| Aktuality Louče 400  | 
  zpět na Louč - komentuje svět žurnalistiky a médií © Milan Šmíd |  Louč v mezích časových kapacit a finančních možností sleduje 
 ceskenoviny.cz, denikn.cz, irozhlas.cz, www.idnes.cz, www.lidovky.cz, www.ihned.cz, www.denik.cz, novinky.cz, www.e15.cz, respekt.cz, Echo24.cz, info.cz, voxpot.cz a další zdroje... O médiích a internetu se nechává informovat z webů www.mediar.cz, www.mediaguru.cz, www.lupa.cz, www.digizone.cz, www.radiotv.cz, www.mam.cz, www.mediahub.cz, www.parabola.cz, https://www.televizniweb.cz, satcentrum.com, www.medialne.sk, www.strategie.sk, www.mediainfo.cz (Newton), včetně odkazů z www.fekar.cz/media.  | 
	
| NA OKRAJ DNÍ 1.-31. 5. 2025... | ARCHIV TÉMATA | 
Od té chvíle jsou přímá ukrajinsko-ruská jednání v popředí zájmu světových médií. Zelenskyj přijal výzvu a do Turecka přijel, Putin nikoli. Trump sledující vývoj událostí z Blízkého Východu (Saudská Arábie, Katar, emiráty) vzkázal, že do Turecka také nepřijede a odletěl domů. Novináři shromáždění v Istanbulu se nedočkali žádné společné tiskové zprávy, jen informací z ruské a ukrajinské strany dokumentující nesmiřitelnost výchozích postojů.
Pozornost se pak přesunula k Donaldu Trumpovi, který si dohodl na včerejšek s Vladimírem Putinem telefonický hovor. Trval dvě hodiny a veřejnost se o jejich obsahu mohla dozvědět z Trumpova 
statusu na jeho síti Truth, a z Putinova prohlášení k novinářům: 
"S prezidentem Spojených států jsme se dohodli, že Rusko navrhne a je připraveno s ukrajinskou stranou spolupracovat na memorandu týkajícím se možné budoucí mírové smlouvy, která by definovala řadu pozic, jako například principy urovnání, načasování případné mírové dohody atd., včetně možného příměří na určitou dobu, pokud bude dosaženo příslušných dohod."
Podmiňovací způsoby v této větě posunující dohody do daleké budoucnosti jsou důkazem, že ruská strana o nějakou dohodu nemá žádný zájem, přestože Trump naznačil, že by neměl nic proti tomu, kdyby si Rusko ponechalo své územní zisky.
Množství mediálních rozumbradů, kteří jsou ochotni tento nulový výsledek jednání udělat předmětem sáhodlouhých analýz a komentářů v médiích, je mimořádné. Přičemž povinností médií by měla být informace o skutečném stavu věcí, tj. že o tom, zda a jak dojde k zastavení palby, se bude rozhodovat nikoli komunikací v médiích a na sociálních sítích, ale na základě reálného poměru sil na bojišti a politické situace uvnitř společností bojujících stran, což jsou pro veřejnost stále velké neznámé.
Znovu opakuji: "...o výsledku této války nerozhodnou kilometry dobytých území, ale situace v týlu bojujících stran. Vítězství získá ta strana, která prokáže větší odhodlání, výdrž a vnitřní jednotu společnosti a ochotu svých obyvatel obětovat se za společný cíl."
Když v úterý 13. května estonský člun pohraniční stráže se pokusil zastavit v estonských vodách loď ruské stínové flotily Jaguar, Rusové vyslali k lodi bitevník Su-35, který porušil estonský vzdušný prostor. Estonci opustili záměr loď zadržet a nechali ji odplout do ruských teritoriálních vod.
O pět dnů později 18. května Rusové na oplátku zadrželi řecký tanker Green Admire s břidlicovým olejem, který směřoval z estonského přístavu Sillamäe do Rotterdamu. Tanker jel po dohodnuté trase přes ruské teritoriální vody poblíž ostrova Hogland (zabraný od Finska v roce 1940). Estonci tak budou muset využívat složitější a nebezpečnější trasu podél svého pobřeží.
