 13. 4. 2026 Velikost prohry strany FIDESZ a Viktora Orbána ve včerejších parlamentních volbách překvapila. Předběžné výsledky ukazují (čeká se ještě na hlasy ze zahraničí), že by Péter Magyar se stranou TISZA mohl získat ústavní většinu.
Viktor Orbán už v půl desáté večer - sčítání hlasů začalo po sedmé - pogratuloval vítězi a vyklidil pole.
To vše v přímém přenosu ve "speciálech" českých televizních sítí (ČT24, CNN Prima News TN Live).
Škoda, že program TN Live není archivován. Archiv jeho nedělního vysílání, které citovalo názory Václava Klause a Miloše Zemana, by mohl být názorným příkladem, jak moudra těchto politických dinosaurů se pohybují mimo současný čas i prostor.
Pokušení pozvat Miloše Zemana do studia neodolala ani Prima v přímém vysílání (17. minuta záznamu); Zeman zde téměř přes kopírák zopakoval své obvyklé bonmoty (It's the economy, stupid!, Churchill a volby 1945), které o pár dní před tím prezentoval na Nově.
Myslím, že ani pozvání expremiéra Petra Fialy do maďarského speciálu nebylo od Primy šťastnou volbou. Takže vítězně ze soutěže speciálů vyšla zas jednou Česká televize.
P.S. Petr Fiala se na síti X snížil na úroveň svých politických soupeřů dalším trapným videem bezprostředně po Orbánově prohře.
x x x
Íránsko-americké jednání v pákistánském Islámábádu skončilo - jak se dalo očekávat - bez výsledku. Jednalo se prý 21 hodin "face to face" nikoli přes prostředníky.
Americkou delegaci vedl viceprezident J.D.Vance spolu se Steve Witkoffem a Jaredem Kushnerem, v čele íránského vyjednávacího týmu byl předseda íránského parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf s ministrem zahraničí Abbásem Aráqčím.
Hlavními spornými body měly být jaderný program Íránu a kontrola Hormuzského průlivu. Vyhlášeně příměří by snad mohlo ještě týden vydržet.
Po návratu americké delegace prezident Donald Trump na síti Truth Social oznámil vojenskou blokádu Hormuzského průlivu, která by měla zabránit Íránu, aby rozhodoval o jeho propustnosti a vybíral od tankerů a dalších lodí peníze.
x x x
Čtyřčlenná posádka mise Artemis II, která obletěla Měsíc, se úspěšně vrátila na Zemi - v přímém přenosu zpravodajských televizí na celém světě. Pětiminutový záznam posledních okamžiků let je možné zhlédnutou zde.
x x x
Ministr kultury Oto Klempíř se minulý týden sešel s ředitelem České televize Hynkem Chudárkem a ředitelem Českého rozhlasu René Zavoralem.
Oba ředitelé se vyjádřili ve prospěch zachování R a TV poplatku, jenomže Oto Klempíř je asi moc malý pán, než aby mohl vzdorovat koaličním partnerům a měnit vládní prohlášení.
Jistou nadějí je náznak ochoty ministerstva přizvat k jednání pracovní skupiny, která má změnu připravit, odborníky a zástupce obou médií.
7. 4. 2026 Po padesáti letech opět odstartovala raketa se čtyřčlennou posádkou k Měsíci. Mise Artemis II plní podobné úkoly, jako mise Apollo 8 v prosinci 1968 - obletět Měsíc a vyzkoušet start, let a návrat nové kosmické lodě.
Zpravodajství o letu Apolla 8 jsem jako elév externista mohl sledovat přímo v Československé televizi. Před léty jsem na něj vzpomínal. Zatímco tenkrát se diváci dočkali jen obrazů z řídícího střediska v Houstonu a na fotky Země a Měsíce si museli počkat, dnes může svět vesmírné putování sledovat ve zvuku i obraze a v reálném čase na webu NASA.
x x x
"Toto je nejtemnější hodina Ameriky" říká nositel Nobelovy ceny za ekonomii Paul Krugman ve svém dnešním podcastu. Reaguje tak na chování a vystupování Donalda Trumpa, který vyhrožuje Íránu zničením jeho civilizace, aniž by byl ochoten či schopen nějakým způsobem ukončit válečný konflikt v Perském zálivu.
V jiném podcastu Paul Krugman označil Donalda Trumpa za prezidenta, který "prohrává a prohrává bohužel způsobem, který může ze světa velmi rychle udělat mnohem horší místo k životu".
DODATEK 8.4.: Írán a USA se dohodly na dvoutýdenním příměří. Titulek CNN: Írán tvrdí, že zvítězil (US, Israel agree to 2-week Iran ceasefire; Iran claims victory) vyvolal popuzenou reakci Donalda Trumpa na síti Truth Social, který CNN obvinil z podvodu.
Sky News zprávu uvedly: "Trump oznámil kompletní vitězství" (Trump claims 'complete victory' in Sky News call after US and Tehran agree ceasefire).
O pár hodin později CNN přišla s titulkem: "USA i Írán tvrdí, že zvítězily poté, co bylo dosaženo dvoutýdenní příměří" (Both US and Iran claim victory after two-week ceasefire deal reached).
Jako obvykle: na titulcích dost záleží.
x x x
Raketový růst cen benzínu (přes 40 Kč/litr) a nafty (až 50 Kč/litr) by mělo zastavit vládní rozhodnutí, kterým se zastropovaly jejich ceny. Tento strop se bude měnit podle situace na burze v Rotterdamu a cen velkoobchodních dodavatelů.
x x x
 Letošní Velikonoce se opět neobešly bez žánrových obrázků a blahopřání, kterými nás oblažovali politici na sociálních sítích.
Jakoby nás chtěli přesvědčit, podobně jako to dělal Miloš Zeman na člunu, o své "lidovosti". Andrej Babiš nás pozdravil z výletu u moře, Alena Schillerová pak od jeptišek z pražské nemocnice Milosrdných sester. Dosti trapně se zapojil i bývalý premiér Petr Fiala.
x x x
ČT a TV Nova vynechaly o Velikonocích nedělní politické debaty. Ne tak televize Prima, která pozvala do studia politiky na odpočinku Miroslava Kalouska a Vladimíra Špidlu. Ti pánové se v mnohém neshodli, ale předvedli, jak může vypadat politická diskuse bez přetlačování a překřikování.
Polední debata na ČT sice chyběla, ne tak Události komentáře týdne vysílané ve svátečním pondělí. Stále nechápu smysl této debaty, v níž jsou známé i méně známé osobnosti z nejrůznějších profesních skupin nuceny vyjadřovat se jako experti k otázkám domácí i světové politiky, aniž by se divák dobral nějakého konce. Přiznám se, že názory hereček, influencerů a youtuberů mě příliš nezajímají.
x x x
Výběr kandidátů na členství v Radě České televize ve sněmovním Výboru pro mediální záležitosti (zprávu Filipa Rožánka jsem zařadil do Řetězáku Louče) se stal klasickým příkladem poslaneckého čachrování ve stylu "když my vám, tak vy nám."
Kandidáti vládnoucí koalice se mohli spolehnout na devět hlasů ze šestnáctičlenného výboru, v němž opozice má sedm hlasů.
Jak se ukázalo, exposlanec Berkovec nasbíral hlasů třináct, dokonce i problematickému Pavlu Matochovi kdosi z opozice jeden hlas přihodil. Výsledkem obchodu bylo patnáct hlasů pro exministra Daniela Hermana a sem tam nějaký hlas pro opoziční kandidáty (pro postup do vybrané osmnáctky bylo třeba získat osm hlasů).
Protože hlasování bylo tajné, kdo z opozičních poslanců podpořil vládní kandidáty, není známo. Přestože nejméně čtyři opoziční poslanci dali hlasy Stanislavu Berkovcovi, nikdo se k nim nehlásí.
30. 3. 2026 Vyšetřování žhářského útoku v Pardubicích, označeného za teroristický čin proti zbrojařské firmě LPP Holding, zatím přineslo čtyři vazebně stíhané podezřelé z napojení na propalestinské hnutí. Jejich obhajoby se ujal exstarosta Prahy 1, právník a aktivista Pavel Čižinský.
Původně jsem si myslel, že stopy k podezřelým našla policie přes internet (účelově zřízená webová stránka, případné lajky či odkazy). Podle informací poskytnutých obhájcem Čižinským Deníku Referendum, stopa vedla přes kamerový systém, půjčovnu aut a SIM kartu telefonu.
Ať už dopadne vyšetřování jakkoli, nikdo mě nepřesvědčí o tom, že pardubický požár nebyl úspěšnou akcí ruské hybridní války, která vy(zne)užila naivní aktivisty extrémní levice.
x x x
Z íránských a ukrajinských válečných polí stále nepřicházejí žádné dobré zprávy. Je až s podivem, s jakým klidem jsme si už zvykli - včetně médií - přijímat informace o vzájemném ničení materiálních hodnot a lidských životů.
Jak to vypadá, ten klid nás asi brzy přejde, až dopady íránského dobrodružství dorazí do Evropy a do české kotlinky. Zatím jsou to jen ceny pohonných hmot a plynu, ale co když válčení neskončí během několik týdnů, jak Trump sliboval, a válka se protáhne?
Návštěva ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v Saudské Arábii a dalších zemích Blízkého Východu cosi naznačuje. Dodávky zbraní a munice z Ameriky vysychají.
Ukrajina by asi ráda získala chybějící Patrioty od Saudů, za což nabízí výměnou svoje drony a zkušenosti s obranou proti nim.
x x x
Česká policie oznámila, že se začala "zabývat podezřením, zda nedošlo k poškození práv osob zachycených na fotografii," která se rozšířila na sociálních sítích. O co jde? Tou fotografií je fotomontáž, na níž se Mikuláš Minář a Tomáš Halík druží se zadrženým americkým Egypťanem Youssefem Mursim obviněným z terorismu.
Uvedený deepfake okomentoval a šířil na svém facebookovém profilu náměstek ministra školství Zdeněk Kettner, původně učitel základních škol a jeden z pohrobků poslaneckého klubu SPD, na kterého se při posledních volbách nedostalo, a tak mu Okamura zajistil místo ve státní správě.
Kettner později  foto a svůj komentář odstranil a na výzvu ministra školství Plagy se snad i omluvil. Jeho chování budiž názornou ilustrací o kulturní a inteligenční úrovni lidí, které Tomio Okamura přivedl do politiky.
x x x
Jiným takovým příkladem je novopečená posila sněmovního klubu SPD, poslanec Josef Nerušil, který se do parlamentu dostal jako náhrada za odcházející Markétu Šichtařovou od Svobodných. Zatímco jeho straničtí kolegové se už dnes chystají na květnový protest proti setkání se sudetskými Němci v Brně, Nerušil se o víkendu vydal do Německa, na sjezd pravicové AfD.
Tady mohu jen zopakovat závěr svého staršího komentáře Německá přemítání, v němž jsem napsal, že pokud se mají Češi nějakých Němců v budoucnu bát, pak to nebudou ti krajané v Brně, ale spíše členové stále sílící nacionalistické až extremistické AfD, pro jejichž většinu budeme my Češi navždy ta nevděčná die Tschechei, která si za války žila bez válečných útrap v ústraní Protektorátu, a pak Němce z Čech nespravedlivě vyhnala.
x x x
Minulý týden byl Andrej Babiš na sociálních sítích velice aktivní. Vystoupil tady hned pětkrát, z toho dvakrát mimořádně. Kromě obvyklých "souhrnů týdne" v neděli 22. března a 29. března se ozval svým divákům ještě v úterý 24. března a v sobotu 28. března. Včera večer pak přidal video o tom, jak "maká" na cenách benzínu a nafty.
Zatímco v úterý se Babiš snažil veřejnost přesvědčit, že zákon o neziskovkách nebude takový, jak se ho snažili prosadit jeho koaliční partneři, v sobotu si to na sítích rozdával s médii, konkrétně se Seznamem a jeho majitelem Ivo Lukačovičem.
Lukačovič nedávno Andreje Babiše zažaloval podle § 135 občanského zákoníku, jenž zaručuje právnické osobě Seznamu ochranu dobré pověsti proti nepravdivým Babišovým útokům.
Babiš v sobotními videu ostře napadl mediální výstupy Seznamu.cz, tj. Novinky, Seznam Zprávy a Právo, které obvinil z politického aktivismu, ze "lživých narativů" a "negativní kampaně při hodnocení 100 dní Babišovy vlády."
Tento ostrý výpad vyprovokoval reakci médií, kterou podrobně popsal Filip Rožánek: její součástí bylo prohlášení jednadvaceti šéfredaktorů odmítajících útoky na Seznam, dále se ozval šéfredaktor Seznam Zpráv Robert Čásenský a také šéfredaktoři Novinek a Práva.
Na předchozí Babišovy útoky reagoval Seznam redakčním blogem už 3. března. Dnes k tomu přičinil Ivo Lukačovič vlastní komentář: Babišovy lži o Seznamu.
x x x
Malér, který Babišovi minulé pondělí vyrobil Tomio Okamura nesmyslným návrhem co nejdříve osvobodit důchodce od R a TV poplatku, a který na mediální i politické scéně, jakož i v zahraničí vyvolal bouřlivou odezvu, Babiš žehlil v posledním nedělním přehledu slovy:
"Je tady návrh poslanců, který ještě není hotový (...) my to chceme financovat ze státního rozpočtu. Není to žádné ohrožení nikoho (...) a bylo by fajn, kdyby Česká televize například se mnou.... jsme pohovořili o těch financích, abyste nám ukázali, jak na tom jste s cashflow. Protože ty vaše náklady zkrátka v porovnání s jinými televizemi jsou extrémně vysoké. Lidi za to platí, nikdo to nemůže kontrolovat, takže věřte mi, že to nemá nic společného s omezováním demokracie. Určitě ne."
O Okamurově návrhu ani slovo, ale zato pár Babišových výmyslů by se tu našlo. Mám na mysli například lež o "extrémně vysokých nákladech ČT" ve srovnání se zahraničím.
x x x
Devadesáté narozeniny Zdeňka Svěráka média připomněla četnými vzpomínkami, komentáři a programovými citacemi v rozhlase i televizi. Mezi gratulanty narozeninového večera v divadle Járy Cimrmana na Žižkově v sobotu 28. března byl také prezident Petr Pavel.
x x x
V Praze včera skončilo Mistrovství světa v krasobruslení s rekordní návštěvností v historii šampionátů - 127 837 platících diváků. Jedenácté místo sourozenců Mrázkových v tancích hodnoceno jako český úspěch. Nedalo mi, abych si nezavzpomínal na doby Divínů, Nepelů a sourozenců Romanových.
23. 3. 2026  Spolek Milion chvilek pro demokracii uskutečnil slibovanou akci na Letné "Nenecháme si ukrást budoucnost", která neskončila - jak se obávali organizátoři a těšili se oponenti - neúspěchem, protože na letenské pláni se sešlo nejméně dvěstě tisíc lidí, z nichž velká část se do Prahy sjela z celé republiky. Dvouapůlhodinový záznam akce na YouTube je zde.
Zhlédl jsem ho celý dodatečně. Kromě Mikuláše Mináře, který si v úvodu vyřizoval účty s Jaromírem Jindřichem Rajchlem, projevy účastníků byly sice vůči vládě kritické, ale nekonfrontační: hodně se mluvilo (Zdeněk Svěrák) o obraně médií veřejné služby.
x x x
Že to nebezpečí, které jim hrozí, je akutní, ukázal výsledek dnešní koaliční rady, podle níž se od mají od léta médiím veřejné služby zkrátit příjmy. Návrh zákona, který od 1. července osvobozuje od poplatků osoby starší 75 let, podnikatele a mládež do 26 let, prosazuje Tomio Okamura. Sepsal jsem k tomu zvláštní komentář.
x x x
Žhářský útok na zbrojařskou firmu LPP Holding v průmyslovém areálu v Pardubicích 20. března se vyšetřuje jako teroristický čin.
K činu se přihlásila propalestinská skupina, která si říká The Earthquake Faction, ale všeobecně se má za to, že útok na provoz, který vyráběl techniku pro Ukrajinu, má ruské pozadí.
x x x
Pohrobek OVM pořad "Debata ČT" se v neděli ohlásila jako "Nedělní debata" s moderátorem Martinem Řezníčkem, tentokráte v improvizovaném studiu u kulatého stolu.
První hodina věnovaná z velké části teroristickému útoku v Pardubicích v sestavě Radek Vondráček (ANO), Zdeněk Hřib (předseda Piráti), Filip Turek (Motoristé sobě), Martin Červíček (senátor ODS) proběhla v obvyklém stylu vzájemného hádání, vyčítání a překřikování, při čemž hrál prim Zdeněk Hřib svoji agresivitou, kterou zřejmě pokládá za ten správný postoj opozičního politika.
Teprve druhá část s tématem demonstrace na Letné přinesla alespoň zčásti rozumnou debatu, když u kulatého stolu zasedli Šimon Pánek a Vladimír Mlynář.
Obsah rozhovoru s Mikulášem Minářem se příliš nelišil od toho, co Minář dvacet minut vykládal na Letné (1:30:00-1:50:00 záznamu): obecné aktivistické výzvy ke společenské angažovanosti a k účasti v Milionové síti chvilek. Tedy opět nic příliš konkrétního s výjimkou výzvy k angažování se v politických stranách.
16. 3. 2026 Válka na Blízkém Východě pokračuje neztenčenou silou, aniž je jasno, jak by měla skončit. Donald Trump se sice nechal slyšet, že hlavních cílů bylo dosaženo, Netanjahu je prý proti.
 Konflikt způsobil uzavření Hormuzského průlivu Íránem s dopady na světovou ekonomiku a trh s ropou a zemním plynem. V českých médiích jsou už několik dní událostí číslo jedna stoupající ceny benzinu a nafty (o 8 Kč během týdne), jakož i úvahy a spekulace o další dopadech války na náš blahobyt (zvýšené ceny hnojiv=>zvýšené ceny potravin apod.)
Když Trump žádal, aby mu Evropa přišla na pomoc při odminování Hormuzského průlivu, dostalo se mu odpovědi: "Toto není evropská válka."
Že by měl pravdu názor, který jsem 2. března citoval ze sociálních sítí, na nichž jeden čtenář napsal, že Trump "se vážně smočil do pěkných s..ček"?
Některé zprávy (investigace NYT otištěná v Respektu s názory generála Dan Caineho, disentující názory šéfky tajných služeb Tulsi Gabbardové a šéfa amerického Národního protiteroristického střediska NCTC Joe Kenta) naznačují erozi původního MAGA bloku Donalda Trumpa.
Lidé, kteří dříve varovali před planými nadějemi na porážku republikánů při podzimních midterms volbách, dnes předpovídají, že po íránském dobrodružství Trump asi "ztratí obě komory a bude to výplach. A hodně klesne volební účast."
x x x
Téma odchodu Václava Moravce z České televize je i po deseti dnech stále živé. Protagonisté sporu svá stanoviska sdělovali v rozhovorech médiím: Václav Moravec Marii Bastlové (Seznam), a Filipu Titlbachovi (Deník N), Michal Kubal Čestmíru Strakatému a Deníku N. Václav Klaus okořenil debatu výrokem v rozhovoru pro XTV, že Václav Moravec je "škůdcem českého národa". Novináři protestovali.
