 12. 5. 2026
Pro dvě ze tří televizních sítí (Nova/Prima) byl včera událostí číslo jedna závěr fotbalového derby Slávia-Sparta, které se v sobotu 9. května za stavu 3:2 pro Slávii nedohrálo kvůli řádění fanoušků na ploše stadionu.
 Aniž vyčkali konce utkání, vtrhli na hrací plochu s pyrotechnikou, navíc napadli sparťanského brankáře Surovčíka. Dnes přišel pro Slávii trest - kontumační prohra 0:3, 10 milionů pokuty, čtyři utkání před prázdným hledištěm.
Chování slávistických fanoušků Jaromír Bosák označil za "demenci nejvyššího kalibru." Své to od něj schytala i tribuna Sever a vedení Slávie, které prohřešky svých fanoušků (pyrotechnika) dlouhodobě tolerovala. V návaznosti na současnou poltickou atmosféru a kulturu se událost probírala i ve včerejších televizních debatách (ČT24, CNN Prima News).
x x x
K tomu mohu dodat jen to, co napsala Louč už vloni v listopadu :
"Slávistická chorea a disciplinovanost jejích fanoušků při vytváření živých obrazů jsou zajisté obdivuhodné, ve mně však vyvolávají obavy před agresivitou subkultury ultras, jejím sklonem k násilí a k
pyrotechnickým výstřelkům, kterými se dává najevo, jak je možné kašlat na všechna pravidla či předpisy. Je to strach ze stádnosti davu, který se může vymknout kontrole, když jeho nálady využije zručný demagog a manipulátor."
Tribuna Sever se na síti X snažila vše svalit na "několik netrpělivých jedinců." Že si předem pod plachtou navlékli kukly, aby je nebylo možné identifikovat. o tom vznikla zajímavá diskuse s Darinou Vymětalíkovou, také na síti X.
x x x
Fotbal Slávie Sparta zastínil v médiích mezinárodní události i oslavy výročí konce druhé světové války. Tradiční vojenská přehlídka v Moskvě na Rudém náměstí se letos obešla bez vojenské techniky.
Vladimír Putin se snažil spojit Velkou vlasteneckou válku se speciální vojenskou operací na Ukrajině tak, že po historickém exkurzu do čtyřicátých let a po minutě ticha prohlásil, že "naše generace vítězů inspiruje vojáky, kteří dnes plní úkoly speciální vojenské operace, čelící agresivní síle vyzbrojené a podporované celým blokem NATO."
Výnos č.374/2026 ukrajinského prezidenta Zelenského, kterým povoluje konání vojenské přehlídky v Moskvě, když "po dobu trvání přehlídky bude teritoriální náměstí Rudého náměstí vyloučeno z plánu použití ukrajinských zbraní" Putinův mluvčí Peskov to označil za hloupý vtip. x x x
Donald Trump se chystá do Číny (14.-15. května), kde se setká se Si Ťin-pchingem. Zda z toho vzejde nějaké řešení pokračujícího konfliktu na Blízkém východě, se uvidí za týden.
x x x
Spolek Milion chvilek pro demokracii před týdnem 5. května zorganizoval demonstraci proti vládě a za nezávislost médií veřejné služby se záměrem využít historické datum boje o rozhlas v roce 1945. Ze Staroměstského náměstí se vydal pochod k budově Českého rozhlasu, kde Mikuláš Minář pateticky vyzýval: "Ruce pryč od médií."
Zbyněk Petráček v Mladé frontě Dnes si položil otázku: Jde o signalizaci ctnosti, nebo o veřejná média? Podle mého názoru jde o to prvé - ukázat ctnost, vymezit se proti vládě. Zrušení dosavadního způsobu placení poplatku, proti kterému směřují hlavní protesty "chvilkařů" a velké části liberální veřejnosti, totiž není tou hlavní hrozbou; není to otázka života a smrti médií veřejné služby.
Co Českou televizi a Český rozhlas ohrožuje, je postoj a přístup vládnoucí koalice, jejíž nepřátelská politika vůči médiím veřejné služby má dvě jednoduché premisy:
a) zrušíme poplatky, čímž získáme popularitu u voličských mas,
b) přidusíme Český rozhlas a Českou televizi.
Bod b) se promítl jednak do návrhu nového zákona, který svým amatérským a obecným zněním chce zrušit vše, co se až dosud podařilo ve věci veřejné služby do legislativy promítnout. A také návrhem částky rozpočtu pro ČT a ČRo, který ruší narovnání, k němuž došlo vloni, a které alespoň částečně zmenšilo deficit financování, jenž vznikl za uplynulých sedmnáct let.
Troufám si tvrdit, že nikoli změna poplatku, ale navrhovaný zákon spojený s diletantismem a nekompetencí Klempířů a Nacherů, kteří netuší, co všechno média veřejné služby ve svém celku zajišťují, je tím, proti čemu by se mělo protestovat - s pomocí věcných argumentů a nikoli jen obecnými hesly o ohrožení svobody a nezávislosti.
Dokonce si myslím, že se poplatek od ledna příštího roku nezruší. Jednak se to ve Sněmovně nestihne a není vyloučeno, že vláda v rozpočtové tísni si dobře spočítá, že pro ni bude lepší, když těch sedm či osm miliard budou platit i nadále domácnosti, než aby se zvýšil deficit státního rozpočtu. Kéž bych se nezmýlil.
7. 5. 2026
Debata o plánovaném setkání Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Brně 22.-25. května se rozvinula do neuvěřitelné šíře jak co do množství vyjádření, tak co do úrovně vedené diskuse - od pokusu o věcnou analýzu problému (Lipavský) až po úplné dno primitivního šovinismu (Fiala, Ševčík) nejen ve Sněmovně, ale i na sociálních sítích (například statusy "nevzdělaného a nesečtělého burana, který je nesmírně úspěšný na poli gamingového byznysu" citováno z FB).
Vše začalo na 16. schůzi, na níž předseda Sněmovny Tomio Okamura navrhl zařadit jako první bod jednání "Stanovisko vládní koalice ke sjezdu sudetoněmeckého landsmanšaftu v Brně," které si nechal schválit koaličními partnery.
Předložený návrh usnesení v pátém bodu vyslovuje nesouhlas s "konáním 76. sněmu SdL na území České republiky", a v osmém bodu "vyzývá (...) spolek Meeting Brno a vedení Sudetoněmeckého krajanského sdružení, aby od jejího konání na území České republiky upustili.“.
V průběhu jednání klub KDU/ČSL přišel s návrhem jiného usnesení, v němž "oceňuje úsilí Sudetoněmeckého krajanského sdružení (...) o usmíření, dialog a obnovu společné paměti" a "vyzývá vládu, aby jednala v zájmu občanů naší země a v souladu se zahraniční
politikou naší země."
Následná vášnivá debata trvala až do hlubokých popůlnočních hodin, kdy se jednání přerušilo, nicméně Okamura získal souhlas svých koaličních partnerů, aby se na dané téma sešla příští týden mimořádná schůze Sněmovny.
x x x
Protože téměř vše, co mohlo být řečeno, už bylo řečeno (citována Česko-německá deklarace z roku 1997 nebo brněnská Deklarace smíření a společné budoucnosti a další dokumenty) nemám co bych dodal než to, co jsem sepsal už před osmi lety v seriálu Německo a my v němž je obsažen i můj názor na Bernda Posselta.
V debatě se vícekrát poukazovalo na pokrytectví Okamurovy SPD, která vyčítá SdL jeho výhrady k Benešovým dekretům a při tom se kamarádí s krajně pravicovou AfD, která zrušení těchto dekretů od vládních úřadů požaduje.
Nicméně v zájmu spravedlnosti je třeba uvést, že Základní prohlášení SdL přijaté před jedenácti lety obsahuje tento odstavec:
"Sudetoněmecké krajanské sdružení usiluje o zrušení dekretů, zákonů a nařízení vydaných v letech 1945/1946 prezidentem, vládou nebo parlamentem tehdejšího Československa (...) Za tímto účelem vyzývá k přímým jednáním mezi zástupci českého lidu a zástupci sudetoněmeckého etnika s cílem nalézt řešení, na kterých se obě strany mohou svobodně dohodnout... "
Uvedený odstavec však neopravňuje k tvrzení, které Okamurovci podporovaní populisty ANO často opakují, že SdL usiluje "o změnu poválečného uspořádání."
Stejně tak by bylo dobré Jindřichu Rajchlovi a Danu Vávrovi vysvětlit, že Witikobund už skutečně není aktivním členem Sudetoněmeckého krajanského sdružení, protože Bernd Posselt ho vyloučil z vedení i z účasti na Sudetoněmeckých dnech.
Jak jsem před několika měsíci napsal v textu Německá přemítání, pokud by nám hrozilo nebezpečí ze strany Německa, tak zcela určitě nepřijde od sudetoněmeckých krajanů v Brně, ale spíše od Okamurových parťáků z AfD.
x x x
Radní Pavel Matocha si pochválil dnešní jednání Rady ČT spolu s manažery německé televize ZDF slovy: "Pozitivní je, že - i v Německu pochopili, že je třeba šetřit - letos v březnu rozhodli o zrušení tří veřejnoprávních kanálů..."
Zapomněl však dodat, že německý přebujelý systém vysílání veřejné služby (devět regionálních stanci ARD s četnými tematickými programy, TV síť ZDF, rozhlasy apod.) získal z poplatku v roce 2023 9,02 miliardy euro, což je zhruba 230 miliard Kč, téměř třicetkrát více než česká média veřejné služby (7,8 miliard Kč v témže roce). Z takových čísel se pak lépe hubne a šetří.
27. 4. 2026
Minulou středu 22. dubna v 11:55, symbolicky "za pět minut dvanáct", vyhlásily odborové organizace České televize a Českého rozhlasu spolu s občanskou iniciativou Veřejnoprávně stávkovou pohotovost jako výraz protestu proti návrhu zákona, který týden před tím poslal do vlády ministr kultury Oto Klempíř.
Ve stejný den vyšli do ulic studenti středních škol a vysokých škol po výzvě iniciativy Média nedáme, která vznikla na FFUK. Začátek demonstrace byl stanoven "za minutu dvanáct."
Při sledování ne příliš masové demonstrace studentů s hesly o podpoře médií veřejné služby a obraně jejich nezávislosti mne napadlo - kolik z těch protestujících ví alespoň něco o známé televizní krizi zimy 2000-2001, když naprostá většina z nich ještě nebyla na světě.
A pokud něco znají, v jaké interpretaci se jim informace dostala? Byla to tehdy obrana svobody médií před útoky politiků? Nebo nelegální vzpoura zaměstnanců proti zákonně zvolenému vedení České televize?
Podle mne tam bylo od každého trochu, ale také hlavně hodně živelnosti, když krizovou situaci v České televizi způsobila především neprofesionalita těch, kteří rozhodovali. Teprve následně se do toho zamíchala politika. V tom se dnešní situace tehdejší televizní krizi trochu podobá. Detaily o TV krizi 2000-2001 zde a tady.
x x x
Ve středu 22. dubna se také premiér Andrej Babiš setkal se s ředitelem České televize Hynkem Chudárkem. Rozešli se v dobrém, když Chudárek po jednání oznámil, že se o návrhu změn - především krácení příjmů, které by vyvolal nový zákon jakož i populistický návrh Patrika Nachera - bude ještě jednat. Andrej Babiš pak prohlásil, že vše bude řešit odborná komise a že StarDance do České televize patří, čímž dal najevo, co si myslí o nápadech svého ministra Klempíře.
x x x
Dva dny před uvedenými protesty, 20. dubna, Česká televize a Český rozhlas zveřejnily "Společné vyjádření ČT a Českého rozhlasu k vládnímu návrhu zákona o médiích veřejné služby", v němž se v deseti bodech pojmenovávají nějvětší nedostatky zákona. Pokusil jsem se o něco podobného v textu Údajně "dobrý zákon" Oty Klempíře.
20. 4. 2026 Od úterka 14.dubna, kdy ministr kultury Oto Klempíř vystoupil s návrhem nového zákona o médiích veřejné služby, se novináři - ale i politici - neustále točí kolem zrušení poplatku a jeho vlivu na nezávislost médií.
Při tom neméně důležitý je fakt, že Klempířův návrh není žádnou novelou (jak jsem zaslechl v některých komentářích), ale že je to komplexní zákon, který ruší fungující zákony o České televizi a Českém rozhlase a snaží se vytvořit jakýsi nový právní rámec pro jejich činnost.
Na tuto nebezpečnou situaci jsem reagoval dvěma texty: Když se Okamurův PAT spojí s Klempířovým MATem a Psala Klempířův zákon umělá inteligence?.
Ačkoli většinou stojím na jiném názorovém břehu než Štěpán Kotrba, tentokrát zcela souhlasím s jeho analýzou, která v MF Dnes rozcupovala Klempířův návrh zákona jako  Ministerský mediální paskvil.
x x x
V současné debatě o médiích veřejné služby se často šermuje příklady z Maďarska a Polska, aniž ti, co je používají, si uvědomují, že mediální krajinu v Polsku a Maďarsku nelze srovnávat s tou českou, včetně různých způsobů, jakými se zdejší média dostala do područí vlády. Čestnou výjimkou je Filip Harzer, který na základě aktuálních událostí kvalifikovaně popisuje situaci nejen v Maďarsku, ale i v Polsku.
Kdyby měl někdo zájem o historické přehledy, nabízím své starší články:
Maďarsko: Život bez televizního ředitele (5.3.2003),
Smutná historie maďarské televize MTV (7.12.2003),
Jak si FIDESZ osedlal veřejnoprávní média (3.8.2010),
Jak se rodily maďarské mediální zákony, které kritizuje celá Evropa" (11.1.2011).
A také Polské mediální zemětřesení (10.1.2006), Polská média veřejné služby na cestě k „vládní vlnce“ (31.12.2015), Vádemékum polských médií veřejné služby (31.12.2015).
Dramatické změny ve státní TVP, které Tuskova vláda udělala po svém vítězství v roce 2023, jsem komentoval na síti X: "Nad způsobem výměny vedení TVP, PR a PAP nijak nejásám.(...) Vypínání kanálů a večerních zpráv, policie v budovách médií, lidé na ulicích. Že to prestiži médiím veřejné služby mezi lidmi nepřidá, je nabíledni."
x x x
Marně se snažila "milá paní Terezie" (tak ji oslovoval Miloš Zeman ve včerejší Partii na CNN Prima News)  korigovat bývalého prezidenta, který u příležitosti nadcházejícího setkání sudetoněmeckého krajanského sdružení v rámci festivalu Meeting Brno vykopával z hrobu staré, dávno mrtvé strašáky: "vlny majetkových nároků, restitučních nároků, případně dokonce i vlny návratu a toho se obávám, a to je, myslím, reálná hrozba."
Pak se nelze divit, že na zasedání brněnského magistrátu to vypadalo tak, jak to popsal brněnský zpravodaj Tomáš Kremr v pořadu Vinohradská 12: "Já jsem tam nikdy nezažil nic tak hrozného, tak strašnou atmosféru. Já jsem čekal, že se tam někdo začne bít, že tam dojde k nějakému napadání (...) oni na sebe křičeli vulgárně, oni skákali do řeči (...) Bylo to velice agresivní a extrémně nepříjemné (...) To nebyla diskuse, to byl prostě naštvaný dav."
