| Aktuality Louče 406 |
zpět na Louč - komentuje svět žurnalistiky a médií © Milan Šmíd | Louč v mezích časových kapacit a finančních možností sleduje
ceskenoviny.cz, denikn.cz, irozhlas.cz, www.idnes.cz, www.lidovky.cz, www.ihned.cz, www.denik.cz, novinky.cz, www.e15.cz, respekt.cz, Echo24.cz, info.cz, voxpot.cz a další zdroje... O médiích a internetu se nechává informovat z webů www.mediar.cz, www.mediaguru.cz, www.lupa.cz, www.digizone.cz, www.radiotv.cz, www.mam.cz, www.mediahub.cz, www.parabola.cz, https://www.televizniweb.cz, satcentrum.com, www.medialne.sk, www.strategie.sk, www.mediainfo.cz (Newton), včetně odkazů z www.fekar.cz/media. |
| NA OKRAJ DNÍ 1.-30. 11. 2025... | ARCHIV TÉMATA |
Evropský návrh i nadále není pro Ukrajinu nijak příznivý (neboť vychází ze současné situace na bojištích), ale už nevychází tolik vstříc ruským požadavkům.
Ruský tisk na něj reagoval: "Evropsko-ukrajinský gang chce "opravit" Trumpův plán tak, že je nepřijatelný pro Rusko".
Ondřej Soukup návrh Trumpovy mírové dohody - po jejím přečtení - komentoval: "Tímto bych považoval paniku ohledně zrady USA a podobně za uzavřenou. Na tohle Kreml nikdy nepřistoupí. Ale jako vtip to není špatné."
Večerní aktualizace: Po dnešním jednání ukrajinské a americké delegace v Ženevě (Andrij Jermak, Marco Rubio) se mírový plán výrazně změnil - z jeho 28 bodů jich zbylo prý jen 19.
"Jaké místo v poválečné zemi pak bude mít Volodymyr Zelenskyj, jestliže - jako kdysi maršál Mannerheim ve Finsku po rusko-finské válce - sdělí Ukrajincům, že budoucnost a prosperita národa je důležitější, než ztracená území? Zůstane i nadále hrdinou národa, když najde odvahu k příměří, které nesplní všechny současné deklarované cíle? Nebo bude muset čelit útokům svých "alžírských generálů"?"
Historickou paralelu mezi Ukrajinou a Finskem včetně průběhu rusko-finské války jsem popisoval v Ukrajinském přemítání č.3, rovněž z roku 2022. Kromě jiného jsem tu napsal: "marně hledám bod, kdy a jak tohle válečné šílenství skončí, nebo alespoň na čas ustane." To "ustanutí" se dnes možná přibližuje: Vyčerpanost válčících stran je velká.
V této aféře jsem se mírně blamoval, neboť jsem až dodatečně zjistil, že "Jak se kalil Listopad" není aktuální text, ale reprint speciálu ještě z roku 2019. Nerad bych se však dostal do kategorie důchodců, co nemají nic jiného na práci, než otravovat ty, co ještě něco užitečného dělají. Tak nevím, má cenu opravovat historické texty? Nebo ty omyly nevadí, i když je tu riziko, že jejich data zchroustá AI a přispěje tak k vytvoření virtuální fake reality?
Nevím, že by kterýkoliv z členů poroty (Pavel Matocha, Vadim Petrov, Martina Kociánová, Marek Stoniš, Miroslav Korecký, Karolina Stonjeková, Thomas Kulidakis a Angelika Bazalová) si mohl stěžovat na omezování své svobody projevu. Více než polovina z nich je častým hostem mainstreamových médií.
Paradoxem je, že ocenění dostal antivaxerský sudič Tomáš Nielsen, který se podle biochemika Zdeňka Hela "svými agresivními a zcela nesmyslnými žalobami snaží zabránit svobodě projevu mé a dalších vědců".
