LOUČ 
ARCHIV
AKTUALITY
KOHO TO DNES JEŠTĚ ZAJÍMÁ
Čtenářský deníček Louče
ČTENÁŘSKÝ DENÍČEK
HLEDÁNÍ GOOGLE
me-zine o médiích, žurnalistice a dalších věcech života
na www od července 2000            motto: Karl Kraus měl Pochodeň, já to zkouším s Loučí...             © Milan Šmíd
Louč v mezích časových kapacit a finančních možností sleduje
ceskenoviny.cz, denikn.cz, irozhlas.cz, www.idnes.cz, www.lidovky.cz, www.ihned.cz, www.denik.cz, novinky.cz, www.e15.cz, respekt.cz, Echo24.cz, info.cz, voxpot.cz a další zdroje...

O médiích a internetu se nechává informovat z webů
www.mediar.cz, www.mediaguru.cz, www.lupa.cz, www.digizone.cz, www.radiotv.cz, www.mam.cz, www.mediahub.cz, www.parabola.cz, satcentrum.com, www.medialne.sk, www.strategie.sk, www.mediainfo.cz (Newton), včetně odkazů z www.fekar.cz/media.

O zahraničních médiích čerpá informace z
www.guardian.co.uk/media, sueddeutsche.de/medien, www.djw.de, journalist.de, lemonde.fr/actualite-medias, EJO - European Journalism Observatory, některých databází European Audiovisual Observatory, zvláště mavise.obs.coe.int (databáze AV služeb) a IRIS Newsletter (informace o mediálním právu) nebo z Pew Research Center (State of the News Media)


NA OKRAJ DNŮ...     archiv aktualit ČLÁNKY, ÚVAHY, POLEMIKY
28. 6. 2022
Dveře do NATO pro Finsko a Švédsko jsou otevřené poté, co Turecko stáhlo své výhrady proti jejich členství v organizaci na základě podepsaného trojstranného memoranda, v němž obě severské země slibují, že podniknou kroky proti terorismu spojenému s kurdskou organizací PKK. Dohodnuto dnes na summitu NATO v Madridu.
x x x
Válka na Ukrajině. Nepodařilo se mi zjistit, kdo je Ian Matveev/Jan Matvějev, ale jeho vlákno na Twitteru, na němž analyzuje strategii ruské armády a průběh bojů na Donbase jsem si "vytáhl" do aplikace Threadreader, neboť podle mého názoru přináší zajímavá fakta a zasvěcenou informaci o průběhu bojů na Donbase. Kdo neumí rusky, nechť si to nechá přeložit Googlem. Odkaz je zde.

Zaujala mě jeho myšlenka, že ruská armáda, která musela slevit z původních cílů agrese, změnila taktiku a dnes řeší politické, nikoli vojenské úkoly. Tím prvním politickým úkolem je "poskytnout Putinovi skutečné vítězství. Jako takové vítězství bylo zvoleno dobytí Luhanské a Doněcké oblasti Ukrajiny." Tím druhým úkolem, který definuje nový styl války, je "neutrpět trapné porážky".

účtenky obchodního centra v Kremenčuku 27.6.2022Včerejší ruský útok na civilní cíl - nákupní centrum v Kremenčuku - s desítkami obětí - je děsivý nejen na záběrech hořící budovy, které proběhly ve světových médiích, ale také na záběrech průmyslových kamer nedalekého veřejného parku, vzdáleného pět set metrů od výbuchu.
Rusové tvrdí, že cílem byla budova výrobního podniku, kde se nacházely západní zbraně, a že požár v nedalekém obchodním centru způsobil výbuch uskladněné munice.
Incident dnes projednávala Rada bezpečnosti OSN.
Dodatek 29.6.: Ruskou verzi poměrně přesvědčivě vyvrací ruský opoziční server se sídlem v lotyšské Rize meduza.io. Účtenky z údajně zavřeného obchodního centra vyvracejí lži europoslance Ivana Davida (SPD).
P. S. večer 29.6. : Ovšem nejlépe to zdokumentoval Bellingcat, usvědčující lživou ruskou verzi s pomocí satelitních snímků.

x x x
Už víme, kdy se bude volit prezident. Předseda Senátu Vystrčil oznámil datum prvního kola prezidentských voleb na 13.-14. ledna, což znamená, že příjem kandidátních listin končí datem 8. listopadu, a že od 1. července se budou případným kandidátům počítat prostředky vynaložené na kampaň.
x x x
Generální ředitel Českého rozhlasu René Zaoral představil Radě ČRo Dlouhodobý plán rozvoje ČRo pro léta 2022-2027. Nejen televize, ale také veřejnoprávní rozhlas má problém s financováním; Zaoral navrhuje, aby se poplatek zvýšil na ze 45 Kč na 60 Kč měsíčně
x x x
Patrick Zandl se rozhodl opustit Twitter a jeho polarizované debaty, které jsou "žroutem času a nervů."
Souhlasím, i když nemám odvahu se čtení Twitteru zcela zbavit. Možná, že jen omezím počet sledujících. Už jsem tak učinil u Erika Besta, teď ještě zruším Lukačoviče a Vávru, kteří ve snaze získat další followery zde exhibují po vzoru Elona Muska. Šídla si zatím ponechám.

Daily Mail červen 2022, údajný ruský generál Pavel Dodatek 29.6. : Zcela určitě si ponechám také sledování mediálního zpravodaje Filipa Rožánka a odborníka na Rusko Ondřeje Soukupa, kteří mě upozornili na novinářské faux pas Primy a Blesku (o citacích sociálních sítí ani nemluvě) při opisování z britského bulváru Daily Mail.
Foto obézního pseudogenerála v článku o ruských generálech postrádá jakékoli solidní zdroje. Jeho uniforma není vojenská, je to prý nějaký paramilitární kozácký oddíl (podle čepice). Není to bohužel poprvé, co mainstreamová média opisují nesmysly od britského bulváru. Jenomže - když se to právě hodí do převažující linie propagandy, kdo by odolal.

x x x
Kronika koronaviru: Počet nově nakažených Covidem včera, po dvou měsících ústupu, opět překročil hranici jednoho tisíce osob. Naposledy se tak stalo 4. května.
| nahoru |

24. 6. 2022
Korupční kauza zvaná Dozimetr, která v médiích vypukla minulý týden po zatčení a rezignaci náměstka pražského primátora za hnutí STAN Petra Hlubučka (úplatky za zakázky, zvláště u Dopravního podniku), se od podobných afér odlišuje rychlostí, jakou se policejní spis dostal do médií.
Razie a zatýkání proběhlo ve středu 15. června a už druhý den Respekt (Jaroslav Spurný) a následně Prima zmiňují kokainové mejdany zlínského podnikatele Redla, což je informace z vyšetřovacího spisu.
Prý ho anonymně dostaly všechny hlavní redakce, takže v pátek se z něj citovalo ve všech médiích, nejvíce v bulváru.

Dosavadní bilance: dvanáct obviněných, pět zatčených, jedna sebevražda, demise ministra Petra Gazdíka (STAN), kterého v rezortu školství, mládeže a tělovýchovy má nahradit ústavní právník Vladimír Baláš. A k tomu neuvěřitelně demagogická kanonáda opozice proti vládě.

x x x
Válka na Ukrajině: Materiální převaha Ruska na frontě v Luhansku se prosazuje, ukrajinským vojákům zde hrozí obklíčení, nicméně jak i zpráva TASS přiznává, ovládnutí oblastí kolem Lysyčanska bude ještě několik dní trvat.
x x x
Evropská rada včera rozhodla, že Ukrajina a Moldavsko dostanou status kandidátské země Evropské unie.

Evropská komise, která poskytnutí statusu Radě doporučila, ovšem žádá, aby kandidátské země začaly plnit tyto podmínky: zajistit vládu práva, především nezávislost a integritu soudců, zřídit protikorupční legislativu a protikorupční úřad, zavést opatření proti praní špinavých peněz, omezit nadměrný vliv oligarchů na veřejný život, srovnat mediální legislativu s evropskými směrnicemi a "dokončit reformu právního rámce pro národnostní menšiny." Což se asi - vzhledem k mimořádným válečným poměrům a vztahům mezi Ukrajinci a Rusy - nestane jen tak hned.

x x x
Včera se udělovaly Novinářské ceny za rok 2021 Nadace OSF. Velká část oceněných příspěvků měla vztah ke krizovým situacím (Covid, běloruské hranice, Ukrajina, dezinformace).
Novou Novinářskou křepelku, šéfredaktora webu voxpot.cz Vojtěcha Boháče, který se proslavil reportážemi z Ukrajiny, přirovnal syndik Adam Černý k Petře Procházkové před třiceti lety.

Na vyhlašování cen chyběla redakce Respektu, která se od letošního vyhlašování distancovala jenom proto, že Nadační fond nezávislé žurnalistiky, který Novinářskou cenu podporuje, poskytl Pavlu Šafrovi grant 2 miliony Kč na rozjezd tištěného týdeníku Forum 24.
O příčině bojkotu informoval a debatu rozvířil facebookový příspěvek Ondřeje Kundry ze 16. června, na který reagoval Pavel Šafr jak na Facebooku, tak i na webu Forum24.
Za grantovou politiku Nadace, kterou napadl Respekt, se postavili lidé z rozdílných politických táborů - Jakub Patočka a Jan Dobrovský.

x x x
Kronika koronaviru: Počet lidí nakažených Covidem-19 opět roste (dnes 757 nových případů). Může za to prý subvarianta viru s názvem Omikron, která je nakažlivější, nicméně na počtu hospitalizovaných a statistice úmrtí se to zatím neprojevuje.
| nahoru |

22. 6. 2022
Začnu od konce: Dnešní mimořádný projev předsedy vlády Petra Fialy k současné situaci, v němž sdělil národu, že dosažení energetické soběstačnosti bude drahé a bude trvat několik let, a ve kterém informoval o opatřeních, která by měla situaci ulehčit (zrušení plateb za obnovitelné zdroje, úsporný tarif, individuální podpory) opozice využila k útokům proti vládě, při nichž hnutí ANO svojí demagogií (Babiš [od 33.minuty], Schillerová, Havlíček) překonalo normy obvyklé u SPD (Fiala).

Světlana Witowská se na Twitteru pokusila zjistit, zda si projev zasloužil přívlastek "mimořádný."
Více respondentů vyslovilo názor, že projev, kterému vyhradily hlavní televizní kanály mimořádný vysílací čas ve 20:00, mohl být pronesen kdykoli formou tiskové konference.

x x x
Ve středu 15. června promluvil k českým poslancům ve Sněmovně prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj. Po skončení jeho videokonferenčním projevu se ve stoje tleskalo, sedět zůstali jen poslanci SPD.
x x x
O dva dny později na Petrohradském ekonomickém fóru promluvil Vladimír Putin (zde v angličtině). Jeho argumentace a vysvětlování příčin války mi nepříjemně připomínalo slova německého ministra zahraničí Ribbentropa z roku 1939.

Překvapilo mě, jak málo českých komentářů analyzovalo tuto akci, v níž se pod fasádou úspěšného podniku v režii a moderaci propagandistky Margarity Simonjanové (šéfka RT) ukrývala současná Putinova nouze.
Zahraniční státníky ve videopřenosech zastupovali jen čínský prezident Si Ťin-pching a egyptský prezident Abd al-Fattáh Sísí.
V panelu seděl prezident Kazachstánu Kasym-Žomart Tokajev, který se snažil mluvit jen o ekonomické spolupráci, úzkostlivě se vyhýbal ukrajinské válce a nakonec prohlásil, že samozvanou Luhanskou a Doněckou republiku Kazachstán neuzná. Ve věci ukrajinské války zde Putina podpořila vlastně jen Simonjanová

Jediné eso, které měl Putin v rukávě: "blitzkrieg" ekonomických sankcí proti Rusku neuspěl. Zatím. Což neznamená, že sankce nebudou působit dlouhodobě, a to nejen v oblasti financí a měny (zde má Rusko zatím ještě dost prostředků), ale v oblasti vyspělých technologií a průmyslu.
V současné době se čeká, jak Rusko odpoví na litevské omezení dopravy zboží z Ruska do Kaliningradu. Viz také dnešní reportáž BBC.

x x x
Druhé kolo parlamentních voleb ve Francii nedopadlo dobře pro prezidenta Emmanuela Macrona, jehož koalice Spolu/Ensemble získala v Národním shromáždění 245 křesel a ztratila většinu. Šokem byl výsledek Národního sdružení Marine Le Penové, které skončilo na třetím místě za levicovou koalicí NUPES (131 křesel) s rekordními 89 mandáty.
Což není dobrá zpráva pro Evropu, která by potřebovala, aby její francouzsko-německé jádro mělo dostatek sil, stabilitu a odvahu k reformě, kterou EU potřebuje jako sůl.
x x x
Česká vláda představila 15. června logo, motto a priority pro nadcházející předsednictví v Radě EU.
x x x
Jako každý rok, Reuters Institute zveřejnil svůj Digital News Report, a jako obvykle autorem české kapitoly byl Václav Štětka. Důvěra v média v covidové době mírně poklesla, ale na prvních místech důvěryhodnosti jsou stále média veřejné služby - Český rozhlas a Česká televize.
x x x
Sněmovně se podařilo 15. června doplnit Radu České televize. Novými členy jsou politolog, Ladislav Mrklas, bývalá členka RRTV Milada Richterová, bývalý šéfredaktor zpravodajství ČT Karel Novák, bývalý předseda Rady ČRo Petr Šafařík a bývalý generální ředitel ČRo Vlastimil Ježek. Na protest proti veřejné volbě (zatím se většinou volilo tajně - a neúspěšně), opozice se volby nezúčastnila.
Noví členové nejsou žádné nepopsané listy bez mediálních zkušeností a lze tudíž předpokládat, že o mediálním byznysu a jeho fungování - na rozdíl od současného předsedy Matochy - něco už vědí.
x x x
Některá česká média (např. ČT24, Český rozhlas, Aktuálně.cz, Seznam Zprávy. Blesk) připomněla 17. června 50. výročí začátku aféry Watergate.
V USA k tomuto výročí znovu vydali známou knihu dvojice reportérů Bernstein/Woodward Všichni prezidentovi muži.
U nás vyšla v překladu až v roce 2002 a dnes je to vzácný výtisk v antikvariátech za mimořádnou cenu 5001000 Kč.

Ovšem nejlepší je obrátit k primárním zdrojům ve Washington Post, jakým je například chronologie události nebo speciál k 50. výročí s faximilemi dokumentů a článků té doby.

| nahoru |

11. 6. 2022
Jestliže v květnu Česká národní banka předpovídala na červen patnáctiprocentní inflaci, realita prognózu předčila. Jsme na šestnácti procentech a ještě to prý poroste. Růst cen a drahota jsou na denním pořádku všech médií.
Opozice se snaží ze situace těžit, občas - jako Andrej Babiš - dosti primitivním způsobem.
Stále přemýšlím, zda jeho slogany "Za Babiše bylo líp" mu lidé "žerou." Asi ano, když hnutí ANO v průzkumech květnových volebních preferencí se opět umístilo na čele s 28,5 procenty.
x x x
Při návštěvě veletrhu Svět knihy (letos ve stanech, neboť v roce 2008 vyhořelý Průmyslový palác se konečně opravuje) jsem si všiml, kolik literatury faktu bylo napsáno o atentátu na Heydricha, což korespondovalo se zájmem médií, která se 80. výročí této události věnovala četnými speciály.
x x x
Válka na Ukrajině: Obsáhlý materiál německého týdeníku Spiegel ze 3. června s titulkem: "Proč bylo Německo tak pomalé při dodávkách zbraní" podle mého názoru odráží jistou rezervovanost vůči Zelenskému, kterému Německo sice pomůže uhájit nezávislost, ale zřejmě není ochotno dát bianco šek jeho proklamovanému vojenskému cíli - bojovat až do konečného vítězství, tj. porazit Rusko.

Timothy Snyder naproti tomu trvá na tom, že Ukrajina musí zvítězit a oponuje názorům, podle nichž nukleární mocnost nelze porazit. Podařilo se to Vietnamu proti Americe a Afghánistánu proti Sovětskému svazu.

x x x
Média široce citují výrok, který učinil Vladimír Putin k 350. výročí narození Petra I.: Petr Veliký vedl 21 let severní válku. Mohlo by se zdát, že se během ní snažil něco násilně odtrhnout od Švédska. Ale on nic neodtrhával, on to navracel." (týkalo se Petrohradu) s dodatkem: "Soudě podle všeho je i naším údělem navracet a upevňovat".
Jak to v médiích bývá, výrok se cituje v několika verzích a tak jsem si našel video (zdroj Guardian News) a jeho přepis na BBC.
Britský bulvár spekuluje o špatném zdravotním stavu Vladimíra Putina. Informační válka probíhá na plné obrátky.
x x x
Twitter pozastavil účet Vojtěchu Gibišovi, na němž 7. června proběhla zajímavá debata o svědectví jistého českého dobrovolníka Peťana z Ukrajiny, který mluvil také o zvěrstvech na straně Ukrajiny (video mezitím staženo z webu).
Protože bylo evidentní, že Peťan si některé věci vymýšlí, začala být zpochybňována autenticita jiného účtu dobrovolníka na Ukrajině @barbarian_cohen (občanské jméno: Fiala), který se proti tomu ohradil.
Vojtěcha Gibiše vyzpovídal Miloš Čermák.
x x x
Ve čtvrtek 9. června začalo v americkém Kongresu veřejné slyšení speciálního výboru pro vyšetření událostí z loňského 6. ledna, při němž demonstranti povzbuzováni exprezidentem Trumpem zaútočili na Kongres, aby zvrátili výsledky prezidentské volby.
Jestli šest veřejných slyšení přesvědčí Trumpovy příznivce o jeho nezákonném chování, jest otázkou. Desetiminutové video připravené výborem shrnuje hlavní události toho dne.
x x x
Rada České televize je stále nekompletní, když opozice volbu sabotovala způsobem, ne nepodobným blokádě, kterou vloni před volbama prováděla pětikoalice.
x x x
V úterý 24. května pozvala Česká televize Tomia Okamuru do pořadu Interview ČT24, který vedla - a podle mého názoru nezvládla - Světlana Witowská, která nebyla schopna čelit jeho demagogii fakty a musela si pomáhat ideologií. Okamura to využil na sociálních sítích a například se chlubil, jak to Witowské s drahými energiemi vytmavil.
Že Okamura v tomto punktu lhal (např.: "levnou elektřinu posíláme na evropskou burzu do Lipska, kde nám ji zdražují až o 4 000 %"), musel se zpožděním vysvětlit až demagog.cz.
| nahoru |

6. 6. 2022
Když prezident Miloš Zeman poskytl rozhovor ukrajinské redakci rádia Svobodná Evropa, musel čelit nepříjemné otázce: "I dál berete dočasně anektovaný Krym za „fait accompli“ - hotovou věc?"
Zeman odpověděl: "Jediné, co jsem tehdy v r. 2017 ve Štrasburku udělal, bylo, že jsem pojmenoval onoho pověstného „slona v místnosti“. Ano, bylo to poněkud nediplomatické a dnes bych takto upřímně na toto téma nemluvil."
Svůj názorový obrat pak znovu potvrdil větou: "Dnes si myslím, že Putin opravdu patří před válečný soud. "
x x x
Světová - a také česká - média žila na sklonku minulého týdne oslavami platinového (70 let) výročí panování britské královny.
Pro archivní účely si zde ukládám odkaz na čtvrthodinový přehled oslav 2.-5. června z dílny Sky News a také několikaminutový přehled vystoupení a celebrit na závěrečném koncertu, který BBC uvedla humornou scénkou odpoledního čaje s medvídkem Paddingtonem.

Královna v ní opět osvědčila svůj nadhled a smysl pro humor, podobně jako před deseti lety ve scénce s Jamesem Bondem při zahájení LOH v Londýně.
Nicméně vzhledem ke zdravotnímu stavu se její účast omezila na tři krátká vystoupení na balkoně Buckinghamského paláce.

x x x
Trvalkou mezi mediálními tématy jsou prezidentské volby, které nás čekají příští rok v lednu. Český rozhlas každé dva týdny vysílá seriál "Čekání na prezidenta."
Nemine týden, aby svůj úmysl neohlásil nějaký nový kandidát. Naposledy exrektor UK Tomáš Zíma a exrektorka brněnské Mendelovy univerzity Danuše Nerudová.

CNN Prima News preference kandidátů 4/2022 O prezidentských kandidátech se točí dlouhé podcasty (například Šídlo/Dobrovský). Dvojice Grohman/Stehlík, která "přepisuje dějiny," nabízí historickou retrospektivu (podcast Hledá se king).

CNN Prima News při zvaní svých hostů ztratila už jakoukoli míru pro vkus a úroveň veřejné diskuse, když do studia 2. června pozvala jako prezidentského kandidáta také Jakuba Olberta, nechvalně známého organizátora iniciativy Chcípl pes.

Přičemž zatím ještě nikdo není oficiální kandidát. Ještě nikdo nesesbíral 50 tisíc podpisů, ani nezískal podporu dvaceti poslanců nebo deseti senátorů.
Takže všechno je zatím jen mlácení prázdné slámy, které Peter Honzejk z HN komentoval slovy: "Geniální. Když nevyhlásím až do poslední chvíle kandidaturu, tak nemusím dodržovat finanční limit na kampaň, protože kampaň, kterou dělám, není kampaň."

x x x
Poté, co Luboš Beniak vyzpovídal Vladimíra Špidlu, a knihu "Špidla aneb Zdroje jsou..." uvedli v Knihovně Václava Havla, napadlo mě, zda do prezidentského klání nebude chtít vstoupit také další "ex-" tentokráte expremiér. Já osobně bych mu ten podpis dal.
| nahoru |

31. 5. 2022
Jak jsem před týdnem předpověděl, Severodoněck padl do rukou Rusů, i když to nebylo "brzo."

Ruští vojáci na pozici ukrajinské armády pod Světlodarskem v Doněcké oblasti, zdroj Kommersant

O válce na Ukrajině se nechávám pravidelně informovat ze zahraničních médií. Jsou to online zprávy Sky News, příspěvky britského korespodenta BBC Steva Rosenberga, ale i informace ruského deníku Kommersant.

V jeho sekci multimédia je fotogalerie války na Ukrajině, která překvapivě nabízí snímky z obou strany fronty. Vybral jsem z ní jeden obrázek který ukazuje, jakým způsobem se zde válka vede. U snímku je popisek: Ruští vojáci na pozici ukrajinské armády pod Světlodarskem v Doněcké oblasti. Takže nejdříve se všechno kolem rozstřílí a to, co zbyde, se vítězně obsadí. Tady bylo obranné postavení ukrajinské armády uprostřed polí, ale ve městě jsou domy a lidé.

Rychlé přičlenění Chersonu k Rusku referendem po krymském vzoru (tehdy se konalo měsíc po majdanu a po obsazení krymského parlamentu zelenými mužíčky) se zatím nekonalo, teď se o něm uvažuje v perspektivě měsíců až jednoho roku. Což vypovídá o pokračujícím odporu místních obyvatel proti okupaci. Také proto asi okupanti v Chersonu vypnuli mobilní služby a internet.

x x x
Věta: "Podle mého názoru musí v příštích dvou měsících nastat pohyb směrem k vyjednávání a jednání o míru, aby mohl být v hlavních rysech načrtnut výsledek této války. A to dříve, než to vyvolá otřesy a napětí, které bude stále těžší překonat, zvláště mezi výsledným vztahem Ruska, Gruzie a Ukrajiny k Evropě. V ideálním případě by dělicí čára měla vrátit status quo ante, ke stavu před konfliktem, kterou pronesl americký exministr zahraničí Henry Kissinger (99 let) na letošním setkání v Davosu, vyvolala na Ukrajině i jinde negativní reakce.

Možná také proto, že média ji interpretovala jako přímou výzvu, aby Ukrajina přenechala část svého území Rusům. Přičemž Kissinger v celém rozhovoru se pouze točil na svém oblíbeném tématu "umění diplomacie", které je schopno řešit konflikty a nastolit rovnováhu. Kromě toho přiznal, že budoucí "dělící linii" dnes nelze definovat a bude ji obtížné odhadnout.

x x x
Generální ředitel České televize Petr Dvořák uspořádal dnes tiskovou konferenci, na které informoval o Strategii udržitelnosti veřejné služby ČT pro roky 2023 a 2024, jejíž podstatou jsou škrty a omezení aktivit a služeb ČT v rozsahu 910 milionů korun. Kromě jiného skončí vysílání reprízového programu ČT3.

V článku Hospodářských novin s titulkem "Česká televize propustí stovky lidí a omezí výrobu pořadů, na zvýšení poplatků ale vhodná doba není" projevil svoji ignoranci poslanec za ANO Martin Kolovratník, který s propouštěním lidí souhlasí, ale vypnutí kanálu pro seniory kritizuje. Že prý to vlastně nic nestojí: „Když to zjednoduším, jen naládujete počítače filmy a počítač je sám pouští, personální náklady jsou minimální,“ dodal Kolovratník. Že existují také poplatky ochranným organizacím, tzv. reprízné, jest mu evidentně zcela neznámo.

Jako Hurvínek válku si bohužel představují televizní provoz i někteří vládní poslanci, kteří tvrdí, že je možné zachovat současný rozsah služeb, když se bude šetřit. Přičemž stále platí jednoduché pravidlo: za málo peněz málo muziky. Reálná hodnota TV poplatku stanoveného v roce 2008 na 135 Kč měsíčně (cena jedné krabičky dražších cigaret) vlivem inflace klesla na dnešních 86 korun.