Že větší nebezpečí, než od sudetských krajanů v Brně, hrozí Česku od vzestupu nacionalistické AfD, se kterou se SPD - v minulosti též Václav Klaus - kamarádí, jsem před časem upozornil v textu Německá přemítání.
13. 4. 2026 Velikost prohry strany FIDESZ a Viktora Orbána ve včerejších parlamentních volbách překvapila. Předběžné výsledky ukazují (čeká se ještě na hlasy ze zahraničí), že by Péter Magyar se stranou TISZA mohl získat ústavní většinu.
Viktor Orbán už v půl desáté večer - sčítání hlasů začalo po sedmé - pogratuloval vítězi a vyklidil pole.
To vše v přímém přenosu ve "speciálech" českých televizních sítí (ČT24, CNN Prima News TN Live).
Škoda, že program TN Live není archivován. Archiv jeho nedělního vysílání, které citovalo názory Václava Klause a Miloše Zemana, by mohl být názorným příkladem, jak moudra těchto politických dinosaurů se pohybují mimo současný čas i prostor.
Pokušení pozvat Miloše Zemana do studia neodolala ani Prima v přímém vysílání (17. minuta záznamu); Zeman zde téměř přes kopírák zopakoval své obvyklé bonmoty (It's the economy, stupid!, Churchill a volby 1945), které o pár dní před tím prezentoval na Nově.
Myslím, že ani pozvání expremiéra Petra Fialy do maďarského speciálu nebylo od Primy šťastnou volbou. Takže vítězně ze soutěže speciálů vyšla zas jednou Česká televize.
P.S. Petr Fiala se na síti X snížil na úroveň svých politických soupeřů dalším trapným videem bezprostředně po Orbánově prohře.
x x x
Íránsko-americké jednání v pákistánském Islámábádu skončilo - jak se dalo očekávat - bez výsledku. Jednalo se prý 21 hodin "face to face" nikoli přes prostředníky.
Americkou delegaci vedl viceprezident J.D.Vance spolu se Steve Witkoffem a Jaredem Kushnerem, v čele íránského vyjednávacího týmu byl předseda íránského parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf s ministrem zahraničí Abbásem Aráqčím.
Hlavními spornými body měly být jaderný program Íránu a kontrola Hormuzského průlivu. Vyhlášeně příměří by snad mohlo ještě týden vydržet.
Po návratu americké delegace prezident Donald Trump na síti Truth Social oznámil vojenskou blokádu Hormuzského průlivu, která by měla zabránit Íránu, aby rozhodoval o jeho propustnosti a vybíral od tankerů a dalších lodí peníze.
x x x
Čtyřčlenná posádka mise Artemis II, která obletěla Měsíc, se úspěšně vrátila na Zemi - v přímém přenosu zpravodajských televizí na celém světě. Pětiminutový záznam posledních okamžiků let je možné zhlédnutou zde.
x x x
Ministr kultury Oto Klempíř se minulý týden sešel s ředitelem České televize Hynkem Chudárkem a ředitelem Českého rozhlasu René Zavoralem.
Oba ředitelé se vyjádřili ve prospěch zachování R a TV poplatku, jenomže Oto Klempíř je asi moc malý pán, než aby mohl vzdorovat koaličním partnerům a měnit vládní prohlášení.
Jistou nadějí je náznak ochoty ministerstva přizvat k jednání pracovní skupiny, která má změnu připravit, odborníky a zástupce obou médií.
7. 4. 2026 Po padesáti letech opět odstartovala raketa se čtyřčlennou posádkou k Měsíci. Mise Artemis II plní podobné úkoly, jako mise Apollo 8 v prosinci 1968 - obletět Měsíc a vyzkoušet start, let a návrat nové kosmické lodě.
Zpravodajství o letu Apolla 8 jsem jako elév externista mohl sledovat přímo v Československé televizi. Před léty jsem na něj vzpomínal. Zatímco tenkrát se diváci dočkali jen obrazů z řídícího střediska v Houstonu a na fotky Země a Měsíce si museli počkat, dnes může svět vesmírné putování sledovat ve zvuku i obraze a v reálném čase na webu NASA.
x x x
"Toto je nejtemnější hodina Ameriky" říká nositel Nobelovy ceny za ekonomii Paul Krugman ve svém dnešním podcastu. Reaguje tak na chování a vystupování Donalda Trumpa, který vyhrožuje Íránu zničením jeho civilizace, aniž by byl ochoten či schopen nějakým způsobem ukončit válečný konflikt v Perském zálivu.
V jiném podcastu Paul Krugman označil Donalda Trumpa za prezidenta, který "prohrává a prohrává bohužel způsobem, který může ze světa velmi rychle udělat mnohem horší místo k životu".
DODATEK 8.4.: Írán a USA se dohodly na dvoutýdenním příměří. Titulek CNN: Írán tvrdí, že zvítězil (US, Israel agree to 2-week Iran ceasefire; Iran claims victory) vyvolal popuzenou reakci Donalda Trumpa na síti Truth Social, který CNN obvinil z podvodu.
Sky News zprávu uvedly: "Trump oznámil kompletní vitězství" (Trump claims 'complete victory' in Sky News call after US and Tehran agree ceasefire).
O pár hodin později CNN přišla s titulkem: "USA i Írán tvrdí, že zvítězily poté, co bylo dosaženo dvoutýdenní příměří" (Both US and Iran claim victory after two-week ceasefire deal reached).
Jako obvykle: na titulcích dost záleží.
x x x
Raketový růst cen benzínu (přes 40 Kč/litr) a nafty (až 50 Kč/litr) by mělo zastavit vládní rozhodnutí, kterým se zastropovaly jejich ceny. Tento strop se bude měnit podle situace na burze v Rotterdamu a cen velkoobchodních dodavatelů.
x x x
 Letošní Velikonoce se opět neobešly bez žánrových obrázků a blahopřání, kterými nás oblažovali politici na sociálních sítích.
Jakoby nás chtěli přesvědčit, podobně jako to dělal Miloš Zeman na člunu, o své "lidovosti". Andrej Babiš nás pozdravil z výletu u moře, Alena Schillerová pak od jeptišek z pražské nemocnice Milosrdných sester. Dosti trapně se zapojil i bývalý premiér Petr Fiala.
x x x
ČT a TV Nova vynechaly o Velikonocích nedělní politické debaty. Ne tak televize Prima, která pozvala do studia politiky na odpočinku Miroslava Kalouska a Vladimíra Špidlu. Ti pánové se v mnohém neshodli, ale předvedli, jak může vypadat politická diskuse bez přetlačování a překřikování.
Polední debata na ČT sice chyběla, ne tak Události komentáře týdne vysílané ve svátečním pondělí. Stále nechápu smysl této debaty, v níž jsou známé i méně známé osobnosti z nejrůznějších profesních skupin nuceny vyjadřovat se jako experti k otázkám domácí i světové politiky, aniž by se divák dobral nějakého konce. Přiznám se, že názory hereček, influencerů a youtuberů mě příliš nezajímají.
x x x
Výběr kandidátů na členství v Radě České televize ve sněmovním Výboru pro mediální záležitosti (zprávu Filipa Rožánka jsem zařadil do Řetězáku Louče) se stal klasickým příkladem poslaneckého čachrování ve stylu "když my vám, tak vy nám."
Kandidáti vládnoucí koalice se mohli spolehnout na devět hlasů ze šestnáctičlenného výboru, v němž opozice má sedm hlasů.
Jak se ukázalo, exposlanec Berkovec nasbíral hlasů třináct, dokonce i problematickému Pavlu Matochovi kdosi z opozice jeden hlas přihodil. Výsledkem obchodu bylo patnáct hlasů pro exministra Daniela Hermana a sem tam nějaký hlas pro opoziční kandidáty (pro postup do vybrané osmnáctky bylo třeba získat osm hlasů).
Protože hlasování bylo tajné, kdo z opozičních poslanců podpořil vládní kandidáty, není známo. Přestože nejméně čtyři opoziční poslanci dali hlasy Stanislavu Berkovcovi, nikdo se k nim nehlásí.
30. 3. 2026 Vyšetřování žhářského útoku v Pardubicích, označeného za teroristický čin proti zbrojařské firmě LPP Holding, zatím přineslo čtyři vazebně stíhané podezřelé z napojení na propalestinské hnutí. Jejich obhajoby se ujal exstarosta Prahy 1, právník a aktivista Pavel Čižinský.
Původně jsem si myslel, že stopy k podezřelým našla policie přes internet (účelově zřízená webová stránka, případné lajky či odkazy). Podle informací poskytnutých obhájcem Čižinským Deníku Referendum, stopa vedla přes kamerový systém, půjčovnu aut a SIM kartu telefonu.
Ať už dopadne vyšetřování jakkoli, nikdo mě nepřesvědčí o tom, že pardubický požár nebyl úspěšnou akcí ruské hybridní války, která vy(zne)užila naivní aktivisty extrémní levice.
x x x
Z íránských a ukrajinských válečných polí stále nepřicházejí žádné dobré zprávy. Je až s podivem, s jakým klidem jsme si už zvykli - včetně médií - přijímat informace o vzájemném ničení materiálních hodnot a lidských životů.
Jak to vypadá, ten klid nás asi brzy přejde, až dopady íránského dobrodružství dorazí do Evropy a do české kotlinky. Zatím jsou to jen ceny pohonných hmot a plynu, ale co když válčení neskončí během několik týdnů, jak Trump sliboval, a válka se protáhne?
Návštěva ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v Saudské Arábii a dalších zemích Blízkého Východu cosi naznačuje. Dodávky zbraní a munice z Ameriky vysychají.
Ukrajina by asi ráda získala chybějící Patrioty od Saudů, za což nabízí výměnou svoje drony a zkušenosti s obranou proti nim.
x x x
Česká policie oznámila, že se začala "zabývat podezřením, zda nedošlo k poškození práv osob zachycených na fotografii," která se rozšířila na sociálních sítích. O co jde? Tou fotografií je fotomontáž, na níž se Mikuláš Minář a Tomáš Halík druží se zadrženým americkým Egypťanem Youssefem Mursim obviněným z terorismu.
Uvedený deepfake okomentoval a šířil na svém facebookovém profilu náměstek ministra školství Zdeněk Kettner, původně učitel základních škol a jeden z pohrobků poslaneckého klubu SPD, na kterého se při posledních volbách nedostalo, a tak mu Okamura zajistil místo ve státní správě.
Kettner později  foto a svůj komentář odstranil a na výzvu ministra školství Plagy se snad i omluvil. Jeho chování budiž názornou ilustrací o kulturní a inteligenční úrovni lidí, které Tomio Okamura přivedl do politiky.
x x x
Jiným takovým příkladem je novopečená posila sněmovního klubu SPD, poslanec Josef Nerušil, který se do parlamentu dostal jako náhrada za odcházející Markétu Šichtařovou od Svobodných. Zatímco jeho straničtí kolegové se už dnes chystají na květnový protest proti setkání se sudetskými Němci v Brně, Nerušil se o víkendu vydal do Německa, na sjezd pravicové AfD.
Tady mohu jen zopakovat závěr svého staršího komentáře Německá přemítání, v němž jsem napsal, že pokud se mají Češi nějakých Němců v budoucnu bát, pak to nebudou ti krajané v Brně, ale spíše členové stále sílící nacionalistické až extremistické AfD, pro jejichž většinu budeme my Češi navždy ta nevděčná die Tschechei, která si za války žila bez válečných útrap v ústraní Protektorátu, a pak Němce z Čech nespravedlivě vyhnala.
x x x
Minulý týden byl Andrej Babiš na sociálních sítích velice aktivní. Vystoupil tady hned pětkrát, z toho dvakrát mimořádně. Kromě obvyklých "souhrnů týdne" v neděli 22. března a 29. března se ozval svým divákům ještě v úterý 24. března a v sobotu 28. března. Včera večer pak přidal video o tom, jak "maká" na cenách benzínu a nafty.
Zatímco v úterý se Babiš snažil veřejnost přesvědčit, že zákon o neziskovkách nebude takový, jak se ho snažili prosadit jeho koaliční partneři, v sobotu si to na sítích rozdával s médii, konkrétně se Seznamem a jeho majitelem Ivo Lukačovičem.
Lukačovič nedávno Andreje Babiše zažaloval podle § 135 občanského zákoníku, jenž zaručuje právnické osobě Seznamu ochranu dobré pověsti proti nepravdivým Babišovým útokům.
Babiš v sobotními videu ostře napadl mediální výstupy Seznamu.cz, tj. Novinky, Seznam Zprávy a Právo, které obvinil z politického aktivismu, ze "lživých narativů" a "negativní kampaně při hodnocení 100 dní Babišovy vlády."
Tento ostrý výpad vyprovokoval reakci médií, kterou podrobně popsal Filip Rožánek: její součástí bylo prohlášení jednadvaceti šéfredaktorů odmítajících útoky na Seznam, dále se ozval šéfredaktor Seznam Zpráv Robert Čásenský a také šéfredaktoři Novinek a Práva.
Na předchozí Babišovy útoky reagoval Seznam redakčním blogem už 3. března. Dnes k tomu přičinil Ivo Lukačovič vlastní komentář: Babišovy lži o Seznamu.
x x x
Malér, který Babišovi minulé pondělí vyrobil Tomio Okamura nesmyslným návrhem co nejdříve osvobodit důchodce od R a TV poplatku, a který na mediální i politické scéně, jakož i v zahraničí vyvolal bouřlivou odezvu, Babiš žehlil v posledním nedělním přehledu slovy:
"Je tady návrh poslanců, který ještě není hotový (...) my to chceme financovat ze státního rozpočtu. Není to žádné ohrožení nikoho (...) a bylo by fajn, kdyby Česká televize například se mnou.... jsme pohovořili o těch financích, abyste nám ukázali, jak na tom jste s cashflow. Protože ty vaše náklady zkrátka v porovnání s jinými televizemi jsou extrémně vysoké. Lidi za to platí, nikdo to nemůže kontrolovat, takže věřte mi, že to nemá nic společného s omezováním demokracie. Určitě ne."
O Okamurově návrhu ani slovo, ale zato pár Babišových výmyslů by se tu našlo. Mám na mysli například lež o "extrémně vysokých nákladech ČT" ve srovnání se zahraničím.
x x x
Devadesáté narozeniny Zdeňka Svěráka média připomněla četnými vzpomínkami, komentáři a programovými citacemi v rozhlase i televizi. Mezi gratulanty narozeninového večera v divadle Járy Cimrmana na Žižkově v sobotu 28. března byl také prezident Petr Pavel.
x x x
V Praze včera skončilo Mistrovství světa v krasobruslení s rekordní návštěvností v historii šampionátů - 127 837 platících diváků. Jedenácté místo sourozenců Mrázkových v tancích hodnoceno jako český úspěch. Nedalo mi, abych si nezavzpomínal na doby Divínů, Nepelů a sourozenců Romanových.
23. 3. 2026  Spolek Milion chvilek pro demokracii uskutečnil slibovanou akci na Letné "Nenecháme si ukrást budoucnost", která neskončila - jak se obávali organizátoři a těšili se oponenti - neúspěchem, protože na letenské pláni se sešlo nejméně dvěstě tisíc lidí, z nichž velká část se do Prahy sjela z celé republiky. Dvouapůlhodinový záznam akce na YouTube je zde.
