Z komentářů, které k tomu okamžitě vyšly, za přečtení stojí ten z Hospodářských novin, protože – na rozdíl od alarmistických prvoplánových obvinění PPF a nářků nad propojením Kellner/Zeman – se v něm věcně dokládá, kde leží obchodní zájmy PPF, k jejichž prosazování by mohlo prostřednictvím televize s nejsledovanější večerní zpravodajskou relací v zemi dojít.

Označit převzetí Novy za „událost roku“ svědčí podle mého názoru o sebestřednosti nás, co se o média zajímáme. Viděno realisticky - za týden, za měsíc po tématu PPF/Nova pes neštěkne. Média budou mít jiné starosti a k ovládnutí Novy dojde až po měsících vyjednávání.

Doporučuji každému, aby porovnal to, co o semináři napovídal v PL poslanec Foldyna, a co ukazují oba záznamy. Netoliko, že článek Parlamentních listů účelovým a nepřesným sestřihem citací zcela dezinterpretuje dialogy na téma střetu zájmů ředitele Dvořáka (galerie Leica jeho ženy), ale především je názornou ukázkou, jak seriózně odpovídali televizní lidé na některé dotazy, které prokazovaly naprostou nekvalifikovanost a neznalost problémů provozu České televize.

Občas jsem si vzpomněl na Janu Dědečkovou a její neustálé útoky na ředitele Chmelíčka v roce 2000, které stály na počátku známé televizní krize. Možná, že do něčeho podobného se opět řítíme. Zvláště budou-li v příští Radě chybět rozumní a zkušení lidé typu pana Uhdeho, Bednáře, Hindlse, Beniaka, Dědiče a zdejší řady Šarapatků, Houserů a Venclíků rozšíří další podobní solitéři bez zkušeností a bez pochopení pro řízení podniků s miliardovými rozpočty.

Většinou kladné hodnocení sobotního přenosu, včetně překvapivě lidského a inteligentního osmiminutového rozloučení Jiřiny Bohdalové, dalo odpověď skeptikům, kteří zpravodajské pokrytí Gottova pohřbu pokládali za přehnané.
Arcibiskup Duka může být spokojen. Kdy jindy se katolická církev a její rituály dostanou k tak širokému publiku!

Vysílání zpravodajského kanálu ČT24 zopakovalo situaci ze dne 2.října, kdy ho sledovalo přes deset procent televizních diváků (viz info ze 6.10.) a ČT 24 se stala v některých časových úsecích nejsledovanější televizí v Česku, jejíž share (podíl všech diváků sledující v daném okamžiku vysílání) dosáhl až 80 procent.

Byla to však nejen ČT, ale všechny televize, včetně Barrandova, které zařazovaly do vysílání ze svých archivů všechno, co se u nich s Karlem Gottem natočilo.
Naštěstí nikdo - pokud vím - nezařadil do vysílání Rychmanův omyl Hvězda padá vzhůru; ČT raději odvysílala film Kdyby tisíc klarinetů.
Ve vysílání ČT se objevil dokonce i pořad Na plovárně s Karlem Gottem, který po premiéře v roce 1999 dlouho ležel u ledu, protože se v jeho závěru mistr rozpovídal o tom, že se nic neděje náhodou, a došlo na jeho oblíbené ilumináty.

Zpětně stojí za přečtení zasvěcený nekrolog Josefa Vlčka v Hospodářských novinách s dlouhým titulkem: "Ať se Karel Gott člověku líbil, nebo ne, vždy odvedl perfektní práci. Jeho klíčovou vlastností byla odzbrojující slušnost".

Státní smutek vyhlášený na sobotu 12. října vyřešil úvodní díl desáté série soutěžního pořadu ČT StarDance tím, že moderátory oblékl do černého a tancovalo se na hudbu mistrových hitů.

Ve stínu loučení s Gottem se ocitly v médiích některé zprávy ze zahraničí z minulého týdne:
Na brexitové frontě zatím nic nového, vše se připravuje na čtvrteční summit v Bruselu.

V dnešních parlamentních volbách v Polsku míří vládnoucí strana Právo a spravedlnost k dalšímu vítězství podloženému hospodářskou prosperitou a rozdáváním jejích výnosů.

Pod záminkou vytvoření prostoru pro syrské uprchlíky Turecko minulý týden zahájilo vojenskou operaci proti Kurdům na syrském území. S tichým souhlasem Donalda Trumpa a s pouhými verbálními protesty z Evropy.

Nemohu než souhlasit s názorem Hynka Kmoníčka, který vyslovil ve včerejších Lidovkách:
"A já jsem po těch letech jenom stále více a více přesvědčen, že by se tělo Blízkého východu asi dokázalo nějak samoregulovat, kdybychom do něj jako Evropané a Američané tak výrazně nezasahovali posledních sto let." Pozdě bycha honit.

Dodatečně jsem se ponořil do některých mediálních výstupů. Zjistil jsem, že komentáře v médiích a názory na sociálních sítích víceméně kopírovaly situaci z mistrových osmdesátin letos v červenci.

Miloš Čermák v příspěvku Gott mit uns na řečnickou otázku, zda Karel Gott bude déle na titulních stranách než Karel Svoboda před dvanácti lety, odpověděl záporně.
"Změnila se doba... díky sociálním médiím je rychlejší a intenzivnější...čím intenzivnější to je, tím rychleji to zase vyvane."

Vysloveno před sedmi lety, platí dodnes. Informace o Gottově úmrtí zcela upozadily významnou politickou událost - setkání šesti prezidentů v Lánech, hlavy čtyř států visegrádské skupiny V4 zde doplnili prezidenti Slovinska a Srbska.

Zpravodajský kanál ČT 24 byl v úterý 2. října až do pěti hodin odpoledne nejsledovanější televizní stanicí v Česku (viz graf - kliknutím lze zvětšit)

Dnes život přinesl nové téma, které dočasně neutralizovalo v médiích zdejší Gottmánii: zemřela herečka Vlasta Chramostová (*17.11.1926 + 6.10.2019).
V médiích se opět roztočil kolotoč, tentokrát s jiným jménem: speciály, rozhovory s pamětníky, debaty o světlech a stínech života zesnulého, vytěžování sociálních sítí atd. atd.

Volby v Izraeli 17. září, organizované po dubnovém patu, skončily ústupem ze slávy Bibiho Netanjahua - vítěz Benny Gantz.

O týden později mluvčí Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová 24. září oznámila, že dolní komora Kongresu USA zahájí proceduru impeachment proti prezidentovi Trumpovi, tj žalobu, která by ho měla zbavit úřadu.
Oznámení doprovázelo zveřejnění informace, podle níž Trump sliboval ukrajinskému prezidentovi výhody při poskytování hospodářské pomoci, když Ukrajina odsoudí syna jeho demokratického soupeře Bidena.
Text telefonátu byl následně zveřejněn.

Parlamentní volby v Rakousku 29. září posílily postavení lidovců ÖVP, zatímco sociální demokraté SPÖ a svobodní FPÖ ztratili, když Sebastian Kurz převzal jejich sociální a migrační témata.