 5. 11. 2025 Od pondělka máme novou Sněmovnu a ode dneška jejího nového předsedu. Po téměř osmihodinové debatě plné výletů do Okamurovy minulosti
včetně emotivního bratrského projevu jím byl zvolen Tomio Okamura (SPD), když získal 107 hlasů a jeho soupeř Jan Bartošek (KDU/ČSL) 81 hlasů.
V tajném hlasování 197 poslanců se nevyskytli žádní odpadlíci z Babišovy koalice, v což doufaly někdejší vládní, dnes opoziční strany. Jak ukázal návrh společného vládního prohlášení, snaha a vůle SPD a Motoristů podílet se na vládě i za cenu programových ústupků je enormní. Ty tam jsou silácká prohlášení a sliby o zahraničně-politických referendech, okamžitém rušení inkluze nebo rozpočtové odpovědnosti.
x x x
Vztahy koaličních partnerů ANO, SPD a Motoristů v nové vládě založené na prosazování vlastních zájmů rozebíral v pořadu ČRo Osobnost Plus Petros Michopulos. Jedním z těchto zájmů - a zřejmě předmětem nepsaných dohod, které tmelí spojenectví Andreje Babiše s Tomiem Okamurou - je snaha o získání poslanecké imunity před trestním stíháním.
Podle Michopulose (11:15 minuta záznamu) "ta vláda bude mít dvě období ... v každém období se bude Andrej Babiš vůči nim (koaličním spojencům) chovat trošku jinak. V prvním období, které bude do hlasování o vydání Andreje Babiše, si Babiš tu koaliční smlouvu nebude vykládat extenzivně a bude na ně dělat hodnýho a bude říkat: "to tam sice je, ale politicky se nějak domluvíme." Až ho nevydají, protože oni můžou hlasovat jenom jednou za celé volební období Sněmovny, pak se samozřejmě ty karty rozdají znovu a bude to vypadat úplně jinak."
x x x
V Návrhu programového prohlášení vlády České republiky, který minulý týden podepsaly strany a hnutí nové vládní koalice se v kapitole "Kultura" a odstavci "Veřejnoprávní média" praví:
"Zajistíme transparentní kontrolu hospodaření České televize a Českého rozhlasu prostřednictvím NKÚ. Naší
prioritou je zachování jejich nezávislosti.
Zrušíme poplatky za veřejnoprávní média, čímž snížíme zátěž pro občany a firmy.
Na základě analýz připravíme další legislativní změny, které povedou k aktualizaci definování veřejnoprávní
služby, efektivnějšímu využívání zdrojů a odstranění duplicitních nákladů."
Věta o zrušení poplatků postrádá logiku. Neboť jestliže se sníží zátěž plynoucí z přímé platby, tak zde i nadále zůstává zátěž, kterou občan a firma zaplatí ze svých daní přes státní rozpočet. Samozřejmě v případě, že vláda i nadále bude existenci českých médií veřejné služby (přesnější než „veřejnoprávních“) i nadále podporovat.
Návrh vládního prohlášení k médiím jsem komentoval v textu "Rekviem za poplatek".
x x x
V úterý 4. listopadu zemřel ve Vojenské nemocnici kardinál Dominik Duka.
Exprezident Miloš Zeman dnes podstoupil v motolské nemocnici zákrok týkající se zažívacího traktu. Tolik zpráva ČTK.
27. 10. 2025 Kdybych měl vysvětlit nepoučenému cizinci, kdo nám bude příští léta vládnout, použil bych citaci posledního newsletteru Davida Klimeše, zde v audioverzi:
"Andrej Babiš přepisuje polistopadovou historii a jako první bývalý premiér míří po pauze k dalšímu premiérskému období. Vděčí za to svému talentu převlékat kabát vždy tak, aby vlál po větru aktuální frustrace české společnosti.... začínal v politice jako proevropský liberál, aby se stal liberálním sociálem, následně konzervativním sociálem až nyní skončil jako nacionální konzervativec, který do establismentu uvádí fašisty a rasisty..."
x x x
To "uvádění" je teprve na začátku, zabralo celý minulý týden vyjednáváním budoucích koaličních partnerů (ANO, SPD, Motoristé) o vládním programu, které šéf ANO Babiš pozoroval z povzdálí své dovolené, kořeněné jeho komentáři na sítích a médiích (22.10., 23.10., 24.10.).
O výsledcích vyjednávání, které zaměstnávalo celý týden česká média a nepřehledné davy politologů, dnes Andrej Babiš informoval prezidenta Petra Pavla. Jak se dalo očekávat, prezident pověřil Andreje Babiše sestavením vlády, přičemž "Andrej Babiš ujistil prezidenta, že otázku řešení střetu zájmů představí veřejně před svým případným jmenováním předsedou vlády."
x x x
Putinova neochota ke kompromisům umožňujícím alespoň nějakou rusko-americkou dohodu o Ukrajině, která vedla ke krachu plánovaného setkání Trump-Putin v Budapešti, přivedla Trumpa a americkou vládu 22. října k vyhlášení sankcí na energetický sektor, konkrétně na společnosti Rosněft a Lukoil.
x x x
Evropský summit ve čtvrtek 23. října jako obvykle vyprodukoval rozsáhlé komuniké k celkové situaci doplněné dokumentem o Ukrajině. Ten zatím nerozhodl, zda k financování podpory Ukrajině se nesáhne do zmrazených ruských aktiv v evropských bankách.
Mělo by se tak stát formou "reparační půjčky," což narazilo na odpor Belgie, kde je většina aktiv (dluhopisy, peníze) uložena, a která by v případě "kdyby to nedopadlo" nesla hlavní finanční odpovědnost.
x x x
Mezitím Rusko na Ukrajině zesiluje útoky na energetickou infrastrukturu, kterým ukrajinská protivzdušná obrana jen obtížně čelí. Ovládnutí města Pokrovsk na Donbase ruskými vojáky je prý jen otázkou času.
x x x
Války (Ukrajina, Gaza, Súdán) médiím už zevšedněly, globální mediální událostí minulého týdne nebyl Trump v Asii nebo válečné konflikty, ale loupež napoleonských korunovačních klenotů v pařížském Louvru, která se odehrála za bílého dne 19. října. Co do hodnoty uloupených osmi šperků největší v historii muzea.
20. 10. 2025 Ze zahraničí jen telegraficky:
"Mírotvorce" Donald Trump, který se zasloužil o propuštění rukojmí z Gazy, ale jehož mír vytrval jen devět dní, zklamal Volodymyra Zelenského, pozvaného na pátek 17. října do Washingtonu. Ten zřejmě předpokládal, že se tu dozví, jak americký prezident rozvine svoji další mírovou, tentokráte "ukrajinskou" misi. Například vyzbrojením Ukrajiny střelami Tomahawk, které by přitlačily na Putina, aby přistoupil na příměří.
Den před schůzkou se Zelenským, ve čtvrtek 16. října, se Donald Trump telefonicky dohodl s Vladimírem Putinem, že se sejdou v Budapešti, a v pátek sdělil Zelenskému - prý v bouřlivé diskusi - že slíbené střely Tomahawk Ukrajině nedodá.
Setkání v Budapešti by se mělo konat do dvou týdnů. Trump už nebude opakovat chybu, které se dopustil na Aljašce, kde musel vyslechnout od Putina dlouhou přednášku o ruské historii, aniž byla připravena přesnější agenda jednání, a proto do Budapešti pojede, až se na agendě dohodnou ministři zahraničí.
AKTUALIZACE 21.10.: Ministři se nedohodli, setkání v Bupadešti se odkládá na neurčito.
Objevují se spekulace o kompromisu při stanovení linie zastavení palby - Putin by prý byl ochoten za získání celého Donbasu stáhnout se z části Chersonu a Záporoží.
Na víkendové demonstrace v amerických městech proti Trumpově vládě (prý největší od roku 1970) reagoval americký prezident videem z dílny umělé inteligence: letadlo pilotované Donaldem Trumpem s královskou korunou vypouští na demonstranty v ulicích fekálie. Asi to měl být humor - poněkud fekální.
x x x
Při ranních promluvách na sociálních sítích Andrej Babiš pokračuje v  lejnometech na předchozí vládu (17.10., 19.10., 20.10.).
Zaujalo mě, že nedělní promluva 19.10., v níž Babiš oznamuje, že si bere dovolenou, zmizela ze sítě X a je k mání jen na FB. Zřejmě diskuse na síti X nebyla dostatečně příznivá tak jako ta na FB, kterou má Babišův PR tým asi lépe ošetřenou.
Není vyloučeno, že právě kvůli kritickým výtkám (bere si dovolenou, když by měl jednat o vládě) Babiš dnes 20.10. natočil ještě jedno video, v němž své příznivce ujišťuje, že i na dovolené od rána do večera "maká."
x x x
Odmítnutí posunout návrh státního rozpočtu do parlamentu, aby získal podobu sněmovního tisku (jeho text je běžně k dispozici na mfcr.cz a na vládě) ze strachu, že ho Babiš vy(zne)užije pro svou kampaň, kterou pak obhájí neplnění svých předvolebních slibů, se pro Fialovu vládu ukázalo být kontraproduktivní.
Nedostatky Stanjurova návrhu státního rozpočtu, na které upozornila i Národní rozpočtová rada, jsou dnes a denně na útočné tapetě budoucích vládních stran. Kromě toho Fialova vláda tak získala pověst trapného kverulanta, který chce házet Babišově vládě klacky pod nohy.
x x x
Patřím mezi podivíny, co jsou ještě ochotni prodírat se víkendovými televizními debatami, které nikam nevedou, jen ke konfrontacím, vzájemnému osočování, v nichž věcné argumenty, které nejsou cinknuté a zkreslené se záměrem poškodit protivníka, jen těžko pohledat.
Včerejšek byl obzvláště výživný jak na České televizi (OVM 1, OVM 2, Duel ČT24, Newsroom ČT24 a UK týdne), tak na Primě (Partie TT 1, Partie TT 2). Obviňování ze lží tady létalo ze všech stran, hlavní cíl: ukřičet protivníka.
V Otázkách Václava Moravce se rozvinulo vzájemné obviňování a překřikování natolik, že Moravec se rozhodl debatu skončit slovy: "já tu debatu předčasně končím z jednoho prostého důvodu, že buď budete respektovat ta témata a moderátora, nebo je ta debata zbytečná. Omlouvám se, ta debata je teď zbytečná."
Společnost pro obranu svobody projevu to označila za "neskutečnou aroganci". Ondřej Neumann na Hlídacím psu naopak Moravce pochválil. Andrej Babiš nedoporučil pořady s "tím člověkem, co předvádí ten antibabišismus a ty lži" (Moravec? Hřib?) sledovat s doporučením: "Dívejte se na mě. Já vám říkám tu pravdu a věřte mi, že já jsem v centru dění, tak to je."
13. 10. 2025 Z týdne bohatého na události dávám na první místo mírovou dohodu mezi Izraelem a Hamásem, na jejímž uzavření se významně podílel americký prezident Donald Trump.
Můj názor na Trumpa, který jsem vyslovil už při jeho prvním zvolení před devíti lety: že je tím zlem, které nakonec i dobro vykoná (Goethe, Faust: Ein Teil von jener Kraft, die stats das Böse will und stets das Gute schaft) se tak dočkal alespoň částečného potvrzení.
Hamás propustil poslední živá rukojmí výměnou za dva tisíce uvězněných a odsouzených Palestinců. Co bude dál, o tom se dnes jedná v Káhiře.
x x x
Ukrajinu čekají těžké chvíle. Vycházím z informací o připravované ruské ofenzivě na Donbase, která může využít příchod podzimních mlh.
"Mlha je totiž největším nepřítelem moderní války. Termovize v ní slepne a drony, které tvoří hlavní obrannou zeď, se stávají značnou část dne prakticky bezcennými.. Technologická výhoda se rozpouští v šedé nicotě a boj se vrací do doby první světové války – k brutálním střetům pěchoty na blízko." napsal Perun na síti X.
x x x
Český politický rybníček mezitím střízlivěl z víkendového volebního mejdanu, který v politice rozdal zcela nové karty. Bilancovaly se neúspěchy (Stačilo!), svolávaly sjezdy (SOCDEM), oznamovaly se odchody (Petr Fiala z funkce předsedy ODS).
Prezident akceptoval vítěze i perspektivu třístranné "stoosmičkové" koalice (ANO, SPD, Motoristé) a následně vymezil mantinely svého rozhodování pro jmenování nové vlády. Jsou to: Ústava demokratického státu, jeho bezpečnost a zakotvení v evropských institucích.
Mezitím vítěz voleb Andrej Babiš na sociálních sítích průběžně informoval o sestavování koalice (9.10., 10.10., 13.10.), která má již konkrétní obrysy co do rozdělení vládních rezortů - vláda celkem 16 členů, z toho ANO 9, Motoristé 4, SPD 3. O programu se teprve bude jednat.
x x x
Při obsazování ministerstev vznikl u Motoristů zádrhel. Že si před pusu neberou žádné servítky, prokázala dvojice Turek/Macinka už vloni před eurovolbami ve Xaverově televizi.
V pátek 10. října však Deník N vyrukoval se sbírkou celé řady facebookových statusů Filipa Turka (mezitím smazaných), který se ve svých "chlapáckých" komentářích ani nesnaží skrýt svůj sklon k rasismu, homofobii a sexismu. Nejvíc mu uškodila zmínka o "popáleném cikáněti" (trochu se obávám, zda ji Zdislava Pokorná nevytrhla ze souvislostí).
Turkova poslanecká kolegyně Gabriela Sedláčková, které Turek svůj Facebook svěřil k "promazání", zpochybnila autentičnost některých screenshotů. Redakce Deníku N však na jejich pravosti trvá.
Jako internetový laik bych rád věděl, zda je možné legálně "vytáhnout" z FB smazané statusy. Někteří experti říkají, že je to nemožné. Pak by měli pravdu lidé, kteří se domnívají, že si kdosi printscreeny Turkových intelektuálních výplodů dělal do zásoby, aby je mohl později využít.
Až to přijde k soudu (Macinka podal žalobu na Deník N), jsem zvědav, zda redakce autentičnost printscreenů obhájí, aniž by musela prozradit zdroj.
DODATEK 21.10.2025: Zdroj se sám přihlásil - je jím motoristický novinář a někdejší přítel Filipa Turka Vojtěch Dobeš.
I Babiš pochopil, že s takovou pověstí - zvláště když se k ní přidají některé hajlovací a sběratelské úlety z minulosti - by Filip Turek ministrem zahraničí asi neměl být.
x x x
"Nejsou peníze, nastala rozpočtová paralýza... Tahle vláda přivedla zemi na buben" - těmito výroky z tiskovky ve Sněmovně ve středu 8. října Andrej Babiš komentoval návrh státního rozpočtu pro rok 2026, čímž naznačil, jak se bude teď před svými voliči vymlouvat a zdůvodňovat problémy při (ne)plnění svých volebních slibů.
Jako naschvál den poté ve čtvrtek 9. října Národní rozpočtová rada ve své výroční zprávě konstatovala "zlepšování fiskální nerovnováhy." MF Dnes to komentovala titulkem "Veřejné finance se uzdravují. Šetřit se ale musí dál..." Co naplat, že v médiích renomovaní ekonomové Babišovo katastrofické líčení situace logicky a věcně vyvraceli, když Babišův hlas byl a je silnější, neboť disponuje hlasitými a poslušnými reproduktory (Schillerová, Havlíček, Juchelka).
x x x
Je smutné pozorovat, jak politická scéna není schopna spojit své síly, aby některé rozumné věci prosadila. Například před měsícem zveřejněný návrh daňové reformy s názvem "Chytřejší daně. Návrh reformy pro odolné a prosperující Česko," kterou připravily výzkumné organizace PAQ Research, Centrum veřejných financí a IDEA při CERGE-EI. Má to být nejpodrobnější návrh daňové reformy, který v Česku od 90. let vznikl a na níž pracovalo více než 20 ekonomů a ekonomek. V médiích prošlo bez větších ohlasů, nepočítám-li názorový komentář v HN protestující proti návrhu zvýšit daně živnostníkům. Teď ještě najít politickou vůli, abychom se k tomu "odolnému a prosperujícímu Česku" dopracovali. Zatím ji však nikde nevidím.
x x x
Pár mediální novinek týdne:
Nedělní Interview ČT24 vysílané v 18:30 od 5. října nahrazuje nový debatní pořad "Duel ČT24". Zatím se vysílaly dva Duely. V tom prvním se hádali noví předsedové poslaneckých klubů Taťána Malá a Marek Benda, včera se střetli Zdeněk Hřib (Piráti) a Miroslav Ševčík (SPD).
