Aktuality Louček tisku
|
zpět na Louč - komentuje svět žurnalistiky a médií
|
Louč se občas snaží posvítit i tam, kam se nedostane světlo webových stránek
www.ceskamedia.cz,
www.radiotv.cz,
www.britskelisty.cz,
www.virtually.cz,
www.mam.cz,
www.istrategie.cz,
www.parabola.cz,
www.rozhlas.cz/digital/portal,
www.medialne.sk,
www.strategie.sk
www.idnes.cz,
www.lidovky.cz,
www.ihned.cz,
www.novinky.cz,
www.denik.cz
news.google.com (česky) a jiní.
Inspiraci pak nachází na webových stránkách, jako jsou
www.mediar.cz,
www.digizone.cz,
duspiva.blogspot.com,
www.mediainfo.cz,
www.tyinternety.cz/media,
http://blok.rozanek.cz/, i jinde...
Odkazy ze světa českých médií Louč vyhledává na www.fekar.cz/media, britská média sleduje přes www.guardian.co.uk/media, německá média přes www.jonet.org, data o francouzských médiích čerpá z www.strategies.fr, informace o evropské žurnalistice získává z www.ejc.nl, etické kodexy hledá přes ethicnet.uta.fi... |
7.6.2015 Stálicí mediální scény je téma elektronické evidence tržeb EET, schválené vládou 3. června a také rozsudek Obvodního soudu Praha 1, který 29. května zprostil Janu Nagyovou a další obžalované viny ze zneužití vojenské tajné služby ke sledování manželky tehdejšího premiéra Petra Nečase. Za zmínku rovněž stojí odvolání ministra školství Marcela Chládka, které následovalo po informacích MF Dnes o jeho šikanózním chování vůči podřízeným. Premiér Sobotka uvedl článek v MF Dnes z 28. května jako důvod odvolání.
Členové Rady České televize diskutovali minulou středu 4. června, zda by se neměly stížnosti diváků publikovat na internetu (podobně jako v ČRo). Jedna z těchto stížností, podaná kancléřem Mynářem stojí za přečtení, neboť se zde praví, že "pravidelné tiskové konference mluvčího prezidenta republiky jsou vyjádřením stanovisek nejvyššího ústavního činitele k aktuálním problémům a nemohou tedy podléhat cenzuře České televize." Radní Jiří Závozda to komentoval slovy: "Je to naprostá ztráta soudnosti." Den před tím zasedl Volební výbor PSP, který projednával Výroční zprávu o činnosti ČT za rok 2014.
Podnik Daniely Drtinové a Martina Veselovského DVTV oslavil minulý týden rok svého trvání a vydal se na na crowdfundingový server startovac.cz sbírat peníze pro svoji další činnost. Během dvou dnů se podařilo získat cílovou částku 750 000 Kč, suma příspěvků překročila jeden milión Kč a nyní míří k dvoumilionové hranici.
První novodobý sjezd spisovatelů (od roku 1989) ve dnech 5-6. června začal pozdravem od Milana Kundery (86) a skončil minutou ticha za právě zesnulého Ludvíka Vaculíka (88). Účastníci se shodli v tom, že od roku 1989 nebyl napsán v Česku žádný významný román významu Kunderových nebo Hrabalových knih. Sjezd zorganizovala Asociace spisovatelů, která se odtrhla od Obce spisovatelů založené v prosinci 1989. Představitelé Obce označili sjezd za "zinscenované představení (...) samozvané skupiny ambiciózních asociantů... cíleně zneužívající její (Obce) teď už překonanou krizi."
28.5.2015 Krátký zpětný pohled na události minulých dnů:
V úterý 26. května se ve Sněmovně hlasovalo o vyslovení nedůvěry současné vládě na základě návrhu padesáti opozičních poslanců. Návrh vyprovokovalo schválení novely zákona o spotřebních daních prodlužující daňové úlevy pro biopaliva, interpretované jako důkaz nepřípustného střetu zájmů koaličního ministra financí Babiše a jeho Agrofertu. Samozřejmě, že k vyslovení nedůvěry nedošlo, výsledkem bylo pouze téměř osmihodinové hádání, při němž padala někerá ostrá slova, například o alkoholismu a hulvátech čtvrté cenové skupiny.
Předminulou středu 20. května se konala již desátá konference "Digimedia", jejíž průběh jsem dodatečně zhlédl na internetu. Toho času nelituji, diskutovalo se tady, jak to bude s "další digitální dividendou" (pásmo 700 MHZ - pro TV nebo mobilní služby?) a zda se televizní vysílání přesouvá na internet.
V obrazových intermezzech mezi panely se připomínala situace při přechodu na digitální zemské vysílání před sedmi deseti lety. Archivní záběry dokumentovaly tehdejší bezradnost a nekoncepčnost vládní politiky ve věcech podpory technologického rozvoje, kterou nakonec musela zachraňovat iniciativa a dohoda účastníků celého procesu (ČT, ČTÚ, provozovatelé vysílačů i vysílání).
Obávám se, že situace se opakuje, zájmy se střetávají, jedni prosazují terestrickou platformu a rychlý přechod na DVB-T2, jiní zase internet, aniž by kdokoli jejich spor pískal ve prospěch spotřebitele. Zatímco čeští diskutující mluvili konkrétně a k věci, zahraniční host, zástupce komisaře pro digitální ekonomiku Evropské komise Günther Oettinger, předvedl klasický "eurospeak" obecných frází a floskulí na téma jednotný digitální trh EU (digital single market).
Minulou sobotu 23. května se opět hlasovalo v eurovizní písňové soutěži Eurovize, v níž se na první místo dostal švédský zpěvák hlásající do světa: "We are the heroes of our time, but we are dancing with the demons in our minds." Na druhém místě se umístila ruská zpěvačka, která "věřila v sen milionu hlasů". Česká reprezentace ve složení Václav Noid Bárta/ Marta Jandová do finále nepostoupila.
Do Rady České televize se podařilo zvolit dalšího člena - je to vysokoškolský pedagog Daniel Váňa podporovaný hnutím ANO. Jeden člen Rady ČT bude až do červnové schůze PSP chybět, protože ani olympionik Martin Doktor, ani geolog Václav Cílek ani Zdeněk Šarapatka nezískali nadpoloviční většinu přítomných hlasů.
Mediální trvalka tohoto týdne: přerušení dodávky vody v oblasti pražských Dejvic kvůli tomu, že tady do vodovodu pronikly bakterie způsobující střevní potíže. Zpravodajství o události ironicky komentoval Tomáš Baldýnský.
22.5.2015 Sněmovna dnes z pěti požadovaných členů do Rady ČT zvolila tři. Výsledky volby dle stenoprotokolu:
"...152 lístků, a výsledky jsou následující: Petr Brod získal 2 hlasy, Václav Cílek 28, Jaroslav Dědič 86, Martin Doktor 37, Tomáš Glanc 7, Jaroslav Maxmilián Kašparů 111, Jakub Konšelík 6, Jiří Kratochvíl 85, Jiří Militký 0, Jan Mrzena 24, Václav Pačes 10, Nikolaj Savický 19, Zdeněk Šarapatka 76, Daniel Váňa 75, a Petr Žantovský 6 hlasů. Konstatuji tedy, že v prvním kole byl zvolen Jaroslav Dědič, Jaroslav Kašparů a Jiří Kratochvíl, do druhého kola na neobsazená dvě místa postupují čtyři kandidáti s nejvyšším následným počtem hlasů. A těmi postupujícími do druhého kola jsou Václav Cílek, Martin Doktor, Zdeněk Šarapatka a Daniel Váňa."
20.5.2015 Čím žila česká média ve dnech, kdy jsem zanedbával tuto rubriku v Louči, tj. od 3. května?
Oslavy 70. výročí konce 2. světové války v Evropě doprovázené velkou vojenskou přehlídkou v Moskvě, na níž kvůli ukrajinskému konfliktu chyběli evropští státníci (viz obrazové srovnání s rokem 2005). Pokud se dostavili - jako Miloš Zeman - nebyli na přehlídce, ale položili věnec k hrobu neznámého vojína u kremelské zdi.
Mistrovství světa v ledním hokeji v Praze, v němž české mužsvo obsadilo po prohrách s Kanadou a USA čtvrté místo, když ve čtvrtfinále vyřadilo Finy také díky neuznanému finskému gólu. Opět ožilo heslo "Kdo neskáče, není Čech" a četná auta se vyšňořila nejen českými praporky, ale také návleky na zpětná zrcátka v národních barvách.
Stále živé bylo a je téma "Peroutka a gentleman Hitler," k němuž jsem přičinil vlastní úvahu a blog.
Prezident Miloš Zeman se opět dostal do sporu s akademiky, když odmítl podepsat tři profesury. Otázkou je, zda načasování této akce provokující veřejnou debatu nemělo "rozředit" negativní komentáře k Zemanově cestě do Moskvy.
Jistý Vít Jedlička, člen Strany svobodných občanů Petra Macha, se stal mediální hvězdou vytvořením ministátu Liberland na břehu Dunaje mezi Chorvatskem a Srbskem, což zaujalo i zahraniční média. Šťastná to země, která nemá jiné starosti, než diskutovat o Liberlandu.
"Nejhorší, co nás může potkat? Považovat póvl za elitu" - Tímto bulvarizujícím titulkem před třemi lety uvedly Parlamentní listy rozhovor s profesorkou Vladimírou Dvořákovou. Podle toho, co předvádí David Rath u svého soudu, tak nás toto neštěstí už několikrát potkalo. Jeho protahování justičního seriálu postrádá jakoukoli úroveň a důstojnost (předstírané nemoci, úraz, finty s obhájcem apod.).
O důstojnosti a úrovni nelze mluvit ani v případě zveřejněných odposlechů soukromé konverzace mezi expremiérem Petrem Nečasem a jeho exmilenkou, dnes manželkou Janou Nagyovou. Ta výtka nedostatku důstojnosti však míří i na žalobu a soud, který konverzaci dal veřejnosti k dispozici, přestože - jak některé komentáře upozorňují - jejich důkazní hodnota v projednávaném případu není velká.
V zahraničí mne zaujala debata kolem poslední reportáže investigativního novináře Seymoura Hershe popisující okolnosti dopadení Bin Ládina v Pákistánu. Věrohodnost zdrojů, některých údajů a tím i celé reportáže zpochybňují četné hlasy. Daniel Kummerman na Facebooku zároveň upozornil na to, že tato publikace vycházející vstříc nejrůznějším spikleneckým teoriím byla publikována v časopise London Review of Books, který je pro něj "shitty publication with left-fascist leaning."
Kromě hokeje byl ve středu zájmu i fotbal. Jednak semifinále Ligy mistrů, která poslala do finále španělskou Barcelonu a poprvé italský Juventus Turin. Kromě toho také Synot liga, v níž si Viktoria Plzeň vítězstvím nad Spartou zajistila mistrovský titul. Aby se zamezilo spekulacím o ovlivňování zápasu, byl na řízení tohoto zápasu pozván neutrální španělský rozhodčí.
3.5.2015 Oslavy a demostrace 1. máje? Kde jsou ty doby, kdy zaplňovaly první strany deníků a zahajovaly zpravodajské relace! Událostí dne je dnes především MS v hokeji, které se koná v Praze.
