Louč 294 - aktuality

Aktuality Louče
294

zpět na Louč - komentuje svět žurnalistiky a médií © Milan Šmíd

Louč sbírá informace z webů www.mediar.cz, www.mediaguru.cz, www.digizone.cz, www.lupa.cz, duspiva.blogspot.com, www.mediainfo.cz (Newton), www.radiotv.cz, www.mam.cz, www.istrategie.cz, marketingsales.cz, www.parabola.cz, www.medialne.sk, www.strategie.sk, včetně odkazů z www.fekar.cz/media.
Britská média sleduje přes www.guardian.co.uk/media, německá média přes www.jonet.org, data o francouzských médiích čerpá z www.strategies.fr, informace o evropské žurnalistice získává z www.ejc.nl, nebo z EJO - European Journalism Observatory, etické kodexy hledá přes ethicnet.uta.fi a nejrůznější audiovizuální statistiky na European Audiovisual Observatory

NA OKRAJ DNÍ 1.-31. 7. 2016...

ARCHIV TÉMATA

29. 7. 2016

V úvodníku ze 27. července, který následoval po zavraždění kněze Jacquese Hamela (86) v kostele v Saint-Etienne-du-Rouvray dvěma islámistickými výrostky (19 a 20 let), francouzský prestižní deník Le Monde oznámil svým čtenářům, že přestane publikovat fotografie teroristů, "aby se vyhnul možným důsledkům jejich posmrtné glorifikace."
Někteří lidé si to špatně vyložili tak, že se teroristům zatrhne tipec mlčením médií o jejich činech. Na toto téma se pak rozvinula debata, zda a v jakém rozsahu o teroru informovat, aby se mu nedělala reklama. Jan Lipold nadepsal svůj komentář na Aktuálně.cz: "Reklamu teroristům nedělají média, ale obžerství na sociálních sítích."

x x x

Pravomocné potvrzení osvobozujícího rozsudku nad zdravotní sestrou Věrou Marešovou, obviněnou ze šestinásobné vraždy v rumburské nemocnici, připomnělo profesionální selhání médií, která sice presumpci neviny jakž takž dodržovala v textu zpráv, ovšem v titulcích jim bylo všechno jasné: "sestra smrt zabíjela, aby si ulehčila práci." Také tady použiji citaci Jana Lipolda: "princip „sestra Smrt“ je (pro média) varováním, aby napřed počítala do pěti a neopouštěla kvůli emocím úctu k faktům a rozlišování. Může se to, alespoň ze začátku, trochu hůř prodávat, ale osvojit si třeštění sociálních sítí by byl jejich konec. Mají v popisu práce uklízet nepořádek po Facebooku, ne se ho pokoušet překřičet."

x x x

Jindřich Šídlo odchází z Hospodářských novin do Seznamu.cz, kde má posílit - jak uvádí Ondřej Aust v Mediáři - interní redakci videozpravodajství. Podle mého názoru je Šídla jako jednoho z nejlepších glosátorů českého politického života pro video škoda; jeho síla a kvalita je v psaných materiálech. V této souvislosti se nabízí úvaha: že by bylo něco pravdy na pověstech o prodeji Economie? Ať už to dopadne jakkoli, od září internetoví diskutéři už nebudou moci Šídlovi předhazovat, že je "bakalův novinář".

x x x

Seznam zatčených novinářů a zakázaných médií v Turecku je deprimující. Někteří ze zadržených jsou později propouštěni poté, co soud posoudil jejich minulé i současné mediální výstupy (včetně tweetů v noci z 15. na 16. července). Obvinění zde čelí otázkám, zda "uznávají, že FETÖ je teroristická organizace, která má v médiích své filiálky."
Pro informaci: FETÖ neboli „Fethullahova teroristická organizace,“ odkazující na odpadlíka Fethullaha Gülena, je konstruktem vlády, která se tímto názvem snaží dehonestovat hnutí Hizmet (služba). Silně mi to připomíná stranické i pracovně politické prověrky v ČSSR z roku 1970: "Uznáváte, že v Československu byla v roce 1968 kontrarevoluce a srpnová okupace byla bratrskou pomocí?"

x x x

Německá kancléřka Angela Merkelová po předčasném návratu z dovolené na tiskové konferenci ve čtvrtek 28. července se vrátila ke svému "Wir schaffen das," které jí tak často vyčítají. Tentokráte k tomu dodala: "neříkala jsem, že to bude lehký úkol, ale i dnes jsem přesvědčená, že Německo tento celonárodní úkol může zvládnout." Komentáře německých médií byly zdrženlivé, kritika se soustředila na absenci konkrétnějších opatření ve prospěch bezpečnosti německých občanů, než jaké uvedl devítibodový plán.