Zhlédl jsem ho celý dodatečně. Kromě Mikuláše Mináře, který si v úvodu vyřizoval účty s Jaromírem Jindřichem Rajchlem, projevy účastníků byly sice vůči vládě kritické, ale nekonfrontační: hodně se mluvilo (Zdeněk Svěrák) o obraně médií veřejné služby.
x x x
Že to nebezpečí, které jim hrozí, je akutní, ukázal výsledek dnešní koaliční rady, podle níž se od mají od léta médiím veřejné služby zkrátit příjmy. Návrh zákona, který od 1. července osvobozuje od poplatků osoby starší 75 let, podnikatele a mládež do 26 let, prosazuje Tomio Okamura. Sepsal jsem k tomu zvláštní komentář.
x x x
Žhářský útok na zbrojařskou firmu LPP Holding v průmyslovém areálu v Pardubicích 20. března se vyšetřuje jako teroristický čin.
K činu se přihlásila propalestinská skupina, která si říká The Earthquake Faction, ale všeobecně se má za to, že útok na provoz, který vyráběl techniku pro Ukrajinu, má ruské pozadí.
x x x
Pohrobek OVM pořad "Debata ČT" se v neděli ohlásila jako "Nedělní debata" s moderátorem Martinem Řezníčkem, tentokráte v improvizovaném studiu u kulatého stolu.
První hodina věnovaná z velké části teroristickému útoku v Pardubicích v sestavě Radek Vondráček (ANO), Zdeněk Hřib (předseda Piráti), Filip Turek (Motoristé sobě), Martin Červíček (senátor ODS) proběhla v obvyklém stylu vzájemného hádání, vyčítání a překřikování, při čemž hrál prim Zdeněk Hřib svoji agresivitou, kterou zřejmě pokládá za ten správný postoj opozičního politika.
Teprve druhá část s tématem demonstrace na Letné přinesla alespoň zčásti rozumnou debatu, když u kulatého stolu zasedli Šimon Pánek a Vladimír Mlynář.
Obsah rozhovoru s Mikulášem Minářem se příliš nelišil od toho, co Minář dvacet minut vykládal na Letné (1:30:00-1:50:00 záznamu): obecné aktivistické výzvy ke společenské angažovanosti a k účasti v Milionové síti chvilek. Tedy opět nic příliš konkrétního s výjimkou výzvy k angažování se v politických stranách.
16. 3. 2026 Válka na Blízkém Východě pokračuje neztenčenou silou, aniž je jasno, jak by měla skončit. Donald Trump se sice nechal slyšet, že hlavních cílů bylo dosaženo, Netanjahu je prý proti.
 Konflikt způsobil uzavření Hormuzského průlivu Íránem s dopady na světovou ekonomiku a trh s ropou a zemním plynem. V českých médiích jsou už několik dní událostí číslo jedna stoupající ceny benzinu a nafty (o 8 Kč během týdne), jakož i úvahy a spekulace o další dopadech války na náš blahobyt (zvýšené ceny hnojiv=>zvýšené ceny potravin apod.)
Když Trump žádal, aby mu Evropa přišla na pomoc při odminování Hormuzského průlivu, dostalo se mu odpovědi: "Toto není evropská válka."
Že by měl pravdu názor, který jsem 2. března citoval ze sociálních sítí, na nichž jeden čtenář napsal, že Trump "se vážně smočil do pěkných s..ček"?
Některé zprávy (investigace NYT otištěná v Respektu s názory generála Dan Caineho, disentující názory šéfky tajných služeb Tulsi Gabbardové a šéfa amerického Národního protiteroristického střediska NCTC Joe Kenta) naznačují erozi původního MAGA bloku Donalda Trumpa.
Lidé, kteří dříve varovali před planými nadějemi na porážku republikánů při podzimních midterms volbách, dnes předpovídají, že po íránském dobrodružství Trump asi "ztratí obě komory a bude to výplach. A hodně klesne volební účast."
x x x
Téma odchodu Václava Moravce z České televize je i po deseti dnech stále živé. Protagonisté sporu svá stanoviska sdělovali v rozhovorech médiím: Václav Moravec Marii Bastlové (Seznam), a Filipu Titlbachovi (Deník N), Michal Kubal Čestmíru Strakatému a Deníku N. Václav Klaus okořenil debatu výrokem v rozhovoru pro XTV, že Václav Moravec je "škůdcem českého národa". Novináři protestovali.
Nedělní debatu s názvem Otázky ČT - státní rozpočet 2026, která 15. března nahradila OVM, moderovala dvojice Lukáš Dolanský a Vanda Kofroňová. Prostředí, v němž se debata konala, jsem využil k historickému exkurzu o výstavbě Kavčích hor a objektu Rohlík.
x x x
V Česku se o víkendu vyhlašovali Čeští lvi za rok 2025. Vyhrál to film Karavan. Smůlu má držitel tří vedlejších Českých lvů (herečka, zvuk a hudba) film Sbormistr, kterému soud předběžným opatřením z důvodů ochrany osobnostních práv jedné z obětí reálného sbormistra Kulínského zakázal televizní vysílání.
x x x
V Los Angeles se o den později udělovaly filmové ceny Oskar. V kategorii Documentary Feature Film to vyhrál film Pan Nikdo proti Putinovi ruského autora Pavla Talankina a americko-dánského režiséra Davida Borensteina o metodách ruské propagandy při východě mladé generace.
Koproducentem byla česká firma PINK, spolupracovala i Česká televize (film se bude vysílat 5. května). Média informují: "Česko dostalo dalšího Oskara", jenomže ten film se vyráběl v Dánsku a Dánsko ho do soutěže přihlásilo. Hlavním úkolem české koprodukce prý bylo zajistit Talankinovi u nás politický azyl. Zhlédl jsem Talankina jak u Lucie Výborné, tak v ruského servisu BBC.
9. 3. 2026 Odchod Václava Moravce z České televize oznámený v závěru nedělního pořadu OVM 8. března není velkým překvapením. Dal se očekávat po Moravcově rozhovoru v týdeníku Respekt z minulého týdne, v němž Moravec spálil mosty se svými televizními kolegy a s vedením České televize.
Do prvního dílu OVM sezval Moravec bývalé předsedy Sněmovny včetně toho současného, čímž zrušil svůj devítiletý bojkot Tomio Okamury. Odchod z pořadu OVM s vedením ČT Moravec neprojednával, na což reagovala ČT tiskovou zprávou, v níž se praví, že "způsob a formu ukončení pracovního poměru s ním nyní řeší útvar řízení lidských zdrojů České televize."
Na dané téma jsem sepsal širší text Odchod Moravce z ČT chápu - ale proč ve zlém? Trapná reakce premiéra na Moravcův exit z ČT na sociálních sítích je ilustrací úrovně naší vládní elity.
x x x
Podobně jako před rokem, prezident Petr Pavel včera bilancoval uplynulých dvanáct měsíců v hodinovém rozhovoru pro Českou televizi, jako obvykle bez nějaké informace na hradním webu. (Vloni jsem projev přepsal a uložil do přílohy Louče.) Pět dnů před tím, v úterý 3. března Petr Pavel promluvil k nově zvolené Sněmovně za přítomnosti čtenářů Rudého práva z řad Motoristů.
x x x
Včerejší fotbalové derby Slavia - Sparta vyhrála Slavia, která porazila Spartu 3:1. Desetibodový náskok v ligové tabulce naznačuje, o letošním mistru ligy je už rozhodnuto. Derby se neobešlo bez emocí a incidentu v šatnách.
5. 3. 2026
Sněmovna dnes odmítla vydat k trestnímu stíhání poslance Andreje Babiše i poslance Tomio Okamuru. Návrh Pirátů, aby se hlasovalo tajně, odmítli i někteří opoziční spojenci.
Andrej Babiš by tedy konečně mohl začít v klidu vládnout.
x x x
Jenomže náš premiér má v těchto dnech jiné starosti. Rozhodl se vzít do svých rukou záchranu českých turistů uvízlých na Blízkém Východě podobně jako to dělal při covidu, a to osobním rozhodováním a intervencemi u leteckých společností, aby předvedl, jak "maká pro lidi."
Trochu pochybuji, zda dnes obnovené lety Emirates z Dubaje do Prahy jsou Babišovou zásluhou, jak se  chlubil ve Sněmovně. Podle mne by se ty lety obnovily tak jako tak, protože Praha je pro Emirates "výživnou destinací"; den co den je schopna naplnit obří Airbus A380. Pamatuji se, jak kdysi Prahu stačil obsloužit Airbus 320.
Nemá to premiér lehké, zvláště když mu ještě ke všemu začne americký velvyslanec v Praze připomínat, že spojenecké závazky by se měly dodržovat.
x x x
Před experty od psacího stolu dávám přednost těm, kteří měli možnost si věci osahat na místě. Také proto jsem si pustil rozhovor Zuzany Tvarůžkové s Pavlem Pawluschou Novotným o situaci v Íránu.
Na otázku: "Jak se dá úder v Íránu obhájit?" odpověděl:
"Z hlediska mezinárodní legitimity, mezinárodních norem není obhajitelný. Co se týče morálního důvodu, tam si úplně jistý nejsem. Tam si myslím je právo na straně těch, kteří jsou utlačovaní, a ten režim, který v poslední době vykazoval známky šílenství, si takový úder zasloužil, protože se vymknul parametrům 21. století (...) já při všem svém odporu k Trumpovi a rozhodně k premiérovi Netanjahuovi si myslím, že tohle není nejhorší krok, který během své vlády udělali."
x x x
V úterý 3. března proběhla debata o financování médií veřejné služby, kterou zorganizovala FSV UK společně s brněnskou FSS MU a olomouckou FF UP. Expertní panel tvořili David Klimeš, Marína Urbániková, Klára Smejkal a Andrea Hanáčková.
Kdo nemá trpělivost sledovat dvouhodinové video, shrnutí debaty popsal Filip Rožánek na Lupě s titulkem
"Experti nedoporučují rušit televizní a rozhlasové poplatky. Chybí důvod i promyšlená alternativa." Souhlas.
Jenom si nejsem jist, zda u nás skutečně už platí "Media Freedom Act", jak to Klimeš a Urbániková v debatě tvrdili, neboť tohle nařízení EU stále čeká na plnou transpozici do české legislativy. Sněmovní tisk 10/0 s návrhem příslušného zákona se od loňského listopadu stále nepropracoval k prvnímu čtení, přestože implementace měla být provedena do loňského srpna.
Maďarsko už má kvůli tomu na krku infringement procedure (řízení o porušení povinnosti) od Komise. U nás naštěstí velkou část nařízení EU obsahují už existující platné právní předpisy, takže nám to zpoždění snad Komise EU promine.
2. 3. 2026 Tenhle blog/me-zine jsem si před mnoha lety pořídil především pro glosování událostí české společnosti a médií. Když probírám archiv posledních měsíců, vidím, že je tam až nezdravě mnoho informací o mezinárodních událostech a válečných konfliktech.
V sobotu 28. února přibyla další: Izrael a USA zaútočily na Írán a zabili jeho vůdce ajatoláha Chameneího zničením jeho rezidence, v níž se nacházeli i další čelní představitelé vládnoucího režimu.
Írán odpověděl útoky na Izrael, na americká vojenská zařízení a na americké spojence v Perském/Arabském zálivu (například na letiště v Dubaji)
Protože nechci být zařazen do kategorie všeználků, kteří se v médiích vyrojí po každé mimořádné události, omezím se na citace komentářů ze sociálních sítí, s nimiž souzním.
Jeden je od Petra Fořta (kterého neznám):
"Mám pocit, že to co dělá Marco Rubio, má hlavu a patu...to je Venezuela-Kuba. Co je nápad J. D. Vance....Gronsko, tak katastrofa, a to co chce Netanjahu a ukecá Trumpa, je sice dobré pro Izrael, ale ne pro USA, páč teď se vážně smočil do pěkných sraček..... Izrael chce jenom srovnat Iran do roviny... A Trump se do toho chytil....no nobelovka už nebude."
Ten druhý je od Martina Jaroše (který žije v Kataru a kterého znám ze sociálních sítí):
"Často mluvím s Íránci, je jich tady v Kataru velké množství... tenhle režim má rádo jen málo lidí a v jeho reformu nevěří vůbec nikdo. Ale teď paradox - ti samí lidé mají hrůzu i z toho, že ten nenáviděný režim padne. Protože viděli, co způsobila jedna každá západní intervence na Blízkém východě. Viděli, co se stalo s Libyí, Sýrií, Irákem, Afghánistánem."
Podobný názor vyslovil v podcastu Vinohradská 12 také politický geograf Libor Jelen (Strašně bych si přál, aby se v Íránu režim změnil. Zároveň se toho bojím), pro něhož útok na Írán je porušením mezinárodního práva "protože byla narušena teritoriální nezávislost suverénní země, ať je režim jakýkoliv."
Kdysi jsem se domníval, že do čela vlád a států se dostávali egomaniačtí nepředvídatelní politici jen v minulosti, dnes možná v banánových republikách. Teď to máme v přímém přenosu až do roku 2028. Takže nezbývá než spoléhat se na korektiv zbytků demokracie a jejích systémů "check and balance".
DODATEK 3.3.: Komentář Anne Appelbaumové "Trump nemá plán pro íránský lid" s podtitulkem: "Pouhé bombardování Íránu samo o sobě nevytvoří stabilní režim" jsem umístil do řetězáku Louče.
25. 2. 2026 Včera jsme si připomněli čtvrté výročí přepadení Ukrajiny ruskou armádou.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v proslovu ke svým spoluobčanům: "Dohoda nesmí být jen podepsána, musí být přijata – musí být přijata Ukrajinci....ubránili jsem svoji nezávislost, neztratili jsme svoji státnost"
Ruský prezident Vladimír Putin na zasedání Bezpečnostní rady na chvíli opustil text připraveného projevu a varoval nepřátele Ruska, kteří se snaží "narušit vše, čeho se na jednáních dosáhlo... Nepodaří se jim způsobit Rusku strategickou porážku... hledají všechny možné způsoby... doženou to do naprostého chaosu... budou toho litovat."
Český prezident Petr Pavel na senátním slyšení pronesl projev, v němž použil pleonasmus "nejoptimálnější", a který mohl být kratší.
"...obranyschopnost není pouze úkolem státu jako nositele moci, ale celé společnosti, nás všech. Pokud nechceme znovu skončit ve sféře vlivu a moci Ruska, musíme i přes různé názory táhnout za jeden provaz."
x x x
Výročí si připomněla také OSN. Rezoluci jejího Valného shromáždění "Podpora trvalého míru na Ukrajině" přijalo 107 států, 12 bylo proti, 51 se zdrželo - kromě USA také Čína, Indie, Brazilie, Jižní Afrika, čímž tyto státy dalo najevo, že Ukrajina je "none of their business".
Maďarsko se také zdrželo, Slovensko však hlasovalo pro. Návrh USA vyřadit z preambule odstavec o teritoriální integritě Ukrajiny neprošel.
Na Valném shromáždění o Ukrajině promluvil také český ministr zahraničí Petr Macinka, který měl v tomto případě lepšího speechwritera než prezident.
x x x
Americký prezident Donald Trump včera pronesl v Kongresu nejdelší Zprávu o stavu unie (plný text zde).
Podle agentury Bloomberg, Donald Trump by údajně chtěl, aby válka na Ukrajině skončila do 4. července, kdy USA budou slavit 250. výročí americké nezávislosti. V Ženevě o tom budou jednat Trumpovi vyjednávači Wittkoff a Kushner s Rustanem Umerovem. Koho vyšle asi Rusko. Zase Medinského?
x x x
Vynikající text o týdnech předcházejících válce na Ukrajině, kdy CIA a MI6 měla informace, kterými nikdo nevěřil, otiskl britský The Guardian a jeho část přeložila Lucie Sulovská. Rezonoval ve více komentářích, například zde nebo tady.
