| Aktuality Louče 407 |
zpět na Louč - komentuje svět žurnalistiky a médií © Milan Šmíd | Louč v mezích časových kapacit a finančních možností sleduje
ceskenoviny.cz, denikn.cz, irozhlas.cz, www.idnes.cz, www.lidovky.cz, www.ihned.cz, www.denik.cz, novinky.cz, www.e15.cz, respekt.cz, Echo24.cz, info.cz, voxpot.cz a další zdroje... O médiích a internetu se nechává informovat z webů www.mediar.cz, www.mediaguru.cz, www.lupa.cz, www.digizone.cz, www.radiotv.cz, www.mam.cz, www.mediahub.cz, www.parabola.cz, https://www.televizniweb.cz, satcentrum.com, www.medialne.sk, www.strategie.sk, www.mediainfo.cz (Newton), včetně odkazů z www.fekar.cz/media. |
| NA OKRAJ DNÍ 1.-31. 12. 2025... | ARCHIV TÉMATA |
Český stát tím dal opět najevo, že hokynářské počty u něj mají přednost před koncepční politikou, hodnotami a solidaritou, čímž udělal další krok do evropské bezvýznamnosti.
Na tom nic nemění, že náš hlavní hokynář se jako chytrá horákyně snaží národ přesvědčit, že prý "Česká republika měla úplně jinou pozici než Slovensko nebo Maďarsko", protože s výjimkou ručení za úvěr on se prý za všechny body prohlášení o Ukrajině postavil.
V Bruselu tudíž neuspěl Volodymyr Zelenskyj, který prosazoval zabavení ruských aktiv, lépe řečeno: jejich využití jako kolaterálu "reparační půjčky". Proti byla nejen Belgie, ale i bankéři a analytici možných ruských odvetných opatření.
Škoda, že Lucie Sulovská své příspěvky na Facebooku po týdnu zamyká (nezamyká, to jenom můj prohlížeč nechtěl před dvěma dny ten odkaz otevřít, odkaz funguje - oprava 25.12.). Její status, který jednání Evropské rady komentoval, ho označil za "gigantickou politickou bitvu" zásadní pro další vývoj světové politiky, z níž si většina českých médií vybrala jen "rozhodnutí Babiše, že Česko bude jedním z neručících", přičemž "neručit neznamená nesplácet."
Moskevský zpravodaj BBC Steve Rosenberg se Putina zeptal, jakou budoucnost plánuje pro ruskou federaci, zda v ní bude i nadále místo na omezování svobody projevu a na speciální vojenské operace. Odpovědí byl whataboutismus ve věci zahraničních agentů, selhání BBC u Trumpova projevu, a rétorické cvičení na téma - ne my, ale vy jste začali válku, protože neuznáváte naše zájmy.
Celá desetiminutová odpověď je ke zhlédnutí zde (rusky s anglickými titulky), stručná tříminutová verze tady (angličtina).
Když nová vláda po svém prvním zasedání předstoupila před novináře, Andrej Babiš na dotaz, zda si Fialovu zprávu přečetl, odpověděl negativně.
Zaujalo mě, že v roli bezpečnostního poradce předsedy vlády Tomáše Pojara vystřídá Hynek Kmoníček, což podle mého názoru není zas tak moc špatná volba.
Oba zpravodajské televizní kanály ve zbytku dne v přímém přenosu sledovaly předávání ministerstev za přítomnosti nového premiéra, a to v rozsahu, který překonal zpravodajské krytí události před čtyřmi lety.
Na to, jak to tehdy probíhalo, jsem se podíval do archivu ČT. Novopečený premiér Petr Fiala si tady na tiskovce postěžoval, že v rozpočtu, který mu Babišova vláda předala, chybí peníze na slíbené výdaje (zvýšení platu policistů). A pak, že se historie neopakuje.
Ministerstvo životního prostředí stále čeká na ministra, zatím byl jeho řízením pověřen ministr zahraničí Petr Macinka. Na budově ve Vršovicích ho uvítal plakát "Braňme přírodu" organizace Greenpeace. Aktivisté, kteří banner spustili ze střechy, na ní vytrvali až do večera. Podle Macinky "dnešním dnem skončila v České republice klimatická krize. Takže už nebudeme muset tolik bojovat s klimatem a můžeme priority směřovat více na ochranu přírody."