| nahoru |

25. 7. 2016

V Německu to začíná být vážné. Nikoli kvůli včerejšímu teroristickému činu v Ansbachu, který si vyžádal zatím jen život sebevražedného atentátníka (27tiletý syrský asylant, 12 zraněných), neboť až dosud ty činy páchali izolovaní frustrovaní jedinci. Ale kvůli náladě strachu, kterou takové činy vyvolávají, a která může nebezpečně otrávit politickou diskusi a prohloubit existující příkopy uvnitř společnosti. V této souvislosti nabízím starší úvahu Politik tváří v tvář terorismu o tom, jak teroru "německého podzimu 1977" čelil Helmut Schmidt a národ nerozděloval, ale sjednocoval.

| nahoru |

24. 7. 2016

Téměř polovina prázdnin a okurková sezóna v nedohlednu. V pátek 22. července se odehrál (po Nice a Würzburgu) již třetí násilný čin v Evropě v časovém rozmezí osmi dnů, když osmnáctiletý Němec iránského původu zastřelil v Mnichově v blízkosti olympijského nákupního centra OEZ devět osob. Původní hypotéza možného teroristického útoku islamistů vycházející z možné existence tří pachatelů se promítla i do zvláštního zpravodajství televizních zpravodajských kanálů i sobotních tištěných deníků. Teprve dvě hodiny po půlnoci, kdy se pachatel zastřelil (byl zastřelen?), policie oznámila, že šlo o čin osamělého pachatele s psychickými problémy. Zatím není jasné, zda skutečnost, že Ali David Sonboly provedl svůj zločin přesně v den, kdy před pěti lety norský masový vrah Breivik zavraždil v Norsku 77 lidí, byla náhoda nebo záměr.

x x x

Dodatek k informaci o pobodané rodině v letovisku francouzských Alp: Jak později uvedl místní tisk, útok Mohameda Boufarkouche na ženu a její tři děti prý vyprovokoval manžel oběti nevhodným gestem směřující k Mohamedově ženě, popsaným jako "le geste de se gratter au niveau de l’entrejambe par-dessus son short." (poškrábání v rozkroku přes své šortky?). Zkrátka jeden z pošuků, kterých kolem nás pobíhá na tucty, nicméně v českých médiích jako příklad islamistického teroru.

x x x

Jeden (či jedna, neboť jde o ženu v procesu předělávání na muže) takový pošuk ubodal v Tescu na Novém Smíchově ve čtvrtek 21. července nic netušící 54tiletou zákaznici. Pachatelku krátce před tím propustili z Bohnic; o jejích psychických problémech a vražedných choutkách se vědělo již dříve.

x x x

Zážitky z víkendové četby: Stalo se, že jsem se přes cizí odkaz dostal k diskusi pod vyjádřením Václava Klause mladšího na facebooku s tímto zněním: "V sousední zemi se vraždí, v sousední zemi už nemůžete jet vlakem. Dnes byly v Mnichově zavřeny všechny bary a restaurace. Preventivně. Všichni mají být doma a třást se strachy. Tohle je svět jaký chcete pro sebe a své děti? Nevidím jinou cestu než vypadnout z Evropské unie a tvrdě kontrolovat vlastní hranice. I za cenu, že o třetinu zchudneme." Nejen z Klausova siláckého a alarmistického vyjádření, ale i z následné diskuse (přes 600 diskutujících) na mne padla těžká deprese. Naštěstí česká média nabízejí i jiné texty, jejichž víkendovým čtením jsem se odreagoval.
Byly mezi ním rozhovory se Zdeňkem Kudrnou ("Unie je v situaci, kdy osmadvacet kočích práská bičem, aby se ti bruselští koně už někam vydali, ale zároveň drží opratě tak, aby se koně nemohli pohnout".) a Hayato Okamurou ("Není v ničích silách pomoci všem lidem v nouzi na celém světě. Ani bohatá a vyspělá Evropa nemá kapacitu přijmout všechny uprchlíky, kteří by to potřebovali. Úkolem svědomitých a odpovědných politiků je rozhodnout, co je přiměřené a únosné (...) Recept na to není jednoduchý (...) Přesto i v této situaci lze jednat solidně, lidsky.").
Balzámem na duši byla i úvaha Martina Jaroše o "uprchlících, multikulti, sluníčkách a měsíčcích" ("Nerozdělujme se a neplácejme si po ramenou, jak jsou ti druzí (Zemanovci či havloidi, jak chcete) pitomí. Spolupracujme. Jsme Češi, jsme Evropané, musíme najít to nejlepší v racionální diskusi.)
A také po delší době text Václava Bělohradského, s nímž mohu v zásadě souhlasit: esej "Může být EU jako národní státy?" v Orientaci LN končící úvahou o třech bludech střední Evropy: "Za prvé, stále se vracející bludná víra, že spása přijde z nějakého neznečištěného vnějšku politiky (...) Za druhé, etnická, nikoli politická definice národa". Třetím bludem je pak "kontrapozice elitní „kultury na stupínku“ a zpotvořené masové „kultury pod stupínkem“, o níž elity na stupínku mluví s pohrdáním (...) Oba póly tohoto napětí si totiž snadno zdůvodní neliberální demokracii – jedni proto, že těm na stupínku nerozumějí, mají je za parazity veřejných rozpočtů, dotované žvanily, a druzí proto, že těmi prvními pohrdají jako manipulovanými hlupáky, kteří si vždy zvolí špatně své vůdce."

