Máme za sebou červenec, měsíc, který lámal teplotní rekordy nejen u nás, ale celosvětově.
Důkazů o probíhající klimatické změně přibývá, nelze je zpochybnit. Lidé se však hádají, zda za to může výhradně člověk, a také, co s tím můžeme dělat kromě přijatých programů, jakým je
Zelená dohoda členských zemí Evropské unie (green deal).
x x x
Hnutí, který se nazývá poslední generace, se domnívá, že když čas od času se polije nějaký vzácný obraz barvou, nebo se někdo přilepí k silnici, tak se pohnou věci dopředu. Takové akce však většinou pohnou jen žlučí řidičům, kterým blokují cestu, u nás pomalými pochody po magistrále.
x x x
Problém klimatické změny se stal globálním tématem médií v souvislosti s letními požáry horkem vysušených krajin. Evropa žila především červencovou ohnivou katastrofou na ostrově Rhodos. Ovšem v Kanadě je to prý mnohem horší.
x x x
Bída české politiky pokračuje, o čemž přináší smutné svědectví jednání ve Sněmovně, kde téměř každá schůze se proměňuje v nekonečné řečnění opozice snažící se (marně) zablokovat rozumná a nezbytná, byť nepopulární opatření vlády v době ekonomické krize.
Naposledy při schvalování novely zákona o důchodovém pojištění, sněmovní tisk 458. V debatě se opět vyznamenal "dvouhodinovkou" Andrej Babiš.
A to parlament ještě čeká schválení "konsolidačního balíčku" ve formě zákona, "kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných financí" (tisk 488). Návrh tohoto zákona novelizuje dalších šedesát tři zákonů (o DPH, spotřebních daních, daních z nemovitosti, o sociálním i nemocenském pojištění, o celní správě atd. atd.) a než prošel prvním čtením, Sněmovna o něm debatovala 27 hodin čistého času.
x x x
Na Louči jsem až dosud přehlížel již dříve frekventované mediální téma, které se v letošním roce dere do popředí: umělá inteligence. Také jsem si vyzkoušel ChatGPT. Příliš mne nepřesvědčil a všechny katastrofické předpovědi, co s námi AI (UI) udělá, beru s rezervou.
Podle mého názoru to, co je nám nyní představováno jako AI, tady bylo už dříve (zdokonalující se algoritmy, rozpoznávání hlasů, překlady, rozeznávání řeči, konverzace s automatickými boty), dnes však v pokročilejším vývojovém stádiu. Proč se AI bát? Zotročí a zmanipuluje jen toho, kdo se zotročit a zmanipulovat nechá.
Nicméně je to jen můj názor, názor stárnoucího člověka, který "už nestíhá," a proto se rád nechá poučit lidmi, co se vyznají lépe. Ovšem Radovan Vávra to nebude.
x x x
Nějak se nedokážu srovnat s nadšením nad rostoucím počtem podcastů jako s perspektivním a progresivním žánrem žurnalistiky.
Ocenění podcastů jako kvalitního žurnalistického produktu bych jim přiznal, pokud by měly podobu dnes už téměř zapomenutého žánru "rozhlasové pásmo", tj pořadu, v němž žurnalista je nejen moderátorem diskuse, ale autorem, jenž představuje publiku výsledky svých rešerší z četných zdrojů, produkt své reportérské práce, což nevyučuje zakomponování informací od autentických lidských zdrojů ve formě rozhovorů.
