Příliš mnoho Čapků a málo Heinrichů

Ivan Klíma se mýlí, když v dnešní sebechvalné (selfpromotion) příloze Hospodářských novin "menu" praví: "Čapek byl určitě největším naším novinářem v minulém století." Ivan Klíma by se nemýlil pouze v tom případě, kdyby esejistika a literatura byly základem žurnalistické práce. Ale tak tomu není.

Základem novinářství (žurnalistiky) je získávání, výběr a zpracování informací ve formě aktuálních, ověřených a pro veřejnost podstatných zpráv. Teprve na tomto zpravodajském základu může vyrůst názorová žurnalistika a další žánry, které jsou na pomezí žurnalistiky a literatury. Já je ze žurnalistiky nevylučuji, ale domnívám se, že si nezaslouží superlativů, kterých Ivan Klíma použil.

Navíc sám Karel Čapek kdysi na jednu anketní otázku odpověděl (citováno z knihy Na břehu dnů, Praha, ČS 1978, str.7): "Mé "občanské" povolání je žurnalistika; ale noviny, pro které píši, jsou tak inteligentní, že mě zaměstnávají jako volného spisovatele, který píše, co chce a do které rubriky chce, takže i mé "občanské" povolání je vlastně zase jenom literatura, ovšem vědomě se obracející k širšímu, novinovém čtenářstvu."

Ještě většího omylu se Ivan Klíma dopouští, když dále říká: "Měl (Karel Čapek) zásluhu o to, že u nás vycházely aspoň jedny nebulvární noviny," s propagačním dodatkem: "Jeho představě jsou podle mého názoru dnešní HN nejblíže ze všech našich novin."

Kdo se alespoň zběžně zajímá o historii české žurnalistiky, dobře ví, že zásluhu o vznik a podobu Lidových novin neměl Karel Čapek, zaměstnaný v redakci LN od dubna 1921, ale především jejich vydavatelé otec a syn Adolf a Jaroslav Stránští a dlouholetý šéfredaktor Arnošt Heinrich.

Za to, že dnešním Lidovým novinám se nepodařilo navázat na tradici předválečných "Lidovek", a že si dnes Ivan Klíma nejlépe počte v Hospodářských novinách, může také ten fakt, že po listopadu 1989 v nich bylo příliš mnoho "Čapků" a žádný Heinrich. Navíc tihle "Čapci" v roce 1990 ovládali vydavatelství Lidových novin a namísto toho, aby se pokusili, podobně jako před sto lety Adolf Stránský, ze skromných poměrů vybudovat seriózní politický deník, při prvních potížích růstu Lidové noviny prodali zahraničnímu vydavateli. Ivan Klíma byl jedním z nich.

Když bylo Lidovkám čtyřicet let, šéfredaktor Arnošt Heinrich v úvodníku 1. ledna 1933 napsal: "Smyslem a posláním novin je zpravodajství, a čest toho řemesla je především v čestnosti, to jest pravdivosti a objektivnosti tohoto zpravodajství." Tímto citátem chci jenom podpořit svoji tezi, že vynikající Čapkovy sloupky, fejetony, eseje, rozhlásky a epigramy byly třešničkou na dortu předválečných Lidových novin, nikoli jejich fundamentem.