Stanice ČRo Plus bude jednou za dva týdny v úterý vysílat nový pořad "Nic osobního, prostě byznys" autorů Jany Klímové a Petra Šimůnka (šéfredaktor Forbesu). První díl 7. října se zaměřil na konflikt zájmů vítěze voleb.
Stanice Óčko ve spolupráci s televizí Prima (Prima+) odstartovala 8. října česko-slovenskou verzi "nahaté seznamky" Naked Attraction. Poprvé jsem ten formát viděl před léty v zahraničí, až později jsem zjistil, že televize Óčko už před pěti lety začala přebírat nejrůznější národní verze téhle poněkud perverzní podívané.
O účast na castingu pro domácí verzi prý projevilo zájem dva a půl tisíce lidí. Jak uvedl Médiář, úterní premiéra přinesla rekordní sledovanost.
6. 10. 2025 
Výsledky voleb do Sněmovny 3.-4.10.2025 nebudu komentovat. Neudělal bych to lépe, než Lucie Sulovská, Petr Michopulos nebo Jindřich Šídlo.
Kromě toho k volbám jsem se vyjádřil už dříve v srpnové rekapitulaci a v Hrátkách s prognózou.
Jako obvykle něco vyšlo, něco nevyšlo, což bilancuje text Jak jsem se s prognózou (ne)trefil. Byl jsem jedním z mála, který kalkuloval s neúspěchem hnutí Stačilo! na základě odhadu, že více než 250 tisíc hlasů neposbírají.
x x x
Na sítích teď obíhá slogan: "Stačilo dojelo na Konečnou." Já bych ho trochu pozměnil: "Konečná dojela na Sterzika a Maláčovou."
S jistým zadostiučiněním jsem zaznamenal neúspěch věčné kandidátky Jany Bobošíkové, z jejichž šestnácti kandidatur (13 politika, 3 vedení médií) jen ta první, v roce 2000 do Europarlamentu byla úspěšná (podpořená televizní popularitou Sedmičky na Nově).
Svoji lekci dostal také klaun voleb Vidlák/Sterzik, který snad konečně pochopí, že jeho místo je u Vidlákových kydů a nikoli v celostátní politice, na kterou nemá.
x x x
Není pochyb, že výsledky voleb odstartují seismické pohyby uvnitř poražených - ale možná i vítězných - stran. K zemětřesení zřejmě dojde i v rámci státních struktur. Už v pátek skončil bojovník s dezinforacemi, vládní koordinátor strategické komunikace státu Otakar Foltýn. Jindřich Šídlo předpovídá konec veřejnoprávních médií. Já jsem nad nimi zlomil hůl už před půl rokem po schválení "velké mediální novely", když jsem napsal:
"Možná, že přichází čas rozloučit se s veřejnoprávními médii západoevropského stylu podle vzoru BBC, z nichž se postupně stanou média státní (financování přes daně, limitovaný rozpočet a omezené programové výstupy). Lze si jenom přát, aby i v těchto nových podmínkách si státní média zachovala nezávislost na vládnoucích garniturách. Když už budou státní, tak ať jsou alespoň neutrálně státotvorná."
x x x
Marně jsem žádal umělou inteligenci, aby mi našla jména odpovědná za vedení předvolební kampaně hnutí ANO a koalice SPOLU. AI mi nabízela jen staré, už dávno neplatné firmy (Prchal, Braun apod.).
Podle mého názoru PR týmy Andreje Babiše byly evidentně lepší (viz např. doporučená Babišova zdrženlivost v duelech). Nevím, čeho chtěli marketéři SPOLU (nebo Petr Fiala?) dosáhnout jizlivou poznámkou komentující chování Andreje Babiše, když jim muselo být jasné, že zapojení italského hitu Sarà perché ti amo do Babišovy kampaně je českou kopií Trumpova využívání vítězného songu YMCA.
A kdyby si lépe přečetli Šídlův komentář z předminulého víkendu, možná by Fialovi  poradili, aby se v televizních duelech (Prima, Nova) choval trochu jinak.
x x x
P.S. Na úvodním grafu je v řadě volebních zisků na devátém místě Hnutí Generace. O tom mladíkovi, který to vede, možná ještě uslyšíme.
23. 9. 2025 Téměř třítýdenní odmlku Louče způsobila jednak nechuť vyjadřovat se ke zhůvěřilostem předvolebních kampaní, které do nás dnes a denně hustí především obrazovka dvou televizních zpravodajských kanálů (např. včerejší debata pražských lídrů byla díky dámám Šichtařové a Maláčové zvláště výživná) a také kvůli událostem ve světě, jejichž sledování jsem dal přednost před naplňováním rubriky Na okraj dnů.
x x x
Amerikou otřásla 10 září vražda republikánského aktivisty Charlie Kirka při vystoupení na Utah Valley University, kterého zastřelil 22tiletý mladík Tyler Robinson.
Vyvolala vyhrocené reakce jak na levém (Kirk si to zasloužil), tak na pravém (Kirka zavraždili Demokrati, levičáci) extrémním okraji politického spektra nejen v USA, ale i u nás, což dokumentovaly debaty ve věci zádušní mše, kterou v Týnu odsloužil kardinál Duka.
Na včerejším masovém rozloučení s Kirkem na stadionu v arizonském Glendale byl přítomen a promluvil také prezident Donald Trump, jenž se zde proslavil výrokem: "On (Kirk) vůči svým oponentům necítil nenávist, chtěl pro ně to nejlepší, ale v tom já s Charliem nesouhlasím - nenávidím své oponenty a to nejlepší pro ně nechci."
Výsledkem této nenávisti jsou útoky Trumpových MAGA zastánců proti americkým médiím, které důkladně popsal Vladimír Foltán, jehož text jsem umístil minulý týden do Řetězáku Louče.
x x x
O tři dny později po Kirkově vraždě jiný Robinson - britský pravicový extremista Tommy Robinson - zorganizoval přes Facebook v sobotu 13. září v Londýně mohutnou protiimigrační demonstraci s heslem Spojme Království (Unite the Kingdom).
Záběry pochodujících davů v londýnských ulicích snímané z dronů byly působivé, což vyvolalo konflikt mezi zpravodajstvím mainstreamových médií s médii alternativními, z nichž ta první zpočátku snižovala a ta druhá zvyšovala (až do počtu směřujícího  k milionu) počet účastníků na demonstraci. Nakonec to prý vyřešila umělá inteligence, jejíž odhad se ustálil na počtu 130-150 tisíc demonstrantů.
x x x
Nikoli statisíce, ale desítky tisíc demonstrantů v neděli 21. září v Itálii vyjádřily svůj protest proti současné izraelské ofenzivě v Gaze. Nicméně tyto desítky tisíc se rozprostřely do 75ti měst a obcí, což vytvořilo zatím největší protiizraelský protest v Evropě. V Miláně (50 tisíc účastníků) došlo k ozbrojeným potyčkám.
x x x
Ke klidu v Evropě nepřispívá ani současná vládní krize ve Francii, kde 8. září padla vláda. Prezident Macron sice okamžitě jmenoval nového premiéra, ale nad stabilitou jeho vlády - lépe řečeno nad nezbytnými reformami státního rozpočtu, proti kterým se na ulicích protestuje - se vznáší otazník.
x x x
Z ruské dálky to možná vypadá, jako by se Evropa hroutila pod svými vnitřními rozpory, a přiznám se, že kdybych sledoval jen ruská média, možná bych si to myslel také. Jenomže tohle zkreslené vnímání reality způsobilo už řadu tragédií.
Podceňování soupeře se Putinovi už jednou, v únoru 2022, nevyplatilo. S podceňováním Evropy se mu to může opakovat, jestliže namísto deeskalace konfliktu, za kterou by ho možná Trump pochválil, útoky na ukrajinské cíle zesiluje a navíc se pouští do nebezpečných provokací.
x x x
V noci z 9. na 10. září Rusko otestovalo polskou protivzdušnou obranu, když na polské území proniklo 21 dronů, z nichž některé - Gerbery vyrobené z polystyrenu - obvykle slouží jako klamné cíle. Drony typu Shahed, v Rusku vyráběné jako Geran-2, nebyly vyzbrojené.
Podrobný popis události s časovým odstupem, umožňujícím odfiltrovat nepřesné a zavádějící informace, publikoval Seznam Zprávy s titulkem "Drony v Polsku. Co je dezinformace, co tajemství a co pravda." Některé drony sestřelily polské a alianční síly vzdušné obrany, včetně nizozemských F-35.
x x x
 Mnohem vážnějším incidentem bylo v pátek 19. září porušení estonského vzdušného prostoru třemi ruskými stíhačkami Mig-31, což ruské ministerstvo obrany  odmítlo s tvrzením, že šlo o běžný přesun tří bojových letadel z Karelie do Kaliningradu. (Mapy lze kliknutím zvětšit.)
V obou případech - polském i estonském - byl aktivován článek 4 Severoatlantické smlouvy. V obou případech byla ve vzduchu alianční letadla, v Polsku nizozemská, v Estonsku italské, švédské a finské stíhačky.
 K případu se vyjádřil prezident Petr Pavel v Ostravě při návštěvě Dnů NATO. V rozhovoru pro ČT24 připomněl případ sestřelené ruské stíhačky v tureckém vzdušném prostoru před deseti lety, jejíž pilot ignoroval výzvy a pokračoval ve své bojové misi - útok na syrské povstalce - a nevyloučil, že další ruská provokace by mohla mít obdobné následky.
Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski na jednání Rady bezpečnosti OSN to řekl ještě zřetelněji: "Pokud ještě jedna raketa nebo ještě jedno letadlo vstoupí do našeho vzdušného prostoru bez povolení – úmyslně nebo náhodně – a bude sestřeleno, a jeho trosky dopadnou na území NATO, prosím, nechoďte si sem stěžovat."
x x x
Připravenost v případě vyhodnocení nebezpečí zasáhnout i silou potvrdil dnes na tiskové konferenci také generální tajemník NATO Mark Rutte.
x x x
Pokud čtenář Louče, který dočetl až sem, konstatoval, že se nedozvěděl nic, co si už dříve nemohl přečíst v médiích, má pravdu. Neboť Louč je pro mě dnes už více osobním deníčkem než informačním médiem pro veřejnost.
Jako přidanou hodnotu však mohu nabídnout odkaz na webovou stránku, která podle mého názoru nabízí ten nejlepší servis voličům se zájmem o informace a orientaci v předvolebním labyrintu. Web programy do voleb je rozcestníkem, na němž je vše snadno k dosažení: všechny politické strany, jejich lídři a všichni kandidáti, jejich program, volební preference a modely za léta dozadu, včetně odpovědí kandidátů na volební kalkulačku a upozornění na některé výstupy v médiích.
Web provozuje zapsaný spolek založený absolventem VŠE (diplomová práce "Informace a informační společnost") Štěpánem Ryšavým z řad podporovatelů Pirátů.
x x x
Další přidanou hodnotou může být můj starší návod pro prvovoliče Komu dáte svoji stokorunu. Ti se tam dozvědí přesnější informace než v příspěvku na CNN Prima News "Kolik se dá volbami vydělat." Jeho autor redaktor Jakub Říha zde 20. září chybně uvedl (v 6:45 videa), že politické strany musí platit kauce, které se jim po dosažení zisku hranice 1,5 procenta hlasů vracejí.
Kauce se však už dávno změnily na "příspěvek na volební náklady", který se nevrací a jeho výše není 15 tisíc, ale 19 tisíc Kč. Není nad to zkontrolovat, co vám nabídne AI. Jedině tak si vysvětluji omyl jinak poměrně dobře zpracovaného příspěvku názorně ukazujícího pozadí českého politického podnikání.
x x x
Pokud mi zbude čas na volební prognózu, sepsal bych ji až příští týden, protože situace se může změnit každým okamžikem. Například v srpnové rekapitulaci Volby za dveřmi jsem Motoristům po Turkově průšvihu nedával naději na vstup do parlamentu. Teď to vypadá, že se do Sněmovny dostanou, také díky Petru Macinkovi, který Filipa Turka v médiích vystřídal jako hlavní tvář politické strany "Motoristé sobě."
x x x
Výčet mediálních událostí uplynulých dnů by nebyl úplný, kdybych zapomněl na otevírání obálky v pátek 19. září s odkazem či vzkazem prezidenta T.G.Masaryka v podobě, jaké ho sepsal jeho syn Jan a jak ho uchoval Janův osobní tajemník Antonín Sum, který před dvaceti lety netušil, že jím určené datum otevření obálky spadne do žhavého předvolebního období.
Možná také proto historici rozhodli, že plný text zveřejní až po volbách, 15. října. Do té doby se musíme spokojit jen s úryvky a komentáři, jakým byl například ten od Pavla Kosatíka na ČT24.
4. 9. 2025  Při včerejší vojenské přehlídce v Pekingu oslavující osmdesáté výročí vítězství Číny na Japonskem vzniklo skupinové foto přítomných státníků, které lépe než tisíce slov charakterizují geopolitické přesuny na světové scéně. Kliknutím lze zvětšit, identifikace osob na fotografii je zde.
Celé dění, od vítání příchozích až po to podstatné z vojenské přehlídky zdokumentoval dvouhodinový sestřih singapurské televize na YouTube. Protože mikrofony jsou schopné zachytit zvuk i na velkou dálku, čtenáři a diváci na celém světě se mohli dozvědět, o čem si Si Ťin-pching s Putinem a Kim Čong-unem při přesunu na tribunu povídali. V angličtině zde.
x x x
Poučné čtení, které dodává informace o historických souvislostech čínského výročí, včetně současné propagandistické kampaně (za zhlédnutí stojí zvláště tento klip) připravila pro nepoučené sebestředné Evropany Magdalena Slezáková na Deníku N. Škoda, že text "Co musíte vědět o dnešní obří vojenské přehlídce v Pekingu?" je za paywallem.
x x x
Americký prezident Donald Trump na síti TruthSocial poté, co se tázal, zda se čínský prezident zmíní také o americkém příspěvku k čínskému vítězství, popřál jemu a jeho "úžasnému lidu" "skvělou oslavu."
Pak poslal srdečné pozdravy Vladimíru Putinovi a Kim Čong-unovi při jejich konspiračních akcích proti US (Please give my warmest regards to Vladimir Putin, and Kim Jong Un, as you conspire against The United States of America).
A ty čtenáři si vyber, co to mělo znamenat.
2. 9. 2025 Původně jsem chtěl peripetie letošní volební kampaně přejít mlčením.
Nicméně včerejší fyzický útok na šéfa opozičního hnutí ANO Andreje Babiše na předvolebním mítinku ve Frýdku-Místku, při němž jakýsi starší muž napadl Andreje Babiše zezadu svými berlemi (holemi?), je třeba zaznamenat.
Ze všech dnešních komentářů vybírám ten od Miloše Čermáka na síti X: "Rozumím tomu, že politici musí "odmítnout násilí", když někdo z nich čelí fyzickému útoku (...)"Násilí je nepřijatelné", bla, bla, bla. Samozřejmě, že násilí je nepřijatelné.
Ale politická kultura se - zejména vinou médií a jejich lačnosti po lajcích a zhlédnutích - prostě posunula tím směrem, kde fyzické násilí je jediným logickým pokračováním zvoleného tónu a stylu."
x x x
Tenhle měsíc, při němž se každá událost dostane do mlýna předvolebního boje, budeme muset nějak přežít. Včetně instagramových labubu a předvolebních
songů, těch vyrobených umělou inteligencí (k přehrání na YouTube) i těch, kteří je parodují.
Včetně dokumentárních filmů, jako je Jarek nebo "Velký vlastenecký výlet (u něhož jedna z účinkujících zpochybnila jeho autenticitu a objektivitu).
Včetně dezinformací, pohotově šířených sítěmi, podle nichž ukrajinská vlajka "byla sejmuta z Národního muzea na žádost Etiopie" (Etiopii jste poslechli, české občany nikoli).
Naději, že po skončení výstavy cenných fosilií z Etiopie, slavné Lucy, se na průčelí Národního muzea ukrajinská vlajka už nevrátí, zklamal ministr kultury Baxa v ČT24. Prý vrátí!
x x x
CNN Prima News se rozhodla vytěžit z předvolebního klání maximum ohlášením "nejkomplexnějšího předvolebního vysílání ve své historii."
Začalo to včera debatou sedmi volebních lídrů z jihomoravského kraje, na níž se sešli kromě jiného
Alena Schillerová (ANO), Miroslav Ševčík (SPD) a Petr Macinka (Motoristé sobě). Podle hlasování diváků na webu CNN Prima News to vyhrál Macinka s 29,1% (stav úterý 2.9. dopoledne), nejméně hlasů dostali Piráti (1,7%) a Spolu (3,7%).