Na společné tiskové konferenci s německém kancléřem Merzem Volodymyr Zelenskyj oznámil, že dialog s americkou stranou bude pokračovat, že v dialogu o územích "stále existují odlišné postoje; k tomu budu zcela upřímný. Ale myslím si, že je důležité, že jsem měl možnost osobně zde tento postoj prezentovat" a vyzval ke zmrazení ruských aktiv v Evropě a k jejich využití pro reparační půjčku Ukrajině (rozhodne summit EU ve čtvrtek 18. prosince)
Co mi však v českých médiích chybí, je pohled do tábora nepřítele. Jestliže Putin organizuje monstrakce jako bylo mezinárodní fórum "Mír a důvěra: Jednota cílů pro udržitelnou budoucnost" v turkmenském Ašchabádu, za přítomnosti ruských vazalů a spojenců, v českých médiích by o ní mohla být alespoň stručná zmínka. Ne jenom ta, že Putinovi nezapnuli včas mikrofon.
Mohli bychom tak lépe nahlédnout do kuchyně ruské propagandy, která při vědomí současných mírových rozhovorů se snaží vytvářet dojem síly a neporazitelnosti. Mám na mysli inscenovanou poradu Putina s armádními veliteli, na níž minulý čtvrtek náčelník generálního štábu Gerasimov prohlásil, že osvobozování Donbasu a Luhanska probíhá podle plánu, přestože některé zdroje uvádějí, že ne všechny informace se zakládají na pravdě. Což předvedl z druhé strany Volodymyr Zelenskyj, který ještě před odjezdem do Berlína navštívil údajně dobytý Kupjansk.
BTW: Na pátek 19. prosince se chystá každoroční Putinova show "Přímá linka" (pořádaná od roku 2001, trvá několik hodin), která poslední dva roky je spojena s tiskovou konferencí "Výsledky roku s Vladimírem Putinem." Možná se tam dočkáme - po týdnech oficiálního mlčení - ruské odpovědi na návrh dohody, která se teď projednává v Berlíně.
Zatím to však vypadá, že i nadále nebude záležet tolik na jednání u kulatého stolu, jako na situaci na frontě. A také na výdrži Ukrajinců, kterým Rusko cíleně ničí civilní infrastrukturu. Oděsa je už pátý den bez pravidelných dodávek vody, elektřiny a tepla.
Komunisté při této příležitosti ve svém prohlášení důrazně odmítli "kriminalizaci stoupenců komunistického hnutí, zakotvenou v novelizovaném trestním zákoníku."
O co jde? Od 1. ledna 2026 bude platit rozšířený paragraf 403/1, do něhož byla vsunuta tři nová slova (viz tučně): (1) Kdo založí, podporuje nebo propaguje nacistické, komunistické a jiné hnutí, které prokazatelně směřuje k potlačení práv a svobod člověka, nebo hlásá rasovou, etnickou, národnostní, náboženskou či třídní zášť nebo zášť vůči jiné skupině osob, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let.
Změnu do zákona propašoval poslanec TOP 09 Martin Dlouhý, který se do Sněmovny dostal jako náhradník v červnu 2024, a podle mého názoru se chtěl letos na jaře před volbami před voliči zviditelnit. Pro svůj pozměňovací návrh získal podporu Marka Bendy (ODS), Šimona Hellera (KDU/ČSL) a Michaela Rataje (STAN). S výjimkou Bendy se nikdo z nich do Sněmovny už nedostal, ale jejich přílepek teď bude další léta strašit policisty, státní zástupce a soudy.
Den před tím, ve čtvrtek 4. prosince před sedmou večer, vystoupil Andrej Babiš se zásadním prohlášením, v němž oznámil způsob, jakým vyřeší svůj střet zájmů a to tak, že Agrofert vloží do jakéhosi slepého fondu sui generis a následně se ho vzdá ve prospěch svých dědiců
Ještě tentýž den večer se při posuzování zvoleného řešení spustil nekončící proud názorů a komentářů trvající až do dnešního dne, jejichž obsah mi připomíná říkanku: "Oře, oře Jan, přiletělo k němu devět vran; jedna praví: dobře oře, druhá praví: nedobře oře, třetí praví: dobře oře, čtvrtá: nedobře oře..." atd.