| nahoru |

19. 7. 2016

Víkend v médiích zdramatizoval neúspěšný pokus o vojenský puč v Turecku (v noci z pátku 15. na sobotu 16. července). Jako obvykle se na internetu vyrojily tucty českých ředitelů zeměkoule s názorem, jak to mělo být, jak to vlastně bylo a jak to dál bude.
Například v rozhovoru PL "Převrat dle Štěpána Kotrby" dotyčný Štěpán Kotrba kromě návodu, jak udělat úspěšný puč (Pučisté se nesmí bát mrtvol), zde předpovídá, že "Osman zvítězí v celé Evropě."

turecký prezident Erdogan mluví k národu v tureckém CNN

Já však dávám přednost lidem, kteří o věci něco vědí; za všechny jmenuji politologa Emila Aslana (Kdyby puč uspěl, Turecku by hrozila občanská válka) nebo turkologa Tomáše Laně.
Nicméně náhled do oficiálních tureckých médií není nijak povzbuzující: davem lynčovaní vojáci, zmlácení generálové, masové čistky, tažení proti soudcům podle (předem připravených?) seznamů. Na tom nic nemění umírněné zpravodajství prorežimního Daily Sabah. Mám na mysli tento komentář, přesvědčující nás, že to, co se nyní v Turecku děje, je stále v mantinelech demokracie.
Jak správně poznamenal Filip Rožánek "Obsazení televize při moderním puči nestačí". Prezident Erdogan se dostal do éteru přes soukromé stanice a mobilní telefon.

x x x

tweet BBC o Wurzburgu - skutečný počet obětí: 5

A je to tady. Antiislamistické weby mohou jásat. Až dosud páchali teroristické útoky muslimové s občanstvím evropských států. V bavorském Würzburgu to byl včera večer afghánský přistěhovalec, který zaútočil nožem a sekerou ve vlaku na cestující, přičemž zranil pět osob, z toho čtyři těžce. ISIS přes svoji agenturu Amaq zveřejnil video, na němž se sedmnáctiletý Muhammad Riyad prohlašuje za "vojáka kalifátu." Proč si Muhammad vybral za oběti rodinu z Hongkongu, to už nám nesdělí, policie ho zastřelila.
Stalo se už pravidlem, že rychlost informace bývá na úkor její přesnosti. V tomto případě tomu podlehla i BBC (následně i ČTK), když na twitteru uvedla, že počet zraněných byl dvacet (špatně vyložená tiskovka, kde se pravilo, že zbývajících dvacet cestujících místního vlaku utrpělo šok). To ovšem nebránilo J.X.Doležalovi, aby do světa vypustil dezinformaci, aniž ji později opravil.

x x x

Aby toho nebylo málo, objevil se dnes další příklad mediální dozvukové komory deformující původní informaci. A to, když česká média převzala zprávu z britského bulváru Daily Mail s dramatickým titulkem: "Dívka bojuje o život poté, co její matka a tři děti byly pobodány v francouzském letovisku za to že byly "spoře oblečené." I když motiv "spoře oblečené rodiny" je pravděpodobný, nebyl však zatím potvrzen. Kdyby se novináři drželi původního zdroje, kterým je zpravodajství o události na webu regionálního listu Le Dauphine, našli by tam nejen vyjádření prokurátora, že motiv se stále hledá. Kromě toho zatím není známo, jaký je vztah útočníka a obětí; z místního zpravodajství vyplývá, že šlo o dvě rodiny, které se znaly a stýkaly od začátku týdne. K útoku došlo při snídani a není vyloučeno, že šlo o hádku mezi muslimy. Několik hodin se hledala vražedná zbraň. Našla se, byl to kapesní nůž. Zkrátka islámská hrozba Evropě pro Parlamentní listy jako vyšitá. (Pro šéfredaktora MF Dnes Jaroslava Plesla bez jakýchkoli pochyb.)

