PŘÍLOHA Louče
Příloha Louče - Projev prezidenta Petra Pavla k výročí srpna 1968
Studio ČT24 (1:22:30 záznamu) 21. 8. 2025
Vážení ústavní činitelé, dámy a pánové.
O faktografii toho, co se tu stalo před sedmapadesáti lety, jsme toho slyšeli, nebo ještě dnes uslyšíme hodně, a proto mi dovolte navázat na slova generální ředitele Českého rozhlasu malým zamyšlením.
Historické události si připomínáme především proto, abychom uctili památku těch, kteří se zasadili o naši svobodu a způsob života, který dnes vedeme. Ale připomínáme si je také proto, abychom se z nich poučili, abychom neopakovali dřívější chyby. A poučit se z nich můžeme pouze tehdy, když popis historie a přístup k ní bude co nejobjektivnější.
Bohužel a to nejsem historik, ale všichni víme, že přístup ke studiu historie může být buďto veden snahou po co největší objektivitě a to je to, o co bychom měli usilovat, anebo snahou interpretovat dějiny ve prospěch nějaké národní ideje nebo nějaké ideologie.
A k čemu takový účelový výklad vedl, to jsme v minulosti měli mnohokrát možnost vidět. Ať už to bylo v případě nacistického Německa, národa předurčeného vládnou světu, anebo výklad, který dlouho používal Sovětský svaz a dodnes používá Rusko. Tedy výklad, který měl jasně dát najevo, že historie tady je pro to, aby sloužila zájmům.
Když se podíváme zpátky do historie, druhá světová válka Ruskem nebyla interpretována - tehdy Sovětským svazem - jako válka, která začala už v roce 1938, ale až v roce 1941, až napadením Sovětského svazu Německem. Úplně ignorovala to, že předtím předcházela rozdělením Polska mezi Sovětským svazem a Německem.
A stejně tak dnes Rusko říká, že nevede agresivní válku, která si má podrobit suverénní zemi, ale že vede pouze speciální operaci, operaci na ochranu Rusů a ruských zájmů, ať už jsou kdekoliv.
V případě roku 1968 to byla internacionální pomoc. Internacionální pomoc proti kontrarevoluci, která se u nás údajně rozmáhala a ohrožovala celý socialistický systém. A v duchu tohoto výkladu historie celá jedna generace měla alespoň dočasně pokřivené vnímání světa. A našim cílem by mělo být, aby náš pohled na historii byl co nejobjektivnější.
Nejenom v tom, co nám slouží ke cti, ale i v tom, co o sobě možná neradi zveřejňujeme, ale co si musíme připomínat, protože nejenom historické události, ale i veškeré osobnosti historie nejsou jednobarevné. Nejsou bílé, černé, ale mají všechny ostíny šedi.
A já bych tady možná zmínil vloni představený film Jiřího Mádla Vlny, který se této budově a k událostem, které si připomínáme, velice dobře vztahuje. Protože ty přesně ukazují, jak mnoho energie a přístup k těmto událostem tehdy byl. Že tu byli lidé, kteří prokázali obrovské hrdinství, když se beze zbraně postavili na odpor tankům. A to nejenom tady, ale i v ulicích jiných českých a slovenských měst. Ale, že tu byli také lidé, kteří nevěděli, jak si tu situaci mají vyložit a byli pod vlivem tehdejší propagandy. A možná si mysleli, že to, co se děje, je v podstatě správně.
A stejně tak dnes vidíme, že vlivem různého výkladu nedávné historie, ale i současnosti, mnozí lidé mají opravdu hodně pokroucený pohled na svět. A připomenu druhý film, který jsme shodou okolností s panem předsedou Senátu a některými dalšími měli možnost vidět včera, a to film Velký vlastenecký výlet, který je takovou sondou do duší lidí, kteří podlehli alternativnímu výkladu historie, a kteří mají skutečně představu o tom, že rizika a hrozby jsou úplně jinde, než je vnímá většina společnosti nebo možná velká část světa.
A i proto bychom měli věnovat pozornost tomu, jak vykládáme nejenom dávnější historii, ale jak dál vykládáme i události nedávné, aby nedocházelo ke zkreslování, abychom se drželi faktů, abychom se drželi hodnot, které provázejí lidstvo od nepaměti, abychom byli schopni rozlišovat to, co je správné a to, co je zlo.
Děkuji vám.