Aktuality Louče
329
zpět na Louč - komentuje svět žurnalistiky a médií          © Milan Šmíd
Louč sbírá informace z webů http://www.ceskenoviny.cz, www.idnes.cz, www.lidovky.cz, www.ihned.cz, www.denik.cz, irozhlas.cz, Echo24.cz, www.e15.cz, novinky.cz, a další zdroje...
O médiích a internetu se nechává informovat z webů www.mediar.cz, www.mediaguru.cz, www.ceskamedia.cz, www.digizone.cz, www.lupa.cz, duspiva.blogspot.com, www.mediainfo.cz (Newton), www.radiotv.cz, www.mam.cz, www.istrategie.cz, marketingsales.cz, www.mediahub.cz, www.parabola.cz, www.medialne.sk, www.strategie.sk, včetně odkazů z www.fekar.cz/media.
Britská média sleduje přes www.guardian.co.uk/media, německá média přes www.djw.de, data o francouzských médiích čerpá z www.strategies.fr, informace o evropské žurnalistice získává z www.ejc.nl, nebo z EJO - European Journalism Observatory, etické kodexy hledá přes ethicnet.uta.fi a nejrůznější audiovizuální statistiky na European Audiovisual Observatory

NA OKRAJ DNÍ 1.-30. 6. 2019... ARCHIV     TÉMATA
27. 6. 2019
Hlasování o vyslovení nedůvěry české vládě se včera protáhlo do dnešních ranních hodin (konec 4:23 hod.). Návrh opozičních stran - jak se očekávalo - neuspěl (pro 85 poslanců, proti 85, zdrželi se 12, omluveni 18).
Sedmnáctihodinová rozprava se stala příležitostí rozehrát politický spektákl pro veřejnost, do něhož vzrušení vnesla kromě jiných vystoupení ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (20 minut) nebo ministra kultury Antonína Staňka (30 minut).
To vše sledovaly na webu on-line servery novinky.cz, lidovky.cz,denik.cz, irozhlas.cz a také ČT24 která debatu přenášela v přímém přenosu, přerušeném ve 22 hodin pořadem Události komentáře.
Server idnes.cz - někdejší pionýr on-line zpravodajství - se omezil na průběžně aktualizovanou informaci.
x x x
Rada pro R a TV vysílání včera udělila licenci k provozování televizního vysílání programu CNN Prima News šířeného prostřednictvím vysílačů a prostřednictvím družice. Program má vysílat zpravodajství, publicistiku, magazíny a diskusní pořady, a to nejméně 16 hodin denně.
Před několika týdny jsem pro Mediažurnál sepsal na téma CNN Prima News širší materiál, s jehož zveřejněním však musím počkat do doby, než druhé letošní číslo Mediažurnálu vyjde. Snad to moc nezestárne..

| nahoru |

24. 6. 2019
titulní strany deníků 24.6.2019Nelze nekomentovat včerejší masové shromáždění na Letné zorganizované spolkem Milion chvilek pro demokracii.
Sešlo se tu kolem čtvrt milionu lidí, kteří chtěli veřejně projevit svoji nespokojenost s lidmi řídící a reprezentující náš stát.
Demonstrace byla profesionálně zorganizována, šest velkoplošných obrazovek rozmístěných po celé půlkilometrové délce pláně umožilo kontakt i se vzdáleným publikem.
Základní dramaturgie programu se nelišila od dramaturgie shromáždění předešlých, pohledy z výšky na shromážděné masy lidí byly působivé a vyvolávaly vzpomínky na listopad 1989.

Závěrečné slovo Mikuláše Mináře (na záznamu přenosu od 2:37:00, nebo 46:20 před koncem) však nijak nepřesvědčilo. Výzvy k pohotovosti, plány na další setkávání při významných výročích (21. srpna, 16. listopadu) návod na akci "Kroky k demokracii" 28. září, při níž by se mělo pochodovat či běhat, obecné apely na osobní zodpovědnost a obranu demokracie a závěrečný manifest plný morálních výzev, z nichž vybírám: "zajímej se, informuj se, co se děje na státní, ale i lokální úrovni, ověřuj si zdroje, naslouchej, jak to vidí druzí, respektuj je, vysvětluj, nepřesvědčuj, jednej, hledej co můžeš dělat, co ti vadí změň, tvoř, přijmi svojí odpovědnost, každý má svůj díl odpovědnosti na tom, jak společný prostor vypadá apod."