Ondřej Soukup na Facebooku připravil celou řadu odkazů dávajících nahlédnout také za fasádu ukrajinské politiky včetně kritiky Zelenského.
Kruté mrazy v Kijevě pomalu končí.
23. 2. 2026 Včera skončily Zimní olympijské hry v Itálii (6.-22.2.) s výsledkem pro Česko - pět medailí, dvě zlaté (rychlobruslení Metoděj Jílek, snowboard Zuzana Maděrová), dvě stříbrné (snowboard Eva Adamczyková, rychlobruslení Metoděj Jílek), a jedna bronzová (biatlon Tereza Voborníková).
Hokejisté vypadli ve čtvrtfinále s Kanadou v napínavém zápase při prodloužení. Ve finále Spojené státy porazily Kanadu v zápase, který byl rovněž dramatem.
x x x
Macinkovo vystoupení na mnichovské bezpečnostní konferenci, a jeho extempore zaznamenané zde a tady, vydrželo médiím jako téma celý týden, zvláště když ministr zahraničí Petr Macinka odcestoval do USA na zasedání Trumpovy Rady míru (Board of Peace) a setkal se tu s čelnými americkými diplomaty a podal si ruku s prezidentem Trumpem.
Obávám se, že tohle marginální téma bude kontaminovat média ještě nějakou dobu.
x x x
 V Číně slavili začátek nového roku a součástí festivalu byla i přehlídka humanoidních robotů - bojovníků kung fu (zde a tady).
Pokrok, který udělali za jeden rok, je mimořádný. Salta žádný problém.
x x x
Nedávno jsem zabloudil na únorový podcast dvojice Půr/Jirsa Insider s Václavem Klausem, abych si tam v souvislosti s jednáním o příměří na Ukrajině vyslechl větu:
"My všichni víme, že ta dohoda byla na spadnutí hned pár týdnů po zahájení toho, co se odehrálo v únoru 2022 Ty istanbulské dohody byly podepsány, zničeny Borisem Johnsonem, britským premiérem."
Každá AI vám poskytne informace, že tomu tak nebylo, že Boris Johnson v neúspěchu rozhovorů hrál vedlejší roli. Pokud bylo něco parafováno, tak to nebyla žádná dohoda, ale Instanbulské komuniké bilancující vzájemné rozpory.
Jestliže Václav Klaus prohlásí: "To žádná rusko-ukrajinská válka není. To je přece válka Západu s Ruskem," pak jen potvrzuje, jak snadno přebírá ruské narativy. Neboť napadení Ukrajiny bylo a je válkou Ruska se Západem, nikoli naopak.
P.S. 24.2.: Na tento rozhovor s Václavem Klausem reagoval také Ondřej Neff. Z jeho komentáře cituji: "Ale Rusko hraje i na mezinárodní scéně. Také Václav Klaus poslouží na složité šachovnici ruské hry."
x x x
Ve čtvrtek 19. února proběhlo ve Sněmovně veřejné slyšení kandidátů na uvolněná místa v mediálních radách, v Radě Českého rozhlasu a Radě České televize (ke konečnému hlasování ve Sněmovně mediální výbor musí vybrat užší výběr - trojnásobný počet kandidátů).
Neprošli veteráni mediálních rad Vítězslav Jandák, Tomáš Kňourek ani "Janina z Londýna" Jane Frank. Jejich vystupování zaznamenal jako obvykle na Facebooku Filip Rožánek.
x x x
Příklad manipulace: část vystoupení Petra Pavla z roku 2019 vydávat za vystoupení současné, citaci ruského zdůvodnění anexe Krymu vydávat za názor dnešního prezidenta. Detaily zde.
16. 2. 2026 Poté, co před rokem projev amerického viceprezidenta J. D. Vance na Mnichovské bezpečnostní konferenci vyvolal šok (krátce po jiném šoku, kterým byl Trumpův první telefonát s Putinem), s obavami se očekávalo, s čím přijede tentokráte do Mnichova vyslaný reprezentant USA americký ministr zahraničí Mark Rubio.
Jeho projev (video, text) byl tentokráte nekonfrontační, spíše shovívavě mentorující Evropu, která by se měla připojit k Trumpově Americe.
Následné Rubiovy návštěvy na Slovensku a v Maďarsku ukázaly, koho Trumpova Amerika pokládá v Evropě za prioritního spojence.
x x x
Účast českých politiků na mnichovské konferenci 13.-15. února (prezident, ministr zahraničí, ministr obrany, ale také komisař EU Síkela) se stala hlavním tématem víkendových českých médií. Zvláště účast ministra zahraničí Petra Macinky v debatě o evropských hodnotách.
Jeho polemiky s Hillary Clintonovu a s polským ministrem zahraničí Radoslawem Sikorskim vyvolaly svého druhu shitstorm v médiích i na sociálních sítích, který byl - podle mého názoru - trochu nespravedlivý, protože se snažil vylíčit Macinku jako hlupáka, kterým on určitě není. On prostě jen opakoval to, co se naučil od Václava Klause.
Ve facebookové debatě k reportáži Tomáše Lindnera v Respektu se jeden diskutující Macinky zastal: "Ale zase který český youtuber se dokázal stát ministrem a debatovat
s Hillary Clinton & spol? Na jútúbera myslím že super výkon."
x x x
Prezident Petr Pavel se v Mnichově kromě debaty o růstu populismu v Evropě zúčastnil - stejně jako předloni a předpředloni - panelové diskuse, kterou jako přidruženou akci mnichovské konference pravidelně pořádá nadace Viktora Pinčuka, tentokráte na téma "Ukrajina - budoucí frontové linie".
Na rozdíl od Petra Macinky, jeho vystoupení mělo státnické rozměry. Hradní web prezidentovu účast jako obvykle odbyl nicneříkající krátkou zprávou, protože jak rozhodl Vít Kolář, prezidentovy projevy hradní web v rubrice "Veřejná vystoupení a rozhovory" nezaznamenává. Neboť pro Odbor komunikace KPR je důležitější Instagram a jeho efemérní videa.
x x x
Kromě toho, že vláda na svém dnešním zasedání schválila novou hospodářskou strategii, čímž byla odložena do koše hospodářská strategie vlády minulé z října 2024, premiér Babiš oznámil, že kandidátem na ministra životního prostředí je poslanec Motoristů Igor Červený.
Filip Turek to okomentoval slovy: "Moudřejší ustoupí."
9. 2. 2026 Konflikt Macinka vs. Pavel, ministr zahraničí vs. prezident, nekončí. Petr Macinka ho eskaloval 1. února v rozhovoru OVM s Václavem Moravcem (nemám se za co omlouvat, Kancelář prezidenta republiky budu ignorovat) a také 4. února osobním útokem v parlamentní rozpravě před hlasováním o vyslovení nedůvěry vládě.
(Návrh o vyslovení nedůvěry vládě odmítnut poměrem 99 proti, 84 pro - online zde.)
Ve středu 4. února se premiér Babiš setkal na Hradě s prezidentem Pavlem, jehož odmítnutí jmenovat Filipa Turka je nezvratné, což Babiš bez komentáře akceptoval.
 Z konfliktu plného emocí profituje Andrej Babiš jako moderátor uklidňující situaci, do které se stylizoval také v sobotním rozhovoru pro televizi Nova v pořadu Za pět minut dvanáct. Podle lednového volebního modelu agentury Kantar, hnutí ANO stále suverénně vede, posilují Starostové; Motoristé i Okamurova SPD ztrácejí.
x x x
V Miláně a v Cortině d'Ampezzo byly zahájeny XXV. Zimní olympijské hry. Za přítomnosti českého prezidenta, který mohl hned v neděli blahopřát Zuzaně Maděrové k vítězství v paralelním obřím slalomu na snowboardingu. (Ledecká na 5. místě, vyřazena ve čtvrtfinále).
x x x
Rusko pokračuje v systematickém ničení civilní infrastruktury (elektrárny, teplárny, rozvody elektřiny) ve městech na východě (Kyjev, Charkov, Oděsa) i na západě Ukrajiny. Mrazy pod deset stupňů zde nepolevují. Mohu tedy jen opakovat, co jsem napsal před třemi týdny: Ukrajince čeká nejtěžší zima od začátku války.
Po čtyřech letech bojkotu a nekomunikace francouzský prezident Macron vyslal svého vyslance k jednání do Kremlu. Evropa nechce zůstat stranou a vše nechat jen na Trumpovi. Detaily v řetězáku Louče.
Sbírka nevládní občanské iniciativy „Dárek pro Putina“ SOS Kyjev, vyhlášená v lednu právě kvůli „cholodomoru“, který Rusko uvalilo na Ukrajinu, byla schopna během několik dnů vybrat 180 milionů korun na nákup generátorů, záložní baterie a další materiální pomoc. Nadace rodiny Kellnerových (PPF) se příkladem inspirovala a darovala Ukrajině 170 milionů korun.
x x x
Na frontě Ukrajina prý útočí, když se vypnul internet na nelegálně získaných terminálech Starlinku ruské armády. SpaceX zavedla systém „bílých seznamů“, který umožňuje fungovat pouze řádně registrovaným terminálům na ukrajinském území.
Některé zprávy uvádějí, že na ruské frontě vznikl chaos, podle jiných však ruské útoky nepřestaly, jen se zpomalily a Rusko brzy najde náhradní řešení.
x x x
Redaktor týdeníku Echo24 Daniel Kaiser si svým vystoupením ve včerejším pořadu ČT24 Události, komentáře týdne vysloužil přezdívku "plochozemec" (hájil slovenského antivaxera Kotlára, hádal se s lékařem Vladimírem Benešem o očkování, Česko by mělo odejít z Evropy).
x x x
Dezinformace přicházejí ze všech stran.
Často stačí výmysl jednoho člověka, aby se hoax bez ověření rozletěl do sociálních sítí a řetězových mailů. To byl i případ zprávy, podle níž se prezident Pavel na dovolené ve Španělsku ubytoval v luxusním hotelu, jehož spoluvlastníkem je poradce prezidenta Zelenského Jermak.
Zprávu si vymyslel (převzal od ruských dezinformátorů?) jistý Aleš Svoboda, zadlužený sekuriťák v obchodě Penny z Mělníka. Když prezident kontroval fotografií svého hotelového pokoje, hned se vynořily spekulace, že foto je z dílny AI.
Útočí se i z druhé strany. Na sítích se bleskově rozšířila zpráva, kterou na web dodal výtvarník Jiří David, podle níž "podle více zdrojů" nový ministr kultury Oto Klempíř při setkání s delegací České filharmonie se "bezelstně zeptal, jak se má pan Bělohlávek." Tenhle hoax vyvrátil nejen ministr, ale i lidé z České filharmonie. Na rozdíl od mělnického sekuriťáka Svobody, výtvarník Jiří David se později omluvil a hoax smazal.
x x x
Schillerka a Juchelka se má jmenovat nový podcast, který pro své voliče CHTĚJÍ připravovat dva ministři. Kteří? Viz název podcastu. Upoutávka na Instagramu zde, na síti X zde.
2. 2. 2026  "To zrychlení z jedný noční smsky do plnýho náměstí za půl tejdne, to mi přijde hodně, hodně rychlý." Tak komentoval Luděk Staněk v pořadu ČT24 Události komentáře týdne včerejší demonstraci Milionu chvilek na Staroměstském a Václavském náměstí pod heslem "Stojíme za prezidentem". Průběh spontánní a mohutné demonstrace, které se účastnilo 90 tisíc lidí, je zaznamenán na YouTube.
Na jedné straně uznání pohotovým organizátorům a obdiv k desetitisícům občanů, kterým není jedno, co se ve veřejném prostoru děje. Na straně druhé skepse ke "chvilkařům", kteří jsou schopni pořádat spektakulární akce, aniž by na jejich základě dokázali vytvořit politického hnutí s programem překračujícím jednorázové požadavky (odvolejte Marii Benešovou, podpořte prezidenta). O zklamání z chování opozičních politiků ani nemluvě. Viz naprosto zbytečný další pokus o vyslovení nedůvěry vládě.
V tomto ohledu souzním s názorem Thomase Pauknera na veřejné platformě Médium.cz, který zveřejnil ještě před demonstrací.
Jednání opozice s sebou nese znaky širšího nepochopení politické situace, které nevyhnutelně povede i k volebnímu fiasku. Historie již ukázala, jak iluzorní je mandát vzniklý přímou volbou prezidenta a jak těžko jej lze přetavit do politického kapitálu na úrovni sněmovny či komunálních zastupitelstev. (...) Opoziční politici, kteří sází na Petra Pavla coby symbol odporu, si ale neuvědomují zcela minimální politický výtlak Pražského hradu. (...) Je to opozice, která slábne, nikoliv Babiš.
28. 1. 2026 Stručná rekapitulace: ministr zahraničí Petr Macinka poslal v noci z 26. na 27. ledna dvě SMS zprávy Petru Kolářovi, "příteli po boku" prezidenta Petra Pavla. Ten Macinkovy SMS zprávy s vyděračským obsahem (když nejmenuješ Turka, tak uvidíš... pálím mosty) přeposlal prezidentovi. Prezident svolal dopoledne 27. ledna novináře, přečetl prohlášení a SMS zprávy zveřejnil. Pak odletěl na Mallorku.
Petr Macinka kontroval tentýž den v 16.00 hodin tiskovým brífingem na zamini, v němž své hrozby konkretizoval a neustále opakoval, že prezident "se pohybuje mimo ústavní rámec", tj. porušuje Ústavu, když Filipa Turka odmítá jmenovat.
To, co následovalo - zkoumání paragrafu vydírání, včerejší zablokování a dnešní sněmovní hádání o programu 5. schůze, flanelové košile Pirátů, výzvy Milionu chvilek a další akce a debaty na sociálních sítích - si každý čtenář, pokud má na to čas a náladu, může vyhledat sám.
x x x
Za sebe mohu doporučit vystoupení prezidenta Pavla v televizi Nova minulou sobotu, ještě před aférou, v němž vysvětloval svůj výklad Ústavy a zdůvodnění svého rozhodnutí o Filipu Turkovi. Nebo rozhovor TN live televize Nova s Petrosem Michopulosem, který si klade otázku, kdo je tady vlastně vydíraný.
Znovu vyplula na povrch bída české politické scény, kdy politici vládní koalice se nechtějí (nebo nemohou?) jasně distancovat od úletů svých koaličních partnerů a opozice dělá jen hlasitá a prázdná gesta (jak na to upozorňují politologové Lukáš Jelínek, nebo Jiří Pehe - 7:15 záznamu).
Při tom náš politický systém cestu ke klidnému vyřešení konfliktu Petr Macinka/Petr Pavel nabízí: je to možnost podat  kompetenční žalobu Ústavnímu soudu. Namísto toho, aby neustále opakoval svá tvrzení o "prezidentově pohybu mimo ústavní rámec", ji Petr Macinka může kdykoli podat.
On to však neudělá, protože ví, že by Ústavní soud zkoumal nejen literu zákona, ale také kontext prezidentova rozhodnutí, tj. zkoumal by vztah Filipa Turka k hodnotám naší demokratické společnosti a k našemu právnímu řádu. Znovu by přišla na přetřes všechna jeho vyjádření na sociálních sítích i jeho porušování zákonů, arogance a nezralost jeho osobnosti náchylné k neuváženým výrokům a činům.