Přes rozmanité a kritické názory na formu a způsob plánované transakce, myslím, že v široké veřejnosti se to, co nabídl Andrej Babiš, pokládá za přijatelné řešení. Jmenování nové vlády už nebude stát nic v cestě, zvláště jestli Filip Turek vezme vážně svůj slib, že "nechce zdržovat vznik vlády", což se dá vyložit také tak, že se sám dobrovolně vzdá pozice ministra, na níž tolik trvají jeho kolegové Motoristé.
komentáři Tomáše Linharta pro tištěný Deník N a o týden později v rozsáhlém rozhovoru s Renatou Kalenskou ve stejném periodiku. Titulky? "Moravec: Šéf ČT prolamuje redakční nezávislost", "Až mě vyhodí, všem se uleví. Už necítím podporu vedení, říká Moravec".
Vedení České televize reagovalo tiskovou zprávou "Vyjádření ČT na zavádějící, nepravdivá či zkreslená tvrzení k pořadu Otázky Václava Moravce."
Ve čtyřech bodech se zde zpochybňují Moravcovy výroky z rozhovoru (žádný posudek nebyl "na Moravce", zkoumalo se "vyvážené složení účastníků diskuzních pořadů", Moravec nemá nárok na posudky, a "musí být připraven snést vyšší míru mediální či jiné pozornosti a kritiky").
Redaktor Deníku N Tomáš Linhart pak 2. prosince znovu poskytl prostor názorům Václava Moravce a dramaturgyně pořadu OVM Hany Andělové ("ČT tvrdí, že problém se týká dramaturgie OVM, ale mě nikdo nekontaktoval").
Debata se točila hlavně kolem budoucnosti rozhlasového a televizního poplatku. Svůj názor na jeho budoucnost jsem už před měsícem zveřejnil v textu Rekviem za poplatek. Ač nerad, nemohu zcela souhlasit s názorem René Zavorala, který současný poplatek obhajuje: "proč měnit něco, co funguje." Podle mého názoru zdůvodnění poplatku "vlastnictvím přijímacího zařízení" je v dnešní době anachronismem. Proto by měla přijít změna.
Vzpomínám, jak se před devíti lety proti návrhu zákona, který se snažil odpolitizovat způsob volby a složení mediálních rad, (sněmovní tisk 965) postavili i ti, kteří zpolitizované nominace sice kritizovali, ale obhajovali status quo stejnými slovy "proč to měnit, když to funguje."
Ano, Rada ČT poměrně dobře fungovala i s politickými nominacemi až do chvíle, kdy některé rozumné lidi v rámci pravidelné obměny radních v Radě ČT vystřídala Babišova úderka a začaly problémy.
Něco podobného se může stát i s poplatkem, který v dnešní podobě "zatím funguje", ale v budoucnu fungovat nemusí, protože jeho konstrukce založená na "vlastnictví přijímače" a nikoli na správnější a logičtější "platbě za veřejnou službu" je dlouhodobě neobhajitelná.
EK se k pravidlům státní podpory médiím veřejné služby jasně vyjádřila už dříve ve dvou sděleních - z roku 2001 a 2009. Tvrzení, že pro zvýšení podpory veřejnoprávní vysílání o více než 20 procent je třeba extra notifikace EU, je blábol šířený českými komerčními médii z dílny jakéhosi francouzského právníka, který si tu povinnou notifikaci i 20 procent vycucal z prstu. Neboť článek 108 Smlouvy o fungování EU, kterým se ohání, nic takového neobsahuje.
A tak se veřejnost musí spokojit jen s tím, co v úryvcích (kritika způsobu Babišovy komunikace na sociálních sítích, podpora předvídatelného a stabilního financování veřejnoprávních médií) napíše ČTK.
Jak se dalo očekávat, mimořádná schůze Sněmovny 27. listopadu s návrhem programu "Objasnění řešení střetu zájmů Andreje Babiše, možného budoucího premiéra" nic neobjasnila, trvala tři hodiny. Polovinu času si pro sebe zabral Andrej Babiš, aby si zde postěžoval na polistopadový kartel a na média - a v závěru při zmínce o svém nemocném synovi se dojal a zaplakal.
Fakt, že jméno vítěze v kategorii "influencer" ani vítězný podcast mi nic neříkaly, budiž důkazem, jak jsem ve svém věku už zcela "mimo" ve věci současných internetových médií. O vítězství podcastu Hype-Cast rozhodlo online hlasování veřejnosti, o vítězství youtubera Jakuba Steklého vystupujícího pod přezdívkou Stejk rozhodla porota. Asi ví, proč. Já ne.
Čtenář se tak může dozvědět, jak to doopravdy bylo s tzv. Jak se dalo očekávat, oznámení vyvolalo řadu kladných (Lída Rakušanová, Luboš Palata) i záporných (Petr Žantovský, Tomio Okamura, Protiproud) ohlasů.
