Aktuality Louče
380
zpět na Louč - komentuje svět žurnalistiky a médií          © Milan Šmíd
Louč v mezích časových kapacit a finančních možností sleduje
ceskenoviny.cz, denikn.cz, irozhlas.cz, www.idnes.cz, www.lidovky.cz, www.ihned.cz, www.denik.cz, novinky.cz, www.e15.cz, respekt.cz, Echo24.cz, info.cz, voxpot.cz a další zdroje...
O médiích a internetu se nechává informovat z webů
www.mediar.cz, www.mediaguru.cz, www.lupa.cz, www.digizone.cz, www.radiotv.cz, www.mam.cz, www.mediahub.cz, www.parabola.cz, satcentrum.com, www.medialne.sk, www.strategie.sk, www.mediainfo.cz (Newton), včetně odkazů z www.fekar.cz/media.

NA OKRAJ DNÍ 1.-30. 9. 2023... ARCHIV     TÉMATA
28. 9. 2023
Odcházející ředitel ČT Petr Dvořák měl 26. září nekonfliktní "rozlučkový" rozhovor na Interview ČT24 s Martinem Jonášem. "Předám televizi, která si 12 let dokázala udržet respekt a nezávislost."
S odvoláním na své kybernetické vzdělání také řekl: "...na Gaussově křivce 20 lidí Českou televizi zcela bezmezně miluje. Přibližně 60 % těch lidí ji vnímá pozitivně, nebo mírně pozitivně nebo mírně negativně a 20 % ji bude vždy z pohledu svého založení, z pohledu své politické preference, z pohledu i toho, v jaké skupině a bublině oni žijí, tak jí bude vždycky nenávidět. Co je ale důležité, že i tihle lidé, kteří říkají, že Českou televizi nesledují, tak tihle lidé si na tu Českou televizi přepnou ve chvíli, kdy proběhne Moravou tornádo, anebo kdy začne válka na Ukrajině."
x x x
O den později měl podobně nekonfliktní rozhovor na Blesku nastupující ředitel ČT Jan Souček. Přišla v něm řeč i na zpravodajství o odchodu Zdeňka Šámala:
"My vedeme s Petrem Mrzenou debatu jak o inovované struktuře celé té divize zpravodajství a publicistiky, tak stejně tak se bavíme o tom, jakými jmény chceme, nebo Petr chce, tu strukturu zpravodajství a publicistiky obsadit,“ uvedl Souček. (...) I jméno Michal Kubal v těch diskuzích padá, takže ano, můžu potvrdit, že i Michal Kubal je ve hře," prozradil Souček.
x x x
Dvanáctiletou éru Petra Dvořáka zhodnotil Filip Rožánek ve dvou historických ohlédnutích na Lupě (zde a tady), která obsahují téměř vše podstatné, co se v České televizi, v jejím vysílání i v politickém životě za ta léta přihodilo. Doporučuji uložit do archivu všem, kteří se zajímají o historii českých médií.
x x x
Škoda, že hradní web z návštěvy prezidenta Petra Pavla v Jihomoravském kraji zaznamenává jen jeho prohlášení na tiskových brífincích.
Protože jeho odpověď na dotaz Petry Rédové (členka Rajchlovy PRO) na setkání s občany obce Hrušky, zda není na čase začít mírová jednání místo podporování války, by si zasloužila textový přepis.

Svůj názor, že Ukrajinu je třeba podporovat a Rusko je třeba zastavit, protože jinak by pokračovalo a šlo dál, Pavel kromě jiného zdůvodnil: "To není můj předpoklad nebo hypotéza, takhle mluví nejvyšší představitelé Ruska. Takhle mluví Sergej Lavrov, ministr zahraničí, který na Radě bezpečnosti, na které jsem seděl možná blíž, než sedím teď u vás, a poslouchal jsem ho. Tak on tady řekl, že Rusko Chartu OSN neporušilo, protože Ukrajina není země. Takže oni vlastně nikoho nenapadli... (...) Rusko uvažuje v kategorii silný/slabý. A prezident Putin to řekl zcela jasně a otevřeně: silní dělají, to co mohou, slabí, to co musí..."
Něco podobného uvedl také dva dny předtím v rozhovoru pro Lidové noviny, které se zajímaly o jeho účinkování na Valném shromáždění OSN.

x x x
Jiří Just - náš člověk v Moskvě často využívaný médii na obou stranách - včera na Twitteru napsal: "Tak moc si přejeme porážku Ruska, že jsme zas a znovu ochotni věřit různým fejkům. O převratu v Moskvě, o brzké smrti Putina/Kadyrova, o rozpadu ruské armády, nebo samotného Ruska, další doplňte sami. Moc se to neliší od fejků, kterými se krmí proruští jelimanové."