Nedělní debatu s názvem Otázky ČT - státní rozpočet 2026, která 15. března nahradila OVM, moderovala dvojice Lukáš Dolanský a Vanda Kofroňová. Prostředí, v němž se debata konala, jsem využil k historickému exkurzu o výstavbě Kavčích hor a objektu Rohlík.
x x x
V Česku se o víkendu vyhlašovali Čeští lvi za rok 2025. Vyhrál to film Karavan. Smůlu má držitel tří vedlejších Českých lvů (herečka, zvuk a hudba) film Sbormistr, kterému soud předběžným opatřením z důvodů ochrany osobnostních práv jedné z obětí reálného sbormistra Kulínského zakázal televizní vysílání.
x x x
V Los Angeles se o den později udělovaly filmové ceny Oskar. V kategorii Documentary Feature Film to vyhrál film Pan Nikdo proti Putinovi ruského autora Pavla Talankina a americko-dánského režiséra Davida Borensteina o metodách ruské propagandy při východě mladé generace.
Koproducentem byla česká firma PINK, spolupracovala i Česká televize (film se bude vysílat 5. května). Média informují: "Česko dostalo dalšího Oskara", jenomže ten film se vyráběl v Dánsku a Dánsko ho do soutěže přihlásilo. Hlavním úkolem české koprodukce prý bylo zajistit Talankinovi u nás politický azyl. Zhlédl jsem Talankina jak u Lucie Výborné, tak v ruského servisu BBC.
9. 3. 2026 Odchod Václava Moravce z České televize oznámený v závěru nedělního pořadu OVM 8. března není velkým překvapením. Dal se očekávat po Moravcově rozhovoru v týdeníku Respekt z minulého týdne, v němž Moravec spálil mosty se svými televizními kolegy a s vedením České televize.
Do prvního dílu OVM sezval Moravec bývalé předsedy Sněmovny včetně toho současného, čímž zrušil svůj devítiletý bojkot Tomio Okamury. Odchod z pořadu OVM s vedením ČT Moravec neprojednával, na což reagovala ČT tiskovou zprávou, v níž se praví, že "způsob a formu ukončení pracovního poměru s ním nyní řeší útvar řízení lidských zdrojů České televize."
Na dané téma jsem sepsal širší text Odchod Moravce z ČT chápu - ale proč ve zlém? Trapná reakce premiéra na Moravcův exit z ČT na sociálních sítích je ilustrací úrovně naší vládní elity.
x x x
Podobně jako před rokem, prezident Petr Pavel včera bilancoval uplynulých dvanáct měsíců v hodinovém rozhovoru pro Českou televizi, jako obvykle bez nějaké informace na hradním webu. (Vloni jsem projev přepsal a uložil do přílohy Louče.) Pět dnů před tím, v úterý 3. března Petr Pavel promluvil k nově zvolené Sněmovně za přítomnosti čtenářů Rudého práva z řad Motoristů.
x x x
Včerejší fotbalové derby Slavia - Sparta vyhrála Slavia, která porazila Spartu 3:1. Desetibodový náskok v ligové tabulce naznačuje, o letošním mistru ligy je už rozhodnuto. Derby se neobešlo bez emocí a incidentu v šatnách.
5. 3. 2026
Sněmovna dnes odmítla vydat k trestnímu stíhání poslance Andreje Babiše i poslance Tomio Okamuru. Návrh Pirátů, aby se hlasovalo tajně, odmítli i někteří opoziční spojenci.
Andrej Babiš by tedy konečně mohl začít v klidu vládnout.
x x x
Jenomže náš premiér má v těchto dnech jiné starosti. Rozhodl se vzít do svých rukou záchranu českých turistů uvízlých na Blízkém Východě podobně jako to dělal při covidu, a to osobním rozhodováním a intervencemi u leteckých společností, aby předvedl, jak "maká pro lidi."
Trochu pochybuji, zda dnes obnovené lety Emirates z Dubaje do Prahy jsou Babišovou zásluhou, jak se  chlubil ve Sněmovně. Podle mne by se ty lety obnovily tak jako tak, protože Praha je pro Emirates "výživnou destinací"; den co den je schopna naplnit obří Airbus A380. Pamatuji se, jak kdysi Prahu stačil obsloužit Airbus 320.
Nemá to premiér lehké, zvláště když mu ještě ke všemu začne americký velvyslanec v Praze připomínat, že spojenecké závazky by se měly dodržovat.
x x x
Před experty od psacího stolu dávám přednost těm, kteří měli možnost si věci osahat na místě. Také proto jsem si pustil rozhovor Zuzany Tvarůžkové s Pavlem Pawluschou Novotným o situaci v Íránu.
Na otázku: "Jak se dá úder v Íránu obhájit?" odpověděl:
"Z hlediska mezinárodní legitimity, mezinárodních norem není obhajitelný. Co se týče morálního důvodu, tam si úplně jistý nejsem. Tam si myslím je právo na straně těch, kteří jsou utlačovaní, a ten režim, který v poslední době vykazoval známky šílenství, si takový úder zasloužil, protože se vymknul parametrům 21. století (...) já při všem svém odporu k Trumpovi a rozhodně k premiérovi Netanjahuovi si myslím, že tohle není nejhorší krok, který během své vlády udělali."
x x x
V úterý 3. března proběhla debata o financování médií veřejné služby, kterou zorganizovala FSV UK společně s brněnskou FSS MU a olomouckou FF UP. Expertní panel tvořili David Klimeš, Marína Urbániková, Klára Smejkal a Andrea Hanáčková.
Kdo nemá trpělivost sledovat dvouhodinové video, shrnutí debaty popsal Filip Rožánek na Lupě s titulkem
"Experti nedoporučují rušit televizní a rozhlasové poplatky. Chybí důvod i promyšlená alternativa." Souhlas.
Jenom si nejsem jist, zda u nás skutečně už platí "Media Freedom Act", jak to Klimeš a Urbániková v debatě tvrdili, neboť tohle nařízení EU stále čeká na plnou transpozici do české legislativy. Sněmovní tisk 10/0 s návrhem příslušného zákona se od loňského listopadu stále nepropracoval k prvnímu čtení, přestože implementace měla být provedena do loňského srpna.
Maďarsko už má kvůli tomu na krku infringement procedure (řízení o porušení povinnosti) od Komise. U nás naštěstí velkou část nařízení EU obsahují už existující platné právní předpisy, takže nám to zpoždění snad Komise EU promine.
2. 3. 2026 Tenhle blog/me-zine jsem si před mnoha lety pořídil především pro glosování událostí české společnosti a médií. Když probírám archiv posledních měsíců, vidím, že je tam až nezdravě mnoho informací o mezinárodních událostech a válečných konfliktech.
V sobotu 28. února přibyla další: Izrael a USA zaútočily na Írán a zabili jeho vůdce ajatoláha Chameneího zničením jeho rezidence, v níž se nacházeli i další čelní představitelé vládnoucího režimu.
Írán odpověděl útoky na Izrael, na americká vojenská zařízení a na americké spojence v Perském/Arabském zálivu (například na letiště v Dubaji)
Protože nechci být zařazen do kategorie všeználků, kteří se v médiích vyrojí po každé mimořádné události, omezím se na citace komentářů ze sociálních sítí, s nimiž souzním.
Jeden je od Petra Fořta (kterého neznám):
"Mám pocit, že to co dělá Marco Rubio, má hlavu a patu...to je Venezuela-Kuba. Co je nápad J. D. Vance....Gronsko, tak katastrofa, a to co chce Netanjahu a ukecá Trumpa, je sice dobré pro Izrael, ale ne pro USA, páč teď se vážně smočil do pěkných sraček..... Izrael chce jenom srovnat Iran do roviny... A Trump se do toho chytil....no nobelovka už nebude."
Ten druhý je od Martina Jaroše (který žije v Kataru a kterého znám ze sociálních sítí):
"Často mluvím s Íránci, je jich tady v Kataru velké množství... tenhle režim má rádo jen málo lidí a v jeho reformu nevěří vůbec nikdo. Ale teď paradox - ti samí lidé mají hrůzu i z toho, že ten nenáviděný režim padne. Protože viděli, co způsobila jedna každá západní intervence na Blízkém východě. Viděli, co se stalo s Libyí, Sýrií, Irákem, Afghánistánem."
Podobný názor vyslovil v podcastu Vinohradská 12 také politický geograf Libor Jelen (Strašně bych si přál, aby se v Íránu režim změnil. Zároveň se toho bojím), pro něhož útok na Írán je porušením mezinárodního práva "protože byla narušena teritoriální nezávislost suverénní země, ať je režim jakýkoliv."
Kdysi jsem se domníval, že do čela vlád a států se dostávali egomaniačtí nepředvídatelní politici jen v minulosti, dnes možná v banánových republikách. Teď to máme v přímém přenosu až do roku 2028. Takže nezbývá než spoléhat se na korektiv zbytků demokracie a jejích systémů "check and balance".
DODATEK 3.3.: Komentář Anne Appelbaumové "Trump nemá plán pro íránský lid" s podtitulkem: "Pouhé bombardování Íránu samo o sobě nevytvoří stabilní režim" jsem umístil do řetězáku Louče.
25. 2. 2026 Včera jsme si připomněli čtvrté výročí přepadení Ukrajiny ruskou armádou.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v proslovu ke svým spoluobčanům: "Dohoda nesmí být jen podepsána, musí být přijata – musí být přijata Ukrajinci....ubránili jsem svoji nezávislost, neztratili jsme svoji státnost"
Ruský prezident Vladimír Putin na zasedání Bezpečnostní rady na chvíli opustil text připraveného projevu a varoval nepřátele Ruska, kteří se snaží "narušit vše, čeho se na jednáních dosáhlo... Nepodaří se jim způsobit Rusku strategickou porážku... hledají všechny možné způsoby... doženou to do naprostého chaosu... budou toho litovat."
Český prezident Petr Pavel na senátním slyšení pronesl projev, v němž použil pleonasmus "nejoptimálnější", a který mohl být kratší.
"...obranyschopnost není pouze úkolem státu jako nositele moci, ale celé společnosti, nás všech. Pokud nechceme znovu skončit ve sféře vlivu a moci Ruska, musíme i přes různé názory táhnout za jeden provaz."
x x x
Výročí si připomněla také OSN. Rezoluci jejího Valného shromáždění "Podpora trvalého míru na Ukrajině" přijalo 107 států, 12 bylo proti, 51 se zdrželo - kromě USA také Čína, Indie, Brazilie, Jižní Afrika, čímž tyto státy dalo najevo, že Ukrajina je "none of their business".
Maďarsko se také zdrželo, Slovensko však hlasovalo pro. Návrh USA vyřadit z preambule odstavec o teritoriální integritě Ukrajiny neprošel.
Na Valném shromáždění o Ukrajině promluvil také český ministr zahraničí Petr Macinka, který měl v tomto případě lepšího speechwritera než prezident.
x x x
Americký prezident Donald Trump včera pronesl v Kongresu nejdelší Zprávu o stavu unie (plný text zde).
Podle agentury Bloomberg, Donald Trump by údajně chtěl, aby válka na Ukrajině skončila do 4. července, kdy USA budou slavit 250. výročí americké nezávislosti. V Ženevě o tom budou jednat Trumpovi vyjednávači Wittkoff a Kushner s Rustanem Umerovem. Koho vyšle asi Rusko. Zase Medinského?
x x x
Vynikající text o týdnech předcházejících válce na Ukrajině, kdy CIA a MI6 měla informace, kterými nikdo nevěřil, otiskl britský The Guardian a jeho část přeložila Lucie Sulovská. Rezonoval ve více komentářích, například zde nebo tady.
Ondřej Soukup na Facebooku připravil celou řadu odkazů dávajících nahlédnout také za fasádu ukrajinské politiky včetně kritiky Zelenského.
Kruté mrazy v Kijevě pomalu končí.
23. 2. 2026 Včera skončily Zimní olympijské hry v Itálii (6.-22.2.) s výsledkem pro Česko - pět medailí, dvě zlaté (rychlobruslení Metoděj Jílek, snowboard Zuzana Maděrová), dvě stříbrné (snowboard Eva Adamczyková, rychlobruslení Metoděj Jílek), a jedna bronzová (biatlon Tereza Voborníková).
Hokejisté vypadli ve čtvrtfinále s Kanadou v napínavém zápase při prodloužení. Ve finále Spojené státy porazily Kanadu v zápase, který byl rovněž dramatem.
x x x
Macinkovo vystoupení na mnichovské bezpečnostní konferenci, a jeho extempore zaznamenané zde a tady, vydrželo médiím jako téma celý týden, zvláště když ministr zahraničí Petr Macinka odcestoval do USA na zasedání Trumpovy Rady míru (Board of Peace) a setkal se tu s čelnými americkými diplomaty a podal si ruku s prezidentem Trumpem.
Obávám se, že tohle marginální téma bude kontaminovat média ještě nějakou dobu.
x x x
 V Číně slavili začátek nového roku a součástí festivalu byla i přehlídka humanoidních robotů - bojovníků kung fu (zde a tady).
Pokrok, který udělali za jeden rok, je mimořádný. Salta žádný problém.
x x x
Nedávno jsem zabloudil na únorový podcast dvojice Půr/Jirsa Insider s Václavem Klausem, abych si tam v souvislosti s jednáním o příměří na Ukrajině vyslechl větu:
"My všichni víme, že ta dohoda byla na spadnutí hned pár týdnů po zahájení toho, co se odehrálo v únoru 2022 Ty istanbulské dohody byly podepsány, zničeny Borisem Johnsonem, britským premiérem."
Každá AI vám poskytne informace, že tomu tak nebylo, že Boris Johnson v neúspěchu rozhovorů hrál vedlejší roli. Pokud bylo něco parafováno, tak to nebyla žádná dohoda, ale Instanbulské komuniké bilancující vzájemné rozpory.
Jestliže Václav Klaus prohlásí: "To žádná rusko-ukrajinská válka není. To je přece válka Západu s Ruskem," pak jen potvrzuje, jak snadno přebírá ruské narativy. Neboť napadení Ukrajiny bylo a je válkou Ruska se Západem, nikoli naopak.
P.S. 24.2.: Na tento rozhovor s Václavem Klausem reagoval také Ondřej Neff. Z jeho komentáře cituji: "Ale Rusko hraje i na mezinárodní scéně. Také Václav Klaus poslouží na složité šachovnici ruské hry."
x x x
Ve čtvrtek 19. února proběhlo ve Sněmovně veřejné slyšení kandidátů na uvolněná místa v mediálních radách, v Radě Českého rozhlasu a Radě České televize (ke konečnému hlasování ve Sněmovně mediální výbor musí vybrat užší výběr - trojnásobný počet kandidátů).
Neprošli veteráni mediálních rad Vítězslav Jandák, Tomáš Kňourek ani "Janina z Londýna" Jane Frank. Jejich vystupování zaznamenal jako obvykle na Facebooku Filip Rožánek.
x x x
Příklad manipulace: část vystoupení Petra Pavla z roku 2019 vydávat za vystoupení současné, citaci ruského zdůvodnění anexe Krymu vydávat za názor dnešního prezidenta. Detaily zde.
16. 2. 2026 Poté, co před rokem projev amerického viceprezidenta J. D. Vance na Mnichovské bezpečnostní konferenci vyvolal šok (krátce po jiném šoku, kterým byl Trumpův první telefonát s Putinem), s obavami se očekávalo, s čím přijede tentokráte do Mnichova vyslaný reprezentant USA americký ministr zahraničí Mark Rubio.
Jeho projev (video, text) byl tentokráte nekonfrontační, spíše shovívavě mentorující Evropu, která by se měla připojit k Trumpově Americe.
Následné Rubiovy návštěvy na Slovensku a v Maďarsku ukázaly, koho Trumpova Amerika pokládá v Evropě za prioritního spojence.
x x x
Účast českých politiků na mnichovské konferenci 13.-15. února (prezident, ministr zahraničí, ministr obrany, ale také komisař EU Síkela) se stala hlavním tématem víkendových českých médií. Zvláště účast ministra zahraničí Petra Macinky v debatě o evropských hodnotách.
Jeho polemiky s Hillary Clintonovu a s polským ministrem zahraničí Radoslawem Sikorskim vyvolaly svého druhu shitstorm v médiích i na sociálních sítích, který byl - podle mého názoru - trochu nespravedlivý, protože se snažil vylíčit Macinku jako hlupáka, kterým on určitě není. On prostě jen opakoval to, co se naučil od Václava Klause.
Ve facebookové debatě k reportáži Tomáše Lindnera v Respektu se jeden diskutující Macinky zastal: "Ale zase který český youtuber se dokázal stát ministrem a debatovat
s Hillary Clinton & spol? Na jútúbera myslím že super výkon."
x x x
Prezident Petr Pavel se v Mnichově kromě debaty o růstu populismu v Evropě zúčastnil - stejně jako předloni a předpředloni - panelové diskuse, kterou jako přidruženou akci mnichovské konference pravidelně pořádá nadace Viktora Pinčuka, tentokráte na téma "Ukrajina - budoucí frontové linie".
Na rozdíl od Petra Macinky, jeho vystoupení mělo státnické rozměry. Hradní web prezidentovu účast jako obvykle odbyl nicneříkající krátkou zprávou, protože jak rozhodl Vít Kolář, prezidentovy projevy hradní web v rubrice "Veřejná vystoupení a rozhovory" nezaznamenává. Neboť pro Odbor komunikace KPR je důležitější Instagram a jeho efemérní videa.
x x x
Kromě toho, že vláda na svém dnešním zasedání schválila novou hospodářskou strategii, čímž byla odložena do koše hospodářská strategie vlády minulé z října 2024, premiér Babiš oznámil, že kandidátem na ministra životního prostředí je poslanec Motoristů Igor Červený.
Filip Turek to okomentoval slovy: "Moudřejší ustoupí."
9. 2. 2026 Konflikt Macinka vs. Pavel, ministr zahraničí vs. prezident, nekončí. Petr Macinka ho eskaloval 1. února v rozhovoru OVM s Václavem Moravcem (nemám se za co omlouvat, Kancelář prezidenta republiky budu ignorovat) a také 4. února osobním útokem v parlamentní rozpravě před hlasováním o vyslovení nedůvěry vládě.
(Návrh o vyslovení nedůvěry vládě odmítnut poměrem 99 proti, 84 pro - online zde.)
Ve středu 4. února se premiér Babiš setkal na Hradě s prezidentem Pavlem, jehož odmítnutí jmenovat Filipa Turka je nezvratné, což Babiš bez komentáře akceptoval.
 Z konfliktu plného emocí profituje Andrej Babiš jako moderátor uklidňující situaci, do které se stylizoval také v sobotním rozhovoru pro televizi Nova v pořadu Za pět minut dvanáct. Podle lednového volebního modelu agentury Kantar, hnutí ANO stále suverénně vede, posilují Starostové; Motoristé i Okamurova SPD ztrácejí.
x x x
V Miláně a v Cortině d'Ampezzo byly zahájeny XXV. Zimní olympijské hry. Za přítomnosti českého prezidenta, který mohl hned v neděli blahopřát Zuzaně Maděrové k vítězství v paralelním obřím slalomu na snowboardingu. (Ledecká na 5. místě, vyřazena ve čtvrtfinále).
x x x
Rusko pokračuje v systematickém ničení civilní infrastruktury (elektrárny, teplárny, rozvody elektřiny) ve městech na východě (Kyjev, Charkov, Oděsa) i na západě Ukrajiny. Mrazy pod deset stupňů zde nepolevují. Mohu tedy jen opakovat, co jsem napsal před třemi týdny: Ukrajince čeká nejtěžší zima od začátku války.
