Pavel Telička na Twitteru citoval jednoho z účastníků: "Neznám nikoho na summitu, pro koho by změna na pozici premiéra nebyla úlevou."

Změnu taktiky naznačil už brífink ruského ministerstva obrany 25. března bilancující prvních třicet dnů války (zde rusky, tady v angličtině).
Vše prý jde podle plánu, jenom na ty původní cíle speciální vojenské operace (změna ukrajinské vlády, její odzbrojení) se nějak už zapomnělo.

Čeští komentátoři začali rozvíjet katastrofické vize po uzavření plynovodů, aniž si všimli, že po dnešním rozhovoru Scholz a Putin se rýsuje kompromis: Německo bude platit eury, ale přes Gazprom-Bank.

Všechna velká česká média se snaží nabízet původní zpravodajství z terénu (pohraniční přechody, Lvov, Kyjev a okolí, po krátké přestávce Charkov), které však ne vždy přesahují rámec základního sdělení: "jsme tady, na místě..."
Čímž nechci snižovat výkony Martina Kubala (dodává kontext), Matyáše Zrna, Martina Dorazína, Václava Černohorského a jiných.
Jeden takový přímý vstup mě vyprovokoval k přemítání nad osudem charkovské školy číslo 134.

Michalu Kubalovi se podařil 20. března scoop: ve spolupráci s reportéry EBU (Ukrajina, Francie) pořídil rozhovor s Wolodymyrem Zelenským.
Pozadí a okolnosti - viz Newsroom ČT24.

Tři dny předtím, v pátek 18. března byl Babiš po týdenní hospitalizaci (neprůchodnost střev) propuštěn z nemocnice. Od té doby na četných komunikačních kanálech - od Twitteru, Facebooku až po vlastní média - se nechává slyšet, že Fialova vláda z hlediska hospodářské politiky "totálně selhala" a "prohospodařila kapitál," který po volbách zdědila.

Optimistická varianta, podle níž by k příměří došlo již dříve, například po vnitřním puči a odstavení Putina od vesla, je zatím z říše snů.

Když jsem sledoval včerejší statisícový míting v moskevských Lužnikách při oslavách osmého výročí připojení Krymu k Rusku, nemohl jsem si nevzpomenout na záběry z filmu Leni Riefenstahlové Triumf vůle ze 6. sjezdu NSDAP v Norimberku, zvláště scénu, na níž uprostřed volného prostoru mezi masami shromážděných lidí pochoduje vůdce.
Vím, nedá se to srovnávat, byly to odlišné příležitosti, v Lužnikách nebyly špalíry SA manů a v Norimberku Hitler neměl estrádní umělce. Jenomže ten malý středobod uprostřed obrovského prostoru - vůdce, který svým projevem ovládá a manipuluje shromážděné poslušné davy, to se mi zdálo být, když ne stejné, tak velice podobné.
P.S. Hitler také asi neměl na sobě péřovou bundu značky Loro Piana, v Rusku za milion rublů.
P.P.S. Za povšimnutí stojí také nápisy v pozadí "Za mir, Za Rossiju": namísto ruské cyriliky "З" se zde objevuje znak invaze "Z".

Do Česka dorazilo přes dvěstě tisíc uprchlíků (uděleno 195 425 speciálních víz), což je přibližně stejný počet jako v sousedním Německu (207 742), které má však osmkrát více obyvatel než Česko.

Mimořádné Parlamentní shromáždění Rady Evropy (k němuž den předtím promluvil online ukrajinský premiér Denys Šmyhal) přijalo téměř jednomyslně rezoluci, podle níž Rusko vzhledem ke svému agresivnímu chování vůči Ukrajině nemůže být nadále členem Rady Evropy, čímž se aktivoval článek 8 statutu RE, podle něhož o den později Výbor ministrů členství Ruska v RE zrušil.