A tak mi přišlo trochu líto, že pozitivní energie davu, která byla schopna se shromáždit při nejmasovější demonstraci od listopadu 1989, možná přijde vniveč, protože zde chybí někdo, kdo by tuto energii zaměřil nejen k pohodlnému jednorázovému protestu a odmítnutí (demise Babiše, Děkujeme, odejděte), ale také k náročnějšímu a pracnějšímu prosazování realistických politických cílů (např. nabídka plánu B, výzva k aktivnímu angažmá v politických stranách, účasti ve volbách apod.).
Když píšu "realistických", mám na mysli respektování reality politického demokratického systému, v němž stále ještě žijeme, a který - na rozdíl od politického systému předchozího - nám na jedné straně dává šanci vyjádřit svoji nespokojenost na ulicích, ale na druhé straně od nás žádá, abychom respektovali výsledky svobodných voleb, v nichž se dostávají ke slovu i ti, kteří na ulice nechodí.
Když Mikuláš Minář v rozhovoru pro Aktuálně.cz na jedné straně říká: "Pokud by došlo k výměně premiéra, tak by byl splněn náš požadavek. A přesně to by zřejmě demonstrace ukončilo" a pak dodává "Nejsme žádný demonstrační spolek,", pak tím potvrzuje moje podezření, že je sice schopným marketérem a organizátorem veřejných shromáždění pečlivě dbajícím na svojí image skořicové barvy, ale že není tím člověkem, který by hnutí, jež svými akcemi vyvolal, také někam dovedl.

x x x
Po delší době jsem se opět setkal s tím, že reakcí na moje články jsou útoky ad hominem namísto argumentů ad rem. Beru to jako svého druhu poklonu svým textům, protože když jejich oponenti v nich nemohou nalézt nějakou chybu, na které by se mohli točit, pak se snaží alespoň zpochybnit morální profil či důvěryhodnost autora.
Stalo se mi to v těchto dnech jak v diskusích u článku Znásilňující migrant a česká média (s následnými reakcemi Znásilnění a novinářské bahno a Ještě ke Koudelkově novinářském bahnu), tak při opožděné reakci Petra Žantovského na moje rešerše týkající se udílení letošních Krameriových cen.
Oba výše uvedené příklady mají jedno společné: vkládají mi do úst myšlenky a závěry, které nebyly v mých textech vysloveny. Detaily dodám na vyžádání.
x x x
Doporučené čtení k současné situaci kolem ministryně spravedlnosti: Jaroslav Fenyk, Kdo se bojí Marie Benešové? a Jaroslav Spurný, Proč se bát Marie Benešové.

| nahoru |

21. 6. 2019
Mediální událostí týdne, která zasáhla i do politických debat, bylo přepadení šestnáctileté dívky na Litoměřicku migrantem z Afriky, který nezískal v Německu azyl a dočasně pobývá v Drážďanech. Rodokmen zprávy o incidentu a jejího dalšího šíření jsem se pokusil zmapovat ve zvláštním příspěvku Znásilňující migrant a česká média, k čemuž mě podnítilo porovnání způsobu reportování v Česku a Německu.
x x x
Bod číslo 192 schváleného pořadu 30. schůze Sněmovny "Výroční zpráva o činnosti České televize v roce 2016" opět nebyl projednán. Jednoduše na něj nevybyl čas, přestože se do debaty přihlásil jen jeden řečník, poslanec KSČM Jiří Valenta.
A tak si poslanci ponechali stále otevřenou cestu k opětovnému neschválení výroční zprávy, která by měla za následek odvolání celé Rady České televize.
x x x
Fotografové deníku Blesk si v minulých dnech vychutnávali příchody celebrit na oslavy narozenin Václava Klause a Karla Gotta.
Václav Klaus slavil své 78. narozeniny ve středu 19. června v prostorách IVK. Karel Gott pozval hosty na dnešní oslavu svých osmdesátin do divadla na Jezerce.

