Okamurova lekce z populismu

Předseda SPD Tomio Okamura, který musel v Babišově koalici opustit řadu svých programových cílů, prosadil v koaliční radě návrh, aby tzv. koncesionářské poplatky nemuseli od 1. července platit lidé starší 75 let, podnikatelé a mládež do 26 let.

Tento návrh, likvidační pro některé služby veřejnoprávních médii, není nový. Okamura s ním přišel už dříve. Když se proti tomu ozval ředitel ČT a také ředitel ČRo, vypadalo to, že se úleva pro seniory odkládá.

Jenomže ministr kultury Oto Klempíř otočil poté, co byl „vystaven faktům.“ Zatím do prázdna vyznělo volání ředitelů ČT a ČRo po odborné diskusi. Oto Klempíř ještě nějakou chvíli tlaku Okamury odolával, jenomže v pondělí na koaliční radě zřejmě přišlo rozhodnutí šéfa Babiše a ministr kultury musel srazit podpatky.

Ve svém posledním blogu o poplatcích jsem se zamýšlel nad motivem rušení poplatků, zda je více populistický nebo politický. Aniž bych vylučoval politický motiv, pondělní rozhodnutí omezit placení poplatků je podle mého názoru evidentně populistické - „podívejte, jak se o vás staráme, šetříme vaše peníze“.

Důkazem demagogie Tomio Okamury, jakož i jeho ignorance a způsobu rozhodování o věcech, o nichž má jen povrchní znalosti, budiž přepis jeho rozhovoru s redaktorem ČT Petrem Vaškem, v němž devětkrát použil sousloví „Fialova vláda“ (následný přepis některá vypustil).

Okamura: Podáme zákon, kterým bychom rádi zrušili koncesionářské poplatky pro seniory 75 plus, pro firmy, zrušíme poplatky pro děti a nezaopatřené mladé lidi, to znamená do 26 let, pro zdravotně postižené občany. Krátce řečeno vrátíme se do roku 2024 před tím, než poplatky zvýšila bývalá Fialova vláda.

Kdyby Okamura znal poplatkový zákon, věděl by, že děti nikdy poplatky neplatily. Neboť poplatníkem je pouze jeden člen domácnosti a jak známo děti - a také velká část mládeže do 26ti let - vlastní domácnosti nevedou. Část zdravotně postižených lidí je už od poplatků osvobozena, stejně jako doložitelně sociálně slabé rodiny.

Vašek: Jak ty poplatky vynahradíte veřejnoprávním médiím. To půjde ze státního rozpočtu, protože to bude docela dost peněz.
Okamura: Tak my si myslíme, že je potřeba vrátit tu situaci v prvé fázi do té situace před tím, než Fialova vládní koalice zvýšila, zvýšila ty poplatky. To bylo podraz na občany. Byl to i podraz na firmy. Fialova bývalá…
Vašek: Jaký to byl podraz, když to byla po 17 letech valorizace o 15 korun.
Okamura: Podraz to byl, protože ještě minulé volební období, dokonce po volbách, ministr kultury Baxa tvrdil, že žádné poplatky zvyšovat nebude. Takže je to podraz, lež a podvod ze strany bývalé Fialovy vládní koalice.

„Podraz a lež a podvod ze strany Fialovy vlády“ se odvíjí od nešťastného (populistického) vyjádření ministra kultury Baxy, který pár měsíců po volbách v létě 2022 skutečně opakovaně prohlásil, že poplatky se zvyšovat nebudou. Spíše ne lež a podvod Fialovy vlády to byl důkaz chabé kvalifikace ministra Baxy neznalého provozu médií veřejné služby, jimž Fialova vláda ve vládním prohlášení slíbila zajistit „udržitelnost financování veřejnoprávních médií jako základní podmínku jejich nezávislosti.“

Vašek: Máte spočítáno, kolik vypadne peněz veřejnoprávním médiím kvůli těmto výjimkám?
Okamura: Jistě, tak vracíme to na ten stav do roku 2024. To znamená tento zákon to pouze vrátí ten náš návrh na stav roku 2024 to znamená…
Vašek: Počítáte to, kolik to bude peněz? O kolik přijdou veřejnoprávní média?
Okamura: Tak předtím byl rozpočet necelých sedm miliard. Nyní je to po zvýšení asi osm miliard, tak si myslím, že se každý dopočítá poměrně dobře. Tak jsou snad známá čísla. Nemusíme je počítat.

Česká televize až do loňského roku vybírala ročně od koncesionářů zhruba 5,8 miliard Kč ročně. Těch necelých sedmi miliard, o kterých mluví Okamura, pak doháněla obchodní činností a sponzoringem. Očekávaný výnos z poplatků bude podle ředitele Chudárka letos 6,73 miliardy Kč, tedy žádných osm miliard. To jsou „známá čísla“, nikoli ta, která sype z rukávu Tomio Okamura, který chce médiím poplatky krátit, aniž by byl schopen sdělit, jak velká ta suma bude a jaké to bude mít následky.

Tím, že se dostal Okamura do vlády, stal se nebezpečím pro fungování státu. Když se ohlédneme za jeho politickou kariérou, jeho hlavním trumfem byl „náš program pro lidi“, který se průběžně měnil vždy tak, aby reagoval na převažující nálady a strachy společnosti - jednou to byly obavy z Romů, jindy strach z islámu a migrantů, v poslední době obavy z drahoty a sociálních problémů.

Jeho strana SPD po léta neustále předkládala nové a nové návrhy na populární a populistické změny zákonů, které byly ve velké většině nerealizovatelné. Také proto jich naprostá většina neprošla, takže si Okamura vždy mohl postěžovat na nepřízeň osudu a na ty, co jsou u vlády. Měl svůj klid, voliče a pravidelné peníze od státu zajištěné, odpovědnost žádná.

Dnes je Tomio Okamura ve vládě a kvůli svým voličům, kteří mu ubývají, se snaží své nesmyslné a často škodlivé návrhy prosadit. Když se mu to nepovedlo u  referenda o vystoupení z EU a z NATO, u protibruselské zahraniční politiky, u muniční iniciativy, u zastavení podpory Ukrajině apod., zkouší to jinak.

A tak v zájmu udržení křehké Babišovy koalice to bohužel asi odnesou média veřejné služby, kterým říkáme veřejnoprávní. Škoda!