Obětí antibabišovské vlny (hysterie?) českých médií se stal ekonomický komentátor Jan Macháček, který v lednu opustil palubu Respektu a přešel do Lidovek. Kateřina Šafaříková mu minulý týden vyčetla, že kromě své novinářské práce dělá poradce Andreji Babišovi, a podala z Lidovek výpověď. Jan Macháček odpověděl na Facebooku krátkým prohlášením, v němž vysvětluje, že není Babišovým poradcem, a že nemá trvalý pracovní poměr v Mafře, neboť je externistou.
Na jedné straně mně nevadí, že Macháček - jak jsem se nyní dozvěděl - pracuje pro Babiše v Institutu pro politiku a společnost, na straně druhé si myslím, že by měl v byline svých komentářů čtenáře o tom informovat. Zvláště když nemá - jak uvádí - v Lidovkách pevný novinářský úvazek. Jen tak na okraj, kdybych lépe četl Echo24.cz, dozvěděl jsem se to už před měsícem.
Zpravodajský kanál České televize ČT24 si včera připomněl dvouhodinovým speciálem desáté výročí svého vzniku. Kdysi jsem této problematice věnoval řadu textů. Zde je jejich přehled:
„Proč ČR nemá zpravodajskou televizi, když Poláci, Maďaři a Slováci ji mají (4.4.2004)
Když veřejnou službu zajišťují soukromníci (24.6.2004)
Zpravodajský kanál a déja vu české mediální politiky (26.10.2004)
Zpravodajský kanál ČT24 v zrcadle Louče (3.5.2005)
Jak jsem se mýlil a nemýlil ve věci ČT24 (24.4.2008)
Výtah z těchto textů a vzpomínání na začátky dvacetčtyřky brzy zařadím jako samostatný příspěvek do rubriky "Koho to dnes ještě zajímá..."
27.4.2015 Při sledování událostí ve světě získávám pocit, že nejen naše, ale i zahraniční média nejsou schopna komplexně informovat o dějích a situaci v krizových místech naší planety. Z Blízkého Východu se člověk dozvídá jen jednotlivé zprávy, tu z Iráku, tu z Libye, tu z Jemenu či Syrie. Často jako autentická svědectví, mnohdy však nesourodá: Tikrít osvobozen, sláva, šítské milice zde drancují, ouha! Tzv. islámský stát je v defenzivě, sláva, islámský stát je silnější, než si myslíme atd. atd.
Něco podobného se děje v souvislosti se situací na Ukrajině. Politici včetně Putina zařadili zpátečku, jejich prohlášení jsou opatrná, ale pod povrchem neutrálních zpráv o ojedinělých přestřelkách dochází k přeskupování sil na další měření sil na bojišti. Jaký ten poměr sil je, a jak se situace vyvíjí, to se nedozvíme. Zůstávají jen hospodské hádky, kdo je v právu a kdo dělá více leváren.
Jak dopadne situace v Řecku? Zůstane či nezůstane Řecko v eurozóně? Způsobí grexit pád eura? Opět záplava rozporuplných poselství v médiích poznamenaných "wishful thinking" jejich autorů.
Hladinu zahraničních médií rozvlnilo kromě jiného také stoleté výročí vyvražďování Arménů, které k nemalému rozhořčení Turků nazval papež genocidou.
DODATEK 28.4.: Následky sobotního zemětřesení v Nepálu jsou horší, než naznačovaly první zprávy. Přes 8000 obětí, poškozená infrastruktura země.
U nás doma si média řeší své vlastní problémy. Rozsáhlá diskuse se rozvinula po zveřejnění komentáře Erika Taberyho Média v éře Andreje Babiše s následným dovětkem Konec nezávislých médií?
O internetový politický bulvár Parlamentní listy projevil zájem loterijní magnát a od loňska senátor Ivo Valenta, když jeho firma WCV World Capital Venture Cyprus Ltd. vstoupila do společnosti OurMedia, jejíž portfolio kromě Parlamentních listů zahrnuje také Protiproud Petra Hájka a alternativní (ve vztahu k médiím hlavního proudu) a občas kontroverzní servery euportal.cz, euserver.cz, eurabia.cz, freeglobe.cz, od nichž se OurMedia mírně distancuje s poznámkou, že na jejich obsah nemá vliv. Historii Parlamentních listů v této souvislosti popisuje Echo 24.
Komentář Filipa Rožánka v HN a rozhovor s Martinem Komárkem v Týdnu čtenářům poodhalil, jak se minulý týden vybírali kandidáti na pět uvolněných míst v Radě České televize. Z více než padesátky kandidátů volební výbor musel vybrat trojnásobek počtu chybějících radních ke hlasování ve Sněmovně.
Z rozhovoru v Týdnu jsem se od Martina Komárka dozvěděl, že volba sedmi členů do tzv. "velké" Rady pro R a TV vysílání (Louč o ní psala před dvěma týdny) byla "opravdu politická," a že "tradiční politické strany chtějí mít na radu (ČT) vliv a dosazovat tam lidi podle stranického klíče," ale "ANO to nechce..."
Přestože volební výbor má 15 členů, u slyšení se střídalo jen pět až sedm poslanců, jakoby je to nezajímalo, protože předem věděli, kdo bude jejich stranický kůň. Filip Rožánek kromě jiného napsal, že "nakonec mediální výbor vybral patnáct lidí, kteří postoupili do dalšího kola. Velkou podporu získal Petr Žantovský (...) Žantovského cílem je přitom depolitizovat debatu o ČT. Tím, kdo z ní dělá politickou věc, jsou prý občanské iniciativy." Depolitizace Rady ČT vedená Petrem Žantovským... lepší vtip už jsem dlouho neslyšel.
Názorová a myšlenková kliše vztahující se k tzv. televizní krizi v zimě 2000-1 jsou nezničitelná. Zvláště když je přiživují publicisté typu Petra Žantovského (viz Česká politika a média po roce 1989 rozvinutá do podoby habilitační práce) nebo Štěpána Kotrby (naposledy rozhovor pro Parlamentní listy). Zcela nechápu, jak může Kotrba bez uzardění tvrdit, že "Redakce zpravodajství ČT bohužel stále ovládají lidé, kteří si ukradli obrazovku k propagandistickému vysílání v zimě roku 2000 při televizní rebelii, kdy nám všem předváděli trapný "boj za demokracii". Tento nesmysl se dá jednoduše vyvrátit: současné zpravodajství ČT vedou lidé, kteří v době televizní krize v ČT nepracovali - Zdeněk Šámal odešel z ČT půl roku před krizí, Petr Mrzena tehdy pracoval v komerčních stanicích. Nebyl zde ani Jakub Železný a řada dalších redaktorů a editorů. Nebo si snad Kotrba vážně myslí, že zpravodajství ČT dnes ovládá přes hlavy současných šéfů stále skupina reprezentovaná jmény Komers, Kaizr, Maršál, Janeček, Voldánová, Toušlová, Vítek, z nichž mnozí už v ČT nepracují?
20.4.2015
Témata médií minulého týdne: úmrtí nejmladšího českého expremiéra Stanislava Grosse (diagnóza ALS), zahraniční cesta ministra financí Babiše do USA, která zastínila zahraniční cestu premiéra Sobotky do Slovinska, korupční aféra reprezentačního trenéra hokejistů Vladimíra Růžičky (viz video na YouTube).
Komentáře k Grossově úmrtí byly smířlivé, včetně toho, který napsal Jindřich Šídlo nebo Václav Klaus. Jenom MF Dnes věrna své tradici bulvarizujících titulků na první straně si neodpustila negativní komentář "Muž, který zklamal".
K Růžičkově aféře (hokejový svaz ctí presumpci neviny, zvláště teď před pražským MS v hokeji) napsal zajímavý komentář Luděk Mádl, do kterého zahrnul i nekrolog za Jaroslava Holíka a poměry v českém fotbalu.
Andrej Babiš možná kupoval Mafru zbytečně, protože jeho cesta do USA měla nadstandardní publicitu na internetu (reportážní fota na Twitteru) a následně i v dalších "nebabičovských" médiích. Zkrátka jeho mediální tým se činí. Ovšem na Mirka Topolánka v nedělních OVM byli krátcí. Jak poznamenal Erik Best, Topolánek zde v několika minutách informoval o Babišově střetu zájmů lépe, než Kalousek za půl hodiny.
Zemřel Günter Grass (87). Další příležitost připomenout mladší generaci jeho život a dílo, v něž se odráží 20. století.
Při katasrofě Titanicu zahynulo 1496 osob. Kdyby se spočítaly všechny letošní oběti námořních nehod spojených s úprkem afrických uprchlíků do Evropy, možná by toto číslo Titanic překonalo. Zvláště po včerejší katastrofě přeplněného rybářského člunu, který se převrátil, a ve vodách Středozemního moře nalezlo smrt přibližně 700 uprchlíků z Libye.
Na Ministerstvu kultury se konal ve čtvrtek 16. dubna seminář Evropské vysílací unie EBU s názvem: "Posouzení veřejné služby České televize v evropském kontextu." Když se tady šéfky EBU Ingrid Deltenre dotázali, jaká kritéria EBU používá při hodnocení politické nezávislosti veřejnoprávního média, odpověděla, že jedním z příznaků toho, že něco není v pořádku, bývají časté výměny jeho managementu.
Česká televize zveřejnila svůj samožerbuch, Výroční zprávu o činnosti České televize v roce 2014. O tom také glosa Louče.
13.4.2015 Frekventovaným tématem českých médií posledních dvou týdnů byla plánovaná návštěva prezidenta Zemana do Moskvy u příležitosti oslav 70. výročí porážky německého nacismu. Jako jediný z čelných představitelů států EU se měl zúčastnit vojenské přehlídky, což tiskový mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček na páteční (10.4.) mimořádné tiskové konferenci vyvrátil. Miloš Zeman do Moskvy pojede, ale přehlídky se nezúčastní. Tomuto rozhodnutí předcházela mediální a diplomatická přestřelka s americkým velvyslancem (viz zvláštní článek Louče).
Zemanovské téma však pomalu ustupuje do pozadí, v médiích ho začíná přebíjet téma konfliktu zájmů ministra financí Andreje Babiše, který při čtvrtečních interprelacích (9.4.) ve Sněmovně ztratil nervy i glanc, když se na svého protivníka obořil těmito slovy: "Že tenhle lhář, tenhle tunelář, tenhle zloděj, který tady nakradl miliardy, symbol korupce, Kalousek..." atd.
Podle zatím nepravomocného rozsudku by měli manželé Kottovi (Petr Kott, Kateřina Pancová, svatba 8.6.2014) strávit ve vězení 7,5 roku. Zdůvodnění rozsudku nevěští nic dobrého pro Davida Ratha, jehož případ se rovněž chýlí k závěru. Naprostou většinu Rathových námitek soudce v případu Kottovi a spol. odmítl. Připomeňme si, že případ začal zatčením poslance Ratha v květnu před třemi léty.
O kampaních a tlaku na veřejnoprávní média se v dubnu debatovalo pod hlavičkou Paměti národa (Česká média v roce nula 2.4.) a v režii Fakulty sociálních věd UK (Zpravodajství ČT pod palbou 9.4., na YouTube zde). Podrobnosti jsem shromáždil do zvláštního příspěvku.