Ovšem podcasty se často omezují jen na rozhovor, interview, studiovou besedu, což jsou ty nejlevnější a nejsnadnější žurnalistické žánry, k nimž - zvláště u známých celebrit - není třeba dělat velkou přípravu.
x x x
Hladinu mediálního rybníka nedávno rozčeřil podcast Čestmíra Strakatého s hercem Jaroslavem Duškem, který zde prohlásil, že zemřít na rakovinu je volba, a že nemoc "lze otočit svou silou, když chce." Kromě jiného zde řekl: „Vy si myslíte, že člověk umře na rakovinu, ale já si myslím, že umře na to, že nenávidí život.“
Aleš Borovan Strakatého napadl, že si "z českých médií udělal posluhující joudy" tím, že jim servíruje kontroverzní osoby a témata, která mu pak vydělávají. Jak? Za plná znění Strakatého podcastů se platí 5 euro měsíčně, platforma Herohero u Strakatého zaznamenává 8811 odběratelů.
x x x
Kolem konfliktu na Ukrajině se v červenci odehrálo tolik událostí, že si je chci zaznamenat separátně, v dalším ukrajinském přemítání, které bych rád sepsal v příštích dnech.
x x x
DODATEK 1.8.: Válka na Ukrajině spojená s exodem uprchlíků vynesla do popředí neřešené problémy života romské komunity a také jev, nad kterým politicky korektní média zavírala oči - romský extrémismus.
Jestliže soudy ukázaly v případě Čermák/Tušl, kde končí svoboda projevu a kde začíná trestný čin (s čímž souhlasím, i když následných pět a půl roku pro Čermáka za verbální podporu terorismu a výzvy k násilí se mi zdá být příliš), pak by stejný metr měl být použit i proti romským extremistům, šířícím nenávist proti Ukrajincům (v dojemné shodě s českými dezinformátory Netíkem a Volným).
Stačí pak jedna vymyšlená zpráva a vznikají akce, jakou byl 18. července pochod v Krupce, při němž hrozilo, že verbální násilí přeroste v násilí skutečné.
13. 7. 2023
V archivu Louče mám několik textů vztahujících se k osobě spisovatele Milana Kundery (94), jehož včerejší úmrtí zahltilo média natolik, že v nich upozadilo další prázdninová témata věnující se tropickým vedrům a probíhajícímu jednání Sněmovny o změnách zákonů v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů (tzv. úsporný balíček), provázené exhibicemi Tomia Okamury a žvaněním Andreje Babiše.
Jeden z těchto textů má název Milan Kundera a téma interview. Zabývá se postojem Milana Kundery k novinářům, který se od roku 1985 řídil svými slovy:
"Proklet budiž spisovatel, který dovolí žurnalistovi, aby volně reprodukoval jeho výroky!
Za prvé - žurnalista vám klade otázky, které zajímají jeho a ne vás.
Za druhé - z vašich odpovědí použije jen ty, které se mu hodí.
Za třetí - převede je do svého slovníku, svého způsobu myšlení.
Po příkladu amerického žurnalismu se mu ani neuráčí, aby vám dal schválit věty, které vám vsunul do úst. Interview vyjde. Utěšujete se, bude rychle zapomenuto. Omyl! Bude citováno!"
Druhý text jsem nazval S Kunderou za vyšší odbyt, v němž jsem reagoval na aféru vyvolanou článkem týdeníku Respekt Udání Milana Kundery. Sepsal jsem ho hned druhý den po zveřejnění dokumentu, z něhož vyplývá, že na základě hlášení studenta Milana Kundery byl zadržen emigrovavší a hledaný Miroslav Dvořáček, který pak ve vězení strávil 14 let.
Že tím hlavním, který Dvořáčka práskl, byla jeho někdejší dívka Militská, na kterou se Dvořáček obrátil (potvrzeno později v Lidovkách), a potažmo také partner a pozdější manžel Militské Dlask, jenž zřejmě využil Kunderu, aby to místo něj zahlásil, aby před Militskou nevypadal jako udavač na bývalého soka v lásce, to týdeník Respekt zapomněl dodat.
Na druhé straně, Kundera se k existenci nesporně pravého dokumentu, který by vyžadoval jistou interpretaci a uvedení do kontextu s dobou (pomoc agentům chodcům se trestalo až deseti lety vězení), bohužel nepostavil čelem.