Současnou situaci médií veřejné služby výstižně popsal Filip Rožánek vyzývající koalici, aby přešla od slov k činům. Jenomže: "...koalice chtěla ze všeho nejdřív protlačit nový systém volby radních, protože to má několik politiků jako své téma a protože se k tomu vláda s nesmyslným termínem zavázala v programovém prohlášení."

x x x
Abych nezapomněl: otvírákem českých médií těchto dnů však není Ukrajina, ani zvláštní zasedání Evropské rady o sankcích, ani média veřejné služby, ale uprchlíci (zvláště ti se snědou kůží), rostoucí ceny energie, inflace a domácí hádání, kdo za to může.
x x x
Zástupce šéfredaktora zpravodajství František Lutonský zrušil svůj účet na Twitteru.
Když to "zmizení" radostně okomentoval Martin Kolovratník, Jindřich Šídlo mu odpověděl: "Nějak mě to uniklo. Prý vám ale zmizel Švachula. Na devět let."
Čím upozornil na rozsudek v korupční kauze brněnského místostarosty, exčlena ANO.
x x x
Dodatečně po uzávěrce (už v červnu) uvádím: Na Mistrovství světa v ledním hokeji Česko v neděli 29. května po desetiletém půstu získalo medaili - byla bronzová - prohráli jsme s Kanadou, porazili USA. Oslavy byly veliké - a také divoké - jako by to bylo zlato.
A protože dnes je všechno politikum, v ruských médiích jsme se mohli dočíst, že na tu medaili jsme dosáhli nečestným způsobem, jen proto, že v Helsinkách a Tampere nebylo Rusko a Bělorusko.
| nahoru |

25. 5. 2022
Z informací o Ukrajině vybírám dva odkazy.
Tím prvním je twitterové vlákno Jana Ludvíka z Institutu politologických studií FSV UK, které začíná větami "Západní veřejnost žije iluzí, jak hodný ukrajinský David porazil zlého ruského Goliáše.... Začala opotřebovávací válka, hodně pomalá a vyhraje ten, kdo vydrží déle…"
Ludvík zde dále připomíná, že ruská armáda se poučila z chyb, a že materiální převaha je stále na straně Ruska.

V této souvislosti mě zaujala zpráva ukrajinského generálního štábu, že "Moskva nemá dostatečné zásoby vysoce přesných raketových zbraní, zintenzivnila proto využití letectva k podpoře pozemních jednotek."

x x x
Druhý odkaz směřuje na reportáž Sky News o otřesných podmínkách válečného života v Severodoněcku (jenž asi brzy padne do rukou Rusů).
Kromě jiného se zde popisují ne příliš přátelské reakce místních obyvatel ve vztahu k britským reportérům: jeden jim vyčetl, že Britové dodávají Ukrajině zbraně pro pokračování války, jiný obvinil britskou vládu, že těch zbraní nedodala dost na to, aby válka už skončila.
Reportáž je bohatě ilustrována fotodokumentací a grafikou, stojí za zhlédnutí.
x x x
Jak už bývá v médiích pravidlem, stovky anonymních obětí na Ukrajině se v médiích vždy dostanou do stínu události s adresným zabíjením, jakou byl včerejší masakr devatenácti dětí a dvou dospělých osmnáctiletým výrostkem ve škole v texaském městečku Uvalde. Další z řady školního zabíjení.
x x x
Po koronaviru dnes už ani pes neštěkne. V médiích ho nahradila nová virová choroba - opičí neštovice, které včera dorazily také do Česka.
Ministerstvo zdravotnictví již vydalo k nemoci informační materiál. Karanténa po blízkém styku s nakaženým trvá 21 dnů. Očkování proti neštovicím u nás skončilo v roce 1980.
x x x
Na sítích se diskutovala funkce vládního zmocněnce pro oblast médií a dezinformací Michala Klímy, který si na Twitteru postěžoval, že dostává stížnosti, k jejichž vyřízení nemá kompetence. A tak si zde odkládám odkaz na rozhodnutí vlády z 24. března 2022 o zřízení funkce, jakož i Statut, kterým byl Klíma do funkce vybaven.
x x x
Při inovaci a aktualizaci záhlaví Louče jsem zjistil, že letos v únoru skončil mediální web ceskamedia.cz. Kdysi ho provozoval jihočeský podnikatel Jaroslav Berka. Že skončila také istrategie.cz a Soukupův marketingsales.cz, to jsem věděl už dříve.
| nahoru |

20. 5. 2022
Ukrajina. Obránci Azovstalu se postupně vzdávají. Podle některých indicií - neboť k přesným informacím, co se děje na frontách, se člověk nedostane - Rusové na Donbase postupují svým známým stylem - bez ohledu na ztráty, materiální převaha musí zvítězit.

Vystoupení plukovníka Chodarjonoka v ruském televizním pořadu "60 minut" jsem z pohledu médií komentoval v blogu pro Aktuálně.cz. Na Louči zde.

x x x
Není tomu tak dávno, co jsem reagoval na emotivní reakce Markéty Pekarové Adamové vůči Viktoru Orbánovi v příspěvku Když média zkreslují a politici to vy(zne)užívají.

Podobná situace vznikla u zprávy ČTK "EK žaluje Česko kvůli pravidlům o obsahu audiovizuálních médií."
Na webu Echo24 ji "tvůrčím způsobem" zestručnil místní žurnalistický nedouk (zřejmě Záviš Dobiašovský) a uvedl ji naprosto zavádějícím titulkem "Brusel žádá pro Česko pokutu. Nemáme v zákoně kvóty na evropské filmy."
Značka -zvd- vůbec nepochopila podstatu nové směrnice (EU) 2018/1808, jejímž klíčovým bodem je rozšíření regulace na platformy pro sdílení videonahrávek (YouTubeři apod.). Ustanovení o kvótách v ní stojí na okraji, navíc ty kvóty v našem zákonu pro AV služby už máme.
Kromě toho Komise vyčkávala 18 měsíců (směrnice se měla implementovat do podzimu 2020), než se odhodlala spustit uvedenou proceduru. Tím nechci nijak Směrnici obhajovat. Když se projednávala v radě EU, Česká republika hlasovala proti.

(K problému směrnice jsem se vyjadřoval několikrát: Budou se regulovat i youtubeři? 1.4.2019, Budou se měnit mediální zákony 17.8.2020, nebo komplexně Proměny mediální legislativy 15.2.2021.)

x x x
Jenomže jak je u našich politiků obvyklé, tuhle pokroucenou mediální informaci se rozhodl komentovat na Twitteru poslanec Jan Skopeček (ODS) tirádou proti Bruselu: "Ne, to nejsou zprávy z nějakého paralelního vesmíru, EK nás chce trestat za chybějící kvóty na filmy. Domníval jsem se, že v době války na Ukrajině a energetické krize začne EK konečně řešit skutečné problémy EU."
Jestliže lidé a politici - namísto aby si věci prověřili a zkoumali skutečnou situaci v terénu - reagují podle povrchních nebo jednostranných médií, tak se nedivme, že tak často šlapou vedle. Jestliže jde o politika vrcholového, pak to může vést ke katastrofám.
x x x
Takovou bylo i americké rozhodnutí zaútočit v březnu 2003 na Irák. Ve středu 18. května se svět pobavil přeřeknutím bývalého amerického prezidenta George W Bushe, který v projevu ve své knihovně v Dallasu - s odkazem na Putina - odsoudil "rozhodnutí jednoho muže začít zcela neospravedlnitelnou a brutální invazi do Iráku... měl jsem na mysli Ukrajinu".
x x x
Poslanci opět vybírali kandidáty do Rady České televize. Výsledkem jsou jména 3+12 finalistů. Mezi nimi chybí exradní Zdeněk Šarapatka, který svoji kandidaturu zrušil.
Vystoupení kandidátů zaznamenal online a později na Lupě Filip Rožánek.
x x x
"Novinařinu, která stojí na velkém množství otevřených zdrojů" zajímavě popsal v Médiáři Jakub Jetmar.
Až do loňského roku jsem se snažil některé studenty žurnalistiky v semináři "Práce s informacemi" přesvědčit, že by neměli opisovat z Googlu, ale obracet se k primárním zdrojům. Bohužel ne vždy úspěšně. Nicméně po našem společném textu (s Ludmilou Trunečkovou) "Novinář a jeho zdroje v digitální éře" je prý stále poptávka.
| nahoru |

16. 5. 2022
Eurovision Song Contest, mezinárodní písňovou soutěž s rodným listem z roku 1956, letos 14. května vyhrála Ukrajina, kterou do čela poslaly divácké hlasy hlavně z pobaltských republik a Polska (podle porot byla Ukrajina čtvrtá, nejméně diváckých hlasů přišlo ze Srbska).
Rusko (první účast 1994, pak pravidelně od 2000) bylo letos pod nátlakem řady členských zemí EBU ze soutěže vyloučeno, ruské televize přenos ze sobotního finále nevysílaly.
x x x
proměny strategie ruského útoku na Ukrajině V italském Turinu Ukrajina zvítězila, na rusko-ukrajinské frontě zatím stále nerozhodnuto. Ukrajinské úspěchy u Charkova, ruské útoky na Donbase. Dodávky zbraní ze Západu pokračují. Není jasno, zda a jak rychle se dostávají na frontu. Rusové systematicky ničí infrastrukturu země. Pohonné hmoty se musí na Ukrajinu dovážet, soukromá osobní doprava prý už na ně nemá nárok.
Obklíčení vojáci v Azovstalu se stále nevzdali, Rusko odmítlo jejich evakuaci navrhovanou Tureckem. A tak se tady možná dočkáme další Srebrenice.
Přiloženou mapu, na níž jsou vyznačeny proměny ruské útočné strategie, jsem ulovil na Twitteru, autor neznámý.

Škoda, že článek Tomáše Vlacha v Lidovkách Filtrovaná Ukrajina je za paywallem. Podává svědectví o ruské armádě, policii a tajných službách evidujících Ukrajince a jejich postoje ve stylu někdejších čistek KGB.

K dispozici jsou i další zdroje o situaci na druhé straně fronty, například překladové materiály Lucie Sulovské na konzervativninoviny.cz. Mám na mysli včerejší článek Miliony Strelkovů nebo příspěvky novináře Šury Burtia z ruského nezávislého webu Meduza "Jak je to možné" díl 1 a díl 2.
Ze stejného serveru si tady ještě uložím odkazy na seriál z knihy Mashy Gessenové o Putinovi Muž bez tváře (díly 1, 2, 3a, 3b, 4, 5, 6, 7, 8) a také stať Anatola Lievena z FT o ruských elitách.

x x x
Ve stínu Ukrajiny, uprchlíků, energetických problémů a inflace (dnes také zahájené opravy Barrandovského mostu) zůstaly v médiích výsledky Konference o budoucnosti Evropy. Konference, k jejíž občanské části jsem se vloni vyjádřil dosti skepticky, skončila plenárním zasedáním a 9. května vydáním závěrečné zprávy, která má s přílohami přes 300 stran.
Nečetl jsem ji, ale shrnutí jsem našel ve zprávě ČTK a také v komentáři právníka Tomáše Břicháčka.
x x x
Jmenování Aleše Michla guvernérem České národní banky vyvolalo v médiích a na sociálních sítích bouři převážně kritických názorů a knížecích rad, jak zkrotit dvucifernou inflaci.
Názory ekonomů na zvyšování úrokových sazeb rozebral na FB ekonom Jaroslav Borovička, podle něhož "nejracionálnější úvahu o současné situaci uveřejnil v MF Dnes Václav Klaus".
Protože se Borovička ironicky a dosti pohrdlivě vyjádřil k názorům stálého návštěvníka televizních obrazovek Lukáše Kovandy, získal moji důvěru a věřím mu. Při tom mě napadlo: Kdyby tak Václav Klaus zůstal u financí a nepletl se do politiky...
x x x
O víkendu se konal XI. sjezd KSČM, na němž europoslankyně Kateřina Konečná obhájila předsednický post, když starý stalinista Josef Skála a mladá krev Miloš Krajča svoje kandidátky stáhli. Sociální sítě: nomen omen? Znamená volba předsedkyně, že KSČM už bude brzy na konečné?
x x x
Správce domény cz oznámil, že od června přestane blokovat osm domén dezinformačních webů, a ponechá "dotčené domény vyřazené ze zóny pouze na základě příkazu soudu, Policie ČR nebo jiného kompetentního orgánu státu." Konečně!
x x x
V Izraeli houstne atmosféra, po sérii teroristických útoků byla zastřelena (zřejmě z izraelské strany) novinářka Širín abú Aklahová pracující pro Al-Džazíru.
Video z jejího pohřbu, do něhož necitlivě zasáhla izraelská policie, vyvolalo ve světě pobouření, vyjádřil se i náš ministr zahraničí.
x x x
Ve Finsku začalo Mistrovství světa v ledním hokeji - bez ruských a běloruských mužstev - které Mezinárodní hokejová federace (IIHF) vyřadila po jistém váhání, když Finsko oznámilo, že oba týmy na svém území nestrpí. Jako obvykle, začali jsme porážkou se Švédskem 3:5.
x x x
Přeladil jsem si svůj set-top box a tak mohu sledovat ukrajinský televizní program 1+1 (v multiplexu Českých radiokomunikací od 11. dubna) a od 5. května také dětský program Nickelodeon Ukraine Pluto.
| nahoru |

12. 5. 2022
Bývaly doby, kdy Louč nabízela přidanou hodnotu ve zprávách o české mediální scéně. Dnes už je to bohužel minulost. Stále více obsahu médií je za paywallem, a médií na internetu přibývá. A tak se Louč stále více stává mým soukromým deníčkem.

Tak například nestíhám sledovat informace o průběhu války na Ukrajině.
Zdá se mi však, že česká média se až příliš soustřeďují na úspěchy Ukrajinců - například u Charkova - aniž si všímají, že pomalu ale jistě Rusové postupují v Donbasu.
Podle některých zpráv se tady dostali až k administrativním hranicím tzv. Luhanské republiky, což jest jeden z cílů - vytlačit Ukrajince ze samozvaných republik. V Doněcké republice se jim to prý příliš nedaří. Ukrajinci se tady sice pochlubili, jak zmasakrovali pontonový most a jeden ruský prapor na řece Siverskyj Doněc. Poslední zprávy však říkají, že přechod přes tuto obrannou linii se Rusům podařil jinde.

x x x
pomník v Mariupolu - převzato z Nova gazeta Poté, co se 9. května v Moskvě konala vojenská přehlídka na Rudém náměstí (k vidění také na českých TV kanálech, chyběla letecká přehlídka, Putin nevyhlásil mobilizaci ani válku, jen opakoval své lži), konaly se po celém Rusku tradiční pochody "Nesmrtelných pluků" - podle ruských zdrojů letos s rekordní účastí 12 milionů lidí. Zda spontánně, či organizovaně, toť otázka.
Nicméně ta tradice tady existuje a proto je tak úspěšný žolík ruské propagandy - bábuška s praporem, který je pro ni svatý.

Protože jsem byl v Rusku naposledy před 37mi lety, rád bych věděl, zda tam ještě přetrvává jiná tradice, která byla spontánní a neorganizovaná - svatební květiny mladých sezdaných párů pokládané k válečným pomníkům.

x x x
Česká média teď více než zprávy z bojiště zajímá, jak stát naloží s asi 2500 romskými Ukrajinci, z nichž asi čtyři stovky bivakují na Hlavním nádraží.
Pro část z nich se nyní postavil stanový tábor v Troji na místě, kde před rokem stály stany pro bezdomovce v covidové karanténě.
x x x
Populistickou kampaň zaměřenou proti uprchlíkům a vládě, která se o ně stará, rozbalil naplno Tomio Okamura ve všeobecné rozpravě na 19. schůzi 10. května.
O problému mluvil téměř celou hodinu, až členové vlády na protest proti jeho urážkám opustili sál a jednání ten den skončilo.
Ze schváleného pořadu této schůze, která začala už v dubnu, se do dneška podařilo projednat sotva čtvrtina bodů. Mezi nimi je také - již po kolikáté zařazeno? - schvalování výročních zpráv Českého rozhlasu a České televize v letech 2018-2020.
x x x
Když na mimořádné 20. schůzi ve dnech 3.-4. května Sněmovna projednávala novelu zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, opozice opět sáhla k obstrukci.
Zákon, který snižuje platby za státní pojištěnce, čímž chce vláda ušetřit čtrnáct miliard, prošel do druhého čtení po celodenní a celonoční rozpravě, při níž vynikali poslanec Okamura (řečnil přes dvě hodiny) a expremiér Babiš (řečnil hrubého času čtyři hodiny), z jehož projevu zaujala v médiích výzva k samovyšetření varlat.
Na novelu zákona o střetu zájmů. který by omezil veřejné funkcionáře ve vztahu k vlastnictví médií, účasti na veřejných zakázkách a na investičních pobídkách, se už nedostalo.
x x x
Finové chtějí požádat o vstup do NATO. Dnes to oznámilo společné prohlášení prezidenta a premiérky.
Jak znám poměry ve Finsku, Finové by to neudělali, kdyby s nimi do toho nešli i Švédové. Další z kontraproduktivních následků Putinova rozhodnutí napadnout Ukrajinu.

Na zimní rusko-finskou válku 1939-40 jsem vzpomínal nedávno v třetím pokračování Ukrajinských přemítání.
Ještě před 24. únorem jsem přeložil rozhovor s finským prezidentem (také o Putinovi).
Po ročním pobytu a osmiletých pravidelných návštěvách této země jsem se pokusil o porovnání toho, co má Česko s Finskem společné, a v čem se naše dějiny liší.

x x x
Financial Times natočil rozhovor s Henry Kissingerem, který kromě jiného říká:
"Myslím, že (Putin) špatně odhadl mezinárodní situaci a zjevně špatně odhadl možnosti Ruska ustát tak velkou operaci – a až nastane čas urovnání sporu, všichni musí vzít v úvahu, že se nevracíme k dřívějším vztahům. Postavení Ruska už kvůli tomu bude jiné – ne protože bychom to my požadovali, ale protože si to postavení vytvořili."
x x x
Seznam Zprávy přinesl 8. května rozhovor s Čechem, který už několik týdnů bojuje na Ukrajině v první linii.
Kdosi na sítích vyslovil domněnku, že je to člověk z twitterového účtu @barbarian_cohen, který zde rovněž bojoval, a 9. května oznámil, že z jednotky odchází. Není to pravda.

Včera prezident Miloš Zeman vyslovil souhlas ke vstupu do ozbrojených sil Ukrajiny pro 103 českých občanů, kteří o to požádali podle branného zákona.

| nahoru |

2. 5. 2022
Kde jsou doby, kdy zprávy o bouřlivých prvomájových demonstracích se objevovaly na titulních stránkách českých deníků. Dnes takové zprávy přicházejí jen ze zahraničí. V Česku se slaví klidně a v malých skupinkách.
x x x
"Je to člověk, který (...) se dopustil zločinu proti míru, a zločin proti míru je synonymem válečného zločinu." Tahle slova o Vladimíru Putinovi, která pronesl prezident Miloš Zeman v nedělním rozhovoru pro TV Prima (předtočeno v sobotu) si v Moskvě asi za rámeček nedají.

Rozhovor se neobešel bez útoku na novináře (nejpitomější tvor na zeměkouli), na závistivé hlupáky (není nutné mít pokoru při rozhovoru se závistivými hlupáky) a také na předsedkyni Sněmovny Pekarovou (je prokletím české politiky). Ale jinak prezident - s výjimkou obhajoby své milosti Miloši Balákovi - mluvil o současných problémech poměrně rozumně a vypadal svěže.

Což František Lutonský na Twitteru komentoval: "Máme opravdu špičkové zdravotnictví. To je neuvěřitelný." Následná debata vyloučila možnost, že by tento komentář umístěný na Twitter v průběhu vysílání prezidentova rozhovoru patřil někomu jinému.

x x x
Zatímco o prvomájovém vystoupení českého prezidenta ruská média mlčí, pár křiklounů při projevu spolkového kancléře Olafa Scholze (sociálního demokrata) jenž na prvomájovém odborářském shromáždění v Düsseldorfu obhajoval podporu Ukrajině, si na ruských médiích našlo prostor okamžitě.
x x x
Deník KSČM Haló noviny se ode dneška mění z deníku na týdeník. Změnil také internetovou doménu halonoviny.cz na ihano.cz, kde našel své internetové místo s novým názvem Naše pravda.
Co se však nemění, jsou komentáře Jaroslava Kojzara
| nahoru |

26. 4. 2022
Událost víkendu: Emmanuel Macron zvítězil v druhém kole francouzských prezidentských voleb, když porazil Marinu le Penovou poměrem 58,54 % vs. 41,46 % odevzdaných hlasů.
x x x
Twitterovou komunitou zahýbalo odhalení anonymních účtů na Twitteru, lépe řečeno, jejich ztotožnění s konkrétními osobami v placeném článku Jakuba Zelenky "Anonymové českého Twitteru. Stopy vedou i na úřad vlády".

Populární twitterové účty jako @jietienming (Šimon Ehrlich), nebo @svedek (Vlastimil Veselý), nebo @Posledniskaut (Michal Pártl), či @dojnice (Ivan Pištora) jsem nesledoval, ale často jsem se k nim dostával přes jiné lidi z mé twitterové bubliny.

Podle Miloše Čermáka anonymní účty - byť signalizují neochotu nést odpovědnost za své názory - nevadí, zvláště když si soustavným publikováním vytvoří identitu.

x x x
Shodou okolností tato bouře ve sklenici vody se časově potkala se zprávou, že Twitter kupuje miliardář Elon Musk za 40 miliard dolarů
Jak Musk přišel ke svým miliardám, popisuje Petr Koubský v (placeném) Deníku N.
x x x
Zprávy z ukrajinského bojiště jsou stále neurčité. Obě strany pouští ven jednotlivosti, kterým můžeme a nemusíme věřit. Z ruských brífinků jsem vyčetl, kolik techniky a vojáků Rusové Ukrajincům zničili, ale když jsem se díval do mapy, abych identifikoval místa uvedených vojenských akcí, pak ruský postup ve směru zamýšlené operace - o němž asi nelze pochybovat - není příliš rychlý.
Na druhé straně podobně jako zpravodaj ČT David Borek v Rozstřelu na iDnes.cz, bohužel nesdílím slogany o vítězící Ukrajině, i když bych se rád nechal překvapit.

Nejasné je pozadí výbuchů a požárů uvnitř Ruska (ropný sklad v Brjansku), jakož i tří teroristických akcí v Podněstří (mj. zničena vysílačka šířící ruské programy). Provokace? Jako Gliwice?

x x x
Překvapilo mě, když jsem navštívil fotogalerii deníku Komersant s fotografiemi z války, z nichž některé byly pořízeny na Ukrajině (Charkov, Oděsa, zničená města a vesnice). Jak na to asi reagují ruští čtenáři? Přece ty děsivé obrazy zkázy nemohou nechat člověka klidným.

Zajímavý vhled do událostí z perspektivy neválčícího občana Ukrajiny získávám z rozhovorů a reportáží Petry Procházkové v Deníku N.
Například z rozhovoru se šéfem Státní inspekce jaderné bezpečnosti Olehem Korikovem "Vystudoval jsem ještě v sovětských dobách Obninský institut jaderné energetiky. A teď tu vidím svého bývalého spolužáka. Zapleteného do téhle… záležitosti. Samozřejmě jsme se léta neviděli, ale bylo to opravdu nepříjemné překvapení..."

Nebo ze Slavutyče blízko Černobylu, kde se Petra P. setkala s rodinou ruského jaderného fyzika Valerije Dmitrijeva (on pro Putina, syn brání Mariupol) a s jeho sousedy a kolegyní Ljanou:
„A vy víte, co to je fašismus? Tak to nám tady hrozilo,“ konstatuje (...) „Když mluvíte jen rusky a čím dál víc lidí na vás úporně, ale opravdu úporně mluví výhradně ukrajinsky, jak by vám bylo?“ projektantce zařízení pro jaderné elektrárny se lesknou oči vztekem a lítostí.

x x x
O tiskové konferenci, která se konala při návštěvě generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese, který dnes jednal v Moskvě s Putinem i Lavrovem, ruské ministerstvo zahraničí publikovalo rozsáhlou informaci prezentující pouze výroky ministra Lavrova.

A tak zde chybí nejen text Guterresova vystoupení, ale i otázka indické novinářky ve věci šetření možných válečných zločinů a genocidy, a Guterresova reakce na Lavrovovy tirády:
"Ať jsou pohledy na konflikt jakékoliv, jedna věc je pravdivá a zřejmá a žádná argumentace ji nemůže změnit: Na území Ruské federace se nenacházejí žádní ukrajinští vojáci, ale na území Ukrajiny ruští vojáci jsou."

| nahoru |

22. 4. 2022
Válka na Ukrajině. Moskva včera oznámila, že kontroluje město Maliupol. Ministr obrany Šojgu o tom podal hlášení Putinovi.
Zveřejněné video vyvolalo řadu spekulací o Putinově zdravotním a psychickém stavu, když se jeho ruka po celou dobu křečovitě držela stolu.