Tuhle jednoduchou pravdu by si měli uvědomit všichni ti, kteří netuší, že pokud by nám hrozilo nebezpečí ze strany Německa, tak zcela určitě nepřijde od sudetoněmeckých krajanů v Brně.
| nahoru |
2. 12. 2025 Na české politické scéně minulý týden panovala nuda. V debatách a komentářích se točila stále stejná témata: Kdy a jak Andrej Babiš bude řešit střet zájmů? Stane se Filip Turek ministrem? Jak se zachová prezident? Jaký bude státní rozpočet - kolik v kritizovaném návrhu, který předložila vláda v demisi, chybí peněz.
x x x
V pátek 28. listopadu oznámil šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak svoji rezignaci. Prý se přesune na frontu (pokání?). Při vyjednávání s Američany o mírové dohodě (o víkendu na Floridě) ho nahradil šéf národní bezpečnostní rady Rustem Umerov.
x x x
Křišťálová Lupa udělovala ceny českého Internetu za rok 2025 s víceméně tradičními vítězi - Alza.cz. Mapy.com, ČT24, ČSFD. Osobností roku se stal podnikatel Jan Barta.
x x x
Sobotní příloha MF Dnes Orientace přinesla stať historika a politologa Jana Bureše 
"Zrádce a diktátor, či oběť dějin?", která v českých médiích konečně zareagovala na flagelanství Petra Pitharta ve věci českých dějin a na jeho prezentování Edvarda Beneše jako zrádce národa.
Nečasovou aférou z doby Mnichova, která Edvarda Beneše sice nešlechtí, ale na druhé straně si nezaslouží, aby ho kvůli ní samozvaný vykladač dějin Petr Pithart dehonestoval, aniž by vzal v potaz obtížnou až bezvýchodnou situaci, v níž se Beneš nacházel. Jenomže ty České průšvihy se asi lépe prodávají.
x x x
Ve středu 19. listopadu ČTK oznámila, že "Festival Meeting Brno včera spustil petici na podporu myšlenky, aby se příští rok v Brně uskutečnilo setkání Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL)".
Na pozvání iniciativy lidí kolem zapsaného spolku Meeting Brno vedení SdL reagovalo tiskovou zprávou, o níž ve čtvrtek 20. listopadu už psala všechna česká média. Podle nich je setkání landsmanšaftu v Brně hotovou věcí.
Já si to nemyslím, protože ještě mnohé se může změnit. Například, že se ze sudetoněmeckého sjezdu nakonec vyklube další ročník Meetingu Brno s účastí delegace SdL. Ale že by se celé letnicové shromáždění krajanů ze Sudet přesunulo z Bavorska do Brna? Uvidíme.
x x x
V seriálu textů "Německo a my", který jsem sepsal před sedmi lety, jsem v jeho závěrečné části napsal kromě jiného: "Svět se mění. Růst politického populismu jako reakce na krizové jevy současného světa (...) nevylučuje, že by také v Německu mohly postupně po americkém vzoru převážit nálady „Germany First.“
Průzkumy veřejného mínění v Německu z poslední doby v tomto směru nejsou nijak povzbudivé. Nacionalistická AfD se dere dopředu a atakuje první místo volebních preferencí. Staronová mládežnická organizace AfD (tu předchozí s názvem Mladá alternativa soudy kvůli extrémismu zakázaly) založená minulý týden v Giessenu s názvem "Generace Německo" prý opět shromáždila mladé radikály stojící ještě více napravo než Björn Höcke. Stačí si poslechnout jednoho z nich.
x x x
Možná se naplňuje úvaha, kterou jsem sepsal před sedmi lety: "Nikdy se nedá vyloučit situace, při níž nějaká závažná domácí krize nezapůsobí natolik, že postupně změní nálady německých občanů, posílí u našeho souseda izolacionismus a probudí v myslích části jeho obyvatel již zapomenutý velkoněmecký nacionalismus.
Pak jedinou naší obranou proti silnému Německu, které by chtělo zapomenout na své závazky vůči Evropě, může a musí být členství v kolektivu států, které tvoří zbytek Evropy, a jehož pravidla ukládají těm velkým, aby se k těm malým chovali slušně (...) neboť geopolitika je neúprosná a bez EU by se český stát ocitl stejně jako vícekrát v minulosti bezbranný v mlýnici mocenských zájmů svých silných sousedů.
| nahoru |