LOUČ

Louč se snaží posvítit i tam, kam nedosáhne světlo internetových zdrojů www.ceskenoviny.cz/media.html, www.mam.cz, www.istrategie.cz, www.idnes.cz, www.ihned.cz, http://www.britskelisty.cz a dalších URL.

Starší vydání: 3.7., 16.8.

číslo 2, 22.8.2000

Redakční poznámka Co mne napadá při čtení novin - DVB V(d)ěčné téma - TV Nova a její spory Hlásí se Chmelíček k odkazu Ivo Mathé? Dva Havlové o médiích

Tak nevím, jestli jsem nepřecenil své síly. Na jednom síťovém počítači bez hard disku v rozkopané budově Smetanovo náb. 6 vyřizuji poštu, kontroluji internetové odkazy na webu, a pak odcházím do budovy Karolina, Celetná 20, kde mám počítač s primitivním HTML editorem, leč od července (odchod části fakulty do Jinonic) bez spojení na síť. Tam udělám Louč, zatím pořád ve formátu jedné webové stránky, a pak zase odcházím na Smetanovo nábřeží, kde odkryji igelit se sutí ze síťového počítače, a stránku umístím na server. Ano, je to tak, kovářova kobyla odjakživa chodila bosa, můj domácí PC je stále jen psacím strojem s pamětí a nějaký bohatý sponzor Louče je v nedohlednu. Kromě toho jsem si neuvědomil, že nestačí texty jenom psát, ale že bude třeba zpracovávat také ohlasy.

Dopis pana Potůčka, kterým se ohrazuje proti mému tvrzení, že (nevědomky) dělá dobré píár pro TV3, byl otištěn v Britských listech 21.8.(http://www.britskelisty.cz), tudíž dostal lepší publicitu než tady v Louči, a nemusím už reagovat.

Na rozdíl od některých kolegů mi nečiní potíže přiznat chybu a omyl. Naopak, vše špatné má i dobré stránky. Jednak můj omyl může přispět ke všeobecné osvětě a já si díky této ostudě budu nadosmrti pamatovat, z jakých slov se skládá zkratka UMTS. Bližší o UMTS také na URL http://www.UMTS-forum.org.

CO MNE NAPADÁ PŘI ČTENÍ NOVIN zpet

Pan Jakub Unger v pondělní MF DNES (21.8.2000 - Digitální televize je budoucnost i problém) se poctivě snaží přijít věci na kloub, zpovídané odborníky reprodukuje dost přesně. Leč co je to platné, když vlastní znalostí podložený názor chybí, pak unikají souvislosti a schopnost podat problém v náležitých proporcích.

Unger píše "Televize budoucnosti nebude potřebovat ani nové satelity, ani kabely. Způsob šíření bude v podstatě stejný jako dosud - tedy vzduchem od vysílače k anténě." Jak tomu asi má rozumět divák? Že digitální vysílání nebude potřebovat NOVÉ satelity a kabely, nebo že satelity a kabely nebude potřebovat VUBEC?

Nyní jde o to, aby se rozvinula buď jako placená nebo jako univerzálně dostupná služba také v kabelovém a terestrickém vysílání až ke koncovému uživateli, který - ouha - si bude muset pořídit buď konvertor svého druhu, digitální set-top box (levnější varianta) nebo celý nový digitální televizor (zatím dosti drahá záležitost).

Při zhodnocení domácího experimentálního vysílání (České Radiokomunikace, Czech Digital Group) Unger ovšem optimisticky píše: "Experti se vesměs shodují, že celý projekt zatím vypadá velmi slibně." Technicky snad, ale jeho budoucnost? Navíc ta informace v jednom odstavci směšuje dva současně probíhající experimenty digitálního vysílání - rozhlasového T-DAB a televizního DVB-T. (Pokud má informace není přesná, nechám se poučit.)

Na druhé straně, lepší informace částečná, než žádná. Ta osvěta by se k lidem postupně měla dostávat. Ovšem nikoli tak, jak to předvedla ČTK ve zprávě z 21. srpna pod titulkem "Digitální televize v Británii prožívá rychlý rozjezd." (www.ceskenoviny.cz/media.html) Ta zpráva totiž mnoho podstatných informací deformuje, zamlžuje, případně zatajuje.