Šojgu připustil, že v prostorách ocelárny Azovstal jsou stále ukrajinští vojáci. Odpor v Maliupolu tedy stále trvá, i když boje ustaly a Rusové chtějí obklíčené lidi izolovat a vyhladovět. Návrhy na humanitární koridory Rusko blokuje. Povolí je jen tehdy, když Ukrajinci vyvěsí bílé vlajky.

x x x
Ruská vojska rozvinula ofenzivu na celé východní frontě. Na územích okupovaných nad rámec samozvané Doněcké a Luhanské republiky se Rusové snaží zajistit si trvalou přítomnost místními referendy, které by vyjádřily přání připojit se k Rusku. Například v Chersonu.

Sebevědomé prohlášení generála Rustama Minněkajeva o ovládnutí jihu Ukrajiny citované v českých médiích, agentura TASS pro zahraničí "učesala" do méně agresivní polohy. O spojení s Podněstřím jsem tu nenašel žádnou zmínku.

x x x
Jak jsem napsal už v únoru při vypuknutí války: "Nedělám si iluze, hrubá síla asi nakonec zvítězí a Putin některé své cíle prosadí. Jak? A za jakou cenu?" Tyto otázky stále čekají na odpověď.
x x x
Oslavy 9. května v Moskvě se blíží, ruská propaganda se snaží vytvářet pozitivní a bezkonfliktní obraz vývoje událostí.
Ovšem ne vždy se jí to daří. Když Ukrajinci potopili křižník Moskva v Černém moři, ruské oficiální prameny uváděly jako příčinu: požár na lodi, výbuch munice. O ukrajinských raketách a obětech na životech žádná zmínka. Viz tato zpráva TASSu ze 14. dubna s titulkem: "Křižník Moskva se potopil při vlečení."
Teprve později vyšlo najevo, že zahynulo nejméně 40 námořníků.
x x x
Bylo by zajímavé, kdyby někdo udělal analýzu jazyka ruské propagandy.
Oficiální vojenské zprávy sdělují, že ruská armáda nezabíjí ukrajinské vojáky, tedy Ukrajince, ale "nacionalisty." Na druhé straně, je to mírný pokrok, dříve byli v některých ruských médiích likvidováni výhradně "ukrnacisté."

Nicméně i ruská propaganda i nadále zaznamenává úspěchy při udržování obrazu Ukrajiny jako neonacistické protiruské a antisovětské země. Na zpravodajském serveru voxpot.cz, provozovaném novou generací novinářů (viz reportáže Vojtěcha Boháče z Ukrajiny), je možné se dočíst, jak ruská média využívají příběh ruské bábušky, které ukrajinští vojáci pošlapali sovětskou vlajku.

x x x
CNN Prima News otevřela téma ukrajinských uprchlíků v Česku z jiné perspektivy, když někteří hejtmani upozornili na zneužívání situace ukrajinskými občany ze zakarpatské Ukrajiny a z řad nepřizpůsobivých, tj. romské populace. V Praze 9 pro takovou skupinu postavili na náměstí stan a nevědí, co s nimi.
x x x
Kronika koronaviru: O Velikonocích překročil počet zemřelých na/s Covidem číslo 40 tisíc. Nákaza ustupuje jen zvolna (včera 2164 nově prokázaných onemocnění), bez roušek je největší výskyt v Praze a okolí.
x x x
Tento týden probíhaly přijímací zkoušky na víceletá gymnázia. Zjistil jsem, že bych asi zkoušky neudělal. Ztroskotal bych například na této úloze.
Když už jsem v té osobní poloze: tento týden mi přišlo od energetiků nastavení nové zálohy na elektřinu - zvýšena o 500 Kč.
| nahoru |

11. 4. 2022
Válka na Ukrajině stále hlavním tématem médií. Zatímco zprávy z osvobozených území na západ od Kyjeva přinášejí další důkazy o civilních obětech ruských okupačních jednotek, těžiště bojů se přesunulo na východ, kde se očekává ruská ofenziva. Válka, která měla být blesková, se stává válkou opotřebovací, při níž Rusko může uplatnit svoji materiální převahu.
x x x
Otázkou je, zda materiální podpora, která ze Západu do Ukrajiny proudí, (mj. Česko tanky, Slovensko systém protivzdušné obrany S-300) bude stačit k tomu, aby Ukrajina tlak Ruska ustála.

Nakládání českých tanků se "profláklo" v médiích už v pondělí 4. dubna, televize informaci "pustily" o den později (viz Newsroom ČT24 od 17:50 minuty). Podle ruské propagandy "Češi opět dodávají tanky nacistům."

Slovenskou zásilku S-300 oznámenou 8. dubna (NATO půjčí Slovensku Patrioty) prý podle ruského ministerstva obrany 10. dubna zničila střela Kalibr, což slovenský premiér označil za lež. Ruský generální štáb zprávu dnes zopakoval. Bez důkazů, že šlo o slovenské S-300.

x x x
Lidé věří tomu, čemu chtějí věřit, i když někdy nesoulad tvrzení a reality bije do očí.
Při tom evidentní lži ruské propagandy se už vícekrát podařilo vyvrátit. Například využitím satelitních snímků z Buče. Nebo když britský reportér Sky News zahnal Putinova mluvčího Peskova do úzkých.
x x x
Pět zpravodajů České televize v pátečním speciálu ČT24 popisovalo zákulisí reportování o ukrajinském konfliktu. Kubal je sice nesporná hvězda, ale David Borek, který ho vystřídal, se mu podle mého názoru vyrovná. Jeho věcnost, která se nenechává unést emocemi, mi více vyhovuje.
CNN Prima News se rovněž snaží. Kromě nešťastného Kaisera zde excelují mladé ženy (Darja Stomatová, Hana Mikulková). Přehledy dodává Matyáš Zrno, který říká, že dobytí Maliuopolu je otázkou dní, u Chersonu však Ukrajinci stále úspěšně brání Rusům postupovat na Oděsu.
x x x
Návštěvy západoevropských politiků v Kyjevě se staly téměř rutinou: předsedkyně Evropské komise von der Leyen se slovenským premiérem Eduardem Hegerem 8. dubna, britský premiér Boris Johnson a rakouský kancléř Karl Nehammer 9. dubna.

O dva dny později, dnes 11. dubna kancléř Nehammer debatoval s Putinem v jeho sídle Novo-Ogarjovo u Moskvy bez viditelných výsledků a s poznáním, že Putin nezasedne k jednacímu stolu, dokud neskončí ofenziva příštích dnů.
Rakouský kancléř odmítl nechat se vyfotografovat s Putinem a novinářům sdělil, že jim nemůže sdělit nic optimistického. TASS vydal o setkání jen stručnou třívětou zprávu

x x x
Válka neválka, emigrační vlna, rostoucí inflace, energetická krize - nic z toho nebrání opozici, aby ve sněmovně neprovozovala své obstrukční hrátky.
Naposledy v pátek 8. dubna, kdy pod taktovkou Aleny Schillerové opozice zablokovala projednávání novely zpřísňující střet zájmů. Vyřazení interpelací z programu schůze je podle Schillerové na žalobu Ústavnímu soudu.
x x x
Kronika koronaviru. Stále mírné klesání počtu nově nakažených. Od čtvrtka respirátory ve veřejné dopravě už jen jako doporučení. Povinnost jejich nošení zůstává ve zdravotnických a sociálních zařízeních.
x x x
Málem bych zapomněl. Ve Francii se včera konalo první kolo prezidentských voleb. Vyhrál Emmanuel Macron. V druhém kolem půjde do souboje s Marine Le Penovou, která opět posílila, když jejímu konkurentovi, pravicovému extremistiovi Éricu Zemmourovi uškodilo, že tak dlouho hájil Putina (Marine Le Penová včas foto s Putinem z volebních materiálů odstranila).
x x x
Válka na Ukrajině před týdnem naopak pomohla Viktoru Orbánovi, který se vymezil proti válce a Zelenskému, což jeho straně přineslo přesvědčivě vítězství v maďarských parlamentních volbách.

Vedle toho jednomyslné znovuzvolení Petra Fialy předsedou ODS na víkendovém sněmu této strany nepřekvapilo.

| nahoru |

7. 4. 2022
Že to prezidentovi Miloši Zemanovi stále pálí, svědčí množství whataboutistických argumentů snesených na hromadu v rozhovoru pro MF Dnes při obhajobě jeho kontroverzních činů a názorových veletočů.

Co nepřekvapilo? Tradiční útok na novináře doplněný útokem na ústavní právníky (Kysela, Winter).
Co překvapilo? Že se na Zemanovu mušku dostala vedle pravicového komentátora Honzejka také levicová novinářka Perknerová. Asi tu žurnalistickou profesi bez ohledu na své politické názory dělají dobře.

x x x
manuál ruských trollů Whataboutismus (z dob studené války v Česku známý pod rčením "ale vy zase bijete černochy," dnes používaný způsobem: "ano, ale všimněte si také...") je běžnou součástí vášnivých debat.
Některé jeho prvky ve vztahu k válce na Ukrajině obsahuje dokument kolující na sociálních sítích pod hlavičkou "manuál ruského trolla" (kliknutím lze zvětšit).

Nemyslím, že uvedené argumenty používají výhradně ruští trollové. Některé z nich patří do arzenálu takzvaných "alelidí," jak je v jednom ze svých sloupků do Lidových novin ve 30. letech popsal Karel Čapek.

x x x
Po stažení ruských vojsk z okolí Kyjeva vycházejí najevo masakry civilního obyvatelstva v obci Buča, které se ruská propaganda snažila označit jako fake news, jako akci zaranžovanou po stažení ruských vojsk.
Jenomže satelitní snímky usvědčily ruskou propagandu ze lži. Ty mrtvoly tam ležely už před příchodem ukrajinských vojáků.
Ruská strana kontrovala informacemi o zabíjení ruských zajatců se záběry, o nichž informoval i The New York Times.

Propaganda jede na plné obrátky a zneužívá tísně obyčejných lidí v nouzi, jak ukazuje příběh těhotné ženy z porodnice v Mariupolu. Nejdříve údajně maskovaná herečka, pak se ukázalo, že skutečně porodila, nyní reálná osoba, kterou Rusové přinutili, aby kývla na oblíbené slovo ruské propagandy "provokace" používané při svalování vlastní viny na Ukrajinu.

Tak například před třemi nedělemi ruské ministerstvo obrany bombardování divadla v Mariupolu označilo za provokaci vojáků jednotky AZOVa, kteří prý budovu zaminovali a vyhodili do povětří.
Kdo umí rusky, nechť si to přečte na stránkách Komsomolské pravdy.

x x x
Jak to vypadá, dnes v prostředí internetu žádnou informaci nelze zlikvidovat, dá se jen omezit její šíření. Ten, kdo chce, se ke své informaci dostane. Problémem zůstává její věrohodnost, zvláště není-li prověřena žurnalistickými standardy.
Otevřel jsem si web Roskomnadzoru, který dnes Googlu zakázal "šíření reklamy zahraniční osoby a/nebo jejího informačního zdroje o kvalitě propagovaného předmětu." Viz také ČTK a Novinky.
Ruská cenzura se tak pokouší zlikvidovat možnost posílat informace o Ukrajině do ruských počítačů přes metadata zobrazovaných objektů. Viz investigace.cz.
x x x
V této souvislosti mně vadí prodloužená blokace osmi dezinformačních webů ze strany CZ.NIC, které si vesele publikují s využitím jiných komunikačních kanálů a domén (například Protiproud nebo Aeronet nebo První zprávy).
James Madison, zarputilý obhájce svobody tisku, už před dvěma sty dvaceti léty napsal, že svoboda tisku - se podobně jako jiné věci - dá sice zneužít, ale "je lepší ponechat růst několika jejích škodlivých větví, než je ořezávat a poškozovat tak sílu a vitalitu těch, které přinášejí to správné ovoce."
x x x
Web Médiář mění majitele Většinovým vlastníkem se stává firma BigBoard.
Pamatuji se, jak před jedenácti lety Ondřej Aust odkoupil od Miloše Čermáka doménu mediar.cz, aby na jejím základě vybudoval respektované - a jak se nyní ukazuje - také finančně hodnotné médium.
Tiše doufám, že profesionalita Ondřeje Austa, kterou oceňuji a před níž se hluboce skláním, nedovolí, aby se Médiář stal hlásnou troubou zájmů BigBoardu, které jsou nejen ekonomické, ale občas zasahují i do politiky.
x x x
Covid průběh epidemie 2020-22 Kronika koronaviru: Epidemie postupně slábne, pokles je jen poněkud pomalejší než před rokem. Kvůli Ukrajině Covid z médií téměř vymizel. Lidé ho berou už jen jako chřipku. Počet lidí bez respirátorů a roušek v MHD a v metru se množí.
Takže teď si můžeme jenom přát, aby migrační vlna s Covidem opět nějakým nepříjemným způsobem nezahýbala. Zatím to tak nevypadá.
x x x
Na 16. schůzi Sněmovny se nepodařilo doplnit čtyři chybějící členy Rady České televize.
Souboj dvou bývalých členů Rady Daniela Váni a Zdeňka Šarapatky o uvolněné místo po Haně Lipovské skončil remízou 92:91, když ani jeden nezískal požadovaných 95 hlasů. Také volba zbývajících tří radních skončila neúspěšně s těmito výsledky: Petr Brozda 93, Zbigniew Czendlik 92, Ivana Denčevová 91, Monika Pajerová 89, Jan Novák 92, Jiří Padevět 89, Michal Schuster 88 a Radek Žádník 88.
Celý proces přihlášení a výběru kandidátů se teď bude znovu od začátku - včetně pohovorů na volebním výboru - opakovat.

| nahoru |

31. 3. 2022
Ukrajina:
Ve čtvrtek 24. března se v Bruselu sešel summit NATO demonstrující jednotu členských států tváří v tvář ruské agresi.
Ve stejnou dobu (24.-25. března) jednala v Bruselu Evropská Rada s týmž záměrem. Viz komuniké.

Pavel Telička na Twitteru citoval jednoho z účastníků: "Neznám nikoho na summitu, pro koho by změna na pozici premiéra nebyla úlevou."

x x x
V úterý 29. března pod patronací tureckého prezidenta Erdogana proběhlo v Istanbulu jednání mezi ukrajinskou a ruskou delegací, které prý zaznamenalo jistý pokrok ve směřování k ukončení konfliktu. Zatím vše v rovině obecných frází. Spekulace zmiňují výměnu bezpečnostních záruk pro Ukrajinu za její neutralitu.
x x x
Rusové začali stahovat část svých jednotek z okolí Kyjeva, aby se soustředili na dobytí Mariupolu, v němž probíhá humanitární katastrofa.

Změnu taktiky naznačil už brífink ruského ministerstva obrany 25. března bilancující prvních třicet dnů války (zde rusky, tady v angličtině).
Vše prý jde podle plánu, jenom na ty původní cíle speciální vojenské operace (změna ukrajinské vlády, její odzbrojení) se nějak už zapomnělo.

x x x
Vladimír Putin chce, aby od zítřka nepřátelské země za ruský zemní plyn platily v rublech. Německo a Francie tento požadavek odmítly.

Čeští komentátoři začali rozvíjet katastrofické vize po uzavření plynovodů, aniž si všimli, že po dnešním rozhovoru Scholz a Putin se rýsuje kompromis: Německo bude platit eury, ale přes Gazprom-Bank.

x x x
Ukrajina stále hlavním mediálním tématem (s výjimkou případu, při němž se fackují celebrity v přímém přenosu udělování cen Oskara).

Všechna velká česká média se snaží nabízet původní zpravodajství z terénu (pohraniční přechody, Lvov, Kyjev a okolí, po krátké přestávce Charkov), které však ne vždy přesahují rámec základního sdělení: "jsme tady, na místě..."
Čímž nechci snižovat výkony Martina Kubala (dodává kontext), Matyáše Zrna, Martina Dorazína, Václava Černohorského a jiných.
Jeden takový přímý vstup mě vyprovokoval k přemítání nad osudem charkovské školy číslo 134.

Michalu Kubalovi se podařil 20. března scoop: ve spolupráci s reportéry EBU (Ukrajina, Francie) pořídil rozhovor s Wolodymyrem Zelenským.
Pozadí a okolnosti - viz Newsroom ČT24.

x x x
Příliv uprchlíků z Ukrajiny do ČR nepřestává, stejně jako zatím trvá vstřícný postoj české vlády, která udělila již 236 tisíc speciálních víz s dočasnou ochranou ukrajinským občanům. Ovšem kapacity docházejí a ministr vnitra Rakušan požádal země EU o podporu pro zajištění 50 tisíc ubytovacích míst.
x x x
V pondělí 21. března se expremiér Andrej Babiš stal z obviněného obžalovaným. Státní zástupce podal na něj a jeho někdejší poradkyni Jaynu Nagyovou (dříve Mayerovou) žalobu ve věci údajného podvodu s padesátimilionovou dotací na stavbu rekreačního a konferenčního areálu Čapí hnízdo. Údajně by to měla vyřešit tříměsíční podmínka a peněžitá pokuta.

Tři dny předtím, v pátek 18. března byl Babiš po týdenní hospitalizaci (neprůchodnost střev) propuštěn z nemocnice. Od té doby na četných komunikačních kanálech - od Twitteru, Facebooku až po vlastní média - se nechává slyšet, že Fialova vláda z hlediska hospodářské politiky "totálně selhala" a "prohospodařila kapitál," který po volbách zdědila.

x x x
Politickou i mediální scénou zahýbalo udělení milosti šéfovi lánské obory Miloše Balákovi 26. března, který byl odsouzen k tříletému vězení za zjednání výhody při zadání veřejné zakázky.
Média si smlsla zvláště na konfrontaci Zemanových výroků k milostem a amnestiím dříve a nyní. Mluvčí Ovčáček kontroval citací Václava Havla.
x x x
Levicový deník (deník řízený KSČM) Haló noviny v dubnu končí, zůstane však na webu a od května má vycházet jako týdeník.

| nahoru |

19. 3. 2022
Válka na Ukrajině. Moje pesimistická předpověď, vyslovená před třemi týdny, že "hrubá síla asi nakonec zvítězí a Putin některé své cíle prosadí" bohužel stále ještě platí, stejně jako moje další úvaha z 3. března, že "Putin s vojenskými akcemi nepřestane, dokud Rusko nedosáhne stanovených cílů".
shromáždění v Moskvě k výročí připojení Krymu k Rusku Jak se ukazuje, ze svých původních cílů bude muset Putin slevit, ale nevěřím, že přestane, dokud si vojensky nezajistí koridor spojující Rusko s Krymem. Viz bezohledné dobývání Mariupolu stylem spálené země jako v Grozném.

Optimistická varianta, podle níž by k příměří došlo již dříve, například po vnitřním puči a odstavení Putina od vesla, je zatím z říše snů.

Když jsem sledoval včerejší statisícový míting v moskevských Lužnikách při oslavách osmého výročí připojení Krymu k Rusku, nemohl jsem si nevzpomenout na záběry z filmu Leni Riefenstahlové Triumf vůle ze 6. sjezdu NSDAP v Norimberku, zvláště scénu, na níž uprostřed volného prostoru mezi masami shromážděných lidí pochoduje vůdce.
Vím, nedá se to srovnávat, byly to odlišné příležitosti, v Lužnikách nebyly špalíry SA manů a v Norimberku Hitler neměl estrádní umělce. Jenomže ten malý středobod uprostřed obrovského prostoru - vůdce, který svým projevem ovládá a manipuluje shromážděné poslušné davy, to se mi zdálo být, když ne stejné, tak velice podobné.
P.S. Hitler také asi neměl na sobě péřovou Putin, bunda Loro Pianabundu značky Loro Piana, v Rusku za milion rublů.
P.P.S. Za povšimnutí stojí také nápisy v pozadí "Za mir, Za Rossiju": namísto ruské cyriliky "З" se zde objevuje znak invaze "Z".

x x x
Média stále ještě drží solidární postoj k přílivu ukrajinských běženců, přestože se vyskytují potíže, zvláště v Praze a v Brně, kde pro ně chybí ubytování, takže je autobusy rozvážejí do krajů.

Do Česka dorazilo přes dvěstě tisíc uprchlíků (uděleno 195 425 speciálních víz), což je přibližně stejný počet jako v sousedním Německu (207 742), které má však osmkrát více obyvatel než Česko.

x x x
Úterní sledovaná - a vesměs kladně hodnocená - návštěva premiéra Petra Fialy v Kyjevě, spolu s premiéry Polska a Slovinska, zastínila v médiích jinou událost, která se odehrála tentýž den 15. března.

Mimořádné Parlamentní shromáždění Rady Evropy (k němuž den předtím promluvil online ukrajinský premiér Denys Šmyhal) přijalo téměř jednomyslně rezoluci, podle níž Rusko vzhledem ke svému agresivnímu chování vůči Ukrajině nemůže být nadále členem Rady Evropy, čímž se aktivoval článek 8 statutu RE, podle něhož o den později Výbor ministrů členství Ruska v RE zrušil.

Ruské ministerstvo zahraničí při předpověditelném vývoji událostí těsně před hlasováním doručilo do sekretariátu generálního tajemníka RE prohlášení, podle něhož hodlá z Rady Evropy vystoupit, protože se RE "stala pod vlivem EU a NATO nástrojem protiruské politiky."
Chtělo tím aktivovat proceduru dobrovolného odchodu podle článku 7, která by nenesla pečeť ostudného výprasku, a podle níž by členství trvalo do konce finančního roku.
Nebylo to nic platné, Výbor ministrů RE rozhodl, že členství Ruska v Radě Evropy skončilo 16. března, okamžitě.

x x x
Na Twitteru jsem odkázal na článek v Rossijskoj gazete pochvalně citující dnešní rozhovor Václava Klause v Lidových novinách (titulek na první straně: "Klaus: Puškinovu medaili nevrátím").
K tomu jsem dodal zdroj, odkud RG čerpala, tj. zprávu TASSu. Pod tweetem se objevilo hlášení: "Tento Tweet odkazuje na web média, které je pod kontrolou ruské vlády," což se dalo očekávat.
Nicméně, když jsem chtěl zjistit aktivitu tohoto Tweetu, Twitter mi službu odepřel. Žádná odpověď.
x x x
Kronika koronaviru: Epidemie stagnuje, v sousedním Rakousku dokonce stoupá. Stále tisíce denně nově nakažených (dnes 8705). Někteří lidé přestávají nosit roušky v MHD. Že bychom se dočkali ještě jedné dodatečné epidemické vlnky?

| nahoru |

14. 3. 2022
Devatenáctý den války na Ukrajině: Rusové využívají svoji materiální převahu, Ukrajinci se sveřepě brání.

Ať se nám to líbí nebo ne, ve válečném zpravodajství hrají prim televizní kanály. ČT a Prima mají v Kyjevě a na dalších místech zvláštní zpravodaje. Někdy se sejdou na stejném místě, například dnes u vybombardovaného paneláku na předměstí Kyjeva: Matyáš Zrno v 10 hodin (video v příloze), ve 12 hodin pak Václav Černohorský (od 2:40 záznamu).
Marina Ovsjanikovová protestuje proti válce 14.3.2022 ve vysílání prvního ruského kanálu Televize Nova od začátku března prodloužila Televizní noviny na hodinovou stopáž, někdy až do 20:40.

DODATEK 15.3.:Možná bych měl svůj výrok o dominanci televize opravit, neboť v současné době televiznímu zpravodajství úspěšně sekundují sociální sítě, zvláště když se jejich informace propojí s událostí, jakou se včera večer stalo vystoupení Mariny Ovsjannikovové (Facebook a Instagram), která se svým protestem proti lžím a válce vstoupila do živého vysílání prvního ruského kanálu.

x x x
Z obou válčících stran přicházejí nekompatibilní informace. Pro ilustraci jsem si vytáhl mapy zobrazující současnou situaci z situace na bojišti 13.3.2022ruské i situace na kijevském bojišti 14.3.2022ukrajinské strany.
Protože se snažím sledovat primární zdroje z obou stran, někdy mám pocit, že ukrajinská strana až příliš emocionálně dramatizuje události a fakta. Kam se to však hrabe proti vysloveným lžím a manipulacím ruské propagandy, které se objevují zvláště na ruských televizních kanálech (speciálně o jaderném vyzbrojování Ukrajiny, biologických zbraních apod.)

Názorným příkladem účinků takové propagandy je rozhovor Petry Procházkové v Deníku N s ruským politologem Dmitrijem Jevstafjevem, který skálopevně věří, že jeho vlast bojuje s nacismem na Ukrajině.

Rozhovory mezi ukrajinskou a ruskou stranou probíhají přes 4. kolo rozhovorů Ukrajina-Rusko 14.3.2022videokonference. Dnes opět bez výsledku, s přerušením do zítřka.

Po delší době je možné dostat se na webové stránky prezidenta Putina, ruského ministerstva zahraničních věcí a některých ruských médií. Blokáda ze strany Anonymous skončila?

x x x
Z archivních důvodů si sem uložím pár odkazů na materiály o Ukrajině, které dávají širší a kvalifikovaný pohled na události na Ukrajině. Jsou to:
Přednáška Michaela Romancova, kterou přednesl 24. února 2022 v Městské knihovně, aniž tušil, jak se události toho dne vyvinou.
Stream jeho debaty s Andrejem Poleščukem konané 7. března. .
Článek historika Jana Rychlíka v deníku Právo z 1. března, který své myšlenky dále rozvinul v rozhovoru pro Deník N 11. března.
x x x
Počet ukrajinských uprchlíků roste. Odhaduje se na dva miliony. V Polsku přesáhl 1,7 milionu. Česko zatím vydalo 150 tisíc speciálních víz.