Na emoce  byly bohaté zváště Otázky Václava Moravce s účastí čtyř žen (Miroslava Němcová ODS, Kateřina Konečná KSČM, Věra Kovářová STAN, Jany Maláčová SOCDEM). Poslouchat jejich "státnické" úvahy o mezinárodní situaci bylo pro mne utrpením.
Terezie Tománková ve své Partii musela vzájemné překřikování Jana Skopečka a Aleny Schillerové přerušit "z časových důvodů" (47. minuta videa). 
Otázkou je, zda prezidentova výzva po jednání s předsedy parlamentních stran a hnutí, aby otázky bezpečnosti ČR se nestaly předmětem volebního boje, bude vyslyšena.
Oslavy osmdesátého výročí konce druhé Druhé světové války v Moskvě a události spojené s Ukrajinou jsem popsal ve včerejším příspěvku Osmdesát let po válce ve válce.
Den vítězství, který už přes třicet let slavíme 8. května (což "zařídil" v roce 1991 poslanec Miloš Zeman) přinesl minulý týden ještě dvě další mediální události - jednu světovou a jednu českou. 
Tou první bylo "habemus papam", volba nového papeže, kterým je americký kardinál Robert Francis Prevost, jenž přijal jméno Lev XIV. 
Tou druhou pak úmrtí Jiřího Bartošky (78), komentované četnými veřejnými osobnostmi, včetně prezidenta.
Státní oslavy proběhly dle osvědčeného vzoru: pietní akt na Vítkově, udělování medailí, jmenování generálů s letošní inovací, kterou byl "Paprsek míru" ze žižkovské věže.
Tomio Okamura a strana SPD využili/zneužili čtvrtek 8. května k předvolební show na Staroměstském  náměstí označené jako "Celonárodní shromáždění za prosperitu, svobodu a mír v České republice" s heslem "Česko proti válce." Na podiu se shromáždil cream of the cream osobností, se kterými SPD - jež pod svá volební křídla přijala Rajchlovu PRO, Trikolóru a Svobodné - půjde do voleb (foto lze kliknutím zvětšit).
Co mne překvapilo, byla aktivita lidí a spolků, kteří si v pátek zamluvili pražské veřejné prostory pro oslavy a vzpomínkové akce 9. května. Viz magistrátní přehled 
veřejných shromáždění. Z jejich organizátorů (Svatopluk z.s., Česká republika na 1. místě!, Iniciativa NE základnám ČR z.s.) byla nejúspěšnější iniciativa NE základnám, která na Klárově shromáždila stovky lidí pod pódiem s portréty maršála Koněva a Ludvíka Svobody. Ti se pak pochodem přesunuli na Letnou, kde je vítal historický ruský tank, vojáci v dobových uniformách a ruské častušky včetně Kaťuši. Vše natočeno facebookovou televizí Raptor: zde Klárov, tady Letná.
Takže s novou totalitou, cenzurou a omezováním svobody projevu to asi u nás nebude zas tak hrozné.
Naprostá většina uvedených bodů se týkala jednotlivých, občas nepodstatných manažerských selhání Jana Součka a nikoli důvodu, který uvádí zákon, tj. "neplní-li Česká televize úkoly veřejné služby v oblasti televizního vysílání podle tohoto zákona."
V době, kdy se existence České televize stala v souvislosti s velkou mediální novelou předmětem urputného politického boje, to neměl Souček lehké. Namísto, aby se postavil k situaci čelem a dal zřetelně najevo, že má na věci jasný a pevný názor a na čí straně stojí, pokusil se kličkovat tak, že nakonec naštval i ty, kteří ho do funkce protlačili (Xaver Veselý, Matocha, Bradáč, Šafařík). Neobstál ani jako manažer ani jako osobnost schopná řešit krizové situace, včetně té vlastní.