Po čtyřech letech bojkotu a nekomunikace francouzský prezident Macron vyslal svého vyslance k jednání do Kremlu. Evropa nechce zůstat stranou a vše nechat jen na Trumpovi. Detaily v řetězáku Louče.
Sbírka nevládní občanské iniciativy „Dárek pro Putina“ SOS Kyjev, vyhlášená v lednu právě kvůli „cholodomoru“, který Rusko uvalilo na Ukrajinu, byla schopna během několik dnů vybrat 180 milionů korun na nákup generátorů, záložní baterie a další materiální pomoc. Nadace rodiny Kellnerových (PPF) se příkladem inspirovala a darovala Ukrajině 170 milionů korun.
x x x
Na frontě Ukrajina prý útočí, když se vypnul internet na nelegálně získaných terminálech Starlinku ruské armády. SpaceX zavedla systém „bílých seznamů“, který umožňuje fungovat pouze řádně registrovaným terminálům na ukrajinském území.
Některé zprávy uvádějí, že na ruské frontě vznikl chaos, podle jiných však ruské útoky nepřestaly, jen se zpomalily a Rusko brzy najde náhradní řešení.
x x x
Redaktor týdeníku Echo24 Daniel Kaiser si svým vystoupením ve včerejším pořadu ČT24 Události, komentáře týdne vysloužil přezdívku "plochozemec" (hájil slovenského antivaxera Kotlára, hádal se s lékařem Vladimírem Benešem o očkování, Česko by mělo odejít z Evropy).
x x x
Dezinformace přicházejí ze všech stran.
Často stačí výmysl jednoho člověka, aby se hoax bez ověření rozletěl do sociálních sítí a řetězových mailů. To byl i případ zprávy, podle níž se prezident Pavel na dovolené ve Španělsku ubytoval v luxusním hotelu, jehož spoluvlastníkem je poradce prezidenta Zelenského Jermak.
Zprávu si vymyslel (převzal od ruských dezinformátorů?) jistý Aleš Svoboda, zadlužený sekuriťák v obchodě Penny z Mělníka. Když prezident kontroval fotografií svého hotelového pokoje, hned se vynořily spekulace, že foto je z dílny AI.
Útočí se i z druhé strany. Na sítích se bleskově rozšířila zpráva, kterou na web dodal výtvarník Jiří David, podle níž "podle více zdrojů" nový ministr kultury Oto Klempíř při setkání s delegací České filharmonie se "bezelstně zeptal, jak se má pan Bělohlávek." Tenhle hoax vyvrátil nejen ministr, ale i lidé z České filharmonie. Na rozdíl od mělnického sekuriťáka Svobody, výtvarník Jiří David se později omluvil a hoax smazal.
x x x
Schillerka a Juchelka se má jmenovat nový podcast, který pro své voliče CHTĚJÍ připravovat dva ministři. Kteří? Viz název podcastu. Upoutávka na Instagramu zde, na síti X zde.
2. 2. 2026  "To zrychlení z jedný noční smsky do plnýho náměstí za půl tejdne, to mi přijde hodně, hodně rychlý." Tak komentoval Luděk Staněk v pořadu ČT24 Události komentáře týdne včerejší demonstraci Milionu chvilek na Staroměstském a Václavském náměstí pod heslem "Stojíme za prezidentem". Průběh spontánní a mohutné demonstrace, které se účastnilo 90 tisíc lidí, je zaznamenán na YouTube.
Na jedné straně uznání pohotovým organizátorům a obdiv k desetitisícům občanů, kterým není jedno, co se ve veřejném prostoru děje. Na straně druhé skepse ke "chvilkařům", kteří jsou schopni pořádat spektakulární akce, aniž by na jejich základě dokázali vytvořit politického hnutí s programem překračujícím jednorázové požadavky (odvolejte Marii Benešovou, podpořte prezidenta). O zklamání z chování opozičních politiků ani nemluvě. Viz naprosto zbytečný další pokus o vyslovení nedůvěry vládě.
V tomto ohledu souzním s názorem Thomase Pauknera na veřejné platformě Médium.cz, který zveřejnil ještě před demonstrací.
Jednání opozice s sebou nese znaky širšího nepochopení politické situace, které nevyhnutelně povede i k volebnímu fiasku. Historie již ukázala, jak iluzorní je mandát vzniklý přímou volbou prezidenta a jak těžko jej lze přetavit do politického kapitálu na úrovni sněmovny či komunálních zastupitelstev. (...) Opoziční politici, kteří sází na Petra Pavla coby symbol odporu, si ale neuvědomují zcela minimální politický výtlak Pražského hradu. (...) Je to opozice, která slábne, nikoliv Babiš.
28. 1. 2026 Stručná rekapitulace: ministr zahraničí Petr Macinka poslal v noci z 26. na 27. ledna dvě SMS zprávy Petru Kolářovi, "příteli po boku" prezidenta Petra Pavla. Ten Macinkovy SMS zprávy s vyděračským obsahem (když nejmenuješ Turka, tak uvidíš... pálím mosty) přeposlal prezidentovi. Prezident svolal dopoledne 27. ledna novináře, přečetl prohlášení a SMS zprávy zveřejnil. Pak odletěl na Mallorku.
Petr Macinka kontroval tentýž den v 16.00 hodin tiskovým brífingem na zamini, v němž své hrozby konkretizoval a neustále opakoval, že prezident "se pohybuje mimo ústavní rámec", tj. porušuje Ústavu, když Filipa Turka odmítá jmenovat.
To, co následovalo - zkoumání paragrafu vydírání, včerejší zablokování a dnešní sněmovní hádání o programu 5. schůze, flanelové košile Pirátů, výzvy Milionu chvilek a další akce a debaty na sociálních sítích - si každý čtenář, pokud má na to čas a náladu, může vyhledat sám.
x x x
Za sebe mohu doporučit vystoupení prezidenta Pavla v televizi Nova minulou sobotu, ještě před aférou, v němž vysvětloval svůj výklad Ústavy a zdůvodnění svého rozhodnutí o Filipu Turkovi. Nebo rozhovor TN live televize Nova s Petrosem Michopulosem, který si klade otázku, kdo je tady vlastně vydíraný.
Znovu vyplula na povrch bída české politické scény, kdy politici vládní koalice se nechtějí (nebo nemohou?) jasně distancovat od úletů svých koaličních partnerů a opozice dělá jen hlasitá a prázdná gesta (jak na to upozorňují politologové Lukáš Jelínek, nebo Jiří Pehe - 7:15 záznamu).
Při tom náš politický systém cestu ke klidnému vyřešení konfliktu Petr Macinka/Petr Pavel nabízí: je to možnost podat  kompetenční žalobu Ústavnímu soudu. Namísto toho, aby neustále opakoval svá tvrzení o "prezidentově pohybu mimo ústavní rámec", ji Petr Macinka může kdykoli podat.
On to však neudělá, protože ví, že by Ústavní soud zkoumal nejen literu zákona, ale také kontext prezidentova rozhodnutí, tj. zkoumal by vztah Filipa Turka k hodnotám naší demokratické společnosti a k našemu právnímu řádu. Znovu by přišla na přetřes všechna jeho vyjádření na sociálních sítích i jeho porušování zákonů, arogance a nezralost jeho osobnosti náchylné k neuváženým výrokům a činům.
A tak Macinka - přestože by měl naději, že Ústavní soud by mohl rozhodnout v jeho prospěch a potvrdit jeho tezi o prezidentově "pohybu mimo ústavní pořádek" (neboť i prezident ví, že se pohybuje na hraně zákona) -, možnost podání kompeteční žaloby Ústavnímu soudu nepodá a tuto možnost bagatelizuje nedůvěrou v ÚS s nevysloveným podtextem "vždyť víme, kdo tam je a jak by to asi dopadlo."
23. 1. 2026  Končí dramatický a rušný týden na mezinárodní scéně, spojený s konáním Světového ekonomického fóra v Davosu.
Burzovní indexy klesaly a stoupaly v reakci na výroky Donalda Trumpa o Grónsku, o němž prohlásil, že ho dostane "po dobrém i po zlém" (if we don't do it the easy way, we're going to do it the hard way). Začalo se harašit i zbraněmi, když šest států NATO vyslalo své symbolické vojenské jednotky do Grónska.
Na evropské odmítnutí a odpor Trump v pondělí 19. ledna reagoval vyhlášením dodatečného desetiprocentního cla na Dánsko a dalších sedm evropských zemí. Evropa se začala šikovat k odvetě a burzovní indexy začaly padat.
Svět očekával s napětím vystoupení Donalda Trumpa v Davosu, neboť po zkušenostech s americkou akcí ve Venezuele se od stárnoucího náladového egocentristy dalo očekávat cokoli. Jeho středeční vystoupení plné nekonzistentních úvah o domácí americké a světové politice přineslo jedno důležité sdělení: "nemusím používat sílu, nechci použít sílu.“
Svět si oddechl zvláště po následném setkání Trumpa s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem, které vyústilo do dohody o budoucí dohodě s Grónskem a zrušilo desetiprocentní cla pro Evropu. Jakub Landovský to komentoval slovy: "Rutte přehrál evropské státníky o třídu." Burzovní index se vrátil na růstovou křivku.
Trumpovo následné show se založením Rady míru, která by snad měla konkurovat Radě bezpečnosti OSN, svět nebere příliš vážně.
Jednání o Ukrajině Trumpa se Zelenským, který také přijel do Davosu, zahaluje tajemství, které zřejmě znají jen Trumpovi vyjednávači Steve Wittkof a Jared Kushner, kteří navštívili Moskvu a setkali se s Putinem.
x x x
Z vnitropolitických debat, které se stále více podobají pavlačovým hádkám, a které jsou v televizi k nekoukání, vybírám spor o prodej čtyř českých letadel L-159 na Ukrajinu, která jsou vhodná pro sestřelování dronů.
O jejich možné dodávce do Kyjeva se minulý týden letmo zmínil prezident Petr Pavel u prezidenta Zelenského při své návštěvě Ukrajiny. Tématu se zmocnila ukrajinská média, která dodávku letadel prezentovala jako téměř hotovou věc.
V nedělních debatách Tomio Okamura v Partii a později Petr Macinka v OVM tento údajný slib kritizovali. Ministr zahraničí Petr Macinka doslova: "myslím, že se zachoval (prezident) jako slon v porcelánu, takže nevím, jestli by radši neměl spíše věnovat se nějakým symbolickým aktům pokládání věnců, přijímání, přijímání státních vyznamenání."
Když v pondělí vláda oznámila, že žádná letadla na Ukrajinu nepůjdou, protože je česká armáda potřebuje, vzplály emoce, aniž by se zkoumala věcná podstata problému.
Ten údajný slib (prezident přiznal, že o letadlech mluvil, ale v kondicionálu) byl zřejmě nereálný nejen kvůli odmítavému stanovisku armády, ale také z hlediska praktické proveditelnosti celé akce, kterou analyzoval armádní expert Milan Mikulecký (čtyř letouny nedávají smysl, chybělo by nezbytné zázemí, víc jich nemůžeme dát, L-159 se už nevyrábějí apod.).
Přesto však pokračují vyhrocené debaty o tom, zda Česko může či nemůže postrádat čtyři bitevníky.
DODATEK 26.1.: Ačkoli Milan Mikulecký jako vojenský odborník, kterému věřím, znovu vysvětlil, proč čtyři letadla L-159 na Ukrajinu není dobrý nápad, někteří politici včera ve víkendových televizních debatách ochotu poslat či neposlat letadla na Ukrajinu stále používali jako trumfy proti svým oponentům.
Diskuse pokračuje.(konec dodatku)
Podle mého názoru prezident na Ukrajině skutečně pochybil, když neznal armádní odmítavé stanovisko přijaté ještě minulou vládou, což trochu vypovídá také o kvalitě jeho týmu, neschopného zajišťovat pro prezidenta up-to-date podklady k mezinárodním jednáním.
Na druhé straně, potlesk si prezident zaslouží za zdůvodnění svého nesouhlasu se jmenováním ministrem Filipa Turka. Těch pět minut za poslech stojí.
x x x
Koaliční rada, která se sešla před zasedáním vlády v pondělí, rozhodla zrušit placení poplatků za Českou televizi a Český rozhlas od 1. ledna 2027. Jak se budou tato média veřejné služby financovat, je zatím ve hvězdách.
Ministru kultury Klempířovi se podařilo v koaliční radě zabránit prosazení Okamurova populistického nápadu, podle něhož by rozhlasové a televizní poplatky přestali platit důchodci. Myslím, že by to bylo nespravedlivé vůči těm mladším, protože kdo dnes nejvíce sleduje televizi? No přece my, senioři.
V této souvislosti sepisuji seriál o historii tzv. koncesionářského poplatku Všechno, co jste kdy chtěli vědět o poplatku (ale báli jste se zeptat), který jsem umístil také na médium.cz. Pokračování příští týden.
16. 1. 2026 Také dnes se čtenář Louče nedozví nic nového. Je tu jen další záznam do kroniky událostí.
Včera večer, po třídenním jednání Sněmovna vyslovila důvěru nové vládě Andreje Babiše. Koaliční poslanci byli disciplinovaní, nikdo z nich (ani Jaroslav Foldyna) nehlasoval proti.
Premiér Babiš poté, co přečetl připravený text, se rozpovídal na další hodinu, Tomio Okamura byl neobvykle stručný, zdlouhavost debaty způsobily četné technické připomínky a poznámky, jakož i snaha všech poslanců - zvláště těch nových - představit se svým voličům v televizním přímém přenosu.
x x x
Začátkem týdne se dočasně vyřešil "problém Turek". Proti jmenování Filipa Turka ministrem životního prostředí se silně ohradil prezident Petr Pavel a své důvody sdělil v dvoustránkovém dopise předsedovi vlády.
Na tiskové konferenci po pondělním zasedání vlády se novináři dozvěděli, že Filip Turek bude jmenován vládním zmocněncem pro klimatickou politiku a Green Deal. Což znamená, že Turek se ministrem nestane, ale bude mít na ministerstvu kancelář. Chytrá horákyně opět zvítězila.
Filip Turek oznámil, že kvůli zmíněnému dopisu na prezidenta podá žalobu na ochranu osobnosti, což jest mrak, ze kterého asi nezaprší.
Motoristé to však prezidentovi "osladili" dnešním usnesením Sněmovny, které vyzývá prezidenta "aby respektoval Ústavu ČR a bez zbytečného odkladu jmenoval členy vlády, jsou-li mu předsedou vlády navrženi. Navrženo poslancem Borisem Šťastným, schváleno všem hlasy koalice.
x x x
Po Novém roce Filip Turek hned několikrát poskytl munici těm, kteří si myslí, že se chová jako nedospělý frajer a nemá na to, aby zastával odpovědnou politickou funkci. Setkávat se a nechat se vyfotografovat s podivnou partou MMA borců, navíc s problematickou minulostí, to chce doopravdy velkou dávku politické ignorance.
Něco podobného se Turkovi přihodilo před týdnem při návštěvě Kyjeva. Turek byl členem delegace ministra zahraničí Petra Macinky, kterou provázela početná skupina novinářů, z nichž jeden - Radek Bartoníček - vyzpovídal Filipa Turka před čerstvě vybombardovaným panelákem v Kyjevě a dočkal se zajímavých odpovědí o příčinách války na Ukrajině
Turkův názor, že válku způsobila "špatná zahraniční politika velmocí" a "Rozšiřování NATO" jsem okomentoval ve svém devátém - bilančním - Ukrajinském přemítání.
x x x
Kdo sledoval sněmovní rozpravu těchto dnů, nemohl si nevšimnout, že do politiky vstupuje nová generace poslanců, jejichž životní zkušenosti jsou jiné než těch, kteří až dosud udávali tón a styl politického života. Uvědomil jsem si to při sledování nedělního Duelu ČT24, v němž se spolu střetli Katerina Demetrashvili (Piráti *2003) a Matěj Gregor (Motoristé *2005).
Viděl jsem sice mladé, talentované a schopné lidi, dobře obeznámené s aktuálními tématy (prezidentova ústavní práva, Trump, klimatická změna, muniční iniciativa apod.). V jejich slovních přestřelkách jsem však nenašel nic původního, vlastního, jen prefabrikovaná stanoviska jejich politických klanů.
Stanou se z nich političtí šíbři, kteří "se v tom naučí chodit" a změní se na doživotní absentéry školy reálného života (Benda, Gross, Konečná)? Nebo se z nich stanou politici se státnickou moudrostí, jež se neomezuje na osobní prospěch, stranické politikaření a nadbíhání náladám voličů?
x x x
Svět je stále ve varu.
Venezuelské dobrodružství pokračuje: Američané zadrželi tanker pro převoz venezuelské ropy Marinera plující pod ruskou vlajkou. Rusko se zmohlo jen na verbální protest.
Americký prezident Trump i nadále hodlá zvětšit Ameriku obsazením Grónska, buď po dobrém nebo i po zlém.
V Íránu pokračují dosud nevídané protesty proti režimu ajatoláhů. Analýza publikovaná v časopise The Atlantic si klade otázku Hrozí iránskému režimu pád? Autoři odpovídají: možná, při splnění některých podmínek.
Rusko pokračuje v brutálních útocích na energetickou infrastrukturu Ukrajiny. Ukrajince čeká nejtěžší zima od začátku války. Příměří je stále v nedohlednu.
Shrnuto a podtrženo: dosavadní světový řád se stává ne-řádem.
5. 1. 2026
Na mezinárodní právo zapomeňte! napsal Martin Ehl v komentáři HN, který psal ještě před únosem venezuelského prezidenta Nicoláse Madura do Spojených států amerických.
Americká akce, která proběhla v noci z 2. na 3. ledna, byla názornou ilustrací toho, "jak budou vypadat vztahy mezi státy ve světě, kde oslabuje mezinárodní právo a kde hraje stále větší roli hrubá síla. Nezáleží už na logických argumentech, ekonomických pravidlech, historii či právních sporech, ale na velikosti armády a na propagandistickém výtlaku." (Martin Ehl, HN 2. ledna 2026)
V tomto roce se tedy máme na co těšit. Zvláště když v čele USA je nevypočitatelný politik, jehož tiskové konference (1:24:00 videa) vyvolávají rozpaky. Viz komentář Dušana Neumanna (volič Trumpa) na Facebooku: "Bohužel je Trump narcistní buran, který nemá minimum diplomatického instinktu a tiskovku vedl s nonšalancí manhattanského políra".
x x x
Novoroční oslavy ve švýcarském lyžařském středisku Crans-Montana se proměnily v jednu z největších tragédií v moderní švýcarské historii, když ve zdejším baru Le Constellation vypukl požár, při němž zahynulo přes čtyřicet osob a desítky dalších se léčí z popálenin.
Požár vznikl, když od pyrotechnických svící umístěných do láhví od šampaňského se vzňal strop s izolací z umělé hmoty. Ještě než v panice začali utíkat, někteří lidé si hořící strop natáčeli na video.
x x x
Lucie Sulovská na FB upozornila na odtajněné zápisy z bilaterálních jednání Putina a Bushe z let 2001 až 2008, v nichž Putin označil Ukrajinu za uměle vytvořenou zemi, ještě chtěl se Západem kooperovat a projevil zájem o vstup do NATO. Národní bezpečnostní archiv USA dokumenty publikoval před deseti dny.
x x x
Bouře kolem Okamurova novoročního projevu neutichá. Stala se jedním z hlavních témat nedělních televizních diskusí.
Tomio Okamura byl hostem Partie Terezie Tománkové.
U Václava Moravce se pokoušel Okamuru hájit (dosti chabě) Radim Fiala.
