Aktuality Louče
188
zpět na Louč - komentuje svět žurnalistiky a médií          © Milan Šmíd
Louč se snaží posvítit i na témata, o kterých nepíší www.ceskamedia.cz, www.radiotv.cz, www.britskelisty.cz, www.virtually.cz, www.mediar.cz, www.mam.cz, www.istrategie.cz, www.idnes.cz, www.lidovky.cz, www.ihned.cz, www.novinky.cz, www.parabola.cz, www.digizone.cz, www.novyden.cz/, a která se jen občas objeví na stránkách http://extra.cz (M.Čermák), http://www.reflex.cz/potucek/, http://blok.rozanek.cz/, blog.vozovna.cz, www.medialne.sk, www.radioweb.sk, a dalších URL.

NA OKRAJ DNŮ 1.-30.9.2007... ARCHIV     TÉMATA

27.9.2007 Dnes, ve čtvrtek večer, Sněmovna schválila ve třetím čtení diginovelu. Detaily později.

  • - Jak ve svém periodiku Final Word upozorňuje Eric Best, poslední aféra bývalého premiéra Stanislava Grosse, týkající se Grossova nákupu akcií společnosti Moravia Energo, má zřejmě původ u Tomáše Chrenka, který byl pravděpodobně původním zdrojem informací pro týdeník Euro, kde to všechno začalo. Jediný novinář, který hned na začátku upozornil, že může jít o konkurenční boj prostřednictvím médií, byl v úterý 25.9. Ondřej Neff, který napsal: "Grossův obchodní záměr někdo z konkurentů napráskal novinářům, a jistě to neudělal z důvodů čistě ideálních!"
  • MF Dnes to však vůbec nevadí, nechává se i nadále manipulovat, aniž ví, kam ta manipulace směřuje (viz dnešní bezradný komentář Topí se v penězích nebo v maléru?). Hlavně, že má kauzu pro titulní stránky a aktéři aféry si tak přes média mohou i nadále rozehrávat svoje hrátky (viz Chrenkův rozhovor v témže vydání, bez jakéhokoli následného komentáře k tomu, co se zde říká).
  • Když si MF Dnes před dvěma a půl lety posvítila na financování Grossova bytu, bylo to chvályhodné, protože redaktoři se k případu dostali vlastní investigací. I kdyby současná aféra vynesla na povrch nějakou Grossovu nepravost, jejími počátky se MF Dnes chlubit nemůže.
    | nahoru |

    26.9.2007 Odpověď na otázku ČTK, co říkám zjištění zprávy Transparency International ve věci médií: "Pokud vycházím z tiskové zprávy TI, kde se zmiňuje vztah k PR, tlaky inzerentů, nezájem vlastníků o kvalitu médií, nízká kvalita investigativní žurnalistiky, pak mohu potvrdit, že jde o dlouhodobější problémy. Uvedenými neduhy však trpí média všude na světě (speciálně ve věci pronikání PR do médií nebo nedůsledná investigace). Jde však o jejich míru a o snahu je překonávat. Z uvedených problémů proto vidím ten nejpalčivější v tom, že zahraničním vlastníkům českých médií jde jen o hospodářské výsledky, tj. neprojevují snahu o zlepšení obsahu svých médií.

    | nahoru |

    25.9.2007 Poprvé po prázdninách se sešla Sněmovna, která dnes ve druhém čtení projednala „diginovelu“ sněmovní tisk č. 262. Situaci v předložených pozměňovacích návrzích přehledně zpracoval server digizone.cz. Ve schváleném programu 21. schůze i nadále chybí bod „volba členů Rady ČT“,, která již od května pracuje jen v desetičlenném složení.

  • - Větou „Premiér Mirek Topolánek včera pořádal čtvrtý díl svých tiskových brífinků, a jestli mu něco opravdu chybělo, byly to nervy.“ uvedl Jan Kubita svou zprávu v Hospodářských novinách, informující o výpadech proti novinářům ze strany premiéra, kterého rozhořčila aktivita médií zajímajících se o jeho soukromí, včetně původu automobilu Volvo jeho družky Lucie Talmanové. Průběh brífingu lze zhlédnout na webu ČT24. Nechápu, proč premiér, který říká, že válku s novináři nelze vyhrát, tuto válku stále vede, a proč k tomu nepoužívá jiných prostředků. Například svůj blog, ve kterém se před pěti měsíci již k novinářům jednou vyjádřil. Vždyť kdyby totéž, co řekl na brífingu, napsal do blogu, novináři by ho zcela jistě také ocitovali, a brífing tak nemusel sloužit jako pole válečné, ale jako pole orné, které novinářům nabídne nějakou hodnotnější informační úrodu.
    | nahoru |