x x x

Za zmínku a za přečtění stojí rozhovor s mediálním analytikem Václavem Štětkou "Blížíme se světu bez profesionálních novinářů."

| nahoru |

15. 7. 2016

titulní strany českých deníků 15. července 2016

Teroristický čin dalšího šílence, jenž si jako zbraň proti lidstvu vybral náklaďák, si 14. července po desáté hodině večer ve francouzské Nice vyžádal více než 80 obětí, zraněné v to nepočítaje. Z hlediska médií mne zaujal propastný rozdíl mezi titulními stranami dnešních deníků doma a v zahraničí. Jedině v Blesku se tragedie v Nice dostala na první stranu. Že by deníky už předem opouštěly své tištěné verze ve prospěch těch internetových? Nebo se to doopravdy do uzávěrky nedalo stihnout?
A ještě jedna věc ve vztahu k médiím tady stojí za zmínku: jak často se v průběhu času dostávaly na web nepodložené pověsti a nepřesné informace, které se teprve následně uváděly na pravou míru. Kdyby si někdo dal práci, mohla by to být zajímavá případová studie, která by potvrdila názor Stephena J. A. Warda, jenž tvrdí, že "hodnoty on-line žurnalistiky se posunuly z tradičních postulátů "přesnost, ověřování před zveřejněním, vyváženost, nestrannost, selekce podstatného" směrem k "okamžitosti, zaujatosti, k využívání nežurnalistických zdrojů a k dodatečným opravám."" O šíření nepodložených pověstí a fám vznikla také zajímavá studie Analysing How People Orient to and Spread Rumours in Social Media.

x x x

Tak nevím, kdo si zaslouží větší kritiku a odsouzení. Zda poslankyně ČSSD Pavlína Nytrová, která ve středu 13. července v debatě o novele zákona č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství, pronesla ve Sněmovně řeč plnou nedoložených výmyslů o LGBT komunitě, nebo ti, kteří ji namísto věcné argumentace začali vulgárně nadávat.
Při tom by stačilo její argumenty a internetové zdroje jeden za druhým v klidu vyvracet a uvádět na pravou míru. Například o tzv. "pedofilní straně" v Nizozemsku. Žádná taková neexistuje. Ano, v roce 2006 aktivista Ad van den Berg založil stranu, jejíž cílem bylo snížit zákonný limit pro sex ze 16 na 12 let. Podařilo se mu ji dokonce registrovat k volbám, nicméně tato strana "Bratrské lásky, svobody a rozmanitosti" PNVD, která měla údajně jen tři veřejně známé členy, nakonec - ke smutku médií, jimž poskytovala skandální témata - v roce 2010 zanikla. (Viz také wikipedický odkaz v angličtině). Nebo o "Severoamerické společnosti pro lásku mužů a chlapců", obskurním spolku, od něhož se samotní gayové distancují, a ne že "tuto skupinu je možné vidět včetně přehlídek, ve většině přehlídek homosexuálů po celých Spojených státech," jak poslankyně tvrdila ve včerejších Událostech komentářích.
Na jedné straně jsem schopen tolerovat, když se někdo "řídí srdcem" a zastává ne příliš přátelský postoj vůči homosexualitě. Co však u paní Nytrové - a také u dalších politiků (senátorem Velebou a hradním pánem počínaje, četnými poslanci a hejtmanem Haškem konče) - tolerovat neumím a nemohu, je neschopnost vyhodnocovat zdroje informací na webu a tím přispívat k šíření polopravd a bludů. Už jednou jsem se k tomu na Louči v glose Chronologie jednoho prezidentského úletu vyjadřoval: „Bylo to na internetu, tak to bude pravda.“ Pokud mají takový postoj k informačním zdrojům na webu naši vrcholní politici, začínám mít o tuto republiku strach.