Opozice by ráda Okamuru odvolala z pozice předsedy Poslanecké sněmovny, což se jí samozřejmě nepovede - nemá dost hlasů.
Rád bych věděl, jak se na novoroční projev předsedy Sněmovny tváří premiér, když jeho menšinový koaliční partner vystupuje s kontroverzními názory a zaštiťuje se vládou - viz několikeré použití sousloví "naše nová vláda."
2. 1. 2026
Někdejší "přebory ve vánočních a novoročních zdravicích" se letos omezily na tři hlavní projevy - prezidenta, předsedy vlády a předsedy Sněmovny. Jen ten první se vysílal v plném znění na všech celostátních televizích, zbytek byl publikován na sociálních sítích.
Petr Pavel: "Nebudu dnes otevírat žádná zásadní politická témata. Všichni jsme si jich za poslední půlrok užili dost. Přeji nové vládě, aby v opatřeních, která budou v zájmu všech občanů, byla úspěšná.(...) V souladu s prezidentským slibem se budu po celou dobu zajímat, jestli vláda a jednotliví ministři naplňují svůj slib " Facebook 511 tisíc zhlédnutí, Twitter/X 160 tisíc zobrazení, YouTube 10 tisíc zhlédnutí
Andrej Babiš: "Uděláme všechno pro to, aby se naše rozdělená společnost začala sjednocovat, a to hlavně v otázce hrdosti a vlastenectví (...) Navrhnu, aby se 30. březen stal významným dnem – Dnem české vlajky." Facebook - jeden milion zhlédnutí, Twitter/X 74 tisíc zobrazení, YouTube 18 tisíc zhlédnutí + Raptor TV 1700 zhlédnutí
Tomio Okamura: "Nelze za peníze, které patří českým důchodcům nebo zdravotně postiženým občanům a rodinám s dětmi, nakupovat zbraně a posílat je k udržování naprosto nesmyslné války. (...)Je přece absurdní nadstandardně pomáhat a rozdávat cizím, když zcela evidentně se neumíme postarat ani o své vlastní lidi." Facebook 290 tisíc zhlédnutí, Twitter/X" 18 tisíc zobrazení, YouTube 45 tisíc zhlédnutí.
DODATEK 3.1.: Doplnil jsem statistiky YouTube, do řetězáku Louče umístil novoroční projev finského prezidenta Alexandera Stubba.
x x x
Nejvíce komentářů vyvolal skandální Okamurův projev - jako vystřižený z učebnice populismu a v duchu ruské propagandy ("rovnocenné právo na sebeurčení národů na jejich historickém území"), navíc plný polopravd, ne-li lží. Protože nikde na internetu není jeho text v plném znění, přepsal jsem ho do přílohy Louče.
x x x
Z novoročního projevu Volodymyra Zelenského s anglickým překladem jsem pochopil, že optimistická vyjádření o nedávných americko-ukrajinských rozhovorech na Floridě neznamenají, že by mírová dohoda na Ukrajině byla na spadnutí.
Je sice připravena z devadesáti procent, ale přes zbývajících deset procent pro Ukrajinu a Zelenského "nejede vlak." Možná, že těch deset procent bude možné silou velmocí vynutit, ale pak si nedokážu představit, že by to byl Zelenskyj, který to podepíše.
x x x
V silvestrovských televizních pořadech to u diváků vyhrály novácké Silvestrovské TN, následované nesmrtelnou Všechnopárty Karla Šípa a osvěžující show Lucie Výborné. Až za nimi se pak umístily hlavní půlnoční pořady všech tří televizí.
Včera jsem opakovaně přetrpěl (vadí mi znásilňování historie - prezentace strahovských událostí, vymyšlený Karel Hoffmann, chování StB v rozhlase apod.) televizní premiéru filmu Vlny, který oceňuje i známý kritik Kamil Fila. Jediné plus, které tomu filmu dávám, je skutečnost, že informace o historických událostí mé generace se tímto hollywoodským způsobem dostane i do povědomí generací současných.
23. 12. 2025 Kdo navštěvuje tuto webovou stránku, dobře ví, že zde nenajde horké aktuality. Jestli mé texty mají alespoň nějakou přidanou hodnotu, tak jedině v odkazech, které jsou směrovány k primárním zdrojům prostým následných mediálních zkreslení.
x x x
Podcast "Bruselský diktát" Hospodářských novin označil minulý čtvrtek 18. prosince za den hanby pro Českou republiku. Pro informace ze zákulisí jednání Evropské rady, slibované v titulku podcastu, si posluchač sice musí dojít do jeho placené části, nicméně i z dalších zdrojů je možné se dozvědět, jak složité manévry v noci ze čtvrtka na pátek probíhaly, než se dosáhlo dohody o úvěru, kterým Evropa podpoří Ukrajinu, z jehož ručení se "vyzuly" tři státy - Maďarsko, Slovensko a Česko.
Český stát tím dal opět najevo, že hokynářské počty u něj mají přednost před koncepční politikou, hodnotami a solidaritou, čímž udělal další krok do evropské bezvýznamnosti.
Na tom nic nemění, že náš hlavní hokynář se jako chytrá horákyně snaží národ přesvědčit, že prý "Česká republika měla úplně jinou pozici než Slovensko nebo Maďarsko", protože s výjimkou ručení za úvěr on se prý za všechny body prohlášení o Ukrajině postavil.
V Bruselu tudíž neuspěl Volodymyr Zelenskyj, který prosazoval zabavení ruských aktiv, lépe řečeno: jejich využití jako kolaterálu "reparační půjčky". Proti byla nejen Belgie, ale i bankéři a analytici možných ruských odvetných opatření.
Škoda, že Lucie Sulovská své příspěvky na Facebooku po týdnu zamyká (nezamyká, to jenom můj prohlížeč nechtěl před dvěma dny ten odkaz otevřít, odkaz funguje - oprava 25.12.). Její status, který jednání Evropské rady komentoval, ho označil za "gigantickou politickou bitvu" zásadní pro další vývoj světové politiky, z níž si většina českých médií vybrala jen "rozhodnutí Babiše, že Česko bude jedním z neručících", přičemž "neručit neznamená nesplácet."
x x x
Téměř souběžně se konalo 19. prosince v Moskvě každoroční televizní show s Vladmimírem Putinem "Přímá linka", které opět trvalo přes čtyři hodiny. Kdysi jsem to výběrově sledoval. Teď se spoléhám na ty, kteří to mají v popisu práce, Ondřej Soukup nebo Libor Dvořák. Moskevský zpravodaj BBC Steve Rosenberg se Putina zeptal, jakou budoucnost plánuje pro ruskou federaci, zda v ní bude i nadále místo na omezování svobody projevu a na speciální vojenské operace. Odpovědí byl whataboutismus ve věci zahraničních agentů, selhání BBC u Trumpova projevu, a rétorické cvičení na téma - ne my, ale vy jste začali válku, protože neuznáváte naše zájmy.
Celá desetiminutová odpověď je ke zhlédnutí zde (rusky s anglickými titulky), stručná tříminutová verze tady (angličtina).
x x x
Jako každý rok, prezident Petr Pavel promluví k národu na všech třech televizních kanálech 1. ledna. Andrej Babiš se rozhodl oslovit národ přes sociální sítě, televizi vynechává. Donald Trump - náš vzor?
x x x
Internetová média využívají také naši exprezidenti, aby mohli udělovat národu a aktivním politikům knížecí rady a vracet se k tomu, jak to dělali dobře. Mám na mysli například Václava Klause u Xavera 18. prosince nebo Miloše Zemana v pořadu Napřímo 20. prosince (pořad novácké TN Live na webu a platformě Voyo).
Televize Prima Miloši Zemanovi pro jeho Vánoční poselství dokonce vyhradila vysílací čas 26. prosince.
x x x
Web Hlídací pes až minulý týden zaznamenal účast Václava Klause na akci rakouských pravicových extremistů, která se konala před měsícem 22. listopadu v pražském Hiltonu.
Marně jsem pátral v monitoringu i přes AI, že by si této akce, při níž Prahu navštívila šéfka německé AfD Alice Weidelová, někdo v českých médiích všiml (komentář Jana Jandourka, který komentoval Klausův úvodní projev, nepočítám).
Že Václav Klaus propůjčuje prestiž bývalé hlavy evropského státu podivným spolkům, jsem kdysi komentoval v textu Václav Klaus a jeho zahraniční projevy.
15. 12. 2025
Od dneška máme novou vládu, ministři na Hradě podepsali své jmenovací dekrety, pak odjeli do Strakovky převzít úřad od Petra Fialy. Ten Babišovi předal vlastní zprávu o stavu republiky (76 stran).
Když nová vláda po svém prvním zasedání předstoupila před novináře, Andrej Babiš na dotaz, zda si Fialovu zprávu přečetl, odpověděl negativně.
Zaujalo mě, že v roli bezpečnostního poradce předsedy vlády Tomáše Pojara vystřídá Hynek Kmoníček, což podle mého názoru není zas tak moc špatná volba.
Oba zpravodajské televizní kanály ve zbytku dne v přímém přenosu sledovaly předávání ministerstev za přítomnosti nového premiéra, a to v rozsahu, který překonal zpravodajské krytí události před čtyřmi lety.
Na to, jak to tehdy probíhalo, jsem se podíval do archivu ČT. Novopečený premiér Petr Fiala si tady na tiskovce postěžoval, že v rozpočtu, který mu Babišova vláda předala, chybí peníze na slíbené výdaje (zvýšení platu policistů). A pak, že se historie neopakuje.
 Ministerstvo životního prostředí stále čeká na ministra, zatím byl jeho řízením pověřen ministr zahraničí Petr Macinka. Na budově ve Vršovicích ho uvítal plakát "Braňme přírodu" organizace Greenpeace. Aktivisté, kteří banner spustili ze střechy, na ní vytrvali až do večera. Podle Macinky "dnešním dnem skončila v České republice klimatická krize. Takže už nebudeme muset tolik bojovat s klimatem a můžeme priority směřovat více na ochranu přírody."
x x x
Jednání o Ukrajině se blíží k rozhodující fázi. Prezident Zelenskyj včera a dnes jednal za přítomnosti evropských politiků v Berlíně s americkými vyjednavači Steve Witkoffem a Jared Kushnerem, kteří ho tlačí k ústupkům.
Ukrajina nebude trvat na členství v NATO (pokud dostane od USA a NATO bezpečnostní záruky), je připravena uspořádat prezidentské volby, ale ve věci některých územních požadavků (vyklizení zbytku Donbasu bez boje) nechce ustoupit.
Nejlepší situační zprávu jsem jako obvykle získal od Petry Procházkové na Deníku N.
DODATEK 16.12.2025: Včera večer bylo zveřejněno společné prohlášení dvanácti evropských lídrů (Merz - SRN, Frederiksenová - Dánsko, Stubb - Finsko, Macron - Francie, Meloniová - Itálie, Schoof - Nizozemsko, Støre - Norsko, Tusk - Polsko, Kristersson - Švédsko, Starmer - VB, za EU předseda Evropské rady Costa a předsedkyně Evropské komise von der Leyenová), které definuje pět cílů, na nichž se Evropané s Američany dohodli.
Zde zkráceně v ČTK, plné znění německy a anglicky.
Na společné tiskové konferenci s německém kancléřem Merzem Volodymyr Zelenskyj oznámil, že dialog s americkou stranou bude pokračovat, že v dialogu o územích "stále existují odlišné postoje; k tomu budu zcela upřímný. Ale myslím si, že je důležité, že jsem měl možnost osobně zde tento postoj prezentovat" a vyzval ke zmrazení ruských aktiv v Evropě a k jejich využití pro reparační půjčku Ukrajině (rozhodne summit EU ve čtvrtek 18. prosince)
Co mi však v českých médiích chybí, je pohled do tábora nepřítele. Jestliže Putin organizuje monstrakce jako bylo mezinárodní fórum "Mír a důvěra: Jednota cílů pro udržitelnou budoucnost" v turkmenském Ašchabádu, za přítomnosti ruských vazalů a spojenců, v českých médiích by o ní mohla být alespoň stručná zmínka. Ne jenom ta, že Putinovi nezapnuli včas mikrofon.
Mohli bychom tak lépe nahlédnout do kuchyně ruské propagandy, která při vědomí současných mírových rozhovorů se snaží vytvářet dojem síly a neporazitelnosti. Mám na mysli inscenovanou poradu Putina s armádními veliteli, na níž minulý čtvrtek náčelník generálního štábu Gerasimov prohlásil, že osvobozování Donbasu a Luhanska probíhá podle plánu, přestože některé zdroje uvádějí, že ne všechny informace se zakládají na pravdě. Což předvedl z druhé strany Volodymyr Zelenskyj, který ještě před odjezdem do Berlína navštívil údajně dobytý Kupjansk.
BTW: Na pátek 19. prosince se chystá každoroční Putinova show "Přímá linka" (pořádaná od roku 2001, trvá několik hodin), která poslední dva roky je spojena s tiskovou konferencí "Výsledky roku s Vladimírem Putinem." Možná se tam dočkáme - po týdnech oficiálního mlčení - ruské odpovědi na návrh dohody, která se teď projednává v Berlíně.
Zatím to však vypadá, že i nadále nebude záležet tolik na jednání u kulatého stolu, jako na situaci na frontě. A také na výdrži Ukrajinců, kterým Rusko cíleně ničí civilní infrastrukturu. Oděsa je už pátý den bez pravidelných dodávek vody, elektřiny a tepla.
x x x
Po volební porážce komunisté a sociální demokrati o víkendu volili nové vedení. Předsedou Sociální demokracie (SOCDEM) se stal dosavadní "maláčovský" místopředseda Jiří Nedvěd. V KSČM zůstala předsedkyní Kateřina Konečná.
Komunisté při této příležitosti ve svém prohlášení důrazně odmítli "kriminalizaci stoupenců komunistického hnutí, zakotvenou v novelizovaném trestním zákoníku."
O co jde? Od 1. ledna 2026 bude platit rozšířený paragraf 403/1, do něhož byla vsunuta tři nová slova (viz tučně): (1) Kdo založí, podporuje nebo propaguje nacistické, komunistické a jiné hnutí, které prokazatelně směřuje k potlačení práv a svobod člověka, nebo hlásá rasovou, etnickou, národnostní, náboženskou či třídní zášť nebo zášť vůči jiné skupině osob, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let.
Změnu do zákona propašoval poslanec TOP 09 Martin Dlouhý, který se do Sněmovny dostal jako náhradník v červnu 2024, a podle mého názoru se chtěl letos na jaře před volbami před voliči zviditelnit. Pro svůj pozměňovací návrh získal podporu Marka Bendy (ODS), Šimona Hellera (KDU/ČSL) a Michaela Rataje (STAN). S výjimkou Bendy se nikdo z nich do Sněmovny už nedostal, ale jejich přílepek teď bude další léta strašit policisty, státní zástupce a soudy.
x x x
Jako každý rok, také letos Lidové noviny vyhlásily anketu "Kniha roku", v níž se na prvním místě umístil nový Hilského překlad Ztraceného ráje Johna Miltona.
V prvních deseti titulech se objevují jen tři česká románová či povídková díla, pět dalších knih je z rodiny literatury faktu, a dva oceněné nakladatelské počiny jsou ze zahraničí (Milton, Andersen).
O roztříštěnosti čtenářského zájmu navíc svědčí fakt, že k vítězství Ztraceného ráje stačilo pouhých sedm hlasů. Čtenáři v separátní anketě ocenili Kotletovu Legii.
x x x
Stále větší záhadou jsou pro mne kritéria, na jejichž základě dvojice Stanislav Novotný a Petr Žantovský s kamarády z Asociace nezávislých médií udělují už po řadu let Krameriovu cenu za nezávislou žurnalistiku. Byla prý vytvořena, aby ocenila lidi stojící mimo hlavní proud, které oficiální mainstream dusí a ignoruje. Že by to byl případ tří hlavních laureátů Miroslava Koreckého, Daniely Mrázkové a Karla Srpa? O tom dost pochybuji.
8. 12. 2025
Zítra bude Andrej Babiš jmenován předsedou vlády. Tak pravila tisková zpráva Hradu z pátku 5. prosince oznamující, že ceremonie jmenování se bude konat 9. prosince v 9 hodin.
Den před tím, ve čtvrtek 4. prosince před sedmou večer, vystoupil Andrej Babiš se zásadním prohlášením, v němž oznámil způsob, jakým vyřeší svůj střet zájmů a to tak, že Agrofert vloží do jakéhosi slepého fondu sui generis a následně se ho vzdá ve prospěch svých dědiců
Ještě tentýž den večer se při posuzování zvoleného řešení spustil nekončící proud názorů a komentářů trvající až do dnešního dne, jejichž obsah mi připomíná říkanku: "Oře, oře Jan, přiletělo k němu devět vran; jedna praví: dobře oře, druhá praví: nedobře oře, třetí praví: dobře oře, čtvrtá: nedobře oře..." atd.
Přes rozmanité a kritické názory na formu a způsob plánované transakce, myslím, že v široké veřejnosti se to, co nabídl Andrej Babiš, pokládá za přijatelné řešení. Jmenování nové vlády už nebude stát nic v cestě, zvláště jestli Filip Turek vezme vážně svůj slib, že "nechce zdržovat vznik vlády", což se dá vyložit také tak, že se sám dobrovolně vzdá pozice ministra, na níž tolik trvají jeho kolegové Motoristé.
x x x
Moje poznámka z 24. listopadu o tlaku a útoku na Václava Moravce má pokračování. Na obvinění, že porušil kodex, když řadu let nepozval do OVM Tomia Okamuru, reagoval Moravec nejprve v  komentáři Tomáše Linharta pro tištěný Deník N a o týden později v rozsáhlém rozhovoru s Renatou Kalenskou ve stejném periodiku. Titulky? "Moravec: Šéf ČT prolamuje redakční nezávislost", "Až mě vyhodí, všem se uleví. Už necítím podporu vedení, říká Moravec".
Vedení České televize reagovalo tiskovou zprávou "Vyjádření ČT na zavádějící, nepravdivá či zkreslená tvrzení k pořadu Otázky Václava Moravce."
Ve čtyřech bodech se zde zpochybňují Moravcovy výroky z rozhovoru (žádný posudek nebyl "na Moravce", zkoumalo se "vyvážené složení účastníků diskuzních pořadů", Moravec nemá nárok na posudky, a "musí být připraven snést vyšší míru mediální či jiné pozornosti a kritiky").
Redaktor Deníku N Tomáš Linhart pak 2. prosince znovu poskytl prostor názorům Václava Moravce a dramaturgyně pořadu OVM Hany Andělové ("ČT tvrdí, že problém se týká dramaturgie OVM, ale mě nikdo nekontaktoval").
x x x
Téma médií veřejné služby zařadil Václav Moravec i do včerejšího vydání OVM (od 34. minuty), v němž debatoval s předsedou Rady ČT Karlem Novákem a ředitelem Českého rozhlasu René Zavoralem, když dva další hosté - Pavel Matocha (Rada ČT) a Vadim Petrov (Rada ČR pro R a TV vysílání) pozvání odmítli.
Debata se točila hlavně kolem budoucnosti rozhlasového a televizního poplatku. Svůj názor na jeho budoucnost jsem už před měsícem zveřejnil v textu Rekviem za poplatek. Ač nerad, nemohu zcela souhlasit s názorem René Zavorala, který současný poplatek obhajuje: "proč měnit něco, co funguje." Podle mého názoru zdůvodnění poplatku "vlastnictvím přijímacího zařízení" je v dnešní době anachronismem. Proto by měla přijít změna.