Regulátor vysílání Rada pro R a TV vysílání, tzv. "velká rada," dozná výrazné personální obměny, protože osmi ze třinácti radních letos končí šestileté funkční období. Poslanecká sněmovna se zatím dohodla na sedmi kandidátech. Jeden radní se bude volit později. Také tuto událost komentuji zvlášť.
Frankofonní "exportní" televizní kanál TV5 Monde vyřadili hackeři na několik hodin z provozu tím, že se nabourali do řídícího počítačového systému. Práci měli usnadněnou tím, že reportér TV5 Monde se nechal natočit před nástěnkou, na níž byla vyvěšena přístupová hesla k systému (viz odkaz).
31.3.2015 Prezident Miloš Zeman pokračuje ve svém tažení proti České televizi. Naposledy v dalším vydání Pressklubu soukromého rádia F1 z neděle 29. března. Z jeho textu vybírám: Na otázku: "Česká televize je špatná, to je Váš výrok. V čem je špatná?" Miloš Zeman odpověděl: "V tom, že má neobjektivní zpravodajství." Načež následují dva příklady (ten druhý až na vyžádání moderátora), jeden se týkal zkreslení výroku senátora Veleby ve vysílání ČT, druhým příkladem byl pak známý "cenzurní" střih jména Bakala z prezidentova vystoupení.
Přestože prezident opakovaně říká, že "těch příkladů je samozřejmě celá řada," kupodivu žádný další nebyl schopen předložit ani v rozhovoru pro Haló noviny, kde na stejné téma pohovořil před dvěma týdny, ani v předchozích rozhovorech, z nichž ten v MF Dnes byl plný faktických chyb.
Chyby se stávají, nikdo se jim nevyhne. Ale jen demagogové nejhrubšího zrna jsou schopni je využívat způsobem, jaký předvádí prezident. Viz například opakované připomínání výpadku přenosu z Pražského Hradu při oslavách 28. října loňského roku, následně opepřený výrazy o "molochu" či "naducané ČT." Vzdáleně jsem tyto metody popsal v glose pro Týdeník rozhlas.
Pro záznam: Průjezd konvoje vojsk NATO probíhá bez problémů. V sobotu 27.3. přišla dobrá zpráva: dvě v Pákistánu unesené Češky se po dvou letech vrátily domů.
27.3.2015 Světová média žijí katastrofou německého Airbusu, který si pilot Andreas Lubitz zvolil jako nástroj vlastní sebevraždy, když s ním v úterý 24. března narazil do francouzských Alp, a při tom zahubil 149 nevinných obětí.
Domácí politickou scénu ovládly diskuse o americkém konvoji, který se bude od neděle 29.3. přesunovat z Polska (předtím z Estonska) přes naše území do svých stanovišť v Německu. Podle mého názoru se v této aféře opět projevuje stará známá bolest médií (ale i politiky), pro něž jakýkoli konflikt je tržní hodnotou. Místo toho, aby některé menšinové a extremistické postoje celostátní média ignorovala, nebo je ponechala lokálním médiím, tak jim věnují nadměrnou pozornost.
Na druhé straně jsem se docela pobavil, když jsem si na webu přečetl historku o tom, Jak jsem s Jiřím Vyvadilem blokoval americký konvoj. Byla to možná větší legrace než Tonda Blaník, který zahájil na stream.cz třetí sérii.
Ministr financí Andrej Babiš ztrácel svou dobrou náladu, když ho v neděli 22. března Václav Moravec usvědčoval ze střetu zájmů u vládního návrhu na daňové zvýhodnění biopaliv (viz záznam po 35. minutě).
Snad si trochu spravil náladu dnešním rozhovorem v týdeníku Téma (vydavatel Babišova Mafra), v němž opakoval své mantry "není sledovanější osoba než já. (...) Pokud bych - jako někteří jiní podnikatelé - pomáhal politickým stranám (...), tak bych určitě se státem mohl udělat nějaký výhodný byznys. To nedělám. Jsou to jen nesmyslné lži. Například ta o biopalivech. Já žádné dotace na biopaliva nemám jako výrobce, naopak z toho profitují všichni, kteří spotřebovávají paliva." Ovšem komentátoři Hospodářských novin to vidí trochu jinak.
Debata o nové podobě BBC v souvislosti s ukončením platnosti současné Charty BBC v roce 2016 se rozjíždí. Jedním z výchozích materiálů je zpráva Výboru pro kulturu, média a sport britské Dolní Sněmovny s názvem "Budoucnost BBC." Průvodní text konstatuje že kulturní výbor britského parlamentu nevidí budoucnost v "licence fee" (obdoba našeho R a TV poplatku), který by měl být nahrazen vysílací daní "broadcasting levy." Zpráva zmiňuje jako alternativu financování německý a finský model, oba tyto modely jsem podrobně popsal už vloni ve zprávě pro ČT. K nahlédnutí zde.
O budoucnosti TV poplatku se diskutovalo také na středečním zasedání Rady ČT, která schvalovala Výroční zprávu ČT. Bude zajímavé, jak se k ní postaví parlament, když poslanci za hnutí ANO dali hlasitě najevo, že s prací a hospodařením ČT nejsou spokojeni (viz článek HN z minulého pátku 20.3.)
Nezapomínejme na to, že stále platí §6/3 zákona o ČT: "Poslanecká sněmovna může Radu odvolat, neplní-li Rada opakovaně své povinnosti stanovené tímto zákonem, nebo pokud Poslanecká sněmovna dvakrát po sobě neschválí Výroční zprávu o činnosti České televize nebo Výroční zprávu o hospodaření České televize." Naštěstí se mezitím na obranu ČT rázně postavil jiný člen koalice - KDU/ČSL.
18.3.2015 V minulých dnech se mediálním tématem stala kritika České televize. Stěžuje si kde kdo, například Agrofert kvůli pořadu Reportéři ČT, senátor Oberfalzer kvůli Zprávičkám, nebo občan Španěl žádající peticí "lepší informovanost koncesionářů ČT."
Média se tématu zmocnila zvláště poté, co předseda Strany práv občanů Jan Veleba předložil v Senátu návrh novely zákona č.348/2005 o rozhlasových a televizních poplatcích, který by na základě výjimek odejmul ČT část těchto poplatků (detaily v článku Louče).
Obdivoval jsem nervy Martina Veselovského, který na DVTV musel s nehnutou tváří čelit absurditám v odpovědích senátora Jana Veleby (tiskovka prezidentského mluvčího je tiskovkou prezidenta, mluvčí ČT je vlastně mluvčí Karla Schwanzenberga(!), Rada ČT může vést správní řízení jako RRTV apod.). Návrh novely senátora Veleby byl předmětem živé diskuse Rady ČT ve středu 11.3. O týden později byl z jednání Senátu dočasně stažen.
Olej do ohně přiléval prezident Miloš Zeman kritikou televizního vysílání veřejné služby při svých výjezdech do krajů. Obecná, fakty a argumenty nepodložená tvrzení vyvrcholila rozhovorem v MF Dnes (Louč opět komentovala). Naštěstí na obranu existence a nezávislosti ČT se ozvalo více lidí, včetně těch, kteří ČT jinak kritizují (počínaje premiérem Sobotkou a Piráty konče).
Ve dvaceti minutách pořadu "Střepiny" televize Nova nabídla (pondělí 16.3.) divákům rozhovor s Milošem Zemanem, v němž umožnila prezidentovi "vyžehlit" kontroverzní vyjádření a bonmoty posledních týdnů a měsíců a předvést se ve vlídném a laskavém světle.
Televize Nova odstoupila z tradiční soutěže televizní popularity TýTý, což možná bude znamenat konec TýTý. Všechno zlé však může být k něčemu dobré. Třeba v nějaké nové soutěži se bude moci hlasovat i o takových pořadech, jako je na stream.cz Kancelář Blaník, který v těchto dnech začíná vysílání třetí série.
Exprezident Václav Klaus se zapojí do řady komentátorů pořadu ČRo2 "Jak to vidí." Stane se tak dvacátým devátým "jaktovidičem", mezi nimž se nacházejí lidé jako Ivan Hofman, Tomáš Halík, Erik Best, Vladimíra Dvořáková, Ivan Kraus, Pavel Kosatík, Jiřina Šiklová, Richard Hindls, Ilona Švihlíková a další.
Něco z politiky: Sociální demokrati v pražském Kongresovém centru (někdejší Palác kultury) v pátek a sobotu 13.-14.3. rokovali na svém 38. sjezdu ČSSD. Výsledek voleb v ČSSD: předseda Bohuslav Sobotka, první místopředseda Milan Chovanec.
V Izraeli vyhrála volby strana Likud a "Bibi" Netanjahu, přestože mu průzkumy předpovídaly porážku.
Dnešní událost světových médií: teroristický útok v Tunisu: přes dvacet mrtvých, převážně evropských turistů.
1.3.2015 Mediální událost týdne: frustrovaný 63tiletý Zdeněk K. v úterý 24. února v Uherském Brodu v restauraci Družba zastřelil osm lidí, později i sebe. Svůj čin oznámil na krimilinku televize Prima. Informace o události se přelila i do zahraničních médií. Naše média měla celý týden o čem psát a policie si postěžovala: "Ve sdělovacích prostředcích se objevuje takové kvantum nepravdivých soudů, že nejsme schopni v současné době všechny dementovat."
Ještě jedno střílení zaujalo tento týden média, tentokráte světová. To když neznámý střelec zavraždil ruského opozičního předáka Borise Němcova. Jak ve svém komentáři připomněl Ondřej Soukup, "Boris Němcov prakticky nepředstavoval žádnou hrozbu pro Kreml", tudíž zkratkovitému obviňování vládních kruhů a Vladimíra Putina z jeho smrti chybí raison d´etre. Ovšem jestliže vládní média vytvářejí kolem nějakého člověku atmosféru nenávisti...
Minulý týden jsem napsal pro Mediažurnál Syndikátu novinářů víceméně pochvalnou recenzi na nový pořad Newsroom ČT24. Po dnešním vysílání Newsroomu toho lituji. Moderátor Luboš Rosí se v něm "drtinovsky" snažil podusit Jiřího Ovčáčka tak, že mu neustále skákal do řeči, nenechal ho domluvit, čímž jsme přišli o možnost být svědky dalších pozoruhodných řečnických piruet prezidentova mluvčího, jenž se snaží ve věci Ferdinanda Peroutky (Hitler byl gentleman) obhájit neobhajitelné výroky svého šéfa.
V pondělí 23.února britský televizní program Channel 4 (ve spolupráci s novináři deníku The Telegraph) vysílal pořad "Politici k pronajmutí" o dvou bývalých ministrech - byli to konzervativec Malcolm Rifkind and labourista Jack Straw - které novináři přistihli v nedbalkách, když se na ně obrátili prostřednictím fiktivní čínské PR agentury z Hongkongu s nabídkou, zda by nebyli ochotni využít svých politických konexí pro její potřeby. Jak prozradilo skryté nahrávání, oba nebyli proti, Rifkind zmínil svoji cenu - 5000 liber za jeden den lobbování.
O víkendu 28.21.-1.3. se konal třetí sněm hnutí ANO. V tajném hlasování získal Andrej Babiš 100 procent platných hlasů. Prního místopředsedu Jaroslava Faltýnka (jediný kandidát) volilo 87 procent.