V podpoře Ukrajiny jsou česká média víceméně jednotná, zatím ještě žádný politik se neodvážil vytáhnout populistickou kartu remcání proti podpoře uprchlíků.
Okamura a SPD se distancovali od proputinovských výroků člena SPD Jiřího Bolka, kterého z hnutí vyloučili.
Parlamentní listy si úzkostlivě hlídají, aby na jejich web nepronikl ani jeden proruský příspěvek.
Snad to nějakou dobu vydrží.

x x x
Od soboty 12. března Česká televize tlumočí zpravodajskou relaci Události do ukrajinského jazyka. Tlumočení je dostupné buď přes HbbTV (červené tlačítko) nebo v iVysílání.

Ministerstvo vnitra zřídilo informační stránku pro uprchlíky v češtině, v ukrajinštině i v angličtině.

x x x
Kronika koronaviru: Ode dneška nemusíme nosit respirátor s výjimkou hromadné dopravy, zdravotních a sociálních zařízení.
Epidemie slábne jen pozvolna, ale někdejší tisíce nových nakažených a desítky úmrtí s covidem už nikoho nevzrušují, v médiích vládne Ukrajina.
Za symbolickou tečku za koncem epidemie lze pokládat stojedenáctý díl pravidelných čtvrtečních rozhovorů Barbory Tachecí s biochemikem Janem Konvalinkou, kterým se tato série uzavírá.
x x x
Ve stínu vážné mezinárodní situace českým médiím zbývá čas i prostor na domácí mediální aféry.
Prezidentský kandidát matematik Karel Janeček poskytl rozhovor Deníku N a nyní se snaží svalit vinu za své trapné srovnávání s ukrajinským prezidentem na redaktorku Renatu Kalenskou.

Deník Blesk 12. března zveřejnil odpověď mluvčího společnosti MOL na otázku, proč prodávají naftu tak draho:"Nafta není drahá, jen máte málo peněz. Pokud s tím mají lidé problém, ať si koupí starou octavii a jezdí na olej."
Jak se ukázalo, autorem výroku nebyl mluvčí MOL, ale student, ke kterému se omylem dostal dotaz ve formě SMS od redaktorky Baranové.
Zda byla chyba na straně mluvčího, který na emailu uvedl chybné telefonní číslo, nebo na straně redaktorky, která arogantní odpověď bez rozmyslu zveřejnila, nechť si každý rozebere sám.

x x x
Po třínedělní přestávce se včera opět vysílal pořad Newsroom ČT24 věnovaný tentokráte Ukrajině. Stojí za zhlédnutí, včetně dlouhého rozhovoru s reportérem Vojtěchem Boháčem, který se z Ukrajiny vrátil.

| nahoru |

8. 3. 2022
Státní cena pro Jiřinu Bohdalovou Včera, v den narozenin TGM (*7.3.1850) Miloš Zeman ve Vladislavském sále předával státní vyznamenání udělená v předchozích dvou letech u příležitosti státního svátku 28. října (celkem 65 osob).
Slavnostního aktu se kvůli někdejším prezidentovým proruským postojům neúčastnili předsedové Sněmovny a Senátu.
Mezi vyznamenanými byl také Karel Gott, Jiřina Bohdalová, Petr Kellner. Režisér přenosu ČT1 se rozhodl - po počátečních prostřizích - nezabírat dvojici Petr Fiala/Václav Klaus; možná proto, že Klaus měl roušku pod nosem.

V úvodním projevu prezident k překvapení všech oznámil, že udělí nejvyšší státní vyznamenání ukrajinskému prezidentu Volodymyru Zelenskému.
Stručný a výstižný portrét neočekávaného budoucího(?) laureáta pod titulkem "Měl být ukrajinským Háchou. Místo toho je Volodymyr Zelenskyj hrdina" sepsal Luboš Palata.

x x x
Dnes, po dvanácti dnech války, by mělo panovat na Ukrajině příměří pro evakuaci civilního obyvatelstva z válečných zón. Většina humanitárních kordonů, které Rusové nabízejí, směřují do Ruska a Běloruska, což Ukrajinci odmítají.
V Mariupolu, kde je situace obzvláště kritická, se však při evakuaci opět střílí - z porušování příměří se obviňují se obě strany. (Informace ze sociální sítě Telegram, do které jsem se konečně přihlásil, abych byl v obraze.)
Nedělám si iluze, je to jen pauza pro konsolidaci sil k vedení další války.

Včerejší třetí kolo rusko-ukrajinských rozhovorů skončilo, jak se dalo očekávat, bez výsledků.
Podle informovaného zdroje Rusové sem přišli s návrhy: Zelenskyj zůstane pro forma prezidentem, bude jiný předseda vlády, Ukrajina uzná donbaské republiky a ruský Krym, žádné NATO. Pro Ukrajince nepřijatelné.

x x x
Se zdroji je problém, neboť ne všechny se podaří ověřit. Viz příklad dopisu anonymního pracovníka služby FSB, předpovídajícího katastrofu současné ruské akce. Do češtiny ho přeložil (také zde) Ivo Lukačevič.
Použil anglickou verzi, kterou zveřejnil jistý Igor Sushko, automobilový závodník narozený na Ukrajině a žijící v zahraničí.
Ruskou verzi zveřejnil Vladimír Osečkin, provozovatel youtubového kanálu gulagu-net.ru, který v závěru jen dodal: "Tento náš zdroj vždy psal jen krátce a stručně, a nyní dokonce i on..."."Náš zdroj" však zůstal neodhalen.

Čemu je však možné věřit, jsou zprávy o poměrech v ruské armádě, které Patrik Zandl zařadil do svého newsletteru pod názvem "Jak válku maří korupce." Zjištěná fakta potvrzují radioamatéři, kteří pronikli do analogové radiové komunikace. Na vybavení armády digitální technikou prý nebyly peníze (a úplatky?).

x x x
Výzkumy veřejného mínění z ruských opozičních zdrojů sice zachycují pohyb v názorech ruské veřejnosti při poznávání reality, ale stále tady převládají názory proti Ukrajině a proti Západu.
Nedivím se, když se občas podívám na některé ruské televizní kanály.
x x x
Závěrem něco ze světa médií: Ministerstvo kultury poslalo do vlády návrh novely zákonů o České televizi a Českém rozhlase, jehož obsah rozebral Ondřej Aust na Médiáři. Mediální rady ČT a ČRo by se měly převolit, část členů by dodal Senát.

| nahoru |

3. 3. 2022
Uběhl jeden týden a svět není a nebude už jako dřív.

Své zážitky a pocity ze dne 24. února, když Rusko přepadlo Ukrajinu, jsem uložil do textu "Ukrajinská přemítání".
Osobním zážitkem osudového čtvrtka, který zde nezmiňuji, byla česká a ukrajinská hymna v podání České filharmonie a Pražského filharmonického sboru před koncertem České filharmonie řady B, jejíž jsem už několik let abonentem.
Dirigoval Semjon Byčkov, jehož názor ruský útok jsem si mohl přečíst na Semjon Byčkov o ruském útoku na Ukrajinuvloženém listu do programu koncertu.

x x x
Zprávy z bojiště jsou v médiích postupně vytlačovány zprávami o exodu ukrajinských uprchlíků, který prý už překročil hranici jednoho milionu, a bude jich ještě více.

Vladimír Putin dnes v rozhovoru s francouzským prezidentem Macronem znovu potvrdil, že s vojenskými akcemi nepřestane, dokud Rusko nedosáhne stanovených cílů. Jakých? Stále nejasno. Evidentně koridor ke Krymu, levý břeh Dněpru, ale také Oděsa? Že by zmenšená svobodná Ukrajina měla být odříznuta od moře?
O těchto a jiných věcech věcně a zajímavě mluvil Tomáš Pojar v rozhovoru s Čestmírem Strakatým.

x x x
Václav Klaus si postěžoval, že Putinovo rozhodnutí je "i poškozením těch z nás, kteří jsme se po léta snažili vysvětlovat komplikovanost vnitřní ukrajinské (ale i ruské) situace..." Jakým způsobem to dělal, ukazuje video z roku 2014.

Miloš Zeman byl 24. února radikálnější: "Domnívám se, že je načase sáhnout k daleko tvrdším sankcím (...) Šílence je zapotřebí izolovat a nebránit se vůči němu pouze slovy, ale konkrétními opatřeními." Ruská média, která Zemanovy projevy tak ochotně citovala, tentokráte mlčí.

x x x
Komentáře a hodnocení událostí minulého týdne přenechávám expertům.
Nelze si však nevšimnout dvou převratných událostí: sjednocení Evropy proti ruské agresi promítnuté do silných sankcí, které budou bolet i nás. A také německý obrat vyjádřený v prohlášení německé vlády prezentovaném 27. února Olafem Scholzem.

Nord Stream 2 je mrtev, Německo už nebude váhat se zásilkami zbraní na Ukrajinu. Vzdušný prostor západního světa je pro ruská letadla uzavřen, některé banky jsou vypnuty od Swiftu, kromě toho ruská konta v zahraničí spojená s vládou jsou zablokovaná. Rubl padá. Apple odchází z Ruska. Rusové stojí fronty na západní zboží, pokud to ještě jde.

x x x
Nedá mi, abych se nepodělil o historickou paralelu, která je možná mylná, protože dějiny se neopakují, a některá srovnání často kulhají.
Když jsem 1. března sledoval mimořádné zasedání Evropského parlamentu k Ukrajině, na němž přes obrazovku k europoslancům naléhavě promluvil ukrajinský prezident Zelenskyj, vzpomněl jsem na etiopského císaře Haile Selassieho, kterému se po přepadení Etiopie Itálií v ženevské Společnosti národů rovněž dostalo ovací, ale nikdo kvůli němu do války nevstoupil.
x x x
Z laviny informací v médiích mě zaujala dvě nová jména reportérů v terénu: Vojtěch Boháč, šéfredaktor webu voxpot.cz a Darja Stomatová, kdysi TV Nova, nyní CNN Prima News.
x x x
Inter arma silent musae - staré latinské přísloví, které by dnes mohlo znít "Inter arma silent mediae", tedy že v době války mlčí - tedy jsou umlčovány - nikoli múzy, ale média.

V pátek 25. února zablokovalo sdružení CZ.NIC na doporučení vlády domény/weby Aeronet.cz, Protiproud.czCeskobezcenzury.cz, Voxpopuliblog.cz, Prvnizpravy.cz, Czechfreepress.cz, Exanpro.cz a Skrytapravda.cz.
Jak jsem se již dříve vyjádřil, nepovažuji to za šťastné, neboť je to jen voda na mlýn těch, co se snaží tvrdit, že v této svobodné době je to stejné jako před rokem 1989. Kromě toho se zážitkem sovětské srpnové okupace roku 1968 ruským lžím v této zemi uvěří snad jen málokdo.

Doufám, že někdo lépe zmapuje všechna cenzurní opatření, ke kterým došlo v minulém týdnu v souvislosti s ruským napadením Ukrajiny. Nejprve Google odstřihl reklamy od ruských kanálů. Později YouTube zcela zablokoval kanály ruské televize a Sputniku.

Aktivisté z Anonymous komunity kromě toho hackli ruské mediální weby, a útočí na ně tak, že je nelze otevřít. Bohužel, protože tak nemohu čerpat informace z primárních zdrojů druhé strany.
Například všechny odkazy, kterými ve vádemeku o Ukrajině dokumentuji Putinovy názory, jsou teď na stránce kremlin.ru nedostupné.

Ruský Roskomnadzor, výbor pro komunikaci a média, zablokoval webové stránky rozhlasové stanice Echo Moskvy a televizní stanice Dožď. Zároveň jim nechal vypnout vysílače.
Echo Moskvy prý definitivně končí. (Jiné zdroje říkají, že pokračuje na YouTube.)
V ohrožení se ocitla i ruská Wikipedie, neboť podle ruské generální prokuratory se nesmí "speciální vojenská operace" nazývat válkou nebo invazí.

x x x
Kronika koronaviru: téměř zcela vymizela z médií. Jarní epidemie postupně slábne, preventivní opatření se uvolňují, snad už se brzy - s výjimkou veřejné dopravy - zbavíme roušek.

| nahoru |

22. 2. 2022
Včerejší vyvrcholení ukrajinské krize Putinovým projevem, ruským uznáním Doněcké a Luhanské republiky a vstupem ruských vojsk na tato separatistická území zastínilo všechny ostatní události z minulého týdne, které jsem si chtěl v Louči zaznamenat.

Detaily ukrajinské krize a jejího průběhu jsem shrnul do zvláštního textu "Pokus o vádemékum o Ukrajině", v němž jsem použil metodu "ad fontes," která mi zajišťuje archivaci odkazů na primární zdroje a originální dokumenty pro případ, kdyby krize pokračovala a já se potřeboval k nim vrátit.

x x x
Dne 11. února list Politico, týdeník Spiegel a další média předpovídaly vpád Ruska na Ukrajinu už na středu 16. února., což se stalo předmětem četných komentářů.

Jeden z nich pocházel od českého prezidenta, který 17. února poskytl rozhovor deníku MF Dnes. Jan Wirnitzer z Deníku N slova Miloše Zemana analyzoval metodou "prezidentovo tvrzení" vs. "skutečnost." Výsledek analýzy: z odpovědí vyplývá Zemanův příklon k ruské interpretaci událostí.

x x x
Zimní olympiáda skončila v neděli 20. února, Česko zaznamenalo (nejhorší české medailové výsledky od roku 1994 - jedna zlatá Ledecká a jedna bronzová Sáblíková.
Slováci získali první hokejovou olympijskou medaili. V boji o bronz porazili Švédy, vyhráli Finové vítězstvím na ruským olympijským týmem (Rusko se kvůli dopingu jako země OH neúčastní).
x x x
Doma jsme zažili ve dnech 17. a 18. února další obstrukční exhibici při schvalování novely pandemického zákona, tentokráte v délce 35ti hodin, která nakonec skončila vítězstvím koalice, jež přehlasovala senátní odmítnutí. Uvedeného divadla mohla být Sněmovna ušetřena, kdyby někteří senátoři z řad vládnoucí koalice novelu nepomáhali odmítnout.
x x x
Odložím si tady odkaz na zajímavou rozhlasovou debatu o financování médií veřejné služby, které se zúčastnili Václav Štětka (sociolog médií), Jaromír Volek (mediální analytik), Kateřina Hrubešová (ředitelka Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky) a Ondřej Neumann (Hlídací pes.org).
x x x
Mezitím se ve Sněmovně shromáždily seznamy kandidátů na uvolněná místa v mediálních radách. K nahlédnutí na Lupa.cz nebo Mediar.cz. O šest míst v Radě České televize se hlásí 54 osob.
x x x
Kronika koronaviru: Epidemická vlna slábne (včera "jen" 13 461 nových případů). Do hospod, do kin a do divadel se může už i bez očkovacích certifikátů. Přestává se testovat i ve školách.

| nahoru |

9. 2. 2022
V pátek 4. února byly v Pekingu zahájeny XXIV. zimní olympijské hry. Záznam velkolepého digitálního spektáklu zahájení je zde.
Z online zpravodajství: První zlatou medaili získala na prkně Ester Ledecká, hokejisté dnes už stihli prohrát s Dánskem 1:2.
x x x
Okamurova SPD zinscenovala v úterý 1. února velkou obstrukční show kolem novely pandemického zákona, která trvala dva dny a 35 hodin.
Obstrukci jednání schůze zahájil Tomio Okamura tříhodinovým vystoupením. Pak už jako apoštolové přicházeli k řečnické tribuně poslanci SPD se svými obšírně zdůvodňovanými návrhy na nové body pořadu.

Zasedalo se non-stop přes noc až do druhého dne do devíti hodin, pak hned začal druhý den jednání, při němž sněmovna všechny návrhy SPD zamítla a zákon se dostal na řadu až v jednu hodinu odpoledne.
Nakonec ho poslanci schválili večer ve 22:02.

x x x
Když se v úterý 1. února na Malostranském náměstí demonstrovalo proti pandemickému zákonu v režii iniciativy Chcípl pes, opět nechyběla šibenice.
Pochvalu si zaslouží obsluha restaurace v Malostranské Besedě, která přes slovní urážky od hostů důsledně vyžadovala potvrzení beinfekčnosti.

Novelu bude zítra projednávat Senát, což na Malou Stranu dnes opět přivedlo demonstranty organizované dvojicí Janeček/Olbert.
Média jim opět vyšla vstříc a informovala o nich, přestože několik pojíždějících a troubících aut by nemělo stát za řeč.

x x x
Prezident Miloš Zeman se v neděli 6. února v televizi Prima vyjadřoval k aktualitám doma i v zahraničí. Za svůj postoj k ukrajinské krizi byl pochválen ruskými médii (také zde, tady nebo tady).

Skartační skandál (zpráva BIS o Vrběticích, kterou žádala policie, byla na Hradě skartována, není tedy jasné, kdo a kdy ji měl v ruce) Miloš Zeman označil za "bouři ve sklenici vody."
Šéfa BIS Koudelku by Zeman "nikdy šéfem BIS nejmenoval." Ovšem vláda se rozhodla jinak. Michal Koudelka přestal zastupovat a je opět ve funkci.

Miloše Zemana však chválím za to, že odsoudil šibenice v ulicích.

x x x
Premiéři Polska a Česka v Praze podepsali 3. února dohodu "o spolupráci k řešení vlivů těžební činnosti v povrchovém hnědouhelném dole Turów v Polské republice na území České republiky."
Jak se dalo očekávat, tento kompromis (Česko stáhne žalobu v EU, Polsko zaplatí miliardu Kč a učiní opatření proti úniku vody) se dočkal kritiky v Polsku i v Česku.

BTW - Do Polska se teď jezdí za levným benzínem a potravinami poté, co polská vláda dočasně zrušila či snížila DPH u některých položek

x x x
Volební výbor PSP se rozhodl likvidovat resty a doporučil ke schválení sadu výročních zpráv mediálních rad RRTV, ČT a ČRo o činnosti od roku 2018 (sic!) s výjimkou poslední zprávy ČT za rok 2020, čímž se vytvořilo předpolí vládní koalice pro útok na Radu ČT, neboť opětovné neschválení Výroční zprávy o činnosti může být ze zákona důvodem k odvolání celé Rady ČT (§6 odst.3 483/1991).
Podle mého názoru odvolání celé Rady by bylo nerozumné. Raději ať se poslanci porozhlédnou, koho zvolí za chybějících pět členů v této Radě (termín podání návrhů skončil dnes).
x x x
Televize Prima se nedohodla s majitelem Novy a odmítá umístění svých programů ve službě O2 TV. Zda předplatitelé O2 TV o primácké programy skutečně od 1. března přijmou, nebo zda přece jen nedojde k dohodě, to se teprve uvidí. Už teď v balíčku O2 TV Air Modrá zpravodajský kanál CNN Prima News chyběl, byl jen ve vyšším placeném paketu.
Nedohoda je složitější, týká se nejen ceny, kterou Prima od O2 žádá, ale také možností přetáčení reklam.
x x x
Cenu Ferdinanda Peroutky za rok 2021 získali novináři Martin Řezníček (ČT) a Tereza Engelová (HlidaciPes.org). Palec nahoru! Zaslouží si to.
x x x
Kronika koronaviru: Počty nově nakažených se pohybuji v desetitisících, vláda od zítřka uvolňuje některá opatření (kontrola covidových certifikátů v restauracích, službách a na veřejných shromážděních).
Média víceméně reflektují obecný souhlas veřejnosti s rozhodnutím vlády, i když někteří odborníci říkají, že uvolnění je předčasné.
Stále jsme na vrcholu vlny, lidé tolik neumírají, ale některé provozy mají s nemocností problémy.

| nahoru |

28. 1. 2022
Co týden dal? Nic příliš povzbuzujícího.

Na úterní demonstraci 25. ledna na Malostranském náměstí organizované iniciativou Chcípl pes se objevila šibenice přivezená jistým Rozsypalem z Vysokého Mýta, což vyprovokovalo verbální násilí na sociálních sítích, nyní vyšetřované policií.
Protestovalo se proti novelizaci pandemického zákona, kterou mezitím v parlamentu úspěšně zablokoval SPD.

Dvojice z Chcíplého psa Janeček/Olbert si počíná profesionálně, využívá nejen sociálních sítí, ale i placený protext ČTK. Demonstrace v celostátním měřítku jsou pečlivě předem naplánovány a rozvrstveny tak, aby se na iniciativu Chcípl pes v médiích nezapomnělo.
A protože o peníze jde až v první řadě, tak e-shop Chcíplého psa nabízí svým ovečkám zboží obou podnikatelů, z nichž jeden - Jakub Olbert - chce být prezidentem.

x x x
A propos - minulý týden se k prezidentské kandidatuře veřejně přihlásily dvě osoby - matematik a milionář Karel Janeček a Alena Vitásková.
Karel Janeček tak učinil na své webové stránce. Alena Vitásková oficiálním prohlášením na Parlamentních listech.
x x x
Ani další zprávy z jednání Sněmovny nejsou nijak povzbudivé.
V úterý 25. ledna a ve středu 26. ledna vládní poslanci opět zablokovali volbu místopředsedy Sněmovny za ANO (odveta za hození vidlí do změny stavebního zákona).
SPD zde efektivně obstruuje pracovní jednání schůze dlouhými referáty.
Ve čtvrtek 27. ledna Tomio Okamura mluvil přes dvě hodiny, zbytek dopoledne obsadili řečnický pult poslanci SPD a v obstrukcích pokračovali. Senátní návrh změny volebního zákona o korespondenční volbě nepustili ani do prvního čtení.
A tak z 82 bodů schváleného programu 6. schůze se jich projednalo jen šestnáct.
x x x
Celých 1111 dnů trvalo, než se expremiér Andrej Babiš odhodlal poskytnout rozhovor Deníku N.
Nedozvěděli jsme se v něm sice nic nového, ale Babiš v rámci svého předprezidentského PR dal tak najevo, že není odkázán na svoje či spřátelená média.
x x x
Kronika koronaviru: Jak se předpovídalo, varianta Omicron je tady, včera 34740 nových případů předevčírem dokonce 54685 (a k tomu reinfekce).
Ale protože se už nedusíme a tolik neumíráme, získávají navrch názory odmítající roušky a omezující opatření. Diskutuje se o karanténách, naštěstí i rozvolňovači se pozitivně vyjadřují o preventivních účincích očkování.

CNN Prima News v rámci své programové politiky polobulvárního média plánuje na neděli superdebatu s hvězdami pandemie (Prymula, Hostomský, Šinkora, Roháčová, Kubek, Flegr, Hnízdil, Pollert). Show must go on! Podíl na publiku CNN Prima News neklesá pod jedno procento.

x x x
Konspirační antivaxeři v USA odříznuti od sociálních sítí našli pro své názory nové místo na platformě Substack. Rozdíl: konspirátorský obsah na sítích dostávali i ti, co to nechtěli, na Substack ho dostávají ti, co si ho předplatili.
Dalším náhradním prostorem jsou podcasty na Spotify. Jenomže ty nevydělávají jako Substack. Blíže Washington Post.
x x x
Vedle alarmistických a siláckých projevů médií i politiků v souvislosti se situací na Ukrajině lze na internetu najít i rozumné hlasy. Někde ve formě twitterového vlákna, jinde v podobě zasvěceného komentáře, jindy v rozhovoru s informovaným analytikem.
x x x
A ještě k médiím:

Obstrukcím na 6. schůzi Sněmovny padl za oběť kromě jiných také Vládní návrh zákona o službách platforem pro sdílení videonahrávek (sněmovní tisk 30). Čímž se opět prodlužuje lhůta nesplnění implementace Směrnice EU (zatím 16 měsíců).
Z mého pohledu: žádná škoda, jenomže jsem zvědav, co s tím komise udělá, protože nejsme jediní, kteří tu směrnici zatím do svého právního řádu nezavedli.

x x x
Podnikatel Michal Voráček koupil od Ivana Kmotríka slovenskou zpravodajskou televizi TA3.
Michal Voráček nedávno v Médiáři vzpomínal na své účinkování v médiích. Bavil jsem se zvláště při jeho povídání o televizi, o Primě a o Nově. Pamětnická klasika: já byl ten hlavní a důležitý! Že to bylo trochu jinak, není významné.
x x x
Seznámení s aférou falešného obvinění youtubera Sinaie, která se dostala i do mainstreamu, mne znovu přesvědčila, jak odlišné jsou světy komunikace a médií různých generací. Kam se hrabou naše mainstreamové desetitisícové podcasty proti statisícovým youtuberům a hvězdám Instagramu.
x x x
Po sedmnácti letech skončil v seriálu Ordinace v růžové zahradě doktor Čestmír Mázl - herec Petr Rychlý. Jeho konec nebyl scénáristicky příliš vynalézavý.

| nahoru |

18. 1. 2022
Při zpožděném ohlédnutí za týdnem 10.-16. ledna jsem zaznamenal:

Vláda si minulý týden došla do sněmovny pro důvěru, kterou po jednadvacetihodinové rozpravě dostala.
Přímý přenos na ČT24 byl jen pro otrlé (Babiš jeden a půl hodiny, Okamura přes hodinu). Na druhé straně, v této rozpravě předložili svoji vizitku téměř všichni noví poslanci, takže už budeme vědět, kdo je co zač.
Co se v průběhu oněch rekordních dvaceti jedné až dvou hodinách událo, ve stručnosti zobrazila obrazová reportáž na iRozhlas.cz.
Je v ní obsažena i zmínka o kauze poslance Jana Farského (STAN), jenž se nechal zvolit do sněmovny a pak odcestoval do USA na dlouhodobý studijní pobyt.

x x x
Když předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová na Twitteru napsala, že "Viktor Orbán dnes (...) podpořil střelbu do občanů Kazachstánu...", Lucie Sulovská, někdejší novinářka z Echa24, která o Maďarsku něco ví a maďarsky umí, se ozvala příspěvkem Jak Orbán gratuloval Tokajevovi ke střílení do lidí….