Vzpomínám, jak se před devíti lety proti návrhu zákona, který se snažil odpolitizovat způsob volby a složení mediálních rad, (sněmovní tisk 965) postavili i ti, kteří zpolitizované nominace sice kritizovali, ale obhajovali status quo stejnými slovy "proč to měnit, když to funguje."
Ano, Rada ČT poměrně dobře fungovala i s politickými nominacemi až do chvíle, kdy některé rozumné lidi v rámci pravidelné obměny radních v Radě ČT vystřídala Babišova úderka a začaly problémy.
Něco podobného se může stát i s poplatkem, který v dnešní podobě "zatím funguje", ale v budoucnu fungovat nemusí, protože jeho konstrukce založená na "vlastnictví přijímače" a nikoli na správnější a logičtější "platbě za veřejnou službu" je dlouhodobě neobhajitelná.
x x x
Poslouchat názory Patrika Nachera na problematiku médií veřejné služby (12. minuta záznamu) je pro mne utrpením. Třeba když začne v souvislosti se zvýšením poplatku (17. minuta záznamu) šermovat jakýmisi "problémy s Evropskou komisí."
EK se k pravidlům státní podpory médiím veřejné služby jasně vyjádřila už dříve ve dvou sděleních - z roku 2001 a 2009. Tvrzení, že pro zvýšení podpory veřejnoprávní vysílání o více než 20 procent je třeba extra notifikace EU, je blábol šířený českými komerčními médii z dílny jakéhosi francouzského právníka, který si tu povinnou notifikaci i 20 procent vycucal z prstu. Neboť článek 108 Smlouvy o fungování EU, kterým se ohání, nic takového neobsahuje.
x x x
K problematice médií veřejné služby a jejich financování se vyjádřil také prezident Petr Pavel, který na konferenci Forum Média 2025 v úterý 25. listopadu vystoupil jako čestný host. Očekával bych od Odboru komunikace KPR, že text projevu se objeví v rubrice veřejná vystoupení na webové stránce hrad.cz. Jako obvykle, Pavlův projev zde chybí.
A tak se veřejnost musí spokojit jen s tím, co v úryvcích (kritika způsobu Babišovy komunikace na sociálních sítích, podpora předvídatelného a stabilního financování veřejnoprávních médií) napíše ČTK.
2. 12. 2025 Na české politické scéně minulý týden panovala nuda. V debatách a komentářích se točila stále stejná témata: Kdy a jak Andrej Babiš bude řešit střet zájmů? Stane se Filip Turek ministrem? Jak se zachová prezident? Jaký bude státní rozpočet - kolik v kritizovaném návrhu, který předložila vláda v demisi, chybí peněz.
Jak se dalo očekávat, mimořádná schůze Sněmovny 27. listopadu s návrhem programu "Objasnění řešení střetu zájmů Andreje Babiše, možného budoucího premiéra" nic neobjasnila, trvala tři hodiny. Polovinu času si pro sebe zabral Andrej Babiš, aby si zde postěžoval na polistopadový kartel a na média - a v závěru při zmínce o svém nemocném synovi se dojal a zaplakal.
x x x
V pátek 28. listopadu oznámil šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak svoji rezignaci. Prý se přesune na frontu (pokání?). Při vyjednávání s Američany o mírové dohodě (o víkendu na Floridě) ho nahradil šéf národní bezpečnostní rady Rustem Umerov.
x x x
Křišťálová Lupa udělovala ceny českého Internetu za rok 2025 s víceméně tradičními vítězi - Alza.cz. Mapy.com, ČT24, ČSFD. Osobností roku se stal podnikatel Jan Barta.
Fakt, že jméno vítěze v kategorii "influencer" ani vítězný podcast mi nic neříkaly, budiž důkazem, jak jsem ve svém věku už zcela "mimo" ve věci současných internetových médií. O vítězství podcastu Hype-Cast rozhodlo online hlasování veřejnosti, o vítězství youtubera Jakuba Steklého vystupujícího pod přezdívkou Stejk rozhodla porota. Asi ví, proč. Já ne.
x x x
Sobotní příloha MF Dnes Orientace přinesla stať historika a politologa Jana Bureše  "Zrádce a diktátor, či oběť dějin?", která v českých médiích konečně zareagovala na flagelanství Petra Pitharta ve věci českých dějin a na jeho prezentování Edvarda Beneše jako zrádce národa.
Čtenář se tak může dozvědět, jak to doopravdy bylo s tzv.  Nečasovou aférou z doby Mnichova, která Edvarda Beneše sice nešlechtí, ale na druhé straně si nezaslouží, aby ho kvůli ní samozvaný vykladač dějin Petr Pithart dehonestoval, aniž by vzal v potaz obtížnou až bezvýchodnou situaci, v níž se Beneš nacházel. Jenomže ty České průšvihy se asi lépe prodávají.
x x x
Ve středu 19. listopadu ČTK oznámila, že "Festival Meeting Brno včera spustil petici na podporu myšlenky, aby se příští rok v Brně uskutečnilo setkání Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL)".
Na pozvání iniciativy lidí kolem zapsaného spolku Meeting Brno vedení SdL reagovalo tiskovou zprávou, o níž ve čtvrtek 20. listopadu už psala všechna česká média. Podle nich je setkání landsmanšaftu v Brně hotovou věcí.
Já si to nemyslím, protože ještě mnohé se může změnit. Například, že se ze sudetoněmeckého sjezdu nakonec vyklube další ročník Meetingu Brno s účastí delegace SdL. Ale že by se celé letnicové shromáždění krajanů ze Sudet přesunulo z Bavorska do Brna? Uvidíme.
Jak se dalo očekávat, oznámení vyvolalo řadu kladných (Lída Rakušanová, Luboš Palata) i záporných (Petr Žantovský, Tomio Okamura, Protiproud) ohlasů.
x x x
V seriálu textů "Německo a my", který jsem sepsal před sedmi lety, jsem v jeho závěrečné části napsal kromě jiného: "Svět se mění. Růst politického populismu jako reakce na krizové jevy současného světa (...) nevylučuje, že by také v Německu mohly postupně po americkém vzoru převážit nálady „Germany First.“
 Průzkumy veřejného mínění v Německu z poslední doby v tomto směru nejsou nijak povzbudivé. Nacionalistická AfD se dere dopředu a atakuje první místo volebních preferencí. Staronová mládežnická organizace AfD (tu předchozí s názvem Mladá alternativa soudy kvůli extrémismu zakázaly) založená minulý týden v Giessenu s názvem "Generace Německo" prý opět shromáždila mladé radikály stojící ještě více napravo než Björn Höcke. Stačí si poslechnout jednoho z nich.
x x x
Možná se naplňuje úvaha, kterou jsem sepsal před sedmi lety: "Nikdy se nedá vyloučit situace, při níž nějaká závažná domácí krize nezapůsobí natolik, že postupně změní nálady německých občanů, posílí u našeho souseda izolacionismus a probudí v myslích části jeho obyvatel již zapomenutý velkoněmecký nacionalismus.
Pak jedinou naší obranou proti silnému Německu, které by chtělo zapomenout na své závazky vůči Evropě, může a musí být členství v kolektivu států, které tvoří zbytek Evropy, a jehož pravidla ukládají těm velkým, aby se k těm malým chovali slušně (...) neboť geopolitika je neúprosná a bez EU by se český stát ocitl stejně jako vícekrát v minulosti bezbranný v mlýnici mocenských zájmů svých silných sousedů.
Tuhle jednoduchou pravdu by si měli uvědomit všichni ti, kteří netuší, že pokud by nám hrozilo nebezpečí ze strany Německa, tak zcela určitě nepřijde od sudetoněmeckých krajanů v Brně.
|
ČLÁNKY, ÚVAHY, POLEMIKY
16.4.2026 Psala Klempířův zákon umělá inteligence?
Debata o návrhu zákona o médiích veřejné služby, který 14. dubna předložil ministr kultury Oto Klempíř, ovládla politickou (viz mimořádná schůze PSP) i mediální scénu. Nejvíce se diskutuje o zrušení tzv. koncesionářských poplatků a přechod na financování ze státního rozpočtu. Při tom média i politici přehlížejí zásadní změnu
»»»
14.4.2026 Když se Okamurův PAT spojí s Klempířovým MATem
Moje rekviem za média veřejné služby v Česku sepsané před rokem se naplňuje. Ministr kultury Klempíř dnes vystoupil s návrhem zákona, který má zrušit rozhlasový a televizní poplatek. ČT a ČRo by měl od příštího roku financovat státní rozpočet.
»»»
23.3.2026 Okamurova lekce z populismu
Předseda SPD Tomio Okamura, který musel v Babišově koalici opustit řadu svých programových cílů, prosadil v koaliční radě návrh, aby tzv. koncesionářské poplatky nemuseli od 1. července platit lidé starší 75 let, podnikatelé a mládež do 26 let. Tento návrh, likvidační pro některé služby veřejnoprávních médii, není nový.
»»»
15.3.2026 Otázky České televize bez Moravce - z Rohlíku (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
Hodnocení debaty České televize „Otázky ČT – státní rozpočet 2026“, která se včera vysílala jako náhrada zaniklého pořadu Otázky Václava Moravce, jakož i výkony moderátorů Lukáše Dolanského a Vandy Kofroňové, přenechávám osobám povolanějším. Mne však zaujalo prostředí, odkud se vysílalo...
»»»
9.3.2026 Odchod Moravce z ČT chápu - ale proč ve zlém?
Včera oznámený odchod Václava Moravce z České televize není velkým překvapením. Dal se očekávat po Moravcově rozhovoru v týdeníku Respekt z minulého týdne, v němž Moravec spálil mosty se svými televizními kolegy a s vedením České televize. Konec Otázek Václava Moravce je pro mne smutnou událostí
»»»
19.2.2026 Všechno, co jste kdy chtěli vědět o poplatku (ale báli jste se zeptat) - 4. část
Po předchozích dílech (proč koncesionářský, proč 135 Kč, jak s digitalizací) věnovaných historii rozhlasového a televizního poplatku se jeho příběh zřejmě blíží ke svému konci. Neboť vláda poskládaná z výsledků loňských voleb a vedená hnutím ANO se rozhodla poplatek zrušit.
»»»
6.2.2026 Všechno, co jste kdy chtěli vědět o poplatku (ale báli jste se zeptat) - 3. část
Čtenář, který sleduje toto historického ohlédnutí za tzv. koncesionářským poplatkem, právem očekává odpověď na závěrečnou otázku předešlého dílu: Jak došlo k tomu, že reklama z České televize v roce 2008 nezmizela? Vždyť zákon 348/2005 v původním znění to České televizi přikazoval.
»»»
2.2.2026 Všechno, co jste kdy chtěli vědět o poplatku (ale báli jste se zeptat) - 2. část
Z debat o zrušení R a TV poplatku se vytrácí fakt, že zdůvodnění platby vlastnictvím přijímače dnes už neobstojí, a že je třeba hledat nový způsob stabilního financování médií veřejné služby. Nahlédněme do historie tzv. koncesionářského poplatku.
»»»
22.1.2026 Všechno, co jste kdy chtěli vědět o poplatku (ale báli jste se zeptat) - 1. část
Z debat o zrušení R a TV poplatku se vytrácí fakt, že zdůvodnění platby vlastnictvím přijímače dnes už neobstojí, a že je třeba hledat nový způsob stabilního financování médií veřejné služby. Nahlédněme do historie tzv. koncesionářského poplatku.
»»»
12.1.2026 Ukrajinská přemítání č.9 - Filip Turek a "pravda" o Ukrajině
V případu Turek máme už konečně jasno. Na tiskové konferenci po pondělním zasedání vlády se novináři dozvěděli, že Filip Turek bude jmenován vládním zmocněncem pro klimatickou politiku a Green Deal. Což znamená, že Turek se ministrem nestane, protože Petr Pavel ho odmítl jmenovat, což prezident oznámil a zdůvodnil premiérovi Babišovi v dopise ze čtvrtka 8. ledna.
»»»
1.12.2025 Vzpomínka na Listopad 89 - očima StB (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
Stalo se před jedenácti lety, v roce 2014. Katedra žurnalistiky FSV UK zorganizovala setkání se studenty, kteří se na někdejší Fakultě žurnalistiky zúčastnili listopadových událostí roku 1989. Ukazovala se fota, promítala se videa, vzpomínalo se. Mezi studenty byl také Pavel Žáček, tehdy ještě historik a novinář, dnes poslanec za ODS...
»»»
10.11.2025 BBC pod palbou, Trump na koni
Britská BBC přišla včera o svého sedmnáctého ředitele (Tim Davie) a šéfku zpravodajství (Deborah Turnessová). Oba rezignovali poté, co se rozběhla kritická debata o vážných pochybeních zpravodajství a publicistiky BBC. Na začátku byla zpráva Michaela Prescotta, bývalého novináře, někdejšího poradce regulátora Ofcom (na doporučení Borise Johnsona) a externího konzultanta BBC ve věci dodržování redakčních směrnic a standardů.
»»»
4.11.2025 Rekviem za poplatek
Už je to tady černé na bílém. Návrh programového prohlášení vlády České republiky, pod kterými jsou podepsány strany nové vládní koalice, uvádí: "Zrušíme poplatky za veřejnoprávní média, čímž snížíme zátěž pro občany a firmy". Když jsem před půl rokem v textu „Rekviem za média veřejné služby“ předpovídal problémy s poplatkem ...
»»»
4.10.2025 Jak jsem se s prognózou (ne)trefil
Je po volbách. Teď večer je sečteno 99,76 % volebních okrsků při mimořádné volební účasti 68,91 procent. Voličům bylo vydáno 5 648 684 obálek, kolik z toho bylo platných hlasů, ukáže až konečná zpráva. Ale už teď se dají srovnat výsledky...
»»»
30.9.2025 Hrátky s prognózou
Až nám Marcela Augustová v sobotu odpoledne bude sdělovat výsledky sněmovních voleb, s pravděpodobností hraničící s jistotou se její čísla budou lišit od volebních modelů a preferencí, kterými nás řadu týdnů zásobovaly agentury pro výzkum veřejného mínění. Důvod je jednoduchý: většina z průzkumů a analýz nedokáže přesněji zmapovat chování nerozhodnutých voličů, kteří mnohdy až do poslední chvíle nevědí, zda vůbec půjdou volit a komu dají svůj hlas.
»»»
23.8.2025 Srpen 68 a pamětníci
Když jsem před třemi dny na ČT24 sledoval vzpomínání Zdeňka Pince na okupaci z 21. srpna 1968 (49. minuta záznamu), uvědomil jsem si, že stejně jako Pinc, kterého si pamatuji ještě ze studentských let, se dostávám do kategorie vymírající generace autentických pamětníků, kteří čas od času jsou vytaženi na světlo světa jako fosílie podávající svědectví o geologických poměrech let minulých.
»»»
2.8.2025 Volby za dveřmi – rekapitulace
Dva měsíce před volbami se média předhánějí ve spekulacích o jejich výsledku. Týden co týden nás CNN Prima News krmí volebními modely od agentury STEM, jednou měsíčně jí sekunduje Česká televize agenturou Kantar, novináři a politologové soutěží v originalitě předpovědí a hodnocení trendů, při nichž každé procento vzestupu či poklesu u jednotlivých stran se stává předmětem hlubokomyslných úvah.
»»»
26.6.2025 "Televizní lid" a Rada ČT
Až do včerejšího odpoledne jsem předpokládal, že Rada ČT hned tak nového ředitele České televize nezvolí, a kdo ví, zda se jí to podaří do říjnových parlamentních voleb. Vycházel jsem z postojů některých členů Rady, kterým (a také politikům jejich krevní skupiny) by velice vyhovovalo, kdyby až do voleb vedl Českou televizi Součkův statutární zástupce Michal Fila, člověk snadno ovlivnitelný...
»»»
19.6.2025 Čekání na ředitele
Česká televize stále čeká na nového ředitele. Sedmnáct členů z neúplné osmnáctičlenné Rady České televize se včera rozdělilo do dvou táborů, z nichž ani jeden nedisponuje deseti hlasy, které jsou ke zvolení ředitele zapotřebí. Jeden ze současných radních o Radě ČT kdysi napsal, že je to „kolektivně nezodpovědný orgán, složený – díky vůli parlamentních politických stran – z mediálních, právních i ekonomických neodborníků".
»»»
12.5.2025 Osmdesát let po válce ve válce
Oslavy osmdesátého výročí konce druhé světové války letos překročily svůj obvyklý ceremoniální význam, neboť se konaly v době, kdy na naší planetě probíhá několik válečných konfliktů. Nemůže být lepším důkazem o neuvěřitelné a drsné proměně světové scény, než letmý pohled na  dvě fotografie z Kremlu pořízené v časovém rozmezí dvaceti let.
»»»
29.4.2025 Rekviem za média veřejné služby
Pod ředitelem České televize Janem Součkem se kýve židle. Příští týden 6. května bude Rada ČT jednat o jeho odvolání. Co se kolem Součka děje, popsali lépe a podrobněji už jiní, proto zde nabízím jen odkazy na dva zdroje. Ten bulvární v týdeníku Reflex Divoký thriller v České televizi, a ten serióznější od Filipa Rožánka na Lupě Proč má padnout ředitel ČT?.
»»»
31.3.2025 Od bodrého sedláka k politickému šíbrovi, aneb Vidlák
Daniela Sterzika, Vidláka, jsou teď plná média. Nejen kvůli dnešní tiskové konferenci hnutí Stačilo! (Ukázky zde a tady). V úterý 25. března se na ČT2 vysílal dokument o novinářce Ivaně Svobodové Reportáž psaná na benzince, v němž kontakt s Vidlákem tvořil hlavní dějovou linii. O den později web Neovlivni.cz se táže: "Vidlák, Konečná nebo Filip. Kdo má hlavní slovo v hnutí Stačilo!". Dnes Vidláka...
»»»
7.3.2025 O médiích veřejné služby trochu jinak - než v parlamentu (Rozpravy FSV UK: Média veřejné služby v 21. století)
Jaká by měla být role médií veřejné služby v 21. století? Co všechno by měla jejich veřejná služba zahrnovat? Moderátorka Lucie Šťastná z IKSŽ FSV UK pozvala 28. února k debatě čtyři odborníky, kteří téma analyzovali z různých úhlů pohledu:
»»»
17.2.2025 Mnichovská kocovina
Výše uvedený klikbajtový titulek jsem si nevymyslel, použil jsem jen slova bezpečnostního poradce Fialovy vlády Tomáše Pojara z dnešního rozhlasového rozhovoru. Tento text nevzniká proto, aby rozmnožil záplavu komentářů k událostem posledních tří týdnů, ale aby zachytil události v době, která mění dějiny, včetně odkazů na primární zdroje informací.
»»»
6.2.2025 Události, komentáře týdne - bez komentáře (záznam diskuse na zasedání Rady ČT 5.2.2025)
Po vyslechnutí více než čtyřhodinového jednání Rady České televize jsem vybral některé výroky z debaty týkající se nového diskusního pořadu ČT Události, komentáře týdne. Názor nechť si udělá každý sám.
»»»
9.1.2025 Když média tančí, jak Elon Musk píská
Elon Musk zas jednou předvedl sílu své sociální sítě X. Poté, co vyslovil podporu německé pravicové AfD a kancléře Scholze nazval nekompetentním hlupákem, poté, co pravidelně retweetuje populistické a krajně pravicové posty evropských politiků i médií v takové míře, až se proti tomu ozval francouzský prezident Macron, začátkem ledna se Musk zaměřil na britskou politickou scénu.