| nahoru |

17. 6. 2019
Kandidatura Michala Semína do Rady ČTK (viz předchozí informaci ze 7.6.) se stala žhavým politickým tématem, když předseda ČSSD Hamáček dnes sdělil prostřednictvím médií svému koaličnímu partnerovi, že pokud poslanci ANO podpoří Semína, nemá smysl v koalici pokračovat (při předchozím hlasování poslanci ANO údajně dostali od Jaroslava Faltýnka pokyn Semína podporovat, proto dostal nejvíce hlasů).
x x x
Spolumajitel společnosti Our Media, která je vydavatelem Parlamentních listů, Michal Voráček poskytl rozhovor serveru Hlídací pes.
Podle Voráčka jsou Parlamentní listy „svého druhu veřejnoprávní médium (...) Díky nim vidíme, jaké jsou názory ve veřejném prostoru, jak lidé přemýšlejí. (...) Podle mého názoru je to vrcholně demokratické médium. Všichni by měli být vděční a velebit Parlamentní listy, podívat se na ně a vnímat, jaké jsou ve společnosti názory a na co si musíme dát pozor. Ukazuje to, jak se chová populace.“
Voráček by ovšem měl vědět, že chování populace se do jisté míry řídí tím, jaké dostává informace. A jestliže Parlamentní listy dodávají populaci informace zkreslené nebo deformované klikbajtovými titulky, pak si musíme dát pozor nejen na to, jaké jsou ve společnosti názory, ale také na to, na základě jakých informací vznikají. Takže tenhle Voráčkův pokus o vyvléknutí se ze zodpovědnosti vydavatele neberu.
x x x
Pro Týdeník Rozhlas jsem sepsal pravidelný komentář na téma "Média a společnost", což je jakási úvaha o nezbytnosti sebereflexe, jejíž poslední věta je tak trochu směrována k lidem v České televizi.

| nahoru |

9. 6. 2019
Jako chytrá horákyně rozhodl Ústavní soud v případu ústavní stížnosti Jaroslava Kmenty. Kmenta si stěžoval na rozhodnutí soudu, jenž potvrdil platnost udělení pořádkové pokuty (původně 20 000 Kč, později 3000 Kč) od jedné z našich rozvědek ÚZSI za to, že se Kmenta opakovaně nedostavoval k podání vysvětlení k článku Tajné operace Andreje B.

Kmentovu stížnost Ústavní soud sice odmítl, nicméně v nálezu hájí svobodu médií: "Orgány činné v trestním řízení, jako všechny orgány veřejné moci, se musí vyvarovat postupu, který by ohrožoval svobodu slova a právo novináře na ochranu svých zdrojů."
Původní pokuta 20 000 Kč byla "neadekvátní a neproporcionální", což dalo svým způsobem za pravdu Kmentovi, který si stěžoval na šikanózní jednání ze strany ÚZSI.

x x x
Útok na novopečeného člena Rady ČTK Ladislava Jakla v pražském metru, kterým se zabývala i Sněmovna, má pokračování. Policii a médiím se přihlásil člověk, který Jakla napadl, ovšem zpočátku jen verbálně (kripl Jakl), protože nakonec tu první ránu dal prý Jakl.
Nejpodrobnější popis incidentu přinesl Deník N v rozhovoru s útočníkem, který se přihlásil, přestože nemusel, protože "média přebírají informace od něj a vydávají je za pravdu... A není pravda to, jak to popisuje".
Například útočník Daniel R. (29 let, datový analytik) byl sám, jen s přítelkyní, nestál nad sedícím Jaklem, který tvrdí, že ho napadli dva muži. V rozhovoru přiznal, že hlasitý verbální útok na Jakla "dělat neměl," a že ho lituje.