Text se zalíbil Andreji Babišovi a já jsem o tiché poště médií, která zkresluje realitu, sepsal delší povídání, v němž došlo i na nedělní rozhovor prezidenta Miloše Zemana pro Press klub rozhlasové stanice Frekvence 1.

x x x
Kronika koronaviru: Pro boj s Covidem vláda zřídila Národní institut pro zvládání pandemie NIZP, který má být obdobou autoritativního Kochova institutu v Německu. NIPZ má pět odborných skupin a 49 členů. Do té analytické je zapojen i syn analytická skupina NIPZMartin.

Od pondělka 17. ledna se změnila protikoronavirová opatření. Najelo na povinné testování v podnicích a školách, které má zabránit lockdownům při nadcházející epidemické vlně varianty Omicron. Zavedl se pojem "pracovní karanténa."
Že Omicron klepe na dveře, ukázala včerejší statistika - opět velký skok a přes 20 tisíc nově nakažených. Naštěstí hospitalizace a úmrtí klesají, případně stagnují.

x x x
Nemám čas, náladu ani nervy na to sledovat hodinová zasedání Rady České televize. Ta, která se konala minulý týden ve středu, a schvalovala rozpočet ČT, byla prý opět "výživná."
Soudím tak podle tweetů zúčastněných osob a pozorovatelů (například zde nebo tady). Textový přepis audiozáznamů na Hlídač státu bohužel přestal fungovat.
DODATEK 25.1.:: O tématech projednávaných na Radě ČT podrobně informoval Médiář (například o plánované stavbě nové budovy zpravodajství).
x x x
Britské ministerstvo pro digitalizaci, kulturu, media a sport v pondělí 17. ledna oznámilo, že na další dva roky zmrazí tzv. koncesionářské poplatky, které jsou zdrojem financování BBC, a pak se uvidí. Padla i silná slova o zrušení tzv. licence fee, což ministryně kultury Nadine Dorriesová později vzala zpět. Živá debata, která se kolem oznámení vlády rozvinula, má podle některých pozorovatelů ještě jeden vedlejší cíl: odvrátit pozornost od skandálů premiéra Borise Johnsona.
x x x
Lenka Kabrhelová odchází z Českého rozhlasu do Seznamu.cz. Její populární podcast Vinohradská 12 prý převezme někdo jiný.
Z iRozhlasu.cz do Seznamu odchází také jeho dosavadní šéfredaktor Radek Kedroň.
x x x
Expremiér Andrej Babiš přesunul svoji pravidelnou relaci "Čau lidi" na pondělí. Že by se inspiroval popularitou satirického pořadu Šťastné pondělí Jindřicha Šídla?

| nahoru |

10. 1. 2022
titulní strany Právo a MFDnes 10. leden 2022 Kronika koronaviru: Po předvánočním poklesu počet nakažených po Novém roce opět začal stoupat. Panuje klid před bouří, kterou má způsobit varianta omicron.
Bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula předpovídá nástup nové vlny s desítkami tisíc nových případů denně.

Stanovisko skupiny MESES k omicronu potvrzuje: Imunitu získanou očkováním a proděláním nemoci dokáže Omicron obejít. Zatím nejlepší varianta ochrany: prodělaný Covid a tři dávky očkování.

x x x
Omezená účinnost očkování je vodou na mlýn antivaxerů, kteří se včera opět zmobilizovali a v počtu 3500 zaplnili Václavák (ale také i jiná města).

V této souvislosti mne zaujal jeden citát na Tweetu, který jsem poslal dál: "People aren't getting dumber. Dumb people are getting louder."
Zvláště když české deníky nemohou odolat přitažlivosti potrhlých hesel a maškar antivaxerů, které pak umístí na titulní stránky deníků. V tomto ohledu chválím Blesk, který odolává pokušení a marginální výstřední menšině dává v listu marginální prostor.

x x x
Začátkem roku vzplály protesty a nepokoje v Kazachstánu. Ani první, a zřejmě ani poslední. V zemi, jejíž území se rovná polovině plochy všech států EU, kde žije asi čtyřmilionová menšina etnických Rusů (z 18,5 milionu obyvatel), 70 procent obyvatel se hlásí k islámu, v zemi, kde se diskutuje, jaký bude úřední jazyk, a zda se bude psát azbukou nebo latinkou, tedy v zemi četných potenciálních konfliktů, v níž předávání dosavadní nepotické moci může být spojeno s bojem místních rodů, kmenů, klanů ovlivněných ruskou menšinou.

Ke zjednodušenému pohledu na události, o jejichž detailech nemají jasno ani renomované zdroje přispívají mainstreamová česká média papouškováním stručných zpráv ze zahraničních agentur,

Naštěstí na internetových médiích existuje prostor pro informované on-line zpravodajství nebo pro vyjádření expertů z něhož vyplývá, že věci jsou složitější, než jak na první pohled vypadají (vnitropolitický boj uvnitř kazachstánské věrchušky, nejasnosti kolem chování mocenských struktur, které se přidaly k protestům apod.).

Když před deseti lety vypukly podobné nepokoje ve městě Žanaozen, svět o nich téměř nevěděl. Situaci změnil internet a sociální sítě. Letos se díky sociálním sítím protesty ze Žanaozenu rozšířily do dalších měst.
Podle ruských zdrojů jednotky vyslané do Kazachstánu údajně jen chrání vládní budovy v Nur-sultanu (Astaně) a v Almaty, kde dnes už je prý klid a internet po pěti dnech opět funguje.

x x x
Informace o událostech v Kazachstánu, ale také o vážné krizové situaci na ukrajinsko-ruské hranici co do četnosti a velikosti poskytnutého prostoru zastínil v globálních médiích případ srbského tenisty Novaka Djokoviče, kterého australská vláda odmítla vpustit do země, protože se nenechal očkovat proti Covidu.
Dnešní rozhodnutí australského federálního soudu potvrdilo platnost dříve vydaného vstupního víza a Djokovič, jehož případ zpravodajství BBC sledovalo online, může opustit detenční hotel, v němž uvízla i česká tenistka Renata Voráčková.
x x x
V Týdeníku Rozhlas dnes vyšla moje glosa Na co si posvítí vláda o médiích, ktera vycházela z listopadové koaliční smlouvy. Text pro Týdeník Rozhlas jsem odevzdával 29. prosince.
Mezitím 6. ledna se nová vláda dohodla na programovém prohlášení, které víceméně kopíruje koaliční smlouvu, včetně tří odstavců o médiích.
Na programové prohlášení vlády zareagoval na Médiáři 7. ledna Ondřej Aust, jenž předpovídá, že "Mediální radní bude volit i Senát, už od letoška."
Aust se věnuje stejnému tématu jako moje glosa s tím rozdílem, že jeho text nebyl omezen limitem 2600 znaků. Také proto se mohl k tématu vyjádřit podrobněji a kvalifikovaněji, včetně citace staršího materiálu o české mediální legislativě.
x x x
Problémů se znalostí cizích jazyků u ministrů nové vlády si všiml i zahraniční tisk, což není překvapení, neboť The Guardian má v Praze přispěvatele Roberta Taita.
x x x
Celostátní fórum Pirátů, což je celostátní sněm strany, v sobotu 8. ledna potvrdil v předsednickém křesle Ivana Bartoše, který ve druhém kole (948 vs.662) porazil odpůrce pirátské účasti ve vládě senátora Lukáše Wagenknechta, a v prvním kole také Janu Michailidu, jejíž vyjádření ve stranické diskusi a přihlášení se k myšlenkám původního marxismu způsobilo minulý týden velký poprask.

Sněm tak potvrdil středové zaměření Pirátů a jejich přihlášení se k establishmentu, které dříve či později musí ve straně způsobit rozkol. Co bude následovat - zda odchod z vlády nebo odchod autentických Pirátů ze strany, nebo naopak svržení Bartoše a jeho liberálně demokraticky zaměřených kolegů z vedení strany? Nechám se překvapit.

| nahoru |

3. 1. 2022
Mirka Spáčilová v MF DNES byla poměrně ohleduplná k loňským televizním silvestrovským pořadům, které u komerčních televizí nevybočovaly z předchozí praxe, tj. připravily "best of" svých již zavedených zábavných formátů (Nova - Tvoje tvář má známý hlas, Prima - Česko Slovensko má talent)
Česká televize zvolila formu benefice k 90. narozeninám Jiřiny Bohdalové s názvem Největší flám s Jiřinou Bohdalovou.

Ve srovnání s komerční konkurencí Bohdalka sice sledovanost vyhrála, ale na sociálních sítích jsem se dočetl: "Devadesátiletá Bohdalka ve své silvestrovské show vítá na hlavní televizní stanici osmdesátiletou Vondráčkovou. Tahle země není pro mladý."

x x x
Česká televize se v loňském roce opět stala nejsilnější skupinou v kategorii "share", tj podíl na publiku. Otázkou však je, jaké má toto publikum složení. Možná by bylo dobré v průzkumech vyčlenit vedle kategorie 15+ a 15-54 také kategorii 35+, aby se ukázalo, kolik mladých lidí do statistik sledovanosti vstupuje.
x x x
Na ulicích to letos o Silvestra bouchalo o něco méně, než v předchozích letech. V Praze se žádný oficiální ohňostroj nekonal, na Václaváku chyběl záchranářský modul Golem.
Iniciativa Chcípl pes na Staroměstském náměstí svoji akci po vyzvání policie ukončila.
x x x
Novoroční projevy předsedy Senátu Miloše Vystrčila (13:00) a předsedy vlády Petra Fialy (20:05) kromě smířlivých slov a výzev k pospolitosti nepřinesly nic převratného.
x x x
Dne 31. prosince 2021 skončilo v Česku amplitudově modulované AM vysílání rozhlasových programů na středních a dlouhých vlnách.
Zůstaly jen stanice frekvenčně modulované FM na velmi krátkých vlnách (VKV), digitální vysílání (DAB), nemluvě o internetu (což ovšem není vysílání, ale přenos).
Zvláště dlouhovlnný vysílač na kmitočtu 270 kHz, přidělený Československu v roce 1948, umožňoval příjem stance Hvězda, později Československo a Radiožurnál téměř po celé Evropě. Digitalizace a internet vystavily AM vysílačům úmrtní list. Viz také reportáž na televizniweb.cz.

Dodatek a oprava 5.1.: AM vysílání na středních vlnách skončilo pouze pro Český rozhlas, nadále na středních vlnách vysílají soukromá rádia (Rádio Dechovka – 792 kHz, Český impuls - 981 kHz a Country Radio ze Zbraslavi – 1062 kHz).

| nahoru |



1.7.2022 Dvacet dva let a dost (vzkaz čtenářům Louče)
Právě před dvaceti dvěma lety, v červenci roku 2000, jsem opustil web Britské listy a založil vlastní webovou stránku s názvem Louč. Snažil jsem se na ni umisťovat informace, které buď jinde nebyly, nebo byly roztroušené v mediálním kyberprostoru. Sledoval jsem poměrně systematicky českou i zahraniční mediální scénu a komentoval její peripetie. Ta doba už je pryč. »»»

20.6.2022 Zdeněk Velíšek (*23. 2. 1933 – +18. 6. 2022) – jak jsem ho potkal (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
Původně jsem chtěl napsat do titulku „jak jsem ho znal,“ jenomže to by bylo poněkud přehnané. My jsme se jen krátce potkali v redakci zahraničního zpravodajství Televizních novin, ve které jsem v letech 1968-1970 elévoval společně s Liborem Ševčíkem, Dušanem Neumannem, po jeho návratu z Británie také s Vladimírem Železným, který mi to místo v ČST před odjezdem do Británie dohodil. Zpracovával jsem tehdy obrazové šoty zahraničních agentur, Zdeněk Velíšek byl zprávař.»»»

20.6.2022 Tyčinka Margot a Četnické humoresky (Týdeník Rozhlas 26/2022)
Ekonomické rubriky v květnu zveřejnily dvě nepříjemné zprávy. Česká národní banka oznámila prognózu inflace, která letos dosáhne patnácti procent a po prázdninovém vrcholu by neměla v příštím roce klesnout pod pět procent. Český statistický úřad o něco později oznámil výsledky prvního čtvrtletí, v němž průměrná nominální hrubá měsíční mzda se sice zvýšila na 37 929 Kč, ale spotřebitelské ceny meziročně vzrostly o 11,2 procenta... »»»


titulní strana knihy "Pojďme si říct, jak je to doopravdy"
(Komentáře a glosy na téma
Média a společnost
v Týdeníku Rozhlas 2012-2018),

informace o knize a jejím prodeji je zde


24.5.2022 Narodil jsem se za války, umřu za války? aneb Rusko a já (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
Na dotaz týkající se mého věku často odpovídám bonmotem: jsem už hodně stár, neboť jsem se narodil v první polovině minulého století. Někdy se docela bavím postoji dnešních padesátníků, na které dolehl jejich věk, připadají si staří, a s pocitem převahy věku dávají k dobru své zážitky z devadesátek nevědoucí generaci narozené po listopadu 1989. Co bych však měl říkat já, kterému v roce 1989 bylo 45 let, a moje vzpomínky sahají ještě o dvacet let hlouběji do minulosti. »»»

18.5.2022 Plukovník Chodarjonok jako rekvizita
Sociální sítě nakloněné Ukrajině zajásaly: do ruské televize se dostala kritika ruského vojenského dobrodružství. A to konkrétně do sledovaného diskusního pořadu 60 minut se známými moderátory/propagandisty Olgou Skabejevou a Jevgenijem Popovem . Něco se prý v Rusku pohnulo. Dokonce i prezidentův mluvčí Peskov v pořadu Nové horizonty připustil, že ve svém okolí se setkává s lidmi, kteří s akcí na Ukrajině nesouhlasí, ale on se je snaží přesvědčit. »»»

9.5.2022 Příčina tragédie - zkreslené vnímání (Týdeník Rozhlas 21/2022)
Obraz světa, který nám zprostředkovávají média, nikdy nebude celostní ani dokonalý. Vždy bude částečný, vždy bude zobrazovat jen výsek reality ovlivněný nejen autory mediálních sdělení, ale také čtenáři, posluchači, diváky, uživateli internetu, kteří se rozhodují, co si z množiny dostupných sdělení vyberou. Množství informací, které nám dnes nabízí svět médií a internetu, nezaručuje, že se dobereme pravdy o dějích, které nás obklopují... »»»

3.5.2022 Ukrajinská přemítání č.3 – válka nebo apokalypsa?
Válka na Ukrajině vstoupila do třetího měsíce a stále není zcela jasno, jak se bude dále vyvíjet. Média jsou v očekávání velké ruské ofenzívy načasované na Den vítězství 9. května. Informační a propagandistické soupeření nabírá na síle. Z protichůdně laděných prohlášení obou válčících stran nelze vypátrat, jaká je situace na bojištích... »»»

4.4.2022 Nepovedený vtip (Týdeník Rozhlas 14/2022)
Nedávná návštěva českého premiéra na Ukrajině zastínila v českých médiích jinou událost stejného dne. Když 15. března Petr Fiala v Kyjevě seděl tváří v tvář ukrajinskému prezidentu Zelenskému, tisíce kilometrů odtud mimořádně svolané Parlamentní shromáždění Rady Evropy rozhodlo, že Rusko už nemůže být nadále členem Rady Evropy. »»»

31.3.2022 Ukrajinská přemítání č.2 – Škola č. 134
Ode dne, kdy jsem zhlédl reportáž Darji Stomatové na CNN Prima News z Charkova, uplynul více než měsíc. Od třetí minuty záznamu se reportérka blíží k troskám vyhořelé školy s číslem 134. Z televize jsem se dozvěděl, že tu probíhal boj, že ten boj byl krutý, a že škola vyhořela. Protože jsem člověk zvědavý, chtěl jsem vědět víc. »»»

24.3.2022 Václav Petrmichl a vzpomínání na listopad 89 (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
Patřím mezi ty nejméně povolané, kteří by se měli vyjadřovat k životu a osobě Václava Petrmichla, právníka a divadelníka, jenž zemřel nedávno, 21. března ve věku 67 let. Znal jsem ho poměrně krátce a povrchně. Přesto jsem se rozhodl pro rubriku „Koho to ještě dnes zajímá“ sepsat vzpomínku, která nás, dva náhodné známé, setkávající se občas v někdejší společnosti středečních štamgastů restaurace U Hrocha, propojila událostí z listopadu 1989.»»»

25.2.2022 Ukrajinská přemítání
Když jsem se ve čtvrtek 24. února ráno po šesté hodině dozvěděl o přepadení Ukrajiny napsal jsem na Twitter: "Stejný pocit jako 20. března 2003. Co jsem si nedokázal představit, stalo se skutkem. Stane se Ukrajina ruským Irákem?" Byl jsem za to pokárán, že Husajn si to přece zasloužil. »»»

22.2.2022 Pokus o vádemékum o Ukrajině
Před týdnem Petra Procházková a Jan Wirnitzer v Deníku N představili sedm variant, jak se může dále vyvíjet ukrajinská krize. Včera ruský prezident Putin zvolil tu čtvrtou: uznal republiky vytvořené ruskými separatisty v Doněcké a Luhanské oblasti a včera večer do nich napochodoval se svými vojáky, kteří mají "zabezpečit mírové funkce" ... »»»

21.2.2022 Dechberoucí vnímání (Týdeník Rozhlas 8/2022)
V životě jsem se ocitl jak v roli redaktora, který nastavuje mikrofon, tak v roli zpovídané osoby, která musela odpovídat. Také proto se dokážu vcítit do obou rolí aktérů mediálních soubojů odehrávajících se na obrazovce. Jak do role moderátora, který neklidně hlídá vymezený čas a setká se s člověkem, jehož proud řeči se nedá zastavit. Tak do role zpovídané osoby... »»»

1.2.2022 Od diváckých dopisů k Janu Hnízdilovi a mediální gramotnosti (blog Aktuálně.cz)
Čas od času sepisuji pamětnické příběhy, které se snaží alespoň trochu korigovat obraz osob a dějů minulých, zdeformovaných neznalostí, nevzdělaností či ideologickými brýlemi. Většinu takových příspěvků publikovaných na mém blogu Louč jen zřídkakdy umisťuji na blog.aktualne.cz vědom si pravdivosti názvu rubriky, kam je umisťuji: „Koho to dnes ještě zajímá.“ Dnes činím výjimku, protože některé vzpomínky na minulost se mi spojily s dneškem. »»»

24.1.2022 "Dirigent zákulisí" Miroslav Hladký (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
Ačkoli bych se měl s přihlédnutím ke svému věku řídit mottem uvedeným v záhlaví, někdy nelze neragovat na texty, které se v médiích a na internetu objevují. Před několika lety mne k reakci vyprovokoval primitivní novinářský pamflet o někdejším řediteli Československé televize Janu Zelenkovi. Tentokráte mne vytočil článek „historika“ Petera Rendeka „Dirigent zákulisí“ – profil novináře, děkana fakulty ve službě komunistické propagandy.
»»»

18.1.2022 Když média zkreslují a politici to vy(zne)užívají
Na počátku byla v pondělí 10. ledna videokonference ministrů zahraničí Turkické rady (Ázerbajdžán, Kazachstán, Kyrgyzstán, Turecko, Uzbekistán), v níž má Maďarsko status pozorovatele. Jednalo se tady také o událostech v Kazachstánu. K jejímu průběhu se vyjádřil maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó, který zdůraznil, že stabilita v regionu je v maďarském zájmu, také kvůli hospodářským vztahům. Své vystoupení pak umístil na Facebook. »»»

13.1.2022 O "komunistické" Pyšné princezně (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
Vážení pánové, dovolte mi komentář k Vašemu podcastu Ty naše pohádky české v rámci Vašeho cyklu Přepište dějiny.
Vím, že historik a pamětník se občas neshodnou. Nicméně historik, který vykládá historická fakta a vytváří tím dějiny, by podle mého názoru měl být opatrnější při interpretaci událostí, které nezažil, nebo je nemá dostatečně prostudované, neboť jeho výklad nemusí být vždy ve shodě s tím, jak se věci skutečně udály.
»»»

10.1.2022 Na co si posvítí nová vláda (Týdeník Rozhlas 2/2022)
Jeden z odstavců koaliční smlouvy podepsané pěti stranami, které utvořily novou českou vládu, má nadpis „Svobodná a transparentní média veřejné služby.“ Deklarují se v něm tři cíle: zajistit financování vysílání veřejné služby, zapojit do jmenování mediálních rad veřejnoprávních médií vedle sněmovny také senát, a podrobit hospodaření České televize, Českého rozhlasu a ČTK kontrole Nejvyššího kontrolního úřadu. Na první pohled jsou to cíle jednoduché... »»»

29.11.2021 Cenzura? Nebo ochrana práv a svobod druhých? (Týdeník Rozhlas 49/2021)
Demokratickým světem obchází strašidlo cenzury. Svoboda projevu je prý ohrožena. Začalo to mazáním a blokováním příspěvků na sociálních sítích, kterému se nevyhnul ani americký prezident. Společnost pro obranu svobody projevu založená herním vývojářem Danem Vávrou bije u nás od ledna na poplach: „Stop cenzuře.“ Varovné volání „cenzura“ se v plné síle znovu objevilo v listopadu... »»»

18.10.2021 Média a právní stát pod lupou Evropy (Týdeník Rozhlas 43/2021)
Letos už po druhé zveřejnila Komise EU Zprávu o právním státu, která hodnotí, jak si členské státy vedou v oblasti soudnictví, v boji proti korupci, při ochraně plurality médií, a jak fungují jejich demokratické instituce. I když tyto zprávy mají hodnotící charakter, nevyplývají z nich žádné sankce. Systém hodnocení zavedla Evropská unie poté... »»»

14.10.2021 Jak to bylo s prezidentem Ludvíkem Svobodou (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
Nejsa historik, ale jen pamětník, rád bych se připojil k těm, kteří vzpomínají na závěr prezidentování Ludvíka Svobody v roce 1975. Mám na mysli článek Tomáše Perglera na Seznam Zprávy, nebo historika Michala Macháčka, který o věci ví asi nejvíce. Jejich svědectví bych rád okořenil osobními a televizními vzpomínkami. »»»

11.10.2021 Jak jsem dopadl s prognózou aneb Černý kůň současných voleb
Volby jsou za námi, je čas porovnat pokus o prognózu a výsledky voleb. Pokusil jsem se odstínit od jásání nad porážkou Andreje Babiše a podívat se na situaci věcně, bez emocí a s využitím dostupných faktů. »»»

28.9.2021 Předvolební úvaha a pokus o prognózu
„Všechno je jinak,“ pravil umírající rabín, když se ho ptali, jakou životní moudrost by chtěl sdělit svým potomkům. „Všechno bude jinak,“ se dá říct o nejrůznějších předvolebních průzkumech a prognózách výsledků parlamentních voleb, které se budou konat 8. a 9. října. Prognózu, kterou předkládám, patří také do této kategorie. »»»

30.8.2021 Příběhy dvou zpravodajských televizí (Týdeník Rozhlas 37/2021)
Za několik dní vzpomeneme dvacátého výročí teroristického útoku na Světové obchodní centrum v New Yorku 11. září 2001. Útoku, který – jak nám nedávno připomenul Afghánistán – významně a tragicky ovlivnil běh událostí světové politiky. Svým způsobem však ovlivnil také mediální scénu dvou zemí v centru Evropy. Na podzim 2001 se v Bratislavě připravoval projekt... »»»

19.8.2021 Vzkaz mým vnukům – prvovoličům aneb Komu dáte svoji stokorunu?
Milý Vojto a Samueli, aniž bych vás chtěl poučovat, jak funguje zastupitelská demokracie, při níž si lid (demokracie = vláda lidu) volí své zástupce pro rozhodování o věcech společných, rád bych se s vámi podělil o několik zkušeností, a přidal několik faktů, o kterých byste možná měli něco vědět. Jsem příslušník generace, která změnu politického systému v naší zemi zažila až ve zralém věku. Vzpomínám, jak... »»»

26.7.2021 Lesk a bída volebních modelů (Týdeník Rozhlas 32/2021)
„Jakou stranu byste volili, kdyby se volby do spolkového sněmu konaly příští neděli?“ Tuhle otázku klade od roku 1996 týden co týden tisícovce německých občanů společnost Infratest Dimap, která je jednou z dceřiných společností mezinárodní firmy Kantar. Sociologický průzkum provádí pro německý veřejnoprávní rozhlas a televizi ARD. »»»

29.6.2021 Když tři komentují totéž, není to totéž
V neděli 27. června zpravodajský kanál CNN Prima News vysílal rozhovory se třemi ústavními činiteli - prezidentem republiky, předsedou vlády a předsedou Senátu. Rozhovory vedla Terezie Tománková pod hlavičkou pořadu Partie. Její otázky v některých případech směřovaly ke stejnému tématu (přírodní katastrofa na Moravě, blížící se volby, epidemie a vakcinace, maďarský kontroverzní zákon). »»»