Reagoval tím na zprávu doplněnou videem o požáru na klíčovém armádním letišti Čkalovskij nedaleko Moskvy. Informaci zveřejnil stejný telegramový účet, který psal o smrti Kadyrova. Poté informaci převzala ukrajinská média a dál, s odkazem na ně, některá česká média a aktivisté na Twitteru. Nehořelo ale letiště. Vzplanul prý dřevěný barák asi 8 km od Čkalovského.

x x x
Ze stejného soudku byla zpráva o údajné smrti velitele černomořské flotily Viktora Sokolova, kterou s odvoláním na ukrajinské zdroje a zahraniční média zveřejnila i ČTK, a kterou následně vyvrátilo živé vystoupení admirála Sokolova v ruských médiích. K úmrtí mělo dojít po úspěšném ukrajinském raketovém útoku na sídlo velení Černomořské flotily v Sevastopolu 22. září, jehož existenci ruská strana potvrdila.

V původní zprávě šéf vojenské rozvědky Budanov tvrdil, že zahynulo nejméně devět lidí a šestnáct jich bylo zraněno. Později však Ukrajinská pravda s odkazem na telegramový kanál jednotek speciálních operací napsala, že zahynulo 34 důstojníků a mezi nimi "komandujuščij ČF RF." Mrtvý Sokolov byl na světě a s ním i ostuda ukrajinských i světových médií, kterou se Ukrajinská pravda snažila jen chabě obhájit tím, že žádné konkrétní jméno oni neuvedli, že Sokolova si tam dosadila jiná média. Jenomže kdo jiný může být "komandujuščij ČF RF"?

x x x
Za několik dnů Slovensko bude volit nový parlament po bouřlivé předvolební kampani, při níž se poprali bývalý premiér s bývalým ministrem vnitra.
Přestože Michal Kubal v rozhovoru se slovenskou prezidentkou volby charakterizoval jako "zlomové" a "osudové", Zuzana Čaputová se nenechala vtáhnout do názorového schématu "Robert Fico - ohrožení demokracie na Slovensku." Jediné, co by podle ní mohlo hrozit, by byl "jistý mentální odklon od Západu."
Podobně střízlivě se o nadcházejících slovenských volbách vyjádřil i web Politico, který napsal, že volby na Slovensku pro Evropu zas tak velkou událost nepředstavují. I kdyby Fico vyhrál, bude mít něco přes dvacet procent. Kromě toho je realista, a když bude chtít řešit ekonomické problémy své země, bez Evropy se neobejde.
Možná nás čeká překvapení... Zda příjemné nebo nepříjemné, uvidíme po víkendu, na který oba zpravodajské televizní kanály připravují speciální vysílání. Prima prý také s Milošem Zemanem.
| nahoru |

20. 9. 2023
Ministr kultury Martin Baxa 5. září seznámil novináře s tzv. velkou mediální novelou, která navrhuje zvýšení rozhlasového a televizního poplatku od července příštího roku; u televize ze 135 Kč na 160 Kč měsíčně, u rozhlasu ze 45 Kč na 55 Kč měsíčně.
Novelu jsem okomentoval v článku Louče s titulkem "Velká mediální novela – medvědí služba médiím veřejné služby."