Česká televize, která před dvěma měsíci vyměnila ředitele, zatím o pořadech předvolební kampaně mlčí. Ještě nejsou známy ani termíny závěrečných superdebat.
Otazník se také vznáší nad vysíláním předvolebních šotů podle volebního zákona z devadesátek. Kdo využije 14 hodin bezplatně poskytnutého vysílacího času v ČRo a ČT v době, kdy tenhle relikt minulosti byl převálcován internetem?
DODATEK 2.9. 21:00: Co bylo ráno pravda, večer už neplatí. Česká televize nemlčí, dnes odpoledne zveřejnila plán předvolebního vysílání. Rozpis debat a duelů je k mání na Lupa.cz (není nutno otvírat příhlohu).
x x x
Svět se mezitím o českou politickou bramboračku (Veis) vůbec nezajímá, jde si svým směrem a tempem.
Do Číny, která zítra oslaví 80. výročí japonské kapitulace, přijeli asijští státníci (ale také Putin a Erdogan), kteří se tu v neděli 31. srpna sešli na summitu Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO).
Vladimír Putin zde obhajoval ruskou agresi na Ukrajině, dnes jednal se Si Ťin-pchingem. Do Pekingu dorazil i Robert Fico.
x x x
Válečné konflikty neuhasínají, naopak. Minulý týden zažil Kyjev dvě noci intenzivních útoků, přičemž podle Zelenského šlo o druhé největší bombardování Ukrajiny od začátku války.
x x x
Izraelské vojenské operace v Gaze vyvolávají stále větší kritiku světové veřejnosti. V bezvýhradné podpoře Izraele přibrzdila i česká vláda.
Dva srpnové útoky na novináře v Gaze vyvolaly protest Mezinárodní federace novinářů i Reportérů bez hranic.
Přes dvě stě médií v sedmdesáti zemích se včera k protestu připojilo, tištěné noviny začernily své titulní stránky.
Druhý útok z 25. srpna (při prvním útoku 10. srpna byl vedle novináře-aktivisty Hamásu zabit také reportér Al-Džazíry) podrobně analyzovala BBC. Mezi pěti zabitými novináři byl opět kameraman Al-Džazíry a také palestinský novinář pracující pro Reuters.
Premiér Netanjahu opakovanou střelbu na záchranáře a novináře označil "za tragický omyl".
31. 8. 2025 Jak léta ubíhají, vyhledávací nástroj Louče navázaný na Google, uvedený v záhlaví, přestává fungovat. Tj. dotaz zadaný do vyhledávacího okénka nabízí čím dál tím méně odpovědí na texty, které jsem v posledním čtvrtstoletí umístil na web.
Jako internetový laik bych rád znal mechanismus, jakým z databáze Google Search mizí kdysi indexované, dnes však Googlem opomíjené webové adresy mých textů, které by - podle mého názoru - neměly tak snadno spadnut do propadliště dějin, a proto dva z nich dnes připomenu.
x x x
V těchto dnech česká média připomínají některá kulatá výročí. Za všechny jmenuji výrok německé kancléřky Angely Merkelové na tiskové konferenci před deseti lety "wir schaffen das" a následné rozhodnutí 5. září vpustit do Německa nekontrolovaný příval migrantů.
O rok později jsem na Louči zveřejnil text Tweet, který ovlivnil dějiny, který vycházel z podrobné analýzy událostí konce léta 2015 z týdeníku Die Zeit Co se vlastně stalo?.
Všem, kteří v českých médiích - o sociálních sítích ani nemluvě - šíří báchorky o tom, jak Merkelová "pozvala" nebo dokonce "vítala" migranty v Německu, by si měli přečíst uvedenou reportáž Zeitu (zde v angličtině a bez placení), aby pochopili, že Merkelová v dané kritické situaci asi nemohla jednat jinak.
x x x
V prázdninových médiích se objevily také vzpomínky na benefiční megakoncert ve prospěch hladovějící Etiopie Live Aid z roku 1985, přenášený televizí před čtyřiceti lety do 150ti zemí světa. Československá televize mezi nimi nebyla.
Do rubriky "Koho to dnes ještě zajímá" jsem kdysi sepsal text Jak jsme nevysílali Live Aid. Třeba to někoho zajímat bude.
21. 8. 2025 Zas jedno srpnové výročí máme za sebou. Tentokráte se u budovy Českého rozhlasu sešla (1:02:00 záznamu) vrcholová státní reprezentace v čele s prezidentem Petrem Pavlem. Ten se ve svém projevu kromě jiného zmínil o zážitku zhlédnutí dokumentárního filmu Velký vlastenecký výlet:
"Proto bychom měli věnovat pozornost tomu, jak vykládáme nejenom dávnější historii, ale jak dál vykládáme i události nedávné, aby nedocházelo ke zkreslování, abychom se drželi faktů, abychom se drželi hodnot, které provázejí lidstvo od nepaměti, abychom byli schopni rozlišovat to, co je správné a to, co je zlo.
Hradní web text prezidentova vystoupení jako obvykle nezveřejnil, dal jen odkaz na zvukový záznam.
x x x
Neschopnost Odboru komunikace KPR, který do dnešního dne nebyl schopen umístit na hradní web včerejší rozhovor Petra Pavla pro ČTK, v němž se prezident vyjádřil k zásadním otázkám našeho politického života (vláda, volby, Ukrajina, Blízký Východ apod.), mne vyprovokovala ke kritické poznámce na síti X.
Je ostuda, že pokud se chce čtenář dozvědět, co všechno v rozhovoru Pavel řekl, dozví se to jen z citací v médiích a na sociálních sítích, nebo - je-li dostatečně informačně zdatný - poskládá si to z těchto fragmentů ČTK:
-Pavel: K územním ústupkům v zájmu dohody na Ukrajině nejspíš dojde
-Pavel: Za poslední izraelské akce v Gaze se dá jen těžko postavit
-Od vlády by do voleb mělo zaznít jasnější vysvětlení bitcoinové kauzy, míní Pavel
-Prezident Pavel nechce po volbách protahovat sestavování vlády
-Pavel ocenil na vládě konsolidaci financí či energetiku, kritizoval digitalizaci
-Pro Pavla stále není téma, zda bude obhajovat mandát
19. 8. 2025 Rád bych věděl, o čem si americký prezident Donald Trump tak dlouho (40 minut) s Vladimírem Putinem telefonoval v přestávce včerejšího multilaterálního jednání o Ukrajině v Bílém domě za přítomnosti ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a evropských státníků.
Den předtím v neděli 17. srpna "koalice ochotných" vedená trojicí Keith Starmer, Friedrich Merz a Emmanuel Macron uspořádala o Ukrajině videokonferenci, které se účastnil také Petr Fiala. Na ukrajinské ambasádě v Londýně za přítomnosti Ursuly von der Leyenové, Giorgie Meloniově, Marka Rutteho a finského prezidenta Alexandra Stubba pak došlo ke koordinaci postojů Evropy pro jednání s Trumpem.
 V uvedeném telefonátu se Trump zřejmě pokoušel přesvědčit Putina, aby výměnou za Aljašku, kde mu vyšel vstříc, se zapojil do jeho hry na mírotvorce, která mu zatím funguje jen proto, že žádná z konfliktních stran nechce přijít s návrhem na zastavení palby jako první, takže Trumpova intervence (Pákistán-Indie, Thajsko-Kambodža, Írán-Izrael) je pro ně vítanou záminkou, aby si sedli k jednacímu stolu.
Pochybuji však, že Trumpův návrh na setkání Putin-Zelenský se v brzké době uskuteční. A pokud ano, pak jen když Putin bude vědět, že Trump na Zelenského přitlačí.
Cosi naznačila Trumpova glosa, umístěná na jeho síť TruthSocial ještě před včerejším jednáním se Zelenským:
„Prezident Zelenskyj může ukončit válku s Ruskem téměř okamžitě, pokud bude chtít. Anebo může pokračovat v boji... žádný návrat Krymu... žádný vstup Ukrajiny do NATO. Některé věci se nemění“
Týdeník The Economist washingtonskou schůzku komentoval titulkem: "Zelenský přežil další epizodu Trumpovy show." O přežití Zelenského se nyní bude muset postarat Evropa a otevřenou otázkou zůstává, zda to bude za tichého souhlasu USA, nebo zda Trump dá přednost svým obchodním a geopolitickým (Čína) zájmům a Evropu podrazí tím, že by - poté, co vinu za neúspěch mírových jednání shodí na ostatní - Putinovi vyšel vstříc a zrušil sankce.
x x x
Svět je krutý. O výsledku konfliktu se totiž stále rozhoduje na bojišti. Nedávné válečné události a ruský postup u Pokrovsku popsal český insider vystupující na síti X pod nickem Perun, který svůj text umístil i na medium.seznam s titulkem: "Proč selhala ukrajinská Dronová Zeď aneb návrat do chaotických bojů roku 2022 na steroidech."
x x x
Oba televizní zpravodajské kanály vysílaly přímé přenosy z washingtonského jednání. Zaujala mě časová prodleva mezi vysíláním CNN Prima News a Českou televizí. Kdo přepínal mezi oběma kanály, zjistil, že přenos na ČT24 je o více než čtyři minuty opožděn proti CNN Prima News.
Chápu, Prima je napojená přímo na CNN a na její satelit. Ale rád bych věděl, kde v EBU (lidově v Eurovizi), na kterou je ČT napojena, vzniká ten časový posun, přes jaké trasy signál z USA do EBU a následně do ČT putuje.
x x x
Jedna perlička z Aljašky: Média vyšťourala z tiskárny počítače čtyřhvězdičkového hotelu Captain Cook časový plán schůzky Trump-Putin, podle něhož se měl před tiskovou konferencí uskutečnit pracovní oběd obou delegací. Osmistránkový dokument obsahuje polední menu i rozmístění hostů u jídelního stolu při obědě, který se neuskutečnil.
x x x
Jedna perlička z Washigtonu: Donald Trump zmateně pátrá, kde sedí finský prezident.
x x x
DODATEK 20.8.2025: Za přečtení stojí příspěvek Lucie Sulovské Návštěva v paralelním světě. Moskva v létě 2025, a také její parodie na Trumpa, kterou sepsala ještě před schůzkou Trump-Putin na Aljašce.
16. 8. 2025 9:00 A je po summitu. Tříhodinové jednání mezi prezidenty Donaldem Trumpem a Vladimírem Putinem nepřineslo žádné společné prohlášení, jen tiskovou konferenci, spíše brífink, bez otázek a odpovědí.
Její přepis na iRozhlas.cz
není kompletní. Chybí v ní Putinův anglicky pronesený dovětek, který si nenechal ujít Putinův web: "Next time in Moscow." Na což prý Trump odpověděl: "Очень интересное предложение. Наверное, меня будут осуждать, но я думаю, что это вполне возможно".
V originále: "Oh, that's an interesting thing. I don't know, I'll get a little heat on that one, but I I could see it possibly happening."
Zpráva ČTK: "Putin a Trump označili hovory za konstruktivní, detaily nesdělili." Zpráva Associated Press: "Trump opouští aljašský summit s Putinem s prázdnýma rukama."
Šéf amerických demokratů Chuck Schumer situaci
popsal: "Při čekání na klíčové detaily, o který se diskutovalo, to zatím vypadá tak, že Trump poskytl Putinovi legitimitu, globální scénu, nulovou odpovědnost a nic za to nedostal."
Asi je na čase podívat se pravdě do očí - král Donald Trump jako diplomat je nahý. Snad mu to po Aljašce dojde a pochopí, že zahraniční politika není televizní show ani smlouvání o ceně produktů.
x x x
Možná, že na CNN Prima News se včera večer objevily některé odborně fundovanější názory na aljašský summit, ovšem večerní Události, komentáře České televize shromáždily ve studiu lepší vzorek české politické scény se sedmi zástupci (senátor Jan Schiller ANO, Petr Beitl Spolu, Radek Koten SPD, senátor David Smoljak STAN, Vladimír Votápek Piráti, Lubomír Zaorálek Stačilo! a Oto Klempíř Motoristé).
Některé jejich postoje k válce na Ukrajině vyvolaly
reakci na síti X: "To co tam zaznívá, je děsivé." Vyznamenal se zvláště Lubomír Zaorálek.
Nedá mi, abych se nevrátil k rozhovoru ČT s prezidenty Pavlem a Zelenským letos 5. května v Praze, v němž prezident Petr Pavel kromě jiného řekl: "nezávidím Volodymyru Zelenskému to, že musí svým lidem říci, že k míru povede nějaký kompromis, protože být v situaci národa, který je obětí agrese (...) a jejich životy jsou obráceny vzhůru nohama, tak těm lidem říct, že bude muset možná Ukrajina přijmout de facto okupaci části svého území, to je velice těžká zpráva."
Tohle mi v debatě Událostí, komentářů chybělo, přičemž po schůzce Trump Putin na Aljašce se tahle úvaha stává čím dál tím více realitou.
15. 8. 2025 Zítra ráno po dnešním setkání Trump-Putin snad budeme o něco chytřejší. Mám na mysli, jakým směrem se budou americko-ruské vztahy ubírat. Obávám se však, že ne o moc chytřejší.
Podle mého názoru se antagonismus názorů na Ukrajinu buď zamete pod koberec obecnými kecy, případně nějakou dohodou o Arktidě, nebo oba státníci odjedou z Aljašky s rozmrzelým pocitem (eufemismus pro nasr...í), přičemž podle stupně jejich rozmrzelosti budeme moci usuzovat, kdo měl v rozhovorech navrch.
U příležitosti aljašského setkání jsem do Řetězáku Louče umístil překlad rozhovoru s vojenským expertem o Ukrajině z polského deníku Rzeczpospolita, z něhož vybírám: "Mohla by zde něco změnit větší pomoc Západu? Podle mého názoru ne. Základní problémy, s nimiž se Ukrajinci potýkají, jsou problémy ukrajinské."
x x x
Spektákl předvolební kampaně padesát dnů před volbami nám nabízí stále nové a neočekávané dramatické zápletky.
Sotva stačila veřejnost
vydýchat kauzu poslankyně ANO Margity Balaštíkové (zakleknutí na firmu rozvedeného manžela, objednávka zabití psa jeho milenky), bitcoinová kauza nabrala obrátky včerejším večerním zadržením Tomáše Jiřikovského. Jiřikovský se snažil utéct přes střechy, ale když telefonicky zjistil, že po něm jde policie, žádná mafie, tak se policii dobrovolně vydal.
V jeho bytě prý našli dvě bedny plné eur. Policejní zásah naznačuje, že bitcoiny koupené Pavlem Blažkem od Jiřikovského byly "špinavé", a že se tady bude trestat.
Snahu Pavla Blažka z kauzy se vykroutit, dosti rasantně odmítla jeho nástupkyně Eva Decroix.
Hlas ze sociálních sítí: "Babiš letos strašně ušetří za kampaň..."
11. 8. 2025 V sobotu 9.srpna Donald Trump oznámil, že se setká s Vladimírem Putinem v pátek 15. srpna na Aljašce. Komentáře na téma, co se dá od takového setkání očekávat, ponechávám druhým a to včetně hodnocení dnešního Trumpova výroku, že pro Ukrajinu získá zpět nějaké území.
Vzpomínám na vystoupení prezidenta Petra Pavla před dvěma lety v Mnichově, v němž předpověděl: "Rozumím ukrajinskému přání přivést tuto válku ke konci, kdy všichni ruští vojáci zmizí z posledního kousku ukrajinského území... Můžeme ale se dostat do situace, kdy osvobození určitých částí ukrajinského území bude znamenat víc ztrát na životech, než společnost dokáže unést.... mnohem lepší je být realisty, doufat v dobré, ale být připraveni na horší" (od 47. minuty záznamu).
Myslím, že uvedená situace - zastavení palby výměnou za území - se v těchto dnech blíží.
x x x
Oznámení o aljašské schůzce přišlo den poté, co podpis mírové dohody mezi Ázerbajdžánem a Arménii ve Washingtonu Bílý dům oznámil s bombastickým titulkem "Prezident Trump zprostředkoval další historickou mírovou dohodu:"
Ty další "historické mírové dohody" se podle Bílého domu týkaly zemí: Kambodža a Thajsko, Izrael a Írán, Rwanda a Demokratická republika Kongo, Indie a Pákistán, Egypt a Etiopie, Srbsko a Kosovo a Abrahámovské dohody. Letmým prověřením uvedených dohod zjistíme, že jsou mezi nimi i dočasná zastavení palby a příměří, k jejichž uzavření by došlo i bez Trumpova "zprostředkování."
x x x
Tentýž den britský historik Adam Tooze zveřejnil na Substacku komentář k dohodám o clech mezi USA a Evropou s titulkem "Trump jako Gulliver... bez šatů."
