Šéfredaktor webu lupa.cz David Slížek dnes publikoval článek o tom, jak "Jak česká média objevila Internet". Píše se tady:
"Nahlédli jsme do novinových archivů a zapátrali po tom, jak se o internetu v jeho začátcích v českém mainstreamovém tisku psalo (situace v odborných časopisech byla samozřejmě úplně jiná a vydala by na samostatný článek). Vyšli jsme ze zdrojů v mediálním archivu Newton Media."
Z využitím vyhledávače archivu Newton pak Slížkovi vyšlo, že v českém tisku se poprvé slovo internet objevilo na stránkách Rudého práva v pondělí 15. března 1993 v informaci o robotech převzaté Jiřím Roškotem ze zahraničí. Lupa pak ve fotogalerii představuje další články, které se od roku 1993 o internetu nějakým způsobem zmiňují. Převážně z deníku Právo. Proč? Z jednoduchého důvodu. Monitoring společnosti Newton má v archivu zanesen obsah tehdejších českých deníků až od ledna 1996.
To pouze redakce Práva poskytla Newtonu později svůj archiv už od ledna 1990, Lidové noviny dodaly archiv od října 1995, jinak žádné jiné deníky do 31. prosince 1995 na Newtonu prostě neexistují. Proto výběr textů z této doby není reprezentativní a do titulku by se spíše hodilo "Jak některá česká média objevila internet".
Jako pamětník bych rád upozornil na to, že například Fakulta sociálních věd se připojila na internet ještě před jeho oficiální inaugurací v roce 1992. Důkazem budiž nulté číslo elektronického zpravodajského servisu studentů žurnalistiky Carolina (vychází dodnes), které má datum 25. října 1991. Dostávali ho subskribenti prostřednictvím služby listserv.
Od samotného počátku měla Carolina anglickou verzi, která z ní dělala populární médium na internetu až do druhé poloviny devadesátých let. Když anglická verze v roce 2001 končila, napsal jsem o ní rozlučkový editorial.
Nehledě na to, že kdyby Newton monitoroval i společenské časopisy, našel by můj článek z podzimu 1993, ve kterém čtenářům Playboye vysvětluji, jak Internet (tehdy ještě s velkým "I") vznikl, a jak funguje e-mail. Bylo to v době, kdy Playboy šéfredaktoroval Jaroslav Kořán a já tam měl každý měsíc vyhrazenou stránku o médiích (Milan Kruml zde zase popisoval novinky ze světa videa). Článek Média zvaná komunikační jsem odevzdával v srpnu 1993, musel tedy vyjít někdy v říjnovém či listopadovém čísle.
Ovšem nejlépe má zmapovanou historii internetu Jiří Peterka, na jehož web David Slížek také odkazuje.
Jak jsem se dostal k internetu, jsem kdysi popsal v předmluvě ke sbírce svých textů z roku 2000 "Média, TV Nova, internet a já."
Ve fotogalerii Lupy mne zaujala zpráva o první internetové kavárně. Ve svém archivu mám však doklad, že první "internetí" kavárna možná vznikla ještě o několik týdnů dříve - byť jen dočasně - u příležitosti festivalu vědecko populárních filmů Techfilm 1995. Viz sken pozvánky. Pamatuji se na zdejší přednášku o internetu od zahraničního lektora, a také na to, že prohlížeč s grafickým rozhraním (Mosaic, Netscape, Explorer etc.) nebyl ještě na světě. K dokumentům webu se tehdy člověk dostával přes menu textového prohlížeče Lynx.
Ale to už jsou vyprávění starého zbrojnoše, kterým mladší generace nemůže rozumět. Občas se nad jejím vnímáním minulosti musím pousmát. Jako například včera při sledování pořadu ČT o médiích Newsroom ČT24. Na pozadí současné aféry Panama Papers se zde připomínaly jiné historické úniky informací. Redaktorka Linda Bartošová tento historický exkurs začala slovy: "Když Daniel Ellsberg v roce 1971 naskenoval a poskytl New York Times svá Pentagon Papers..."
Představa toho, jak Ellsberg v roce 1971 skenuje zcizené dokumenty, mne pobavila. Tehdy se neskenovalo, ale kopírovalo. Jenomže vyprávějte to generacím X, Y, Z, pro něž je digitální svět informací naprostou samozřejmostí, takže si jiný už neumějí představit.
Škoda, že se Linda Bartošová nezapsala do mého volného semináře o novinářských kauzách, když jsem byl ještě na fakultě. Možná by ji o případu Pentagon Papers něco více řekla moje prezentace, dodnes visící na fakultním webu.