»»»
17.12.2024 Ohlédnutí za listopadem 1989 Co přinesla sametová revoluce novinářům? (Mediažurnál)
Tato řečnická otázka má jednoduchou odpověď – svobodu tisku, kterou dnes vnímáme jako svobodu médií a jako součást svobody projevu. Přinesla ji nejen těm, kterým bylo v minulých desetiletích odpíráno právo působit v novinářské profesi, ale také těm, kteří pracovali v nejrůznějších redakcích pod diktátem autocenzury a nomenklaturních šéfredaktorů.
»»»
11.12.2024 Velká mediální novela a její druhé čtení
Bývaly doby, kdy jsem se snažil korigovat nesmysly, které o médiích veřejné služby šířili čelní politici, včetně prezidenta. Bývaly doby, kdy jsem masochisticky trávil hodiny u počítače, abych sledoval přenosy jednání Rady České televize a stenoprotokoly sněmovních debat včetně blábolení expremiéra Babiše. Ty doby jsou pryč, můj život je příliš krátký na takové marnění času.
»»»
28.11.2024 Slast Lindy Bartošové
Jeden z esejů Jiřího Přibáně "Starci a válka" začíná citací z filmu Manhattan, kde Isaac Davis (Woody Allen) v intelektuálské společnosti newyorských snobů s obavami v hlase upozorňuje na to, že v New Jersey řádí neonacisté. S tématem neuspěje, protože zdejší společnost má důležitější konverzační téma - orgasmus.
»»»
21.11.2024 Konstruktivní dialog? (Mediažurnál)
Soužití mezi soukromými rozhlasovými stanicemi a veřejnoprávním rozhlasem nebylo vždy ideální, občas to mezi nimi zajiskřilo, ale až dosud se debata pohybovala v mantinelech vzájemného respektu, při uznávání úlohy a funkce média veřejné služby, jakož i potřeb komerčního vysílání.
»»»
5.9.2024 Zásadní problém dneška? Esej pro časopis Reportér
Když jsem položil otázku „Co je zásadní problém dneška?“ umělé inteligenci, její generativní předem natrénovaný nástroj pro vzájemnou konverzaci ChatGPT mi odpověděl: Je to klimatická změna. Chápu, že klimatické změny ovlivňují a budou ovlivňovat náš život, že jsou problémem, se kterým se lidstvo a budoucí generace musí poprat a hledat nějaká řešení...
»»»
21.8.2024 O lidech a událostech, které film Vlny využil jako kulisu svého příběhu
Úspěšný film Vlny vyvolal vlnu zájmu o události roku 1968, při níž se lidé často ptají - jak to vlastně bylo, když sám autor scénáře Jiří Mádl bezelstně přiznává, že v rámci zjednodušení některé děje a události upravil, a příběh rozhlasového technika si vymyslel. Média a internet nabízejí řadu příležitostí, jak se dobrat k informacím "jak to vlastně bylo."
»»»
16.8.2024 Jan Petránek o Milanu Weinerovi (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)Svého šéfa, vedoucího zahraniční rubriky Milana Weinera, jsme si velice vážili. A měli jsme ho hodně rádi. Byl to chlap a kamarád. Byla-li radost v rubrice pracovat, pak to byla jeho velká zásluha. Podpořil každý dobrý nápad. S mnohými přicházel sám. V rádiu byl bez nadsázky zosobněním pražského jara. Komentáře, které psal a které s jeho hlasem zazněly ve vysílání, měly sílu, protože Milan toho v životě moc zakusil. O sobě však nikdy nemluvil...
»»»
7.7.2024 Z prehistorie mediálních výzkumů (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá) Přechod na tržní ekonomiku v devadesátých letech významně ovlivnil provoz médií, nebo – jak se jim tehdy říkalo – hromadných sdělovacích prostředků, které v té době přestaly být státní či „společenské,“ ale ve stále větším počtu soukromé. Aby mohla tato média existovat, musela si na sebe vydělat. Do té doby běžný model financování periodik z jejich prodeje a doplněný výnosy z řádkové inzerce, kladl stále větší důraz na prodej reklamního prostoru.
»»»
30.6.2024 Kočkopes velké mediální novely
Děs a hrůza mě obestírá, když sleduji debaty o tzv. velké mediální novele. Jako by se naplňoval scénář, který jsem před třemi lety nastínil v závěru textu "Velký špatný" pro budoucnost veřejné služby. Samotnou novelu jsem před půl rokem komentoval pro Mediažurnál, a protože jsem nechtěl posílit hlasité kritiky z řad soukromých médií, milosrdně jsem obešel její hlavní nedostatek - chybějící definici, vymezení a určení povahy rozhlasového a televizního poplatku.
»»»
3.4.2024 Televizní noviny 30 (Mediažurnál 1/2024)
Letos 4. února jsme si připomněli datum, kdy do našich televizních domácností před třiceti lety vstoupila televize Nova se zcela jiným programem a zpravodajstvím, než na jaké bylo české publikum zvyklé. Při oslavách svého výročí televize Nova připravila do vysílání speciální dokument „Televizní noviny 30“ sestavený z archivních záběrů a vzpomínek pamětníků. V dokumentu se vzpomínalo na vše, co bylo nové...
»»»
15.3.2024 Slovensko: Zákon na výměnu ředitele RTVS
Slovenské ministerstvo kultury vedené Martinou Šimkovičovou předložilo 11. března do vlády návrh nového zákona o veřejnoprávním rozhlase a televizi, u něhož vláda zkrátila mezirezortní připomínkové řízení na jeden týden z důvodu „naliehavosti v termíne.“ Co mě na tom návrhu zaujalo, byla bezostyšnost, s jakou Ficova vláda neskrývá, že jde o zcela účelový právní předpis...
»»»
12.3.2024 Příběh jednoho e-mailu
Vyjadřovali se a psali o něm snad všichni. Přesto jsem se rozhodl sepsat tento další text. Nikoli, abych hodnotil, ale abych na svém zápisníčku/Louči shromáždil základní fakta a dokumenty, jak je mým zvykem - pokud možno - z primárních zdrojů. Na počátku byly nedělní Otázky Václava Moravce...
»»»
4.2.2024 Jak se TV Nova dostala k licenci - ukázka z připravovaného textu "Televize Nova - dítě svého věku" (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)V sobotu 30. ledna 1993 Česká tisková kancelář zveřejnila sdělení, které dostala od předsedy Rady České republiky pro rozhlasového vysílání (dále už jen RRTV) Daniela Korteho: Rada České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání na svém 8. zasedání dne 30. 1. 1993 rozhodla jednomyslně, tj. šesti hlasy o udělení licence k celoplošnému televiznímu vysílání takto:
»»»
20.1.2024 Loučení z blogem Aktuálně.cz
Tak nám zabili Ferdinanda," řekla posluhovačka panu Švejkovi… „Tak nám končí zas jeden blog,“ sdělila mi elektronická pošta v mailu podepsaném šéfredaktorem Aktuálně.cz. Doslova:
»»»
11.12.2023 Velká mediální novela pod palbou kritiky
Když koaliční vláda, která vzešla z voleb předešlého podzimu, zveřejnila v lednu 2022 své programové prohlášení, věnovala médiím veřejné služby tři body. Slíbila, že změní způsob volby zdejších mediálních rad a zapojí do něj Senát. Dále, že se zaměří na „udržitelnost financování veřejnoprávních médií, což je základní podmínka jejich nezávislosti“ a také, že posílí transparentnost jejich hospodaření tím, že ho podrobí dohledu Nejvyššího kontrolního úřadu NKÚ.
»»»
12.11.2023 Ukrajinská přemítání č. 8 – Před druhou válečnou zimou
Po vyslechnutí Michaela Romancova, který v roli “jaktovidiče“ tento týden zhodnotil současnou vojenskou situaci a geopolitiku spojenou s válkou na Ukrajině, cítím pocit viny, že rozmnožuji počet textů na dané téma. Přesto bych se rád podělil o své pocity, které mám, když sleduji informace o ukrajinském konfliktu, přičemž se snažím čerpat z obou stran a zkouším z nich odfiltrovat propagandu.
»»»
13.10.2023 Dezinformace? Ne! Dezinterpretace!
Poněkud mne udivilo, když Tomáš Pojar v rozhovoru pro Deník N prohlásil: "neumím definovat, co je to dezinformace."
Při tom stačilo odvolat se na dokumenty EU, které se už řadu let dezinformacemi zabývají...
»»»
2.10.2023 O exit-polls a slovenských volbách
Přiznám se, že také já jsem v sobotu 30. září pozdě večer radostně přijal zprávu televize Markíza, podle níž se v průzkumu o voličích opouštějících volební místnosti, v tzv.  exit-poll, objevilo na prvním místě Šimečkovo hnutí Progresívne Slovensko (23,5%) těsně před Ficovou stranou SMER (21,9%). Jakmile však začaly přicházet první výsledky z volebních okrsků, všechno bylo jinak...
»»»
19.9.2023 „Velká mediální novela“ – medvědí služba médiím veřejné služby
Před dvěma týdny 5. září ministr kultury Martin Baxa společně se zástupci koalice předstoupil před novináře a představil tzv. velkou mediální novelu, jejíž hlavním obsahem je návrh na zvýšení rozhlasového a televizního poplatku od července příštího roku. Současný televizní poplatek 135 Kč by se měl zvýšit o 25 Kč na 160 Kč měsíčně. Rozhlasový poplatek ze 45 Kč o 10 Kč na 55 Kč měsíčně.
»»»
21.8.2023 Zapomenutá vzpomínka na srpen 1968 aneb Jak se prohlášení předsednictva ÚV KSČ dostalo do světa (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)Tu historku z noci z 20. na 21. srpna 1968 pamětníci dobře znají. Těsně před druhou hodinou hlasatel Československého rozhlasu Vladimír Fišer začal číst Prohlášení předsednictva ÚV KSČ k obsazení Československa vojsky pěti států Varšavské smlouvy. Hned po přečtení prvních vět nechává tehdejší ředitel Ústřední správy spojů Karel Hoffmann vypnout rozhlasové vysílače.
»»»
3.8.2023 Ukrajinská přemítání č. 7 – Sluha národa
Znovu opakuji, nechci se zařadit mezi rozumbrady, kteří se přes noc staly odborníky na Ukrajinu. Události na Ukrajině sleduji jako konzument dostupných zdrojů, který se snaží vytvořit si svůj vlastní názor, přestože ví, že pravda o skutečné situaci na frontách bojových i diplomatických mu bude z větší části utajena. Jednak z důvodu známého klišé o první oběti každé války, kterou bývá pravda, jakož i z důvodů prolhanosti ruských médií a tajnůstkářství ukrajinské strany. Po měsících, kdy se obě fronty příliš nehýbaly...
»»»
19.7.2023 Pamětnické klevety 2 - Zdeněk Porybný - poslední mohykán spontánní privatizace českého tisku (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)Nejdéle sloužící šéf českého periodika, šéfredaktor Práva Zdeněk Porybný, před dvěma dny skončil. Nahradí ho jeho současný zástupce Petr Šabata. S Porybným odchází z mediální scény jeden z posledních aktivních účastníků spontánního privatizačního procesu devadesátých let, který odstartovala 1. září 1990 Mladá Fronta (některé detaily zde a tady). Uvedenou privatizaci usnadnily dva zákony, s nimiž v dubnu 1990, pouhých pět měsíců po listopadové revoluci, vykročila naše země ke kapitalismu.
»»»
7.7.2023 Pamětnické klevety 1 - ČST a reklama (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)Následující vzpomínka se mi vynořila z hloubi paměti, když jsem nedávno na Facebooku narazil na fotografie, které nafotil před třiatřiceti lety dnes už renomovaný historik televize, tehdy ještě začínající novinář Daniel Růžička při návštěvě papeže Jana Pavla II v Československu. Také si na ni pamatuji. Návštěva měla nabitý program. Hned po příletu, ještě v sobotu 21. dubna odpoledne, sloužil Jan Pavel mši na Letenské pláni...
»»»
12.6.2023 Jak se Silvio Berlusconi stal politikem (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
Četné nekrology Silvia Berlusconiho (*29.9.1936-+12.6.2023) neopomenou zmínit jeho krátkou kariéru baviče na výletních lodích, jeho milostné avantýry a věnují se především politické kariéře pozdějšího šéfa politické strany Forza Italia a budoucího italského premiéra. Málokterý text však popisuje detaily příběhu, v němž se stavební developer přeměnil v mediálního magnáta, který se později stal vlivným politikem.
»»»
5.5.2023 Dichtung und Wahrheit seriálu Volha
Už předem slyším čtenáře protestující proti tomu, že upírám tvůrcům pořadu právo využít autorskou licenci k úpravě literárního díla. Souhlasím s tím, že knihu Karla Hynieho nebylo možné převést do dramatické polohy, aniž by se v ní udělaly nějaké změny. Kniha Volha totiž nemá jediný hlavní příběh. Lépe řečeno, příběh Standy Pekárka je do jejího textu implantován jako nástroj, jako pozorovatel dějů v Československé televizi, jejichž jednotlivé epizody chtěl Hynie zaznamenat. Zatímco televizní události jsou podle mého názoru v jeho knize tím hlavním příběhem viděným očima obyčejného "netelevizního" člověka, v seriálu se stává hlavním hrdinou právě tento „člověk z lidu“ šofér Standa Pekárek.
»»»
27.4.2023 Media Tenor a Jan Jirák aneb na interpretaci záleží
Svého bývalého kolegy Jana Jiráka si vážím jako vzdělaného mediálního teoretika, který dokáže analyzovat a zobecňovat jevy společenské komunikace a snaží se je zasazovat do širšího kontextu společenských teorií. Nemohu se mu vyrovnat v sečtělosti, uznávám a obdivuji jeho rétoriku a vyjadřovací schopnosti, které ho nicméně občas zavedou na scestí elegantního, leč prázdného bonmotu. Jenomže když přijde řeč na zcela konkrétní problémy mediální praxe, již vícekrát jsem nabyl dojmu, že jeho analýzy a názory na řešení některých problémů jsou akademické...
»»»
5.4.2023 Volha - kniha a seriál (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
Veškeré události popsané v tomto románu jsou víceméně pravdivé, některé jsou jen maličko přibarveny v zájmu pestrosti děje. Kromě Standy Pekárka jsou rovněž jednající osoby autentické. Jejich jména jsou však změněna. Pod skutečným jménem tu vystupují pouze ti, kdo si to zaslouží. Praha 2.8.2007
Tak končí předmluva autora Karla Hynieho (* 21.5.1946 +8.4.2021) k jeho „záznamu o provozu motorového vozidla,“ s názvem „Volha,“ kterému recenzenti dali přízvisko „román.“
»»»
22.3.2023 Ukrajinská přemítání č. 6 – téma "rusofobie"
Aniž bych se chtěl zařadit mezi rozumbrady, kteří vědí všechno o všem, a kteří se přes noc stali odborníky na Ukrajinu, nedá mi, abych se občas nepodělil o informace, na které při svém brouzdání internetem a na sociálních sítích narazím. V minulých dnech tady koloval odkaz na vystoupení historika Timothy Snydera na zasedání Rady bezpečnosti
»»»
22.2.2023 Ukrajinská přemítání č. 5 - také na téma pýchy a arogance
Neodolal jsem pokušení a v souvislosti s prvním výročím ruského napadení Ukrajiny jsem znovu citoval svůj tweet z loňského roku, kterým jsem reagoval na rozhovor prezidenta v Mladé frontě ze 17. února: Válka nebude, pro CIA je to blamáž, říká prezident Miloš Zeman. Tehdy jsem přidal stručný komentář: "Jdu spát. Jsem klidný. Prezident mi to vysvětlil.". O dva dny později vypukla válka - Rusko zaútočilo na Ukrajinu.
»»»
6.2.2023 Příloha Louče: Jan Jirák o médiích
Z rozhovoru pro pořad CNN Prima News K věci:
"...kolem tohohle kandidáta, nakonec vítězného, se vytvořila taková určitá představa, že je to nic, než autenticita, co on… že takový skutečně je, čemuž nevěřím, myslím si, že tomu věřit nejde, prostě protože současné politické jednání, jako jsou volby, v podstatě spoluurčují právě odborníci na politický marketing a vlastně vytváří něco, co by se mohlo těm voličům zalíbit. To co mě na tom připadá, řekněme, nešťastné, je to, že zvlášť tohleto přizpůsobení zevnějšku chování kandidáta nějakým potenciálním představám voličů, je vlastně vytváření určitého… určité atmosféry neupřímnosti.
»»»
23.1.2023 Pět dnů do rozhodnutí
Zbývá pět dnů do rozhodnutí o českém prezidentovi. Od zítřka nesmějí být zveřejněny průzkumy veřejného mínění o voličských preferencích. Všechny předpovídají vítězství kandidáta Petra Pavla. Median Pavel 57,9 % Babiš 42,1 % , STEM Pavel 57,6 % Babiš 42,4 %, Ipsos Pavel 58,8 % vs. Babiš 41,2 %, volební preference Kantaru 46 % Pavel vs. 29 % Babiš. Všechny tyto průzkumy mají jedno veliké "ale"...
»»»
30.12.2022 Dezinformace, konspirace, cenzura - vědí o čem mluví?
Velké pozdvižení vyvolal úterní článek Deníku N "Jak chce Česko čelit konspiracím" Lukáše Prchala, který se opírá o neveřejný osmnáctistránkový dokument k vládnímu projednání, podle něhož chce stát "nově rozdělovat sto padesát milionů ročně médiím a neziskovkám, které se budou na boji proti fake news podílet."
»»»
14.11.2022 Ukrajinská přemítání č. 4 - Cherson, a co dál?
Ve středu 9. listopadu ruský ministr obrany Sergej Šojgu v inscenovaném vystoupení schválil návrh jiného Sergeje, generála Surovikina, na stažení ruských vojsk z pravého břehu Dněpru a v pátek 11. listopadu vstoupili do města Cherson Ukrajinci. V jejich patách pak zahraniční novináři, kteří už v sobotu natáčeli první rozhovory s obyvateli města vítajícími osvoboditele.
»»»
19.10.2022 Moje devadesátky aneb Jak jsem byl u toho, když se tvořily nové mediální zákony (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
Nebýt nedávné studie Vojtěcha Bergera o českých médiích veřejné služby, v níž se Hana Marvanová a Ladislav Jakl prezentovali jako spoluautoři mediální legislativy z roku 1991, možná by tento text vůbec nevznikl. Už jednou před léty jsem korigoval báchorky Ladislava Jakla o tom, jak se zapsal do historie českých médií. Teď, když Vojtěch Berger znovu uvedl Jakla a Marvanovou jako věrohodný zdroj informací, rozhodl jsem se vytáhnout z prachu zapomnění historii vzniku celé mediální legislativy po roce 1990.