Jediné, v čem bych se SOSP částečně souhlasil, je jejich anticena pro státní žalobce a soudce. Mám na mysli ty soudce, kteří nedokážou v duchu judikatury Evropského soudu pro lidská práva aplikovat proporcionalitu u verbálních trestných činů. Například ti, kteří přes námitky Městského soudu, že počínání učitelky Martiny Bednářové "nelze postihnout prostředky trestního práva," jí hujersky potvrdili podmíněný trest.
Slávistická chorea a disciplinovanost jejích fanoušků při vytváření živých obrazů jsou zajistě obdivuhodné, ve mně však vyvolávají obavy před agresivitou subkultury ultras, jejím sklonem k násilí a k pyrotechnickým výstřelkům, kterými se dává najevo, jak je možné kašlat na všechna pravidla či předpisy. Je to strach ze stádnosti davu, který se může vymknout kontrole, když jeho nálady využije zručný demagog a manipulátor.
Video oznamující novou hymnu SK Slavia začíná patetickými slovy: "Ve jménu našich otců stojíme při sobě. Jsme rodina, jsme národ. Bílá je čest, červená krev" Úvodní sloka hymny pak vyjádřuje oddanost fanoušků svému klubu čtyřverším:
"Červenobílá krev proudí v nás, když hraje Slávia, zastaví se čas. Je jedno, kde jsi doma, Eden je náš chrám. Kdybych měl dva životy, oba dva ti dám."
Být funkcionářem Slávie, nežádal bych od fanoušků, aby za Slávii obětovali své životy. Možná by stačilo, kdyby umravnili ultras ve svém středu.
Nervózní povolební atmosféra se projevila v intenzitě reakcí na příchody politiků kladoucích květiny a svíčky. Nejvíc se pískalo na trojku reprezentující vítězné ANO (Babiš, Havlíček, Schillerová) a na motoristického Filipa Turka. Tomio Okamura se dostavil jen k Hlávkově koleji. Své schytal také předseda STAN Rakušan, pokřikovalo se i na prezidenta Petra Pavla.
Ten poskytl médiím tři rozhovory, z nichž ten pro Český rozhlas podle deníku Blesk "odpálil šrapnel". Na otázku Jana Pokorného:
"Je to tedy tak, že Andrej Babiš nutně nemusí být tím, koho budete jmenovat sestavením nové vlády, tedy příštím premiérem?" prezident odpověděl:
"Pokud by Andrej Babiš nebyl schopen uspokojivě řešit svůj střet zájmů, pak bych se jeho jmenováním podílel na vzniku protiprávního stavu. (...) V takovém případě by asi bylo dobré, aby vítěz voleb nabídl jiného kandidáta, který není ve střetu zájmů."
Andrej Babiš tentýž den večer reagoval kryptickou citací Andersenovy pohádky Císařovy nové šaty směřující k hradnímu pánu, podle níž "pýcha, marnivost a touha pro zachování tváře mohou vést k tomu, že člověk a jeho okolí budou podporovat nesmyslné a směšné situace."
O den později Babiš sdělil, že nechce dělat nevratné kroky, pokud nebude mít jistotu jmenování. Do toho Hrad přišel s oznámením návrhu harmonogramu následných kroků a konzultací, v němž přednost před prohlášením o řešení střetu zájmů dostane oznámení nových členů vlády a následné pohovory.
Šachová partie Babiš vs. Pavel pokračuje.
Zdá se, že Babiš narazil na soupeře, který se ho jen tak nezalekne. Vše se točí kolem potenciálních střetů zájmů budoucího premiéra. Jádro tohoto sporu - požadavek, aby Babiš před svým jmenováním veřejně oznámil, jak to chce řešit - jsem pochopil z rozhovoru s ústavním právníkem Janem Kyselou.
Prezident sice nemá v Ústavě žádné právo kádrovat budoucího premiéra, ale může se odvolat na článek 70 Ústavy: "Člen vlády nesmí vykonávat činnosti, jejichž povaha odporuje výkonu jeho funkce. Podrobnosti stanoví zákon."