Kromě jiného zde napsal: "Co když si Trump myslí, že je Gulliver... nahý obr, který si myslí, že na něj čeká zbytek světa, aby jim naservíroval, co si zaslouží... že světová politika je něco jako jeho televizní pořad the Apprentice ve velkém... neustálé kráčení po hranici mezi realitou a iluzemi je jádrem Trumpovy politiky..."
BTW: Jedním z obrázků doprovázejících komentář Adama Toozeho je  ilustrace Cyrila Boudy k Andersenově pohádce Císařovy nové šaty. Inu, vyhledávače internetu neznají hranic.
x x x
Z archivu jsem si vytáhl dnešní noční vysílání ČT24, v němž v zájmu veřejnoprávní vyváženosti vystupoval Trumpův příznivec z USA Dušan Neumann. Co mne zaujalo, bylo profesionální a kultivované vedení rozhovoru moderátorkou Ivou Polákovou, kterou jsem zaznamenal poprvé. Jak jsem si dodatečně zjistil, dlouhá léta pracovala v ostravském studiu a od loňského roku moderuje ranní a noční zpravodajské vstupy ČT24 (které nesleduji). Podle mého názoru by jí to slušelo i v hlavních vysílacích časech.
x x x
Na rozdíl od České televize a televize Nova, které poslaly své nedělní diskusní pořady na prázdninovou dovolenou, CNN Prima News pokračovala i v červenci v nedělních debatách ve formátu Prima Plus s náhradními moderátory a s týdenními aktualizacemi volebního modelu agentury STEM. O témata volební kampaně jednotlivých stran tedy bylo a bude v televizi postaráno. Terezie Tománková se vrátí 17. srpna, Václav Moravec o týden později.
DODATEK 14.8.: Televize Nova ukončí "prázdninový půst" 23. srpna. Debatní pořad Za pět minut dvanáct se od toho data bude vysílat v sobotu.
x x x
K současné vnitropolitické situaci se 7.srpna vyjádřil exprezident Miloš Zeman v rozhovoru pro deník MF Dnes. Jak se dalo očekávat, na současné vládě nezůstala nitka suchá. Své schytal i premiér Fiala: "Vztah mezi politologem a reálným politikem je stejný jako mezi sexuologem a Casanovou."
Utajenou koalici v rámci hnutí Stačilo! označil Miloš Zeman za legitimní a legální. Dokonce toto spojení za koalici výslovně označil "Sociální demokracie samozřejmě stále je samostatná strana. To, že vstupuje do této předvolební koalice, neznamená, že ztrácí svoji samostatnost". Asi by měl zákon 424/1991 o sdružování v politických stranách a v politických hnutích lépe definovat, co je a co není koalice.
x x x
Pátral jsem v archivu, jak to bylo s dopisem, který před třemi lety, ještě před ruskou invazí, jeden ze šéfů hnutí Stačilo! Daniel Sterzik alias Vidlák poslal Vladimíru Putinovi. Jak jsem zjistil, byl to text podaný ve formě petice, která dříve než ho autor z petičního webu smazal, nasbírala přes 4000 podpisů.
Sterzik dopis/petici začínající slovy "Vážený pane prezidente Ruské federace", který obsahuje výroky "nepovažujeme Rusko ani Vás za viníky této krize....Ruská federace není původcem této vyhrocené situace a nemá zájem na válce... den ode dne jsme přesvědčenější, že napětí stupňuje ukrajinský režim" zveřejnil také na svém webu vidlakovykydy.cz a také tady po 24. únoru 2022 zmizel.
Jenomže i bez využití webu archive.org si každý uživatel internetu může dopis přečíst ve stále nesmazaných citacích, takže ani Ivanu Davidovi nepomohlo, že sdílený dopis ze svého Facebooku následně smazal. Jedna z citací ho usvědčuje.
x x x
Pro bulvár se stalo tučným prázdninovým soustem úmrtí herce Jiřího Krampola (26. července 2025 +87) a jeho pohřeb 8. srpna, na němž známým celebritám sekundoval politik Jiří Paroubek - pozvaný Miloš Zeman odmítl. Jediným zástupcem rodiny zde byl Krampolův nevlastní syn Martin.
x x x
Zpestřením okurkové sezóny v médiích byl také zastřelený lev ve vesnici Zvole nedaleko Prahy. Lev se podhrabal ze soukromého zvěřince a zranil jednoho ze spolumajitelů nepovoleného zooparku.
21. 7. 2025 Některé události začátku července se v médiích opakují každý rok: Karlovy Vary, Wimbledon a Tour de France.
59. ročník Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary (4.-12.7.) udělil v hlavní soutěži sedm cen (velkou cenu dostal dokument "Raději zešílet v divočině", jehož jeden ze dvou protagonistů zemřel den po udělení ceny); vedlejší soutěž Proxima udělila tři ceny pro filmové experimenty, pět křišťálových globusů se rozdělilo mezi čtyři zahraniční herce a jednoho českého střihače (Stellan Skarsgård, Vicky Krieps, Dakota Johnson, Peter Sarsgaard, Jiří Brožek).
Jeden globus dostal také americký herec Michael Douglas, nejslavnější "jednodenní" hvězda festivalu, jako náhradu za  "oplatku", která se udělovala v roce 1998.
Douglas si v Karlových Varech zopakoval roli festivalové celebrity, kterou o tři týdny dříve sehrál na filmovém festivalu v sicilské Taormině, kam - stejně jako do Karlových Varů - také přivezl digitálně restaurovanou kopii filmu "Přelet nad kukaččím hnízdem". S tím rozdílem, že v Taormině se Douglas pohyboval v poněkud proslulejší společnosti (Martin Scorsese, Catherina Deneuve, Helene Hunt).
To jen, abychom si nemysleli, že karlovarský festival je nějakým pupkem filmového světa.
x x x
Ve dvoutýdenním maratonu tenisových zápasů ve Wimbledonu (30.6.-13.7.) nemělo Česko tentokráte žádné eso v rukávu. České vítězky z posledních dvou let Markéta Vondroušová a Barbora Krejčíková skončily ve druhém a třetím kole a Petra Kvitová startující na divokou kartu se symbolicky rozloučila s Wimbledonem v kole prvním.
A tak jedině Kateřina Siniaková ve smíšené čtyřhře s Nizozemcem Verbeekem udělala českým tenisovým fanouškům radost.
Ženská i mužská dvouhra měly své "premiérové" vítěze. Poprvé ve svých kariérách se jimi stali Polka Iga Swiateková a Ital Jannik Sinner.
x x x
Kde jsou ty doby, kdy český televizní divák mohl sledovat Wimbledon na ČT bez placení. Jistou náhradu mu teď v červenci Česká televize nabízí v přenosech z Tour de France, jejichž dramatičnost si nezadá s děním na tenisových kurtech. Do neděle 27. července zbývá ještě šest etap, ale ať už to dopadne, jak chce, králem peletonu je letos Slovinec Tadej Pogačar.
x x x
Hnutí Stačilo!, tj. KSČM, ČSNS, SD-SN, uspořádalo dnes tiskovou konferenci k podpisu memoranda o spolupráci Stačilo! a SOCDEM. Při sledování Jany Maláčové a jejích primitivních útoků na vládu (asociální, nekompetentní, zkorumpovaná, napojená na organizovaný zločin), stále přemýšlím, zda její proměna z levicové političky se sociálním cítěním na sládkovského demagoga bojujícího o své
politické živobytí všemi prostředky, tedy i vyvoláváním primitivních emocí a používáním lživých argumentů, nesouvisí s jejími osobními problémy.
Naproti tomu Vidlák je pro mne čitelným případem. Stačí ho pozorovat při veřejném vystupování, jak si užívá svoji popularitu, on, rozumbrada z jižní Moravy s darem vyjadřovat se ke každému problému, aniž by zkoumal, zda jeho zdroje z médií a internetu nejsou cinknuté účelovou interpretací, kterého nyní ti velcí, co dělají politiku, vzali mezi sebe, takže on se už pomalu cítí jako oni, tedy nikoli jako jejich užitečný idiot, ale jako spolutvůrce velké politiky.
Viz nedávné Vidlákovy kydy: "Myslím, že do voleb nebude v této zemi existovat nikdo, kdo by nevěděl, kdo je bloger Vidlák. Společně s kolegy jsme dokázali rozjet hnutí Stačilo!, které je hlasem těch, kteří už na tu daň za svobodu pomalu nemají."
Jak se asi budou cítit Jana Maláčová a Lubomír Zaorálek ve společnosti lidí, pro něž je naše spolupráce se Západem téměř zločinem, kteří prohlašují, že "EU i NATO mají na kahánku, z nástroje prosperity se stal žalář národů". Mám na mysli nejen Vidláka a Kateřinu Konečnou, ale také Janu Bobošíkovou, Ondřeje Dostála, Petra Druláka či podplukovníka Obrtela, pro něhož je NATO "zločineckou organizací"?
x x x
Z Ukrajiny přicházejí zprávy o stále masovějším nasazení ruských dronů, které ve skupinách napadají infrastrukturu a cíle v ukrajinském vnitrozemí. Na síti X začalo kolovat video o továrně v Tatarstanu vyrábějící stovky dronů Shahed denně. MF Dnes uvedla jeho zkrácenou verzi. Originál na ruské armádní televizi TV Zvezda se mi nepodařilo dohledat. Ukrajinci na oplátku posílají svoje drony do blízkosti Moskvy
Do jaké míry jsou tyto dronové útoky účinné, obě strany mlčí. Mezitím si obě nepřátelské strany vyměňují návrhy na mírová jednání. (Dnes večer oznámil prezident Zelenskyj, že ke třetímu kolu ukrajinsko-ruských rozhovorů by mělo dojít ve středu 23. července v Istanbulu.) Jak se k tomu postaví Trump, je nejasné. Jeho slovní hrozby Putinovi nelze zcela brát vážně, i když signalizují, že chce vůči Rusku přitvrdit. Slíbené dodávky systémů protivzdušné obrany Patriot mají na Ukrajinu putovat z evropských zásob.
Britský korespondent BBC v Moskvě Steve Rosenberg téměř denně na síti X monitoruje oficiální ruská média, z nichž vyplývá, že západní sankce sice jen částečně, ale přece jen působí.
x x x
Stephen Colbert, který uváděl satirickou "Late Show" na nejsledovanější americké televizní síti CBS, dostal padáka. Pravda, až v květnu, na konci příští sezóny, prý z ekonomických důvodů. Jenomže jako sláma z bot čouhá z rozhodnutí společnosti Paramount (vlastník CBS) snaha nedráždit Donalda Trumpa, jak to vysvětluje Filip Rožánek. Autocenzura zkrátka nezná žádných hranic.
8. 7. 2025 Páteční Události ČT 4. července vysílaly celou půlhodinu informace o výpadku elektřiny (blackout), který v poledne téhož dne zasáhl Liberecký, Ústecký, Královéhradecký a Středočeský kraj a pravobřežní část Prahy.
Příčina? Dle tiskové zprávy distributora ČEPS se tak stalo "v důsledku pádu fázového vodiče došlo krátce před 12:00 k odpojení vedení V411 přenosové soustavy a následně k výpadku šestého bloku elektrárny Ledvice.". Kyberútok a záškodnický čin jako příčina vyloučeny, což nebrání dezoscéně, aby příčinu nacházela v "grýndýlu".
Rozsáhlé zpravodajství přinášely i televize Prima (Hlavní zprávy 24 minut) a televize Nova (TN 10 minut), ale bylo vidět, že ty regiony má nejlépe pokryté Česká televize.
x x x
Donaldu Trumpovi se podařilo prosadit Big Beautiful Bill, který se stal daňovým zákonem ohlašovaným jako "největší snížení daní v historii pro pracující a střední třídu". Zákon podepsal Trump na Den nezávislosti 4. července, jak si přál.
x x x
Zákon kritizovali nejen demokraté, ostře ho napadl také Elon Musk, který zákon označil za "odpornou ohavnost" vedoucí k růstu deficitu amerického rozpočtu a zatížení Američanů „zdrcujícím“ dluhem.
V sobotu 5. července Elon Musk oznámil, že vytvoří novou Americkou stranu jako protiváhu tradičním strukturám republikánů a demokratů, ale zatím ke svému úmyslu nedodal žádné detaily.
Donald Trump na síti Truth Social v pondělí 7. července přirovnal Elona Muska k vykolejené lokomotivě a nepřímo mu připomněl jeho závislost na dobrých vztazích s vládní agenturou NASA.
x x x
Zabloudil jsem na podcast Sabiny Dračkové "Na dračku", abych zde zhlédl debatní souboj Vidláka s ministrem Jurečkou.
Nechápu, že Michal Půr jako spolumajitel mediálního projektu Datarun, v jehož rámci je tento podcast vyráběn, je ochoten angažovat moderátorku, která není schopna řídit debatu jinak než kladením banálních mimoběžných otázek, kterými skáče debatujícím do řeči, aniž by na jejich výroky reagovala nebo je nějakým způsobem usměrnila.
Záhumenkář Sterzik v debatě se statkářem Jurečkou se dopustil několika zajímavých výroků, přišla řeč i na odsouzenou učitelku Martinu Bednářovou (před tím již dvakrát osvobozená, s čímž jsem souhlasil).
Ani Parlamentní listy však neměly odvahu citovat Vidlákův nesmysl, jenž Vladimíra Kapala, provozovatele Svobodného rádia, opět označil za mučedníka, jenž "byl utýrán soudy k smrti".
x x x
Televizní kanál A11 se rozhodl vrátit na obrazovku televizní hlasatel(e/ky), které z televizních programů v 90. letech "vymetl" nástup televize Nova a Primy. Česká televize se rozloučila s programovými hlasateli až o deset let později, v roce 2005.
x x x
Jen si to sem uložím: Starší - z 25. června - ale stále dobrý podcast Marie Bastlové "Ptám se já" s Petrosem Michopulosem (Kecy a politika) a Martinem Buchtíkem (ředitel STEM) o volebních kampaních a vůbec o naší současné politické situaci.
3. 7. 2025 Dne 3. července 2020, tedy před 25 lety, vyšlo nulté číslo Louče.
Dnes nemám, co bych k editorialu 20 let s Loučí z roku 2020 dodal. Snad jen to, co jsem před třemi lety vzkázal čtenářům Louče - pravidelné aktualizace Na okraj dnů... končí, budu sem dávat jen to, co mne zaujme. Pro informace o českých médiích nechť se všichni obrátí na zdroje uvedené v záhlaví.
1. 7. 2025 Opožděné ohlédnutí za posledním červnovým týdnem (důvod: příroda a vedra)
Novým ředitelem České televize se od 1. července stane Hynek Chudárek. Rozhodla to Rada České televize 25. června. Chudárek získal při opakované volbě 13 hlasů od 16 přítomných poté, co jeho protikandidát Milan Fridrich po dohodě s Chudárkem odstoupil. Svůj názor na volbu jsem napsal už minulý týden.
x x x
Ještě před zvolením nového generálního ředitele poskytl Václav Moravec rozhovor Blesku, v němž hovořil nejen o svých debatách s předchozím ředitelem Součkem, ale také prozradil výši svého platu (cca 100 tisíc hrubého).
V průběhu jednoho roku je to již třetí velké interview Václava Moravce v populárních médiích (vloni rozhovor s Čestmírem Strakatým a podcast s Marií Bastlovou), v němž obhajuje svoji profesi. Asi ví proč.
x x x
Vedení sociální demokracie, které ještě 2. června tvrdilo, že půjde do voleb samostatně, po jednání předsednictva 26. června "vyzvalo hnutí Stačilo! ke společnému postupu do voleb" v zájmu toho "aby hlasy levice ve volbách nepropadly."
Následoval exodus řady známých členů SOCDEM, včetně exministra Jiřího Diensbiera, který rozhodnutí předsednictva přirovnal k  Fierlingerovské zradě.
Spolupráce SOCDEM a Stačilo! je však zatím stále v jednání. Alespoň tak jsem to pochopil při četbě včerejšího rozhovoru s Danielem Sterzikem na Seznam Zprávy. Šéf hnutí Stačilo! zde dal jasně najevo, že ten, kdo přichází s prosíkem, se musí přizpůsobit:
"Náš program je hotový, z velké části zveřejněný (...) Nemáme problém s tím, pokud si sociální demokracie ještě přinese nějaké svoje body (...) ale na tom, co jsme si do programu dali a na tom, co jsme zveřejnili, se rozhodně nebude nic měnit."