Především, není pravda, že "za necelé dva roky od vstupu do vysílání má digitální televizor již každá pátá domácnost v zemi." Tedy přibližně 20 procent domácností sice má možnost digitálního příjmu, ale prostřednictvím přídavných set-top boxů, nikoli digitálních televizorů, těch je tam stále okrajová menšina.

"Rychlý rozjezd" digitální televize ve Velké Británii byl totiž urychlen tím, že velká část uživatelů ten set-top box - a zde je další důležitá zatajená informace - dostala od obou britských projektů SkyDigital (satelitní DVB-S www.sky.com/digital) a ONdigital (terestrická DVB-T www.ondigital.co.uk) zdarma s podmínkou, že uzavřou dlouhodobé předplatné.

Ono totiž jde v drtivé většině o televizi placenou, což jest ta nejdůležitější informace, která ve zprávě chybí. Potvrzuje to i složení digitálních konzumentů - 80 procent přijímá satelitní Skydigital (a k němu se bez chytré předplacené kartičky nedostanete), jenom 16 procent přijímá terestricky ONdigital (teoreticky s volnými programy BBC a ITV, ale s tematickými programy navíc, rovněž za předplatné) a zbylá 4 procenta připadají na digitální kabel (rovněž za peníze).

A tak jedna a tatáž studie "Consumers' use of Digital TV" britského ČTÚ, k přečtení na www.oftel.gov.uk/cmu/research/digi0800.htm může být zdrojem dvou různých zpráv a titulků. Jeden měla zpráva ČTK - "Digitální televize v Británii prožívá rychlý rozjezd" - a druhý si můžeme přečíst ve zpravodajském bulletinu http://sat-nd.com z 18.8.2000 - "Digitální placená televize pro bohaté?". Který z těch titulků více vystihuje realitu, ponechávám na čtenáři zmíněné studie Oftelu. Já si myslím, že ten druhý.

Cesta k české digitální budoucnosti terestrického televizního vysílání bude totiž ještě dlouhá a trnitá. Bez cílené rozvojové strategie, které budou muset ustoupit některé partikulární zájmy současných vysílatelů, a bez podpory státu to nepůjde. A já jsem velice zvědav, jak ten přechod z analogového na digitální vysílání, který neviditelná ruka trhu umí vyřešit jen u placené televize, u nás proběhne.

(Zmiňuji-li některé partikulární zájmy, které budou muset ustoupit zájmu obecnému - tj. přechod z analogu na digitál, který nás čeká a nemine už vzhledem k naší příslušnosti k Evropě - pak ten zájem TV3 o přidělení několika zbytkových frekvencí, který zmiňuje pan Unger, je jen marginální epizodou ve srovnání se situací, která nastane, až se budou frekvence nezbytné pro budování digitálních multiplexů současným vysílatelům odebírat.)

V(D)ĚČNÉ TÉMA - TV NOVA A JEJÍ SPORY zpet

(Jako doporučenou četbu v této souvislosti uvádím "Když byl Železný ještě ředitelem a Štěpánek tajtrlíkem", http://www.britskelisty.cz/9904/19990422d.html, což jest přepis pořadu Volejte řediteli z 25.ledna 1997, doporučuji speciálně pasáž o tom, jak Železný s Fertigem seděli na letišti a počítali americké investice do Novy.)

Nicméně zajímavější než Železného tiskovka byla pro mne čtvrtletní a pololetní zpráva CME podaná minulý týden americkému dohledu nad kapitálovým trhem Securities and Exchange Commission www.sec.gov/Archives/edgar/data/925645/0000889812-00-003518.txt

2) Protože však CME není schopna vydobýt ze svých investic v Rumunsku, na Ukrajině, ve Slovinsku a na Slovensku nějakou další hotovost, peníze nestačí a tak dochází k zajímavé události - CME oznamuje, že nezaplatí v daném termínu 15. srpna úroky ze svých dluhopisů vydaných v roce 1997; pokud se CME s majiteli těchto dluhopisů nedohodne, pak se CME dostane do platební neschopnosti a sám jsem zvědav, jak se situace vyvine: zda Ronald Lauder ještě jednou sáhne do své vlastní kapsy, nebo zda CME nechá směřovat k bankrotu.

