26.3.2003 -
Jan Štern se mýlí, když v dnešním komentáři „Platíme za hříchy radních a politiků“ v Hospodářských novinách tvrdí, že „Po třech letech rada náhle (sic!) změnila stanovisko... (na smluvní uspořádání mezi investorem a držitelem licence)," a že rada „začala pod přímou pohrůžkou odebrání licence Američany tlačit ke změně smluvního uspořádání.“ Jak to bylo se správním řízením RRTV v letech 1996-1997 doopravdy, jsem už mnohokrát popisoval, například ještě v Britských listech pod titulkem Americký investor pláče na nesprávném hrobě. Na druhé straně, neshoduji se ani se „štěpánkovskou verzí“ případu, kterou jsem v roce 1999 připomínkoval rovněž v Britských listech v polemice Poznámky k deseti poznámkám Petra Štěpánka. Je to trochu složité čtení, ale kdo má zájem o proniknutí k základním faktům případu, nechť si poslouží.
24.3.2003 -
Válka o Irák vypukla brzy po půlnoci ve čtvrtek 20. března. Český prezident Václav Klaus se k situaci vyjádřil ve dvou rozhovorech. Jeden otiskl v pátek deník Hospodářské noviny, druhý vysílala tentýž den odpoledne česká redakce BBC. Co tomu asi říká Klausův poradce Ladislav Jakl? Vždyť ten jako novinář kdysi tvrdil, že Čro3 Vltava by prý nemusela existovat, když má tak málo poslouchačů. Přitom pohled na žebříček poslechovosti říká, že BBC je na tom ještě mnohem hůře než Vltava – drží jen jedno promile rozhlasového trhu. Pročpak Jakl nedoporučil svému prezidentovi stanici Impuls nebo Frekvenci 1? Že by přece jen někdy kvalita byla důležitější než kvantita a koláče mediálních agentur?
20.3.2003 - Po úterním vystoupení Hany Marvanové v ČT se na internetových stránkách ceskamedia.cz rozhořela vášnivá debata, zvláště na diskusním fóru k článku Petra Štěpánka. Debata se točí kolem otázky, kdo je odpovědný za nepovedenou novelu vysílacího zákona 301/95. Často se říká, že tu deregulaci vysílání tehdy zlobboval Vladimír Železný, ovšem nebylo tomu tak. Jako důkaz pro toto tvrzení jsem sáhl do svého archivu a pro zájemce připravil výtah z dobových prohlášení, která přijímání zákona provázela.
18.3.2003 - Zajímavou variantu řešení úhrady prohrané arbitráže dnes zmiňují Jana Havligerová a Josef Pravec v Hospodářských novinách. Alespoň část peněz by prý mohla dodat finanční skupina PPF za to, že se dostane k majetku po zkrachovalé IPB, který je v tzv. kajmanských fondech. Je tu však jeden háček, kajmanský majetek má stále v ruce ČSOB a stát se o něj asi bude soudit. Jak známo, PPF je dnes spolumajitelem televize Nova. I když to může být ze strany novinářů HN jen nepodložená spekulace, ta spekulace není bez zajímavosti. Vždyť jak krásně by se v novinách vyjímal titulek: PPF pomohla státu při arbitráži stejně jako Sazce při stavbě hokejové haly.
Možná by také stálo za to vyhledat v archivu Lidových novin článek Ladislava Jakla ze 13. listopadu 1995 "Zrnění snad nebude". Myslím, že Jakl dosti přesně popsal tehdejší situaci ve sněmovně, přičemž Martina Přibáně a Hanu Marvanovou představil jako zastánce "klasického negociačního obchodu: podpořte liberalizaci, především zrušení dodatečných licenčních podmínek i licenčního režimu pro kabelové a satelitní televize a my vám dáme ten druhý program (ČT)."
Média, Internet, TV Nova a já, je název knihy, v níž je výběr mé publicistické činnosti od roku 1990. O co jde, je možné se dozvědět zde v úvodu nebo tady v obsahu knihy. O lidech, které knížka zmiňuje, lze získat informaci ve jmenném a věcném rejstříku. Vydalo a distribuuje vydavatelství ISV v Praze, fax 02-24317402. Kniha je k dostání v prodejně Carolinum, Praha 1, Celetná 18.
Copyright © Milan Šmíd