    21.9.2007 V rozhovoru pro HN dnes Daniel Křetinský o mediálních aktivitách finanční skupiny J&T (slovenské televize JoJ, TA3, digitální licence zpravodajského kanálu Z1) řekl: "Pečlivě budeme sledovat příležitosti v oblasti tištěných médií, to je pro nás přirozená oblast zájmu. A to ne pro touhu ovlivňovat jednotlivé kauzy, ale formovat prostředí a jeho kulturu... Nám na něm nesmírně záleží, je to náš život." Je dobré vědět, o co tu kráčí, když velký byznys je ochoten investovat do mediálních aktivit, které nejsou vždy ziskové.

    | nahoru |

    18.9.2007 Dvě kompatibilní (?) stanoviska majitele TV Nova:

  • dopis šéfa CME Michaela Garina, Mirku Topolánkovi, 8. června 2007
    "Asi víte, že naše dceřiná společnost (CME) momentálně pokrývá digitálním vysíláním více než 30 % území České republiky, aktivně se podílí na realizaci experimentálních projektů pro přechod na pozemní digitální televizi a v mnoha dalších ohledech proces přechodu na pozemní digitální televizní vysílání v České republice podporuje."
  • Michael Garin v článku TVinternational EU's 2012 switchover target raises concerns in Eastern Europe, 14. září 2007
    „Žádný z modelů zemské digitální televize (DTT), které jsem viděl, neberou v úvahu reálné podmínky naše byznysu,“ řekl Michael Garin, šéf Central European Media Enterprises. „Nechápu, jak může regulátor prosazovat nějakou technologii, aniž by vysvětlil spotřebitelům, jak ji chce zaplatit. Pramálo tomu rozumím, nedává to žádný smysl.“

    | nahoru |

    13.9.2007 S titulkem "Logo ČT" dnes otiskuje týdeník Ekonom v rubrice Dopisy vyjádření tiskového mluvčího Martina Krafla začínající slovy: "Mediální odborník Milan Šmíd asi nebude takovým odborníkem, za kterého jsem ho vždy pokládal, neboť se čtenářům Ekonomu nesmyslně omlouvá za něco, co platí, a odvolává se na mé "mylné" tvrzení, které bylo zcela korektní." Celou historii případu jsem popsal na stránce Tanec kolem loga ČT", na kterou jsem přidal Kraflovo vyjádření v plném znění. Rád bych zde veřejně prohlásil, že nejsem staromilec, že speciálně nová grafika zpravodajství (přehlednost, barevnost, jasnost) se mi líbí, nicméně stále se domnívám, že staré logo mělo svoji cenu, a že stálo za to lámat si trochu hlavu nad tím, jak ho - alespoň v některých prvcích - do nového designu zakomponovat. Bude zajímavé v budoucnu sledovat, zda zavržené logo ČT někdo v budoucnu pozvedne z prachu cesty a dodá mu novou slávu (jako například v roce 1990 odvržený název Televizní noviny, který o tři roky později vykvetl na Nově.)

    | nahoru |

    9.9.2007 Od soboty 1.září se Česká televize představila s novou grafikou a novým vizuálním stylem. Ve snaze informovat v předstihu o těchto inovacích jsem se dostal do konfliktu s tiskovým mluvčím ČT Martinem Kraflem, který popisuji ve zvláštním příspěvku Tanec kolem loga ČT. Pan Krafl chtěl, abych se mu omluvil za to, že jsem při sledování nepostřehl "koexistenci starého a nového loga" na obrazovce, a do Ekonoma napsal, že staré logo z vysílání zmizelo. Maily, které jsem později dostal, mě přesvědčily, že jsem v tom nebyl sám. Ta "koexistence" totiž vypadá tak, že se staré logo jednou za 15 minut v levém horním rohu objeví, aby ho za několik vteřin setřel nový grafický symbol příslušného programu.

    | nahoru |


    Média, Internet, TV Nova a já, je název knihy, v níž je výběr mé publicistické činnosti od roku 1990. O co jde, je možné se dozvědět zde v úvodu nebo tady v obsahu knihy. O lidech, které knížka zmiňuje, lze získat informaci ve jmenném a věcném rejstříku. Vydalo a distribuuje vydavatelství ISV v Praze, fax 02-24317402. Kniha je k dostání v prodejně Carolinum, Praha 1, Celetná 18.