehož náklady budou ohromné. Finančně se nám zcela určitě nevyplatí, ale do podobných projektů jdeme z prestižních důvodů. Jenže ten nápad je tak senzační, že by byla škoda do toho nejít. Tedy nejde jen o peníze.“

I když nevím, o jaký „velký projekt“ se jedná, možná, že se tu blýská na lepší časy, ve kterých televize Nova už nebude sloužit jenom jako tunel a dojná kráva pro investiční aktivity CME v Londýně nebo MEF Holdingu v Praze, a ve kterých bude tato vydělávající televize ochotna investovat i do takových projektů, které nejsou „tutovky“ pro třímiliónové auditorium. O tom, že Nova dluží českému publiku jednu dobrou klasickou komerční „soap“ operu, mluvím už několik let.

P.S. Diskusní příspěvek režiséra Vladimíra Forsta naznačuje, jakým směrem se možná ten “velký projekt“ a „senzační nápad“ Novy ubírá. Forst zde hovoří o jakési variantě pořadu Pop Idol, což jest formát, který z neznámých talentů je schopen udělat hvězdu pop-music, a jehož americká varianta American Idol patřila vloni v USA v síti Fox k nejúspěšnějším. Podrobnosti lze získat na internetu zde (USA), nebo tady (VB), a tady (Polsko). Na druhé straně Pop Idol je licencovaný formát, Rössler o žádném nákupu licence nemluví, takže je možné, že Nova vymyslí něco vlastního na způsob formátu Popstars - Hvězdy populární hudby. Televizní stanice vyhlásí konkurs na členy nové kapely. Z vybraných muzikantů se vytvoří tým a kamera pak sleduje jeho další osudy přes zkoušky, koncerty až po vydání prvního cédéčka. Uvidíme, co se z toho vyvrbí, v médiích jsem zatím žádné podrobnější informace nezískal.

| nahoru |

CHRONOLOGICKÝ ARCHIV 2000-2001 | TEMATICKÝ ARCHIV: INFORMACE/GLOSY | ČESKÁ TELEVIZE | TV NOVA | TV PRIMA | TV3 | ZÁKONY/LEGISLATIVA | POLITIKA | TISK | AUDIOVIZE | KABELOVÁ TV | TELEKOMUNIKACE | HISTORIE MÉDIÍ | NA OKRAJ DNŮ | ŘEKLI O... | PŘEDNÁŠKY/REFERÁTY
Copyright © Milan Šmíd