5) Tři mezinárodní arbitráže, které CME postupně vyvolala, mají mít podle CME tento harmonogram:

(Samozřejmě - nepochybuji o tom, že až to rozhodnutí přijde, obě strany spustí vítězný pokřik v médiích, jak pokořily svého protivníka - CME proto, že Železný s velkou pravděpodobností bude muset buď vracet peníze nebo plnit smlouvu, a Železný proto, že arbitráž možná nesplní všechny požadavky, se kterými CME do sporu šla, jako je např. náhrada škody, návrat CET 21 k ČNTS apod.)

Při tom odpověď Železného: "Moje úloha byla v té době pasívní. Byl jsem jednatelem a ředitelem společnosti a mé úkony nebyly vlastnické," si skutečně říkala o efektní novinářský smeč.

Zvláště když je známo, že na Valné hromadě ČNTS měl zástupce CET 21 až roku 1997 se svými 12 procenty při řadě rozhodování blokační minoritu (rozhodnutí se muselo přijmout 90 procenty hlasů), a to i ve věcech jako bylo "zvýšení nebo snížení základního kapitálu" (společenská smlouva, odst.4.4.e) a "rozhodování v dalších věcech, které do pravomoci Valné hromady svěřuje Obchodní zákoník..." (odst.4.4.l). Nehledě na to, že jednatelé byli "statutárními orgány Společnosti a jsou v souladu s Obchodním zákoníkem a touto smlouvou oprávněni jednat jménem Společnosti" (odst. 6.3.). Ti jednatelé se jmenovali Vladimír Železný a Rudolf Hanus.

Jakoby chtěla světu dokázat, že ještě žije a dýchá, Česká nezávislá televizní společnost (ředitel Vávra) aktualizovala internetové stránky www.cnts.cz a nabízí zde zahraničním televizním společnostem své servisní služby ve dnech konání konference Mezinárodního měnového fondu v Praze. Co mne zaujalo, byla věta o tom, že sídlo ČNTS ve Vladislavově ulice je "in close proximity of major anti-IMF protests" (v blízkosti hlavních protestů proti IMF). Že by demonstranti proti globalizaci už předem oznámili ČNTS, kde to v Praze "rozbalí"?

HLÁSÍ SE CHMELÍČEK K ODKAZU IVA MATHÉ? zpet

Byl jsem požádán, aby se vyjádřil k návrhu dokumentů Statut ČT, Kodex ČT a Strategie ČT, předložených Radě ČT (k dispozici na http://www.britskelisty.cz). Nejsem tímto úkolem nijak nadšen, ale protože jsem to dané osobě slíbil, pokusím se tento obtížný úkol, nemající daleko ke kvadratuře kruhu, nějak zvládnout.

b) z hlediska vývoje těchto dokumentů od jejich posledního znění z roku 1998,

c) z hlediska slibů a záměrů, jež dnešní generální ředitel ČT Dušan Chmelíček vyslovil v dokumentu "ČT v roce 2000 a nejblíže následujících letech" http://www.britskelisty.cz/10001/20000121d.html

Hodnotím-li dokumenty z hlediska ad a), pak se jedná se o standardní deklarace úkolů vysílání veřejné služby, proti nimž nelze nic namítat. Právě v obecné poloze dokumenty neobsahují v podstatě žádnou kontroverzní tezi, se kterou by bylo třeba zásadně polemizovat. Spory mohou vzniknout tam, kde se začne diskutovat o tom, do jaké míry ponechat některé teze, záměry a deklarace úmyslů v obecnější poloze, a do jaké míry je konkretizovat tak, aby bylo zřejmé, jak se daná obecná teze bude v praxi realizovat.

Hodnotím-li dokumenty z hlediska ad b), zjišťuji, že jejich hlavním základem je i nadále dokument, který ČT přijala v roce 1995, a který Ivo Mathé rozvinul v roce 1998 do podoby, která mu měla sloužit jako jeho programové prohlášení v soutěži o ředitelské místo.

STATUT Je logické, že části statutu, které jsou podmíněny zněním zákona o ČT, zůstávají ve stejném znění. Preambule byla vylepšena podrobnějšími formulacemi, které rozvíjejí myšlenku chápání veřejné služby.

