Když média tančí, jak Elon Musk píská

Elon Musk zas jednou předvedl sílu své sociální sítě X. Poté, co vyslovil podporu německé pravicové AfD a kancléře Scholze nazval nekompetentním hlupákem, poté, co pravidelně retweetuje populistické a krajně pravicové posty evropských politiků i médií v takové míře, až se proti tomu ozval francouzský prezident Macron, začátkem ledna se Musk zaměřil na britskou politickou scénu.

Podle The Guardian vše začalo o Silvestra, když Elon Musk retweetnul post z adresy @eyeslasho s tímto zněním: "Tisíce dívek se staly oběťmi pákistánských gangů po celé Velké Británii. (Jenom v Rotherhamu přes 1400 obětí.) Kvůli politické korektnosti dělala vláda vše, co mohla, aby zločiny zakryla", který byl doplněn drastickou citací soudního spisu z případu starého třináct let.

Oprava předchozího odstavce: Podle The Guardian vše začalo o Silvestra, když uživatel sítě X William Meijer (1450 sledujících) citoval drsná fakta o znásilňování z rozsudku nad tzv. oxfordským gangem odsouzeným v roce 2013. Uvedený post přeposlal anonymní účet @eyeslasho (184 tisíc sledujících) s dodatkem o tisícovkách dívek, které se staly obětí pakistánských gangů po celé UK a větou: "Kvůli politické korektnosti dělala vláda vše možné, aby tyto zločiny zakryla." Tento post pak retweetnul Elon Musk (211 milionů sledujících) a přidal k němu další text: "Vládní úředníci, včetně těch v justici, by měli být s hanbou propuštěni."

Původní sdělení pro méně než dva tisíce followerů - obohacené o další komentáře - se tak díky retweetu Elona Muska dostalo k padesáti milionům adresátů, z nichž někteří začali reagovat, což Muskovi poskytlo příležitosti k dalším retweetům. Přišla mu vhod také aktuální informace publikovaná pravicovým televizním kanálem GB News o náměstkyni ministerstva vnitra pro ochranu žen a dívek Jess Phillipsové, která odmítla požadavek místních úřadů o nové vyšetření dva roky staré kauzy v Oldhamu, při níž "policie a místní rada v Oldhamu nedokázaly ochránit některé děti před groomingem a sexuálním vykořisťováním"".

Při této příležitosti se Musk zastal Tommy Robinsona, který si na sledování případů pakistánských "grooming" gangů vybudoval živnost. Kdo je Tommy Robinson a jak vypadá jeho živnost, to jsem rozebíral už před šesti lety. V roce 2019 ho dokonce poslanec ANO Milan Pour pozval do Prahy. Robinson teď nastoupil už pátý trest vězení, který podle Elona Muska dostal, za to, že mluvil pravdu. Následoval další jeho post Osvoboďte Tommy Robinsona s připojeným odkazem na soudně zakázaný Robinsonův dokument.

Od té doby Musk vyprodukoval desítky postů na síti X, vlastních i přeposílaných, zaměřených proti britské labouristické vládě, jejímu údajnému selhávání v boji proti zločinu a při potlačování svobody projevu. Až ho musel Nigel Farrage upozornit, že Tommy Robinson nebyl odsouzen za své výroky a projevy (se kterými Farage jinak souhlasí), ale za opakované ignorování soudních rozhodnutí, neboť pohrdání soudem jest v Británii trestným činem.

Jestli Muskovi na Británii něco vadí, tak je to zdejší labouristická vláda a její předseda Keir Starmer, kterého Musk obvinil, že v době, kdy byl královským prokurátorem, zločiny pákistánských gangů toleroval. Muskův post z 3. ledna doslova: "Starmer se podílel na ZNÁSILŇOVÁNÍ V BRITÁNII, když byl 6 let šéfem královské prokuratury. Starmer musí odejít a musí čelit obvinění ze spoluúčasti na nejhorším masovém zločinu v historii Británie.".

Ve stejný den Musk odsouhlasil jiný post, který žádal, aby král Karel III rozpustil parlament. Musk to nenavrhl (jak psali novináři), pouze k přeposlanému postu připsal své "Yes", nicméně i později se k návrhu přihlásil.

Když Musk retweetoval post připomínající s fotografiemi zavražděné holčičky v Southportu, připsal k němu "Vězení pro Starmera", aniž zpochybnil falešnou informaci přeposlaného postu, neboť v taneční škole vraždil rodilý Velšan s přistěhovaleckými kořeny, nikoli muslim a islamista, jak falešně uváděly sociální sítě, což vloni v létě vyvolalo rasové nepokoje.

Od té doby britská politická scéna žije debatami o groomingu a znásilňování dětí, jejímž hlavním předmětem je realizace doporučení zprávy profesorky Alexis Jayeové z roku 2014 o sexuálním zneužívání dětí v Rotherhamu, ke které se později vrátila následná vyšetřovací zpráva z roku 2022 navrhující další opatření proti této kriminalitě. Některé detaily lze zjistit z vystoupení ministryně vnitra Yvette Cooperové v parlamentu, v němž obhajovala jak minulost premiéra, tak aktivitu Jess Phillipsové a připomněla, že na vyšetřovací zprávy mapující historii gangů v Rotherhamu a Telfordu nereagovala ani předchozí konzervativní vláda, což se teď musí změnit. Některé dezinfo informace o Starmerovi uváděla na pravou míru BBC.