Rada pro R a TV vysílání již předložila svoji výroční zprávu do parlamentu, kde je i s přílohami k dispozici jako sněmovní tisk číslo 419. Zaujal mě v ní čtyřstránkový rozklad o politické reklamě, tedy kdy lze něco v rozhlase a televizi označit za politické obchodní sdělení, které zákon nedovoluje (podle mého názoru tuto úvahu zřejmě vyprovokoval případ "Vodňanské kuře", řešený Radou o rok dříve - bez sankce).
Ve čtvrtek 26. února se na půdě FSV UK odehrály další Rozpravy o českých médiích s tématem "Kvalita v české žurnalistice." Původně jsem se chtěl dostavit, ale pak jsem dal přednost živému přenosu diskuse (Karel Hvížďala, Daniela Drtinová, Štefan Hríb, Lenka Svobodová) na internetu.
22.2.2015 Dnes 22. února je neděle. Před čtvrt stoletím toto datum připadlo na středu. Velice dobře si to pamatuji. Proč? To popisuji v dalším příspěvku do seriálu "Koho to dnes ještě zajímá" s názvem Pocta Václavu Havlovi - před 25 lety.
16.2.2015 Téměř měsíční pauzu v aktualitách Louče způsobenou zahraniční dovolenou a jinými povinnostmi po návratu nahrazuji výběrem některých témat, detaily lze dohledat v magazínu České televize věnovanému médiím - Newsroom ČT24:
Prezident Miloš Zeman promluvil 27. ledna na zahájení mezinárodního fóra „Let My People Live!“ u příležitosti 70. výročí osvobození vyhlazovacího tábora v Osvětimi. Jako obvykle bez papíru a jako obvykle s některými omyly a polopravdami. Jedna z nich se týkala neexistujících výroků a článků Ferdinanda Peroutky ve 30.letech, což vyvolalo bouřlivé reakce. Poměrně věcně Zemanovy omyly vyvrátil jak Newsroom ČT24, tak Adam Drda v Revolver Revue.
Prezident svůj projev obhajoval v sobotu 7. února v rozhovoru pro MF Dnes a v neděli 8. února v internetovém vysílání webu deníku Blesk. Někdejší Hovory z Lán tak mají další náhradu – hovory prezidenta s Bleskem prý budou jednou za čtvrt roku.
Shodou okolností se o týden později udělovaly Ceny Ferdinanda Peroutky. Za rok 2014 ceny získali Martin Veselovský (DVTV) a Petr Třešňák (Respekt).
V médiích proběhly některé „škatule hejbejte se.“ Jan Macháček odešel z Hospodářských novin do novin Lidových. Novým šéfredaktorem Reflexu se stal Radek Bajgar. Šéfredaktor MF Dnes Jaroslav Plesl se bránil nařčení, že Mafra pomáhala svými kritickými články Andreji Babišovi zbavit se ministryně spravedlnosti Heleny Válkové. Pavel Šafr jako spoluzakladatel „sdružení pro svobodnou žurnalistiku“ poslal premiéru Sobotkovi 10. února dopis s analýzou dokazující, že „kumulace politické, ekonomické a mediální moci v rukou Andreje Babiše se úzce dotýká samotné podstaty demokratického státu“. Zároveň toto sdružení spustilo nový web svobodneforum.cz. Některé detaily popisuji zvlášť.
Konflikt na Ukrajině se v lednu přiostřil ofenzivou separatistů podporovaných z Ruska, což vyvolalo diplomatickou iniciativu Angely Merkelové a Francoise Hollanda, která vyvrcholila uzavřením dohody o příměří Minsk2.
Nasazení německé kancléřky bylo neuvěřitelné, ve dnech 5.-13. února prý nalétala přes 25 000 km na trase Berlín–Kyjev–Berlín–Moskva–Mnichov–Berlín–Washington–Ottawa–Berlín–Minsk-Berlín-Brusel. Zde je záznam cest: 5.2. s Hollandem v Kijevě, návrat do Berlína, 6.2. cesta do Moskvy, jednání s Putinem, 7.2. účast na bezpečnostní konferenci NATO v Mnichově, 8.2. odlet do USA, 9.2. jednání s Obamou, 10.2. odlet do Kanady, jednání s premiérem Harperem, návrat do Berlína, 11.2. Berlín zasedání vlády, pohřeb bývalého prezidenta Richarda von Weizsäckera, odlet do běloruského Minsku, kde se jednalo o dohodě přes šestnáct hodin od odpoledne až do rána 12.2. pak návrat do Berlína, 13.2. účast na jednání Evropské rady v Bruselu.
A propos: na pohřbu von Weizsäckera, jehož vztahy k České republice a Václavu Havlovi byly nadstandardní, náš prezident chyběl, měl plánovanou cestu do Jordánska, v Berlíně ho zastupoval předseda Senátu Milan Štěch.
V parlamentních volbách v Řecku 25. ledna vyhrála koalice radikální levice vystupující pod zkratkou Syriza, premiérem se stal Alexis Tsipras, který slíbil skoncovat s úspornými opatřeními. Ministr financí Janis Varufakis v kožené bundě objížděl Evropu a jednal o řeckém dluhu, který EU (Německo) Řecku nechce odpustit.
V sousedním Slovensku pohořeli iniciátoři referenda o svazku osob stejného pohlaví a o sexuální výchově na školách. K urnám se dostavilo jen 21,4% oprávněných voličů.
V pátek 30. ledna vyšlo na Slovensku první tištěné vydání Denníku N z dílny redaktorů, kteří opustili deník SME poté, co jeho vydavatele koupila skupina Penta.
Zločiny islamistů pokračují. Odvetou jsou letecké útoky Jordánska (upálení zajatého pilota) i Egypta (vraždy egyptských křesťanů v Libyi). V Dánsku osamělý terorista v sobotu 14.2. zabil tři lidi.
20.1.2015 Muslimové, terorismus, islám, islamismus, džihádismus - to jsou témata, která jsou stále v zorném poli médií těchto dnů. Vztah ke karikaturám časopisu Charlie Hebdo a ke sloganu "Je suis Charlie" dělí společnost. Za všechny citujme názor Tomáše Halíka Já nejsem Charlie, následně diskutovaný v DVTV se šéfredaktorem Respektu Erikem Tabery.
Z události v Paříži se politici (Hollande, Netanjahu) snaží vytloukat politické body. Naše páteční (16.1.) protiislámská demonstrace na Hradčanském náměstí, do níž se zapojili i někteří politici (Jana Černochová - ODS, Marek Černoch - Úsvit, senátor Jaroslav Doubrava, Jana Volfová), však proběhla bez většího ohlasu, ale i bez většího odporu.
Zajímavá debata proběhla ve věci možného zpoplatnění dosud nelicencovaných frekvencí využívaných pro wifi. Na páteční článek Patrika Zandla v MF Dnes (originál na marigold.cz) ještě tentýž den reagoval ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek v DVTV Zpoplatnění wifi nedovolím. Jeho dementi však nebylo příliš přesvědčivé, bylo vidět, že netuší, co mu do jeho ministerského dokumentu lobbisté propašovali. Dobře to zdokumentoval Jiří Peterka na lupa.cz, když upozornil, že "za kouřovou clonou může číhat jiné nebezpečí." Operátoři mobilní komunikace se tak snaží dosáhnout toho, "aby se na bezlicenčním principu neotevírala další nová frekvenční pásma. A že nynější „rozruch“ kolem samotného zpoplatnění je jen jakousi červenou zástěrkou, která patřičně vydráždí býka veřejného mínění, aby záhy mohla být kajícně odložena, býk uchlácholen a zklidněn, a doopravdy požadovaná změna již mohla projít bez většího odporu a pozornosti."
Na stream.cz se dnes objevilo všech dvanáct epizod nového seriálu Pizza boy. Do kanceláře Blaník má hodně daleko. A není to jenom tématem. Příběh a dobrá pointa jsou zkrátka vzácná koření a jenom z internetu a ze zde převládajících stereotypů se vyrobit nedají.
12.1.2015 Info posledních dnů: V pátek 9. ledna byla pozornost všech zpravodajských stanic zaměřena na Francii, kde policie stíhala pachatele teroristického útoku na časopis Charlie Hebdo, a obléhala jejich islamistického parťáka, který přepadl košer lahůdkářství v Paříži a držel zde rukojmí. Drama skončilo do večera s výsledkem: tři teroristé zabiti, čtyři mrtvá rukojmí, jedna teroristka na útěku.
Měl jsem v provozu tři obrazovky (TV, počítač, iPad) a srovnával ČT24 se zahraničím. Můj názor: ČT24 v této konkurenci uspěla.
V neděli 11. ledna se v Paříži sešlo více než milionové shromáždění demonstrující odpor proti terorismu, jehož se zúčastnilo na pozvání prezidenta Hollanda pět desítek státníků z celého světa (včetně českého premiéra). Do první řady pochodu, který z bezpečnostních důvodů prošel jen 200 metrů přísně střežené trasy, se zařadil i šéf palestinské samosprávy Abbás několik metrů od izraelského premiéra Netanjahua.
Česká televize přichází s další variantou publicistického pořadu o médiích Newsroom ČT24, který bude týdeníkem. Vysílací čas: ČT24 neděle 22:00.
Vystoupení prezidenta v Presklubu mělo svoji dohru týkající se polopravd, které zde Miloš přednesl. Pokusil jsem se zmapovat, jak to všechno vzniklo, v příspěvku Chronologie jednoho prezidentského úletu.
8.1.2015 Mediální událostí týdne je včerejší teroristický útok na redakci francouzského satirického časopisu Charlie Hebdo, který provedli islámští radikálové jako pomstu za zneuctění proroka Mohameda. Zatímní bilance - 12 mrtvých včetně šéfredaktora a dvou policistů. Intenzita reagování světových médií, ale i veřejnosti je mimořádná. Také díky tomu, že to byl cílený útok na svobodu slova. Některé komentáře srovnávají tento teroristický čin s činy jiných vyšinutých teroristů (Breivik), ale obávám se, že tady nešlo o nějaké individuální poblouznění či sólovou akci, ale o přesně cílenou operaci provedenou vyvičenými pěšáky v rámci širšího plánu stratégů islámského státu.
Tradiční tištěná média, která se stále více přesunují na web, rozšiřují nabídku o audiovizuální obsah. Projekt Drtinová/Veselovský DVTV dostává novou konkurenci. Ekonomický deník E15 a týdeník Euro Soukupova vydavatelství Mladá fronta přišel včera s prvním vydáním diskusního pořadu "Euro E15 TV". V premiérovém půlhodinovém vydání zde Tomáš Skřivánek zpovídal Vladimíra Dlouhého.
O den později, dnes 8. ledna, zahájil pod hlavičkou Hospodářských novin Miloš Čermák sérii svých vystoupení nahraných na video pod názvem Sítě Miloše Čermáka. Zde ve stopáži osmiminutové.
5.1.2015 Nejprve vysvětlení pozorným čtenářům. Za to, že se mé novoroční přípodoteky s datem 2. ledna objevily na Louči teprve dnes, může má nepozornost. Když jsem v pátek před odchodem z domova zeditoval stránku na svém počítači, zapomněl jsem ji umístit na server, přišel jsem na to teprve dnes, tedy v době, kdy prezident Miloš Zeman již má za sebou své vystoupení v Pressklubu Frekvence 1, které Jindřich Šídlo na facebooku komentoval slovy: "A pak že rozhovor s prezidentem nemůže být normální slušňácká nuda."