A tak Macinka - přestože by měl naději, že Ústavní soud by mohl rozhodnout v jeho prospěch a potvrdit jeho tezi o prezidentově "pohybu mimo ústavní pořádek" (neboť i prezident ví, že se pohybuje na hraně zákona) -, možnost podání kompeteční žaloby Ústavnímu soudu nepodá a tuto možnost bagatelizuje nedůvěrou v ÚS s nevysloveným podtextem "vždyť víme, kdo tam je a jak by to asi dopadlo."
23. 1. 2026  Končí dramatický a rušný týden na mezinárodní scéně, spojený s konáním Světového ekonomického fóra v Davosu.
Burzovní indexy klesaly a stoupaly v reakci na výroky Donalda Trumpa o Grónsku, o němž prohlásil, že ho dostane "po dobrém i po zlém" (if we don't do it the easy way, we're going to do it the hard way). Začalo se harašit i zbraněmi, když šest států NATO vyslalo své symbolické vojenské jednotky do Grónska.
Na evropské odmítnutí a odpor Trump v pondělí 19. ledna reagoval vyhlášením dodatečného desetiprocentního cla na Dánsko a dalších sedm evropských zemí. Evropa se začala šikovat k odvetě a burzovní indexy začaly padat.
Svět očekával s napětím vystoupení Donalda Trumpa v Davosu, neboť po zkušenostech s americkou akcí ve Venezuele se od stárnoucího náladového egocentristy dalo očekávat cokoli. Jeho středeční vystoupení plné nekonzistentních úvah o domácí americké a světové politice přineslo jedno důležité sdělení: "nemusím používat sílu, nechci použít sílu.“
Svět si oddechl zvláště po následném setkání Trumpa s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem, které vyústilo do dohody o budoucí dohodě s Grónskem a zrušilo desetiprocentní cla pro Evropu. Jakub Landovský to komentoval slovy: "Rutte přehrál evropské státníky o třídu." Burzovní index se vrátil na růstovou křivku.
Trumpovo následné show se založením Rady míru, která by snad měla konkurovat Radě bezpečnosti OSN, svět nebere příliš vážně.
Jednání o Ukrajině Trumpa se Zelenským, který také přijel do Davosu, zahaluje tajemství, které zřejmě znají jen Trumpovi vyjednávači Steve Wittkof a Jared Kushner, kteří navštívili Moskvu a setkali se s Putinem.
x x x
Z vnitropolitických debat, které se stále více podobají pavlačovým hádkám, a které jsou v televizi k nekoukání, vybírám spor o prodej čtyř českých letadel L-159 na Ukrajinu, která jsou vhodná pro sestřelování dronů.
O jejich možné dodávce do Kyjeva se minulý týden letmo zmínil prezident Petr Pavel u prezidenta Zelenského při své návštěvě Ukrajiny. Tématu se zmocnila ukrajinská média, která dodávku letadel prezentovala jako téměř hotovou věc.
V nedělních debatách Tomio Okamura v Partii a později Petr Macinka v OVM tento údajný slib kritizovali. Ministr zahraničí Petr Macinka doslova: "myslím, že se zachoval (prezident) jako slon v porcelánu, takže nevím, jestli by radši neměl spíše věnovat se nějakým symbolickým aktům pokládání věnců, přijímání, přijímání státních vyznamenání."
Když v pondělí vláda oznámila, že žádná letadla na Ukrajinu nepůjdou, protože je česká armáda potřebuje, vzplály emoce, aniž by se zkoumala věcná podstata problému.
Ten údajný slib (prezident přiznal, že o letadlech mluvil, ale v kondicionálu) byl zřejmě nereálný nejen kvůli odmítavému stanovisku armády, ale také z hlediska praktické proveditelnosti celé akce, kterou analyzoval armádní expert Milan Mikulecký (čtyř letouny nedávají smysl, chybělo by nezbytné zázemí, víc jich nemůžeme dát, L-159 se už nevyrábějí apod.).
Přesto však pokračují vyhrocené debaty o tom, zda Česko může či nemůže postrádat čtyři bitevníky.
DODATEK 26.1.: Ačkoli Milan Mikulecký jako vojenský odborník, kterému věřím, znovu vysvětlil, proč čtyři letadla L-159 na Ukrajinu není dobrý nápad, někteří politici včera ve víkendových televizních debatách ochotu poslat či neposlat letadla na Ukrajinu stále používali jako trumfy proti svým oponentům.
Diskuse pokračuje.(konec dodatku)
Podle mého názoru prezident na Ukrajině skutečně pochybil, když neznal armádní odmítavé stanovisko přijaté ještě minulou vládou, což trochu vypovídá také o kvalitě jeho týmu, neschopného zajišťovat pro prezidenta up-to-date podklady k mezinárodním jednáním.
Na druhé straně, potlesk si prezident zaslouží za zdůvodnění svého nesouhlasu se jmenováním ministrem Filipa Turka. Těch pět minut za poslech stojí.
x x x
Koaliční rada, která se sešla před zasedáním vlády v pondělí, rozhodla zrušit placení poplatků za Českou televizi a Český rozhlas od 1. ledna 2027. Jak se budou tato média veřejné služby financovat, je zatím ve hvězdách.
Ministru kultury Klempířovi se podařilo v koaliční radě zabránit prosazení Okamurova populistického nápadu, podle něhož by rozhlasové a televizní poplatky přestali platit důchodci. Myslím, že by to bylo nespravedlivé vůči těm mladším, protože kdo dnes nejvíce sleduje televizi? No přece my, senioři.
V této souvislosti sepisuji seriál o historii tzv. koncesionářského poplatku Všechno, co jste kdy chtěli vědět o poplatku (ale báli jste se zeptat), který jsem umístil také na médium.cz. Pokračování příští týden.
16. 1. 2026 Také dnes se čtenář Louče nedozví nic nového. Je tu jen další záznam do kroniky událostí.
Včera večer, po třídenním jednání Sněmovna vyslovila důvěru nové vládě Andreje Babiše. Koaliční poslanci byli disciplinovaní, nikdo z nich (ani Jaroslav Foldyna) nehlasoval proti.
Premiér Babiš poté, co přečetl připravený text, se rozpovídal na další hodinu, Tomio Okamura byl neobvykle stručný, zdlouhavost debaty způsobily četné technické připomínky a poznámky, jakož i snaha všech poslanců - zvláště těch nových - představit se svým voličům v televizním přímém přenosu.
x x x
Začátkem týdne se dočasně vyřešil "problém Turek". Proti jmenování Filipa Turka ministrem životního prostředí se silně ohradil prezident Petr Pavel a své důvody sdělil v dvoustránkovém dopise předsedovi vlády.
Na tiskové konferenci po pondělním zasedání vlády se novináři dozvěděli, že Filip Turek bude jmenován vládním zmocněncem pro klimatickou politiku a Green Deal. Což znamená, že Turek se ministrem nestane, ale bude mít na ministerstvu kancelář. Chytrá horákyně opět zvítězila.
Filip Turek oznámil, že kvůli zmíněnému dopisu na prezidenta podá žalobu na ochranu osobnosti, což jest mrak, ze kterého asi nezaprší.
Motoristé to však prezidentovi "osladili" dnešním usnesením Sněmovny, které vyzývá prezidenta "aby respektoval Ústavu ČR a bez zbytečného odkladu jmenoval členy vlády, jsou-li mu předsedou vlády navrženi. Navrženo poslancem Borisem Šťastným, schváleno všem hlasy koalice.
x x x
Po Novém roce Filip Turek hned několikrát poskytl munici těm, kteří si myslí, že se chová jako nedospělý frajer a nemá na to, aby zastával odpovědnou politickou funkci. Setkávat se a nechat se vyfotografovat s podivnou partou MMA borců, navíc s problematickou minulostí, to chce doopravdy velkou dávku politické ignorance.
Něco podobného se Turkovi přihodilo před týdnem při návštěvě Kyjeva. Turek byl členem delegace ministra zahraničí Petra Macinky, kterou provázela početná skupina novinářů, z nichž jeden - Radek Bartoníček - vyzpovídal Filipa Turka před čerstvě vybombardovaným panelákem v Kyjevě a dočkal se zajímavých odpovědí o příčinách války na Ukrajině
Turkův názor, že válku způsobila "špatná zahraniční politika velmocí" a "Rozšiřování NATO" jsem okomentoval ve svém devátém - bilančním - Ukrajinském přemítání.
x x x
Kdo sledoval sněmovní rozpravu těchto dnů, nemohl si nevšimnout, že do politiky vstupuje nová generace poslanců, jejichž životní zkušenosti jsou jiné než těch, kteří až dosud udávali tón a styl politického života. Uvědomil jsem si to při sledování nedělního Duelu ČT24, v němž se spolu střetli Katerina Demetrashvili (Piráti *2003) a Matěj Gregor (Motoristé *2005).
Viděl jsem sice mladé, talentované a schopné lidi, dobře obeznámené s aktuálními tématy (prezidentova ústavní práva, Trump, klimatická změna, muniční iniciativa apod.). V jejich slovních přestřelkách jsem však nenašel nic původního, vlastního, jen prefabrikovaná stanoviska jejich politických klanů.
Stanou se z nich političtí šíbři, kteří "se v tom naučí chodit" a změní se na doživotní absentéry školy reálného života (Benda, Gross, Konečná)? Nebo se z nich stanou politici se státnickou moudrostí, jež se neomezuje na osobní prospěch, stranické politikaření a nadbíhání náladám voličů?
x x x
Svět je stále ve varu.
Venezuelské dobrodružství pokračuje: Američané zadrželi tanker pro převoz venezuelské ropy Marinera plující pod ruskou vlajkou. Rusko se zmohlo jen na verbální protest.
Americký prezident Trump i nadále hodlá zvětšit Ameriku obsazením Grónska, buď po dobrém nebo i po zlém.
V Íránu pokračují dosud nevídané protesty proti režimu ajatoláhů. Analýza publikovaná v časopise The Atlantic si klade otázku Hrozí iránskému režimu pád? Autoři odpovídají: možná, při splnění některých podmínek.
Rusko pokračuje v brutálních útocích na energetickou infrastrukturu Ukrajiny. Ukrajince čeká nejtěžší zima od začátku války. Příměří je stále v nedohlednu.
Shrnuto a podtrženo: dosavadní světový řád se stává ne-řádem.
5. 1. 2026
Na mezinárodní právo zapomeňte! napsal Martin Ehl v komentáři HN, který psal ještě před únosem venezuelského prezidenta Nicoláse Madura do Spojených států amerických.
Americká akce, která proběhla v noci z 2. na 3. ledna, byla názornou ilustrací toho, "jak budou vypadat vztahy mezi státy ve světě, kde oslabuje mezinárodní právo a kde hraje stále větší roli hrubá síla. Nezáleží už na logických argumentech, ekonomických pravidlech, historii či právních sporech, ale na velikosti armády a na propagandistickém výtlaku." (Martin Ehl, HN 2. ledna 2026)
V tomto roce se tedy máme na co těšit. Zvláště když v čele USA je nevypočitatelný politik, jehož tiskové konference (1:24:00 videa) vyvolávají rozpaky. Viz komentář Dušana Neumanna (volič Trumpa) na Facebooku: "Bohužel je Trump narcistní buran, který nemá minimum diplomatického instinktu a tiskovku vedl s nonšalancí manhattanského políra".
x x x
Novoroční oslavy ve švýcarském lyžařském středisku Crans-Montana se proměnily v jednu z největších tragédií v moderní švýcarské historii, když ve zdejším baru Le Constellation vypukl požár, při němž zahynulo přes čtyřicet osob a desítky dalších se léčí z popálenin.
Požár vznikl, když od pyrotechnických svící umístěných do láhví od šampaňského se vzňal strop s izolací z umělé hmoty. Ještě než v panice začali utíkat, někteří lidé si hořící strop natáčeli na video.
x x x
Lucie Sulovská na FB upozornila na odtajněné zápisy z bilaterálních jednání Putina a Bushe z let 2001 až 2008, v nichž Putin označil Ukrajinu za uměle vytvořenou zemi, ještě chtěl se Západem kooperovat a projevil zájem o vstup do NATO. Národní bezpečnostní archiv USA dokumenty publikoval před deseti dny.
x x x
Bouře kolem Okamurova novoročního projevu neutichá. Stala se jedním z hlavních témat nedělních televizních diskusí.
Tomio Okamura byl hostem Partie Terezie Tománkové.
U Václava Moravce se pokoušel Okamuru hájit (dosti chabě) Radim Fiala.
Opozice by ráda Okamuru odvolala z pozice předsedy Poslanecké sněmovny, což se jí samozřejmě nepovede - nemá dost hlasů.
Rád bych věděl, jak se na novoroční projev předsedy Sněmovny tváří premiér, když jeho menšinový koaliční partner vystupuje s kontroverzními názory a zaštiťuje se vládou - viz několikeré použití sousloví "naše nová vláda."
2. 1. 2026
Někdejší "přebory ve vánočních a novoročních zdravicích" se letos omezily na tři hlavní projevy - prezidenta, předsedy vlády a předsedy Sněmovny. Jen ten první se vysílal v plném znění na všech celostátních televizích, zbytek byl publikován na sociálních sítích.
Petr Pavel: "Nebudu dnes otevírat žádná zásadní politická témata. Všichni jsme si jich za poslední půlrok užili dost. Přeji nové vládě, aby v opatřeních, která budou v zájmu všech občanů, byla úspěšná.(...) V souladu s prezidentským slibem se budu po celou dobu zajímat, jestli vláda a jednotliví ministři naplňují svůj slib " Facebook 511 tisíc zhlédnutí, Twitter/X 160 tisíc zobrazení, YouTube 10 tisíc zhlédnutí
Andrej Babiš: "Uděláme všechno pro to, aby se naše rozdělená společnost začala sjednocovat, a to hlavně v otázce hrdosti a vlastenectví (...) Navrhnu, aby se 30. březen stal významným dnem – Dnem české vlajky." Facebook - jeden milion zhlédnutí, Twitter/X 74 tisíc zobrazení, YouTube 18 tisíc zhlédnutí + Raptor TV 1700 zhlédnutí
Tomio Okamura: "Nelze za peníze, které patří českým důchodcům nebo zdravotně postiženým občanům a rodinám s dětmi, nakupovat zbraně a posílat je k udržování naprosto nesmyslné války. (...)Je přece absurdní nadstandardně pomáhat a rozdávat cizím, když zcela evidentně se neumíme postarat ani o své vlastní lidi." Facebook 290 tisíc zhlédnutí, Twitter/X" 18 tisíc zobrazení, YouTube 45 tisíc zhlédnutí.
DODATEK 3.1.: Doplnil jsem statistiky YouTube, do řetězáku Louče umístil novoroční projev finského prezidenta Alexandera Stubba.
x x x
Nejvíce komentářů vyvolal skandální Okamurův projev - jako vystřižený z učebnice populismu a v duchu ruské propagandy ("rovnocenné právo na sebeurčení národů na jejich historickém území"), navíc plný polopravd, ne-li lží. Protože nikde na internetu není jeho text v plném znění, přepsal jsem ho do přílohy Louče.
x x x
Z novoročního projevu Volodymyra Zelenského s anglickým překladem jsem pochopil, že optimistická vyjádření o nedávných americko-ukrajinských rozhovorech na Floridě neznamenají, že by mírová dohoda na Ukrajině byla na spadnutí.