V závěru uvedeného textu jsem komentoval rozhovor Jana Jiráka v sobotních Lidových novinách, který by se nebránil financování médií veřejné služby ze státního rozpočtu s použitím argumentu: "Univerzita Karlova je placená ze státního rozpočtu, ale její nezávislost nikdo nezpochybňuje" (sic!).
Také jeho návrh na vypisování grantů na "pořad, který by odpovídal veřejné službě" svědčí podle mého názoru o zásadním nepochopení mise vysílání veřejné služby, kterou nelze omezit na jednotlivé pořady či tematické kanály, ale na celek, v němž i ta Jirákem kritizovaná StarDance má svoje místo (i když by už mohla jít na odpočinek a uvolnit místo jiné populární zábavě).

x x x
Dalo se očekávat, že s navrhovaným zvýšením poplatku se na sociálních sítích vzedme vlna nespokojenosti křiklounské menšiny podporovaná populismem některých politiků (Andrej Babiš: poplatek zrušit).

Co mě však vyvádí z míry, je nekompetence některých komentátorů, kteří se na této vlně chtějí svézt. Jeden z nich mě vyprovokoval k publikování vlákna na Twitteru s tímto obsahem:

Právě jsem vyslechl neuvěřitelně hloupý příspěvek Ivana Hoffmana o zbytečnosti ČT (když prý máme rozhlas s obrázky) a placení poplatku. Ivan Hoffman v něm tvrdí, že
a) "Zákonodárci předpokládají, že kdo má možnost sledovat Českou televizi, ten tuto možnost také využívá."
b) "Z průzkumu sledovanosti je přitom patrné, že se na Českou televizi dívá necelá třetina televizních diváků."

Ivan Hoffman totiž nechápe, že těch 31,47 procent průzkumů za rok 2022 je podíl ČT (share) na publiku, vyjádřený v podílu času, který diváci věnovali před obrazovkou kanálům ČT v porovnání s dalšími TV kanály. To vůbec neznamená, že programy ČT sleduje jen třetina lidí. Neboť stejně jako diváci ČT se dívají také na Novu a na Primu, stejně tak skalní příznivci Novy a Primy zabrousí na kanály ČT.
Takže a) je správně.
Obdivuji toleranci ČRo, že tuhle placatou zeměkouli odvysílala.

x x x
S rozhovory na téma zvýšeného poplatku a výměny generálního ředitele ČT se roztrhl pytel. Uvádím odkazy jen na některé:
  • Na Info.cz zpovídal ministra Baxu bývalý radní ČT Vratislav Dostál: "Babišovi nejde o lepší financování veřejnoprávních médií. Útočí na jejich nezávislost a v tom mu budu tvrdě oponovat, říká ministr Baxa."
  • Na Mediáři Ondřej Aust debatoval s Janem Součkem: "Nový šéf ČT Jan Souček: Dědím televizi stabilizovanou, ale není to zlaté rouno."
  • V Interview ČT24 byl vyzpovídán odcházející ředitel zpravodajství a sportu ČT Zdeněk Šámal. Byv tlačen do konkrétních témat (aféra Wollner, moderátoři na sítích, politické tlaky, úspěchy/neúspěchy) odpovídal jako obvykle spíše neurčitě, diplomaticky, s výjimkou dvou témat, ke kterým se bezvýhradně přihlásil: pochvala Petra Dvořáka a podpora Ukrajiny při její obraně proti ruské agresi.
    x x x
    V sobotu 16. září zorganizoval Jindřich Rajchl a jeho strana PRO (Právo Respekt Odbornost) demonstraci Česko proti vládě.
    Jako obvykle, lidí jen na půl Václaváku, útočné projevy proti vládě (Rajchl, Foldyna, Zwyrtek-Hamplová, Vidlák, Klára Samková, Ondřej Dostál) pak pochod na Letnou.
    Podle sociálních sítí prý méně zvědavců, ale zato tvrdé odhodlané jádro. Žádné ruské vlajky, ale kritika české vlády kvůli její podpoře Ukrajinců. Příští demonstrace - 28. října.
    x x x
    Zájem českých médií vyvolal výrok Vladmíra Putina na ekonomickém fóru ve Vladivostoku, ve kterém označil sovětské intervence v Maďarsku 1956 a v Československu 1968 za chybu. Schválně jsem vyhledal přesné znění na prezidentském webu kremlin.ru a zjistil jsem, že to byla marginálie, která podle Jiřího Leschtiny je pouhým mimikry „už se nás nemusíte bát“ směřující do zemí s rusofilními náladami (Slovensko). Zde doslovný přepis z Putinova vystoupení:
    I. Doronov: Když už jsme se tohoto tématu dotkli (obnova vztahů s partnery bývalého SSSR - pozn. mš), mohu položit následující otázku: co ti, kteří nemají zájem? Například pobaltské země, Česká republika, Maďarsko, které říkají, že Rusko se chovalo jako kolonialisté, když zavezlo například tanky do Prahy nebo Budapešti.
    Vladimir Putin: Už dávno jsme poznali, že tato část politiky Sovětského svazu byla chybná a vedla pouze k napětí ve vztazích. V oblasti zahraniční politiky nemůžete dělat nic, co by bylo v jasném rozporu se zájmy jiných národů, to je vše. Ale právě takhle se dnes chovají západní země a hlavně Spojené státy. Drtí jak své spojence, tak své takzvané partnery, nemají přátele, mají jen zájmy.
    x x x
    Bývaly doby, kdy Valná shromáždění OSN byla vrcholnou politickou událostí mezinárodního života. Mám na mysli minulé století, když se zde skutečně tvořily dějiny (američtí prezidenti, Chruščov, Castro, Arafat). Poté, co se počet členů OSN z někdejší stovky v šedesátých letech rozrostl na téměř dvojnásobek, Valné shromáždění se stalo přehlídkou nudných projevů delegátů všech členských zemí, probíhající - s výjimkou zahájení a vystoupení významných státníků - před publikum při projevu Petra Pavla na VS OSN 2023prázdnými lavicemi. Jan Kavan, který své předsednictví VS OSN před dvaceti lety pojal jako vrchol své politické kariéry, by mohl vyprávět.

