"Televizní lid" a Rada ČT

Až do včerejšího odpoledne jsem předpokládal, že Rada ČT hned tak nového ředitele České televize nezvolí, a kdo ví, zda se jí to podaří do říjnových parlamentních voleb. Vycházel jsem z postojů některých členů Rady, kterým (a také politikům jejich krevní skupiny) by velice vyhovovalo, kdyby až do voleb vedl Českou televizi Součkův statutární zástupce Michal Fila, člověk snadno ovlivnitelný, jenž - jak ukázal dopis, který ve věci Petra Mrzeny zaslal Radě – by bez souhlasu Rady neudělal ani krok.

Podle mého názoru Rada rozdělená v poměru 8:8 do dvou nesmiřitelných táborů mohla zvolit ředitele jenom tehdy, kdyby se našel odpadlík, který by z jednoho tábora přešel do druhého, aby se dosáhlo požadovaných deseti hlasů. A protože pro Matochův tábor bylo výhodné ředitele nezvolit (viz výše), a protože Ježkův tábor stál pevně za svým kandidátem Milanem Fridrichem a nejevil ochotu ke kompromisu, měl jsem za to, že volební pat v Radě ČT vydrží až do voleb.

Když jsem se dozvěděl, že Milan Fridrich z volebního souboje odstoupil a uvolnil tak cestu ke zvolení Hynkovi Chudárkovi, jenž nakonec získal třináct hlasů, včetně hlasu Vlastimila Ježka, v prvním okamžiku jsem to pochopil jako sebezáchovný tah „televizního lidu“, který alespoň částečně oslabil sílu a vliv nesourodého společenství na jejich práci, společenství plného exotů vystupujích pod hlavičkou Rady České televize.

„Televizním lidem“ jsou pro mě desítky a stovky profesionálů ČT, kteří mají dlouholeté zkušenosti s prací a činnostmi, na jejichž konci jsou desetitisíce vysílaných pořadů v požadované obsahové (o níž lze diskutovat) a technické (která je bez diskuse) kvalitě, a kteří se čas od času musí bránit amatérům zasahujícím do jejich práce na základě subjektivních představ o vysílání veřejné služby, aniž by dotyční tušili a znali, jak široký a rozmanitý je rozsah služeb, které Česká televize veřejnosti poskytuje.

Ačkoli dohoda uzavřená mezi Chudárkem a Fridrichem byla zcela určitě vedená také jinými, zcela konkrétními osobními motivy, pro mne se v daném okamžiku Chudárek i Fridrich stali symbolickými reprezentanty „televizního lidu“, jenž už má až po krk politických hrátek a vyřizování osobních účtů na půdě Rady České televize, a proto se rozhodl pro vlastní řešení.

Respekt bezprostředně po volbě napsal, že „Vize Pavla Matochy o vedení ČT vyhrála“. Podle mého názoru vyhrála jen částečně, protože kdyby bylo po jeho, tak bychom tu měli personální zemětřesení pod taktovkou politických stran známá z historie médií veřejné služby v sousedním Polsku nebo Maďarsku. V našem případě základní kontinuita České televize stále pokračuje.

Jak? Zda v tom dobrém, nebo i v tom špatném, to se dozvíme až po volbách, protože nepředpokládám, že by Chudárek do voleb něco zásadního rozhodl. Jedním z prubířských kamenů pro něj bude rozhodování o budoucím osudu šéfa zpravodajství Petra Mrzeny a vlastně i celé redakce zpravodajství a publicistiky.

Případ Petra Mrzeny, a jeho SMS zpráv, které minulý týden v průběhu volby zaslal členům Rady ČT, jakož i jeho účinkování v aféře nespokojených redaktorů z roku 2013, chci zpracovat ve zvláštním materiálu. Také proto, že některé věci - i když v jiném kontextu - se zde opakují.

Mám na mysli petice redaktorů zpravodajství ČT, kteří se rozhodli podpořit svého šéfa: v roce 2013 Zdeňka Šámala, dnes Petra Mrzenu (sice ne přímo jeho osobu, ale jeho vyjádření, které zaslal některým členům Rady).

Nejsem si jist, zda současná samožerná petice je to pravé ořechové, co by mělo prospět obrazu České televize ve veřejnosti v předvolebním období. Na jedné straně sice "televizní lid" chápu, že cítí potřebu bránit se nepodloženým a nespravedlivým útokům na svoji práci, na straně druhé by to chtělo více pokory a také občasnou sebereflexi.

V roce 2013 ředitel Petr Dvořák Zdeňka Šámala a Petra Mrzenu proti revoltujícím redaktorům podpořil. Zda ředitel Hynek Chudárek uhájí Petra Mrzenu i letos, to se ukáže v příštích měsících.

P.S. Nijak nezávidím novému řediteli České televize problémy, které bude muset řešit při výběru televizního poplatku od právnických osob. Legislativní nedodělek, který jsem vícekrát kritizoval zde a tady teď přináší své ovoce ve zmatcích a protestech OSVČ, kterým hrozí pokuta, pokud se do příštího týdne neregistrují. Že si na tom před volbami přihřívá polívčičiku opozice, je nabíledni.