Je sice připravena z devadesáti procent, ale přes zbývajících deset procent pro Ukrajinu a Zelenského "nejede vlak." Možná, že těch deset procent bude možné silou velmocí vynutit, ale pak si nedokážu představit, že by to byl Zelenskyj, který to podepíše.
x x x
V silvestrovských televizních pořadech to u diváků vyhrály novácké Silvestrovské TN, následované nesmrtelnou Všechnopárty Karla Šípa a osvěžující show Lucie Výborné. Až za nimi se pak umístily hlavní půlnoční pořady všech tří televizí.
Včera jsem opakovaně přetrpěl (vadí mi znásilňování historie - prezentace strahovských událostí, vymyšlený Karel Hoffmann, chování StB v rozhlase apod.) televizní premiéru filmu Vlny, který oceňuje i známý kritik Kamil Fila. Jediné plus, které tomu filmu dávám, je skutečnost, že informace o historických událostí mé generace se tímto hollywoodským způsobem dostane i do povědomí generací současných.
|
ČLÁNKY, ÚVAHY, POLEMIKY
6.5.2026 Co si myslí AI o demagogii Petra Štěpánka
Když nedávno deník MF Dnes poskytl prostor matadoru mediálních rad a politickému turistovi Petru Štěpánkovi, aby vysílání České televize označkoval jako "veřejnoprávní festival pokrytectví, demagogie a pokleslé propagandy", měl jsem nutkání jeho výmysly okomentovat. Ale pak jsem si řekl...
»»»
26.4.2026 Údajně "dobrý zákon" Oty Klempíře
V první části dnešní Nedělní debaty se moderátor České televize Lukáš Dolanský několikrát střetl s ministrem kultury Otou Klempířem při konfrontaci jeho dřívějších výroků se současnými postoji k médiím veřejné služby.
»»»
16.4.2026 Psala Klempířův zákon umělá inteligence?
Debata o návrhu zákona o médiích veřejné služby, který 14. dubna předložil ministr kultury Oto Klempíř, ovládla politickou (viz mimořádná schůze PSP) i mediální scénu. Nejvíce se diskutuje o zrušení tzv. koncesionářských poplatků a přechod na financování ze státního rozpočtu. Při tom média i politici přehlížejí zásadní změnu
»»»
14.4.2026 Když se Okamurův PAT spojí s Klempířovým MATem
Moje rekviem za média veřejné služby v Česku sepsané před rokem se naplňuje. Ministr kultury Klempíř dnes vystoupil s návrhem zákona, který má zrušit rozhlasový a televizní poplatek. ČT a ČRo by měl od příštího roku financovat státní rozpočet.
»»»
23.3.2026 Okamurova lekce z populismu
Předseda SPD Tomio Okamura, který musel v Babišově koalici opustit řadu svých programových cílů, prosadil v koaliční radě návrh, aby tzv. koncesionářské poplatky nemuseli od 1. července platit lidé starší 75 let, podnikatelé a mládež do 26 let. Tento návrh, likvidační pro některé služby veřejnoprávních médii, není nový.
»»»
15.3.2026 Otázky České televize bez Moravce - z Rohlíku (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
Hodnocení debaty České televize „Otázky ČT – státní rozpočet 2026“, která se včera vysílala jako náhrada zaniklého pořadu Otázky Václava Moravce, jakož i výkony moderátorů Lukáše Dolanského a Vandy Kofroňové, přenechávám osobám povolanějším. Mne však zaujalo prostředí, odkud se vysílalo...
»»»
9.3.2026 Odchod Moravce z ČT chápu - ale proč ve zlém?
Včera oznámený odchod Václava Moravce z České televize není velkým překvapením. Dal se očekávat po Moravcově rozhovoru v týdeníku Respekt z minulého týdne, v němž Moravec spálil mosty se svými televizními kolegy a s vedením České televize. Konec Otázek Václava Moravce je pro mne smutnou událostí
»»»
19.2.2026 Všechno, co jste kdy chtěli vědět o poplatku (ale báli jste se zeptat) - 4. část
Po předchozích dílech (proč koncesionářský, proč 135 Kč, jak s digitalizací) věnovaných historii rozhlasového a televizního poplatku se jeho příběh zřejmě blíží ke svému konci. Neboť vláda poskládaná z výsledků loňských voleb a vedená hnutím ANO se rozhodla poplatek zrušit.
»»»
6.2.2026 Všechno, co jste kdy chtěli vědět o poplatku (ale báli jste se zeptat) - 3. část
Čtenář, který sleduje toto historického ohlédnutí za tzv. koncesionářským poplatkem, právem očekává odpověď na závěrečnou otázku předešlého dílu: Jak došlo k tomu, že reklama z České televize v roce 2008 nezmizela? Vždyť zákon 348/2005 v původním znění to České televizi přikazoval.
»»»
2.2.2026 Všechno, co jste kdy chtěli vědět o poplatku (ale báli jste se zeptat) - 2. část
Z debat o zrušení R a TV poplatku se vytrácí fakt, že zdůvodnění platby vlastnictvím přijímače dnes už neobstojí, a že je třeba hledat nový způsob stabilního financování médií veřejné služby. Nahlédněme do historie tzv. koncesionářského poplatku.
»»»
22.1.2026 Všechno, co jste kdy chtěli vědět o poplatku (ale báli jste se zeptat) - 1. část
Z debat o zrušení R a TV poplatku se vytrácí fakt, že zdůvodnění platby vlastnictvím přijímače dnes už neobstojí, a že je třeba hledat nový způsob stabilního financování médií veřejné služby. Nahlédněme do historie tzv. koncesionářského poplatku.
»»»
12.1.2026 Ukrajinská přemítání č.9 - Filip Turek a "pravda" o Ukrajině
V případu Turek máme už konečně jasno. Na tiskové konferenci po pondělním zasedání vlády se novináři dozvěděli, že Filip Turek bude jmenován vládním zmocněncem pro klimatickou politiku a Green Deal. Což znamená, že Turek se ministrem nestane, protože Petr Pavel ho odmítl jmenovat, což prezident oznámil a zdůvodnil premiérovi Babišovi v dopise ze čtvrtka 8. ledna.
»»»
1.12.2025 Vzpomínka na Listopad 89 - očima StB (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
Stalo se před jedenácti lety, v roce 2014. Katedra žurnalistiky FSV UK zorganizovala setkání se studenty, kteří se na někdejší Fakultě žurnalistiky zúčastnili listopadových událostí roku 1989. Ukazovala se fota, promítala se videa, vzpomínalo se. Mezi studenty byl také Pavel Žáček, tehdy ještě historik a novinář, dnes poslanec za ODS...
»»»
10.11.2025 BBC pod palbou, Trump na koni
Britská BBC přišla včera o svého sedmnáctého ředitele (Tim Davie) a šéfku zpravodajství (Deborah Turnessová). Oba rezignovali poté, co se rozběhla kritická debata o vážných pochybeních zpravodajství a publicistiky BBC. Na začátku byla zpráva Michaela Prescotta, bývalého novináře, někdejšího poradce regulátora Ofcom (na doporučení Borise Johnsona) a externího konzultanta BBC ve věci dodržování redakčních směrnic a standardů.
»»»
4.11.2025 Rekviem za poplatek
Už je to tady černé na bílém. Návrh programového prohlášení vlády České republiky, pod kterými jsou podepsány strany nové vládní koalice, uvádí: "Zrušíme poplatky za veřejnoprávní média, čímž snížíme zátěž pro občany a firmy". Když jsem před půl rokem v textu „Rekviem za média veřejné služby“ předpovídal problémy s poplatkem ...
»»»
4.10.2025 Jak jsem se s prognózou (ne)trefil
Je po volbách. Teď večer je sečteno 99,76 % volebních okrsků při mimořádné volební účasti 68,91 procent. Voličům bylo vydáno 5 648 684 obálek, kolik z toho bylo platných hlasů, ukáže až konečná zpráva. Ale už teď se dají srovnat výsledky...
»»»
30.9.2025 Hrátky s prognózou
Až nám Marcela Augustová v sobotu odpoledne bude sdělovat výsledky sněmovních voleb, s pravděpodobností hraničící s jistotou se její čísla budou lišit od volebních modelů a preferencí, kterými nás řadu týdnů zásobovaly agentury pro výzkum veřejného mínění. Důvod je jednoduchý: většina z průzkumů a analýz nedokáže přesněji zmapovat chování nerozhodnutých voličů, kteří mnohdy až do poslední chvíle nevědí, zda vůbec půjdou volit a komu dají svůj hlas.
»»»
23.8.2025 Srpen 68 a pamětníci
Když jsem před třemi dny na ČT24 sledoval vzpomínání Zdeňka Pince na okupaci z 21. srpna 1968 (49. minuta záznamu), uvědomil jsem si, že stejně jako Pinc, kterého si pamatuji ještě ze studentských let, se dostávám do kategorie vymírající generace autentických pamětníků, kteří čas od času jsou vytaženi na světlo světa jako fosílie podávající svědectví o geologických poměrech let minulých.
»»»
2.8.2025 Volby za dveřmi – rekapitulace
Dva měsíce před volbami se média předhánějí ve spekulacích o jejich výsledku. Týden co týden nás CNN Prima News krmí volebními modely od agentury STEM, jednou měsíčně jí sekunduje Česká televize agenturou Kantar, novináři a politologové soutěží v originalitě předpovědí a hodnocení trendů, při nichž každé procento vzestupu či poklesu u jednotlivých stran se stává předmětem hlubokomyslných úvah.
»»»
26.6.2025 "Televizní lid" a Rada ČT
Až do včerejšího odpoledne jsem předpokládal, že Rada ČT hned tak nového ředitele České televize nezvolí, a kdo ví, zda se jí to podaří do říjnových parlamentních voleb. Vycházel jsem z postojů některých členů Rady, kterým (a také politikům jejich krevní skupiny) by velice vyhovovalo, kdyby až do voleb vedl Českou televizi Součkův statutární zástupce Michal Fila, člověk snadno ovlivnitelný...
»»»
19.6.2025 Čekání na ředitele
Česká televize stále čeká na nového ředitele. Sedmnáct členů z neúplné osmnáctičlenné Rady České televize se včera rozdělilo do dvou táborů, z nichž ani jeden nedisponuje deseti hlasy, které jsou ke zvolení ředitele zapotřebí. Jeden ze současných radních o Radě ČT kdysi napsal, že je to „kolektivně nezodpovědný orgán, složený – díky vůli parlamentních politických stran – z mediálních, právních i ekonomických neodborníků".
»»»
12.5.2025 Osmdesát let po válce ve válce
Oslavy osmdesátého výročí konce druhé světové války letos překročily svůj obvyklý ceremoniální význam, neboť se konaly v době, kdy na naší planetě probíhá několik válečných konfliktů. Nemůže být lepším důkazem o neuvěřitelné a drsné proměně světové scény, než letmý pohled na  dvě fotografie z Kremlu pořízené v časovém rozmezí dvaceti let.
»»»
29.4.2025 Rekviem za média veřejné služby
Pod ředitelem České televize Janem Součkem se kýve židle. Příští týden 6. května bude Rada ČT jednat o jeho odvolání. Co se kolem Součka děje, popsali lépe a podrobněji už jiní, proto zde nabízím jen odkazy na dva zdroje. Ten bulvární v týdeníku Reflex Divoký thriller v České televizi, a ten serióznější od Filipa Rožánka na Lupě Proč má padnout ředitel ČT?.
»»»
31.3.2025 Od bodrého sedláka k politickému šíbrovi, aneb Vidlák
Daniela Sterzika, Vidláka, jsou teď plná média. Nejen kvůli dnešní tiskové konferenci hnutí Stačilo! (Ukázky zde a tady). V úterý 25. března se na ČT2 vysílal dokument o novinářce Ivaně Svobodové Reportáž psaná na benzince, v němž kontakt s Vidlákem tvořil hlavní dějovou linii. O den později web Neovlivni.cz se táže: "Vidlák, Konečná nebo Filip. Kdo má hlavní slovo v hnutí Stačilo!". Dnes Vidláka...
»»»
7.3.2025 O médiích veřejné služby trochu jinak - než v parlamentu (Rozpravy FSV UK: Média veřejné služby v 21. století)
Jaká by měla být role médií veřejné služby v 21. století? Co všechno by měla jejich veřejná služba zahrnovat? Moderátorka Lucie Šťastná z IKSŽ FSV UK pozvala 28. února k debatě čtyři odborníky, kteří téma analyzovali z různých úhlů pohledu:
»»»
17.2.2025 Mnichovská kocovina
Výše uvedený klikbajtový titulek jsem si nevymyslel, použil jsem jen slova bezpečnostního poradce Fialovy vlády Tomáše Pojara z dnešního rozhlasového rozhovoru. Tento text nevzniká proto, aby rozmnožil záplavu komentářů k událostem posledních tří týdnů, ale aby zachytil události v době, která mění dějiny, včetně odkazů na primární zdroje informací.
»»»
6.2.2025 Události, komentáře týdne - bez komentáře (záznam diskuse na zasedání Rady ČT 5.2.2025)
Po vyslechnutí více než čtyřhodinového jednání Rady České televize jsem vybral některé výroky z debaty týkající se nového diskusního pořadu ČT Události, komentáře týdne. Názor nechť si udělá každý sám.
»»»
9.1.2025 Když média tančí, jak Elon Musk píská
Elon Musk zas jednou předvedl sílu své sociální sítě X. Poté, co vyslovil podporu německé pravicové AfD a kancléře Scholze nazval nekompetentním hlupákem, poté, co pravidelně retweetuje populistické a krajně pravicové posty evropských politiků i médií v takové míře, až se proti tomu ozval francouzský prezident Macron, začátkem ledna se Musk zaměřil na britskou politickou scénu.
»»»
17.12.2024 Ohlédnutí za listopadem 1989 Co přinesla sametová revoluce novinářům? (Mediažurnál)
Tato řečnická otázka má jednoduchou odpověď – svobodu tisku, kterou dnes vnímáme jako svobodu médií a jako součást svobody projevu. Přinesla ji nejen těm, kterým bylo v minulých desetiletích odpíráno právo působit v novinářské profesi, ale také těm, kteří pracovali v nejrůznějších redakcích pod diktátem autocenzury a nomenklaturních šéfredaktorů.
»»»
11.12.2024 Velká mediální novela a její druhé čtení
Bývaly doby, kdy jsem se snažil korigovat nesmysly, které o médiích veřejné služby šířili čelní politici, včetně prezidenta. Bývaly doby, kdy jsem masochisticky trávil hodiny u počítače, abych sledoval přenosy jednání Rady České televize a stenoprotokoly sněmovních debat včetně blábolení expremiéra Babiše. Ty doby jsou pryč, můj život je příliš krátký na takové marnění času.
»»»
28.11.2024 Slast Lindy Bartošové
Jeden z esejů Jiřího Přibáně "Starci a válka" začíná citací z filmu Manhattan, kde Isaac Davis (Woody Allen) v intelektuálské společnosti newyorských snobů s obavami v hlase upozorňuje na to, že v New Jersey řádí neonacisté. S tématem neuspěje, protože zdejší společnost má důležitější konverzační téma - orgasmus.