Média se opět rozdělila. Na jedné straně Respekt se soustřeďuje na motivy Daniela R. a na rozpory ve svědectví Jakla a Daniela R. Na straně druhé MF Dnes dala do titulku Pohádka, říká radní.
Takže teď už můžeme jen tiše doufat, že se přihlásí další svědci, kteří by nám podobně, jako v případě Feriho, sdělili, jak to vlastně bylo.

x x x
Česká republika není Slovensko. V České republice se nebude měnit vláda na základě demonstrací,“ řekl premiér Andrej Babiš v sobotu 6. června při odpolední diskusi se slovenským premiérem Peterem Pellegrinim na konferenci GLOBSEC v Bratislavě.

| nahoru |

7. 6. 2019
Úterní shromáždění svolané na 4. června zaplnilo celý Václavák - mediálně 120 tisíc lidí, dle vnitra o něco méně, vše v klidu a ukázněně - jako v listopadu 1989.
Projevy a kulturní program byly opět dramaturgicky zvládnuté - zapojili se respektovaní umělci. Jen ten program politický mi v celé akci zkrátka nějak chybí (pokud není hlavním cílem vstup organizátorů do politického života)
Co asi nabídne Mikuláš Minář demonstrujícím 26. června na Letné? Jestli si myslí, že lze zopakovat dramaturgii, která se v listopadu 1989 osvědčila, tak se mýlí. Žijeme v jiné době, v demokratickém politickém systému, máme volby, tam se rozhoduje.
Nicméně rostoucí konto na transparentním účtu spolku Milion chvilek je důkazem, že nespokojenost s vládou není jen věcí pražské kavárny.
x x x
Zpráva o tom, že v Jablonném nad Orlicí nabízeli neznámí mladíci lidem, aby jeli do Prahy demonstrovat, že jim zaplatí cestu, stravu a tisíc korun odměny, se přes Břetislava Olšera dostala na Facebook KSČM.
Deník N však zjistil autora této vymyšlené informace, který se novinářům vymluvil na to, že nemůže za šíření řetězového mailu, který vznikl ze soukromého sdělení jeho příteli. KSČM odkaz později stáhla.
Jak uvádějí výzkumy - řetězové maily jsou sociálními sítěmi seniorů, kteří to s FB a Twitterem moc neumí.
x x x
Předseda KSČM Vojtěch Filip v rozhovoru pro Radiožurnál potvrdil, že je veliký mimoň, co se týče znalosti práce médií.
Například netuší, že provoz ČTK není hrazený z veřejných prostředků. Ze svého původního návrhu, podle něhož by se novináři v médiích měli volit, rychle vycouval, prý šlo o nadsázku a upoutání pozornosti. Přesto však chce na návrhu zákona přes léto pracovat.
x x x
Poté, co byla v dubnu do Rady ČTK za odcházejícího Vladimíra Cisára zvolena exministryně Michaela Marksová, nyní Sněmovna rozhoduje, kdo nahradí V Radě ČTK další dva odcházející členy Augustina a Heikenwäldera.
Kandidáti jsou čtyři: bývalý novinář David Soukup, bývalý předseda Rady Tomáš Mrázek, ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky Josef Šlerka a činovník spolku Akce D.O.S.T. Michal Semín.
Při hlasování ve středu 5, června žádný z nich nedostal dostatečný počet hlasů, ovšem nejvíce jich posbíral Michal Semín. Situaci v mediálních radách přehledně zpracoval Robert Břešťan z Hlídacího psa.
x x x
Do Prahy prý dorazil další audit z Bruselu, který se týká zemědělských dotací. Tentokráte za přísných bezpečnostních opatřeních, aby se k jeho textu nedostali novináři.

| nahoru |

3. 6. 2019
titulní strany 1.6.2019Pokus o shrnutí mediálních výstupů současné politické kauzy "zpráva o auditu a Andrej Babiš".
Její počátky jsem popsal v aktualitách Louče loni v prosinci. Podnět Evropské komisi kvůli nedovolenému střetu zájmu podala Transparency International.
EK si nechala od právní služby udělat analýzu, která se přes The Guardian a Le Monde dostala do Česka a také do Evropského parlamentu, který na 12. prosince zařadil do programu jednací bod "Střet zájmů a ochrana rozpočtu EU v České republice."
Komise pak rozhodla, že v lednu provede hloubkový audit. Tolik historie.
x x x
A nyní současnost. Na zprávu o auditu se čekalo řadu týdnů. Aby média na ni nezapomněla, o to se starala například Transparency International, která 6.května zveřejnila dopis komisaře Oettingera, což vyvolalo sérii zpráv o tom, že Agrofertu byly pozastaveny dotace EU.
Na paty Babišovi šlapali také Piráti a opozice, kteří se pokoušeli koncem dubna zařadit na mimořádnou schůzi Sněmovny bod "Žádost Evropské komisi o zveřejnění závěru šetření střetu zájmů premiéra Andreje Babiše." Marně, protože pořad mimořádné schůze se nepodařilo schválit.

