Čtenářský deníček - příloha Louče             červen 2021             archiv
aneb Vše co mne v tom měsíci zaujalo a stojí za přečtení .... i když je to TL;NR

Název: „Spousta lidí nálepkuje jako dezinformace cokoliv, co se jim nelíbí“
Autor: Jakub Jetmar, Jakub Eberle
Zdroj: Médiář 14. 5. 2021

JJ:Jak spolu pojmy hybridní válka, hybridní hrozby, dezinformace a fake news souvisí? Jak je v základu vymezujete?
JE:V pojmech je obrovský zmatek, každý je používá trochu jinak a často se jejich užívání překrývá. Většina odborné literatury proto koncepty „hybridní války“ či „hybridních hrozeb“ za přínosné nepovažuje. (...) Abych vám ale zcela neutekl z otázky, hybridní válka obvykle představuje souhrn různých nepřátelských aktivit, které mají různý charakter, ale jsou používány za stejným cílem. Patří sem tedy dezinformace či fake news, tedy záměrně šířené nepravdy, ale také špionáž, kyberútoky, strategická korupce, ekonomický vliv, neoznačení vojáci, propaganda. Jak je asi vidět, vejde se sem téměř jakákoliv aktivita, kterou považujeme za nepřátelskou.

JJ: Vy v Česku identifikujete tři hlavní přístupy k hybridní válce (...)
JE: Říkáme, že lidé mluvící o hybridní válce nemyslí vždy úplně to samé. Podle toho dělíme přístupy. Ten první pojmenováváme obranný narativ. Vychází z původního amerického chápání, co je hybridní válka – tedy něco, čím se zabývají a mají zabývat armády. Týká se to tvrdé bezpečnosti. (...) takže jejich vnímání hybridní války stojí hlavně hlavně na obranné funkčnosti institucí.

JJ:Jak byste popsal druhý přístup?
JE:Tomu říkáme protivlivový narativ. Vůči němu jsme nejvíc kritičtí. (...) Když budu parafrázovat Alexandru Alvarovou, významnou představitelku tohoto přístupu, něco se nám sem vplížilo jako vetřelec a chce nás skrze dezinformace znejistit a zmást. Chce rozbít naši liberální demokracii a rozleptat nás zevnitř.

JJ:Proč jste k tomuto přístupu kritičtí?
JE: Problematické na tomhle příběhu je, že podle něho je většina lidí vlastně bezmocná, bezbranná a pasivní. Jsou to snad v jádru hodné, ale víceméně netušící osoby tvořící masu. Nejsou to aktivní občané, ale pasivní objekty, které někdo formuje či řídí. O ně se vede boj mezi dobrými a zlými. To je ta symbolika trollů a elfů. Dezinformace tady funguje jako virus: když se s ní setkáváte, nemáte šanci ji odolat. Je potřeba se proto bránit a ani moc nepřeháním, že to znamená bránit lidi před nimi samými. Přichází proto návrhy, jak označovat a mazat obsah, případně aktivně dominovat informační sféře.

JJ:Jak vypadá třetí přístup, který je zaměřený na vzdělávání?
JE:Mně se líbí, že tenhle narativ nehází vinu na příjemce ani šiřitele, ale říká, že věci jsou složité a mělo bychom společně hledat cestu, jak se z toho dostat. Sází se tady budování mediální gramotnosti (...) Oproti druhému přístupu tak nemusíme identifikovat agenty nebo mazat obsah, stačí dát lidem nástroje, jak se s tím vypořádávat. (...)

JJ:Má i tento přístup slabá místa?
JE:Jeho úskalí leží v depolitizaci, kdy podle něho hrozí hlavně to, že by lidi nebyli schopní rozpoznat pravdu od lži (...) Z výzkumů víme, že lidí chodí na Aeronet právě proto, že přesně vědí, co tam najdou. Dezinformace či konspirační teorie jsou pro ně formou sociální kritiky, spíše než nějakým pomýlením mysli (...) Problém tak není pouze v tom, že někomu přineseme nástroje a znalosti na rozpoznávání pravdy od lži, a tím ho přesvědčíme, že ho George Soros a Bill Gates nechtějí očipovat. Jde taky o to, že ti lidé mají třeba tak malou důvěru ve stát nebo tradiční média, že jim dokonce i ty konspirace o čipování dávají větší smysl.
(...)
Naprosto klíčové slovo je potom empatie. To v případě dezinformací znamená snahu o pochopení, proč je lidé šíří. Použiju největší klišé: člověk z Ostravska žije v bytě, který stát divně zprivatizoval, doly mu zavírají, na jeho nájmu vydělává nadnárodní společnost, která to má jako velký byznys... On nemá v podstatě vůbec nic, média sedící v Praze nereflektují jeho zkušenost, tak co kdybychom se pokusili pochopit, co je za tím, že rasisticky reaguje na migranty? Nejít na něj s přístupem „ne, fuj, vy jste odporný rasista, to je hrozný, vás někdo dezinformoval“, ale „z čeho vychází vaše životní zkušenost?“ Proč máte problém s liberální demokracií, státem, ve kterém žijeme? Jen skrze takový přístup se potom dá něco vytvořit.

Archiv Čtenářského deníčku Louče zpět na Louč

Nelze podržet v paměti věci minulé... (Kniha Kazatel 1)                   Ale když paměť slábne, web a internet snad mohou pomoci (Milan Šmíd)
CHRONOLOGICKÝ ARCHIV | TEMATICKÝ ARCHIV (do roku 2004): INFORMACE/GLOSY | ČESKÁ TELEVIZE | TV NOVA | TV PRIMA | TV3 | ZÁKONY/LEGISLATIVA | POLITIKA | TISK | AUDIOVIZE | KABELOVÁ TV | TELEKOMUNIKACE | HISTORIE MÉDIÍ | NA OKRAJ DNŮ | ŘEKLI O... | PŘEDNÁŠKY/REFERÁTY
Copyright © Milan Šmíd