»»»
21.11.2024 Konstruktivní dialog? (Mediažurnál)
Soužití mezi soukromými rozhlasovými stanicemi a veřejnoprávním rozhlasem nebylo vždy ideální, občas to mezi nimi zajiskřilo, ale až dosud se debata pohybovala v mantinelech vzájemného respektu, při uznávání úlohy a funkce média veřejné služby, jakož i potřeb komerčního vysílání.
»»»
5.9.2024 Zásadní problém dneška? Esej pro časopis Reportér
Když jsem položil otázku „Co je zásadní problém dneška?“ umělé inteligenci, její generativní předem natrénovaný nástroj pro vzájemnou konverzaci ChatGPT mi odpověděl: Je to klimatická změna. Chápu, že klimatické změny ovlivňují a budou ovlivňovat náš život, že jsou problémem, se kterým se lidstvo a budoucí generace musí poprat a hledat nějaká řešení...
»»»
21.8.2024 O lidech a událostech, které film Vlny využil jako kulisu svého příběhu
Úspěšný film Vlny vyvolal vlnu zájmu o události roku 1968, při níž se lidé často ptají - jak to vlastně bylo, když sám autor scénáře Jiří Mádl bezelstně přiznává, že v rámci zjednodušení některé děje a události upravil, a příběh rozhlasového technika si vymyslel. Média a internet nabízejí řadu příležitostí, jak se dobrat k informacím "jak to vlastně bylo."
»»»
16.8.2024 Jan Petránek o Milanu Weinerovi (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)Svého šéfa, vedoucího zahraniční rubriky Milana Weinera, jsme si velice vážili. A měli jsme ho hodně rádi. Byl to chlap a kamarád. Byla-li radost v rubrice pracovat, pak to byla jeho velká zásluha. Podpořil každý dobrý nápad. S mnohými přicházel sám. V rádiu byl bez nadsázky zosobněním pražského jara. Komentáře, které psal a které s jeho hlasem zazněly ve vysílání, měly sílu, protože Milan toho v životě moc zakusil. O sobě však nikdy nemluvil...
»»»
7.7.2024 Z prehistorie mediálních výzkumů (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá) Přechod na tržní ekonomiku v devadesátých letech významně ovlivnil provoz médií, nebo – jak se jim tehdy říkalo – hromadných sdělovacích prostředků, které v té době přestaly být státní či „společenské,“ ale ve stále větším počtu soukromé. Aby mohla tato média existovat, musela si na sebe vydělat. Do té doby běžný model financování periodik z jejich prodeje a doplněný výnosy z řádkové inzerce, kladl stále větší důraz na prodej reklamního prostoru.
»»»
30.6.2024 Kočkopes velké mediální novely
Děs a hrůza mě obestírá, když sleduji debaty o tzv. velké mediální novele. Jako by se naplňoval scénář, který jsem před třemi lety nastínil v závěru textu "Velký špatný" pro budoucnost veřejné služby. Samotnou novelu jsem před půl rokem komentoval pro Mediažurnál, a protože jsem nechtěl posílit hlasité kritiky z řad soukromých médií, milosrdně jsem obešel její hlavní nedostatek - chybějící definici, vymezení a určení povahy rozhlasového a televizního poplatku.
»»»
3.4.2024 Televizní noviny 30 (Mediažurnál 1/2024)
Letos 4. února jsme si připomněli datum, kdy do našich televizních domácností před třiceti lety vstoupila televize Nova se zcela jiným programem a zpravodajstvím, než na jaké bylo české publikum zvyklé. Při oslavách svého výročí televize Nova připravila do vysílání speciální dokument „Televizní noviny 30“ sestavený z archivních záběrů a vzpomínek pamětníků. V dokumentu se vzpomínalo na vše, co bylo nové...
»»»
15.3.2024 Slovensko: Zákon na výměnu ředitele RTVS
Slovenské ministerstvo kultury vedené Martinou Šimkovičovou předložilo 11. března do vlády návrh nového zákona o veřejnoprávním rozhlase a televizi, u něhož vláda zkrátila mezirezortní připomínkové řízení na jeden týden z důvodu „naliehavosti v termíne.“ Co mě na tom návrhu zaujalo, byla bezostyšnost, s jakou Ficova vláda neskrývá, že jde o zcela účelový právní předpis...
»»»
12.3.2024 Příběh jednoho e-mailu
Vyjadřovali se a psali o něm snad všichni. Přesto jsem se rozhodl sepsat tento další text. Nikoli, abych hodnotil, ale abych na svém zápisníčku/Louči shromáždil základní fakta a dokumenty, jak je mým zvykem - pokud možno - z primárních zdrojů. Na počátku byly nedělní Otázky Václava Moravce...
»»»
4.2.2024 Jak se TV Nova dostala k licenci - ukázka z připravovaného textu "Televize Nova - dítě svého věku" (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)V sobotu 30. ledna 1993 Česká tisková kancelář zveřejnila sdělení, které dostala od předsedy Rady České republiky pro rozhlasového vysílání (dále už jen RRTV) Daniela Korteho: Rada České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání na svém 8. zasedání dne 30. 1. 1993 rozhodla jednomyslně, tj. šesti hlasy o udělení licence k celoplošnému televiznímu vysílání takto:
»»»
20.1.2024 Loučení z blogem Aktuálně.cz
Tak nám zabili Ferdinanda," řekla posluhovačka panu Švejkovi… „Tak nám končí zas jeden blog,“ sdělila mi elektronická pošta v mailu podepsaném šéfredaktorem Aktuálně.cz. Doslova:
»»»
11.12.2023 Velká mediální novela pod palbou kritiky
Když koaliční vláda, která vzešla z voleb předešlého podzimu, zveřejnila v lednu 2022 své programové prohlášení, věnovala médiím veřejné služby tři body. Slíbila, že změní způsob volby zdejších mediálních rad a zapojí do něj Senát. Dále, že se zaměří na „udržitelnost financování veřejnoprávních médií, což je základní podmínka jejich nezávislosti“ a také, že posílí transparentnost jejich hospodaření tím, že ho podrobí dohledu Nejvyššího kontrolního úřadu NKÚ.
»»»
12.11.2023 Ukrajinská přemítání č. 8 – Před druhou válečnou zimou
Po vyslechnutí Michaela Romancova, který v roli “jaktovidiče“ tento týden zhodnotil současnou vojenskou situaci a geopolitiku spojenou s válkou na Ukrajině, cítím pocit viny, že rozmnožuji počet textů na dané téma. Přesto bych se rád podělil o své pocity, které mám, když sleduji informace o ukrajinském konfliktu, přičemž se snažím čerpat z obou stran a zkouším z nich odfiltrovat propagandu.
»»»
13.10.2023 Dezinformace? Ne! Dezinterpretace!
Poněkud mne udivilo, když Tomáš Pojar v rozhovoru pro Deník N prohlásil: "neumím definovat, co je to dezinformace."
Při tom stačilo odvolat se na dokumenty EU, které se už řadu let dezinformacemi zabývají...
»»»
2.10.2023 O exit-polls a slovenských volbách
Přiznám se, že také já jsem v sobotu 30. září pozdě večer radostně přijal zprávu televize Markíza, podle níž se v průzkumu o voličích opouštějících volební místnosti, v tzv.  exit-poll, objevilo na prvním místě Šimečkovo hnutí Progresívne Slovensko (23,5%) těsně před Ficovou stranou SMER (21,9%). Jakmile však začaly přicházet první výsledky z volebních okrsků, všechno bylo jinak...
»»»
19.9.2023 „Velká mediální novela“ – medvědí služba médiím veřejné služby
Před dvěma týdny 5. září ministr kultury Martin Baxa společně se zástupci koalice předstoupil před novináře a představil tzv. velkou mediální novelu, jejíž hlavním obsahem je návrh na zvýšení rozhlasového a televizního poplatku od července příštího roku. Současný televizní poplatek 135 Kč by se měl zvýšit o 25 Kč na 160 Kč měsíčně. Rozhlasový poplatek ze 45 Kč o 10 Kč na 55 Kč měsíčně.
»»»
21.8.2023 Zapomenutá vzpomínka na srpen 1968 aneb Jak se prohlášení předsednictva ÚV KSČ dostalo do světa (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)Tu historku z noci z 20. na 21. srpna 1968 pamětníci dobře znají. Těsně před druhou hodinou hlasatel Československého rozhlasu Vladimír Fišer začal číst Prohlášení předsednictva ÚV KSČ k obsazení Československa vojsky pěti států Varšavské smlouvy. Hned po přečtení prvních vět nechává tehdejší ředitel Ústřední správy spojů Karel Hoffmann vypnout rozhlasové vysílače.
»»»
3.8.2023 Ukrajinská přemítání č. 7 – Sluha národa
Znovu opakuji, nechci se zařadit mezi rozumbrady, kteří se přes noc staly odborníky na Ukrajinu. Události na Ukrajině sleduji jako konzument dostupných zdrojů, který se snaží vytvořit si svůj vlastní názor, přestože ví, že pravda o skutečné situaci na frontách bojových i diplomatických mu bude z větší části utajena. Jednak z důvodu známého klišé o první oběti každé války, kterou bývá pravda, jakož i z důvodů prolhanosti ruských médií a tajnůstkářství ukrajinské strany. Po měsících, kdy se obě fronty příliš nehýbaly...
»»»
19.7.2023 Pamětnické klevety 2 - Zdeněk Porybný - poslední mohykán spontánní privatizace českého tisku (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)Nejdéle sloužící šéf českého periodika, šéfredaktor Práva Zdeněk Porybný, před dvěma dny skončil. Nahradí ho jeho současný zástupce Petr Šabata. S Porybným odchází z mediální scény jeden z posledních aktivních účastníků spontánního privatizačního procesu devadesátých let, který odstartovala 1. září 1990 Mladá Fronta (některé detaily zde a tady). Uvedenou privatizaci usnadnily dva zákony, s nimiž v dubnu 1990, pouhých pět měsíců po listopadové revoluci, vykročila naše země ke kapitalismu.
»»»
7.7.2023 Pamětnické klevety 1 - ČST a reklama (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)Následující vzpomínka se mi vynořila z hloubi paměti, když jsem nedávno na Facebooku narazil na fotografie, které nafotil před třiatřiceti lety dnes už renomovaný historik televize, tehdy ještě začínající novinář Daniel Růžička při návštěvě papeže Jana Pavla II v Československu. Také si na ni pamatuji. Návštěva měla nabitý program. Hned po příletu, ještě v sobotu 21. dubna odpoledne, sloužil Jan Pavel mši na Letenské pláni...
»»»
12.6.2023 Jak se Silvio Berlusconi stal politikem (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
Četné nekrology Silvia Berlusconiho (*29.9.1936-+12.6.2023) neopomenou zmínit jeho krátkou kariéru baviče na výletních lodích, jeho milostné avantýry a věnují se především politické kariéře pozdějšího šéfa politické strany Forza Italia a budoucího italského premiéra. Málokterý text však popisuje detaily příběhu, v němž se stavební developer přeměnil v mediálního magnáta, který se později stal vlivným politikem.
»»»
5.5.2023 Dichtung und Wahrheit seriálu Volha
Už předem slyším čtenáře protestující proti tomu, že upírám tvůrcům pořadu právo využít autorskou licenci k úpravě literárního díla. Souhlasím s tím, že knihu Karla Hynieho nebylo možné převést do dramatické polohy, aniž by se v ní udělaly nějaké změny. Kniha Volha totiž nemá jediný hlavní příběh. Lépe řečeno, příběh Standy Pekárka je do jejího textu implantován jako nástroj, jako pozorovatel dějů v Československé televizi, jejichž jednotlivé epizody chtěl Hynie zaznamenat. Zatímco televizní události jsou podle mého názoru v jeho knize tím hlavním příběhem viděným očima obyčejného "netelevizního" člověka, v seriálu se stává hlavním hrdinou právě tento „člověk z lidu“ šofér Standa Pekárek.
»»»
27.4.2023 Media Tenor a Jan Jirák aneb na interpretaci záleží
Svého bývalého kolegy Jana Jiráka si vážím jako vzdělaného mediálního teoretika, který dokáže analyzovat a zobecňovat jevy společenské komunikace a snaží se je zasazovat do širšího kontextu společenských teorií. Nemohu se mu vyrovnat v sečtělosti, uznávám a obdivuji jeho rétoriku a vyjadřovací schopnosti, které ho nicméně občas zavedou na scestí elegantního, leč prázdného bonmotu. Jenomže když přijde řeč na zcela konkrétní problémy mediální praxe, již vícekrát jsem nabyl dojmu, že jeho analýzy a názory na řešení některých problémů jsou akademické...
»»»
5.4.2023 Volha - kniha a seriál (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
Veškeré události popsané v tomto románu jsou víceméně pravdivé, některé jsou jen maličko přibarveny v zájmu pestrosti děje. Kromě Standy Pekárka jsou rovněž jednající osoby autentické. Jejich jména jsou však změněna. Pod skutečným jménem tu vystupují pouze ti, kdo si to zaslouží. Praha 2.8.2007
Tak končí předmluva autora Karla Hynieho (* 21.5.1946 +8.4.2021) k jeho „záznamu o provozu motorového vozidla,“ s názvem „Volha,“ kterému recenzenti dali přízvisko „román.“
»»»
22.3.2023 Ukrajinská přemítání č. 6 – téma "rusofobie"
Aniž bych se chtěl zařadit mezi rozumbrady, kteří vědí všechno o všem, a kteří se přes noc stali odborníky na Ukrajinu, nedá mi, abych se občas nepodělil o informace, na které při svém brouzdání internetem a na sociálních sítích narazím. V minulých dnech tady koloval odkaz na vystoupení historika Timothy Snydera na zasedání Rady bezpečnosti
»»»
22.2.2023 Ukrajinská přemítání č. 5 - také na téma pýchy a arogance
Neodolal jsem pokušení a v souvislosti s prvním výročím ruského napadení Ukrajiny jsem znovu citoval svůj tweet z loňského roku, kterým jsem reagoval na rozhovor prezidenta v Mladé frontě ze 17. února: Válka nebude, pro CIA je to blamáž, říká prezident Miloš Zeman. Tehdy jsem přidal stručný komentář: "Jdu spát. Jsem klidný. Prezident mi to vysvětlil.". O dva dny později vypukla válka - Rusko zaútočilo na Ukrajinu.
»»»
6.2.2023 Příloha Louče: Jan Jirák o médiích
Z rozhovoru pro pořad CNN Prima News K věci:
"...kolem tohohle kandidáta, nakonec vítězného, se vytvořila taková určitá představa, že je to nic, než autenticita, co on… že takový skutečně je, čemuž nevěřím, myslím si, že tomu věřit nejde, prostě protože současné politické jednání, jako jsou volby, v podstatě spoluurčují právě odborníci na politický marketing a vlastně vytváří něco, co by se mohlo těm voličům zalíbit. To co mě na tom připadá, řekněme, nešťastné, je to, že zvlášť tohleto přizpůsobení zevnějšku chování kandidáta nějakým potenciálním představám voličů, je vlastně vytváření určitého… určité atmosféry neupřímnosti.
»»»
23.1.2023 Pět dnů do rozhodnutí
Zbývá pět dnů do rozhodnutí o českém prezidentovi. Od zítřka nesmějí být zveřejněny průzkumy veřejného mínění o voličských preferencích. Všechny předpovídají vítězství kandidáta Petra Pavla. Median Pavel 57,9 % Babiš 42,1 % , STEM Pavel 57,6 % Babiš 42,4 %, Ipsos Pavel 58,8 % vs. Babiš 41,2 %, volební preference Kantaru 46 % Pavel vs. 29 % Babiš. Všechny tyto průzkumy mají jedno veliké "ale"...