14.6.2021 Přehlídka ztraceného času (Týdeník Rozhlas 26/2021)
Jen necelé čtyři měsíce zbývají Poslanecké sněmovně na splnění úkolů, které si před čtyřmi lety předsevzala, a které jí zákon ukládá. Už dnes je jisté, že velká část legislativních návrhů, ať už navržených vládou nebo pocházejících z poslaneckých iniciativ, lidově řečeno, spadne pod stůl. Nebude to poprvé ani naposledy. »»»

8.6.2021 Kde končí novinářská zkratka a začíná fake news?
Nejprve stručná chronologie kauzy „Ruský dluh.“ Dne 25. května publikuje deník Hospodářské noviny článek s titulkem: „Klaus po revoluci tajně poslal miliardy Sovětům. Zeman část dluhu odpustil.“ Autoři: Lukáš Valášek, Adéla Jelínková. Téhož dne facebookový účet zpravodajského serveru Aktuálně.cz oznamuje: „Přinášíme příběh dosud utajený parlamentu i veřejnosti“.. »»»

25.5.2021 Na oprati Jany Bobošíkové
Minulý týden ve středu 19. května na sedmihodinovém jednání Rady České televize generální ředitel Petr Dvořák oznámil, že podá trestní oznámení na Hanu Lipovskou, jehož podstatou - kromě jiných nepravdivých výroků Lipovské - je její označení Dvořáka, získané z policejního protokolu, za osobu, která ji ohrožuje na životě. Hana Lipovská na Dvořákovo oznámení reagovala... »»»

13.5.2021 Kauza Hamáček: Po čtyřech týdnech stále nejasno
Aniž bych chtěl kopírovat Karla Olivu, který dnes v Posledním slovu Lidových novin napsal: "utrousit pár slov ohledně racionálnějšího postoje v současném dění kolem Jana Hamáčka je mravním imperativem," myslím, že by bylo dobré znovu se blíže podívat na kauzu "Hamáček - Vrbětice - cesta necesta do Moskvy." »»»

5.5.2021 Kauza Hamáček - bude muset Kroupa vyložit karty na stůl?
Od včerejška tady máme další kauzu – článek Seznamu zprávy s klikbajtovým titulkem “Svědectví: Hamáček chtěl v Moskvě vyměnit Vrbětice za milion Sputniků“. O kvalitě některých investigací Janka Kroupy si myslím své. V dnešním podcastu Vinohradská 12 znovu zopakoval svoji mantru: „Já jsem investigativní novinář a mám to odhalit a zveřejnit.“ Tedy já nic, já muzikant. Jenomže on kromě odhalování a zveřejňování v zájmu prodejnosti svých materiálů často účelové interpretuje, »»»

3.5.2021 CNN Prima News rok poté (Týdeník Rozhlas 20/2021)
V pátek 9. dubna odpoledne se Petr Arenberger jako nově jmenovaný ministr zdravotnictví poprvé setkal s novináři. ČT24 přerušila zprávy a přepnula na signál z budovy Ministerstva zdravotnictví. Kdo v té chvíli přeladil na CNN Prima News, se o ministrově postoji k pandemii příliš nedozvěděl; čekalo ho rozsáhlé zpravodajství o životě britského prince Philipa, který ten den zemřel ve věku 99 let. Až později k večeru se divák Primy dozvěděl, o čem Arenberger na brífinku mluvil. Tolik ilustrace současné programové politiky CNN Prima News... »»»

20.4.2021 Proměny české mediální legislativy (Příloha Louče)
Česká mediální legislativa vznikala a měnila se v posledních třiceti letech v několika vlnách. První přišla bezprostředně po listopadu 1989, kdy bylo třeba vytvořit právní rámec pro nově osvobozená média, druhou poznamenal vstup České republiky do Evropské unie a nezbytnost sladit domácí legislativu s evropským právem, ta třetí – již v návaznosti na legislativu EU – řešila a řeší technologické proměny mediální světa, digitalizaci vysílání a vznik nových médií. »»»

1.4.2021 Petr Kellner a česká média
Smrt nejbohatšího Čecha Petra Kellnera se pro česká média stala megaudálostí. Zpráva o zřícení vrtulníku na Aljašce dorazila z USA v pondělí 29. března ráno. Jaroslav Kmenta nespravedlivě obvinil česká média, že zaspala, když o sobotní události informovala až v pondělí. Nedohlédl, že aljašská sobota byla naší nedělí a identitu obětí zveřejnily úřady v neděli odpoledne, u nás v pondělí ve tři hodiny v noci. »»»

22.3.2021 "Zpráva kvapná, ne vždy platná (Týdeník Rozhlas 13/2021)
Nebylo to poprvé, co se v médiích rozšířila zpráva o smrti osoby, která byla naživu. V úterý 2. března odpoledne české zpravodajské servery publikovaly zprávu odkazující na prémiový obsah deníku Blesk, který před polednem zveřejnil informaci, že bývalého hradního protokoláře Jindřicha Forejta převezli do nemocnice s krvácením do mozku. »»»

21.3.2021 "Velký špatný" pro budoucnost veřejné služby
Když jsem před deseti měsíci komentoval volbu nových členů Rady České televize (Rada a její noví členové), v závěru jsem napsal: "kdyby volba dalších pěti radních, kterým končí mandát v květnu a v září příštího roku měla proběhnout stejným způsobem, jako ta letošní, pak už by postavení České televize jako nezávislé instituce bylo skutečně na pováženou."
I když konečné rozhodnutí, kdo obsadí čtyři místa v Radě ČT v květnu, a kdo v září nahradí radního Šarapatku, je teprve před námi, průběh slyšení a výběr kandidátů na členství v Radě ČT naznačuje, že se od loňského roku příliš mnoho nezměnilo.
»»»

8.2.2021 Světla a stíny přenosů z parlamentu (Týdeník Rozhlas 7/2021)
Když poslanec Lubomír Volný ve čtvrtek 21. ledna ve Sněmovně fyzicky napadl předsedajícího schůze poté, co mu dotyčný vypnul mikrofon, následná bitka u předsednického pultu krátce zastínila v médiích jiné, důležitější události oněch dnů. Ať už to bylo prodloužení nouzového stavu o další tři týdny, průběh očkování seniorů, nebo ohlasy na první kroky nového amerického prezidenta Joe Bidena. »»»

29.1.2021 Z čtenářského deníčku: České osobnosti očima Daňy Horákové
Z knihy: O Pavlovi, autor: Daňa Horáková, nakladatelství Torst 2020,
Pavel Kohout - str. 99: Nikoho nepřesvědčil o tom, že jeho snaha být "jiný a lepší" je poctivá: měnil se vždycky jen tolik, kolik to vyžadovaly poměry. Ale v jádru mi ho bylo líto, protože bylo zřejmé, že za kritikou Kohouta se schovávají i někteří, kteří za komunismu buď sami vědomě ubližovali, anebo ke všemu mlčeli, a tím pádem kolaborovali. (...) Kohoutova "vina" spočívala v jeho výjimečnosti : sklízel především závist. Měl úspěch, naplánoval si a budoval kariéru.
»»»

8.1.2021 Televizní audity v historickém pohledu
Další důkaz své nekompetentosti v chápání, čím je a jak funguje plnohodnotné médium veřejné služby, podal nový předseda Rady ČT Pavel Matocha v rozhovoru 6.1. pro Hospodářské noviny, když prohlásil, že by se Česká televize dala financovat crowdfundingovými ad hoc kampaněmi, na které je on sám ochoten přispívat. Na hloubkový audit, "který ověří, zda se zbytečně neplýtvá" (slova Matochy) bylo už vypsáno výběrové řízení... »»»

23.12.2020 Dvacet let od televizní krize
Když jsem se jednou před studenty zmínil o tom, že poslední velká novelizace zákona o České televizi z roku 2001 vznikla jako následek známé televizní krize, setkal jsem se s nechápavými pohledy. Slova "televizní krize" jim nic neříkala. Rychle mi to došlo. Samozřejmě, v době demonstrací na podporu stávkujících pracovníků České televize a vánočního vypínání jejích programů většina z nich byla ještě v kočárku a jestliže o televizní krizi něco vědí, tak z vyprávění svých rodičů nebo z médií. »»»

20.12.2020 Nestrannost jako hodnota veřejné služby (Týdeník Rozhlas 53/2020)
Když letos v září nastupoval do funkce nový ředitel BBC Tim Davie, apeloval na své zaměstnance, aby si uvědomili vážnost situace, v níž se vysílání veřejné služby nachází. Ve svém nástupním projevu Davie varoval před sebeuspokojením: „Naším úkolem není přesvědčovat se navzájem, že jsme významní, důležití (…) Nemáme žádné nezcizitelné právo existovat. (…) Jsme jen tak dobří jako hodnota, kterou dodáváme našim divákům (…) »»»

7.12.2020 Rozhovor vedený rozpravou aneb Jak jsem se (ne)zapsal do teorie žurnalistiky (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
Psal se rok 1967 a navštěvoval jsem druhým rokem Fakultu osvěty a novinářství UK. V mém „Výkazu o studiu na vysoké škole“, zkráceně „indexu“ se již druhým rokem nacházel předmět „Teorie publicistických žánrů“ rozdělený na přednášky a semináře, přednášejícím byl Karel Štorkán. Publicistické žánry jako fejeton, črta, reportáž, sloupek či interview patřily mezi hýčkaná témata našich pedagogů, kteří se tak snažili zušlechtit zručnosti a dovednosti budoucích novinářů. Jak je na vysokých školách zvykem, k získání zápočtu bylo třeba vypracovat seminární práci. »»»

28.11.2020 Holky z naší školky a jeden pamětnický příběh (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
Na začátku byl můj omyl. Nebo ještě předtím jeden tweet Filipa Rožánka, který sociálním sítím nabídl odkaz na české předlistopadové hity dua Rezek/Zagorová nazpívané anglicky. „Mezi mé oblíbené hudební bizáry patří anglické verze českých popových hitů nazpívané pro takzvaná exportní alba (převážně pro země RVHP). Do světa je posílal podnik zahraničního obchodu Artia. V roce 1979 vznikla třeba Rainbow Fairy alias Duhová víla. (…) Na četná přání, která nikdo nevyslovil, ještě bonus (Holky z naší školky)“ Chtěje se pochlubit svými vzpomínkami, jsem komentoval... »»»

21.11.2020 Ještě jednou k jednání Rady ČT
V návaznosti na předchozí blog o jednání Rady České televize 11. listopadu, které řešilo problém s pozemky v televizním studiu Ostrava, a tato kauza se stala příležitostí k útokům některých členů Rady na management televize a také jedním z důvodů odvolání dozorčí komise, dodávám: Rada ČT se sešla na mimořádném zasedání 18. listopadu a nakonec souhlas s uzavřením Smlouvy o směně nemovitostí udělila. Na této schůzi René Kühn oznámil svoji rezignaci na funkci předsedy Rady ČT, z funkce odstoupil i místopředseda Jaroslav Dědič. »»»

16.11.2020 Věc: odvolání dozorčí komise Rady ČT
Ačkoliv jsem se k odvolání dozorčí komise Radou ČT na zasedání 11. listopadu původně nechtěl vyjadřovat a uvažoval jsem spíše o sepsání materiálu, který by ukázal shodné rysy jednání Rady ČT v roce 2000 (před televizní krizí) a v letošním roce, byl jsem požádán o názor jedním člověkem, kterému jsem nemohl říci ne. Zde je moje odpověď »»»

2.11.2020 Čím méně toho vědí, tím více si věří (Týdeník Rozhlas 46/2020)
Letošní mimořádný pandemický rok upozadil některá opakující se oblíbená novinářská témata, jako je vyhlašování parodických Nobelových cen. Pod názvem IG Nobel odkazujícím na fiktivního Nobelova bratra Ignáce je neobvyklým nebo triviálním výzkumům a objevům uděluje americký časopis „Annals of Improbable Research“. Česká média se o letošních cenách zmínila jen letmo, všimla si jen bizarního výzkumu... »»»

30.10.2020 Úvaha nad jednou stoletou úvahou
Stalo se už téměř tradicí, že výročí vzniku Československa 28. října bývá doprovázeno v českých médiích flagelantskými komentáři o tom, co všechno bylo v naší historii špatně, a jak se vše pokazilo z naší viny, aniž by se vzaly v úvahu pozitivní stránky nově vzniklého státního útvaru, jenž od svého založení čelil četným krizím, a jemuž nebylo dopřáno, ať už z vnitropolitických či zahraničněpolitických příčin, aby dozrál, a postupně korigoval a odstranil nedostatky, které stály u jeho základu. »»»

30.10.2020 President Masaryk k 28. říjnu. Přepis rozhovoru v Lidových novinách 28. října 1920
Příloha k textu "Úvaha nad jednou stoletou úvahou". »»»

10.10.2020 Ne každý lidský zdroj je spolehlivý (Mediažurnál 3/2020)
Nikdo z nás není neomylný. Platí to i pro média i pro novináře. Některé chyby by se však neměly stávat. A když se stanou, měli by si novináři z nich vzít poučení. Jeden takový případ se stal začátkem srpna, uprostřed tradiční okurkové sezóny, když politici byli na dovolené, diskuse o koronaviru začala být monotónní, polemika historiků o výklad normalizace před rokem 1989 čtenáře příliš nelákala a vzdálené katastrofy, jakým byl výbuch v Bejrútu, zaujaly jen dočasně. »»»

29.9.2020 Televize mocná, ne však všemocná (Týdeník Rozhlas 41/2020)
Za necelých šest týdnů se dozvíme, koho v USA zvolili prezidentem na příští čtyři roky. Předvolební kampaň vrcholí a – jak už to bývá zvykem – komentátoři a politologové diskutují o vlivu a účinku médií na rozhodování voličů. Při této příležitosti se opět vzpomíná na televizní duel prezidentských kandidátů v USA před šedesáti lety, v němž se střetli demokrat John Fitzgerald Kennedy a republikán Richard Nixon. »»»

12.9.2020 Rada ČT v zrcadle médií
Tento týden jsem opět obětoval svůj vzácný volný čas a poslechl si tříhodinový audiozáznamu z veřejného zasedání Rady České televize 9. září. „Babišův výsadek“ (Šarapatkova nálepka pro letos zvolené radní Matochu, Bradáče, Lipovskou, Xavera Veselého) do Rady ČT se – na rozdíl od předchozí schůze – dostal do mírné defenzivy, když musel čelit argumentům přítomného generálního ředitele Petra Dvořáka »»»

7.9.2020 Jak jsem poznal Karla Pecha aneb Důraz patří na předložku (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
Nedávno při sledování televize a ne příliš dokonalé ortoepie jejích hlasatelů/moderátorů jsem si vzpomněl na Karla Pecha, s nímž jsem v letech 1976 až 1978 pracoval v jedné redakci. Karel Pech (* 18. května 1917, † 14. února 2006) má ve své wikipedickém hesle napsáno, že byl „českým hercem, režisérem, televizní scenáristou, jazykovým poradcem a pedagogem, televizním i rozhlasovým moderátorem a spisovatelem.“ »»»

22.8.2020 Etika žurnalistiky (Rezoluce č. 1003 Parlamentního shromáždění Rady Evropy ze 17.6.1993)
Český překlad dokumentu, o němž se ve středu 26. srpna na zasedání Rady České televize (případ Jakub Železný) asi bude debatovat. »»»

17.8.2020 Budou se měnit mediální zákony? (Týdeník Rozhlas 35/2020)
Že jedním ze základních cílů evropské integrace je volný pohyb zboží, služeb, osob a kapitálu, ví dnes už téměř každý. Tahle výhoda, které si užívají všichni obyvatelé států sdružených v Evropské unii (EU), přináší však také jisté povinnosti a limity. Pravidlo (...) předpokládá, že uvedené zboží a služby budou na určité úrovni, která bude přijatelná pro všechny.(...)Tak vznikl v roce 1989 první evropský předpis pro média v podobě směrnice Televize bez hranic... »»»

3.7.2020 Dvacet let života s Loučí
Přesně před dvaceti lety jsem na fakultním počítači FSV UK sdíleném s kolegou Maršíkem v budově Karolina v Celetné ulici využil funkci tehdejšího Wordu 97 a uložil napsaný text ve formátu HTML, čímž vznikla moje první webová stránka a také nulté číslo Louče, které jsem umístil na server fsv.cuni.cz. »»»

29.6.2020 CNN Prima News - sázka na střední proud (Týdeník Rozhlas 28/2020)
Když letos 3. května zahájila vysílání nová televizní zpravodajská stanice CNN Prima News, komentáře byly skeptické až zklamané. „Rozjezd CNN Prima je rozpačitý," „Nebyl to žádný propadák, ale ani žádný zázrak," „Béčko ČT24?" - takové a podobné ohlasy se ozývaly z médií a sociálních sítí. Očekávání bylo velké, protože předchozí reklama slibovala něco, co tady ještě nebylo. »»»

06.06.2020 Jiří Hanák (27. 2.1938 – 5.6. 2020) - wikidodatek
Poté, co jsem se dozvěděl, že zemřel novinář, fejeonista, sloupkař Jiří Hanák, navštívil jsem Wikipedii, abych se znovu přesvědčil, že česká verze se často spoléhá na přežvýkaná data, o jejich úplnosti ani nemluvě. Upřesnění a rozšíření by si například zasloužila hned úvodní věta: "Vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Po ukončení školy působil od roku 1967 jako redaktor časopisu Reportér, po dvou letech však v rámci normalizace musel toto místo opustit a živit se jako dělník." »»»

29.5.2020 Rada ČT a její noví členové
Ve středu 27. května Sněmovna zvolila v druhém kole zbývající tři členy Rady České televize. Účast v tajné volbě byla mimořádná. Vysoké kvorum 97 překročili a funkci člena Rady ČT získali Hana Lipovská (114 hlasů), Pavel Matocha (108) a Lubomír (Xaver) Veselý (111). Počet odevzdaných hlasů pro vítězné kandidáty se příliš neliší, z čehož je jasné, že se hlasovalo nikoli individuálně, ale podle stranického klíče, nikoli podle kvalifikace, ale podle politického rozhodnutí. Neformální koalice poslanců ANO s lidmi z SPD, KSČM a nezařazenými dává totiž při plné účasti 118 hlasů. »»»

25.5.2020 Těžký život moderátorů (Týdeník Rozhlas 23/2020)
„Nejsme u Václava Moravce, nechte mě mluvit," obořil se druhou květnovou neděli předseda vlády Andrej Babiš na moderátorku diskusního pořadu Partie v televizi Prima Terezii Tománkovou. Stalo se to ve chvíli, když se Tománková snažila přerušit premiéra, který začal zeširoka vykládat, vyzbrojen grafem, jak vláda od roku 2014 zvyšovala mzdy a důchody namísto toho, aby odpověděl na položenou otázku, jak chce vláda řešit krizi, která přišla s koronavirem. »»»

4.5.2020 Májový mediální víkend: CNN Prima News poprvé
Začátek května bývá pro média – kromě komentování prvomájových akcí, které letos odpadly – příležitostí vzpomínat na výročí, ta starší i ta novější. Ještě před tím, než nás zavalí vzpomínky na Pražské povstání a konec světové války, měli jsme tu šestnácté výročí vstupu do Evropské unie (letos téměř beze zmínky), vzpomínalo se také na to, jak před 15 lety začal vysílat zpravodajský televizní kanál ČT24... »»»

30.4.2020 Jak se roušky/masky staly světově nejžádanější komoditou
Globální sháňka po tomto životně důležitém předmětu odhalila drsnou realitu mezinárodní politiky a limity svobodného trhu
Překlad článku How the face mask became the world's most coveted commodity, The Guardian 28. dubna 2020
»»»

20.4.2020 Erik Best a jeho byznys
Přepis části podcastu Miloše Čermáka s Erikem Bestem - 54 minut - citováno z twitter a soundcloud.com
Čermák: Když jsi zakládal Fleet Sheet, jak říkáš, je to vlastně zpravodaj, asi původně, já myslím, že původně se posílal faxem pro tvý klienty, ve kterým, když to řeknu v nadsázce, jakoby překládáš českou realitu pro cizince žijící v Česku. Říkám to správně?
Best: Je to tak, ano, jsou to ty hlavní zprávy z českých novin a ta přidaná hodnota je najít ty nejzávažnější nejvážnější věci, i když třeba česká média je takhle nevidí.
»»»

11.4.2020 Média v dobách krize (Týdeník Rozhlas 17/2020)
V anglosaských zemích se můžete často setkávat s výrazem „bottom line.“ Slovníky ho překládají: „spodní hranice,“ „nejnižší mez,“ ale také „konečný výsledek hospodaření“ nebo „rozhodující faktor.“ Zřejmě nejvýstižnějším převodem do češtiny však je: „to hlavní, to podstatné.“ Právě za oceánem je zvykem se ptát: jaký je „bottom line“... »»»

2.3.2020 Jaká jména rozešle Faltýnkova SMS? (Týdeník Rozhlas 11/2020)
Když před dvaceti lety vznikla takzvaná televizní krize (vysvětlivka pro později narozené: zaměstnanci České televize se tehdy vzbouřili proti řediteli dosazenému Radou ČT, veřejnost i část politické scény jejich protest podpořila), Sněmovna přijala novelu zákona o České televizi, která změnila složení Rady ČT a způsob nominace jejích členů. »»»

20.1.2020 BBC se musí uskrovnit (Týdeník Rozhlas 3/2020)
Někteří britští penzisté se letos 1. června dočkají nepříjemného překvapení. Až do letošního roku všichni občané starší 75 let byli – díky rozhodnutí Blairovy vlády z roku 1999 – osvobozeni od rozhlasového a televizního poplatku, který je příjmem veřejnoprávní BBC, a kterému se tady říká „licence fee“ nebo „TV licence“. Ušlý příjem za tyto „licence zdarma“ udělované seniorům doplácel BBC stát... »»»

30.12.2019 Mediální rady – včera a dnes (Mediažurnál 4/2019)
Když se letos doplňovala uvolněná místa v Radě Českého rozhlasu a v Radě ČTK, téma mediálních rad se opět dostalo do popředí zájmu. Příští rok na jaře dojde k obměně dalších členů Rady Českého rozhlasu a také Rady České televize, což může ovlivnit budoucí působení těchto médií veřejné služby. »»»

29.12.2019 Jak to bylo před třiceti lety... (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
Dnes večer se na ČT24 bude vysílat pořad Volba prezidenta 29. 12. 1989. Možná bych měl vyčkat, až ho zhlédnu. Rád bych však v předstihu upozornil na jeden detail této historické události, který mne zaujal, a na který se dnes už málem zapomíná. Mám na mysli významnou, ne-li klíčovou úlohu, kterou ve Federálním shromáždění sehrála skupina lidovců vedená tehdejším poslancem a předsedou Sněmovny lidu JUDr. Josef Bartončíkem při organizování volby prezidenta Václava Havla v parlamentu. »»»

13.12.2019 Dlouhé čtení o jedné tragedii
Využívaje volný čas a internet umožňující přístup k zahraničním médiím, je mi někdy líto, že lidé, kteří čas – a znalost jiného jazyka – nemají, přicházejí o informace, které by jim možná rozšířily názorový obzor překračující hranice českého rybníku. Už v minulosti jsem (pirátsky?) z těchto důvodů přeložil některé zahraniční články (např. z Washington Post nebo z Die Zeit nebo The New York Times - zde pouze v citacích). Tentokráte jsem si vybral britský The Guardian... »»»

9.12.2019 Facebook na pranýři (Týdeník Rozhlas 50/2019)
Poslankyně rakouské strany Zelených Eva Glawischnig-Piesczeková byla donedávna výraznou osobností rakouské politické scény. Do parlamentu se dostala ve třiceti letech, krátce poté, co obhájila disertační práci o jaderných elektrárnách poblíž rakouských hranic a podala žalobu na slovenskou elektrárnu Mochovce. V hledáčku rakouských médií se ocitala nejen jako šéfka poslanecké frakce strany „Zelení – Zelená alternativa“, ale také jako elegantní žena... »»»

5.12.2019 Shrnutí případu Novotný-Řeporyje-vlasovci
Předpokládám, že jsem jedním z mála, který zhlédl všech pět pořadů ruských televizních kanálů, v nichž vystupoval řeporyjský starosta Pavel Novotný. Všechny jsou dostupné na webu a zde jsou jejich odkazy.
úterý 26. listopadu 17:00, pořad "Vremja pokažet" na programu Pervyj kanal
středa 27. listopadu 12:50 pořad 60 minut na programu Rossija 1... atd.
»»»

8.11.2019 Jak televize pomáhala bořit berlínskou zeď (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
Když se Německo rozdělilo a do jeho středu padla železná opona, byla to média, která překračovala hranice a přinášela na Východ informace o tom, co se děje na Západě. To vše nejprve ve zvuku, později i v obraze, v Německu bez jazykové bariéry, dostupné všem v dosahu signálu, jehož silný vysílač sídlil uprostřed „protivníkova“ území, tedy v západním Berlíně. »»»

4.11.2019 PPF a Nova - dvakrát do stejné řeky (Týdeník Rozhlas 46/2019)
Zpráva z 27. října o tom, že skupina PPF miliardáře Petra Kellnera uzavřela smlouvu o převzetí společnosti Central European Media Enterprises, která vlastní televizi Nova, nebyla pro zasvěcené velkým překvapením. O tom, že majitelé CME chtějí svoji firmu prodat jinému investorovi, se mluvilo už od jara. Kdo jsou dnes hlavní akcionáři společnosti, která od roku 1994 vybudovala síť komerčních televizí v zemích střední a východní Evropy? »»»