Jsem zvědav, jak si sociální demokraté poradí se závazkem hnutí Stačilo! uspořádat referendum o vystoupení z NATO a z Evropské unie. Ze stejné EU, do níž sociální demokrat Špidla v roce 2004 Českou republiku přivedl.
x x x
Ve dnech 24.-25. června se konal v Haagu summit členských zemí NATO, které se zde dohodly, že zvýší investice do výdajů na obranu na 5 procent HDP. NATO tak vyšlo vstříc požadavku USA a Donalda Trumpa, který do Haagu sice přijel jako poslední, ale nijak zatím nezpochybnil transatlantické spojenectví států NATO. Pohovořil i s Vladimírem Zelenským.
x x x
Česká média široce komentovala fakt, že na úterní večeři u nizozemského krále seděl u stolu s Donaldem Trumpem pro sedm osob také prezident Pavel s manželkou (zasedací pořádek  zde).
O čem byla u stolu s Donaldem Trumpem řeč, prezident Petr Pavel popsal v nedělním rozhovoru s Terezií Tománkovou v Partii televize Prima. Tománková tak završila postupné předprázdninové a "předvolební" zkoumání názorů premiéra Petra Fialy, šéfa opoziční ANO Andreje Babiše a nyní prezidenta Petra Pavla - vše v profesionální kvalitě.
|
ČLÁNKY, ÚVAHY, POLEMIKY
4.11.2025 Rekviem za poplatek
Už je to tady černé na bílém. Návrh programového prohlášení vlády České republiky, pod kterými jsou podepsány strany nové vládní koalice, uvádí: "Zrušíme poplatky za veřejnoprávní média, čímž snížíme zátěž pro občany a firmy". Když jsem před půl rokem v textu „Rekviem za média veřejné služby“ předpovídal problémy s poplatkem ...
»»»
4.10.2025 Jak jsem se s prognózou (ne)trefil
Je po volbách. Teď večer je sečteno 99,76 % volebních okrsků při mimořádné volební účasti 68,91 procent. Voličům bylo vydáno 5 648 684 obálek, kolik z toho bylo platných hlasů, ukáže až konečná zpráva. Ale už teď se dají srovnat výsledky...
»»»
30.9.2025 Hrátky s prognózou
Až nám Marcela Augustová v sobotu odpoledne bude sdělovat výsledky sněmovních voleb, s pravděpodobností hraničící s jistotou se její čísla budou lišit od volebních modelů a preferencí, kterými nás řadu týdnů zásobovaly agentury pro výzkum veřejného mínění. Důvod je jednoduchý: většina z průzkumů a analýz nedokáže přesněji zmapovat chování nerozhodnutých voličů, kteří mnohdy až do poslední chvíle nevědí, zda vůbec půjdou volit a komu dají svůj hlas.
»»»
23.8.2025 Srpen 68 a pamětníci
Když jsem před třemi dny na ČT24 sledoval vzpomínání Zdeňka Pince na okupaci z 21. srpna 1968 (49. minuta záznamu), uvědomil jsem si, že stejně jako Pinc, kterého si pamatuji ještě ze studentských let, se dostávám do kategorie vymírající generace autentických pamětníků, kteří čas od času jsou vytaženi na světlo světa jako fosílie podávající svědectví o geologických poměrech let minulých.
»»»
2.8.2025 Volby za dveřmi – rekapitulace
Dva měsíce před volbami se média předhánějí ve spekulacích o jejich výsledku. Týden co týden nás CNN Prima News krmí volebními modely od agentury STEM, jednou měsíčně jí sekunduje Česká televize agenturou Kantar, novináři a politologové soutěží v originalitě předpovědí a hodnocení trendů, při nichž každé procento vzestupu či poklesu u jednotlivých stran se stává předmětem hlubokomyslných úvah.
»»»
26.6.2025 "Televizní lid" a Rada ČT
Až do včerejšího odpoledne jsem předpokládal, že Rada ČT hned tak nového ředitele České televize nezvolí, a kdo ví, zda se jí to podaří do říjnových parlamentních voleb. Vycházel jsem z postojů některých členů Rady, kterým (a také politikům jejich krevní skupiny) by velice vyhovovalo, kdyby až do voleb vedl Českou televizi Součkův statutární zástupce Michal Fila, člověk snadno ovlivnitelný...
»»»
19.6.2025 Čekání na ředitele
Česká televize stále čeká na nového ředitele. Sedmnáct členů z neúplné osmnáctičlenné Rady České televize se včera rozdělilo do dvou táborů, z nichž ani jeden nedisponuje deseti hlasy, které jsou ke zvolení ředitele zapotřebí. Jeden ze současných radních o Radě ČT kdysi napsal, že je to „kolektivně nezodpovědný orgán, složený – díky vůli parlamentních politických stran – z mediálních, právních i ekonomických neodborníků".
»»»
12.5.2025 Osmdesát let po válce ve válce
Oslavy osmdesátého výročí konce druhé světové války letos překročily svůj obvyklý ceremoniální význam, neboť se konaly v době, kdy na naší planetě probíhá několik válečných konfliktů. Nemůže být lepším důkazem o neuvěřitelné a drsné proměně světové scény, než letmý pohled na  dvě fotografie z Kremlu pořízené v časovém rozmezí dvaceti let.
»»»
29.4.2025 Rekviem za média veřejné služby
Pod ředitelem České televize Janem Součkem se kýve židle. Příští týden 6. května bude Rada ČT jednat o jeho odvolání. Co se kolem Součka děje, popsali lépe a podrobněji už jiní, proto zde nabízím jen odkazy na dva zdroje. Ten bulvární v týdeníku Reflex Divoký thriller v České televizi, a ten serióznější od Filipa Rožánka na Lupě Proč má padnout ředitel ČT?.
»»»
31.3.2025 Od bodrého sedláka k politickému šíbrovi, aneb Vidlák
Daniela Sterzika, Vidláka, jsou teď plná média. Nejen kvůli dnešní tiskové konferenci hnutí Stačilo! (Ukázky zde a tady). V úterý 25. března se na ČT2 vysílal dokument o novinářce Ivaně Svobodové Reportáž psaná na benzince, v němž kontakt s Vidlákem tvořil hlavní dějovou linii. O den později web Neovlivni.cz se táže: "Vidlák, Konečná nebo Filip. Kdo má hlavní slovo v hnutí Stačilo!". Dnes Vidláka...
»»»
7.3.2025 O médiích veřejné služby trochu jinak - než v parlamentu (Rozpravy FSV UK: Média veřejné služby v 21. století)
Jaká by měla být role médií veřejné služby v 21. století? Co všechno by měla jejich veřejná služba zahrnovat? Moderátorka Lucie Šťastná z IKSŽ FSV UK pozvala 28. února k debatě čtyři odborníky, kteří téma analyzovali z různých úhlů pohledu:
»»»
17.2.2025 Mnichovská kocovina
Výše uvedený klikbajtový titulek jsem si nevymyslel, použil jsem jen slova bezpečnostního poradce Fialovy vlády Tomáše Pojara z dnešního rozhlasového rozhovoru. Tento text nevzniká proto, aby rozmnožil záplavu komentářů k událostem posledních tří týdnů, ale aby zachytil události v době, která mění dějiny, včetně odkazů na primární zdroje informací.
»»»
6.2.2025 Události, komentáře týdne - bez komentáře (záznam diskuse na zasedání Rady ČT 5.2.2025)
Po vyslechnutí více než čtyřhodinového jednání Rady České televize jsem vybral některé výroky z debaty týkající se nového diskusního pořadu ČT Události, komentáře týdne. Názor nechť si udělá každý sám.
»»»
9.1.2025 Když média tančí, jak Elon Musk píská
Elon Musk zas jednou předvedl sílu své sociální sítě X. Poté, co vyslovil podporu německé pravicové AfD a kancléře Scholze nazval nekompetentním hlupákem, poté, co pravidelně retweetuje populistické a krajně pravicové posty evropských politiků i médií v takové míře, až se proti tomu ozval francouzský prezident Macron, začátkem ledna se Musk zaměřil na britskou politickou scénu.
»»»
17.12.2024 Ohlédnutí za listopadem 1989 Co přinesla sametová revoluce novinářům? (Mediažurnál)
Tato řečnická otázka má jednoduchou odpověď – svobodu tisku, kterou dnes vnímáme jako svobodu médií a jako součást svobody projevu. Přinesla ji nejen těm, kterým bylo v minulých desetiletích odpíráno právo působit v novinářské profesi, ale také těm, kteří pracovali v nejrůznějších redakcích pod diktátem autocenzury a nomenklaturních šéfredaktorů.
»»»
11.12.2024 Velká mediální novela a její druhé čtení
Bývaly doby, kdy jsem se snažil korigovat nesmysly, které o médiích veřejné služby šířili čelní politici, včetně prezidenta. Bývaly doby, kdy jsem masochisticky trávil hodiny u počítače, abych sledoval přenosy jednání Rady České televize a stenoprotokoly sněmovních debat včetně blábolení expremiéra Babiše. Ty doby jsou pryč, můj život je příliš krátký na takové marnění času.
»»»
28.11.2024 Slast Lindy Bartošové
Jeden z esejů Jiřího Přibáně "Starci a válka" začíná citací z filmu Manhattan, kde Isaac Davis (Woody Allen) v intelektuálské společnosti newyorských snobů s obavami v hlase upozorňuje na to, že v New Jersey řádí neonacisté. S tématem neuspěje, protože zdejší společnost má důležitější konverzační téma - orgasmus.
»»»
21.11.2024 Konstruktivní dialog? (Mediažurnál)
Soužití mezi soukromými rozhlasovými stanicemi a veřejnoprávním rozhlasem nebylo vždy ideální, občas to mezi nimi zajiskřilo, ale až dosud se debata pohybovala v mantinelech vzájemného respektu, při uznávání úlohy a funkce média veřejné služby, jakož i potřeb komerčního vysílání.
»»»
5.9.2024 Zásadní problém dneška? Esej pro časopis Reportér
Když jsem položil otázku „Co je zásadní problém dneška?“ umělé inteligenci, její generativní předem natrénovaný nástroj pro vzájemnou konverzaci ChatGPT mi odpověděl: Je to klimatická změna. Chápu, že klimatické změny ovlivňují a budou ovlivňovat náš život, že jsou problémem, se kterým se lidstvo a budoucí generace musí poprat a hledat nějaká řešení...
»»»
21.8.2024 O lidech a událostech, které film Vlny využil jako kulisu svého příběhu
Úspěšný film Vlny vyvolal vlnu zájmu o události roku 1968, při níž se lidé často ptají - jak to vlastně bylo, když sám autor scénáře Jiří Mádl bezelstně přiznává, že v rámci zjednodušení některé děje a události upravil, a příběh rozhlasového technika si vymyslel. Média a internet nabízejí řadu příležitostí, jak se dobrat k informacím "jak to vlastně bylo."
»»»
16.8.2024 Jan Petránek o Milanu Weinerovi (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)Svého šéfa, vedoucího zahraniční rubriky Milana Weinera, jsme si velice vážili. A měli jsme ho hodně rádi. Byl to chlap a kamarád. Byla-li radost v rubrice pracovat, pak to byla jeho velká zásluha. Podpořil každý dobrý nápad. S mnohými přicházel sám. V rádiu byl bez nadsázky zosobněním pražského jara. Komentáře, které psal a které s jeho hlasem zazněly ve vysílání, měly sílu, protože Milan toho v životě moc zakusil. O sobě však nikdy nemluvil...
»»»
7.7.2024 Z prehistorie mediálních výzkumů (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá) Přechod na tržní ekonomiku v devadesátých letech významně ovlivnil provoz médií, nebo – jak se jim tehdy říkalo – hromadných sdělovacích prostředků, které v té době přestaly být státní či „společenské,“ ale ve stále větším počtu soukromé. Aby mohla tato média existovat, musela si na sebe vydělat. Do té doby běžný model financování periodik z jejich prodeje a doplněný výnosy z řádkové inzerce, kladl stále větší důraz na prodej reklamního prostoru.
»»»
30.6.2024 Kočkopes velké mediální novely
Děs a hrůza mě obestírá, když sleduji debaty o tzv. velké mediální novele. Jako by se naplňoval scénář, který jsem před třemi lety nastínil v závěru textu "Velký špatný" pro budoucnost veřejné služby. Samotnou novelu jsem před půl rokem komentoval pro Mediažurnál, a protože jsem nechtěl posílit hlasité kritiky z řad soukromých médií, milosrdně jsem obešel její hlavní nedostatek - chybějící definici, vymezení a určení povahy rozhlasového a televizního poplatku.
»»»
3.4.2024 Televizní noviny 30 (Mediažurnál 1/2024)
Letos 4. února jsme si připomněli datum, kdy do našich televizních domácností před třiceti lety vstoupila televize Nova se zcela jiným programem a zpravodajstvím, než na jaké bylo české publikum zvyklé. Při oslavách svého výročí televize Nova připravila do vysílání speciální dokument „Televizní noviny 30“ sestavený z archivních záběrů a vzpomínek pamětníků. V dokumentu se vzpomínalo na vše, co bylo nové...
»»»
15.3.2024 Slovensko: Zákon na výměnu ředitele RTVS
Slovenské ministerstvo kultury vedené Martinou Šimkovičovou předložilo 11. března do vlády návrh nového zákona o veřejnoprávním rozhlase a televizi, u něhož vláda zkrátila mezirezortní připomínkové řízení na jeden týden z důvodu „naliehavosti v termíne.“ Co mě na tom návrhu zaujalo, byla bezostyšnost, s jakou Ficova vláda neskrývá, že jde o zcela účelový právní předpis...
»»»
12.3.2024 Příběh jednoho e-mailu
Vyjadřovali se a psali o něm snad všichni. Přesto jsem se rozhodl sepsat tento další text. Nikoli, abych hodnotil, ale abych na svém zápisníčku/Louči shromáždil základní fakta a dokumenty, jak je mým zvykem - pokud možno - z primárních zdrojů. Na počátku byly nedělní Otázky Václava Moravce...
»»»
4.2.2024 Jak se TV Nova dostala k licenci - ukázka z připravovaného textu "Televize Nova - dítě svého věku" (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)V sobotu 30. ledna 1993 Česká tisková kancelář zveřejnila sdělení, které dostala od předsedy Rady České republiky pro rozhlasového vysílání (dále už jen RRTV) Daniela Korteho: Rada České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání na svém 8. zasedání dne 30. 1. 1993 rozhodla jednomyslně, tj. šesti hlasy o udělení licence k celoplošnému televiznímu vysílání takto:
»»»
20.1.2024 Loučení z blogem Aktuálně.cz
Tak nám zabili Ferdinanda," řekla posluhovačka panu Švejkovi… „Tak nám končí zas jeden blog,“ sdělila mi elektronická pošta v mailu podepsaném šéfredaktorem Aktuálně.cz. Doslova:
»»»
11.12.2023 Velká mediální novela pod palbou kritiky
Když koaliční vláda, která vzešla z voleb předešlého podzimu, zveřejnila v lednu 2022 své programové prohlášení, věnovala médiím veřejné služby tři body. Slíbila, že změní způsob volby zdejších mediálních rad a zapojí do něj Senát. Dále, že se zaměří na „udržitelnost financování veřejnoprávních médií, což je základní podmínka jejich nezávislosti“ a také, že posílí transparentnost jejich hospodaření tím, že ho podrobí dohledu Nejvyššího kontrolního úřadu NKÚ.
»»»
12.11.2023 Ukrajinská přemítání č. 8 – Před druhou válečnou zimou
Po vyslechnutí Michaela Romancova, který v roli “jaktovidiče“ tento týden zhodnotil současnou vojenskou situaci a geopolitiku spojenou s válkou na Ukrajině, cítím pocit viny, že rozmnožuji počet textů na dané téma. Přesto bych se rád podělil o své pocity, které mám, když sleduji informace o ukrajinském konfliktu, přičemž se snažím čerpat z obou stran a zkouším z nich odfiltrovat propagandu.
»»»
13.10.2023 Dezinformace? Ne! Dezinterpretace!
Poněkud mne udivilo, když Tomáš Pojar v rozhovoru pro Deník N prohlásil: "neumím definovat, co je to dezinformace."
Při tom stačilo odvolat se na dokumenty EU, které se už řadu let dezinformacemi zabývají...
»»»
2.10.2023 O exit-polls a slovenských volbách
Přiznám se, že také já jsem v sobotu 30. září pozdě večer radostně přijal zprávu televize Markíza, podle níž se v průzkumu o voličích opouštějících volební místnosti, v tzv.  exit-poll, objevilo na prvním místě Šimečkovo hnutí Progresívne Slovensko (23,5%) těsně před Ficovou stranou SMER (21,9%). Jakmile však začaly přicházet první výsledky z volebních okrsků, všechno bylo jinak...