Domnívám se totiž, že v zákonem stanoveném systému řízení a kontroly ČT jako organizace veřejné služby, chybí jeden článek. Podle zákona o ČT má ředitel obrovskou výkonnou moc. Rada ČT je ze zákona víceméně jen jeho kontrolorem, nemá řídící pravomoci s výjimkou jmenování a odvolání ředitele. V Německu tyto dva vrcholové orgány (ředitel/intendant a Rundfunkrat) doplňuje ještě orgán třetí, a to správní rada (Verwaltungsrat), odborný orgán, který je při každodenním řízení organizace řediteli/intendantovi rovnocenným partnerem.

Jestliže náš zákon takovou instituci nestanoví, prostřednictvím Statutu by bylo možné zvolit náhradní řešení, např. tak, že se přidají pramovoce Kolegiu ÚŘ (nebo užšímu výkonnému výboru Kolegia ÚŘ), jehož menšinovými členy by mohli být - podobně jako v německých Verwaltungsrat - i zástupci odborů či "mimotelevizních" lidí (nebál bych se ani zástupců ministerstva kultury, finačního světa, uměleckých svazů).

Stručně formulovaný Článek V. je výhodný pro ředitele ČT, kterému ponechává volné ruce a velký manévrovací prostor. Vyhovoval Mathému, Chmelíček si zřejmě tu volnost chce podržet také. Možná, že jde o nedostatek z časové tísně, že se ty příslušné dokumenty nestačily vypracovat, ale pokud se chceme vyhnout mnohomluvnému Statutu, pak by si poradní orgány ředitele zasloužily stejnou specifikaci, jaké se dostává dále Etickému panelu.

ETICKÝ PANEL Definice Etického panelu je v podstatě jedinou podstatnou inovací Mathého původních dokumentů (nepočítám-li vylepšení a rozvinutí obecných částí deklarací a definic). Myslím, že to může být užitečný orgán, a jsem zvědav, jak sew bude definovat třeba Občanský panel, který rovněž může sehrát zajímavou roli při styku ČT s politikou a veřejností.

Rovněž "paušální odměna" členů Etického panelu se mi příliš nelíbí. Co kdyby to byla čestná funkce s náhradami vyplácenými podle aktivity a úkolů člena? Vždyť jak nezajímavé bylo členství v Radě ČT, když se za něj téměř nic neplatilo a Jiří Grygar jako předseda dostával 3500 Kč? Dnes však přijít o 13-20000 měsíčně tím, že se vzepřu těm, kteří mě do funkce jmenovali, nebývá už tak jednoduché.

Co však vypadlo z dokumentů zcela, je pasáž VYSÍLACÍ SCHÉMA, kterou já osobně vidím jako jednu z nejdůležitějších pro dlouhodobé plánování činnosti organizace, jakou je ČT. Překvapuje mne to tím více, když vím, že Chmelíček ve svém projektu (http://www.britskelisty.cz/10001/20000121d.html) naléhavost změny programového plánování reflektoval a v odstavci II. Změny v řízení programu a přípravách vysílacího schématu tento problém dost podrobně popsal.

Základní směr a strategické cíle jsou sice v pořádku, nicméně opisování může přinášet drobná pochybení. Např. když se říká: "Přes opakovaně prokázanou vysokou efektivitu ČT... atd." V původním znění ta "prokázaná efektivita" byla založena na studii Coopers&Lybrand vyrobené za Mathého. Paradoxem je, že podobná studie od stejné firmy provedená na zakázku Puchalského http://www.britskelisty.cz/9805/19980513i.html už hovořila jiným jazykem, takže jaká "prokázaná efektivita"?

Právě Strategie ČT a její části ukazují, že Chmelíček zatím nemá lidi, kteří by byli schopni a ochotni zpracovávat strategické vize. Typickým příkladem může být pasáž TECHNICKÁ KONCEPCE, jejíž nejdůležitější změnu od Mathého textu je věta: "...ale neustálou obměnou technologií nelze zastavit nebo výrazně omezit bez nebezpečí vzniku obtížně vyrovnatelného vnitřního dluhu." Takže vše je jasné - techniky zajímá především, aby se nezastavily investice. Já je chápu - ale je toto přínos strategické koncepci?

A tím se dostávám k hodnocení ad c). Ano, z hlediska plnění slibů a naplňování koncepce předložené v lednu t.r. jsou předložené dokumenty určitým zklamáním. Necítím se však být povolán, abych tuto situaci hodnotil. Jsem od vnitřního života ČT vzdálen natolik, že nejsem schopen posoudit, do jaké míry jde o příčiny objektivního nebo subjektivního rázu.