»»»
11.10.2022 Zářijové kalendárium 2022
Válka na Ukrajině nabrala obrátky ukrajinskou ofenzívou, osvobozením Izjumu a dalších obcí v okolí Charkova, jakož i ukrajinskou aktivitou na jižní frontě. Rusko reagovalo 21. září vyhlášením částečné mobilizace a organizováním referend v obsazených oblastech (23.-27. září) s předpokládaným výsledkem – přes 90 procent obyvatel Doněcké republiky, Luhanské republiky, Chersonské i Záporožské oblasti se vyslovily pro spojení s Ruskou federací. Referenda „z bezpečnostních důvodů“ v naprosté většině probíhala „výjezdovým způsobem“,
»»»
6.10.2022 Zpráva o stavu tzv. koncesionářských poplatků
O rozhlasovém a televizním poplatku, který dnes platíme za vlastnictví „zařízení technicky způsobilého k individuálně volitelné reprodukci rozhlasového/televizního vysílání“ jsem napsal řadu článků a komentářů. Ten první už před třiceti lety 5. března 1992 v Hospodářských novinách... Včera jsem se zúčastnil semináře Volebního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu na téma „Definice poplatníka“
»»»
11.9.2022 Srpnové kalendárium 2022
Některé události jsem popsal už v rubrice Na okraj dnů. Lesní požár v Českém Švýcarsku byl začátkem srpna po dvaceti dnech dohašen, ale definitivní konec přišel až s dešti víkendu 21.-22. srpna. Reportáž Ivany Svobodové v Respektu 7. srpna Jsme běžní fanoušcci s podtitulem "Co se dělo na jihu Čech a jak to chce policejní prezident řešit" popsala zákrok neuniformovaných policistů proti patnáctiletému autistovi...
»»»
5.9.2022 Ad marginem sobotní protivládní demonstrace
V sobotu 3. září na Václavském náměstí odstartoval rušný politický podzim demonstrací „Česká republika na 1. místě!“ Na magistrátu ji 30. června ohlásili jako "Shromáždění za účelem vyjádření politických postojů k současnému vedení země.“ Svolavatel L.V. původně oznámil předpokládaný počet účastníků 5000 s deseti pořadateli; 23. srpna však tento počet navýšil na 50 000-100 000.
»»»
2.8.2022 Červencové kalendárium 2022
Dne 1. července začalo šestiměsíční předsednictví České republiky v Radě EU (neplést si s Radou Evropy nebo Evropskou radou).
Slavnostního zasedání v Litomyšli 1. července se kromě české vlády zúčastnila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a všichni eurokomisaři.
»»»
13.7.2022 Falešný "generál Pavel" aneb Jak odhalit fake news
Některá česká média koncem června publikovala fotografii staršího tlustého ruského důstojníka jménem Pavel, který byl údajně povolán do armády, neboť Rusku prý „docházejí generálové.“ Začal to 26. června Blesk s titulkem "Docházejí Putinovi generálové? Na Ukrajinu měl poslat i otylého veterána Pavla (67)", po Blesku druhý den následoval internetový bulvár extra.cz a také primácký web cnn.iprima.cz.
»»»
1.7.2022 Dvacet dva let a dost (vzkaz čtenářům Louče)
Právě před dvaceti dvěma lety, v červenci roku 2000, jsem opustil web Britské listy a založil vlastní webovou stránku s názvem Louč. Snažil jsem se na ni umisťovat informace, které buď jinde nebyly, nebo byly roztroušené v mediálním kyberprostoru. Sledoval jsem poměrně systematicky českou i zahraniční mediální scénu a komentoval její peripetie. Ta doba už je pryč.
»»»
 "Pojďme si říct, jak je to doopravdy"
(Komentáře a glosy na téma
Média a společnost
v Týdeníku Rozhlas 2012-2018), informace o knize a jejím prodeji je zde
20.6.2022 Zdeněk Velíšek (*23. 2. 1933 – +18. 6. 2022) – jak jsem ho potkal (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
Původně jsem chtěl napsat do titulku „jak jsem ho znal,“ jenomže to by bylo poněkud přehnané. My jsme se jen krátce potkali v redakci zahraničního zpravodajství Televizních novin, ve které jsem v letech 1968-1970 elévoval společně s Liborem Ševčíkem, Dušanem Neumannem, po jeho návratu z Británie také s Vladimírem Železným, který mi to místo v ČST před odjezdem do Británie dohodil. Zpracovával jsem tehdy obrazové šoty zahraničních agentur, Zdeněk Velíšek byl zprávař.»»»
20.6.2022 Tyčinka Margot a Četnické humoresky (Týdeník Rozhlas 26/2022)
Ekonomické rubriky v květnu zveřejnily dvě nepříjemné zprávy. Česká národní banka oznámila prognózu inflace, která letos dosáhne patnácti procent a po prázdninovém vrcholu by neměla v příštím roce klesnout pod pět procent. Český statistický úřad o něco později oznámil výsledky prvního čtvrtletí, v němž průměrná nominální hrubá měsíční mzda se sice zvýšila na 37 929 Kč, ale spotřebitelské ceny meziročně vzrostly o 11,2 procenta...
»»»
24.5.2022 Narodil jsem se za války, umřu za války? aneb Rusko a já (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
Na dotaz týkající se mého věku často odpovídám bonmotem: jsem už hodně stár, neboť jsem se narodil v první polovině minulého století. Někdy se docela bavím postoji dnešních padesátníků, na které dolehl jejich věk, připadají si staří, a s pocitem převahy věku dávají k dobru své zážitky z devadesátek nevědoucí generaci narozené po listopadu 1989. Co bych však měl říkat já, kterému v roce 1989 bylo 45 let, a moje vzpomínky sahají ještě o dvacet let hlouběji do minulosti. »»»
18.5.2022 Plukovník Chodarjonok jako rekvizita
Sociální sítě nakloněné Ukrajině zajásaly: do ruské televize se dostala kritika ruského vojenského dobrodružství. A to konkrétně do sledovaného diskusního pořadu 60 minut se známými moderátory/propagandisty Olgou Skabejevou a Jevgenijem Popovem . Něco se prý v Rusku pohnulo. Dokonce i prezidentův mluvčí Peskov v pořadu Nové horizonty připustil, že ve svém okolí se setkává s lidmi, kteří s akcí na Ukrajině nesouhlasí, ale on se je snaží přesvědčit.
»»»
9.5.2022 Příčina tragédie - zkreslené vnímání (Týdeník Rozhlas 21/2022)
Obraz světa, který nám zprostředkovávají média, nikdy nebude celostní ani dokonalý. Vždy bude částečný, vždy bude zobrazovat jen výsek reality ovlivněný nejen autory mediálních sdělení, ale také čtenáři, posluchači, diváky, uživateli internetu, kteří se rozhodují, co si z množiny dostupných sdělení vyberou. Množství informací, které nám dnes nabízí svět médií a internetu, nezaručuje, že se dobereme pravdy o dějích, které nás obklopují...
»»»
3.5.2022 Ukrajinská přemítání č.3 – válka nebo apokalypsa?
Válka na Ukrajině vstoupila do třetího měsíce a stále není zcela jasno, jak se bude dále vyvíjet. Média jsou v očekávání velké ruské ofenzívy načasované na Den vítězství 9. května. Informační a propagandistické soupeření nabírá na síle. Z protichůdně laděných prohlášení obou válčících stran nelze vypátrat, jaká je situace na bojištích...
»»»
4.4.2022 Nepovedený vtip (Týdeník Rozhlas 14/2022)
Nedávná návštěva českého premiéra na Ukrajině zastínila v českých médiích jinou událost stejného dne. Když 15. března Petr Fiala v Kyjevě seděl tváří v tvář ukrajinskému prezidentu Zelenskému, tisíce kilometrů odtud mimořádně svolané Parlamentní shromáždění Rady Evropy rozhodlo, že Rusko už nemůže být nadále členem Rady Evropy.
»»»
31.3.2022 Ukrajinská přemítání č.2 – Škola č. 134
Ode dne, kdy jsem zhlédl reportáž Darji Stomatové na CNN Prima News z Charkova, uplynul více než měsíc. Od třetí minuty záznamu se reportérka blíží k troskám vyhořelé školy s číslem 134. Z televize jsem se dozvěděl, že tu probíhal boj, že ten boj byl krutý, a že škola vyhořela. Protože jsem člověk zvědavý, chtěl jsem vědět víc.
»»»
24.3.2022 Václav Petrmichl a vzpomínání na listopad 89 (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
Patřím mezi ty nejméně povolané, kteří by se měli vyjadřovat k životu a osobě Václava Petrmichla, právníka a divadelníka, jenž zemřel nedávno, 21. března ve věku 67 let. Znal jsem ho poměrně krátce a povrchně. Přesto jsem se rozhodl pro rubriku „Koho to ještě dnes zajímá“ sepsat vzpomínku, která nás, dva náhodné známé, setkávající se občas v někdejší společnosti středečních štamgastů restaurace U Hrocha, propojila událostí z listopadu 1989.»»»
25.2.2022 Ukrajinská přemítání
Když jsem se ve čtvrtek 24. února ráno po šesté hodině dozvěděl o přepadení Ukrajiny napsal jsem na Twitter: "Stejný pocit jako 20. března 2003. Co jsem si nedokázal představit, stalo se skutkem. Stane se Ukrajina ruským Irákem?" Byl jsem za to pokárán, že Husajn si to přece zasloužil.
»»»
22.2.2022 Pokus o vádemékum o Ukrajině
Před týdnem Petra Procházková a Jan Wirnitzer v Deníku N představili sedm variant, jak se může dále vyvíjet ukrajinská krize. Včera ruský prezident Putin zvolil tu čtvrtou: uznal republiky vytvořené ruskými separatisty v Doněcké a Luhanské oblasti a včera večer do nich napochodoval se svými vojáky, kteří mají "zabezpečit mírové funkce" ...
»»»
21.2.2022 Dechberoucí vnímání (Týdeník Rozhlas 8/2022)
V životě jsem se ocitl jak v roli redaktora, který nastavuje mikrofon, tak v roli zpovídané osoby, která musela odpovídat. Také proto se dokážu vcítit do obou rolí aktérů mediálních soubojů odehrávajících se na obrazovce. Jak do role moderátora, který neklidně hlídá vymezený čas a setká se s člověkem, jehož proud řeči se nedá zastavit. Tak do role zpovídané osoby...
»»»
1.2.2022 Od diváckých dopisů k Janu Hnízdilovi a mediální gramotnosti (blog Aktuálně.cz)
Čas od času sepisuji pamětnické příběhy, které se snaží alespoň trochu korigovat obraz osob a dějů minulých, zdeformovaných neznalostí, nevzdělaností či ideologickými brýlemi. Většinu takových příspěvků publikovaných na mém blogu Louč jen zřídkakdy umisťuji na blog.aktualne.cz vědom si pravdivosti názvu rubriky, kam je umisťuji: „Koho to dnes ještě zajímá.“ Dnes činím výjimku, protože některé vzpomínky na minulost se mi spojily s dneškem.
»»»
24.1.2022 "Dirigent zákulisí" Miroslav Hladký (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
Ačkoli bych se měl s přihlédnutím ke svému věku řídit mottem uvedeným v záhlaví, někdy nelze neragovat na texty, které se v médiích a na internetu objevují. Před několika lety mne k reakci vyprovokoval primitivní novinářský pamflet o někdejším řediteli Československé televize Janu Zelenkovi. Tentokráte mne vytočil článek „historika“ Petera Rendeka „Dirigent zákulisí“ – profil novináře, děkana fakulty ve službě komunistické propagandy.
»»»
18.1.2022 Když média zkreslují a politici to vy(zne)užívají
Na počátku byla v pondělí 10. ledna videokonference ministrů zahraničí Turkické rady (Ázerbajdžán, Kazachstán, Kyrgyzstán, Turecko, Uzbekistán), v níž má Maďarsko status pozorovatele. Jednalo se tady také o událostech v Kazachstánu. K jejímu průběhu se vyjádřil maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó, který zdůraznil, že stabilita v regionu je v maďarském zájmu, také kvůli hospodářským vztahům. Své vystoupení pak umístil na Facebook.
»»»
13.1.2022 O "komunistické" Pyšné princezně (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
Vážení pánové, dovolte mi komentář k Vašemu podcastu Ty naše pohádky české v rámci Vašeho cyklu Přepište dějiny.
Vím, že historik a pamětník se občas neshodnou. Nicméně historik, který vykládá historická fakta a vytváří tím dějiny, by podle mého názoru měl být opatrnější při interpretaci událostí, které nezažil, nebo je nemá dostatečně prostudované, neboť jeho výklad nemusí být vždy ve shodě s tím, jak se věci skutečně udály.
»»»
10.1.2022 Na co si posvítí nová vláda (Týdeník Rozhlas 2/2022)
Jeden z odstavců koaliční smlouvy podepsané pěti stranami, které utvořily novou českou vládu, má nadpis „Svobodná a transparentní média veřejné služby.“ Deklarují se v něm tři cíle: zajistit financování vysílání veřejné služby, zapojit do jmenování mediálních rad veřejnoprávních médií vedle sněmovny také senát, a podrobit hospodaření České televize, Českého rozhlasu a ČTK kontrole Nejvyššího kontrolního úřadu. Na první pohled jsou to cíle jednoduché...
»»»
29.11.2021 Cenzura? Nebo ochrana práv a svobod druhých? (Týdeník Rozhlas 49/2021)
Demokratickým světem obchází strašidlo cenzury. Svoboda projevu je prý ohrožena. Začalo to mazáním a blokováním příspěvků na sociálních sítích, kterému se nevyhnul ani americký prezident. Společnost pro obranu svobody projevu založená herním vývojářem Danem Vávrou bije u nás od ledna na poplach: „Stop cenzuře.“ Varovné volání „cenzura“ se v plné síle znovu objevilo v listopadu...
»»»
18.10.2021 Média a právní stát pod lupou Evropy (Týdeník Rozhlas 43/2021)
Letos už po druhé zveřejnila Komise EU Zprávu o právním státu, která hodnotí, jak si členské státy vedou v oblasti soudnictví, v boji proti korupci, při ochraně plurality médií, a jak fungují jejich demokratické instituce. I když tyto zprávy mají hodnotící charakter, nevyplývají z nich žádné sankce. Systém hodnocení zavedla Evropská unie poté...
»»»
14.10.2021 Jak to bylo s prezidentem Ludvíkem Svobodou (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
Nejsa historik, ale jen pamětník, rád bych se připojil k těm, kteří vzpomínají na závěr prezidentování Ludvíka Svobody v roce 1975. Mám na mysli článek Tomáše Perglera na Seznam Zprávy, nebo historika Michala Macháčka, který o věci ví asi nejvíce. Jejich svědectví bych rád okořenil osobními a televizními vzpomínkami. »»»
11.10.2021 Jak jsem dopadl s prognózou aneb Černý kůň současných voleb
Volby jsou za námi, je čas porovnat pokus o prognózu a výsledky voleb. Pokusil jsem se odstínit od jásání nad porážkou Andreje Babiše a podívat se na situaci věcně, bez emocí a s využitím dostupných faktů.
»»»
28.9.2021 Předvolební úvaha a pokus o prognózu
„Všechno je jinak,“ pravil umírající rabín, když se ho ptali, jakou životní moudrost by chtěl sdělit svým potomkům. „Všechno bude jinak,“ se dá říct o nejrůznějších předvolebních průzkumech a prognózách výsledků parlamentních voleb, které se budou konat 8. a 9. října. Prognózu, kterou předkládám, patří také do této kategorie.
»»»
30.8.2021 Příběhy dvou zpravodajských televizí (Týdeník Rozhlas 37/2021)
Za několik dní vzpomeneme dvacátého výročí teroristického útoku na Světové obchodní centrum v New Yorku 11. září 2001. Útoku, který – jak nám nedávno připomenul Afghánistán – významně a tragicky ovlivnil běh událostí světové politiky. Svým způsobem však ovlivnil také mediální scénu dvou zemí v centru Evropy. Na podzim 2001 se v Bratislavě připravoval projekt...
»»»
19.8.2021 Vzkaz mým vnukům – prvovoličům aneb Komu dáte svoji stokorunu?
Milý Vojto a Samueli, aniž bych vás chtěl poučovat, jak funguje zastupitelská demokracie, při níž si lid (demokracie = vláda lidu) volí své zástupce pro rozhodování o věcech společných, rád bych se s vámi podělil o několik zkušeností, a přidal několik faktů, o kterých byste možná měli něco vědět. Jsem příslušník generace, která změnu politického systému v naší zemi zažila až ve zralém věku. Vzpomínám, jak...
»»»
26.7.2021 Lesk a bída volebních modelů (Týdeník Rozhlas 32/2021)
„Jakou stranu byste volili, kdyby se volby do spolkového sněmu konaly příští neděli?“ Tuhle otázku klade od roku 1996 týden co týden tisícovce německých občanů společnost Infratest Dimap, která je jednou z dceřiných společností mezinárodní firmy Kantar. Sociologický průzkum provádí pro německý veřejnoprávní rozhlas a televizi ARD.
»»»
29.6.2021 Když tři komentují totéž, není to totéž
V neděli 27. června zpravodajský kanál CNN Prima News vysílal rozhovory se třemi ústavními činiteli - prezidentem republiky, předsedou vlády a předsedou Senátu. Rozhovory vedla Terezie Tománková pod hlavičkou pořadu Partie. Její otázky v některých případech směřovaly ke stejnému tématu (přírodní katastrofa na Moravě, blížící se volby, epidemie a vakcinace, maďarský kontroverzní zákon).
»»»
14.6.2021 Přehlídka ztraceného času (Týdeník Rozhlas 26/2021)
Jen necelé čtyři měsíce zbývají Poslanecké sněmovně na splnění úkolů, které si před čtyřmi lety předsevzala, a které jí zákon ukládá. Už dnes je jisté, že velká část legislativních návrhů, ať už navržených vládou nebo pocházejících z poslaneckých iniciativ, lidově řečeno, spadne pod stůl. Nebude to poprvé ani naposledy.
»»»
8.6.2021 Kde končí novinářská zkratka a začíná fake news?
Nejprve stručná chronologie kauzy „Ruský dluh.“
Dne 25. května publikuje deník Hospodářské noviny článek s titulkem: „Klaus po revoluci tajně poslal miliardy Sovětům. Zeman část dluhu odpustil.“ Autoři: Lukáš Valášek, Adéla Jelínková.
Téhož dne facebookový účet zpravodajského serveru Aktuálně.cz oznamuje: „Přinášíme příběh dosud utajený parlamentu i veřejnosti“..
»»»
25.5.2021 Na oprati Jany Bobošíkové
Minulý týden ve středu 19. května na sedmihodinovém jednání Rady České televize generální ředitel Petr Dvořák oznámil, že podá trestní oznámení na Hanu Lipovskou, jehož podstatou - kromě jiných nepravdivých výroků Lipovské - je její označení Dvořáka, získané z policejního protokolu, za osobu, která ji ohrožuje na životě. Hana Lipovská na Dvořákovo oznámení reagovala...
»»»
13.5.2021 Kauza Hamáček: Po čtyřech týdnech stále nejasno
Aniž bych chtěl kopírovat Karla Olivu, který dnes v Posledním slovu Lidových novin napsal: "utrousit pár slov ohledně racionálnějšího postoje v současném dění kolem Jana Hamáčka je mravním imperativem," myslím, že by bylo dobré znovu se blíže podívat na kauzu "Hamáček - Vrbětice - cesta necesta do Moskvy."