31.10.2019 Ještě k tomu semaforskému výročí (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
Včera 30. října se vzpomínalo na šedesát let existence divadla Semafor a já si při té příležitosti vzpomněl na vlastní setkání s jeho předchůdcem, Divadlem Na zábradlí, když mi bylo necelých patnáct let. Setkal jsem se s ním nejprve na stránkách Světa v obrazech, jediného obrázkového týdeníku té doby. »»»

25.10.2019 Listopadová televizní vzpomínka (Týdeník Rozhlas 44/2019)
Televizní pořad Newsroom ČT24 začal nedávno zařazovat na závěr každého vydání vzpomínky na listopad 1989. Pod názvem Mediální revoluce, třicet let svobodných médií se pořad vrací k událostem roku 1989 a k roli, kterou v nich sehrála média. V neděli 6. října se redaktoři zaměřili na práci zahraničních novinářů. »»»

21.10.2019 Objektivita a vyváženost (referát na semináři Média a role státu v jejich kontrole)
Vzpomínám na dobu, kdy jsem byl v roce 1990 přibrán do týmu pro novou vysílací legislativu, a kdy jsme museli neustále čelit otázkám: Jak to, že rádia a televize musí mít licenci, když noviny a časopisy nic takového nepotřebují. Proč se ukládají licenční podmínky? Odpovídali jsme: »»»

17.10.2019 Poslanci objevili Ameriku – deficitní provoz ČT
Hospodaření Československé televize je deficitní. Tímto ohromujícím sdělením zahájil poslanec za hnutí ANO Pavel Juříček dnešní rozpravu ke sněmovním tiskům 113 a 114, což jsou Výroční zprávy o činnosti a hospodaření České televize za rok 2016. Kdy přijdou na řadu sněmovní tisky 143 a 251 (výroční zprávy za rok 2017) a 441 a 562 (výroční zprávy za rok 2018), je zatím ve hvězdách. »»»

15.10.2019 Zpravodajská televize RT v Británii dostala pokutu (Mediažurnál 3/2019)
Koncem července se v našich médiích objevila zpráva, že britský komunikační regulátor OFCOM (Office of Communication) udělil provozovateli ruské zpravodajské televizní stanice RT pokutu ve výši 200 tisíc liber za sérii pořadů vysílaných v březnu a dubnu 2018, kterým se „nepodařilo dodržet náležitou nestrannost“. »»»

9.10.2019 Zdroje Okamurovy „nacistické“ EU pod lupou rešerše
Okamurův pohled na Evropskou unii jako na převlečený nacistický projekt sám o sobě nestojí za polemiku. Každý člověk se zdravým rozumem a s elementární znalostí evropské historie 20. století se Okamurovým fantasmagoriím může jen vysmát. Mne však zaujaly zdroje Okamurova textu na Facebooku, který začíná těmito slovy: »»»

8.10.2019 EU dle Okamury - s nacistickými kořeny
Některá témata a události sociálních sítí je dobré přenést do blogosféry, kde se tak rychle neztratí pod nánosem přívalu dalších informací. Proto bych rád upozornil na dopis historika Michala Stehlíka, kterým včera nabídl předsedovi hnutí Svoboda a přímá demokracie a místopředsedovi Sněmovny Tomio Okamurovi semestrální kurs soudobých dějin zdarma, který by napravil "fatální nedostatek zcela základních znalostí, zejména z moderních dějin". »»»

27.9.2019 Jak Xaver díky Newsroom ČT24 k popularitě přišel
Nedělní pořad Newsroom ČT24 čas od času zařazuje rubriku „Mediální přestřelka“, která si všímá střetů a konfliktů ve světě médií a politiky. Tentokrát se předmětem a aktérem mediální přestřelky stal samotný pořad Newsroom ČT24. Začalo to rozhovorem Luboše Xavera Veselého s Andrejem Babišem... »»»

2.9.2019 Titulky vnadné a zrádné (Týdeník Rozhlas 39/2019)
Každý podnikatel ví, že nestačí zboží jen vyrobit, ale že je třeba ho také dobře prodat. Protože média jsou nejen prostředkem sociální komunikace zajišťujícím výměnu informací nezbytných pro fungování společnosti, ale také obchodem, novinářům dnes už nestačí článek, reportáž či komentář dobře napsat, ale musejí ho také nabídnout čtenáři ve formě, která přitáhne jeho pozornost, tedy dobře ho prodat. »»»

18.8.2019 Můj Srpen 1969 (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
Vím, že pamětnická vzpomínání bývají často deformovaná vzdáleností času a křehkostí paměti. Přesto jedno další přidávám do rubriky „Koho to dnes ještě zajímá“. Poté, co jsem kdysi vzpomínal na srpen 1968, tady je vzpomínka na událost, která se odehrála o rok později. »»»

5.8.2019 Výroční zprávy - zbraň v záloze (Týdeník Rozhlas 33/2019)
Když v listopadu 1991 ministr kultury České republiky Milan Uhde předkládal České národní radě vládní návrh zákona o České televizi, uvedl mimo jiné: „Návrh předpokládá instituci Rady České televize, která by měla být orgánem odborným, jeho působnost má být přesně vymezena a tento orgán má být pokud možno apolitický.“ »»»

5.7.2019 CNN Prima News – zatím velká neznámá (Mediažurnál 2/2019)
Když 2. dubna televize Prima v tiskové zprávě oznámila, že „společnost CNN International Commercial (CNNIC) a skupina Prima uzavřely partnerství, díky němuž vznikne v České republice nová zpravodajská platforma v čele se zpravodajskou stanicí CNN Prima News“, okamžitě se vyrojily nejrůznější spekulace o tom, jaká bude podoba nového zpravodajského televizního kanálu. Týdny uběhly a stále se neví... »»»

1.7.2019 Petr Žantovský – budu na Primě
Nedávno při letmé návštěvě webové stránky televize Prima mne udeřilo do očí ilustrační foto ke komentáři Petra Žantovského ze 26. června „Názory nepevné avšak srdce ryzí“, na němž jsem poznal své dva syny – Michala a Martina. Protože několik dní před tím, 22. června, se mne Petr Žantovský snažil na Parlamentních listech znectít kvůli mému bližšímu pohledu na laureáty Krameriových cen, bleskla mi hlavou myšlenka, zda tu není nějaká souvislost. »»»

21.6.2019 Znásilňující migrant a česká média
Původní zprávu z Litoměřicka o přepadení šestnáctileté dívky zveřejnil Deník ve středu 18. června na svém zpravodajském serveru; druhý den 19. června se zpráva dostala ve zkrácené podobě na titulní stranu Litoměřického deníku s titulkem „Policie řeší znásilnění dívky“. Zde je její znění... »»»

17.6.2019 Když médiím chybí kritická sebereflexe (Týdeník Rozhlas 27/2019)
Před 26 lety se odehrál příběh, který se cituje v dějinách médií nejen ve Velké Británii. Jeho průběh se stal důkazem provázanosti médií a politiky. Kromě toho jeho vyznění nepříznivě poznamenalo prestiž a výsostné postavení BBC jako média veřejné služby. »»»

13.6.2019 Krameriovy ceny v zrcadle rešerší
Letošní Krameriovy ceny udělené v úterý 11. června Asociací nezávislých médií pokračovaly ve strategii rozdělování cen tak, že se opět vytvořil mix respektovaných osobností s lidmi, kteří bodovali nikoli kvalitou své žurnalistiky, ale tématy, kterým se věnují... »»»

28.5.2019 Eurovolby - a vítězem se stává …
Konečně to máme za sebou. V neděli 26. května 2019 ve 23 hodin uvolnil Český statistický úřad spočítané, ale kvůli probíhajícím volbám v jiných zemích EU zadržované, výsledky voleb do Evropského parlamentu v ČR. A protože během několika hodin a dnů téměř vše už bylo řečeno hlavami politicky, politologicky či žurnalisticky pomazanými, omezím se jen na osobní pocity. »»»

23.5.2019 Příběh Tima Leathermana - pokračování (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
Když jsem před pěti týdny popsal svůj zážitek „Jak jsem objevil Tima Leathermana“, umístil jsem text nejen na Louč, ale také na blogerskou stránku Aktuálně.cz, kam chodí více čtenářů. Ještě tentýž večer mě napadlo poslat na firemní adresu info@leatherman.com krátký mail, aniž jsem si od něj cokoli sliboval: Hi! See the link to my blog All the best Milan, Czech Republic... »»»

13.5.2019 Popularita není mírou hodnoty (Týdeník Rozhlas 21/2019)
Hlasování slovenských televizních diváků ve středu 1. května večer rozhodlo, že Největším Slovákem byl prohlášen Milan Rastislav Štefánik. Na druhém místě se umístil Ľudovít Štúr, třetí byl katolický kněz a charitativní pracovník Anton Srholec. Slovenská veřejnoprávní televize se tak připojila k televizním stanicím, které odkoupily a využily televizní soutěžní formát BBC „Great Briton“ z roku 2002, z něhož tehdy vyšel jako vítěz sir Winston Churchill. O tři roky později se hlasovalo také v České televizi »»»

12.5.2019 Slovo do pranice a do vlastních řad
Na knižním veletrhu Svět knihy 2019 včera besedoval Martin M. Šimečka o nové knize „Jsme jako oni“, v níž kromě jiného říká:
"Když Zeman řekne, že nepřijme ani jednoho migranta, hned se vzbouří část liberálních elit, že je to nelida a stvůra. A Zemanovi voliči nás hned začnou podezírat, že chceme zavalit Česko milionem imigrantů. My ale přece víme, že sem nemůžeme dostat milion imigrantů, a musíme mít odvahu jasně to říct. Vždycky jsme jen odmítli Zemana nebo kohokoli jiného jako xenofoba...
»»»

27.4.2019 Vítězslav Jandák: Kde to jsme dneska, pánové?
Záznam vystoupení člena Rady Českého rozhlasu Vítězslava Jandáka na 4. veřejné schůzi Rady ČRo 24. dubna 2019. Reagoval v něm na předchozí vystoupení Jana Krůty, který si postěžoval na článek Jany Machalické "Ty naše rady české (rozhlasové)" v Lidových novinách z 18. dubna 2019. »»»

16.4.2019 Jak jsem objevil příběh Tima Leathermana (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
Všechno začalo jednou obálkou. Jednou z mnoha, které uchovávám v kufříkové diplomatce z osmdesátých let, a které se stále zdráhám vyhodit. Připomínají mi totiž šedesátá léta, dobu plnou nadějí... »»»

8.4.2019 Milan Kundera a téma interview (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
Když Milan Kundera, který se v těchto dnech dožil devadesátky, v roce 1985 zanevřel na novináře, své výhrady shrnul do komentáře k jednomu z osmdesáti devíti slov, jejichž výklad publikoval v časopise Le Débat. Tím slovem bylo „INTERVIEW“. Šedesát tři z takto komentovaných slov, která považoval za klíčová pro svoji poetiku a témata, Kundera přenesl i do knihy esejů "Umění románu" vydaném v roce 1986. Z anglického vydání The Art of the Novel jsem před lety heslo „interview“ přeložil a na Louči zkráceně publikoval: »»»

3.4.2019 Prima News ante portas
Česká republika dostane další televizní zpravodajský kanál, který doplní nabídku veřejnoprávního ČT24. Alespoň tak praví včerejší tisková zpráva televize Prima oznamující vznik CNN Prima News, který by se měl objevit na našich obrazovkách „během následujících dvanácti měsíců“. »»»

1.4.2019 Budou se regulovat i youtubeři? (Týdeník Rozhlas 15/2019)
Přestože jsme dnes a denně přesvědčováni kritiky Evropské unie, že naše životy ovládají úředníci z Bruselu, nebo – z úst těch poučenějších - legislativa přijímána na půdě EU, jsou oblasti života, které zůstávají plně pod kontrolou národních států. Patří mezi ně kultura. »»»

14.3.2019 Co nám to sem lítá z Bruselu
Poslanec ODS Václav Klaus mladší včera při rozpravě před hlasováním o návrhu zákona o zpracování osobních údajů ve faktické poznámce přirovnal členství v Evropské unii k holocaustu. Doslova: "To je nařízení Evropské unie, to sem přilítlo a my tady jenom zoufale teď hledáme, jak to trošilinku zmírnit, a trošku se o to hádáme. Nezlobte se, mně to připomíná, my jsme jak židovský výbor... »»»

18.2.2019 Půlkulaté výročí Novy (Týdeník Rozhlas 9/2019)
Jsou výročí velká a výročí malá, výročí kulatá a půlkulatá. Poté co jsme vloni vzpomínali na sto let od vzniku republiky a letos si budeme připomínat listopadový pád starého režimu, neměla by naší pozornosti uniknout některá výročí malá a půlkulatá. Patří mezi ně výročí televize Nova, která začala vysílat před pětadvaceti lety v únoru 1994. »»»

7.1.2019 Do nového roku s novým deníkem (Týdeník Rozhlas 3/2019)
Před dvaceti devíti lety se v trafikách objevily Lidové noviny jako list navazující na předválečnou tradici deníku, do něhož psal Karel Čapek a jiní uznávaní autoři. Od ledna 1990 vycházely LN dvakrát týdně, od dubna jako regulérní deník. Někdejší kriminalizovaný zdroj informací se stal populárním periodikem. »»»

4.1.2019 Vzpomínání na jeden film a lidi kolem něj (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
Dokumentární film, o kterém bude řeč, se jmenoval Občan Karel Havlíček a v roce 1966 ho natočil režisér Jaromil Jireš. Využil historické téma, aby v podmínkách uvolňování poměrů šedesátých let ve spolupráci se studenty a profesory natočil debatu o svobodě tisku. To vše na pozadí rekonstrukce soudního sporu Karla Havlíčka Borovského, k němuž se vyjadřovali čerství adepti novinářského studia Fakulty osvěty a novinářství a také studenti Filosofické fakulty. Po krátké inscenaci soudního jednání s Havlíčkem se rozvinula debata, kterou moderoval historik František Červinka. »»»

29.12.2018 Jak BBC s brexitem zklamala (Nick Cohen - The New York Review of Books, 12. 7. 2018)
Na konci loňského roku mělo vedení BBC tu drzost a vztyčilo před svým hlavním stanem uprostřed Londýna bronzovou sochu George Orwella. Sochař vystihl Orwellovu sršatost. Orwell zde má jednu ruku opřenou v bok, druhou směřuje dopředu s cigaretou mezi prsty, jakoby se ocitl uprostřed nějaké debaty. Do zdi za ním je vytesáno žurnalistické motto, o němž Orwell a BBC chtěli, abychom ho znali: „Jestliže svoboda vůbec něco znamená, pak znamená právo říkat lidem to, co nechtějí slyšet.“ »»»

17.12.2018 Novináři a sociální média (Mediažurnál 4/2018 - nekrácená verze)
Když berlínský zpravodaj Českého rozhlasu Pavel Polák před státní návštěvou Miloše Zemana v Německu umístil na svůj facebookový profil nepotvrzenou zprávu, podle níž s prezidentem letí do Berlína „tři lékaři a čtyři zdravotní sestry," vyvolalo to ostrou reakci. Prezident informaci veřejně zesměšnil bonmotem: sestřičky prý nejsou čtyři, ale je jich šest, a tvoří harém pro všechny členy delegace. Případ tak získal publicitu v médiích. »»»

17.12.2018 Pravidla pro chování novinářů na sociálních médiích (Příloha Louče)
Citace z příručky Amerického novinářského sdružení ASNE (American Society of News Editors)
Doplněné o další citace z domácích i zahraničních kodexů
»»»

30.11.2018 Jak se lži na internetu stávají (v Americe) pravdou
(Překlad článku z The Washington Post k zamyšlení, kolik podobných lidí máme u nás.)
Jediným světlem v domě bylo světlo ze tří počítačových monitorů. Christopher Blair (46 let) se posadil ke klávesnici a začal psát. Jeho žena odešla do práce, děti byly na cestě do školy, ale na něj čekalo v online světě jiné společenství, ireálný svět, v němž nic nebylo přesně tak, jak se zdálo být. Přihlásil se na svou webovou stránku a začal vymýšlet svoji zprávu toho dne.
»»»

19.11.2018 Zprávy, které jinde nenajdete (Týdeník Rozhlas 46/2018)
Když se reportéři pořadu Newsroom ČT24 zeptali předsedy Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Ivana Krejčího, co říká novému zpravodajství TV Barrandov s názvem Moje zprávy, odpověděl: „Budeme i na základě diváckých stížností ten pořad monitorovat. Jestli ta analýza to vyhodnotí, že to nenaplňuje znaky zpravodajství, tak potom přistoupíme k dalším krokům." »»»

11.11.2018 Setkávání s Janem Petránkem (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
Tahle fotografie pochází z 30. září 1969, jejím autorem je Jiří Věrčák. Na fotografii jsou Jana Weinerová a Milan Šmíd, vstupující toho dne na Novoměstské radnici v Praze do svazku manželského. Vlevo v pozadí přihlíží teta z Jindřichova Hradce. V popředí s mikrofonem natáčí rozhlasovou reportáž Jan Petránek. Odpověď na otázku, co Jan Petránek na té svatbě dělal, je jednoduchá... »»»

5.11.2018 Jaromír Soukup a vaječný koňak
K té informaci jsem se dostal díky pořadu Moje zprávy Jaromíra Soukupa na TV Barrandov. Pořad se začal vysílat v pondělí 29. října. O dva dny později ve středu jsem se z něj dozvěděl: „A na závěr pár rychlých zpráv. Málem bych totiž zapomněl, koňak, koňáček. Další důležitá zpráva z Bruselu. Vaječný koňak nesmí obsahovat mléko. Rozhodl tak Evropský soud. To znamená, že Juncker..." »»»

29.10.2018 Ohlédnutí za stým výročím
Zpráv, článků, komentářů, historických ohlédnutí a nejrůznějších názorů vztahujících se ke stému výročí založení československého státu bylo tolik, že by to vydalo na knihu. Já se spokojím se stručným záznamem událostí pro potřeby Louče. Z těch, které média pokrývala v týdnu končícím nedělí 28. října, výrazně vyčnívají tři: znovuotevření budovy Národního muzea v Praze, vojenská přehlídka v Dejvicích a tradiční oslavy a vyznamenávání ve Vladislavském sále Pražského hradu. »»»

25.10.2018 Mají veřejnoprávní média v ČR existovat?
Úvodní referát k tématu veřejného slyšení k petici „Braňme média veřejné služby!“ Praha, Senát 23. říjen 2018 »»»

8.10.2018 Novináři a sociální sítě - nástroj, či hračka? (Týdeník Rozhlas 40/2018)
Stalo se den před nedávnou návštěvou našeho prezidenta v Německu. Zpravodaj Českého rozhlasu Pavel Polák na svém soukromém facebookovém profilu podlehl pokušení pochlubit se informací získanou off the record, tedy neoficiální cestou, a napsal: „Návštěva Miloše Zemana v Berlíně je podobná té před pěti lety. Ovšem s tím rozdílem, že teď s ním letí i tři lékaři a čtyři zdravotní sestry." »»»

6.10.2018 Média veřejné služby mají v Německu zelenou (Mediažurnál 3/2018)
Německý spolkový ústavní soud letos v červenci podpořil vysílání veřejné služby, když konstatoval, že způsob jeho financování není v rozporu s ústavou. Dlouho očekávaný výrok ve věci tzv. Rundfunkbeitrag, povinného příspěvku na rozhlasové a televizní vysílání stanic ARD, ZDF a Deutschlandfunk, ústavní soud zdůvodnil kromě jiného zvýšeným významem veřejnoprávního vysílání v době, kdy komerční média nejsou schopna zajistit rozmanitost pořadů v takové šíři, jak to činí média veřejné služby. »»»

24.9.2018 Moje dotýkání a potýkání s Petrem Štěpánkem (kandidátem členství v RRTV)
Životaběhy Petra Štěpánka a mé maličkosti se v minulosti občas protnuly. Byl jsem přítomen na oné slavné tiskovce Rady ČR pro R a TV vysílání, která se konala v lednu 1997, krátce poté, co vyšly najevo majetkové čachry v TV Nova činěné za zády regulátora. Na zdejší vystoupení Petra Štěpánka bezprostředně reagoval Vladimír Železný v pořadu Volejte řediteli; Štěpánkova slova citoval a nazval ho tajtrlíkem. »»»

21.9.2018 Chronologie jednoho novinářského úletu
Facebookový profil zpravodaje ČRo v Německu Pavla Poláka
19. září - 10:12
"Návštěva Miloše Zemana v Berlíně je podobná té před pěti lety. Ovšem s tím rozdílem, že teď s ním letí i tři lékaři a čtyři zdravotní sestry. Celá třídenní návštěva je spočítaná na krok přesně a pokud možno bez schodů. Vykonávat úřad prezidenta je bezesporu náročné...."
»»»

27.8.2018 Slova, která mohou ublížit (Týdeník rozhlas 34/2018)
„U lavice dítě stálo, z plna hrdla křičelo. Bodejž jsi jen trochu málo, ty cikáně, mlčelo!“ Všichni známe začátek balady Polednice z Erbenovy sbírky Kytice. Proč jsem si na ni vzpomněl? Protože se ve veřejných diskusích znovu a znovu vrací nezodpovězená otázka, zda a do jaké míry zlá a nenávistná slova mohou ublížit nejen psychicky, ale i fyzicky, a proto by měla být v médiích masové komunikace zakázána nebo penalizována. »»»

30.7.2018 Jak dál s Německem a EU (závěr seriálu Německo a my)
Jestliže někdo náhodou zabloudil na tuto stránku, měl by si přečíst úvod k seriálu, který nyní uzavírám. V úvodu totiž vysvětluji, co mě vedlo k sepisování textů o Německu a našich vzájemných vztazích (viz seznam pod čarou). Hlavním účelem bylo připomenout některá fakta těm, kteří jako jeden z argumentů proti našemu členství v Evropské unii vytahují německého strašáka. Podle nich současné Německo využívá EU jako nástroj k ovládnutí Evropy, a neváhají srovnávat současné Německo s Německem nacistickým, když vytvářejí paralely současného stavu s německou expanzí v druhé světové válce. »»»

16.7.2018 Pojďme si říct, jak je to doopravdy (Týdeník rozhlas 28/2018)
Anglické sousloví fact-checking znamená „ověřování faktů“, které by mělo být běžnou praxí v každé redakci. Každý údaj, každou informaci by měl příslušný redaktor či editor zkontrolovat a ověřit natolik, aby nedošlo k tomu, čemu se říká novinářská kachna, tedy zpráva neověřená, falešná, nepravdivá. Proč právě kachna? Protože zkratka N. T. pro latinské „non testatum“, „neověřeno", kterou se kdysi dávno v Německu označovaly zprávy, jejichž zdroj byl pochybný, se v jazyce našich sousedů čte jako „enté“, die Ente, neboli kachna. »»»

6.7.2018 Německo a my – úvod k seriálu (publikováno na Aktuálně.cz 7.6.2018)
Nedávno jsem se zúčastnil jako náhodný host setkání renomovaných historiků, na němž byla představena nová publikace zkoumající interpretaci dějin českého národa. V následné debatě zazněl nářek nad tím, jak výsledky bádání historiků, které po roce 1989 již nejsou omezovány svěrací kazajkou totalitní státní ideologie, se nedostávají k širší veřejnosti, takže tato veřejnost svoji minulost a vlastně i historickou současnost stále vnímá prostřednictví stereotypů a mýtů účelově produkovaných v minulosti a dnes tak hojně zneužívaných v politických kampaních. Za hlavní viníky byla označena vzdělávací soustava a také média. »»»

27.6.2018 Ústavní soud a mediální kauzy (Mediažurnál 2/2018)
Dvě rozhodnutí, která letos vydal Ústavní soud, dávají nahlédnout do způsobu, jakým náš soudní systém přistupuje k uplatňování článku 17 Listiny základních práv a svobod, deklarujícím svobodu projevu a právo na informace. Rozhodnutím Ústavního soudu II. ÚS 3341/16 ze dne 20. 3. 2018 skončila téměř sedmiletá soudní anabáze... »»»

21.6.2018 Stručné vádemékum k "vyhnaneckému" projevu Angely Merkelové
Podobně jako jiné státy, také Spolková republika Německo má svoje státní svátky, významné a památné dny. Před čtyřmi roky k nim přibyl Památný (vzpomínkový?) den obětí útěků a vyhánění (vyhnání?) - Gedenktag für die Opfer von Flucht und Vertreibung. Spolková vláda ho vyhlásila 6. října 2014, aniž to česká média zaznamenala. Vláda tak reagovala na politický tlak, kterému čelila již delší dobu, aby se oficiálně připomenulo také utrpení civilního německého obyvatelstva po druhé světové válce. »»»

5.6.2018 Facebook na europranýři (Týdeník rozhlas 22/2018)
„Jak chcete, aby na vás lidi vzpomínali? Jako na jednoho ze tří internetových gigantů spolu s Bill Gatesem a Steve Jobsem, kteří obohatili náš svět? Nebo jako na génia, který vytvořil digitální monstrum ničící naši demokracii? To je otázka, kterou byste si měl položit.“ S touto otázkou se na Marka Zuckerberga obrátil europoslanec Guy Verhofstadt ... »»»

30.5.2018 Příběh Tommyho Robinsona aneb Globální Facebook a novináři, kteří nectí fakta
V úterý 29. května kolem šesté hodiny odpoledne se před britskou ambasádou v Praze shromáždila skupina možná padesáti možná sedmdesáti lidí na akci Za svobodu slova, kterou svolala Generace Identity - spolek pro ochranu evropského dědictví. Z akce pořídil video známý exponent pravicové scény a častý návštěvník Soukupových Arén na TV Barrandov Žarko Raptor Jovanovič. »»»