V polovině května už bylo jasno, že zveřejnění zprávy o auditu se do data konání eurovoleb nedočkáme. Zpráva nakonec dorazila na Ministerstvo financí a na Ministerstvo pro místní rozvoj s datem 29. května

Vše pak začalo v pátek 31. května, kdy Hospodářské noviny ráno v 9:05 a současně také server neovlivni.cz zveřejnily informaci, že Česko by mělo vrátit do Bruselu téměř půl miliardy Kč.
Seznam Zprávy k tématu spustil v 9:45 on-line zpravodajství. V půl druhé zprávu vydala ČTK.
Premiér Babiš na zprávy zareagoval ještě před polednem emotivním projevem ve Sněmovně.

Rád si nechám vysvětlit, kdo první upozornil na originál předběžné zprávy o auditu odkazem na web pro sdílení dokumentů scribd.com a také, kdo ho sem umístil (upload je označen jako "newsroom").

K večeru (20:54) Deník N oznámil, že zprávu má k dispozici a zveřejnil první komentář.
Server info.cz nechtěl zůstat pozadu a také on - podobně jako HN a Deník N - tvrdil (21:26) že jeho zpráva je "exkluzivní". Do soboty se přidávala další média.
Ještě v pátek před půlnocí převedl Michal Bláha na hlidacstatu.cz dokument do textové podoby.

Reakce Andreje Babiše a jeho lidí se neomezila na polední vystoupení ve Sněmovně. Obdivuhodný výkon podala ministryně financí Alena Schillerová, která svoji mantru, že je třeba vyčkat, a teprve pak vše poběží podle zákona, opakovala celý pátek všem médiím. Večer třikrát živě vystoupila v televizi: v Událostech ČT, o půl hodiny později v Televizních novinách TV Nova a ještě po desáté hodině v Událostech komentářích

Ani Andrej Babiš nelenil. Poté, co spěšně opustil v poledne Sněmovnu, poskytl odpoledne rozhovor Janu Pokornému v pořadu "20 minut Radiožurnálu. Další rozhovor vyšel v sobotním vydání deníku Právo. Kromě jiného zde Babiš oznámil: "Pokud budu obžalován, k čemuž není nejmenší důvod, tak platí, že nebudu rezignovat."
Zvláštní komentář by vyžadovaly i Babišovy reakce na sociálních sítích řízené jeho týmem, ať už jde o sdílení podpůrné reakce od paní, která opisovala od jiné paní, a ta zase přebírala oslavné pasáže z Lidovek, nebo o tradiční Čau lidi (Ještě dejchám, i když mi to někteří nepřejou), nebo zveřejnění měsíc starého dopisu od Donalda Trumpa ("v den, kdy do mě kopou, takový dopis potěší").
Společnost Agrofert reagovala včera tiskovou zprávou, v níž se ohrazuje proti dezinterpretacím zprávy EK.

x x x
Otázkou je, zda a jak se kauza projeví na další ze série demonstrací, která by se měla v úterý konat opět v Praze.
V této souvislosti stojí za zhlédnutí nedělní Partie televize Prima, v níž se ministryně Marie Benešová utkala s Jiřím Pospíšilem.
Přestože se snažím o pochopení jejích postojů a jejího chování, výrok "Je zajímavé, kdo ty demonstrace platí. Jsou tam plazmové obrazovky, je tam ozvučení, pořádají se tam koncerty, ty taky něco stojí, takže to na mě dělá takový nepříjemný dojem." ji pro mne diskvalifikuje jako veřejného činitele, v něhož mohu mít důvěru.
Měla by totiž vědět, že existuje transparentní účet spolku Milion Chvilek, kde by mohla zjistit, že ty peníze pocházejí od obyčejných občanů, kterým "to není jedno."

| nahoru |


| starší aktuality | novější aktuality |

CHRONOLOGICKÝ ARCHIV | TEMATICKÝ ARCHIV (do roku 2004)

Copyright © Milan Šmíd

NAVRCHOLU.cz