Když jsem v sobotu 3.1. na stránku blogů Aktuálně.cz umístil svoji osobní polemiku (proto nebyla na Louči) ve věci nekritického přebírání internetových zdrojů, netušil jsem, že počet diskusních komentářů (přes 350) překoná i polemiky, které jsem zaznamenal u příspěvku na podobné téma (ten na Louči je). Aby čtenáři Louče nebyli ochuzeni o diskuse, které se pod mými blogy na Aktuálně.cz vedou, zde uvádím jejich seznam:
Hledači pravdy našli svého guru (13.12.2014) - 202 komentářů
Jak to bylo s prezidentským slibem (30.12.2014) - 97 komentářů
Ad "falšování historie" a dehonestace Jana Veleby (3.1.2015) - 352 komentářů (k 5. lednu 10:00)
2.1.2015 Nový rok před námi, Silvestr za námi. Krátce po půlnoci Mirka Spáčilová sdělila na webu svůj první dojem "Silvestrovská televize zase zapomněla, jaký rok se píše" Peoplemetrovým vítězem silvestrovského večera se stala ČT, kde "nakonec nejlépe dopadla klasika - Všechnopárty," a "utéct k tiché alternativě se dalo jen na ČT 2". Barrandov TV také letos překonala silvestrovský večer konkurenční TV Primy, přestože Prima i letos měla v kapse trumf - Karla Gotta. Třeba však dodat: peoplemetry měří jen toho, kdo se na televizi dívá, což o Silvestra bývají spíše starší věkové ročníky.
Již druhý rok se česká veřejnost musela obejít bez novoročního projevu prezidenta, který nyní dává přednost vánočnímu poselství. To letošní - vlastně už loňské - poselství Miloše Zemana moc dobře nedopadlo. Bylo sebechvalné, obranářské a analýza zde použitých sloves přinesla tyto výsledky: 1. osoba jednotného čísla "já" 32 výskytů, 1. osoba množného čísla "my" 5 výskytů. (pro úplnost slovesa v dalších osobách: 2.os.j.č. "ty" - 2 výskyty, 3.os.j.č. "on, ona, ono" - 39 výskytů, 2.os.mn.č. "vy" - 0 výskytů, 3.os.mn.č. "oni, ony" 17 výskytů).
Jestiže v loňském roce novoroční projev nahradila Novoroční partie TV Prima s exprezidentem Václavem Klausem, také letos se Václav Klaus dostal ke slovu - a to společně s kardinálem Dominikem Dukou v pořadu ČT Společný výslech. Shodli v tom, že "freedom is not free,"tj. že je "rozdíl mezi svobodou a volností alias nevázaností," a že "svoboda nemůže existovat bez odpovědnosti." Když kardinál Duka při hodnocení současných krizí připomněl svatého Augustina, který při invazi Vandalů do říše Římské odmítl volání "to je konec světa!" slovy: "Ne, bratři, tady se rodí nový svět," Václav Klaus si neodpustil poznámmku, že "novodobí Vandalové putují z Bruselu."
Ani současný prezident však nepřijde v prvním týdnu nového roku zkrátka. V neděli 4. ledna Miloš Zeman vystoupí v pořadu rozhlasové stanice Frekvence 1 "Press klub," který bude jakousi náhražkou za někdejší Hovory z Lán poté, co ČRo se rozhodla tento pořad předtáčet a prezidentská kancelář to odmítla.
23.12.2014 Rok se chýlí ke konci, u nás v relativním klidu a míru. Utichly i výbuchy v muničním skladu ve Vrběticích (Louč tuto mediální událost neprávem opomenula, zvláště když pozadí následných explozí je podivné).
Poslanci se snaží o vylepšení své image nenáviděných politiků, platy si zdvihli jen málo, zasedají ve Sněmovně i ve dnech předvánočním shonu, aby stihli všechny zákony, co mají platit od Nového roku, prezident je podepisuje.
Týdeník Echo, který v listopadu vyšel v tištěné verzi, má poslední prosincové vydání opět jen v digitální verzi na internetu (návrat na web dočasný, nebo trvalý?).
Projekt DVTV dvojice Drtinová/Veselovský se úspěšně rozvíjí - mám na mysli nikoli absolutní sledovanost, ale citační index obsahu některých politických rozhovorů. Kdyby šlo o sledovanost, tak to politika prohrává. Podle informací Jana Rozkošného (editora DVTV) na říjnovém Czech Internet Foru se stal nejsledovanějším rozhovorem DVTV ten s kuchařem a restauratérem Zdeňkem Pohlreichem.
Díky iVysílání ČT jsem mohl dodatečně zhlédnout Hyde Park s Ondřejem Neffem o nových médiích, interview s Ivem Mathé o Václavu Havlovi a jeho úřadování na Hradě, a také s vládním zmocněncem pro otázky energetické bezpečnosti Václavem Bartuškou (22.12.). Od toho posledního s tématem energetická koncepce jsem odcházel se smíšenými pocity. Na jedné straně radost poslouchat člověka, který o věci něco ví, a umí o ní přemýšlet, na straně druhé beznaděj ze stavu politické scény, která je schopna uvažovat jen v perspektivě jednoho volebního období.
Pod titulkem "Kreml se snaží využít české novináře, varuje expert z Finska" zveřejnil server Aktuálně.cz rozhovor s Eero Balkem (Jan Gazdík zkomolil jeho křestní jméno na Ero). Čelo zprávy představuje Balka jako "experta na Rusko a Ukrajinu." Eero Balk je však především polyglot hovořící nejméně devíti jazyky, mezi něž patří i lužická srbština a rusínština. Škoda, že Balk svoji webovou stránku neaktualizuje. Když v roce 2002 dostal v Praze cenu Premia Bohemica od Obce spisovatelů za zásluhy o šíření české literatury, udělal jsem s ním pro HN rozhovor, který je kupodivu v archivu ihned.cz dostupný i bez placení. V rozhovoru pro Aktuálně.cz mne zaujalo, že podle Balka i finská média se občas nechají manipulovat zdrojem Russia Today.
Světem hýbe pokles ceny ropy, na jehož příčině se experti víceméně shodují: může za to Saudská Arábie vrhající na trh dodávky se sníženou cenou. Rozdílné názory však panují na to, z jakých důvodů. Většina se shoduje v tom, že je to projev soupeření SA s USA o podíl na dodávkách energetických zdrojů. Někteří však tvrdí, že kromě tohoto důvodu Saudská Arábie záměrně podráží nohy Putinovi jako odvetu za ruskou podporu Asádova režimu, což zavání trochu spikleneckými teoriemi, stejně jako představa, že to je koordinovaná akce Západu snažící se Rusko zahnat do kouta.
Tradiční výroční tiskovou konferenci Vladimíra Putina minulý čtvrtek 18.12. přenášela i Česká televize na ČT24 Nikoli celou, ta trvala přes tři hodiny. Ve srovnání s názory na události ve východní Ukrajině, které Putin v diskusi s novináři na Valdajském fóru přednesl před třemi měsíci, ruský prezident evidentně "zařadil zpátečku." Mám na mysli někdejší podporu požadavků východoukrajinských separatistů, které teď byly zmíněny pouze jako překážka plnění minských dohod.
13.12.2014 Žurnalistika ve veřejném zájmu – to je heslo americké neziskové organizace ProPublica, která se stala vzorem pro Ústav nezávislé žurnalistiky, z.ú. (zapsaný ústav) založený letos na podzim Ondřejem Neumannem. Ústav ve středu 10. prosince představil veřejnosti novou verzi webové stránky Hlídací pes, která má být hlavním informačním výstupem Ústavu. Prvním příspěvkem inovovaného webu je analýza Ondřeje Neumanna Rusko má na ambasádě v Česku „armádu“ 142 lidí. Financování Ústavu podrobně rozebral Ondřej Aust na Mediáři. Kdyby se k tomu ještě přidal transparentní účet, Parlamentní listy a jejich spřízněné weby by přišly o munici svých konspiračních teorií, podle nichž česká média ovlivňuje americká ambasáda. Že za protizemanovskými protesty byly nitky spiknutí vedoucí do budovy na malostranském Tržišti, vědí přece všichni hledači pravdy.
Editoriální panel České televize předložil ve středu 10. prosince Radě ČT výsledky svého šetření ve věci „cenzurování Zemana“. Tisková zpráva z jednání publikuje pouze ředitelskou interpretaci: “Stanovisko ukazuje složitost editoriálního rozhodování při vzniku pořadu z hlediska principu, podle kterého musí dostat možnost vyjádření všechny dotčené osoby. Konstatuje pochybení v provedení zásahu, ale zároveň jasně ukazuje, že nedošlo ke zkreslení reportáže jako celku nebo jejímu ovlivnění zvenčí.“ Příliš tomu nerozumím, protože nechápu, jak se Zdeněk Bakala mohl stát pro „dotčenou osobou“ citací prezdentova projevu. Marně jsem hledal odkaz v Kodexu ČT. Aspoň, že se uznalo, že to bylo pochybení.
Páteční Hospodářské noviny čtu odzadu. Ani včera jsem nebyl zklamán. Šídlův komentář Den, kdy zatkli Nagyovou a našli zlato signalizuje rozčarování veřejnosti nad tím, co dvojice Šlachta Ištván vloni v červnu předvedla.
27.11.2014 Dnes v Praze začala dvoudenní konference "Regulace českých médií II", kde jsem byl jedním z účinkujících. Prezentaci Mediální rady ČT a ČRo -
Jsou zahraniční vzory řešením? umisťuji na web. Její obsah je však pouhým digestem toho, co jsem sepsal ve studii pro Parlamentní institut, která je k dispozici na webu psp.cz.
24.11.2014 Minulý týden se udělovaly Křišťálové lupy oceňující výkony na internetu. Osobností internetu se stal Josef Šlerka, v kategorii "Obsahová inspirace" hlasování uživatelů vyneslo do čela politickou satiru Kancelář Blaník. Na otázku Lidových novin: "Jak dlouho plánujete, že byste mohli se seriálem pokračovat?" autoři odpověděli: "Dokud budou politici spolupracovat. Třeba Miloš Zeman spolupracuje výborně. Neustále nám hází další a další témata." Seriál skutečně stojí za zhlédnutí, jenom toho fakování při využití šmírbuchu jazyka českého je tam na můj vkus trochu moc. Pak se tvůrci nemohou divit, že se nedostanou do televize.
Rada pro rozhlasové a televizní vysílání RRTV na svém zasedání 19.11. vydala upozornění na porušení zákona, kterého se Český rozhlas dopustil přímým vysíláním prezidentských Hovorů z Lán s tím, že (citováno doslova): "žádá provozovatele rozhlasového vysílání ČESKÝ ROZHLAS (...) o podání vysvětlení, proč nezajistil, aby v pořadu Hovory z Lán ze dne 2. 11. 2014 na programu Radiožurnál od 17:05 hodin nezazněly vulgarismy. Rada stanovila lhůtu k podání vysvětlení 30 dní ode
dne doručení této výzvy." Pokud by ČRo zavedl tzv. broadcast delay na prezidentovy projevy, byl by to ve světě unikát. Neboť jaké jiné opatření mohla mít RRTV na mysli?!?