14.5.2018 Václav Klaus a jeho zahraniční projevy
Již vícekrát jsem se pozastavil nad tím, s jakou lehkostí a bezstarostností propůjčuje Václav Klaus kredit svého jména a své bývalé funkce nejrůznějším organizacím a spolkům. Mám na mysli například pravicovou a nacionalistickou Alianci pro Německo AfD, která kromě svého antievropského zaměření, tak lahodící uchu Václava Klause, ve své členské základně ukrývá latentní rezidua velkoněmeckého nacionalismu, s nímž má český národ dost špatné zkušenosti. To však bývalému českému prezidentovi zjevně nevadí, nebo to záměrně přehlíží. »»»

2.5.2018 Prvomájové vzpomínání (také televizní) (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
V úterý ráno jsem v rozhlase vyslechl rozhovor, který mi nabídl další důkaz o nespolehlivosti pamětníků. V pořadu stanice ČRo Úterní ranní Plus se mluvilo o prvomájových oslavách v roce Pražského jara 1968 takto: ženský hlas: „To byla vopravdu taková spontánní akce, teda ten první máj. Poprvé jsem zažila první máj, kdy tedy jsme nešli z donucení ale dobrovolně…“ »»»

23.4.2018 Problémy s objektivitou (Týdeník rozhlas 17/2018)
Letos v únoru, bez většího zájmu médií, Ústavní soud zrušil rozhodnutí Rady pro rozhlasové a televizní vysílání a následné rozsudky Městského soudu a Nejvyššího správního soudu, na jejichž základě musela TV Nova zaplatit pokutu za porušení vysílacího zákona. Jednalo se o paragraf 31 odstavec 3 zákona 231/2001, který všem provozovatelům vysílání ukládá povinnost zajistit, „aby ve zpravodajských a politicko-publicistických pořadech bylo dbáno zásad objektivity a vyváženosti... »»»

10.4.2018 Poněkud nepovedený příměr Ondřeje Neffa
Ondřej Neff je publicista známý tím, že má na řadu věcí silné názory. Bohužel jeho silná a jednoznačná stanoviska – tak vítaná všemi, kterým vyhovuje, když jim někdo nabídne jednoduchou odpověď na složitou otázku – se ne vždy opírají o znalost reálií a kvalifikované zhodnocení situace. Příkladem může být jeho včerejší glosa „Finsko – náš vzor“ v rubrice „Politický cirkus“ na webu Neviditelný pes. »»»

12.3.2018 Poučení ze Švýcarska (Týdeník rozhlas 11/2018)
V době, kdy útoky ze strany politiků na média u nás sílí, ve Švýcarsku proběhl plebiscit, v němž se občané této země rozhodli svá veřejnoprávní média podpořit. Stalo se tak při hlasování o lidové iniciativě No Billag navrhující zrušení rozhlasového a televizního poplatku, z něhož se financují veřejnoprávní rozhlas a televize SRG/SSR. »»»

2.3.2018 Soukupových sedm miliard z jiného pohledu
Nevím, proč dehonestovat Kauzy Jaroslava Soukupa zesměšňováním a trapnými vtipy, když takový postoj je kontraproduktivní. Jenom posílí jeho zastánce. Zkusme se vžít do role obyčejného diváka, který nemá páru, jak to v médiích a v televizním byznysu chodí, když na něj Jaroslav Soukup ve svých kauzách o České televizi neustále útočí sumou sedmi miliard „bez jakékoli kontroly.“ »»»

28.2.2018 Jaroslav Med a jeho včela (z cyklu Koho to dnes zajímá)
Dlouho jsem váhal, zda se mám připojit k nekrologům literárního kritika, historika, spisovatele a vysokoškolského pedagoga Jaroslava Meda svoji vzpomínkou, jež má víceméně povahu obyčejného „name dropping“, tj. upozornění „já jsem se tím člověkem také znal“ používaného lidmi, kteří se chtějí ohřát ve světle reflektorů namířených na celebritu. Nakonec jsem neodolal, protože bych rád upozornil také na osud jeho životní družky Mileny Medové, rozené Svobodové, se kterou jsem měl tu čest spolupracovat v Československé televizi. »»»

24.2.2018 V čem se - podle mého názoru - Jan Jirák mýlí
Informační server Aktuálně.cz zveřejnil 10 února rozhovor s mediálním expertem a profesorem žurnalistiky Janem Jirákem uvedený titulkem: „Sílu dezinformací přeceňujeme. Čtenář má stejné právo na pravdu i na lež, říká mediální expert Jirák.“ Jan Jirák se zde vyjadřuje o médiích a volbách prezidenta, o dezinformacích a svobodě projevu, o médiích veřejné služby, o konfliktu mezi ředitelem rozhlasu René Zavoralem a Jankem Kroupou, o investigativní žurnalistice a objektivitě. »»»

18.2.2018 Švýcaři budou hlasovat o poplatku
Zatímco americkou společnost rozděluje Donald Trump, Velkou Británii brexit a českou společnost osobnost Miloše Zemana, obyvatele Švýcarska dnes dělí debata o rozhlasovém a televizním poplatku. Za dva týdny 4. března půjdou k volebním urnám, aby vyjádřili své ano či ne k lidové iniciativě No Billag, která žádá, aby se poplatek zrušil. »»»

28.1.2018 Prezidentská volba - viděno z daleka
Odloučen od Louče zahraniční dovolenou a svoji neschopností ji z iPadu aktualizovat, uchyluji se na Facebook, abych zaznamenal své pocity před druhým a rozhodujícím kolem volby, které se bohužel nezúčastním. Zázrak internetu mi umožnil sledovat všechny prezidentské debaty včetně těch (ne)debat na Nově a na TV Barrandov... »»»

22.1.2018 Dobrý úmysl, problematické provedení (Týdeník rozhlas 4/2018)
Od začátku roku mají německá média kromě sestavování vlády ještě jedno žhavé téma - zákon „ke zlepšení prosazování práva v sociálních sítích“ označený jako NetzDG. Podle tohoto zákona mají sociální sítě od 1. ledna přísněji posuzovat obsah příspěvků svých uživatelů. Konkrétně se to týká sociálních sítí Facebook, Twitter, YouTube a Snapchat. Zákon vyvolal rozporné reakce... »»»

4.1.2018 Vzpomínání na „dabing street“... (z cyklu Koho to dnes zajímá)
Česká televize v těchto dnech začne vysílat komediální seriál Petra Zelenky Dabing Street, jehož podkladem je stejnojmenná divadelní hra, kterou režisér a scenárista napsal pro Dejvické divadlo. Z popisky seriálu na stránkách České televize jsem vyrozuměl, že se děj točí kolem malého soukromého dabingového studia ZERO. Já bych však rád vzpomenul na skutečnou „dabing street“... »»»

19.12.2017 Co je a co není mrhání veřejnými penězi (Týdeník rozhlas 51/2017)
Letos se už po dvanácté udělovaly výroční ceny Křišťálová lupa za nejoblíbenější a nejzajímavější projekty a služby českého Internetu. Hodnotilo se ve čtrnácti kategoriích, o cenách rozhodovalo hlasování veřejnosti a názory odborných porot. Ceny se udělovaly v divadle Archa poslední listopadový den. Už měsíc před tím se však odehrála na sociální síti twitter zajímavá polemická přestřelka, kterou odstartoval redaktor zpravodajského serveru irozhlas.cz Michal Žák výzvou... »»»

17.12.2017 Když je trestné vysílat protivládní protesty - kauza TVN24
Ve čtvrtek 7. prosince polská Národní rada KRRiT (Krajowa Rada Radiofoniii i Telewizji) zveřejnila rozhodnutí, kterým uděluje pokutu 1 479 000 zlotých společnosti TVN SA za to, že její televizní zpravodajský kanál TVN24 svým vysíláním ve dnech 16.-18. prosince 2016 porušil odstavce 1 a 3 článku 18 vysílacího zákona. »»»

27.11.2017 Když se ruský bloger extremista stane mediální kauzou
Minulý týden se ve zpravodajství médií o průběhu návštěvy prezidenta Zemana v Ruské federaci široce probírala kauza jistého Leonida Maslovského, který 21. listopadu na webové stránce, provozované sovětským armádním rozhlasem a televizí tvzvezda.ru zveřejnil článek s titulkem „Československo musí být vděčné SSSR za rok 1968: historie "pražského jara"“. Stalo se tak první den Zemanovy návštěvy, těsně před setkáním českého prezidenta v Soči s Vladimírem Putinem... »»»

17.11.2017 Listopadové bilancování
Tak tu máme zase 17. listopad se vším vzpomínáním, které mladé generaci už začíná lézt krkem. Já jsem si svoji vzpomínkovou povinnost odbyl jednak seriálem Znovu89, dále pak v historickém eseji „Česká média a jejich role v procesu politické změny roku 1989“, o polemikách ve věci mrtvého studenta Martina Šmída ani nemluvě. Není co dodávat. »»»

13.11.2017 Média a přímá volba prezidenta
Tento týden se za mnou zastavila reportérka pořadu ČT Newsroom 24 se žádostí o názor, jak by měla média postupovat při informování o nadcházející kampani k prezidentským volbám na základě zkušeností před pěti lety. Hovořil jsem několik minut a protože se do pořadu dostalo jen několik nesouvislých štěků, rozhodl jsem se zopakovat své představy nyní v písemné formě. »»»

6.11.2017 V zajetí algoritmů (Týdeník rozhlas 45/2017)
Jen málo lidí z miliardové komunity dnešních uživatelů internetu a webu si pamatuje na první jednoduché vyhledávače informací rozesetých v globálním kyberprostoru. Jména WAIS, Veronika, Gopher, ale i prvních plnotextových vyhledávačů AltaVista, Lycos dnes už nikomu nic neříkají. Byly však na začátku vývoje, na jehož konci je Google, vyhledávač, který dnes na západní polokouli používá snad každý, kdo si potřebuje „vygooglit“ nějakou informaci. »»»

27.10.2017 Sny spletené z internetových polopravd
Komentář politologa Tomáše Lebedy Nebezpečné snění Andreje Babiše mne přivedl k tomu, že jsem si z internetu stáhl a přečetl předvolební publikaci „O čem sním, když náhodou spím.“ Nikdy jsem moc nechápal Babišův obdiv ke knize Jana Antonína Bati „Budujme stát pro 40 000 000 lidí.“ Tu knihu jsem znal už dříve... »»»

21.10.2017 Povolební rozjímání
Je dobojováno. Česká politická scéna zažila zemětřesení, které nepředpokládaly žádné předvolební průzkumy. Také moje amatérská prognóza naprosto zklamala, zvláště u tří stran a hnutí: u ANO, Pirátů a u ČSSD, přičemž Piráty pokládám za největší překvapení. Pád ČSSD se dal očekávat, ale že bude tak hluboký, to mne udivilo. »»»

19.10.2017 Předvolební rozjímání
Epidemie předvolebních debat nemá konce. Erik Best jich napočítal přes třicet. Dnes večer (čtvrtek 19. října) by mělo přijít vyvrcholení pořadem TV Nova Duel Babiše a Zaorálka (19:55-20:20), po němž bude na ČT1 a ČT24 následovat Superdebata: Poslední slovo (21:30-23:30). Jenomže to poslední slovo na ČT nebude poslední, neboť Český rozhlas se rozhodl, že volební lídry pozve ještě na zítřek (pátek 20.10.) od 12.30 a Jan Pokorný je bude zpovídat až do 14 hodin, kdy se otevřou volební místnosti. »»»

14.10.2017 Volby jako podnikatelský projekt
Jestliže chtěl zástupce šéfredaktora zpravodajství portálu Seznam.cz Jiří Kubík usvědčit Tomia Okamuru z toho, že je politický podnikatel, kterému jde hlavně o peníze, tak se mu to – podle mého názoru – ve volebním speciálu příliš nepodařilo, přestože byl Tomio několikrát zahnán od úzkých a jeho nervozita se projevovala tím, jak často musel sahat po sklence vody. »»»

6.10.2017 Volby a televize – včera a dnes (Mediažurnál 3/2017)
V systému politické demokracie, v němž občané ve volbách rozhodují o tom, kdo bude spravovat věci veřejné, se od médií očekává, že přispějí k tomu, aby každý občan přistupoval k volebním urnám jako člověk, jenž se alespoň v základních obrysech orientuje v nabídce kandidátů a politických programů tak, aby se stal informovaným voličem a jeho volba byla poučenou volbou. Alespoň tak praví normativní teorie vycházející z funkcionalistického pojetí médií. »»»

18.9.2017 Od Gutenberga k Zuckerbergovi (Týdeník Rozhlas 39/2017)
Přiznávám, že titulek, který vedle sebe staví vynálezce knihtisku a tvůrce Facebooku, není původní. Použil ho před pěti lety do názvu své knihy o internetu britský novinář a bloger John Naughton. Nad oběma jmény se nedávno zamyslel také esejista Niall Ferguson v časopise Foreign Affairs, když srovnal účinky vynálezu knihtisku s účinky internetu.»»»

31.8.2017 Mediální rady v předvolebním finiši a opožděný anti-Žantovský
Když to dobře dopadne, tak si poslanci v nabitém programu zářijové schůze Sněmovny snad najdou čas i na to, aby doplnili Radu Českého rozhlasu a Radu České tiskové kanceláře, které od června pracují v nekompletním složení; chybí jim po dvou členech. Ze čtyř tzv. mediálních rad se poslancům od začátku roku podařilo doplnit jen dvě... »»»

21.8.2017 Dvě vzpomínky na stejné datum (z cyklu Koho to dnes zajímá)
Při některých výročích se každý rok objevují v médiích další a nové verze vzpomínek pamětníků na příslušnou událost. Nejinak je tomu při výročí sovětské okupace 21. srpna 1968, události, která naši generaci druhé poloviny dvacátého století doživotně poznamenala... »»»

17.8.2017 Politické debaty ve stínu historických mýtů
Žádost policie o vydání bývalého ministra financí a šéfa politického hnutí ANO Andreje Babiše vyvolala řadu historických reminiscencí a vzpomínek na předvolební aféry, které se často pohybují v rovině polopravd či zjednodušených mýtů. Jedním z takových mýtů je tvrzení: „zavřeli Sládka, aby mohl být zvolen Václav Havel.“ »»»

8.8.2017 Cenzura dle Jiřího Ovčáčka - příklad politické demagogie
Na rozhodnutí firmy Seznam.cz a.s. vyřadit z inzertního programu Sklik zpravodajské weby, které nesplňují některé z pravidel vycházejících z novinářské a zpravodajské etiky, reagoval prezidentův mluvčí Ovčáček tweetem: "Cenzura nepohodlných názorů, pokusy o ekonomickou likvidaci, kterým novináři tleskají." »»»

7.8.2017 Nejmenovaný zdroj - ano, či ne? (Týdeník Rozhlas 33/2017)
V jedné z četných přestřelek války, kterou vede Donald Trump s médii, americký prezident nedávno vytáhl na „fake media" novou zbraň - znovu poukázal na nespolehlivost zdrojů, které novináři využívají. Munici mu poskytl televizní zpravodajský kanál CNN, který musel v červnu z webu stáhnout nepravdivou informaci od anonymního zdroje. »»»

17.7.2017 CME a její dluhy
V pondělí 10. července přišla zpráva, že majitel televize Nova, společnost CME, prodává televizní stanice ve Slovinsku a Chorvatsku, aby snížil své „obří dluhy“ (HN). Vlastníci CME si spočítali, že obsluha miliardového zadlužení je stojí více než čistý zisk z vysílání slovinských a chorvatských stanic, přestože tyto stanice představují jedničku na zdejších trzích. »»»

7.7.2017 Louč – dinosaurus z internetového pravěku
Tento týden uplynulo sedmnáct let od chvíle, kdy jsem opustil Jana Čulíka a jeho Britské listy (do nichž jsem se koncem roku 1996 dostal přes Neffova Neviditelného psa) a rozhodl jsem se založit vlastní webovou stránku Louč... »»»

29.6.2017 Svět podle Putina ve světě českých médií
Kdyby doba nebyla zatížena mimořádnými konflikty, vysílání čtyřdílného rozhovoru oskarového režiséra Olivera Stonea s ruským prezidentem Vladimírem Putinem by proběhlo bez hysterie a vášní, zcela v klidu, jako prezentace jednoho z řady dokumentů doby, s nimiž se čas od času setkáváme v televizi a v audiovizuálním internetovém kyberprostoru. »»»

27.6.2017 Když média přilévají olej do ohně (Týdeník rozhlas 27/2017)
Jednou ze zastávek první zahraniční cesty amerického prezidenta Donalda Trumpa byl 25. května Brusel. Trump sem dorazil poté, co navštívil Saudskou Arábii, Izrael a Řím, kde se setkal s reprezentanty tří velkých náboženství – islámu, judaismu a křesťanství. Ještě před zasedáním severoatlantického paktu NATO na nejvyšší úrovni se Donald Trump v Bruselu sešel s vrcholnými představiteli Evropské unie a Evropského parlamentu. »»»

23.6.2017 Zajímavosti ze zahraničí (Mediažurnál 2/2017)
Švýcarsko: Před třemi lety Mediažurnál v čísle 2/2014 informoval o tzv. crowdfundingu, který pomáhá financovat nezávislá média ve světě. Jako příklad úspěšného projektu se zde uváděl nizozemský de Correspondent a také německý Krautreporter. De Correspondent, kterému se podařilo v roce 2013 vybrat 1,5 milionu euro od dvaceti tisíců sponzorů a perspektivních čtenářů, a který má dnes 56 tisíc platících členů, byl až dosud pokládán za nejúspěšnější crowdfundingový projekt v historii nezávislých médií. »»»

26.5.2017 ČT pod kuratelou - dle Erika Besta
Před dvěma měsíci se v glosách ke dni, které s názvem Final Word píše americký novinář žijící v Česku Erik Best, objevil příspěvek s titulkem Neobjektivní, neověřené a nevyvážené. K tomu, aby tato hanlivá adjektiva připojil k vysílání České televize stačil Bestovi jeho dojem či pocit, že zásady objektivity, ověřování a vyváženosti „ČT opakovaně porušuje, když propaguje rychlé ukončení intervenčního režimu ČNB.“ Na základě tří výroků vybraných z běžného zpravodajství Best hodil bláto na celou Českou televizi. »»»

15.5.2017 Příběh jednoho inzerátu (Týdeník rozhlas 21/2017)
Když 2. května vrcholila roztržka ve vládní koalici a premiér Bohuslav Sobotka oznámil, že jeho vláda podá demisi, druhý den vyšly na stránkách českých deníků celostránkové inzeráty s portrétem ministra financí umlčeného lepicí páskou s výrazným nadpisem „PROČ?". »»»

13.5.2017 Pozor – byli jsme ozářeni!! aneb Jeden z příkladů mediální tiché pošty
Už jednou jsem psal o tom, jak média a novináři dokážou udělat z komára velblouda, a z prosté uzeniny nebezpečnou karcinogenní potravu (Klobásy jako mediální téma aneb Jak se vyvolává panika). Redaktoři online médií se však nepoučili a pracují stále stejným způsobem – překládají a opisují bez znalosti věci, aniž by si prověřili, odkud původní informace pochází. Berou vždy za platný ten poslední, většinou už zkreslený zdroj z konečného článku řetězce mediální tiché pošty. »»»

9.5.2017 Když se umělci pletou do politiky...
(poznámka k blogu Jiřího Svobody Kdo platil Martina Přibila...?
Jiřího Svobody si vážím jako filmového režiséra i jako osobnost, která je ochotna a schopna jít proti proudu, i když jí to přináší nepohodlí. Přesto bych mu rád vzkázal, milý Jiří, prosím Vás, nepleťte se do politiky. »»»

3.5.2017 Několik dojmů z novinářských cen OSF
Přestože už nejsem aktivní novinář, přestože jsem nebyl členem jedné z porot jako v loňském roce (detaily zde), pozvali mě do pražské Lucerny na vyhlašování novinářských cen za rok 2016, které uděluje OSF (nadace Open Society Fund - ano, to je ta organizace, za kterou stojí zlotřilý Rotschildův agent George Soros... »»»

10.4.2017 Média a totalita podle Hannah Arendtové (Týdeník rozhlas 15/2017)
Tempora mutantur... Tak začíná známé přísloví v latině, na jehož českou verzi „časy se mění a lidé s nimi" jsem si vzpomněl při pročítání rozhovorů, které před čtyřiceti lety poskytla médiím německá filozofka a politoložka Hannah Arendtová. Jejím velkým tématem bylo zkoumání příčin vzniku a trvání německé odrůdy fašismu, nacismu... »»»

30.3.2017 Média mají právo na chybu, nesmí být však úmyslná (Mediažurnál 1/2017)
Všeobecně se má za to, že největším nepřítelem svobody projevu je cenzura. Ale i tam, kde není cenzura, si média nemohou být jista, že jejich svoboda nebude ohrožena. Moderní historie zná četné případy, při nichž se svoboda a nezávislost médií ocitly v nebezpečí, aniž se proti nim použil cenzorský příkaz či jiný mocenský nástroj. Některé případy se staly i v zemi, která si již v 18. století vložila do Ústavy formou Prvního dodatku ustanovení zakazující parlamentu vydávat jakékoli zákony omezující svobodu slova nebo tisku. Případ, který se odehrál v USA před více než padesáti lety, může být ponaučením i pro dnešek. »»»

27.2.2017 Když se lež nazve alternativním faktem (Týdeník rozhlas 9/2017)
Není tomu tak dávno, co se Churchillova busta v Bílém domě stala mediálním tématem. Bylo to vloni v dubnu při Obamově návštěvě Velké Británie, když brexitáři a dnešní britský ministr zahraničí Boris Johnson obvinili tehdejšího amerického prezidenta, že nechal po svém nástupu do úřadu v roce 2008 odstranit z Bílého domu bustu Winstona Churchilla. Ačkoli se později vysvětlilo, že v Bílém domě byly takové busty dvě... »»»

22.2.2017 Média ve dnech, kdy jsem byl na dovolené...
Jeden z architektů a otců internetového protokolu Vint Cerf prý jednou řekl cosi v tomto smyslu: "Vynalezli jsme si internet také pro sebe, abychom měli pomocníka na stáří, až nám začne selhávat paměť." To je jeden z důvodů, proč i přes klesající čtenost i nadále popisuju svou webovou stránku louc.cz informacemi, o nichž si myslím, že by měly být zaznamenány, abych si je mohl zpětně vyvolat.
Díky poplatku 19 euro za hotelový internet (v recepci zadarmo, ale s rychlostí 50-100 Kbit/s, po zaplacení na pokoji 2-5 Mbit/s) jsem během své dovolené v zahraničí zaregistroval tyto události:
»»»

1.2.2017 Andrej Babiš a nová definice korupce
„Reportéři točí pořady na objednávku, vy jste jedna zkorumpovaná pakáž, která natočila o mně šestnáct pořadů. Jo, a teďka točíte zase něco o mně“ odpověděl místopředseda vlády a ministr financí a také šéf politického hnutí ANO Andrej Babiš redaktorce Jané Neumannové, která natáčela příspěvek do pořadu „Reportéři ČT“ s názvem „Ministerské počty.“ »»»

18.1.2017 Novela zákonů o České televizi a Českém rozhlase – ano či ne? (Mediažurnál 4/2016)
Osobní poznámka úvodem: Při komentování návrhu novely zákonů o České televizi a Českém rozhlase, který v listopadu předložila Sněmovně skupina patnácti poslanců z řad koalice i opozice, se dostávám do problému, který má název: „Skladba a úloha rady zastupující veřejnost u média veřejné služby a aplikace německého modelu v ČR.“ Tak se nazývá studie, kterou v roce 2011 zpracovala pro Ministerstvo kultury Fakulta humanitních studií UK, a jejíž autor Petr Pavlík si jako spoluautora vybral mne, tehdejšího kolegu z FSV UK, který se zahraničními modely vysílání dlouhodobě zabýval. Když nyní sleduji vzrušenou diskusi, »»»

16.1.2017 Novinářský švédský stůl (Týdeník rozhlas 3/2017)
Nedávno jsem na svém blogu projevil nesouhlas s názorem čelného českého politika, podle něhož zpravodajský server Parlamentní listy je „velmi objektivní internetový deník.“ S tímto výrokem jsem polemizoval nikoli z hlediska politického zaměření Parlamentních listů, k němuž mám sice výhrady, ale respektuji právo mít odlišné názory. Můj nesouhlas se týkal nedodržování standardů novinářské práce. »»»

13.1.2017 Objektivita - časovaná bomba v mediální legislativě
A je to tady. Spící šelma, na kterou upozorňuji více než patnáct let a napsal jsem o ní nemálo komentářů, z nichž jeden má název „Objektivita a vyváženost – nepříjemný, ale také nebezpečný paragraf“, opět vycenila své zuby. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání ve své poslední tiskové zprávě konstatovala porušení ustanovení § 31 odst. 3 zákona č. 231/2001 Sb. ve vysílání pořadu České televize „Americká volební noc“... »»»

WWW LOUČ
CHRONOLOGICKÝ ARCHIV | TEMATICKÝ ARCHIV (do roku 2004) | ARCHIV AKTUALIT

NAVRCHOLU.cz

zobrazované stránky

Copyright © Milan Šmíd

Počítadlo Toplist zapnuto 4.4.2005
TOPlist