Další gól do vlastní branky
aneb Petr Žantovský se opět mýlí (anebo lže?)

Komentátor naší politické a mediální scény Petr Žantovský si průběžně střílí góly do své vlastní branky. V živé paměti zůstává jeho komentář „Nic za šedesát miliónů“, v MF Dnes 11. března, za který se o týden později musel omluvit pod titulkem „Chybovat je lidské“, v němž přiznává svoji „trapnou chybu“. Nešlo o chybu zanedbatelnou, když se dostala do titulku. Žantovský zde totiž o Radě ČT suverénně prohlásil: „Je dobré vědět, že tato činnost rady přijde ročně na cca 60 milionů korun z rozpočtu České televize, tedy z koncesionářských poplatků, tedy z kapes nás všech.“, přestože rada má rozpočet desetkrát menší. Na pravou míru to pak uvedl například Martin Skyba v replice, jejíž plné znění jsem umístil i na Louč.

Neuplynul ani měsíc a máme tady další perlu kritického žurnalismu Petra Žantovského s názvem Lžou jako když tisknou. Žantovský si nejdříve vychutnal faktické omyly a překlepy v materiálech Ondřeje Štindla a Jiřího Peňáse (dobře jim tak, mají si dát větší pozor) a potom se pustil do novináře Jana Potůčka za jeho informování o médiích. Zdržuji se komentáře ve věci sporu kolem benešovské rádia Sázava, o němž podrobně informuje Radek Dresler na radiotv.cz. Tu kauzu neznám a věřím spíše Dreslerovi než soupeřícím stranám.

Komentáře se však nemohu zdržet tam, kde Žantovský píše: „Taktéž v mediálních tématech zabloudila značka „ada“ (Právo 28.3.), když se dopustila, možná jen špatně formulovaného, každopádně nepravdivého tvrzení, že „…arbitráž hrozí u televize TV 3, která již nevysílá.“ Inu ovšem, že nevysílá. Ona ani nikdy nevysílala, protože k tomu neměla licenci. Společnost TV 3 byla servisní organizací, zajišťující svého času program pro vysílání fyzické osoby Martina Kindernaye. Ten licenci měl a tedy vysílal.“

Můj komentář je stručný: pane Žantovský, přečtěte si výroční správu orgánu, ve kterém pracujete a jste za to placen. Mám na mysli kapitolu popisující situaci týkající se TV3 nadepsanou: RTV Galaxie a.s./TV3 a.s./Martin Kindernay (pozn.: správně mělo být Galaxia a s.).

Praví se zde doslova: „Dne 23.11.1999 byla zaregistrována společnost Galaxia a.s. (společnost přejmenována na TV3 a.s.) jako provozovatel programu TV3 cz prostřednictvím satelitu a televizních kabelových rozvodů.“

Z čehož vyplývá, že TV3 byla provozovatelem satelitního a kabelového vysílání, jehož program na základě dohody šířil i fyzická osoba Martin Kindernay na svých licencovaných vysílačích v Hradci Králové a Praze.

O tom, že TV3 bezesporu vysílala, hovoří i zápis o neslavném konci vysílání TV3: „Dne 27.6.2002 byla Radě doručena žádost, doplněná dne 1.7.2002, správce konkurzní podstaty TV 3 a.s. o udělení souhlasu s přerušením vysílání na dobu 30 dnů. Rada udělila 4.7.2002 rozhodnutím č.j. Rr/155/2002 souhlas s přerušením vysílání prostřednictvím družice a kabelových systémů stanice TV 3 cz ...atd.“

Takže o tom, že TV3 skutečně vysílala, nemůže být pochyb, i když Petr Žantovský se bude snažit zahladit svoji dezinformaci tvrzením, že TV3 měla oprávnění k vysílání dané registrací (kabel, satelit) a nikoli udělením licence (terestrické vysílání).

Už jednou jsem si všiml, a popsal jsem to v komentáři s podtitulkem Slovo do vlastních řad, že tu nekvalitní žurnalistiku, kterou Žantovský tak rád kritizuje, provozuje zvláště on sám a jeho ideoví souputníci.

Navíc když Žantovský napíše: „O tuto minitelevizi (tj. TV3) se vede delší dobu složitý právní spor a každé slovo je třeba vážit, protože význam věty mohou měnit snad i předložky,“ plně s touto větou souhlasím. Měl by se tím ovšem řídit především Petr Žantovský. Právě kvůli té případné arbitráži, ve které Žantovského komentáře mohou nabídnout žalobci docela dobré důkazy o tom, jak členové nezávislého správního orgánu vycházejí vstříc jen jedné straně sporu. To platí jak pro benešovské rádio, tak pro kauzu TV3.