Kdo nemá čas ani náladu vyslechnout tříhodinový záznam jednání Rady ČT, může získat informace v on-line zpravodajství na Médiáři nebo na Seznam Zprávy.
Pád Součka před podzimními volbami otevírá široký prostor pro politické manévrování při volbě nového ředitele. Rada ČT roku 2025, doplněná na podzim 2023 šesti členy, které poprvé nevolila Sněmovna, ale Senát, však už není Radou ČT 2020, v níž tzv. "Babišův výsadek" (Matocha, Lipovská, Xaver Veselý, Bradáč) házel řediteli Dvořákovi klacky pod nohy. Takže lze jen doufat, že Rada ČT se nenechá zatáhnout do politických hrátek a bude hledat nového ředitele mezi neutrálními profesionály (Fridrich, Chudárek, Šmuclerová apod.).
 Shodou okolností oba tyto kanály si v těchto dnech připomínaly kulatá a půlkulatá výročí. ČT24 začala vysílat před dvaceti lety, CNN Prima News slavila páté narozeniny.
 Z výsledků Zelenského návštěvy v Praze mne - kromě vyjádřené podpory Ukrajině a slibů pomoci - zaujalo "prohlášení o vzniku návratových center, která by měla ukrajinským uprchlíkům usnadnit cestu zpět do vlasti", které společně podepsali český ministr vnitra Vít Rakušan s místopředsedou ukrajinské vlády Olexijem Černyšovem. 
 Z odpovědí Petra Pavla vyjímám: "nezávidím Volodymyru Zelenskému to, že musí svým lidem říci, že k míru povede nějaký kompromis, protože být v situaci národa, který je obětí agrese (...) a jejich životy jsou obráceny vzhůru nohama, tak těm lidem říct, že bude muset možná Ukrajina přijmout de facto okupaci části svého území, to je velice těžká zpráva."
 Richard Quest oponoval Václavu Klausovi, který chválil Trumpa, že "chce pohnout současným světem..." a promyšleně a cílevědomě chce "osvobodit trh od nekonečné státní intervence a regulace, které ovládly současný svět"  (1:22.00 videa). 
 Později Václav Klaus ještě jednou narazil, když při debatě o EU prohlásil (2:04.00 videa), že "názor, že Rusko plánuje invazi do Evropy nebo do Česka, považuji za hloupý (...) není potřeba více vydávat na obranný průmysl (...) třeba přestat snít o válkách". 
 Miroslav Singer Klausovi pak připomněl: "Podobná slova o útoku Ruska na Evropu jste říkal v únoru 2022, bylo to na téma útoku Moskvy na Ukrajinu. Tenkrát jste byl naprosto mimo. Taková je realita (...) Bagatelizovat současnou situaci mi připadá naivní". Protože nevěděl, jak na to odpovědět, Klaus zvolil ústupovou variantu: "ale to asi není tématem naší dnešní diskuse" a debata se vrátil k Americe a Trumpovi.
 Při této příležitosti rozhlas nabídl i pamětnické vyprávění tří hlasatelů toho dne - Zdeňka Mančala, Stanislava Kozáka a Ivana Malíka, které zaznamenal v roce 1968 Miloslav Disman. 
 Rozhlasoví hrdinové pražského povstání to však neměli později lehké. Zdeněk Mančal a Stanislav Kozák museli po válce prokazovat národní spolehlivost, která jim samozřejmě byla veřejně potvrzena. Nicméně Mančal i Kozák byli po únoru 48 z rozhlasu vyhozeni, Mančal dokonce uvězněn.  Pokud si vzpomínám, také Ivan Malík měl nějakou dobu dveře do rozhlasu uzavřené, já jsem se s ním setkával jako s externistou v televizi, kde od sedmdesátých let namlouval české komentáře k zahraničním dokumentům. 
 
Že by ukrajinská strana požádala českou vládu, aby při povolování pobytu přitvrdila a podpořila návrat bojeschopných Ukrajinců do vlasti?