Zatímco tohoto zařehtání byrokratického šimla RRTV si média všimla, bez komentáře zůstala jiná tisková zpráva, v níž RRTV oznamuje soudní potvrzení svých sankcí, mezi nimiž je i pokuta 200 000 Kč pro TV Nova za porušení zásad objektivity. Jednalo se o běžnou reportáž o odívání do kostela v letních parnech z 24.8.2012, v níž komusi vadilo, že se názory dogmatického Bratrstva Pia X, vydávaly za názor celé katolické církve. Alespoň tak jsem vyrozuměl z tiskové zprávy, protože judikát k této kauze na webu RRTV chybí. Reportáž jsem si vyhledal a našel jsem v ní jen redaktorskou povrchnost a bulvarizující snahu upoutat. Jakkoli zpravodajství TV Nova nemusím, domnívám se, že trestat by se mělo nikoli za pochybení, ale za zlý úmysl, který jsem v reportáži nenašel.
Když senátor Jan Veleba vystupoval ještě jako prezident Agrární komory, dělal na mne dojem rozumného člověka. Poté co se stal předsedou strany SPO, někdejších Zemanovců, jakoby propadl hysterii. Nejprve na webu SPO zaútočil na zpravodajství ČT, která se prý "nezmohla na jedinou reportáž z akce (17.11. na Klárově). To je něco neuvěřitelného. Nevím, proč platíme koncesionářské poplatky, když veřejnoprávní médium neplní své povinnosti. Podáváme podnět Radě pro rozhlasové a televizní vysílání."
Přitom na tomto shromáždění Veleba přednesl projev plný nesmyslů a výmyslů o činech skupiny Pussy Riot. Když ho na tyto nesrovnalosti redaktor MF Dnes Petr Kolář v rozhovoru 22.11. upozornil, Veleba se hájil tím, že ty informace získal z internetu (jednalo se o proruský anonymní web aeronet.cz). Politik, který věří všemu, co si přečte na internetu, je pro mne rizikovým faktorem společnosti.
18.11.2014
Oslavy 17. listopadu máme za sebou, i s mezinárodní ostudou na Albertově. Co k tomu dodat? Smutek z chování těch, kteří Albertov pojali jako happening a nikoli jako cílený protest proti prezidentovi. Kdyby tomu tak bylo, tak nechali promluvit rektora a zaznít studentskou hymnu a svoje protesty si schovali až na Zemanův projev. Je tu i smutek z některých politiků připomínajících fotbalisty, kteří po zápase děkují zdivočelým fanouškům, aniž by se distancovali od jejich hulvátství. Na druhé straně jsem tu našel i záblesk naděje, když se ukázalo, že "dav zjevně nebyl protisystémový" a nechal promluvit zahraniční hosty, kterým zatleskal. Nebo když si člověk přečetl, že se "na kus Národní třídy napěchovalo pěkných pár tisíc lidí, že tam notnou chvíli nebylo k hnutí a že to, poslušné hlásím, nebyla žádní „zdivočelá kavárna“. Ti lidé nebyli divocí, jen své červené karty ještě pozdě odpoledne nosili viditelně a hrdě. Ale bavili se a užívalo pohodového svátku." Cituji z facebookového svědectví Martina Mostka, který se přijel na svátek podívat do Prahy ze Znojma. Text i album Pieta. Protest. Posvícení stojí za zhlédnutí.
Jak se dalo čekat, interpretace zahraničních médií se nevyhnula klišé, zjednodušení a omylům. Ať už to byla BBC, která jednu z příčin identifikovala slovy: "Many are angry with Mr Zeman, who they see as too sympathetic to Russia." Čehož okamžitě využila ruská propaganda: "Президента Чехии забросали яйцами за поддержку Кремля." V německých médiích pak převažovaly titulky s informací o tom, že německý prezident Gauck dostal vejcem do hlavy, jakoby se házelo na něj a ne na Zemana. Viz titulek bulvárního Bildu Ei-Attacke auf Gauck. Z videa jsem jsem pokusil "vytáhnout" dráhu padajícího vejce (červené kolečko v obraze - kliknutím lze zvětšit).
15.11.2014 Když jsem ve čtvrtek večer umístil na Louč příhodu do cyklu "Koho to dnes zajímá" s názvem Jak Havla nahradila čistička v Horním Jelení, netušil jsem, že MF Dnes tuto příhodu rovněž pojedná s titulkem Když se zastavily rotačky... . Já jsem však byl na webu o hodinu a půl dřív.
Český prezident Miloš Zeman se dnes na konferenci 25 let kapitalismu v ČR v diskusi s Václavem Klausem opět nechal unést svou výřečností a sklonem k bonmotům, když o zákroku policie 17. listopadu 1989 na Národní třídě prohlásil: "Přátelé, nebyla to žádná krvavá řež, nebyl to žádný nestandardní masakr, byla to jedna z 'x' demonstrací," přičemž skutečnou revoluci prý nastartovala až nepravdivá zpráva o smrti studenta Šmída. To zas bude komentářů a spikleneckých teorií a taky Zifčáků, co to údajně všechno zpunktovali! A já si myslel, že se to letos odbude věcnou informací v HN "Mrtvý" student je dnes vědec, má kapelu Klec a hraje divadlo." Ach jo!
P.S. 16.11.2014: MF Dnes by měla ze svého archivu uvolnit článek Pavla Žáčka ze 16.11.2009 s podtitulkem: „Spikleneckou verzi Zifčáka vyšetřování vyvrátilo, on ale pořád šíří lži.“ Kromě toho Pavel Žáček o případu sepsal celou studii, která je založena na dokumentech, nikoli na Zifčákových konspiračních teoriích.
13.11.2014 Minulou sobotu 7. listopadu vyšlo devatenácté vydání internetového Týdeníku Echo, což jest produkt Balšínkova zpravodajského webu echo24.cz. Tentokráte však poprvé v tištěné podobě s distribucí v trafikách. Myslím, že Týdeník Echo to v soutěži s novým týdeníkem Téma prohraje. Hlavně proto, že za 39 Kč nabízí přibližně stejný obsah jako produkt vydavatelství Mafra, který se prodává za cenu 25 Kč.
Protože se čtvrtstoleté výročí listopadu 89 nezadržitelně blíží, což vyvolává vzpomínkové a pamětnické orgie (naštěstí ne všechny proniknou do médií), přicházím se svou troškou do mlýna a znovu nabízím odkaz na studii Česká média a jejich role v procesu politické změny roku 1989. Jak jsem zjistil, občas se z ní v pamětnických diskusích cituje.
Ve středu 12. listopadu se podařilo modulu kosmické sondy Rosetta přistát na kometě, poprvé v historii, což se hodnotí jako technický majstrštyk, který se podařil nikoli americké NASA, ale ESA, tedy Evropské vesmírné agentuře. Sonda Rosetta byla vypuštěna v roce 2004, na úspěch se tedy čekalo deset let. Ještě že věda není řízena politikou, tam jsme schopni vytyčit cíle maximálně na jedno volební období, a to ještě bez záruky, že vláda nám ty čtyři roky vydrží.
6.11.2014 Dnešní MF Dnes uvádí z připravovaného sobotního rozhovoru s prezidentem "Buď neumíte dobře rusky, nebo jste ten výraz v textu Pussy Riot přehlédli...". Prezident Zeman trvá na svých výrocích a zřejmě se nepoučil z minulosti, když se ukázalo, že ne vše, co zachytí jeho mimořádná paměť, se zakládá na pravdě. Mám na mysli spor Ivan Brezina vs. Miloš Zeman, který končil touto omluvou zveřejněnou 20.6.2007 v MF Dnes: "Omlouvám se novináři Ivanu Brezinovi za nepravdivé výroky o tom, že psal na objednávku Českých energetických závodů, se kterými měl důvěrnou smlouvu a za to, že jsem ho nařkl z korupce. Miloš Zeman" Kdo chce znát detaily, může je nalézt v rozhodnutí Ústavního soudu I. ÚS 453/03.
Do seriálu Znovu89 jsem zařadil další pokračování.
2.11.2014 Dnes výjimečně souhlasím s Janem Čulíkem z Glasgow, který na facebooku napsal: Je opravdu nejzásadnějším problémem v ČR dneška řešit Klause, Zemana a Havla? (...) Zjevně se vám vede příliš dobře, že plýtváte časem na podružnosti." Měl jsem stejný pocit při čtení víkendových diskusí a komentářů. Na druhé straně, interview bývalého prezidenta Václava Klause v MF Dnes uvedené na titulní straně bulvarizujícím titulkem "Nikdy Havlovi neodpustím," jakož i poslední Hovory z Lán současného prezidenta Miloše Zemana k vášnivé diskusi provokují a přímo vybízejí.
Jestliže Václav Klaus při pohřbu Václava Havla před třemi roky prohlásil: "Nejsme velký národ, a proto ani velkých postav nemáme na rozdávání. Přesto jsme často dopouštěli, aby bylo jejich dílo a odkaz zplošťováno či deformováno a tím znehodnocováno. Věřím, že Václava Havla nic takového nečeká.", pak jeho sobotní interview bylo učebnicovým příkladem takového "zplošťování" (havlismus, Havel jako nutné zlo s mentálním založením reformního komunisty, sobotkovsko-babišovsko-moravcovsko-janečkovský režim atd.).
Miloš Zeman se pak v přímém rozhlasovém vysílání "vyznamenal" použitím jazyka restaurací čtvrté cenové skupiny. S výjimkou Jelcina si nevzpomínám na státníka, jehož oficiální (nikoli kradmo odposlechnuté) projevy obsahují výrazy, které veřejnoprávní rozhlas v záznamu musel "vypískat" (35. a 47. minuta záznamu).
V této souvislosti jsem si vzpomněl na úvod Konšelské z Těžké Barbory Voskovce a Wericha: "Víno naleje, do domu dodá, každému prodá, co kdo chce a jak. Když městu zle je, ví kudy na to, nic nechce za to, že je kabrňák. Zvolili jsme ho abychom ho měli, teď ho tu máme, zdali pak ho znáš?"
Do svého soukromého Znovu89 zařazuji další pokračování.
23.10.2014 v Senátu je dobojováno. Výsledek po druhém kole 17.-18.10.: 11 senátorů ČSSD, 7 KDU/ČSL, 4 ANO, 2 ODS, ve zbylých čtyřech volebních obvodech (volební strany: STAN, SLK, SsČR a SPO) se ocitla jména František Čuba (porazil Alenu Gajdůškovou z ČSSD) a sázkový miliardář Synotu Ivo Valenta.
Dobojováno však není na radnicích, kde se formují koalice, často ve stylu "všichni proti vítězi." V Praze padnul za oběť vnitřního sporu v TOP 09 primátor Tomáš Hudeček i jeho interní oponent Jiří Vávra. Vše s posvěcením Karla Schwarzenberga. Jindřich Šídlo to komentoval slovy: "V Praze to začalo, v Praze to končí. Sbohem, TOP 09."
Mediální událostí, na kterou reagovali i politici, byla vražda studenta ve Žďáru na Sázavou, spáchaná 14. října psychicky nemocnou ženou. Ta vnikla do zdejší Střední škole obchodní a služeb Českomoravského svazu spotřebních družstev, a kromě uvedeného studenta pobodala další dvě dívky a policejního vyjednávače. Reakce médií jako obvykle byla přehnaná. Mám na mysli výkřiky: Kdo za to může? a veřejné apely žádající přísné potrestání viníků, když každý ví, že zabránit takové události do budoucna v podstatě nelze.