»»»
30.12.2022 Dezinformace, konspirace, cenzura - vědí o čem mluví?
Velké pozdvižení vyvolal úterní článek Deníku N "Jak chce Česko čelit konspiracím" Lukáše Prchala, který se opírá o neveřejný osmnáctistránkový dokument k vládnímu projednání, podle něhož chce stát "nově rozdělovat sto padesát milionů ročně médiím a neziskovkám, které se budou na boji proti fake news podílet."
»»»
14.11.2022 Ukrajinská přemítání č. 4 - Cherson, a co dál?
Ve středu 9. listopadu ruský ministr obrany Sergej Šojgu v inscenovaném vystoupení schválil návrh jiného Sergeje, generála Surovikina, na stažení ruských vojsk z pravého břehu Dněpru a v pátek 11. listopadu vstoupili do města Cherson Ukrajinci. V jejich patách pak zahraniční novináři, kteří už v sobotu natáčeli první rozhovory s obyvateli města vítajícími osvoboditele.
»»»
19.10.2022 Moje devadesátky aneb Jak jsem byl u toho, když se tvořily nové mediální zákony (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
Nebýt nedávné studie Vojtěcha Bergera o českých médiích veřejné služby, v níž se Hana Marvanová a Ladislav Jakl prezentovali jako spoluautoři mediální legislativy z roku 1991, možná by tento text vůbec nevznikl. Už jednou před léty jsem korigoval báchorky Ladislava Jakla o tom, jak se zapsal do historie českých médií. Teď, když Vojtěch Berger znovu uvedl Jakla a Marvanovou jako věrohodný zdroj informací, rozhodl jsem se vytáhnout z prachu zapomnění historii vzniku celé mediální legislativy po roce 1990.
»»»
11.10.2022 Zářijové kalendárium 2022
Válka na Ukrajině nabrala obrátky ukrajinskou ofenzívou, osvobozením Izjumu a dalších obcí v okolí Charkova, jakož i ukrajinskou aktivitou na jižní frontě. Rusko reagovalo 21. září vyhlášením částečné mobilizace a organizováním referend v obsazených oblastech (23.-27. září) s předpokládaným výsledkem – přes 90 procent obyvatel Doněcké republiky, Luhanské republiky, Chersonské i Záporožské oblasti se vyslovily pro spojení s Ruskou federací. Referenda „z bezpečnostních důvodů“ v naprosté většině probíhala „výjezdovým způsobem“,
»»»
6.10.2022 Zpráva o stavu tzv. koncesionářských poplatků
O rozhlasovém a televizním poplatku, který dnes platíme za vlastnictví „zařízení technicky způsobilého k individuálně volitelné reprodukci rozhlasového/televizního vysílání“ jsem napsal řadu článků a komentářů. Ten první už před třiceti lety 5. března 1992 v Hospodářských novinách... Včera jsem se zúčastnil semináře Volebního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu na téma „Definice poplatníka“
»»»
11.9.2022 Srpnové kalendárium 2022
Některé události jsem popsal už v rubrice Na okraj dnů. Lesní požár v Českém Švýcarsku byl začátkem srpna po dvaceti dnech dohašen, ale definitivní konec přišel až s dešti víkendu 21.-22. srpna. Reportáž Ivany Svobodové v Respektu 7. srpna Jsme běžní fanoušcci s podtitulem "Co se dělo na jihu Čech a jak to chce policejní prezident řešit" popsala zákrok neuniformovaných policistů proti patnáctiletému autistovi...
»»»
5.9.2022 Ad marginem sobotní protivládní demonstrace
V sobotu 3. září na Václavském náměstí odstartoval rušný politický podzim demonstrací „Česká republika na 1. místě!“ Na magistrátu ji 30. června ohlásili jako "Shromáždění za účelem vyjádření politických postojů k současnému vedení země.“ Svolavatel L.V. původně oznámil předpokládaný počet účastníků 5000 s deseti pořadateli; 23. srpna však tento počet navýšil na 50 000-100 000.
»»»
2.8.2022 Červencové kalendárium 2022
Dne 1. července začalo šestiměsíční předsednictví České republiky v Radě EU (neplést si s Radou Evropy nebo Evropskou radou).
Slavnostního zasedání v Litomyšli 1. července se kromě české vlády zúčastnila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a všichni eurokomisaři.
»»»
13.7.2022 Falešný "generál Pavel" aneb Jak odhalit fake news
Některá česká média koncem června publikovala fotografii staršího tlustého ruského důstojníka jménem Pavel, který byl údajně povolán do armády, neboť Rusku prý „docházejí generálové.“ Začal to 26. června Blesk s titulkem "Docházejí Putinovi generálové? Na Ukrajinu měl poslat i otylého veterána Pavla (67)", po Blesku druhý den následoval internetový bulvár extra.cz a také primácký web cnn.iprima.cz.
»»»
1.7.2022 Dvacet dva let a dost (vzkaz čtenářům Louče)
Právě před dvaceti dvěma lety, v červenci roku 2000, jsem opustil web Britské listy a založil vlastní webovou stránku s názvem Louč. Snažil jsem se na ni umisťovat informace, které buď jinde nebyly, nebo byly roztroušené v mediálním kyberprostoru. Sledoval jsem poměrně systematicky českou i zahraniční mediální scénu a komentoval její peripetie. Ta doba už je pryč.
»»»
 "Pojďme si říct, jak je to doopravdy"
(Komentáře a glosy na téma
Média a společnost
v Týdeníku Rozhlas 2012-2018), informace o knize a jejím prodeji je zde
20.6.2022 Zdeněk Velíšek (*23. 2. 1933 – +18. 6. 2022) – jak jsem ho potkal (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
Původně jsem chtěl napsat do titulku „jak jsem ho znal,“ jenomže to by bylo poněkud přehnané. My jsme se jen krátce potkali v redakci zahraničního zpravodajství Televizních novin, ve které jsem v letech 1968-1970 elévoval společně s Liborem Ševčíkem, Dušanem Neumannem, po jeho návratu z Británie také s Vladimírem Železným, který mi to místo v ČST před odjezdem do Británie dohodil. Zpracovával jsem tehdy obrazové šoty zahraničních agentur, Zdeněk Velíšek byl zprávař.»»»
20.6.2022 Tyčinka Margot a Četnické humoresky (Týdeník Rozhlas 26/2022)
Ekonomické rubriky v květnu zveřejnily dvě nepříjemné zprávy. Česká národní banka oznámila prognózu inflace, která letos dosáhne patnácti procent a po prázdninovém vrcholu by neměla v příštím roce klesnout pod pět procent. Český statistický úřad o něco později oznámil výsledky prvního čtvrtletí, v němž průměrná nominální hrubá měsíční mzda se sice zvýšila na 37 929 Kč, ale spotřebitelské ceny meziročně vzrostly o 11,2 procenta...
»»»
24.5.2022 Narodil jsem se za války, umřu za války? aneb Rusko a já (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
Na dotaz týkající se mého věku často odpovídám bonmotem: jsem už hodně stár, neboť jsem se narodil v první polovině minulého století. Někdy se docela bavím postoji dnešních padesátníků, na které dolehl jejich věk, připadají si staří, a s pocitem převahy věku dávají k dobru své zážitky z devadesátek nevědoucí generaci narozené po listopadu 1989. Co bych však měl říkat já, kterému v roce 1989 bylo 45 let, a moje vzpomínky sahají ještě o dvacet let hlouběji do minulosti. »»»
18.5.2022 Plukovník Chodarjonok jako rekvizita
Sociální sítě nakloněné Ukrajině zajásaly: do ruské televize se dostala kritika ruského vojenského dobrodružství. A to konkrétně do sledovaného diskusního pořadu 60 minut se známými moderátory/propagandisty Olgou Skabejevou a Jevgenijem Popovem . Něco se prý v Rusku pohnulo. Dokonce i prezidentův mluvčí Peskov v pořadu Nové horizonty připustil, že ve svém okolí se setkává s lidmi, kteří s akcí na Ukrajině nesouhlasí, ale on se je snaží přesvědčit.
»»»
9.5.2022 Příčina tragédie - zkreslené vnímání (Týdeník Rozhlas 21/2022)
Obraz světa, který nám zprostředkovávají média, nikdy nebude celostní ani dokonalý. Vždy bude částečný, vždy bude zobrazovat jen výsek reality ovlivněný nejen autory mediálních sdělení, ale také čtenáři, posluchači, diváky, uživateli internetu, kteří se rozhodují, co si z množiny dostupných sdělení vyberou. Množství informací, které nám dnes nabízí svět médií a internetu, nezaručuje, že se dobereme pravdy o dějích, které nás obklopují...
»»»
3.5.2022 Ukrajinská přemítání č.3 – válka nebo apokalypsa?
Válka na Ukrajině vstoupila do třetího měsíce a stále není zcela jasno, jak se bude dále vyvíjet. Média jsou v očekávání velké ruské ofenzívy načasované na Den vítězství 9. května. Informační a propagandistické soupeření nabírá na síle. Z protichůdně laděných prohlášení obou válčících stran nelze vypátrat, jaká je situace na bojištích...
»»»
4.4.2022 Nepovedený vtip (Týdeník Rozhlas 14/2022)
Nedávná návštěva českého premiéra na Ukrajině zastínila v českých médiích jinou událost stejného dne. Když 15. března Petr Fiala v Kyjevě seděl tváří v tvář ukrajinskému prezidentu Zelenskému, tisíce kilometrů odtud mimořádně svolané Parlamentní shromáždění Rady Evropy rozhodlo, že Rusko už nemůže být nadále členem Rady Evropy.
»»»
31.3.2022 Ukrajinská přemítání č.2 – Škola č. 134
Ode dne, kdy jsem zhlédl reportáž Darji Stomatové na CNN Prima News z Charkova, uplynul více než měsíc. Od třetí minuty záznamu se reportérka blíží k troskám vyhořelé školy s číslem 134. Z televize jsem se dozvěděl, že tu probíhal boj, že ten boj byl krutý, a že škola vyhořela. Protože jsem člověk zvědavý, chtěl jsem vědět víc.
»»»
24.3.2022 Václav Petrmichl a vzpomínání na listopad 89 (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
Patřím mezi ty nejméně povolané, kteří by se měli vyjadřovat k životu a osobě Václava Petrmichla, právníka a divadelníka, jenž zemřel nedávno, 21. března ve věku 67 let. Znal jsem ho poměrně krátce a povrchně. Přesto jsem se rozhodl pro rubriku „Koho to ještě dnes zajímá“ sepsat vzpomínku, která nás, dva náhodné známé, setkávající se občas v někdejší společnosti středečních štamgastů restaurace U Hrocha, propojila událostí z listopadu 1989.»»»
25.2.2022 Ukrajinská přemítání
Když jsem se ve čtvrtek 24. února ráno po šesté hodině dozvěděl o přepadení Ukrajiny napsal jsem na Twitter: "Stejný pocit jako 20. března 2003. Co jsem si nedokázal představit, stalo se skutkem. Stane se Ukrajina ruským Irákem?" Byl jsem za to pokárán, že Husajn si to přece zasloužil.
»»»
22.2.2022 Pokus o vádemékum o Ukrajině
Před týdnem Petra Procházková a Jan Wirnitzer v Deníku N představili sedm variant, jak se může dále vyvíjet ukrajinská krize. Včera ruský prezident Putin zvolil tu čtvrtou: uznal republiky vytvořené ruskými separatisty v Doněcké a Luhanské oblasti a včera večer do nich napochodoval se svými vojáky, kteří mají "zabezpečit mírové funkce" ...
»»»
21.2.2022 Dechberoucí vnímání (Týdeník Rozhlas 8/2022)
V životě jsem se ocitl jak v roli redaktora, který nastavuje mikrofon, tak v roli zpovídané osoby, která musela odpovídat. Také proto se dokážu vcítit do obou rolí aktérů mediálních soubojů odehrávajících se na obrazovce. Jak do role moderátora, který neklidně hlídá vymezený čas a setká se s člověkem, jehož proud řeči se nedá zastavit. Tak do role zpovídané osoby...
»»»
1.2.2022 Od diváckých dopisů k Janu Hnízdilovi a mediální gramotnosti (blog Aktuálně.cz)
Čas od času sepisuji pamětnické příběhy, které se snaží alespoň trochu korigovat obraz osob a dějů minulých, zdeformovaných neznalostí, nevzdělaností či ideologickými brýlemi. Většinu takových příspěvků publikovaných na mém blogu Louč jen zřídkakdy umisťuji na blog.aktualne.cz vědom si pravdivosti názvu rubriky, kam je umisťuji: „Koho to dnes ještě zajímá.“ Dnes činím výjimku, protože některé vzpomínky na minulost se mi spojily s dneškem.
»»»
24.1.2022 "Dirigent zákulisí" Miroslav Hladký (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
Ačkoli bych se měl s přihlédnutím ke svému věku řídit mottem uvedeným v záhlaví, někdy nelze neragovat na texty, které se v médiích a na internetu objevují. Před několika lety mne k reakci vyprovokoval primitivní novinářský pamflet o někdejším řediteli Československé televize Janu Zelenkovi. Tentokráte mne vytočil článek „historika“ Petera Rendeka „Dirigent zákulisí“ – profil novináře, děkana fakulty ve službě komunistické propagandy.
»»»
18.1.2022 Když média zkreslují a politici to vy(zne)užívají
Na počátku byla v pondělí 10. ledna videokonference ministrů zahraničí Turkické rady (Ázerbajdžán, Kazachstán, Kyrgyzstán, Turecko, Uzbekistán), v níž má Maďarsko status pozorovatele. Jednalo se tady také o událostech v Kazachstánu. K jejímu průběhu se vyjádřil maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó, který zdůraznil, že stabilita v regionu je v maďarském zájmu, také kvůli hospodářským vztahům. Své vystoupení pak umístil na Facebook.
»»»
13.1.2022 O "komunistické" Pyšné princezně (z cyklu Koho to dnes ještě zajímá)
Vážení pánové, dovolte mi komentář k Vašemu podcastu Ty naše pohádky české v rámci Vašeho cyklu Přepište dějiny.
Vím, že historik a pamětník se občas neshodnou. Nicméně historik, který vykládá historická fakta a vytváří tím dějiny, by podle mého názoru měl být opatrnější při interpretaci událostí, které nezažil, nebo je nemá dostatečně prostudované, neboť jeho výklad nemusí být vždy ve shodě s tím, jak se věci skutečně udály.
»»»
10.1.2022 Na co si posvítí nová vláda (Týdeník Rozhlas 2/2022)
Jeden z odstavců koaliční smlouvy podepsané pěti stranami, které utvořily novou českou vládu, má nadpis „Svobodná a transparentní média veřejné služby.“ Deklarují se v něm tři cíle: zajistit financování vysílání veřejné služby, zapojit do jmenování mediálních rad veřejnoprávních médií vedle sněmovny také senát, a podrobit hospodaření České televize, Českého rozhlasu a ČTK kontrole Nejvyššího kontrolního úřadu. Na první pohled jsou to cíle jednoduché...
»»»
|
Louč podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ-Neužívejte komerčně-Nezpracovávejte 4.0 Mezinárodní. 
