23.2.2004 - Nemám na Louč čas, takže nemohu - a vlastně ani nechci - reagovat na hloupý článek Karla Kříže "Česká televize by se měla prodat" v MF Dnes minulý čtvrtek. Nemám nic proto tomu, aby se na stránkách renomovaných deníků objevovaly i bláboly. Co považuji za blábol? Blábol je, když někdo něco tvrdí nebo vychází z něčeho, co je evidentně v rozporu s přemětnou realitou (na požádání dokážu, ale až příští týden). Když už si vedení deníku MFDnes myslí, že bláboly zvýší jeho čtenost, očekával bych, že je umístí do rubriky čtenářských dopisů a nikoli na komentářovou stránku.
18.2.2004 - Včerejší zasedání Poslanecké sněmovny propustilo návrh novely poplatkového zákona 252/94 do třetího čtení, ve kterém vzplane poslední bitva o výši rozhlasového a televizního poplatku. Pro přehlednost jsem si stáhl stenoprotokoly obecné i podrobné rozpravy a umístil (formát .doc) na Louč. Kromě vládního návrhu bude ve hře verze novely, kterou dala dohromady mediální komise.
17.2.2004 -
Jestliže ředitel televize Prima Martin Dvořák dnes napsal do MF Dnes Žasnu nad ministrem Dostálem, pak já naopak žasnu nad dvojím metrem Martina Dvořáka. Na jedné straně mu vadí analytický příspěvek Událostí a komentářů ČT vysílaný 10. února, v němž se mohly vyjádřit strany s různým názorem: ministr kultury Pavel Dostál a místopředsedkyně PSP za ODS Miroslava Němcová. Na druhé straně mu nevadí, když o dva dny později ve zpravodajském příspěvku vlastní televize, v němž se Česká televize dostala ke slovu jedinou větou mluvčího ČT Martina Krafla, vystoupí sám osobně a lobbuje proti zvýšení poplatku slovy: „Já naprosto respektuji a chápu specifickou roli České televize, ale rozhodně si myslím, že 4,3 miliardy jsou dostatečným obnosem k tomu, aby byly provozovány dva celoplošné televizní kanály.“ Není pochyb o tom, že by se za ty peníze daly vysílat i tři nebo čtyři kanály. Otázka však zní: s jakým programem? Ale to snad není věc Martina Dvořáka, který by měl být v tomto ohledu raději zticha, aby neupadl v podezření, že nehovoří jako prostý koncesionář, ale jako ředitel podniku, kterému jde především o oslabení konkurence. Nehledě na to, že ty 4.3 miliardy představují příjem ČT včetně reklamy, kterou by komerční televize tak rády přetáhly na vlastní stranu, a o které není vůbec jisté, zda se letos do ČT dostane.
16.2.2004 -
Také ve Francii mají skandál s veřejnoprávní televizí. Jen proto, aby byl rychlejší než konkurence, moderátor veřejnoprávního zpravodajství France2 David Pujadas oznámil 3. února národu, že bývalý předseda vlády Alain Juppé odchází z politiky. Neměl to ověřeno, Vycházel z dohadů a předchozího Juppého prohlášení, že pokud ho soud odsoudí, tak z politiky odejde. O několik minut později ve zpravodajství komerční konkurence TF1 Alain Juppé národu sdělil, že se proti rozsudku odvolává a z politiky neodchází. Blíže viz článek Guardianu. Francouzská vysílací rada CSA poprvé v historii veřejně pokárala veřejnoprávní zpravodajství. Adam Černý v Hospodářských novinách k tomu dnes dodává:
11.2.2004 - Včera začala 27. schůze Poslanecké sněmovny, při které se bude rozhodovat nejen o financování vysílání veřejné služby (novela poplatkového zákona), ale také o zdanění kulturních akcí (novela zákona o DPH, ovšem v jiné podobě, než uvádí sněmovní tisk 496, ale s pozměňovacími návrhy, na kterých se dohodla koalice předminulou neděli v Kolodějích.) Svůj názor na placení rozhlasového a televizního poplatku jsem zveřejnil v měsíčníku Výběr, nyní ho umisťuji na Louč.
Když lord Hutton minulý měsíc dospěl k závěru, že ctihodná stanice BBC nereferovala korektně o počínání vlády britského premiéra Tony Blaira, předseda rady guvernérů i ředitel BBC považovali za povinnost složit své funkce a zaměstnanci pořádali demonstrace na jejich podporu. Ve France 2 se hrálo podle jiného partesu. Šéfa zpravodajství Oliviera Mazerolla a moderátora Pujadase jaksi nenapadalo vyvodit z vlastního chybného rozhodnutí odpovídající závěr. Toho se však začali dožadovat novináři z France 2. Sedmdesát procent z nich v hlasování vyjádřilo vedení zpravodajství nedůvěru.“
Média, Internet, TV Nova a já, je název knihy, v níž je výběr mé publicistické činnosti od roku 1990. O co jde, je možné se dozvědět zde v úvodu nebo tady v obsahu knihy. O lidech, které knížka zmiňuje, lze získat informaci ve jmenném a věcném rejstříku. Vydalo a distribuuje vydavatelství ISV v Praze, fax 02-24317402. Kniha je k dostání v prodejně Carolinum, Praha 1, Celetná 18.
Copyright © Milan Šmíd