otázka: Jaký je váš názor na uvažovanou tříprocentní daň ze zisku komerčních televizí ve prospěch Státního fondu na podporu kinematografie?
odpověď: V zásadě s daní souhlasím. Podíváme-li se, kolik procent z výdajů na reklamu mizí v kapsách nejrůznějších reklamních a mediálních agentur a zastupitelství, a přesto to, co zbude, stačí vyprodukovat stamilionové zisky, pak krokodýlí slzy, které svorně roní komerční i veřejnoprávní televize, se mi zdají být přehnané. Můj souhlas je však podmíněn změnou v rozdělování těchto peněz. Měly by být využity nejen pro kinematografii, ale pro veškerou původní audiovizuální tvorbu. Mělo by to být podobné jako ve Francii, kde např. komerční TF1 nebo Canal+ platí do fondu hodně peněz, ale na druhé straně mají možnost z těchto peněz čerpat, když předloží vlastní projekty.
26.12.2004 Jak ukázal poslední týden, česká média při církevních svátcích, jakými jsou Vánoce, dávají raději prostor nezávislým duchovním osobnostem, než oficiálním představitelům církví. Důkazem budiž rozhovory se Svatoplukem Karáskem (MF Dnes 18.12.2004), s Milošem Rejchrtem (Víkend HN 23.12.2004) a s Tomášem Halíkem (Magazín Dnes 23.12.2004). Myšlenky posledního jmenovaného mě zaujaly natolik, že jsem si je vybral pro vánoční glosu Louče.:
21.12.2004 Tak nevím, jestli si Vladimír Železný nenaběhl do zdi, když si na dnešní tiskové konferenci pustil ústa na špacír a novinářům sdělil, že Ronald Lauder „si najal vysoké úředníky, kteří mu falšovali dokumenty“, a dále, že Ronald Lauder „vyhrál těch deset miliard korun podvodem“. Což rychle opravil dodatkem „nikoli nutně svým podvodem“. Tyto formulace jsem si ověřil na zvukovém záznamu, který je k dispozici na serveru ceskamedia.cz.
14.12.2004 “Teď se vás ptám, pane poslanče, jestli vůbec má smysl existence televize veřejné služby?“ Tuto otázku adresoval generální ředitel ČT Jiří Janeček včera večer v Událostech, komentářích poslanci Ladislavu Skopalovi, který ve svém poslaneckém návrhu novely poplatkového zákona (tisk 737) chce zvýšit tzv. koncesionářský poplatek jen Českému rozhlasu, nikoli však České televizi. Tlačen do kouta věcnými argumenty Skopal připustil, že by zvýšil i poplatek pro ČT, ale musel by „cítit průchodnost tohoto návrhu Poslaneckou sněmovnou a tam to nezáleží jenom na mně.“
13.12.2004 Kdybych napsal, že jsem to očekával, tak bych lhal. Ráno mi česká BBC (vycházející ze zpráv ČTK a českých deníků) sdělila, že strategickým partnerem televize Nova se stane skupina RTL z koncernu Bertelsmann. Protože jsem ráno učil a nekontroloval mail, málem jsem zmeškal tiskovku v jedenáct hodin, na kterou mě pozval e-mail dorazivší v 8.38 hod., a na níž bylo novinářům sděleno, že strategickým partnerem TV NOVA se stane Lauderova CME. Zítra čekám palcové titulky na prvních stranách, o komentáře nebude nouze.
„Bojím se lidí s neochvějným přesvědčením, ve vědě i v politice. Mám opakovanou osobní zkušenost: lidé černobílého myšlení a „neochvějné“ víry (jedno zda katolické, komunistické, či tržněekonomické) ze mě okamžitě vycítí, že nepatřím k jejich krevní skupině, a začnou mne zpravidla živočišně nesnášet. Snahou vyvažovat jednostrannosti, upozorňovat, že věci nejsou tak jednoduché a jasné, jak se na prvý pohled jeví, jsem si mezi určitým typem lidí trvale vzbuzoval nepřátele. Už jsem si zvykl, že lidem jednorozměrného myšlení, fundamentalistům všech odstínů, lidem se sklonem k fanatismu a sektářství nebudu po chuti, ať udělám či řeknu cokoliv. Asi je dráždí všechno, co jim připomíná, že jejich zápas proti barevnosti a mnohoznačnosti života je marný.“ (Tomáš Halík: Co je bez chvění, není pevné. Nakladatelství LN, Praha 2002, str.12)
Aniž bych se mohl srovnávat s lidskou, odbornou i morální autoritou Tomáše Halíka, musím říci, že jeho slova mi mluví z duše a vyjadřují také mé vlastní pocity.
Dobří řečníci se občas nechají unést proudem své řeči a tak někdy dochází ke kouzlu nechtěného. Například Železný na tiskovce tvrdil, že Lauderovi televize Nova nikdy nepatřila, aby později mezi řečí sdělil, že Lauder „prodal nás, aniž nás už vlastnil“. Což logicky implikuje názor, že nějaké vlastnické právo tady zpočátku asi bylo.
Poslanec Skopal je podepsán i pod jiným návrhem novely zákona 252/94 Sb. (tisk 756 - navrhovatelé J.Talíř, T. Fischerová, E. Nováková, A. Čurdová, L. Skopal, H. Šedivá), který je komplexnější a měl by přijít na pořad jednání 39. schůze Poslanecké sněmovny, která dnes začíná.
Rád bych v této souvislosti upozornil na to, že Louč byla jediným českým serverem, který před dvěma týdny upozornil na přítomnost šéfa CME Michaela Garina v Praze. Že to půjde tímto směrem a takhle rychle a snadno, to mne doopravdy nenapadlo. Měla mě trknout stránka 21 z prezentace CME popisující strategické záměry CME.
Když jsem se na tiskovce pana Garina zeptal, zda CME počítá s návratem do Maďarska a Polska, odpověděl, že v Maďarsku teď není nic k dispozici a v Polsku je to zatím podobné, obě soukromé televize TVN a Polsat teprve vstupují na kapitálový trh. Já si však osobně myslím, že bez Polska středoevropské mediální impérium nikdy nebude kompletní. Navíc na té stránce 21 je jako perspektivní směr expanze uvedeno také Rusko. Když jsem se dodatečně zeptal, do jaké míry může být Rusko pro CME perspektivní, Garin odpověděl opatrně: Pokud by sem CME vstoupila, pak jako nepolitická, zábavná a menšinová televize.
P.S. Filip Rožánek večer upozornil na to, že ještě větší kachnu vyprodukoval článek Blesku.
Média, Internet, TV Nova a já, je název knihy, v níž je výběr mé publicistické činnosti od roku 1990. O co jde, je možné se dozvědět zde v úvodu nebo tady v obsahu knihy. O lidech, které knížka zmiňuje, lze získat informaci ve jmenném a věcném rejstříku. Vydalo a distribuuje vydavatelství ISV v Praze, fax 02-24317402. Kniha je k dostání v prodejně Carolinum, Praha 1, Celetná 18.
Copyright © Milan Šmíd