| nahoru |

13. 7. 2016

Názorný příklad globalizace: Hra pro chytré mobilní telefony Pokémon Go byla oficiálně zveřejněna začátkem tohoto měsíce, údajně 6. července. O týden později, 13. července, pak český bulvár přichází s titulkem: "Češi loví Pokémony jako zběsilí: Hra u nás nevyšla, i tak si k ní našli cestu".
Některé detaily o hře našly cestu do našich médií už 11. července ("Mladí lidé vyrážejí ven. Neláká je čerstvý vzduch, ale chytání pokémonů v nové aplikaci"), první recenze 7. července ("Niantic narouboval pokémony na legendární hru Ingress a vznikl Pokémon GO. Vtrhnou geekové zase do měst?")
Původním Pokemonům trvalo tři roky, než se dostaly do Česka. Louč si jich všimla před 16 lety, když byli na cestě k dětem na obrazovkách televize Nova.

x x x

Pro úplnost několik dat z uplynulého víkendu, která zaznamenala česká média:

Ve finále Mistrovství Evropy v kopané Portugalci porazili domácí francouzské hráče v prodloužení 1:0. Mediálním hitem se stala můra na čele zraněného Cristiana Ronalda.

Křišťálový globus za nejlepší film festivalu v Karlových Varech získal maďarský snímek Rodinné štěstí.

Wimbledon letos vyhráli staronoví vítězové Serena Williamsová a Andy Murray, ten vyřadil Tomáše Berdycha v semifinále.

| nahoru |

8. 7. 2016

Pět mrtvých a sedm zraněných - to je výsledek zákeřné střelby ze zálohy v Dallasu 6. července na policisty, kteří udržovali pořádek na demonstraci protestující proti policejním zásahům končícím smrtí černošských podezřelých. Poslední kapkou do kotle rozbouřených vášní byla dvě videa.
Na tom prvním policista střílí do ležícího Altona Sterlinga, jenž se vzpouzel policejnímu zákroku, aniž však sáhl po zbrani, kterou měl v kapse. Tím druhým byl záznam umírajícího Philando Castilea, který pořídila jeho přítelkyně a zveřejnila na webu. Castile byl vyšetřován pro dopravní přestupek, policista ze strachu před tím, že místo dokladů sahá po zbrani, na něj vystřelil. Kromě toho list Washington Post zveřejnil statistiku obětí policejních zásahů v roce 2016, mezi nimiž převažují černošští občané.
Otázkou je, do jaké míry informace médií přispěly k této výbušné situaci. Před 24 lety jeden incident policejního násilí (napadení Rodney Kinga) a nepotrestání viníků vedly k rasovým bouřím, na jejichž konci bylo 55 obětí. Tehdy olej do ohně přilévala tradiční média, hlavně televizní zpravodajské kanály. Dnes na to stačí sociální sítě a web.

x x x

Ve Varšavě dnes začalo dvoudenní zasedání NATO na nejvyšší úrovni, které by mělo demonstrovat jednotu a obranychopnost aliance s jasným podtextem - dát najevo Rusku, že silová řešení problémů východu Evropy mohou narazit, a že lepší by byl dialog. Summitu se za Česko účastní prezident Zeman s příslušnými ministry vlády. Zde na rodinném foto.

x x x

O účastnících finále fotbalového mistrovství Evropy je rozhodnuto: Portugalsko (vyřadilo Wales) proti Francii (porazilo Německo).

| nahoru |

1. 7. 2016

Prezidentské volby v Rakousku se budou opakovat. Rozhodl to rakouský Ústavní soud, který zjistil, že „v mnoha okresech došlo při provádění korespondenční volby k nezákonnostem.“ Jak z tiskové zprávy a ohlasů vyplývá, šlo spíše o nedodržování předepsaných postupů než o úmysl, ale Ústavní soud byl v tomto ohledu přísný: „Zákony, kterými se řídí volba, se musí rigorózně dodržovat. To by mělo vyloučit zneužití a manipulace.“

x x x

Dnešním dnem odstartovalo šestiměsíční slovenské předsednictvo Rady Evropské unie. Poprvé... a naposled??? Při 27 členských zemích EU by Slovensko mělo přijít na řadu zas až v roce 2030.

x x x

Jako každý rok v tuto dobu média mají své stálice, mezi něž patří Wimbledon a Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary. Letos se pro něj nepodařilo sehnat známou filmovou hvězdu, takže tradiční cenu dostane herec vedlejších rolí (dvakrát oskarová nominace) Willem Dafoe.

x x x

Jako každý rok, americké velvyslanectví v týdenním předstihu 29. června uspořádalo recepci ke Dni nezávislosti (4. července). Miloš Čermák na ni přivedl celou rodinu a neodpustil si twitterový vtípek.

| nahoru |

| starší aktuality | novější aktuality |

CHRONOLOGICKÝ ARCHIV | TEMATICKÝ ARCHIV (do roku 2004)