Náměstkyně ministerstva vnitra pro ochranu žen a dívek Jess Phillipsová, která se ocitla pod palbou Muskova účtu, se nechala slyšet, že Musk o problematice groomingu v Británii vůbec nic neví. Bohužel to platí i pro některé české novináře. Nemám na mysli antimuslimské propagandisty na cz24.news schopné posbírat bez ověřování kdejaké polopravdy, vymyšlená data a nepravdivá osočení produkovaná Muskovým účtem na síti X. Zaujal mě však článek propagovaný novým šéfem serveru Aktuálně.cz Matyášem Zrno s titulkem "Brity pobouřila zpráva o hromadném znásilňování, Musk vyzval k rozpuštění parlamentu."

Už ten titulek je zavádějící. Jak asi může "náhle pobouřit" zpráva stará deset let, kterou nikdo neutajoval a projednával ji parlament? Jak to bylo s Muskovou "výzvou" k rozpuštění britského parlamentu, jsem popsal výše. Hlavní teze článku "znásilňování nezletilých dívek v severní Anglii, které za nezájmu úřadů probíhalo přes 20 let" přesně odpovídá agendě a mediálním tónu, který nasadil Elon Musk. Přičemž problematika groomingu a zneužívání mladistvých ve Velké Británii by vyžadovala širšího vysvětlení. Přinejmenším kde je hranice mezi groomingem a znásilněním.

Co je vlastně ten grooming? Wikipedie popisuje tzv „child grooming“ jako „spřátelení a navazování citových vazeb s dítětem a někdy i rodinou za účelem sexuálního zneužívání.“ Bohužel ty tisíce znásilněných, o kterých se píše, se do sexuálního vztahu s členy organizovaných gangů provozujícími prostituci, dostávají víceméně dobrovolně.

Většinou jde o mladé, někdy i nezletilé dívky z chudých a méně vzdělaných rodin podléhající lákadlům, které jim mladí fešní Asiati nabídnou. Začíná to jako běžné randění, zpestřené drahými dárky, které by si dotyčná jen těžko mohla dovolit. Nový mobil, peníze na ošacení, drahé restaurace, alkohol, později i drogy, to vše občas okořeněné předstíranou romantickou láskou. Tak vzniká závislost, kterou zmíněné gangy využijí k tomu, že ona ne příliš vzdělaná děvčata z chudých britských rodin se stávají prostitutkami bez násilí a bez znásilňování. K případům znásilnění, které se pak dostávají před soud, dochází většinou až v okamžiku, když se dotyčná svým pasákům vzepře a nechce už pokračovat a přichází násilí a svědecké výpovědi. Teprve pak mohou soudy zasáhnout, stejně jako v případech, když se zjistí, že jsou zneužíváni nezletilci.

Bohužel je to tak, že prostituci v Británii už dlouhá léta ovládají britští občané s přistěhovaleckým rodokmenem, většinou z Pákistánu, jejichž náboženství či víra jim brání pro toto řemeslo využívat vlastní dívky a ženy, takže "využívají potenciál", který jim nabízí britská společnost. Což se některým lidem pochopitelně nelíbí, takže jsou ochotni sponzorovat rasistické výpady a živobytí Tommyho Robinsona (například rasové nepokoje v Southportu vloni v létě komentoval z pětihvězdičkového hotelu na Kypru).

Účelem tohoto textu však není zapojit se do debaty, zda desetitisícová čísla uváděná v médiích se týkají brutálního znásilňování nebo jen groomingu a sexuálního zneužívání mladistvých, zda britské úřady proti této kriminalitě zasahovaly či před ní zavíraly oči, nebo zda a do jaké míry je tento problém pro Británii tím hlavním. Chtěl jen ukázat, jak se dá manipulovat veřejné mínění prostřednictvím sociálních sítí.

Není pochyb o tom, že kriminalita gangů organizujících prostituci ve Velké Británii je a bude problémem, který - i bez Muskova přičinění - se čas od času stane předmětem politické debaty. Není však takovým problémem, aby se s ním musela zabývat světová média v rozsahu, jehož jsme dnes svědky. Byl to Elon Musk, který svými posty/tweety rozšířil zprávy o vnitropolitickém tématu britské politiky do globálního prostoru a navíc je kontaminoval polopravdami a nepravdami s potenciálem destabilizovat politické poměry a foukat do jisker rasové nesnášenlivosti.

Využil/zneužil k tomu svoji popularitu na síti X (211 milionů sledujících), o algoritmech podporujících konfliktní a negativní informace ani nemluvě. Ve snaze prosadit svůj světonázor na globální úrovni Elon Musk šíří své preference a vyhraněné názory na politiky jednotlivých států, které nemají daleko k otevřenému vměšování. Jak známo, každé tango vyžaduje dva, a tím druhým jsou tradiční média, která namísto, aby Muskova jednostranná a zaujatá vyjádření ignorovala, jeho hlášky, lidově řečeno, "baští i s navijákem."

Existuje proti takové manipulaci nějaká obrana? Možná ne, protože názory člověka, který má tak blízko k americkému prezidentovi a sledují ho milióny lidí na celém světě, nelze jen tak přejít mlčením. Ale možná by stačilo, kdyby média tolik mechanicky neopisovala a více zapojila kritickou reflexi schopnou vyhodnotit kontext komunikovaných informací včetně záměru a věrohodnosti jejího autora a jeho zdrojů; reflexi, která by tyto informace pasivně nepřejímala, ale uváděla do patřičných souvislostí, případně korigovala jejich nesrovnalosti. Zatím je to však jen zbožné přání. Stačí si přečíst a vyslechnout zprávy, jejichž obsah by se bez Muskova "tweetování" u nás asi jen těžko objevil, z nichž některé až příliš přebírají jeho agendu.