»»»
19.9.2023 „Velká mediální novela“ – medvědí služba médiím veřejné služby
Před dvěma týdny 5. září ministr kultury Martin Baxa společně se zástupci koalice předstoupil před novináře a představil tzv. velkou mediální novelu, jejíž hlavním obsahem je návrh na zvýšení rozhlasového a televizního poplatku od července příštího roku. Současný televizní poplatek 135 Kč by se měl zvýšit o 25 Kč na 160 Kč měsíčně. Rozhlasový poplatek ze 45 Kč o 10 Kč na 55 Kč měsíčně.
»»»
21.8.2023 Zapomenutá vzpomínka na srpen 1968 aneb Jak se prohlášení předsednictva ÚV KSČ dostalo do světa (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)Tu historku z noci z 20. na 21. srpna 1968 pamětníci dobře znají. Těsně před druhou hodinou hlasatel Československého rozhlasu Vladimír Fišer začal číst Prohlášení předsednictva ÚV KSČ k obsazení Československa vojsky pěti států Varšavské smlouvy. Hned po přečtení prvních vět nechává tehdejší ředitel Ústřední správy spojů Karel Hoffmann vypnout rozhlasové vysílače.
»»»
3.8.2023 Ukrajinská přemítání č. 7 – Sluha národa
Znovu opakuji, nechci se zařadit mezi rozumbrady, kteří se přes noc staly odborníky na Ukrajinu. Události na Ukrajině sleduji jako konzument dostupných zdrojů, který se snaží vytvořit si svůj vlastní názor, přestože ví, že pravda o skutečné situaci na frontách bojových i diplomatických mu bude z větší části utajena. Jednak z důvodu známého klišé o první oběti každé války, kterou bývá pravda, jakož i z důvodů prolhanosti ruských médií a tajnůstkářství ukrajinské strany. Po měsících, kdy se obě fronty příliš nehýbaly...
»»»
19.7.2023 Pamětnické klevety 2 - Zdeněk Porybný - poslední mohykán spontánní privatizace českého tisku (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)Nejdéle sloužící šéf českého periodika, šéfredaktor Práva Zdeněk Porybný, před dvěma dny skončil. Nahradí ho jeho současný zástupce Petr Šabata. S Porybným odchází z mediální scény jeden z posledních aktivních účastníků spontánního privatizačního procesu devadesátých let, který odstartovala 1. září 1990 Mladá Fronta (některé detaily zde a tady). Uvedenou privatizaci usnadnily dva zákony, s nimiž v dubnu 1990, pouhých pět měsíců po listopadové revoluci, vykročila naše země ke kapitalismu.
»»»
7.7.2023 Pamětnické klevety 1 - ČST a reklama (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)Následující vzpomínka se mi vynořila z hloubi paměti, když jsem nedávno na Facebooku narazil na fotografie, které nafotil před třiatřiceti lety dnes už renomovaný historik televize, tehdy ještě začínající novinář Daniel Růžička při návštěvě papeže Jana Pavla II v Československu. Také si na ni pamatuji. Návštěva měla nabitý program. Hned po příletu, ještě v sobotu 21. dubna odpoledne, sloužil Jan Pavel mši na Letenské pláni...
»»»
12.6.2023 Jak se Silvio Berlusconi stal politikem (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
Četné nekrology Silvia Berlusconiho (*29.9.1936-+12.6.2023) neopomenou zmínit jeho krátkou kariéru baviče na výletních lodích, jeho milostné avantýry a věnují se především politické kariéře pozdějšího šéfa politické strany Forza Italia a budoucího italského premiéra. Málokterý text však popisuje detaily příběhu, v němž se stavební developer přeměnil v mediálního magnáta, který se později stal vlivným politikem.
»»»
5.5.2023 Dichtung und Wahrheit seriálu Volha
Už předem slyším čtenáře protestující proti tomu, že upírám tvůrcům pořadu právo využít autorskou licenci k úpravě literárního díla. Souhlasím s tím, že knihu Karla Hynieho nebylo možné převést do dramatické polohy, aniž by se v ní udělaly nějaké změny. Kniha Volha totiž nemá jediný hlavní příběh. Lépe řečeno, příběh Standy Pekárka je do jejího textu implantován jako nástroj, jako pozorovatel dějů v Československé televizi, jejichž jednotlivé epizody chtěl Hynie zaznamenat. Zatímco televizní události jsou podle mého názoru v jeho knize tím hlavním příběhem viděným očima obyčejného "netelevizního" člověka, v seriálu se stává hlavním hrdinou právě tento „člověk z lidu“ šofér Standa Pekárek.
»»»
27.4.2023 Media Tenor a Jan Jirák aneb na interpretaci záleží
Svého bývalého kolegy Jana Jiráka si vážím jako vzdělaného mediálního teoretika, který dokáže analyzovat a zobecňovat jevy společenské komunikace a snaží se je zasazovat do širšího kontextu společenských teorií. Nemohu se mu vyrovnat v sečtělosti, uznávám a obdivuji jeho rétoriku a vyjadřovací schopnosti, které ho nicméně občas zavedou na scestí elegantního, leč prázdného bonmotu. Jenomže když přijde řeč na zcela konkrétní problémy mediální praxe, již vícekrát jsem nabyl dojmu, že jeho analýzy a názory na řešení některých problémů jsou akademické...
»»»
5.4.2023 Volha - kniha a seriál (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
Veškeré události popsané v tomto románu jsou víceméně pravdivé, některé jsou jen maličko přibarveny v zájmu pestrosti děje. Kromě Standy Pekárka jsou rovněž jednající osoby autentické. Jejich jména jsou však změněna. Pod skutečným jménem tu vystupují pouze ti, kdo si to zaslouží. Praha 2.8.2007
Tak končí předmluva autora Karla Hynieho (* 21.5.1946 +8.4.2021) k jeho „záznamu o provozu motorového vozidla,“ s názvem „Volha,“ kterému recenzenti dali přízvisko „román.“
»»»
22.3.2023 Ukrajinská přemítání č. 6 – téma "rusofobie"
Aniž bych se chtěl zařadit mezi rozumbrady, kteří vědí všechno o všem, a kteří se přes noc stali odborníky na Ukrajinu, nedá mi, abych se občas nepodělil o informace, na které při svém brouzdání internetem a na sociálních sítích narazím. V minulých dnech tady koloval odkaz na vystoupení historika Timothy Snydera na zasedání Rady bezpečnosti
»»»
22.2.2023 Ukrajinská přemítání č. 5 - také na téma pýchy a arogance
Neodolal jsem pokušení a v souvislosti s prvním výročím ruského napadení Ukrajiny jsem znovu citoval svůj tweet z loňského roku, kterým jsem reagoval na rozhovor prezidenta v Mladé frontě ze 17. února: Válka nebude, pro CIA je to blamáž, říká prezident Miloš Zeman. Tehdy jsem přidal stručný komentář: "Jdu spát. Jsem klidný. Prezident mi to vysvětlil.". O dva dny později vypukla válka - Rusko zaútočilo na Ukrajinu.
»»»
6.2.2023 Příloha Louče: Jan Jirák o médiích
Z rozhovoru pro pořad CNN Prima News K věci:
"...kolem tohohle kandidáta, nakonec vítězného, se vytvořila taková určitá představa, že je to nic, než autenticita, co on… že takový skutečně je, čemuž nevěřím, myslím si, že tomu věřit nejde, prostě protože současné politické jednání, jako jsou volby, v podstatě spoluurčují právě odborníci na politický marketing a vlastně vytváří něco, co by se mohlo těm voličům zalíbit. To co mě na tom připadá, řekněme, nešťastné, je to, že zvlášť tohleto přizpůsobení zevnějšku chování kandidáta nějakým potenciálním představám voličů, je vlastně vytváření určitého… určité atmosféry neupřímnosti.
»»»
23.1.2023 Pět dnů do rozhodnutí
Zbývá pět dnů do rozhodnutí o českém prezidentovi. Od zítřka nesmějí být zveřejněny průzkumy veřejného mínění o voličských preferencích. Všechny předpovídají vítězství kandidáta Petra Pavla. Median Pavel 57,9 % Babiš 42,1 % , STEM Pavel 57,6 % Babiš 42,4 %, Ipsos Pavel 58,8 % vs. Babiš 41,2 %, volební preference Kantaru 46 % Pavel vs. 29 % Babiš. Všechny tyto průzkumy mají jedno veliké "ale"...
»»»
30.12.2022 Dezinformace, konspirace, cenzura - vědí o čem mluví?
Velké pozdvižení vyvolal úterní článek Deníku N "Jak chce Česko čelit konspiracím" Lukáše Prchala, který se opírá o neveřejný osmnáctistránkový dokument k vládnímu projednání, podle něhož chce stát "nově rozdělovat sto padesát milionů ročně médiím a neziskovkám, které se budou na boji proti fake news podílet."
»»»
14.11.2022 Ukrajinská přemítání č. 4 - Cherson, a co dál?
Ve středu 9. listopadu ruský ministr obrany Sergej Šojgu v inscenovaném vystoupení schválil návrh jiného Sergeje, generála Surovikina, na stažení ruských vojsk z pravého břehu Dněpru a v pátek 11. listopadu vstoupili do města Cherson Ukrajinci. V jejich patách pak zahraniční novináři, kteří už v sobotu natáčeli první rozhovory s obyvateli města vítajícími osvoboditele.
»»»
19.10.2022 Moje devadesátky aneb Jak jsem byl u toho, když se tvořily nové mediální zákony (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
Nebýt nedávné studie Vojtěcha Bergera o českých médiích veřejné služby, v níž se Hana Marvanová a Ladislav Jakl prezentovali jako spoluautoři mediální legislativy z roku 1991, možná by tento text vůbec nevznikl. Už jednou před léty jsem korigoval báchorky Ladislava Jakla o tom, jak se zapsal do historie českých médií. Teď, když Vojtěch Berger znovu uvedl Jakla a Marvanovou jako věrohodný zdroj informací, rozhodl jsem se vytáhnout z prachu zapomnění historii vzniku celé mediální legislativy po roce 1990.
»»»
11.10.2022 Zářijové kalendárium 2022
Válka na Ukrajině nabrala obrátky ukrajinskou ofenzívou, osvobozením Izjumu a dalších obcí v okolí Charkova, jakož i ukrajinskou aktivitou na jižní frontě. Rusko reagovalo 21. září vyhlášením částečné mobilizace a organizováním referend v obsazených oblastech (23.-27. září) s předpokládaným výsledkem – přes 90 procent obyvatel Doněcké republiky, Luhanské republiky, Chersonské i Záporožské oblasti se vyslovily pro spojení s Ruskou federací. Referenda „z bezpečnostních důvodů“ v naprosté většině probíhala „výjezdovým způsobem“,
»»»
6.10.2022 Zpráva o stavu tzv. koncesionářských poplatků
O rozhlasovém a televizním poplatku, který dnes platíme za vlastnictví „zařízení technicky způsobilého k individuálně volitelné reprodukci rozhlasového/televizního vysílání“ jsem napsal řadu článků a komentářů. Ten první už před třiceti lety 5. března 1992 v Hospodářských novinách... Včera jsem se zúčastnil semináře Volebního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu na téma „Definice poplatníka“
»»»
11.9.2022 Srpnové kalendárium 2022
Některé události jsem popsal už v rubrice Na okraj dnů. Lesní požár v Českém Švýcarsku byl začátkem srpna po dvaceti dnech dohašen, ale definitivní konec přišel až s dešti víkendu 21.-22. srpna. Reportáž Ivany Svobodové v Respektu 7. srpna Jsme běžní fanoušcci s podtitulem "Co se dělo na jihu Čech a jak to chce policejní prezident řešit" popsala zákrok neuniformovaných policistů proti patnáctiletému autistovi...
»»»
5.9.2022 Ad marginem sobotní protivládní demonstrace
V sobotu 3. září na Václavském náměstí odstartoval rušný politický podzim demonstrací „Česká republika na 1. místě!“ Na magistrátu ji 30. června ohlásili jako "Shromáždění za účelem vyjádření politických postojů k současnému vedení země.“ Svolavatel L.V. původně oznámil předpokládaný počet účastníků 5000 s deseti pořadateli; 23. srpna však tento počet navýšil na 50 000-100 000.
»»»
2.8.2022 Červencové kalendárium 2022
Dne 1. července začalo šestiměsíční předsednictví České republiky v Radě EU (neplést si s Radou Evropy nebo Evropskou radou).
Slavnostního zasedání v Litomyšli 1. července se kromě české vlády zúčastnila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a všichni eurokomisaři.
»»»
13.7.2022 Falešný "generál Pavel" aneb Jak odhalit fake news
Některá česká média koncem června publikovala fotografii staršího tlustého ruského důstojníka jménem Pavel, který byl údajně povolán do armády, neboť Rusku prý „docházejí generálové.“ Začal to 26. června Blesk s titulkem "Docházejí Putinovi generálové? Na Ukrajinu měl poslat i otylého veterána Pavla (67)", po Blesku druhý den následoval internetový bulvár extra.cz a také primácký web cnn.iprima.cz.
»»»
1.7.2022 Dvacet dva let a dost (vzkaz čtenářům Louče)
Právě před dvaceti dvěma lety, v červenci roku 2000, jsem opustil web Britské listy a založil vlastní webovou stránku s názvem Louč. Snažil jsem se na ni umisťovat informace, které buď jinde nebyly, nebo byly roztroušené v mediálním kyberprostoru. Sledoval jsem poměrně systematicky českou i zahraniční mediální scénu a komentoval její peripetie. Ta doba už je pryč.
»»»
 "Pojďme si říct, jak je to doopravdy"
(Komentáře a glosy na téma
Média a společnost
v Týdeníku Rozhlas 2012-2018), informace o knize a jejím prodeji je zde
20.6.2022 Zdeněk Velíšek (*23. 2. 1933 – +18. 6. 2022) – jak jsem ho potkal (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
Původně jsem chtěl napsat do titulku „jak jsem ho znal,“ jenomže to by bylo poněkud přehnané. My jsme se jen krátce potkali v redakci zahraničního zpravodajství Televizních novin, ve které jsem v letech 1968-1970 elévoval společně s Liborem Ševčíkem, Dušanem Neumannem, po jeho návratu z Británie také s Vladimírem Železným, který mi to místo v ČST před odjezdem do Británie dohodil. Zpracovával jsem tehdy obrazové šoty zahraničních agentur, Zdeněk Velíšek byl zprávař.»»»
20.6.2022 Tyčinka Margot a Četnické humoresky (Týdeník Rozhlas 26/2022)
Ekonomické rubriky v květnu zveřejnily dvě nepříjemné zprávy. Česká národní banka oznámila prognózu inflace, která letos dosáhne patnácti procent a po prázdninovém vrcholu by neměla v příštím roce klesnout pod pět procent. Český statistický úřad o něco později oznámil výsledky prvního čtvrtletí, v němž průměrná nominální hrubá měsíční mzda se sice zvýšila na 37 929 Kč, ale spotřebitelské ceny meziročně vzrostly o 11,2 procenta...
»»»
24.5.2022 Narodil jsem se za války, umřu za války? aneb Rusko a já (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
Na dotaz týkající se mého věku často odpovídám bonmotem: jsem už hodně stár, neboť jsem se narodil v první polovině minulého století. Někdy se docela bavím postoji dnešních padesátníků, na které dolehl jejich věk, připadají si staří, a s pocitem převahy věku dávají k dobru své zážitky z devadesátek nevědoucí generaci narozené po listopadu 1989. Co bych však měl říkat já, kterému v roce 1989 bylo 45 let, a moje vzpomínky sahají ještě o dvacet let hlouběji do minulosti. »»»
18.5.2022 Plukovník Chodarjonok jako rekvizita
Sociální sítě nakloněné Ukrajině zajásaly: do ruské televize se dostala kritika ruského vojenského dobrodružství. A to konkrétně do sledovaného diskusního pořadu 60 minut se známými moderátory/propagandisty Olgou Skabejevou a Jevgenijem Popovem . Něco se prý v Rusku pohnulo. Dokonce i prezidentův mluvčí Peskov v pořadu Nové horizonty připustil, že ve svém okolí se setkává s lidmi, kteří s akcí na Ukrajině nesouhlasí, ale on se je snaží přesvědčit.