    Po letech nezájmu české veřejnosti o tuto událost, letos média ožila, a prezidenta Petra Pavla v New Yorku čeští novináři sledují na každém kroku i běhu. Ačkoliv Pavel včera promluvil v privilegovaný první den, měl tu smůlu, že předchozí řečníci nedodrželi patnáctiminutové limity (iránský delegát přednášel půlhodinu o islámu), takže mu unikla večerní recepce, kde se mohl potkat s americkým prezidentem.

    Možná důležitější než Valné shromáždění bylo dnešní zasedání Rady bezpečnosti s tématem "Zachování mezinárodního míru a bezpečnosti“ na kterém - přes protesty ruského delegáta - jako první promluvil ukrajinský prezident Zelenskyj. Poté, co se vyslovili všichni členové RB OSN, také zde v rámci otevřené debaty vystoupil Petr Pavel. Když mluvil Zelenskyj, Lavrov odešel, kdy mluvil Lavrov, Zelenskyj odešel.

    x x x
    Nedávno jsem narazil na youtubový kanál Segment pro mne dosud neznámého youtubera Tony Havlíka, který sestavil čtvrthodinový pořad o tom, jak česká média informovala o teroristickém útoku na budovy Světového obchodního centra z 11. září 2001: "přerušujeme vysílání". Měl jsem pocit, že čerpal také z mých materiálů na Louči, v nichž jsem popisoval časový průběh celé události.
    Pamětníkům doporučuji ke zhlédnutí, neboť Tony shromáždil zajímavé archivní materiály, z nichž některé - prý kvůli copyrightu - rozmazal. Bez rozmazání to má být k dispozici, když si člověk odběr zaplatí (zatím jen 29 platících odběratelů.)
    | nahoru |

    4. 9. 2023
    Babiš prodává Mafru. Dne 1. září to uvedla tisková zpráva Agrofertu s nadpisem "Skupina Kaprain převezme společnosti Synthesia, Mafra a LONDA.".

    Proč Kaprain podnikatele KArla PRAžáka Mafru kupuje? Možné vysvětlení: ve světě zuří válka a po výbušninách je stále větší poptávka. A když chtěl Pražák libové (Synthesii), musel koupit také bůček (Mafra, Londa).

    Proč Babiš prodává? Komentáře se shodují: protože zjistil, že Mafra je pro něj přítěží, potřeboval se jí zbavit. Novela zákona o politických stranách ho odstřihla od možnosti vlastnictví přes svěřenecký fond, navíc Mafra ho stojí peníze. Kromě toho nekontrolované sociální sítě jsou pro Babiše dnes možná lepším vlivovým nástrojem, než veřejností ostře hlídaná mainstreamová média.