Ty podrobnosti jsou pak v zákonu 159/2006, jenž poskytuje danému subjektu třicetidenní lhůtu na řešení problému. Jestliže Pavel chce, aby se Babiš od střetu zájmů distancoval veřejně, pak je to pro něj jakási pojistka pro případ, kdyby Babiše jmenoval a on do třiceti dnů nic neřešil. Protože jakmile ho jmenuje, už na něj nebude mít žádné páky.
Zpočátku byla média zdrženlivá. Podle Jana Wirnitzera videa kdosi nabízel několika redakcím, která je - včetně Deníku N - odmítla. O Rajchlových videích prý věděla také Nora Fridrichová už z dob proticovidových demonstrací.
Jenomže když aféru 7. listopadu rozpoutal kontroverzní youtuber Mike Ovanesjan, bylo jen otázkou času, kdy se dostane do mainstreamu. Už druhý den 8. listopadu Deník N a Blesk sdělily veřejnosti Ovanesjanovo "odhalení" obalené informacemi o reakci politiků.
Pak už se roztrhl pytel se zprávami, kdy a jak pornovidea vznikala, a jak se na veřejném serveru našla. Odpudivé existence skandalizujících youtuberů Mika Ovanesjana a Vojtěcha Pšenáka, kteří se tváří jako "geriloví žurnalisté", se náhle staly "salonfähig" pro tradiční média a streamy DVTV nebo Nora.
Takový je bohužel svět, v němž lajky, kliky a odběry na Herohero dostávají přednost před ignorováním pochybných existencí, kteří si z inscenovaných skandalizujících videí dělají byznys. Na tom nic nemění fakt, že ty některé skandály jsou organizovány ve jménu morálky a boje proti komunismu či extrémismu. Ve Velké Británii se podobným způsobem už léta živí Tommy Robinson.
V tajném hlasování 197 poslanců se nevyskytli žádní odpadlíci z Babišovy koalice, v což doufaly někdejší vládní, dnes opoziční strany. Jak ukázal návrh společného vládního prohlášení, snaha a vůle SPD a Motoristů podílet se na vládě i za cenu programových ústupků je enormní. Ty tam jsou silácká prohlášení a sliby o zahraničně-politických referendech, okamžitém rušení inkluze nebo rozpočtové odpovědnosti.
Podle Michopulose (11:15 minuta záznamu) "ta vláda bude mít dvě období ... v každém období se bude Andrej Babiš vůči nim (koaličním spojencům) chovat trošku jinak. V prvním období, které bude do hlasování o vydání Andreje Babiše, si Babiš tu koaliční smlouvu nebude vykládat extenzivně a bude na ně dělat hodnýho a bude říkat: "to tam sice je, ale politicky se nějak domluvíme." Až ho nevydají, protože oni můžou hlasovat jenom jednou za celé volební období Sněmovny, pak se samozřejmě ty karty rozdají znovu a bude to vypadat úplně jinak."
"Zajistíme transparentní kontrolu hospodaření České televize a Českého rozhlasu prostřednictvím NKÚ. Naší
prioritou je zachování jejich nezávislosti.
Zrušíme poplatky za veřejnoprávní média, čímž snížíme zátěž pro občany a firmy.
Na základě analýz připravíme další legislativní změny, které povedou k aktualizaci definování veřejnoprávní
služby, efektivnějšímu využívání zdrojů a odstranění duplicitních nákladů."
Věta o zrušení poplatků postrádá logiku. Neboť jestliže se sníží zátěž plynoucí z přímé platby, tak zde i nadále zůstává zátěž, kterou občan a firma zaplatí ze svých daní přes státní rozpočet. Samozřejmě v případě, že vláda i nadále bude existenci českých médií veřejné služby (přesnější než „veřejnoprávních“) i nadále podporovat.
Návrh vládního prohlášení k médiím jsem komentoval v textu "Rekviem za poplatek".