Totéž se možná dá říci o mediálním informování ve věci smrtelně nebezpečného viru Ebola, který plní stránky světových médií již několik měsíců. Poplašné zprávy o přenosu africké epidemie do USA a Evropy se naštěstí do této doby ukázaly být liché.
Ve věku 93 let zemřel 21. října šéfredaktor listu Washington Post Benjamin Bradlee. Obvyklé mistrovství ve zjednodušování a zkreslování faktů opět prokázala MF Dnes titulkem "Zemřel Ben Bradlee, šéfredaktor Washington Post a strůjce pádu Nixona". Těch "strůjců" bylo totiž mnohem více a Bradlee možná nebyl právě tím nejdůležitějším. Ovšem ani další titulky nevynikaly zvláštní historickou přesností: "Zemřel Ben Bradlee. Šéfredaktor deníku, který odkryl aféru Watergate" (lidovky.cz), nebo "Zemřel bývalý šéfredaktor listu, který odhalil aféru Watergate" (novinky.cz). Detaily o tom, jak to vlastně bylo, na Louči zde a tady. Kromě toho za přečtení stojí pátrání týdeníku Newsweek po tom, kdo se skrýval za zdrojem Deep Throat/Hluboké Hrdlo. Mark Felt zřejmě nebyl jediný.
"Byla to zrada" - tak se vyjádřil k průběhu listopadových událostí roku 1989 někdejší generální tajemník ÚV KSČ Miloš Jakeš v dnešním rozhovoru pro týdeník Reflex. Jen více dalších spikleneckých teorií v našich médiích. Nemělo by se zapomenout hlavně na Ludvíka Zifčáka, jehož lež o tom, jak úmyslně hrál mrtvého studenta, se českým novinářům tak zalíbila, že ji neváhají rok co rok opakovat.
Posbíráno z tweetů z konference CIF14 Czech Internet Forum 2014:
Po druhém čísle má časopis Reportér něco přes 700 předplatitelů, 2/3 jsou odběratelé tištěné podoby. Stánkový prodej dominuje nad digitálním
Tabletový týdeník Dotyk má 15 000 čtenářů týdně, čtečku si nainstalovalo 80 tisíc uživatelů. Patřím mezi ně, i když si Dotyk příliš často nestahuji. Vadí mi, že ono posouvání dle hesla "Svět se netočí, svět se posouvá" není příliš user friendly a často při něm zabloudím.
14.10.2014 MF Dnes vyšla v nové grafické úpravě. V rozhovoru se šéfredaktorem Jaroslavem Pleslem k této události na meidaguru.cz mne zaujala informace o tom, že Jiří Kubík stále v MF Dnes přebývá, přestože Echo24.cz před měsícem psalo, že z deníku odchází.
Na Slovensku dnes vznikl nový blog "Nedáme sa opentať" reagující na to, že německá firma Rheinisch-Bergische Verlagsgesellschaft (ta, co předala Mafru Babišovi a Agrofertu) hodlá prodat 50 procent vydavatelství Petit Press (deník SME) finanční skupině Penta. Na uvedeném blogu členové vedení oznamují svůj úmysl z redakce odejít. Kolem prodeje jsou však ještě nějaké nejasnosti (protest vlastníka předkupního práva apod.). Jak to dopadne? Začal jsem sledovat na twitteru @opentat.
13.10.2014 Víkend v médiích byl ve znamení komunálních a senátních voleb 10. a 11. října. Hospodářské noviny je dnes na titulní straně zhodnotily takto: "Země, která říká ANO," neboť kandidátky hnutí ANO se umístily na prvním místě v devíti krajských městech. Volební účast klesající (2014 - 44,46%, 2010 - 48,50%) nejhorší v Praze (2014 - 37,72, 2010 - 44,43). Sobotní volební zpravodajství ČT bylo dosti stereotypní, nějakou dobu po 14:00 se vařilo z vody. Zpravodajské portály (rozhlas, ihned a další) s napojením na www.volby.cz přinášely volební výsledky v reálném čase.
Lidé, kteří volili ANO, volili značku/brand, nikoli zboží v ní zabalené, které nemusí být značkové kvality. Alespoň v Praze to tak vypadá. Pozitivní jev - alespoň část mladé generace se o politiku začíná zajímat (viz úspěchy Pirátů a Žít Brno).
Mediálním tématem víkendu bylo také úmrtí Pavla Landovského (1936-2014) v pátek 10. října doprovázené změnami v programu České televize.
Vydavatelství Mafra přišlo 3. října na trh s novým týdeníkem Téma a s obálkou trapně imitující Time.
Nevím, zda by v týdeníku Time prošly Fidelisu Schléeovi báchorky o tom, jak zachraňoval Večerní Prahu a sepisoval zákon o živnostenském podnikání: "Sám jsem ten zákon odnesl do Federálního shromáždění a dal ho tam lidoveckému předsedovi Bartončíkovi." Pro upřesnění: živnostenský zákon byl přijat 2. října 1991, kdy Bartončík už žádným předsedou nebyl. Je možné, že Schlée se nějakým způsobem angažoval při přípravě provizorního Zákona o soukromém podnikání občanů z dubna 1990, ale tvrdit, že byl jeho autorem, nebo že "publikovat zákon ve Sbírce zákonů tehdy trvalo až rok, takže nastala hrozná situace..." je zcela z říše výmyslů. Zákon, který zřejmě má Schlée na mysli, přijatý 19. dubna, vyšel ve sbírce 23. dubna, tedy za pět dní.
Schlée jen využil okamžitého zájmu o soukromé podnikání, přidal ke sbírce zákonů důvodovou zprávu a výklad, za což si naúčtoval na tu dobu nehorázné peníze. Ta první příručka se skutečně vyprodala a on na ní ty první miliony skutečně vydělal. Ovšem že ty další miliony vydělával přes kámoše ve státních podnicích, kteří mu odebírali a platili hotově (neboť ze státního krev neteče) celé náklady jeho dalších příruček, které pak často ležely na skladě, o tom se ve sloupku "Jak vydělal první miliony" tiše mlčí. Stejně jako o jeho předlistopadové minulosti, nebo o tom, jak se vyhýbal placení sociálního pojištění a daní, když všechny redaktory Večerníku Praha zaměstnával přes švarc systém.
Novinář a právník Tomáš Němeček se na kandidátní listině "Osmička sobě" dostal do zastupitelstva městského obvodu Praha 8. Gratuluji.
30.9.2014 Tak dlouhou pauzu Louč v historii nezažila. Mělo to subjektivní i objektivní důvody. Letos v létě se na mne navalily takové pracovní úkoly, které v kombinaci s plánovanou dovolenou a společenskými povinnostmi spojenými s mým vstupem do osmého decenia způsobily, že teprve teď jsem schopen sednout k Louči a alespoň částečně doplnit její informační dluhy.
Tento vstup opět antedatuji (psáno 6.10.), aby se do archivu Louče dostalo alespoň pár řádek o zářijových událostech.
Hospodářské noviny od pondělka 29. září zpoplatnily obsah svého webu. Poštou mi došla nabídka, abych si připlatil 200 Kč, a budu mít „digitální produkty“ HN k dispozici. Děkuji, nechci! Očekával bych, že jako předplatitel tištěného vydání bych měl dostat přístup zdarma.
V polovině září vyšel nový měsíčník/magazín Reportér, podnik bývalého šéfredaktora MF Dnes Roberta Čásenského a jeho redakčnímch kolegů, pokoušející se prostřednictvím Nadačního fondu Reportér o crowdsourcing podporující kvalitní žurnalistiku.
První tištěné vydání mě zklamalo svým forbesovským kabátem, do kterého je zabaleno PR pro kabelky Vuitton nebo boty Loake. “Reportérsko-investigativní magazín“ jsem si představoval trochu jinak. Na druhé straně zbylý obsah mně dal naději, že pokud budou texty dalších vydání na stejné úrovni jako při premiéře, pak jsem své předplatné docela dobře investoval.
Při zpětném pohledu na politické události měsíce září mne napadlo: jak dobře si žijeme, když hlavním problémem naší politiky je, zda si někdo zaslouží či nezaslouží nálepku komunistického fízla. Ve Sněmovně se o tom 25. září diskutovalo dvě hodiny. Možná to bylo tím, že komunální a senátní volby jsou za dveřmi a parlament se nechtěl nechat zahanbit trapností billboardových kampaní.
V pondělí 29. září mě v HN zaujal článek o tom, jaké poradce si platil Úřad pro zastupování státu (bývalá státní návladní Vesecká dostala necelý milion, místopředseda Nejvyššího soudu Kučera jeden a čtvrt milionu). Mezi poradci byl totiž také Michal Voráček. Zdůvodnění bývalého ředitele Úřadu Miloslava Vaňka: „Voráček pomáhal, aby se ve sledovaném sporu dostávaly k novinářům ty správné informace.“ To připomínám všem čtenářům Parlamentních listů, aby věděli, odkud vítr jejich obsahu fouká.
K zahraničí stručně:
- Skotové se v referendu rozhodli zůstat ve svazku Velké Británie.
- Úspěchy islamistů ISIL vedly prezidenta Obamu k tomu, že vydal příkaz k leteckým útokům na území Iráku a Syrie. Vraždy rukojmí pokračují.
- Ukrajinská krize stále bez východiska, pokud není východiskem současný stav vyčkávání a mírného zklidnění propagandy z obou stran.
Porovnám-li projev Miloše Zemana o Ukrajině na konferenci Rhodského fóra s projevem finského premiéra Alexandera Stubba na stejné téma, pak rozdíl úrovně je propastný. Na jedné straně květnaté metafory a bonmoty, na straně druhé kvalifikovaný vhled a profesionální pohled politika. Ach jo! Dočkám se ještě někdy českého politika s formátem překračujícím šumavské hvozdy?
31.8.2014 Protože každý měsíc by měl mít alespoň jeden záznam "Na okraj dnů," opatřil jsem následující řádky datem 31. srpna, přestože jsem je psal až 1. září.
Srpnový výpadek Louče nezpůsobily dovolené, ale intenzívní práce na analýze pro Parlamentní institut, který by rád znovu připomenul, jak to v zahraničí vypadá s médii veřejné služby. Je to další z řady pokusů objasnit našim poslancům, jak to chodí ve světě. Ten můj první nesl datum říjen 1993, asi zmizel v propadlišti dějin, na Louč jsem ho umístil v roce 2001 v .rtf verzi. Následovala studie „Veřejnoprávní a soukromé televize v některých evropských zemích“ v roce 2004 mapující vztah veřejných a soukromých v Evropě. Před třemi lety, v roce 2011 byl zájem už jen o strukturu a výstupy televizí veřejné služby.
Letos přišel požadavek na podrobné zpracování dvou témat: tím první jsou tzv. mediální rady - jakou mají funkci, jaké pravomoci, jak se volí, jak jsou placeny apod. Tím druhým je zákonné vymezení obsahové náplně médií veřejné služby.
Při psaní tohoto materiálu mě znovu napadlo podobenství o koních, které sice můžete přivést k vodě, ale nemůžete je přinutit, aby se napili. Když přehlédnu archiv Louče, tak ty koně se snažím přivést k vodě patnáct let.