    Co s tím bůčkem Pražák udělá? Závěr tiskové zprávy uvádí: "Nákupem společností Mafra a LONDA vstupuje skupina Kaprain do zcela nového segmentu. (...) Další kroky v Mafře a LONDĚ tak nebudeme minimálně do schválení ze strany relevantních antimonopolních úřadů komentovat."

    x x x
    Nově zvolený ředitel České televize Jan Souček dnes na tiskové konferenci seznámil novináře s personálním obsazením vrcholového vedení, s nímž chce řídit ČT po nástupu do funkce 1. října. Informace přehledně k dispozici opět na Lupa.cz, včetně online reportáže z tiskovky.

    Hlavní změna: Zdeňka Šámala v čele zpravodajství nahradí Petr Mrzena, Tereza Polachová by měla přinést svěží vítr do produkce dramatické tvorby po Janu Maxovi, který bude šéfovat divizi Digitální služby. Skladbu vysílaného programu bude i nadále spolu s manažery jednotlivých kanálů řídit Milan Fridrich.
    Jakub Železný už v předstihu oznámill, že se chce stáhnout z Událostí, komentářů a navrátit se do původní funkce moderátora večerních Událostí.

    Co k tomu říci? Zatím bez komentáře. Uvidíme, jak se věci vyvrbí.

    x x x
    V posledním Ukrajinském přemítání jsem napsal, že k nějakému rozhodnutí ve věci ukončení války nedojde "pokud se nezmění vnitřní mocenské poměry jak na ruské, tak na ukrajinské straně."

    Na ukrajinské straně se cosi začalo hýbat. Nejprve soud uvalil vazbu na oligarchu Ihora Kolomojského, což překvapilo pouze ty, kteří naletěli na propagandu šířenou protivníky Zelenského (Porošenko, Rusové), podle níž Zelenský byl loutkou tohoto oligarchy. Sice jest pravdou, že Kolomojskyj Zelenského zvolení podpořil, stejně jako je pravdivé tvrzení, že Zelenský si vydělal miliony na Kolomojského televizním kanálu 1+1. Jenomže ty miliony Zelenskému vydělala jeho firma Kvartal 95 produkující zábavné pořady, a jejíž seriál Sluha národa se prodal do více než čtyřiceti zemí.

    Dnes už si málokdo vzpomene, že Kolomojskyj svoji televizní stanici 1+1 získal od Ronalda Laudera a od jeho Central European Media (dnes v majetku PPF). CME na Ukrajině od roku 1997 participovala na vlastnictví televizní společnosti Studio 1+1 podnikatelů Alexandra Rodňanského a Borise Fuchsmanna, kteří v roce 2008 střelili své podíly Kolomojskému. Ten pak televizi 1+1 v roce 2010 zcela ovládl. Že CME na tomhle podniku prodělala kalhoty, o tom není třeba pochybovat. Stačí si spočítat peníze, které sem Lauder za ta léta investoval, a porovnat je s prodejní cenou 300 milionů USD, za kterou Kolomojský televizi 1+1 získal.

    x x x
    Tou druhou personální změnou je výměna ukrajinského ministra obrany Olexije Reznikova, kterého nahradí krymský Tatar Rustem Umarov.
    Přiznám se, že jsem trochu fyziognomista. Reznikov mi nikdy nepřipomínal vojáka. Zvláště když jsem pozoroval, jak si užívá zájem médií na mezinárodních setkáních, zatímco jeho vojáci umírají v zákopech. Vizáž Rustema Umarova ve mně vzbuzuje větší důvěru.

    V okolí Zelenského je více takových týpků, které nějak emocionálně nemusím. Za všechny bych jmenoval předsedu ukrajinského parlamentu Ruslana Stefančuka (i když ten vlastně do Zelenského týmu nepatří). S nadějí však zaznamenávám o mediální popularitu neusilující jiné mladé a ustarané tváře jiných ukrajinských politiků a mluvčích, které se čas od času na obrazovce objevují.

    | nahoru |