»»»
5.5.2021 Kauza Hamáček - bude muset Kroupa vyložit karty na stůl?
Od včerejška tady máme další kauzu – článek Seznamu zprávy s klikbajtovým titulkem “Svědectví: Hamáček chtěl v Moskvě vyměnit Vrbětice za milion Sputniků“. O kvalitě některých investigací Janka Kroupy si myslím své. V dnešním podcastu Vinohradská 12 znovu zopakoval svoji mantru: „Já jsem investigativní novinář a mám to odhalit a zveřejnit.“ Tedy já nic, já muzikant. Jenomže on kromě odhalování a zveřejňování v zájmu prodejnosti svých materiálů často účelové interpretuje,
»»»
3.5.2021 CNN Prima News rok poté (Týdeník Rozhlas 20/2021)
V pátek 9. dubna odpoledne se Petr Arenberger jako nově jmenovaný ministr zdravotnictví poprvé setkal s novináři. ČT24 přerušila zprávy a přepnula na signál z budovy Ministerstva zdravotnictví. Kdo v té chvíli přeladil na CNN Prima News, se o ministrově postoji k pandemii příliš nedozvěděl; čekalo ho rozsáhlé zpravodajství o životě britského prince Philipa, který ten den zemřel ve věku 99 let. Až později k večeru se divák Primy dozvěděl, o čem Arenberger na brífinku mluvil. Tolik ilustrace současné programové politiky CNN Prima News...
»»»
20.4.2021 Proměny české mediální legislativy (Příloha Louče)
Česká mediální legislativa vznikala a měnila se v posledních třiceti letech v několika vlnách. První přišla bezprostředně po listopadu 1989, kdy bylo třeba vytvořit právní rámec pro nově osvobozená média, druhou poznamenal vstup České republiky do Evropské unie a nezbytnost sladit domácí legislativu s evropským právem, ta třetí – již v návaznosti na legislativu EU – řešila a řeší technologické proměny mediální světa, digitalizaci vysílání a vznik nových médií.
»»»
1.4.2021 Petr Kellner a česká média
Smrt nejbohatšího Čecha Petra Kellnera se pro česká média stala megaudálostí. Zpráva o zřícení vrtulníku na Aljašce dorazila z USA v pondělí 29. března ráno. Jaroslav Kmenta nespravedlivě obvinil česká média, že zaspala, když o sobotní události informovala až v pondělí. Nedohlédl, že aljašská sobota byla naší nedělí a identitu obětí zveřejnily úřady v neděli odpoledne, u nás v pondělí ve tři hodiny v noci.
»»»
22.3.2021 "Zpráva kvapná, ne vždy platná (Týdeník Rozhlas 13/2021)
Nebylo to poprvé, co se v médiích rozšířila zpráva o smrti osoby, která byla naživu. V úterý 2. března odpoledne české zpravodajské servery publikovaly zprávu odkazující na prémiový obsah deníku Blesk, který před polednem zveřejnil informaci, že bývalého hradního protokoláře Jindřicha Forejta převezli do nemocnice s krvácením do mozku.
»»»
21.3.2021 "Velký špatný" pro budoucnost veřejné služby
Když jsem před deseti měsíci komentoval volbu nových členů Rady České televize (Rada a její noví členové), v závěru jsem napsal: "kdyby volba dalších pěti radních, kterým končí mandát v květnu a v září příštího roku měla proběhnout stejným způsobem, jako ta letošní, pak už by postavení České televize jako nezávislé instituce bylo skutečně na pováženou."
I když konečné rozhodnutí, kdo obsadí čtyři místa v Radě ČT v květnu, a kdo v září nahradí radního Šarapatku, je teprve před námi, průběh slyšení a výběr kandidátů na členství v Radě ČT naznačuje, že se od loňského roku příliš mnoho nezměnilo.
»»»
8.2.2021 Světla a stíny přenosů z parlamentu (Týdeník Rozhlas 7/2021)
Když poslanec Lubomír Volný ve čtvrtek 21. ledna ve Sněmovně fyzicky napadl předsedajícího schůze poté, co mu dotyčný vypnul mikrofon, následná bitka u předsednického pultu krátce zastínila v médiích jiné, důležitější události oněch dnů. Ať už to bylo prodloužení nouzového stavu o další tři týdny, průběh očkování seniorů, nebo ohlasy na první kroky nového amerického prezidenta Joe Bidena.
»»»
29.1.2021 Z čtenářského deníčku: České osobnosti očima Daňy Horákové
Z knihy: O Pavlovi, autor: Daňa Horáková, nakladatelství Torst 2020,
Pavel Kohout - str. 99: Nikoho nepřesvědčil o tom, že jeho snaha být "jiný a lepší" je poctivá: měnil se vždycky jen tolik, kolik to vyžadovaly poměry. Ale v jádru mi ho bylo líto, protože bylo zřejmé, že za kritikou Kohouta se schovávají i někteří, kteří za komunismu buď sami vědomě ubližovali, anebo ke všemu mlčeli, a tím pádem kolaborovali. (...) Kohoutova "vina" spočívala v jeho výjimečnosti : sklízel především závist. Měl úspěch, naplánoval si a budoval kariéru.
»»»
8.1.2021 Televizní audity v historickém pohledu
Další důkaz své nekompetentosti v chápání, čím je a jak funguje plnohodnotné médium veřejné služby, podal nový předseda Rady ČT Pavel Matocha v rozhovoru 6.1. pro Hospodářské noviny, když prohlásil, že by se Česká televize dala financovat crowdfundingovými ad hoc kampaněmi, na které je on sám ochoten přispívat. Na hloubkový audit, "který ověří, zda se zbytečně neplýtvá" (slova Matochy) bylo už vypsáno výběrové řízení...
»»»
23.12.2020 Dvacet let od televizní krize
Když jsem se jednou před studenty zmínil o tom, že poslední velká novelizace zákona o České televizi z roku 2001 vznikla jako následek známé televizní krize, setkal jsem se s nechápavými pohledy. Slova "televizní krize" jim nic neříkala. Rychle mi to došlo. Samozřejmě, v době demonstrací na podporu stávkujících pracovníků České televize a vánočního vypínání jejích programů většina z nich byla ještě v kočárku a jestliže o televizní krizi něco vědí, tak z vyprávění svých rodičů nebo z médií.
»»»
20.12.2020 Nestrannost jako hodnota veřejné služby (Týdeník Rozhlas 53/2020)
Když letos v září nastupoval do funkce nový ředitel BBC Tim Davie, apeloval na své zaměstnance, aby si uvědomili vážnost situace, v níž se vysílání veřejné služby nachází. Ve
svém nástupním projevu Davie varoval před sebeuspokojením: „Naším úkolem není přesvědčovat se navzájem, že jsme významní, důležití (…) Nemáme žádné nezcizitelné právo existovat. (…) Jsme jen tak dobří jako hodnota, kterou dodáváme našim divákům (…)
»»»
7.12.2020 Rozhovor vedený rozpravou aneb Jak jsem se (ne)zapsal do teorie žurnalistiky (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
Psal se rok 1967 a navštěvoval jsem druhým rokem Fakultu osvěty a novinářství UK. V mém „Výkazu o studiu na vysoké škole“, zkráceně „indexu“ se již druhým rokem nacházel předmět „Teorie publicistických žánrů“ rozdělený na přednášky a semináře, přednášejícím byl Karel Štorkán. Publicistické žánry jako fejeton, črta, reportáž, sloupek či interview patřily mezi hýčkaná témata našich pedagogů, kteří se tak snažili zušlechtit zručnosti a dovednosti budoucích novinářů. Jak je na vysokých školách zvykem, k získání zápočtu bylo třeba vypracovat seminární práci.
»»»
28.11.2020 Holky z naší školky a jeden pamětnický příběh (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
Na začátku byl můj omyl. Nebo ještě předtím jeden tweet Filipa Rožánka, který sociálním sítím nabídl odkaz na české předlistopadové hity dua Rezek/Zagorová nazpívané anglicky. „Mezi mé oblíbené hudební bizáry patří anglické verze českých popových hitů nazpívané pro takzvaná exportní alba (převážně pro země RVHP). Do světa je posílal podnik zahraničního obchodu Artia. V roce 1979 vznikla třeba Rainbow Fairy alias Duhová víla. (…) Na četná přání, která nikdo nevyslovil, ještě bonus (Holky z naší školky)“ Chtěje se pochlubit svými vzpomínkami, jsem komentoval...
»»»
21.11.2020 Ještě jednou k jednání Rady ČT
V návaznosti na předchozí blog o jednání Rady České televize 11. listopadu, které řešilo problém s pozemky v televizním studiu Ostrava, a tato kauza se stala příležitostí k útokům některých členů Rady na management televize a také jedním z důvodů odvolání dozorčí komise, dodávám: Rada ČT se sešla na mimořádném zasedání 18. listopadu a nakonec souhlas s uzavřením Smlouvy o směně nemovitostí udělila. Na této schůzi René Kühn oznámil svoji rezignaci na funkci předsedy Rady ČT, z funkce odstoupil i místopředseda Jaroslav Dědič.
»»»
16.11.2020 Věc: odvolání dozorčí komise Rady ČT
Ačkoliv jsem se k odvolání dozorčí komise Radou ČT na zasedání 11. listopadu původně nechtěl vyjadřovat a uvažoval jsem spíše o sepsání materiálu, který by ukázal shodné rysy jednání Rady ČT v roce 2000 (před televizní krizí) a v letošním roce, byl jsem požádán o názor jedním člověkem, kterému jsem nemohl říci ne. Zde je moje odpověď
»»»
2.11.2020 Čím méně toho vědí, tím více si věří (Týdeník Rozhlas 46/2020)
Letošní mimořádný pandemický rok upozadil některá opakující se oblíbená novinářská témata, jako je vyhlašování parodických Nobelových cen. Pod názvem IG Nobel odkazujícím na fiktivního Nobelova bratra Ignáce je neobvyklým nebo triviálním výzkumům a objevům uděluje americký časopis „Annals of Improbable Research“. Česká média se o letošních cenách zmínila jen letmo, všimla si jen bizarního výzkumu...
»»»
30.10.2020 Úvaha nad jednou stoletou úvahou
Stalo se už téměř tradicí, že výročí vzniku Československa 28. října bývá doprovázeno v českých médiích flagelantskými komentáři o tom, co všechno bylo v naší historii špatně, a jak se vše pokazilo z naší viny, aniž by se vzaly v úvahu pozitivní stránky nově vzniklého státního útvaru, jenž od svého založení čelil četným krizím, a jemuž nebylo dopřáno, ať už z vnitropolitických či zahraničněpolitických příčin, aby dozrál, a postupně korigoval a odstranil nedostatky, které stály u jeho základu.
»»»
30.10.2020 President Masaryk k 28. říjnu. Přepis rozhovoru v Lidových novinách 28. října 1920
Příloha k textu "Úvaha nad jednou stoletou úvahou".
»»»
10.10.2020 Ne každý lidský zdroj je spolehlivý (Mediažurnál 3/2020)
Nikdo z nás není neomylný. Platí to i pro média i pro novináře. Některé chyby by se však neměly stávat. A když se stanou, měli by si novináři z nich vzít poučení. Jeden takový případ se stal začátkem srpna, uprostřed tradiční okurkové sezóny, když politici byli na dovolené, diskuse o koronaviru začala být monotónní, polemika historiků o výklad normalizace před rokem 1989 čtenáře příliš nelákala a vzdálené katastrofy, jakým byl výbuch v Bejrútu, zaujaly jen dočasně.
»»»
29.9.2020 Televize mocná, ne však všemocná (Týdeník Rozhlas 41/2020)
Za necelých šest týdnů se dozvíme, koho v USA zvolili prezidentem na příští čtyři roky. Předvolební kampaň vrcholí a – jak už to bývá zvykem – komentátoři a politologové diskutují o vlivu a účinku médií na rozhodování voličů. Při této příležitosti se opět vzpomíná na televizní duel prezidentských kandidátů v USA před šedesáti lety, v němž se střetli demokrat John Fitzgerald Kennedy a republikán Richard Nixon.
»»»
12.9.2020 Rada ČT v zrcadle médií
Tento týden jsem opět obětoval svůj vzácný volný čas a poslechl si tříhodinový audiozáznamu z veřejného zasedání Rady České televize 9. září. „Babišův výsadek“ (Šarapatkova nálepka pro letos zvolené radní Matochu, Bradáče, Lipovskou, Xavera Veselého) do Rady ČT se – na rozdíl od předchozí schůze – dostal do mírné defenzivy, když musel čelit argumentům přítomného generálního ředitele Petra Dvořáka
»»»
7.9.2020 Jak jsem poznal Karla Pecha aneb Důraz patří na předložku (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
Nedávno při sledování televize a ne příliš dokonalé ortoepie jejích hlasatelů/moderátorů jsem si vzpomněl na Karla Pecha, s nímž jsem v letech 1976 až 1978 pracoval v jedné redakci. Karel Pech (* 18. května 1917, † 14. února 2006) má ve své wikipedickém hesle napsáno, že byl „českým hercem, režisérem, televizní scenáristou, jazykovým poradcem a pedagogem, televizním i rozhlasovým moderátorem a spisovatelem.“
»»»
22.8.2020 Etika žurnalistiky (Rezoluce č. 1003 Parlamentního shromáždění Rady Evropy ze 17.6.1993)
Český překlad dokumentu, o němž se ve středu 26. srpna na zasedání Rady České televize (případ Jakub Železný) asi bude debatovat.
»»»
17.8.2020 Budou se měnit mediální zákony? (Týdeník Rozhlas 35/2020)
Že jedním ze základních cílů evropské integrace je volný pohyb zboží, služeb, osob a kapitálu, ví dnes už téměř každý. Tahle výhoda, které si užívají všichni obyvatelé států sdružených v Evropské unii (EU), přináší však také jisté povinnosti a limity. Pravidlo (...) předpokládá, že uvedené zboží a služby budou na určité úrovni, která bude přijatelná pro všechny.(...)Tak vznikl v roce 1989 první evropský předpis pro média v podobě směrnice Televize bez hranic...
»»»
3.7.2020 Dvacet let života s Loučí
Přesně před dvaceti lety jsem na fakultním počítači FSV UK sdíleném s kolegou Maršíkem v budově Karolina v Celetné ulici využil funkci tehdejšího Wordu 97 a uložil napsaný text ve formátu HTML, čímž vznikla moje první webová stránka a také nulté číslo Louče, které jsem umístil na server fsv.cuni.cz.
»»»
29.6.2020 CNN Prima News - sázka na střední proud (Týdeník Rozhlas 28/2020)
Když letos 3. května zahájila vysílání nová televizní zpravodajská stanice CNN Prima News, komentáře byly skeptické až zklamané. „Rozjezd CNN Prima je rozpačitý," „Nebyl to žádný propadák, ale ani žádný zázrak," „Béčko ČT24?" - takové a podobné ohlasy se ozývaly z médií a sociálních sítí. Očekávání bylo velké, protože předchozí reklama slibovala něco, co tady ještě nebylo.
»»»
06.06.2020 Jiří Hanák (27. 2.1938 – 5.6. 2020) - wikidodatek
Poté, co jsem se dozvěděl, že zemřel novinář, fejeonista, sloupkař Jiří Hanák, navštívil jsem Wikipedii, abych se znovu přesvědčil, že česká verze se často spoléhá na přežvýkaná data, o jejich úplnosti ani nemluvě. Upřesnění a rozšíření by si například zasloužila hned úvodní věta: "Vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Po ukončení školy působil od roku 1967 jako redaktor časopisu Reportér, po dvou letech však v rámci normalizace musel toto místo opustit a živit se jako dělník."
»»»
29.5.2020 Rada ČT a její noví členové
Ve středu 27. května Sněmovna zvolila v druhém kole zbývající tři členy Rady České televize. Účast v tajné volbě byla mimořádná. Vysoké kvorum 97 překročili a funkci člena Rady ČT získali Hana Lipovská (114 hlasů), Pavel Matocha (108) a Lubomír (Xaver) Veselý (111). Počet odevzdaných hlasů pro vítězné kandidáty se příliš neliší, z čehož je jasné, že se hlasovalo nikoli individuálně, ale podle stranického klíče, nikoli podle kvalifikace, ale podle politického rozhodnutí. Neformální koalice poslanců ANO s lidmi z SPD, KSČM a nezařazenými dává totiž při plné účasti 118 hlasů.
»»»
25.5.2020 Těžký život moderátorů (Týdeník Rozhlas 23/2020)
„Nejsme u Václava Moravce, nechte mě mluvit," obořil se druhou květnovou neděli předseda vlády Andrej Babiš na moderátorku diskusního pořadu Partie v televizi Prima Terezii Tománkovou. Stalo se to ve chvíli, když se Tománková snažila přerušit premiéra, který začal zeširoka vykládat, vyzbrojen grafem, jak vláda od roku 2014 zvyšovala mzdy a důchody namísto toho, aby odpověděl na položenou otázku, jak chce vláda řešit krizi, která přišla s koronavirem.
»»»
4.5.2020 Májový mediální víkend: CNN Prima News poprvé
Začátek května bývá pro média – kromě komentování prvomájových akcí, které letos odpadly – příležitostí vzpomínat na výročí, ta starší i ta novější. Ještě před tím, než nás zavalí vzpomínky na Pražské povstání a konec světové války, měli jsme tu šestnácté výročí vstupu do Evropské unie (letos téměř beze zmínky), vzpomínalo se také na to, jak před 15 lety začal vysílat zpravodajský televizní kanál ČT24...
»»»
30.4.2020 Jak se roušky/masky staly světově nejžádanější komoditou
Globální sháňka po tomto životně důležitém předmětu odhalila drsnou realitu mezinárodní politiky a limity svobodného trhu
Překlad článku How the face mask became the world's most coveted commodity, The Guardian 28. dubna 2020
»»»
20.4.2020 Erik Best a jeho byznys
Přepis části podcastu Miloše Čermáka s Erikem Bestem - 54 minut - citováno z twitter a soundcloud.com
Čermák: Když jsi zakládal Fleet Sheet, jak říkáš, je to vlastně zpravodaj, asi původně, já myslím, že původně se posílal faxem pro tvý klienty, ve kterým, když to řeknu v nadsázce, jakoby překládáš českou realitu pro cizince žijící v Česku. Říkám to správně?
Best: Je to tak, ano, jsou to ty hlavní zprávy z českých novin a ta přidaná hodnota je najít ty nejzávažnější nejvážnější věci, i když třeba česká média je takhle nevidí.
»»»
11.4.2020 Média v dobách krize (Týdeník Rozhlas 17/2020)
V anglosaských zemích se můžete často setkávat s výrazem „bottom line.“ Slovníky ho překládají: „spodní hranice,“ „nejnižší mez,“ ale také „konečný výsledek hospodaření“ nebo „rozhodující faktor.“ Zřejmě nejvýstižnějším převodem do češtiny však je: „to hlavní, to podstatné.“ Právě za oceánem je zvykem se ptát: jaký je „bottom line“...
»»»
2.3.2020 Jaká jména rozešle Faltýnkova SMS? (Týdeník Rozhlas 11/2020)
Když před dvaceti lety vznikla takzvaná televizní krize (vysvětlivka pro později narozené: zaměstnanci České televize se tehdy vzbouřili proti řediteli dosazenému Radou ČT, veřejnost i část politické scény jejich protest podpořila), Sněmovna přijala novelu zákona o České televizi, která změnila složení Rady ČT a způsob nominace jejích členů.
»»»
20.1.2020 BBC se musí uskrovnit (Týdeník Rozhlas 3/2020)
Někteří britští penzisté se letos 1. června dočkají nepříjemného překvapení. Až do letošního roku všichni občané starší 75 let byli – díky rozhodnutí Blairovy vlády z roku 1999 – osvobozeni od rozhlasového a televizního poplatku, který je příjmem veřejnoprávní BBC, a kterému se tady říká „licence fee“ nebo „TV licence“. Ušlý příjem za tyto „licence zdarma“ udělované seniorům doplácel BBC stát...
»»»
|
Louč podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ-Neužívejte komerčně-Nezpracovávejte 4.0 Mezinárodní. 