Téměř každý, kdo se kdy s Milanem Kunderou setkal, měl nutkání to na sociálních sítích zveřejnit, čímž vznikla zajímavá mozaika obrazu spisovatele sestavená ze střípků pamětnických zážitků. Ve facebookové debatě pod jedním z nich na otázku Lucie Vopálenské "Jaký to byl nejspíš člověk?" Libuše Koubská odpověděla:
"Milá Lucie, určitě měl mimořádný talent! spisovatelský, včetně nadání analytického, včetně smyslu pro strukturu i pro pointu. Skvělé pozorovací schopnosti, empatii. Nápady. Zároveň byl ambiciózní, sebestředný, rafinovaný, pilný, z nějakého důvodu taky zamindrákovaný. Spíš krutý než laskavý. Ale řekla bych, že nejen k ženám a vůbec k ostatním lidem, taky k sobě.
7. 7. 2023
Událostí číslo jedna českých médií je návštěva ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v Praze. Se vší parádou, na palubě českého speciálu, s doprovodem Gripenů, včera večer okamžitě na Hrad, a dnes do maratonu setkání s českými politiky (Fiala, Pekarová-Adamová, Vystrčil), večer Bratislava, pak Turecko. Přímý přenos z přijetí na Hradě vyvolával emoce, kterým se neubránil ani Jindřich Šídlo.
Mediální idylu narušil na včerejší tiskové konferenci dotaz Andrease Papadopulose (ČT) o nebezpečí a možnosti poválečného odsunu ruských obyvatel. Doslova:
"A zároveň ještě dovolte osobní otázku. Od začátku plnohodnotné invaze Ruska na Ukrajinu jsem se na východě Ukrajiny pohyboval několik měsíců a vyplývá mi z toho jeden dotaz. Vy jste dnes v Česku a my máme tady v naší zemi historickou zkušenost po roce 1945 - říká se tomu nekontrolovaný, násilný odsun Němců. To byly desítky tisíc lidí, kteří žili na území nepřítele, hovořili jazykem nepřítele, ale velmi často nepřáteli nebyli. A já se chci zeptat, jak vy a vláda, která vám podléhá, zajistí, že se tento odsun nebude opakovat na v budoucnu osvobozeném Krymu a v Donbasu. Mám na mysli ty obyvatele Ukrajiny, kteří sice možná hovoří rusky, ale chtějí to, čemu se říká ruskij mir."
Zelenského tato otázka prý poněkud "rozhodila"; jeho odpověď a následné reakce zdokumentovalo Echo24. I když některé kritické argumenty "dobrá otázka, ale v nevhodnou dobu" akceptuji, já tu otázku pokládám za legitimní. Dotkla se problému, který reálně existuje.
Díky placenému servisu O2-TV jsem mohl dnes zhlédnout řadu televizních zpravodajských kanálů, od BBC, přes CNN, France 24, DW, RAI až po Al Džazíru. Zelenského návštěva v Praze, kterou jsme žili tyto dva dny jako účastníci světové události, se někde nedostala ani do běžícího zpravodajského řádku na dolním okraji obrazovky. Dobré připomenutí, jak si stojí Česká republika v hledáčku světových médií a vlastně také jakou váhu má dnes v mezinárodní politice.
DODATEK 8.7.:Neodpustím si jednu spekulaci. Co když Andreas Papadopulos reagoval na to, že před tiskovou konferencí vyvedla ochranka ven ruskou opoziční novinářku Faridu Kurbangaleevu, přestože od Hradu dostala akreditaci (zde reakce Lucie Sulovské).
Bylo to na žádost ukrajinských hostů??? Znám několik případů, kdy novinář, jenž na tiskovce zůstává, ze solidarity položí otázku, kterou si připravil ten, jemuž vstup zabránili. Kdyby to byl tento případ, pak velká úcta pro Andrease.