Ruské ministerstvo zahraničí při předpověditelném vývoji událostí těsně před hlasováním doručilo do sekretariátu generálního tajemníka RE prohlášení, podle něhož hodlá z Rady Evropy vystoupit, protože se RE "stala pod vlivem EU a NATO nástrojem protiruské politiky."
Chtělo tím aktivovat proceduru dobrovolného odchodu podle článku 7, která by nenesla pečeť ostudného výprasku, a podle níž by členství trvalo do konce finančního roku.
Nebylo to nic platné, Výbor ministrů RE rozhodl, že členství Ruska v Radě Evropy skončilo 16. března, okamžitě.

Ať se nám to líbí nebo ne, ve válečném zpravodajství hrají prim televizní kanály. ČT a Prima mají v Kyjevě a na dalších místech zvláštní zpravodaje. Někdy se sejdou na stejném místě, například dnes u vybombardovaného paneláku na předměstí Kyjeva: Matyáš Zrno v 10 hodin (video v příloze), ve 12 hodin pak Václav Černohorský (od 2:40 záznamu).
Televize Nova od začátku března prodloužila Televizní noviny na hodinovou stopáž, někdy až do 20:40.

DODATEK 15.3.:Možná bych měl svůj výrok o dominanci televize opravit, neboť v současné době televiznímu zpravodajství úspěšně sekundují sociální sítě, zvláště když se jejich informace propojí s událostí, jakou se včera večer stalo vystoupení Mariny Ovsjannikovové (Facebook a Instagram), která se svým protestem proti lžím a válce vstoupila do živého vysílání prvního ruského kanálu.

ruské

ukrajinské

Názorným příkladem účinků takové propagandy je rozhovor Petry Procházkové v Deníku N s ruským politologem Dmitrijem Jevstafjevem, který skálopevně věří, že jeho vlast bojuje s nacismem na Ukrajině.

Rozhovory mezi ukrajinskou a ruskou stranou probíhají přes videokonference. Dnes opět bez výsledku, s přerušením do zítřka.

Po delší době je možné dostat se na webové stránky prezidenta Putina, ruského ministerstva zahraničních věcí a některých ruských médií. Blokáda ze strany Anonymous skončila?

V podpoře Ukrajiny jsou česká média víceméně jednotná, zatím ještě žádný politik se neodvážil vytáhnout populistickou kartu remcání proti podpoře uprchlíků.
Okamura a SPD se distancovali od proputinovských výroků člena SPD Jiřího Bolka, kterého z hnutí vyloučili.
Parlamentní listy si úzkostlivě hlídají, aby na jejich web nepronikl ani jeden proruský příspěvek.
Snad to nějakou dobu vydrží.

Ministerstvo vnitra zřídilo informační stránku pro uprchlíky v češtině, v ukrajinštině i v angličtině.

Deník Blesk 12. března zveřejnil odpověď mluvčího společnosti MOL na otázku, proč prodávají naftu tak draho:"Nafta není drahá, jen máte málo peněz. Pokud s tím mají lidé problém, ať si koupí starou octavii a jezdí na olej."
Jak se ukázalo, autorem výroku nebyl mluvčí MOL, ale student, ke kterému se omylem dostal dotaz ve formě SMS od redaktorky Baranové.
Zda byla chyba na straně mluvčího, který na emailu uvedl chybné telefonní číslo, nebo na straně redaktorky, která arogantní odpověď bez rozmyslu zveřejnila, nechť si každý rozebere sám.

V úvodním projevu prezident k překvapení všech oznámil, že udělí nejvyšší státní vyznamenání ukrajinskému prezidentu Volodymyru Zelenskému.
Stručný a výstižný portrét neočekávaného budoucího(?) laureáta pod titulkem "Měl být ukrajinským Háchou. Místo toho je Volodymyr Zelenskyj hrdina" sepsal Luboš Palata.

Včerejší třetí kolo rusko-ukrajinských rozhovorů skončilo, jak se dalo očekávat, bez výsledků.
Podle informovaného zdroje Rusové sem přišli s návrhy: Zelenskyj zůstane pro forma prezidentem, bude jiný předseda vlády, Ukrajina uzná donbaské republiky a ruský Krym, žádné NATO. Pro Ukrajince nepřijatelné.