»»»
9.5.2022 Příčina tragédie - zkreslené vnímání (Týdeník Rozhlas 21/2022)
Obraz světa, který nám zprostředkovávají média, nikdy nebude celostní ani dokonalý. Vždy bude částečný, vždy bude zobrazovat jen výsek reality ovlivněný nejen autory mediálních sdělení, ale také čtenáři, posluchači, diváky, uživateli internetu, kteří se rozhodují, co si z množiny dostupných sdělení vyberou. Množství informací, které nám dnes nabízí svět médií a internetu, nezaručuje, že se dobereme pravdy o dějích, které nás obklopují...
»»»
3.5.2022 Ukrajinská přemítání č.3 – válka nebo apokalypsa?
Válka na Ukrajině vstoupila do třetího měsíce a stále není zcela jasno, jak se bude dále vyvíjet. Média jsou v očekávání velké ruské ofenzívy načasované na Den vítězství 9. května. Informační a propagandistické soupeření nabírá na síle. Z protichůdně laděných prohlášení obou válčících stran nelze vypátrat, jaká je situace na bojištích...
»»»
4.4.2022 Nepovedený vtip (Týdeník Rozhlas 14/2022)
Nedávná návštěva českého premiéra na Ukrajině zastínila v českých médiích jinou událost stejného dne. Když 15. března Petr Fiala v Kyjevě seděl tváří v tvář ukrajinskému prezidentu Zelenskému, tisíce kilometrů odtud mimořádně svolané Parlamentní shromáždění Rady Evropy rozhodlo, že Rusko už nemůže být nadále členem Rady Evropy.
»»»
31.3.2022 Ukrajinská přemítání č.2 – Škola č. 134
Ode dne, kdy jsem zhlédl reportáž Darji Stomatové na CNN Prima News z Charkova, uplynul více než měsíc. Od třetí minuty záznamu se reportérka blíží k troskám vyhořelé školy s číslem 134. Z televize jsem se dozvěděl, že tu probíhal boj, že ten boj byl krutý, a že škola vyhořela. Protože jsem člověk zvědavý, chtěl jsem vědět víc.
»»»
24.3.2022 Václav Petrmichl a vzpomínání na listopad 89 (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
Patřím mezi ty nejméně povolané, kteří by se měli vyjadřovat k životu a osobě Václava Petrmichla, právníka a divadelníka, jenž zemřel nedávno, 21. března ve věku 67 let. Znal jsem ho poměrně krátce a povrchně. Přesto jsem se rozhodl pro rubriku „Koho to ještě dnes zajímá“ sepsat vzpomínku, která nás, dva náhodné známé, setkávající se občas v někdejší společnosti středečních štamgastů restaurace U Hrocha, propojila událostí z listopadu 1989.»»»
25.2.2022 Ukrajinská přemítání
Když jsem se ve čtvrtek 24. února ráno po šesté hodině dozvěděl o přepadení Ukrajiny napsal jsem na Twitter: "Stejný pocit jako 20. března 2003. Co jsem si nedokázal představit, stalo se skutkem. Stane se Ukrajina ruským Irákem?" Byl jsem za to pokárán, že Husajn si to přece zasloužil.
»»»
22.2.2022 Pokus o vádemékum o Ukrajině
Před týdnem Petra Procházková a Jan Wirnitzer v Deníku N představili sedm variant, jak se může dále vyvíjet ukrajinská krize. Včera ruský prezident Putin zvolil tu čtvrtou: uznal republiky vytvořené ruskými separatisty v Doněcké a Luhanské oblasti a včera večer do nich napochodoval se svými vojáky, kteří mají "zabezpečit mírové funkce" ...
»»»
21.2.2022 Dechberoucí vnímání (Týdeník Rozhlas 8/2022)
V životě jsem se ocitl jak v roli redaktora, který nastavuje mikrofon, tak v roli zpovídané osoby, která musela odpovídat. Také proto se dokážu vcítit do obou rolí aktérů mediálních soubojů odehrávajících se na obrazovce. Jak do role moderátora, který neklidně hlídá vymezený čas a setká se s člověkem, jehož proud řeči se nedá zastavit. Tak do role zpovídané osoby...
»»»
1.2.2022 Od diváckých dopisů k Janu Hnízdilovi a mediální gramotnosti (blog Aktuálně.cz)
Čas od času sepisuji pamětnické příběhy, které se snaží alespoň trochu korigovat obraz osob a dějů minulých, zdeformovaných neznalostí, nevzdělaností či ideologickými brýlemi. Většinu takových příspěvků publikovaných na mém blogu Louč jen zřídkakdy umisťuji na blog.aktualne.cz vědom si pravdivosti názvu rubriky, kam je umisťuji: „Koho to dnes ještě zajímá.“ Dnes činím výjimku, protože některé vzpomínky na minulost se mi spojily s dneškem.
»»»
24.1.2022 "Dirigent zákulisí" Miroslav Hladký (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
Ačkoli bych se měl s přihlédnutím ke svému věku řídit mottem uvedeným v záhlaví, někdy nelze neragovat na texty, které se v médiích a na internetu objevují. Před několika lety mne k reakci vyprovokoval primitivní novinářský pamflet o někdejším řediteli Československé televize Janu Zelenkovi. Tentokráte mne vytočil článek „historika“ Petera Rendeka „Dirigent zákulisí“ – profil novináře, děkana fakulty ve službě komunistické propagandy.
»»»
18.1.2022 Když média zkreslují a politici to vy(zne)užívají
Na počátku byla v pondělí 10. ledna videokonference ministrů zahraničí Turkické rady (Ázerbajdžán, Kazachstán, Kyrgyzstán, Turecko, Uzbekistán), v níž má Maďarsko status pozorovatele. Jednalo se tady také o událostech v Kazachstánu. K jejímu průběhu se vyjádřil maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó, který zdůraznil, že stabilita v regionu je v maďarském zájmu, také kvůli hospodářským vztahům. Své vystoupení pak umístil na Facebook.
»»»
13.1.2022 O "komunistické" Pyšné princezně (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
Vážení pánové, dovolte mi komentář k Vašemu podcastu Ty naše pohádky české v rámci Vašeho cyklu Přepište dějiny.
Vím, že historik a pamětník se občas neshodnou. Nicméně historik, který vykládá historická fakta a vytváří tím dějiny, by podle mého názoru měl být opatrnější při interpretaci událostí, které nezažil, nebo je nemá dostatečně prostudované, neboť jeho výklad nemusí být vždy ve shodě s tím, jak se věci skutečně udály.
»»»
10.1.2022 Na co si posvítí nová vláda (Týdeník Rozhlas 2/2022)
Jeden z odstavců koaliční smlouvy podepsané pěti stranami, které utvořily novou českou vládu, má nadpis „Svobodná a transparentní média veřejné služby.“ Deklarují se v něm tři cíle: zajistit financování vysílání veřejné služby, zapojit do jmenování mediálních rad veřejnoprávních médií vedle sněmovny také senát, a podrobit hospodaření České televize, Českého rozhlasu a ČTK kontrole Nejvyššího kontrolního úřadu. Na první pohled jsou to cíle jednoduché...
»»»
29.11.2021 Cenzura? Nebo ochrana práv a svobod druhých? (Týdeník Rozhlas 49/2021)
Demokratickým světem obchází strašidlo cenzury. Svoboda projevu je prý ohrožena. Začalo to mazáním a blokováním příspěvků na sociálních sítích, kterému se nevyhnul ani americký prezident. Společnost pro obranu svobody projevu založená herním vývojářem Danem Vávrou bije u nás od ledna na poplach: „Stop cenzuře.“ Varovné volání „cenzura“ se v plné síle znovu objevilo v listopadu...
»»»
18.10.2021 Média a právní stát pod lupou Evropy (Týdeník Rozhlas 43/2021)
Letos už po druhé zveřejnila Komise EU Zprávu o právním státu, která hodnotí, jak si členské státy vedou v oblasti soudnictví, v boji proti korupci, při ochraně plurality médií, a jak fungují jejich demokratické instituce. I když tyto zprávy mají hodnotící charakter, nevyplývají z nich žádné sankce. Systém hodnocení zavedla Evropská unie poté...
»»»
14.10.2021 Jak to bylo s prezidentem Ludvíkem Svobodou (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
Nejsa historik, ale jen pamětník, rád bych se připojil k těm, kteří vzpomínají na závěr prezidentování Ludvíka Svobody v roce 1975. Mám na mysli článek Tomáše Perglera na Seznam Zprávy, nebo historika Michala Macháčka, který o věci ví asi nejvíce. Jejich svědectví bych rád okořenil osobními a televizními vzpomínkami. »»»
11.10.2021 Jak jsem dopadl s prognózou aneb Černý kůň současných voleb
Volby jsou za námi, je čas porovnat pokus o prognózu a výsledky voleb. Pokusil jsem se odstínit od jásání nad porážkou Andreje Babiše a podívat se na situaci věcně, bez emocí a s využitím dostupných faktů.
»»»
28.9.2021 Předvolební úvaha a pokus o prognózu
„Všechno je jinak,“ pravil umírající rabín, když se ho ptali, jakou životní moudrost by chtěl sdělit svým potomkům. „Všechno bude jinak,“ se dá říct o nejrůznějších předvolebních průzkumech a prognózách výsledků parlamentních voleb, které se budou konat 8. a 9. října. Prognózu, kterou předkládám, patří také do této kategorie.
»»»
30.8.2021 Příběhy dvou zpravodajských televizí (Týdeník Rozhlas 37/2021)
Za několik dní vzpomeneme dvacátého výročí teroristického útoku na Světové obchodní centrum v New Yorku 11. září 2001. Útoku, který – jak nám nedávno připomenul Afghánistán – významně a tragicky ovlivnil běh událostí světové politiky. Svým způsobem však ovlivnil také mediální scénu dvou zemí v centru Evropy. Na podzim 2001 se v Bratislavě připravoval projekt...
»»»
19.8.2021 Vzkaz mým vnukům – prvovoličům aneb Komu dáte svoji stokorunu?
Milý Vojto a Samueli, aniž bych vás chtěl poučovat, jak funguje zastupitelská demokracie, při níž si lid (demokracie = vláda lidu) volí své zástupce pro rozhodování o věcech společných, rád bych se s vámi podělil o několik zkušeností, a přidal několik faktů, o kterých byste možná měli něco vědět. Jsem příslušník generace, která změnu politického systému v naší zemi zažila až ve zralém věku. Vzpomínám, jak...
»»»
26.7.2021 Lesk a bída volebních modelů (Týdeník Rozhlas 32/2021)
„Jakou stranu byste volili, kdyby se volby do spolkového sněmu konaly příští neděli?“ Tuhle otázku klade od roku 1996 týden co týden tisícovce německých občanů společnost Infratest Dimap, která je jednou z dceřiných společností mezinárodní firmy Kantar. Sociologický průzkum provádí pro německý veřejnoprávní rozhlas a televizi ARD.
»»»
29.6.2021 Když tři komentují totéž, není to totéž
V neděli 27. června zpravodajský kanál CNN Prima News vysílal rozhovory se třemi ústavními činiteli - prezidentem republiky, předsedou vlády a předsedou Senátu. Rozhovory vedla Terezie Tománková pod hlavičkou pořadu Partie. Její otázky v některých případech směřovaly ke stejnému tématu (přírodní katastrofa na Moravě, blížící se volby, epidemie a vakcinace, maďarský kontroverzní zákon).
»»»
14.6.2021 Přehlídka ztraceného času (Týdeník Rozhlas 26/2021)
Jen necelé čtyři měsíce zbývají Poslanecké sněmovně na splnění úkolů, které si před čtyřmi lety předsevzala, a které jí zákon ukládá. Už dnes je jisté, že velká část legislativních návrhů, ať už navržených vládou nebo pocházejících z poslaneckých iniciativ, lidově řečeno, spadne pod stůl. Nebude to poprvé ani naposledy.
»»»
8.6.2021 Kde končí novinářská zkratka a začíná fake news?
Nejprve stručná chronologie kauzy „Ruský dluh.“
Dne 25. května publikuje deník Hospodářské noviny článek s titulkem: „Klaus po revoluci tajně poslal miliardy Sovětům. Zeman část dluhu odpustil.“ Autoři: Lukáš Valášek, Adéla Jelínková.
Téhož dne facebookový účet zpravodajského serveru Aktuálně.cz oznamuje: „Přinášíme příběh dosud utajený parlamentu i veřejnosti“..
»»»
25.5.2021 Na oprati Jany Bobošíkové
Minulý týden ve středu 19. května na sedmihodinovém jednání Rady České televize generální ředitel Petr Dvořák oznámil, že podá trestní oznámení na Hanu Lipovskou, jehož podstatou - kromě jiných nepravdivých výroků Lipovské - je její označení Dvořáka, získané z policejního protokolu, za osobu, která ji ohrožuje na životě. Hana Lipovská na Dvořákovo oznámení reagovala...
»»»
13.5.2021 Kauza Hamáček: Po čtyřech týdnech stále nejasno
Aniž bych chtěl kopírovat Karla Olivu, který dnes v Posledním slovu Lidových novin napsal: "utrousit pár slov ohledně racionálnějšího postoje v současném dění kolem Jana Hamáčka je mravním imperativem," myslím, že by bylo dobré znovu se blíže podívat na kauzu "Hamáček - Vrbětice - cesta necesta do Moskvy."
»»»
5.5.2021 Kauza Hamáček - bude muset Kroupa vyložit karty na stůl?
Od včerejška tady máme další kauzu – článek Seznamu zprávy s klikbajtovým titulkem “Svědectví: Hamáček chtěl v Moskvě vyměnit Vrbětice za milion Sputniků“. O kvalitě některých investigací Janka Kroupy si myslím své. V dnešním podcastu Vinohradská 12 znovu zopakoval svoji mantru: „Já jsem investigativní novinář a mám to odhalit a zveřejnit.“ Tedy já nic, já muzikant. Jenomže on kromě odhalování a zveřejňování v zájmu prodejnosti svých materiálů často účelové interpretuje,
»»»
3.5.2021 CNN Prima News rok poté (Týdeník Rozhlas 20/2021)
V pátek 9. dubna odpoledne se Petr Arenberger jako nově jmenovaný ministr zdravotnictví poprvé setkal s novináři. ČT24 přerušila zprávy a přepnula na signál z budovy Ministerstva zdravotnictví. Kdo v té chvíli přeladil na CNN Prima News, se o ministrově postoji k pandemii příliš nedozvěděl; čekalo ho rozsáhlé zpravodajství o životě britského prince Philipa, který ten den zemřel ve věku 99 let. Až později k večeru se divák Primy dozvěděl, o čem Arenberger na brífinku mluvil. Tolik ilustrace současné programové politiky CNN Prima News...
»»»
20.4.2021 Proměny české mediální legislativy (Příloha Louče)
Česká mediální legislativa vznikala a měnila se v posledních třiceti letech v několika vlnách. První přišla bezprostředně po listopadu 1989, kdy bylo třeba vytvořit právní rámec pro nově osvobozená média, druhou poznamenal vstup České republiky do Evropské unie a nezbytnost sladit domácí legislativu s evropským právem, ta třetí – již v návaznosti na legislativu EU – řešila a řeší technologické proměny mediální světa, digitalizaci vysílání a vznik nových médií.
»»»
1.4.2021 Petr Kellner a česká média
Smrt nejbohatšího Čecha Petra Kellnera se pro česká média stala megaudálostí. Zpráva o zřícení vrtulníku na Aljašce dorazila z USA v pondělí 29. března ráno. Jaroslav Kmenta nespravedlivě obvinil česká média, že zaspala, když o sobotní události informovala až v pondělí. Nedohlédl, že aljašská sobota byla naší nedělí a identitu obětí zveřejnily úřady v neděli odpoledne, u nás v pondělí ve tři hodiny v noci.
»»»
22.3.2021 "Zpráva kvapná, ne vždy platná (Týdeník Rozhlas 13/2021)
Nebylo to poprvé, co se v médiích rozšířila zpráva o smrti osoby, která byla naživu. V úterý 2. března odpoledne české zpravodajské servery publikovaly zprávu odkazující na prémiový obsah deníku Blesk, který před polednem zveřejnil informaci, že bývalého hradního protokoláře Jindřicha Forejta převezli do nemocnice s krvácením do mozku.
»»»
21.3.2021 "Velký špatný" pro budoucnost veřejné služby
Když jsem před deseti měsíci komentoval volbu nových členů Rady České televize (Rada a její noví členové), v závěru jsem napsal: "kdyby volba dalších pěti radních, kterým končí mandát v květnu a v září příštího roku měla proběhnout stejným způsobem, jako ta letošní, pak už by postavení České televize jako nezávislé instituce bylo skutečně na pováženou."
