Ruštinu nás učila Gera Mrázková, rodilá Ruska, která se právě vrátila do školy z mateřské dovolené poté, co porodila dceru Alenu -  ta se po dvaceti letech jako Alena Poledňáková stala mojí televizní kolegyní. Gera byla sympatická blondýna s přátelským vztahem ke studentům, ze své výuky nedělala žádnou vědu.

Učení ruštiny jsem příliš nedal a pamatuji se, jak jsem si při zápočtové konverzaci nemohl vzpomenout na slovo "gazeta". Pořád jsem mlel něco jen o "žurnalech". Když mi ten zápočet Gera Mrázková zapisovala, řekla cosi v tomto smyslu: "já vám ten zápočet dám, ale na zkoušku byste se měl trochu lépe připravit. Studovat na novinářské fakultě a nevědět, jak se rusky řeknou noviny? Kdybyste takhle přišel na zkoušku, asi bych vás nemohla pustit dál." A tak jsem se trochu lépe připravil a bylo z toho "velmi dobře".

Za zmínku stojí poslední řádek, přestože u něj známka chybí. Vladimír Kovařík, výrazná postava fakulty, jakož i literární a rozhlasové publicistiky, si vzpomněl na svá léta středoškolského profesora a nabídl nám studentům volný seminář latinského jazyka a základů antické kultury. Moje nadšení pro latinu vydrželo jen jeden semestr, ale ten mi umožnil - alespoň zprostředkovaně - poznat, jaké to bylo, když se na gymnáziích vyučovala latina.

Souborné zkoušky na konci školního roku 1966-1967.

Souborná zkouška z politické ekonomie byla zkouškou "vyhazovací". Nedala se "okecat", učili jí externisté, kteří určité penzum znalostí vyžadovali. Zkoušející byli dva – Bohumil Urban a Rita Budínová. Ritu Budínovou není třeba představovat – exmanželka Zdeňka Mlynáře, matka novináře a politika Vladimíra Mlynáře. Na její přednášky si po letech už nevzpomínám, u Urbana mne zaujalo, jak nám vykládal historii NEPu zbavenou ideologického nánosu. Nejvíce si však pamatuji historii ekonomických  teorií, kterou nám přednášel Oldřich Kýn. Později emigroval, přes internet jsme se dokonce před několika lety spojili.

Zkoušku z filosofie jsem skládal u docenta Karla Máchy, který si nás získal tím, jak se nás snažil přimět k přemýšlení a diskusi o filosofii. Jak jsem později pochopil, jeho vzorem byly německé univerzity, jejichž výukové metody se snažil aplikovat. V roce 1968 jsme spolu se spolužákem Ervínem M. publikovali v časopise Student rozhovor s docentem Máchou na téma studentské hnutí na Západě s titulkem: "Marx se vrací oknem..." V 70. letech Mácha emigroval do Německa.

Semestr uzavírá razítko Gustava Bareše, který se stal novým děkanem fakulty (předchozím děkanem byl Jiří Marek). Byl to on, který Fakultu osvěty a novinářství nechal přejmenovat na Fakultu sociálních věd a publicistiky.

Pokračování příště...

24.10.2018 (zpět Louč)

archiv