Krizová ohniska ve světě – Blízký Východ, Ukrajina – nejeví tendenci k tomu, že by – přes různá příměří a výměny zajatců - hodlala vyhasnout. V obou oblastech mají česká veřejnoprávní média kvalitní zpravodaje. Mám na mysli Martina Dorazína z ČRo na Ukrajině a Jakuba Szánta na Blízkém východě. Jejich svědectví jsou však jen útržkovitá, celkové přehledy by měly dodávat newsroomy a tištěná média. Jenomže ty – podle mého názoru - na celém světě selhávají, neboť nejsou schopny prodrat se houštinou informací, dezinformací a také ne-informací ke zpravodajství, které by konzumentům médií nabízelo, když ne objektivní, tak alespoň pravdě dosti podobný pohled na události.
Také proto jsem si se zájmem přečetl zážitky Marka Havlíčka, který se na motorce vydal do Doněcka, aby vše viděl na vlastní oči.
Mnoho srpnových mediálních událostí hodných zmínky uniklo pozornosti Louče, neměl jsem čas média systematicky sledovat. Nicméně v otisku mé srpnové paměti zůstávají dva mediální obrazy:
Tím prvním je klečící americký novinář James Foley v oranžovém hábitu těsně před tím, než ho islamistický extremista zavraždí. Rozsáhlá území Syrie a Iráku ovládli stoupenci budování sunitského Islámského státu chalífátu, který možná překreslí mapu, jak ji před sto lety tady narýsovala Sykes-Picotova dohoda. Mladší generaci a zvláště novinářům bych rád doporučil, aby si něco o té dohodě přečetli. Lépe pak pochopí nedůvěru Arabů vůči Západu
Jiný mediální obraz: hlavy polévané kbelíky ledové vody, které mají přinést podporu nemocným amyotrofickou laterální sklerózu neboli ALS. Ten, kdo se polije a veřejně oznámí svůj příspěvek na léčení ALS, vyzývá další tři lidi, aby udělali totéž. Zkrátka jakési letadlo, do kterého nasedlo už nemálo celebrit, ba i politiků. Začalo to v USA koncem července. Na slova "Ice Bucket Challenge" nabízí dnes YouTube přes osm milionů videí. Politého Billa Gatese zhlédlo 19 milionů internetových uživatelů. Slovenského prezidenta Andreje Kisku něco kolem šedesáti tisíc, českého ministra financí Andreje Babiše něco přes dvanáct tisíc..
Polský předseda vlády Donald Tusk (který – pokud je mi známo – si hlavu nepolil) se stane novým stálým předsedou Evropské rady – po Hermanovi van Rompuyovi. Česká média o něm nesprávně informují jako o „prezidentovi EU“, což jest blbost. EU žádného prezidenta nemá. Problém je v tom, že média potřebují zkratku. A jestliže má „šéfka evropské diplomacie,“ či „ministryně zahraničí EU“ (opět nepřesné novinářské zkratky) oficiální titul „High Representative of the Union for Foreign Affairs and Security Policy and Vice-President of the EC,“ pak se skutečně jen těžko hledá stručné a přesné označení, když jedno z těch přesných zní asi takto: „místopředsedkyně Evropské komise pro zahraniční politiku“. O české eurokomisařce Věře Jourové stále není rozhodnuto.
31.7.2014 Kromě letních veder a reagování na mezinárodní konflikty (Ukrajina, Gaza) si média všímala hlavně hádání v parlamentu mezi opozicí a koalicí (služební zákon) i uvnitř politických stran (ČSSD a spotřební daň na benzin) - podrobnosti v odkazech. V této souvislosti ministr financí Andrej Babiš pronesl pozoruhodný výrok: "Strašně se stydím za to, že tady vůbec sedím." Kdyby prý měl dobrého náhradníka, okamžitě by na svůj poslanecký mandát rezignoval, uvedla ČT24.
Když se vláda dohodla na tom, kdo by měl být kandidátem na komisaře EU (Věra Jourová), prezident Miloš Zeman se opřel do premiéra Sobotky v rozhovoru pro Týden slovy: "Představa, že jedu s poníženým předklonem a čepicí v ruce k Junckerovi, kterého ze dvou, respektive dokonce tří kandidátů na eurokomisaře si on přeje... To je takové ponížení České republiky, které naprosto oprávněně nahrává eurofobům." Premiér Bohuslav Sobotka si tento výrok nenechal líbit a přes média prezidentovi vzkázal, aby nekomentoval rozhovory, u kterých nebyl.
Po sestřelení letadla MH17 Evropa zpřísnila sankce vůči Rusku s cílem přesvědčit ho, aby přestalo podporovat povstalce na Ukrajině. Český prezident se stal snad jedinou hlavou státu v EU, který tyto sankce veřejně zpochybnil. Což propagandisticky využila a příslušným komentářem vyšperkovala ruská televizní stanice REN TV (není státní televizí).
Příběh dívky, kterou při masturbaci zasáhl blesk, zveřejněný na americkém satirickém webu, převzaly televize Nova a deník Blesk jako seriózní zprávu a umístily jej na svůj web. Když slovenský server noviny.sk podobně naletěl německému satirickému webu postillon.com a převzal zprávu o tom, jak americký prezident Obama daroval německé kancléřce Merkelové k 60. narozeninám mobilní telefon, tak po zjištění svého omylu vše následně z webu vymazal. Ne tak televize Nova a Blesk, jejichž vymyšlená zpráva visí na webu dodnes. A pak věřte médiím.
Dnešním dnem končím na Univerzitě Karlově. Na publicistický důchod to však zatím nevypadá. Před týdnem mne pozvali do Událostí, komentářů. Nedávno mne vyzpovídali pro Salon Práva.
17.7.2014 Na mezinárodní scéně se dnes odehrály dvě události charakterizující současný nervózní a neklidný svět:
- Nad Ukrajinou se zřítilo letadlo malajských aerolinií letící z Amsterodamu do Kuala Lumpur s číslem letu MH17. Nikdo z téměř tří stovek pasažérů nepřežil. Údajně ho sestřelila raketa BUK odpálená ruskými separatisty na Ukrajině, kteří to popírají.
- Izrael zahájil pozemní operaci proti hnutí Hamas v Gaze, největší vojenskou akci od zimy 2008/2009.
- Jaroslav Plesl k tomu na svém facebookovém profilu poznamenal: "Vypadá to jako den, kterej je dobrý si zapamatovat... "Cos dělal/a 17. července 2014, když začala třetí světová válka?"
Ve stínu těchto událostí se naši poslanci hádají ve Sněmovně o novele zákona o službě státních zaměstnanců a německá kancléřka Angela Merkelová dnes oslavila šedesátiny.
Přes blog Martina Moravce jsem se dozvěděl, že z MF Dnes odchází také Tomáš Poláček. Mezitím další odešlí redaktoři s bývalým šéfredaktorem Čásenským finišují projekt nového periodika Reportér, na který shromažďují prostředky přes Nadační fond Reportér.
11.7.2014 Prázdninový stereotyp českých médií narušila smrt čtyř českých vojáků v Afghánistánu, povýšená médii (a politiky?) na celonárodní neštěstí.
Zahraniční média (s výjimkou Slovenska) však tuto událost téměř nezaznamenala, neboť svět si všímal především eskalace násilí na Blízkém východě, na jejímž počátku byla vražda tří mladých Izraelců na západním břehu Jordánu a následný únos a zabití mladého Palestince.
Jak jsem si vyslechl od reportéra CNN, ani izraelské nálety nezabránily obyvatelům Gazy sledovat fotbalové mistrovství světa. V průběhu zápasu Německo Brazílie (7:1) se prý z místních domů ozývalo hlasité fandění.
Na české mediální scéně pokračuje přeskupování sil v duchu refrénu Burianovy písničky: "A s tebou jo, a s tebou ne, a s někým jo, a s každým hned tak ne!" Alespoň tak mi byl vysvětlen odchod Petra Holuba z MF Dnes do internetového Echo24.cz.
Zaujal mne tento citát z prohlášení herce George Clooneyho, do jehož soukromého života zasáhl bulvár Daily Mail: "the idea that someone would inflame any part of that world for the sole reason of selling papers should be criminal." V HN přeloženo poněkud volně takto: "Že někdo v některé části světa škrtá sirkou jen proto, aby prodal noviny, je trestné." Co na to noví šéfredaktoři českých médií vybíraní tak, aby zvyšovali prodané náklady novin (za každou cenu?).
Pro záznam: od 1.7. začala na kanálu bývalé Metropol TV vysílat TV Praha, jako další televizní aktivita Leoše Pohla.
3.7.2014 Tímto textem otevírám patnáctý ročník Louče, me-zinu, kterému se začalo později říkat blog, a který se z informačního média stal osobním zápisníkem událostí, jež bych rád uchoval - když ne v paměti, tak alespoň na webu.
Jednou takovou událostí je výměna šéfredaktora v MF Dnes, kde na místo Sabiny Slonkové (instalována do funkce 1. ledna 2014) dnes nastoupil dosavadní šéfredaktor Týdne Jaroslav Plesl. Blogeři, kteří před sedmi měsíci označovali Slonkovou za Babišova koně, dnes ji litují jako Babišovu oběť. Obávám se, že příčiny jsou jednodušší: neschopnost šéfredaktorky zastavit pokles odbytu MfDnes (průměry: duben 2013 - 208 171 prodaných výtisků; duben 2014 - 171 682 prodaných výtisků). Zda to zachrání Jarek, nejvíc vtipný člověk na facebooku, se teprve uvidí. Pozoruhodnou analýzu vývoje českých periodik za působení jednotlivých šéfredaktorů sestavil Aleš Miklík.
Větší absurditu si nedokážu představit. Hudební televize Óčko dostala od Rady pro R a Tv vysílání pokárání za to, že své klipy nepopisuje pro nevidomé. Citace z tiskové zprávy (str.17): "Rada provozovateli televizního vysílání stanovila lhůtu k nápravě do 31. prosince 2014, a to tak, aby na programu Óčko Expres a Óčko Gold za celý kalendářní rok 2014 bylo zpřístupněno alespoň 15 % vysílaných pořadů skrytými nebo otevřenými titulky pro osoby se sluchovým postižením a alespoň 2 % vysílaných pořadů pro osoby se zrakovým postižením." Na nesmyslnost zákona v tomto ohledu upozorňuji už dlouhá léta, naposledy v analýzách pro Radu ČT zde 2012 a tady 2013.
Jinak vše v médiích běží podle každoročního červencového rytmu, letos okořeněného MS v kopané (finále se blíží): Wimbledon (Kvitová opět ve finále), začínající
Karlovarský festival (proti ocenění Mel Gibsona - filmové star, kterou se podařilo do KV letos dostat, protestovala židovská obec), Hradeckým Rock for People odstartovala sezóna letních festivalů. Bude to letos - po dřívějších politicky dramatických létech - sezóna okurková?
STÁLE V PRODEJI!! Milan Šmíd, Ludmila Trunečková: Novinář a jeho zdroje v digitální éře. Obsah k nahlédnutí zde. Ukázka textu tady.
Média, Internet, TV Nova a já, je název knihy, v níž je výběr mé publicistické činnosti od roku 1990 do roku 2000. O co jde, je možné se dozvědět zde v úvodu nebo tady v obsahu knihy. O lidech, které knížka zmiňuje, lze získat informaci ve jmenném a věcném rejstříku. Vydalo a distribuuje vydavatelství ISV v Praze, fax 02-24317402. Kniha je k dostání v prodejně Carolinum, Praha 1, Celetná 18.