Je možné a pochopitelné, že člověk, který vstoupil do domu v plamenech, musí nejdříve uhasit požár, a teprve potom může podat zprávu o tom, jak ten dům vybaví. Sleduji-li z povzdálí, jak na Chmelíčka vypadávají kostlivci ze skříní (např. nedostatek pořadů do hlavních vysílacích časů a přebytek pořadů pro výběrové publikum, seriály typu Píplmetři, drahý a nefunkční počítačový software, nevhodný pro kusovou výrobu typu televizních pořadů apod.), a to nemluvím o průběžných a silně medializovaných problémech se zpravodajstvím ČT, pak mu nijak nezávidím a vzdávám se posuzování toho, co stihnout měl a nestihl.

O tom, že naplňování cílů projektu se opožďuje, ví i ředitel Chmelíček, když se k věci vyjadřuje na URL http://www.czech-tv.cz/servis/texty/chmelicek_zhodnoceni.htm. V tomto textu mne zaráží pouze jedna věc: příliš velký důraz na plánovanou konferenci Televize: věc veřejná, od jejíchž výsledků se má odvíjet řada kroků vedení ČT (např. dokument o financování, pravidla pro spolupráci s nezávislými producenty, závěry o poslání televize veřejné služby apod.).

Na tu konferenci jsem pozván taky, ale tak, jak jsou postavena témata a určeni referenti, nevím nevím, jaké výsledky si vedení ČT od průběhu zdejších diskusí slibuje. Například to, co zde budou říkat nezávislí producenti, se dá předem odhadnout, a vedení ČT tyto názory dobře zná, stačí se začíst do záznamu diskusí ve Zpravodajích FITESu. Takže na co čekat při návrhu Pravidel pro spolupráci? V příkladech by se dalo pokračovat.

Je zcela možné, že právě tento text a připravovaná konference má jakýsi "vymlouvací" charakter a "oddalovací" funkci. Ale nevím, proč by se kvůli tomu hned měla třást pod Chmelíčkem ředitelská židle. Nebo si snad někdo doopravdy myslí, že by bylo lepší, kdyby si na tu židli sedl zase někdo, kdo se bude měsíce rozkoukávat, než pochopí, co vysílání televize a řízení ČT obnáší? Nevím, ten Chmelíčkův problém skutečně neovládám tak, jako pan Pecina v Britských listech (http://www.britskelisty.cz/20000821d.html).

Možná, že někomu by to vyhovovalo. Vždyť slabý, nejistý a poddajný ředitel televize veřejné služby, co více si mohou přát politici pro příští předvolební kampaň! Prospěch politických stran však nemusí být vždy prospěchem veřejným. A pokud vím, tak členové Rady ČT by se měli ohlížet spíše na ten zájem veřejný než na zájem svých stranických kamarádů.

Těmito posledními odstavci jsem se poněkud vzdálil od své úlohy nezávislého a nestranného pozorovatele, které jsem se snažil přidržet při hodnocení předložených textů. Takže ten, kdo mne o tento názor požádal - jedná se o člena Rady ČT, nechť tyto poslední odstavce pro sebe odstřihne.

DVA HAVLOVÉ O MÉDIÍCH zpet

"Každý si taky zvykl mluvit do všeho - vezměte třeba proběhnuvší tiskovou kampaň kolem objevu lidského genomu. Žádný z článků v podstatě neřekl jasně, co se vlastně ví, co se v tu slavnou středu stalo. Genom byl zatím jenom načten, a ani to ne kompletně, ale tomu načtenému vědci zatím nerozumějí. Neví se ani, kolik těch genů je, tím méně, co mají na starost. O tom se nemluví - přednost se dává spekulacím o tom, jak budeme žít bezmála tisíc let, nebudeme mít žádné choroby atp. Celá ta záležitost byla uchopena diletantsky (..) vědec je hodnocen podle množství publikací v uznávaných speciálních časopisech, ale třeba na popularizaci vědy se stále pohlíží spatra. Necháváme to proto na vás, novinářích. A vy, novináři, tomu s prominutím dost často nerozumíte.

Ivan M.Havel: Nevíme, kdo jsme - rozhovor Reflex č. 33/2000, str.52., www.reflex.cz