zpět na Louč - komentuje svět žurnalistiky a médií    © Milan Šmíd

9.11.2006 RUBRIKA: Články v médiích

Stránka Média
EKONOM 9.11.2006

Směrnice se bude měnit

Když Evropská unie v roce 1989 přijímala směrnici známou pod názvem Televize bez hranic, měla EU dvanáct členů a šedesát televizních programů. V roce 2000 patnáctka EU vysílala přes 400 programů, jejich počet se do roku 2004 rozšířil na 860. Dnes je jich kolem tisícovky.

Od roku 1989 se pronikavě změnil také svět telekomunikací a televizní distribuce. O slovo se přihlásila IPTV - televize využívající k přenosu internetový protokol. Na monitoru počítačů se objevuje stále více pohyblivých obrázků.

Televize bez hranic se zatím měnila jen jednou, v roce 1997. Tehdejší novelizace počítala s tím, že další revize přijde na řadu v roce 2002. Diskuse se však protáhly na několik let, takže až letos dochází ke schvalování změn, které Evropská komise navrhla vloni v prosinci.

Příští týden se mají sejít nad směrnicí ministři v Radě EU a v prosinci by novelu mohl schválit Evropský parlament. Ne všechno, co Komise navrhla, se setkalo s kladnou odezvou.

Na jedné straně nejsou námitky proti uvolnění časových limitů vysílání reklamy. Jako nutné zlo v zájmu financování nových televizních programů se bere product placement, tj. umisťování výrobků a služeb do filmů a televizních pořadů za úplatu. (Viz Ekonom 8.12.2005 - Product placement? Ano, ale podle pravidel)

Na straně druhé však sílí kritika ustanovení, která předpokládají regulaci audiovizuálního obsahu šířeného internetem a v mobilních telefonech. Na technologický vývoj novela reagovala rozlišením dvou druhů služeb: lineárních a nelineárních. Lineární jsou takové, které „tlačí“ (push) programy k divákovi nezávisle na jeho vůli. Nelineární služby si divák vybírá a stahuje (pull) sám z předložené nabídky.

Lineární služby se budou pokládat za vysílání, u nelineárních služeb se přímá regulace nepředpokládá, ale navrhuje se dohled nad dodržováním některých základních standardů, například ochrany mládeže, zákazu propagace násilí, rasové nenávisti apod.

Vstup regulace do svobodné říše internetu vyvolává protesty. Zatím nejsilněji se ozvala britská vláda, která chce, aby se na šíření „nelineárních“ videoklipů aplikovala samoregulace v členských zemích a u firem, které audiovizuální služby nabízejí.

Dohoda na obzoru?

Generální ředitel Novy Petr Dvořák oznámil, že navrhne majitelům firmy, aby Nova stáhla kasační stížnost podanou k Nejvyššímu správnímu soudu v souvislosti se soudními spory o digitální licence (Viz Ekonom 2.11. – Čekání na digitál). Stalo se tak před týdnem na 6. českokrumlovské mediální konferenci, kterou pořádal server Česká média. Účastníci konference se shodli v tom, že kdyby se podařilo dospět k dohodě o licencích a technickém plánu přechodu, mohlo by digitální vysílání nových programů začít na konci příštího roku.

Bulváry soutěží

Z nových českých bulvárů, které se snaží atakovat vedoucí postavení Blesku, si zatím nejlépe vede Aha!, který každý měsíc zvyšuje náklad a blíží se statisícové hranici prodaných výtisků denně. Neauditovaný SuperSpy to mezitím vzdal a od ledna chce vycházet jen na internetu. Šíp se šedesáti tisíci prodaných výtisků v soutěži poněkud zaostává, na což vydavatel Vltava-Labe-Press reagoval změnou šéfredaktora. Od 1. prosince se jím stane bývalý zástupce šéfredaktora Blesku Marek Švehlák.

Nová Charta BBC

Ve dnech, kdy BBC oslavuje 70 let svého televizního vysílání, pokračuje reforma, zahájená veřejnou diskusí před třemi lety. Parlament v říjnu schválil novou Královskou chartu BBC platnou od ledna 2007 do prosince 2016. Dosavadní Rada guvernérů BBC se přejmenuje na Trust, dvanáctičlenný sbor svěřenců, který bude doplněn novým statutárním orgánem: Správní radou. Další změny se očekávají po dokončení přechodu na digitální vysílání. Komunikační regulátor Ofcom žádá, aby se BBC po roce 2008 podělila o koncesionářský poplatek s dalšími televizními programy, které budou plnit úkoly veřejné služby.

Arabové anglicky...

Příští týden 15. listopadu začne několikrát odkládané vysílání anglické verze arabského zpravodajského kanálu Al-Džazíra International. Zpoždění startu, ohlašovaného původně na duben, pak na červenec a září, způsobily údajně technické potíže ve čtyř centrech, odkud bude Al-Džazíra vysílat. Kromě Kataru je to Londýn, Washington a malajsijské Kuala Lumpur. Šéfem anglického vysílání je Nigel Parsons, který dříve pracoval pro americkou zpravodajskou agenturu APTV.

... Francouzové arabsky

O tři týdny později, 6. prosince, zahájí vysílání zpravodajský televizní kanál France24, jehož hlavním cílem je vytvořit protiváhu anglosaskému globálnímu zpravodajství CNN a BBC. Francouzská vláda projekt podpořila státními dotacemi. Zpravodajství France 24 se dostane k divákům nejprve ve francouzštině a angličtině. Od příštího roku France24 plánuje arabský servis a v dlouhodobé perspektivě uvažuje také o španělštině.
| nahoru |

CHRONOLOGICKÝ ARCHIV 2000-2001 | TEMATICKÝ ARCHIV: INFORMACE/GLOSY | ČESKÁ TELEVIZE | TV NOVA | TV PRIMA | TV3 | ZÁKONY/LEGISLATIVA | POLITIKA | TISK | AUDIOVIZE | KABELOVÁ TV | TELEKOMUNIKACE | HISTORIE MÉDIÍ | NA OKRAJ DNŮ | ŘEKLI O... | PŘEDNÁŠKY/REFERÁTY
Copyright © Milan Šmíd