Čemu je však možné věřit, jsou zprávy o poměrech v ruské armádě, které Patrik Zandl zařadil do svého newsletteru pod názvem "Jak válku maří korupce." Zjištěná fakta potvrzují radioamatéři, kteří pronikli do analogové radiové komunikace. Na vybavení armády digitální technikou prý nebyly peníze (a úplatky?).

Své zážitky a pocity ze dne 24. února, když Rusko přepadlo Ukrajinu, jsem uložil do textu "Ukrajinská přemítání".
Osobním zážitkem osudového čtvrtka, který zde nezmiňuji, byla česká a ukrajinská hymna v podání České filharmonie a Pražského filharmonického sboru před koncertem České filharmonie řady B, jejíž jsem už několik let abonentem.
Dirigoval Semjon Byčkov, jehož názor ruský útok jsem si mohl přečíst na vloženém listu do programu koncertu.

Vladimír Putin dnes v rozhovoru s francouzským prezidentem Macronem znovu potvrdil, že s vojenskými akcemi nepřestane, dokud Rusko nedosáhne stanovených cílů. Jakých? Stále nejasno. Evidentně koridor ke Krymu, levý břeh Dněpru, ale také Oděsa? Že by zmenšená svobodná Ukrajina měla být odříznuta od moře?
O těchto a jiných věcech věcně a zajímavě mluvil Tomáš Pojar v rozhovoru s Čestmírem Strakatým.

Miloš Zeman byl 24. února radikálnější: "Domnívám se, že je načase sáhnout k daleko tvrdším sankcím (...) Šílence je zapotřebí izolovat a nebránit se vůči němu pouze slovy, ale konkrétními opatřeními." Ruská média, která Zemanovy projevy tak ochotně citovala, tentokráte mlčí.

Nord Stream 2 je mrtev, Německo už nebude váhat se zásilkami zbraní na Ukrajinu. Vzdušný prostor západního světa je pro ruská letadla uzavřen, některé banky jsou vypnuty od Swiftu, kromě toho ruská konta v zahraničí spojená s vládou jsou zablokovaná. Rubl padá. Apple odchází z Ruska. Rusové stojí fronty na západní zboží, pokud to ještě jde.

V pátek 25. února zablokovalo sdružení CZ.NIC na doporučení vlády domény/weby Aeronet.cz, Protiproud.cz‚ Ceskobezcenzury.cz, Voxpopuliblog.cz, Prvnizpravy.cz, Czechfreepress.cz, Exanpro.cz a Skrytapravda.cz.
Jak jsem se již dříve vyjádřil, nepovažuji to za šťastné, neboť je to jen voda na mlýn těch, co se snaží tvrdit, že v této svobodné době je to stejné jako před rokem 1989. Kromě toho se zážitkem sovětské srpnové okupace roku 1968 ruským lžím v této zemi uvěří snad jen málokdo.

Doufám, že někdo lépe zmapuje všechna cenzurní opatření, ke kterým došlo v minulém týdnu v souvislosti s ruským napadením Ukrajiny. Nejprve Google odstřihl reklamy od ruských kanálů. Později YouTube zcela zablokoval kanály ruské televize a Sputniku.

Aktivisté z Anonymous komunity kromě toho hackli ruské mediální weby, a útočí na ně tak, že je nelze otevřít. Bohužel, protože tak nemohu čerpat informace z primárních zdrojů druhé strany.
Například všechny odkazy, kterými ve vádemeku o Ukrajině dokumentuji Putinovy názory, jsou teď na stránce kremlin.ru nedostupné.

Ruský Roskomnadzor, výbor pro komunikaci a média, zablokoval webové stránky rozhlasové stanice Echo Moskvy a televizní stanice Dožď. Zároveň jim nechal vypnout vysílače.
Echo Moskvy prý definitivně končí. (Jiné zdroje říkají, že pokračuje na YouTube.)
V ohrožení se ocitla i ruská Wikipedie, neboť podle ruské generální prokuratory se nesmí "speciální vojenská operace" nazývat válkou nebo invazí.