I když konečné rozhodnutí, kdo obsadí čtyři místa v Radě ČT v květnu, a kdo v září nahradí radního Šarapatku, je teprve před námi, průběh slyšení a výběr kandidátů na členství v Radě ČT naznačuje, že se od loňského roku příliš mnoho nezměnilo.
»»»
8.2.2021 Světla a stíny přenosů z parlamentu (Týdeník Rozhlas 7/2021)
Když poslanec Lubomír Volný ve čtvrtek 21. ledna ve Sněmovně fyzicky napadl předsedajícího schůze poté, co mu dotyčný vypnul mikrofon, následná bitka u předsednického pultu krátce zastínila v médiích jiné, důležitější události oněch dnů. Ať už to bylo prodloužení nouzového stavu o další tři týdny, průběh očkování seniorů, nebo ohlasy na první kroky nového amerického prezidenta Joe Bidena.
»»»
29.1.2021 Z čtenářského deníčku: České osobnosti očima Daňy Horákové
Z knihy: O Pavlovi, autor: Daňa Horáková, nakladatelství Torst 2020,
Pavel Kohout - str. 99: Nikoho nepřesvědčil o tom, že jeho snaha být "jiný a lepší" je poctivá: měnil se vždycky jen tolik, kolik to vyžadovaly poměry. Ale v jádru mi ho bylo líto, protože bylo zřejmé, že za kritikou Kohouta se schovávají i někteří, kteří za komunismu buď sami vědomě ubližovali, anebo ke všemu mlčeli, a tím pádem kolaborovali. (...) Kohoutova "vina" spočívala v jeho výjimečnosti : sklízel především závist. Měl úspěch, naplánoval si a budoval kariéru.
»»»
8.1.2021 Televizní audity v historickém pohledu
Další důkaz své nekompetentosti v chápání, čím je a jak funguje plnohodnotné médium veřejné služby, podal nový předseda Rady ČT Pavel Matocha v rozhovoru 6.1. pro Hospodářské noviny, když prohlásil, že by se Česká televize dala financovat crowdfundingovými ad hoc kampaněmi, na které je on sám ochoten přispívat. Na hloubkový audit, "který ověří, zda se zbytečně neplýtvá" (slova Matochy) bylo už vypsáno výběrové řízení...
»»»
23.12.2020 Dvacet let od televizní krize
Když jsem se jednou před studenty zmínil o tom, že poslední velká novelizace zákona o České televizi z roku 2001 vznikla jako následek známé televizní krize, setkal jsem se s nechápavými pohledy. Slova "televizní krize" jim nic neříkala. Rychle mi to došlo. Samozřejmě, v době demonstrací na podporu stávkujících pracovníků České televize a vánočního vypínání jejích programů většina z nich byla ještě v kočárku a jestliže o televizní krizi něco vědí, tak z vyprávění svých rodičů nebo z médií.
»»»
20.12.2020 Nestrannost jako hodnota veřejné služby (Týdeník Rozhlas 53/2020)
Když letos v září nastupoval do funkce nový ředitel BBC Tim Davie, apeloval na své zaměstnance, aby si uvědomili vážnost situace, v níž se vysílání veřejné služby nachází. Ve
svém nástupním projevu Davie varoval před sebeuspokojením: „Naším úkolem není přesvědčovat se navzájem, že jsme významní, důležití (…) Nemáme žádné nezcizitelné právo existovat. (…) Jsme jen tak dobří jako hodnota, kterou dodáváme našim divákům (…)
»»»
7.12.2020 Rozhovor vedený rozpravou aneb Jak jsem se (ne)zapsal do teorie žurnalistiky (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
Psal se rok 1967 a navštěvoval jsem druhým rokem Fakultu osvěty a novinářství UK. V mém „Výkazu o studiu na vysoké škole“, zkráceně „indexu“ se již druhým rokem nacházel předmět „Teorie publicistických žánrů“ rozdělený na přednášky a semináře, přednášejícím byl Karel Štorkán. Publicistické žánry jako fejeton, črta, reportáž, sloupek či interview patřily mezi hýčkaná témata našich pedagogů, kteří se tak snažili zušlechtit zručnosti a dovednosti budoucích novinářů. Jak je na vysokých školách zvykem, k získání zápočtu bylo třeba vypracovat seminární práci.
»»»
28.11.2020 Holky z naší školky a jeden pamětnický příběh (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
Na začátku byl můj omyl. Nebo ještě předtím jeden tweet Filipa Rožánka, který sociálním sítím nabídl odkaz na české předlistopadové hity dua Rezek/Zagorová nazpívané anglicky. „Mezi mé oblíbené hudební bizáry patří anglické verze českých popových hitů nazpívané pro takzvaná exportní alba (převážně pro země RVHP). Do světa je posílal podnik zahraničního obchodu Artia. V roce 1979 vznikla třeba Rainbow Fairy alias Duhová víla. (…) Na četná přání, která nikdo nevyslovil, ještě bonus (Holky z naší školky)“ Chtěje se pochlubit svými vzpomínkami, jsem komentoval...
»»»
21.11.2020 Ještě jednou k jednání Rady ČT
V návaznosti na předchozí blog o jednání Rady České televize 11. listopadu, které řešilo problém s pozemky v televizním studiu Ostrava, a tato kauza se stala příležitostí k útokům některých členů Rady na management televize a také jedním z důvodů odvolání dozorčí komise, dodávám: Rada ČT se sešla na mimořádném zasedání 18. listopadu a nakonec souhlas s uzavřením Smlouvy o směně nemovitostí udělila. Na této schůzi René Kühn oznámil svoji rezignaci na funkci předsedy Rady ČT, z funkce odstoupil i místopředseda Jaroslav Dědič.
»»»
16.11.2020 Věc: odvolání dozorčí komise Rady ČT
Ačkoliv jsem se k odvolání dozorčí komise Radou ČT na zasedání 11. listopadu původně nechtěl vyjadřovat a uvažoval jsem spíše o sepsání materiálu, který by ukázal shodné rysy jednání Rady ČT v roce 2000 (před televizní krizí) a v letošním roce, byl jsem požádán o názor jedním člověkem, kterému jsem nemohl říci ne. Zde je moje odpověď
»»»
2.11.2020 Čím méně toho vědí, tím více si věří (Týdeník Rozhlas 46/2020)
Letošní mimořádný pandemický rok upozadil některá opakující se oblíbená novinářská témata, jako je vyhlašování parodických Nobelových cen. Pod názvem IG Nobel odkazujícím na fiktivního Nobelova bratra Ignáce je neobvyklým nebo triviálním výzkumům a objevům uděluje americký časopis „Annals of Improbable Research“. Česká média se o letošních cenách zmínila jen letmo, všimla si jen bizarního výzkumu...
»»»
30.10.2020 Úvaha nad jednou stoletou úvahou
Stalo se už téměř tradicí, že výročí vzniku Československa 28. října bývá doprovázeno v českých médiích flagelantskými komentáři o tom, co všechno bylo v naší historii špatně, a jak se vše pokazilo z naší viny, aniž by se vzaly v úvahu pozitivní stránky nově vzniklého státního útvaru, jenž od svého založení čelil četným krizím, a jemuž nebylo dopřáno, ať už z vnitropolitických či zahraničněpolitických příčin, aby dozrál, a postupně korigoval a odstranil nedostatky, které stály u jeho základu.
»»»
30.10.2020 President Masaryk k 28. říjnu. Přepis rozhovoru v Lidových novinách 28. října 1920
Příloha k textu "Úvaha nad jednou stoletou úvahou".
»»»
10.10.2020 Ne každý lidský zdroj je spolehlivý (Mediažurnál 3/2020)
Nikdo z nás není neomylný. Platí to i pro média i pro novináře. Některé chyby by se však neměly stávat. A když se stanou, měli by si novináři z nich vzít poučení. Jeden takový případ se stal začátkem srpna, uprostřed tradiční okurkové sezóny, když politici byli na dovolené, diskuse o koronaviru začala být monotónní, polemika historiků o výklad normalizace před rokem 1989 čtenáře příliš nelákala a vzdálené katastrofy, jakým byl výbuch v Bejrútu, zaujaly jen dočasně.
»»»
29.9.2020 Televize mocná, ne však všemocná (Týdeník Rozhlas 41/2020)
Za necelých šest týdnů se dozvíme, koho v USA zvolili prezidentem na příští čtyři roky. Předvolební kampaň vrcholí a – jak už to bývá zvykem – komentátoři a politologové diskutují o vlivu a účinku médií na rozhodování voličů. Při této příležitosti se opět vzpomíná na televizní duel prezidentských kandidátů v USA před šedesáti lety, v němž se střetli demokrat John Fitzgerald Kennedy a republikán Richard Nixon.
»»»
12.9.2020 Rada ČT v zrcadle médií
Tento týden jsem opět obětoval svůj vzácný volný čas a poslechl si tříhodinový audiozáznamu z veřejného zasedání Rady České televize 9. září. „Babišův výsadek“ (Šarapatkova nálepka pro letos zvolené radní Matochu, Bradáče, Lipovskou, Xavera Veselého) do Rady ČT se – na rozdíl od předchozí schůze – dostal do mírné defenzivy, když musel čelit argumentům přítomného generálního ředitele Petra Dvořáka
»»»
7.9.2020 Jak jsem poznal Karla Pecha aneb Důraz patří na předložku (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
Nedávno při sledování televize a ne příliš dokonalé ortoepie jejích hlasatelů/moderátorů jsem si vzpomněl na Karla Pecha, s nímž jsem v letech 1976 až 1978 pracoval v jedné redakci. Karel Pech (* 18. května 1917, † 14. února 2006) má ve své wikipedickém hesle napsáno, že byl „českým hercem, režisérem, televizní scenáristou, jazykovým poradcem a pedagogem, televizním i rozhlasovým moderátorem a spisovatelem.“
»»»
22.8.2020 Etika žurnalistiky (Rezoluce č. 1003 Parlamentního shromáždění Rady Evropy ze 17.6.1993)
Český překlad dokumentu, o němž se ve středu 26. srpna na zasedání Rady České televize (případ Jakub Železný) asi bude debatovat.
»»»
17.8.2020 Budou se měnit mediální zákony? (Týdeník Rozhlas 35/2020)
Že jedním ze základních cílů evropské integrace je volný pohyb zboží, služeb, osob a kapitálu, ví dnes už téměř každý. Tahle výhoda, které si užívají všichni obyvatelé států sdružených v Evropské unii (EU), přináší však také jisté povinnosti a limity. Pravidlo (...) předpokládá, že uvedené zboží a služby budou na určité úrovni, která bude přijatelná pro všechny.(...)Tak vznikl v roce 1989 první evropský předpis pro média v podobě směrnice Televize bez hranic...
»»»
3.7.2020 Dvacet let života s Loučí
Přesně před dvaceti lety jsem na fakultním počítači FSV UK sdíleném s kolegou Maršíkem v budově Karolina v Celetné ulici využil funkci tehdejšího Wordu 97 a uložil napsaný text ve formátu HTML, čímž vznikla moje první webová stránka a také nulté číslo Louče, které jsem umístil na server fsv.cuni.cz.
»»»
29.6.2020 CNN Prima News - sázka na střední proud (Týdeník Rozhlas 28/2020)
Když letos 3. května zahájila vysílání nová televizní zpravodajská stanice CNN Prima News, komentáře byly skeptické až zklamané. „Rozjezd CNN Prima je rozpačitý," „Nebyl to žádný propadák, ale ani žádný zázrak," „Béčko ČT24?" - takové a podobné ohlasy se ozývaly z médií a sociálních sítí. Očekávání bylo velké, protože předchozí reklama slibovala něco, co tady ještě nebylo.
»»»
06.06.2020 Jiří Hanák (27. 2.1938 – 5.6. 2020) - wikidodatek
Poté, co jsem se dozvěděl, že zemřel novinář, fejeonista, sloupkař Jiří Hanák, navštívil jsem Wikipedii, abych se znovu přesvědčil, že česká verze se často spoléhá na přežvýkaná data, o jejich úplnosti ani nemluvě. Upřesnění a rozšíření by si například zasloužila hned úvodní věta: "Vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Po ukončení školy působil od roku 1967 jako redaktor časopisu Reportér, po dvou letech však v rámci normalizace musel toto místo opustit a živit se jako dělník."
»»»
29.5.2020 Rada ČT a její noví členové
Ve středu 27. května Sněmovna zvolila v druhém kole zbývající tři členy Rady České televize. Účast v tajné volbě byla mimořádná. Vysoké kvorum 97 překročili a funkci člena Rady ČT získali Hana Lipovská (114 hlasů), Pavel Matocha (108) a Lubomír (Xaver) Veselý (111). Počet odevzdaných hlasů pro vítězné kandidáty se příliš neliší, z čehož je jasné, že se hlasovalo nikoli individuálně, ale podle stranického klíče, nikoli podle kvalifikace, ale podle politického rozhodnutí. Neformální koalice poslanců ANO s lidmi z SPD, KSČM a nezařazenými dává totiž při plné účasti 118 hlasů.
»»»
25.5.2020 Těžký život moderátorů (Týdeník Rozhlas 23/2020)
„Nejsme u Václava Moravce, nechte mě mluvit," obořil se druhou květnovou neděli předseda vlády Andrej Babiš na moderátorku diskusního pořadu Partie v televizi Prima Terezii Tománkovou. Stalo se to ve chvíli, když se Tománková snažila přerušit premiéra, který začal zeširoka vykládat, vyzbrojen grafem, jak vláda od roku 2014 zvyšovala mzdy a důchody namísto toho, aby odpověděl na položenou otázku, jak chce vláda řešit krizi, která přišla s koronavirem.
»»»
4.5.2020 Májový mediální víkend: CNN Prima News poprvé
Začátek května bývá pro média – kromě komentování prvomájových akcí, které letos odpadly – příležitostí vzpomínat na výročí, ta starší i ta novější. Ještě před tím, než nás zavalí vzpomínky na Pražské povstání a konec světové války, měli jsme tu šestnácté výročí vstupu do Evropské unie (letos téměř beze zmínky), vzpomínalo se také na to, jak před 15 lety začal vysílat zpravodajský televizní kanál ČT24...
»»»
30.4.2020 Jak se roušky/masky staly světově nejžádanější komoditou
Globální sháňka po tomto životně důležitém předmětu odhalila drsnou realitu mezinárodní politiky a limity svobodného trhu
Překlad článku How the face mask became the world's most coveted commodity, The Guardian 28. dubna 2020
»»»
20.4.2020 Erik Best a jeho byznys
Přepis části podcastu Miloše Čermáka s Erikem Bestem - 54 minut - citováno z twitter a soundcloud.com
Čermák: Když jsi zakládal Fleet Sheet, jak říkáš, je to vlastně zpravodaj, asi původně, já myslím, že původně se posílal faxem pro tvý klienty, ve kterým, když to řeknu v nadsázce, jakoby překládáš českou realitu pro cizince žijící v Česku. Říkám to správně?
Best: Je to tak, ano, jsou to ty hlavní zprávy z českých novin a ta přidaná hodnota je najít ty nejzávažnější nejvážnější věci, i když třeba česká média je takhle nevidí.
»»»
11.4.2020 Média v dobách krize (Týdeník Rozhlas 17/2020)
V anglosaských zemích se můžete často setkávat s výrazem „bottom line.“ Slovníky ho překládají: „spodní hranice,“ „nejnižší mez,“ ale také „konečný výsledek hospodaření“ nebo „rozhodující faktor.“ Zřejmě nejvýstižnějším převodem do češtiny však je: „to hlavní, to podstatné.“ Právě za oceánem je zvykem se ptát: jaký je „bottom line“...
»»»
2.3.2020 Jaká jména rozešle Faltýnkova SMS? (Týdeník Rozhlas 11/2020)
Když před dvaceti lety vznikla takzvaná televizní krize (vysvětlivka pro později narozené: zaměstnanci České televize se tehdy vzbouřili proti řediteli dosazenému Radou ČT, veřejnost i část politické scény jejich protest podpořila), Sněmovna přijala novelu zákona o České televizi, která změnila složení Rady ČT a způsob nominace jejích členů.
»»»
20.1.2020 BBC se musí uskrovnit (Týdeník Rozhlas 3/2020)
Někteří britští penzisté se letos 1. června dočkají nepříjemného překvapení. Až do letošního roku všichni občané starší 75 let byli – díky rozhodnutí Blairovy vlády z roku 1999 – osvobozeni od rozhlasového a televizního poplatku, který je příjmem veřejnoprávní BBC, a kterému se tady říká „licence fee“ nebo „TV licence“. Ušlý příjem za tyto „licence zdarma“ udělované seniorům doplácel BBC stát...
»»»
|
Louč podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ-Neužívejte komerčně-Nezpracovávejte 4.0 Mezinárodní. 
